Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Transkript

1 REKONSTRUKCE DOKONČOVACÍCH PRACÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

2 Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

3 PŘIROZENÉ A NUCENÉ VĚTRÁNÍ STAVEB A KONSTRUKCÍ A DŮSLEDKY ZMĚNY SYSTÉMU VĚTRÁNÍ Výměna vzduchu, ke které během větrání určitého prostoru dochází je důležitá pro zdraví živočichů a rostlin v těchto prostorách, ale také pro správnou funkci okolních konstrukcí. Z místností se dostávají škodlivé plyny a přebytečná vlhkost v podobě vodních par. Vlhkost napomáhá vzniku škodlivých plísní a zhoršuje vlastnosti materiálů zabudovaných v konstrukci. Škodlivé plyny spolu s mikrobi a nedostatkem kyslíku neblaze působí na zdraví lidského organismu. Cílem výměny vzduchu je dosáhnout přijatelné tepelně vlhkostní rovnováhy.větrání se podle základního rozdělení normy ČSN EN 15665/Z1 rozlišuje na přirozené a nucené.

4 Větrání přirozené: Proces při kterém dochází k odvětrání v důsledku působení atmosferických vlivů. Například při působení větru,rozdílem teplot, komínovým efektem atd. Není zapotřebí žádného zdroje, který by vzduch přiváděl nebo odváděl. Může k němu docházet například infiltrací kvůli netěsnosti obalových konstrukcí, okenními otvory nebo šachtou v důsledku komínového efektu. Výhodou je, že můžeme tento způsob využít bez našeho úsilí. Nevýhodu ovšem zůstává, že závisí na vnějších vlivech, které nemůžeme ovlivnit.

5 Větrání nucené: Při tomto typu větrání je zapojen prvek,nejčastěji ventilátor, který vzduch uměle ventiluje obvykle systémem větracích kanálů nebo potrubí. Podle polohy potrubí může být vodorovné nebo vertikální, podle umístění ventilátoru přetlakové,rovnotlaké nebo podtlakové. Přirozené a nucené větrání lze různě kombinovat, aby došlo ke zvýšení efektivity a úspoře finančních prostředků. Také je často využíváno teploty vnitřního vzduch v takzvaných rekuperačních jednotkách.

6 Faktory ovlivňující výměnu vzduchu Počet osob - čím více osob a živočichů a rostlin se v prostoru vyskytuje, tím musí být výměna vzduchu intenzivnější a častější. Pokud nelze zajistit potřebný objem vzduchu přirozenou cestou, používá se větrání nucené. Typu objektu U běžných rodinných domů obvykle vystačíme s přirozeným větráním, ovšem u náročnějších budov kombinujeme s řízeným nuceným větráním.příkladem jsou pasivní domy nebo objekty s vysokými nároky na výměnu vzduchu. Takovými budovami jsou nemocnice, obchodní domy divadla atd. Těsnost obalových konstrukcí Konstrukce obalu budovy tvořená stěnami, okny, střešním pláštěm, apod. má určitou vzduchotěsnost. V rámci omezení tepelných ztrát požadujeme těsnost co nejvyšší. Pro budovu to znamená utěsnění všech spojů a mezer především mezi výplněmi otvorů a obvodovým pláštěm. Tímto budova přestává přirozeně větrat infiltrací, tedy drobnými netěsnostmi a musí se zvýšit větrání okny nebo nahradit přirozené větrání nuceným. V opačném případě riskujeme vznik plísní a zhoršení mikroklimatu jako celku. Vzduch se nasytí vodními párami a navíc je jeho pohyb minimální. To vše nahrává plísním ale i mikrobiologické zátěži. Klimatické podmínky- Poloha objektu a jeho orientace ke světovým stranám je rovněž důležitým kritériem. Povětrnostní podmínky ovlivňují přirozené větrání, proto nesmějí být při návrhu budovy nikdy opomíjeny. Jedná se hlavně o intenzitu slunečního záření a o vítr. Místnosti situované na světové strany s vyšší sluneční intenzitou jsou zejména v letních měsících více prohřívány a potřebují častější větrání. Tento efekt je umocněn velikostí a podílem prosklených ploch ve fasádě. Nejvíce z klimatických činitelů ovlivňuje větrání vítr. Jeho účinek s rostoucí silou samozřejmě roste. Při účinku větru dochází k tlakovému rozdílu na stěnách fasády, na komínové hlavě, při otevřeném okně atd. Výměna vzduchu se děje rychleji a větrání může trvat kratší dobu, což je vždy efektivnější vzhledem k tepelným ztrátám. Stavu budovy - Stavby, především staršího data bývají často poškozeny vlhkostí, která je výsledkem mnohaletého působení,neodborných zásahů nebo nečinnosti. U těchto staveb je samozřejmostí časté větrání místností a jejich vytápění. Tyto činnosti sice zmírňují následky vlhkosti ale často ne na správných místech a hlavně neřeší příčinu. Metod jak odstraňovat vlhkost z poškozeného zdiva je celá řada. Každá má své výhody i nevýhody. Byly zmíněny metody chemické i mechanické. Další možností je odvětrání poškozených částí pomocí štol a kanálů vyústěných do prostoru. Jedná se o metodu vzduchoizolační.

7 Metoda vzduchoizolační: Principem je oddělení zdrojů vlhkosti od stavebních konstrukcí pomocí provětrávané vzduchové dutiny. Například mezi zeminou a svislou suterénní stěnou. Vzduch který, proudí v této mezeře odebírá difundující vlhkost a odvádí ji pryč z objektu do venkovního prostředí. Proudění vzduchu můžeme zajistit přirozené, tedy rozdílem výšek nasávacího a výdechového otvoru a nebo nucené s ventilátorem. Výhodou prvního řešení je funkce i bez přičinění člověka ale nevýhodou je menší efektivita. Zapojením ventilátoru zajistíme stálý a vyrovnaný chod ovšem za cenu možných poruch.

8 Provětrávané štoly: Jedná se o vzduchovou dutinu podél základů a stěn, která je oddělí od okolní vlhké zeminy. Může být chráněna proti zemní vlhkosti pomocí hydroizolačních pásů nebo impregnačních nátěrů. Přiváděcí otvory musí být umístěny tak, aby nepřivedly dešťovou vodu nebo nezafoukaly sněhem. Odváděcí otvory mohou být napojeny i na nepoužívané průduchy komínu, což zvýší tah a ušetří práci. Vždy jsou na střeše nebo fasádě opatřeny ochranou stříškou proti zatečení vody. V případě odvětrání základu musí být štola po obou stranách a pro každou zvlášť musí být zhotoveny samostatné přiváděcí a odváděcí otvory. Odvětrána by měla být co největší možná vlhkostí zasažená část svislé konstrukce. Počet a velikost otvorů závisí na výškovém rozdílu tvaru a velikosti štoly.

9 Provětrávací sokly: Princip je obdobný jako u štol jedná se o provětrávanou mezeru širokou minimálně 50mm. Stávající sokl se oseká podle potřeby a zanechá bez úpravy. Vysekaná dutina nesmí být natolik velká, aby ohrozila stabilitu objektu po statické stránce.nový sokl se vyzdí v popředí na hydroizolační pás. Dbáme na to abychom novou hydroizolací nezabránily vlhkosti ve starém zdivu přejít do dutiny. Je vhodné, aby okolní terén navazující na sokl byl, pokud je to možné, odspádován od soklu do okolí.

10 Provětrávané podlahy: Cílem je odvětrat vlhkost nacházející se pod půdorysnou plochou místností a zároveň zabránit jejímu pronikání do těchto místností. Řešením tedy je opět systém propojených kanálků, jimiž pod objektem proudí vzduch a odnáší s sebou vlhkost. Častým problémem na stavbách bývá nekomplexní přístup k problematice vlhkosti v podloží. Například položení nové podlahy na starou, nebo zhotovení nové izolované podlahy ale neřešení vlhkosti ve stěnách. Důsledkem je, že po několika letech jsou organické vrstvy podlahy zničené a vlhkost vyhnána do stěn. Řešením může být vhodně odvětraná plocha pomocí drenáže ve štěrkovém polštáři. Efektivnější jsou plastové tvarovky typu iglů, které vytváří soustavu drénů. I zde platí princip rozdílné výšky nasávacích a výstupních otvorů. Tyto tvarovky jsou vhodné i k odvětrání radonu a vedení inženýrských sítí.

11 Vzduchové dutiny v interiéru: Jestliže se nachází vlhkost ve stěně v interiéru jedním z mnoha řešení může být postavení předstěny, která bude mít vstupní a výstupní otvor. Tuto stěnu můžeme povrchově upravit aniž bychom uzamkli vlhkost v poškozené stěně. Nevýhodou je zmenšení vnitřního prostoru místnosti. Rozhodně je to lepší řešení než upravovat vlhkou stěnu obkladem nebo neprodyšnými nátěry. Vlhkost totiž jen nebude vidět ale vystoupí výše a zavlhčí další část konstrukce.