SROVNÁVACÍ ANALÝZA TECHNIKY DISCIPLÍNY VYBRANÝCH ZÁVODNÍKŮ NÍZKÝ START

Transkript

1 UNIVERSITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra atletiky SROVNÁVACÍ ANALÝZA TECHNIKY DISCIPLÍNY VYBRANÝCH ZÁVODNÍKŮ NÍZKÝ START Vedoucí: PaedDr. Jitka Vindušková, CSc. katedra atletiky FTVS UK Vypracoval: Bc. Tomáš Železný AO Sokol České Budějovice České Budějovice, 2011

2 Obsah Obsah str. 2 Úvod str. 3 Technika nízkého startu - stručný popis str. 4-5 Představení závodníků str. 6-7 Technika nízkého startu, analýza - závodník Michal Ujhelyi str Technika nízkého startu, analýza - závodník Zdeněk Dejčmar str Technika nízkého startu, analýza - závodnice Veronika Nováková str Technika nízkého startu, analýza - závodník Christian Hain str Závěr str. 20 Použité zdroje str. 21 Příloha Děkuji závodníkům atletického oddílu Sokol České Budějovice, jmenovitě Veronice Novákové, Michalu Ujhelyi, Zdeňku Dejčmarovi, Christianu Hainovi za spolupráci při natáčení v roli analyzovaných závodníků a dále Marku Pršínovi za technickou pomoc a zapůjčení záznamové techniky. STRANA 2

3 Úvod Atletika, která bývá vždy nazývána jako královna sportů, je individuálním a objektivně měřitelným sportem. Ozdobou každého atletického mítinku, mistrovství či jen oblastního přeboru, bývají sprinty. A když atletika, jako královna sportů, pak tou královskou disciplínou je nejkratší sprint na 100m. Každý divák, závodník, trenér, rozhodčí, který je přítomen závodu si nikdy nenechá ujít možnost vidět závod na 100m. Disciplínu ve které se lidé od prvopočátku snaží překonávat jednak soupeře, tak i samy sebe a hlavně fyzikální veličinu - čas. Ustanovovat nové a nové rekordy a překonávat ty staré. Touha být nejrychlejší vedla lidstvo objevovat správnou techniku běhu, zdokonalovat startovní postavení a startovní výběh, tak aby dosáhli co nejdřív maximální rychlosti a stometrovou distanci zaběhli v nejrychlejším čase. Závodníci tak na trénincích pilují techniku výběhů do nejmenších detailů, neboť při sprintech se často o vítězi rozhoduje již na startu. Trenéři tak své svěřence bedlivě sledují a analyzují startovní výběhy svých svěřenců v porovnání s ostatními, či hledají nejmenší detaily jež by mohli start vylepšit. Má seminární práce analyzuje techniku nízkého startu u vybraných závodníků atletického oddílu Sokol České Budějovice. Závodníci, tři chlapci a jedna dívka, byli změřeni, konkrétně výška závodníka, rozpětí paží a délka dolní končetiny. Dále byli natočeni při nízkém startu a výběhu ze startovních bloků a jejich pohyb byl rozkouskován na jednotlivé snímky, tak aby se mohla provést analýza pohybu. V teoretické části popisuji optimální nízký start, tak jak se využívá dnes. Následně pak v praktické, analytické části porovnávám vybrané závodníky s tímto optimem, ale i vzájemně. STRANA 3

4 Technika nízkého startu Pro běhy na krátké tratě (do 400m) se vývojem a výzkumem začaly používat startovní bloky, které měly pomoci k lepším výkonům závodníků a dosažení lepších a lepších časů. Nicméně startovní bloky samotné nedokážou vyrobit kouzlo k zlepšení výkonu u závodníka. Až správná technika výběhu ze startovních bloků může maximalizovat účinnost jejich funkce. Většina sprinterů, už od jejich raných závodních počátků, má špatnou nebo neúplně využívající techniku výběhu ze startovních bloků. Dokonce i řada špičkových sprinterů přecházejících do dospělých kategorií se v této oblasti musí zdokonalovat a dopilovat, tak aby jejich výkon se mohl posunout k vyšším cílům. Zatímco svalová hmota, dispozice, jsou nezbytně nutné pro optimální výkon závodníka, na vždy ale musí být i dobrým předpokladem správné techniky výběhu z bloků. Trenér, který dbá na správné zdokonalování techniky výběhu ze startovních bloků, umožní tak závodníkovi s průměrnou rychlostí, aby se mohl stát rychlejším resp. zlepšil si svůj výkon. Zakleknutí do startovních bloků Každý závodník si musí určit správné, a pro svou postavu optimální, postavení startovních bloků od startovní čáry. Přední blok by měl být nastaven tak, aby pomohl závodníkovi k dobrému odrazu se startovních bloků. Zadní blok bývá vzdálen v průměru o jednu stopu za blokem předním. Skol zadního bloku je lepší nastavit při poloze pozor tak aby zadní noha byla pevně přitisknuta do bloku a mohla tak využít energie spojené se startovním výběhem (odrazem). U závodníků, kteří ještě tolik nedisponují potřebnou silou k využití startovních bloků se nastavení bloků posouvá dál od startovní čáry, tak aby výběh byl pohodlnější a pomohl závodníkovi tuto dovednost dobře zvládnout. Po zakleknutí do startovních bloků, musí závodník založit ruce a opřít se o ně za startovní čáru. Prsty jsou těsně za startovní čárou, ale nesmějí se jí dotýkat či přesahovat. Ramena jsou mírně nakloněna do směru běhu, optimálně tak aby při spuštění těžnice ze středu ramenního kloubu svírala s dráhou pravý úhel 90 a procházela imaginárním bodem na dráze těsně před startovní čárou. Pro přechod do další fáze startu musí být závodník v nehnuté poloze. Opěr závodníka do prstů by měl být nastaven tak aby dokázal závodník bezproblémově udržet větší množství váhy závodníka při poloze pozor. Nejčastěji se využívá poloha prstů a dlaně tzv. stříška. Poloha Pozor Poloha ve startovních blocích na povel pozor je pro závodníka jednou z nejdůležitějších pozicí pro správné a potřebné vystartování. Správná pozice těla v poloze pozor bude produkovat silnější, rychlejší a konzistentnější start. Při povelu pozor se závodník v blocích vzepře, zvedne se tak, že přední noha by měla v optimálním případě v kolenním kloubu svírat 90. Tento úhel by měl být nejefektivnější pozicí pro odraz závodníka do startovních bloků a využít tak největší množství síly. Větší nebo menší úhel zabrání vyvinutí potřebné maximální síly tlačení odrazu do bloků, i když i zde se naleznou výjimky u špičkových závodníků. Zadní noha by v kolenním kloubu měla dosáhnout úhlu cca 120, tak aby se pata zatlačila do startovního bloku a tím mohla využít síly a zároveň při výběhu se z bloku odrazit a dokončit první šlapavý krok běhu. Důležitým bodem správného a co možno nejefektivnějšího vyběhnutí ze startovních bloků je fakt, že obě nohy tlačí do startovních bloků a jsou pevné. Jen tak může být dokončen startovní odraz pomáhající co nejrychlejšímu vyběhnutí ze startovních bloků. Nejčastější chybu, hlavně u mládeže, je volná zadní noha, která se nedostatečně zapře do startovního bloku a tak závodníci využívají pouze přední nohy, která tak musí vykonat maximální silové úsilí. TECHNIKA NÍZKÉHO STARTU STRANA 4

5 Startovní výstřel výběh z bloků Reakce závodníka na startovní výstřel by neměla být myšlenkovým procesem, nýbrž automatickou odpovědí těla, reakcí, na zvukový podnět. Startovní reakci je téměř nemožné natrénovat, ale správným učením ji lze dovést k patřičnému umu a automatičnosti potřebné pro dobrý start. Reakce na startovní výstřel by měla být výbušná, jak jen je to možné a zároveň závodník musí zvládnout dva současné pohyby těla. Pohyb paží, které musí opustit zemi a začít kývat a pohyb nohou, které se musí odrazit ze startovních bloků vpřed. Zadní noha po odrazu ze startovních bloků dělá první šlapavý krok a přebírá tak sílu kroku od nohy, jež byla přední ve startovních blocích. Přední noha je ve startovních blocích vedena jako noha vedoucí pohyb startu, díky svírání ostřejšího úhlu než noha zadní, pracuje jako páka, která udává sílu odrazu závodníka z bloku. Obr. výběh ze startovních bloků, pohyb paží a nohou, držení osy těla Paže, jak jsme již uvedli, musejí se startovní reakcí se odlepit od země a začít co nejsilněji pumpovat, protože slouží jako protiváhy pro nohy. Paže vedou nohy, při nedobré práci paží, závodník nevyužívá dostatečně své tělesné proporce pro optimální start. První krok po výběhu z bloků může rozhodnout o úspěchu již na začátku. Krátký krok, tzv. zašlápnutí, nedovolí závodníkovi dostat se do optimálního tempa a bude se rozbíhat do švihového běhu pomaleji a těžiště těla se srovná až v pozdější fázi tratě (přičemž energii bude vydávat maximální). Příliš dlouhý krok bude závodníka silově svazovat neboť nohy budou muset překonávat silově náročnější pohyb a těžiště tak bude zůstávat za tělem. Pro správné krokování by závodník měl na tréninku, za asistence trenéra, si nastavit stříšky, body a učit se správnému výběhu ze startovních bloků, tak aby pohyb automatizoval. Po výběhu ze startovních bloků závodník přechází do tzv. šlapavého běhu, kde nohy dokončují při kroku odraz, paže maximálně pumpují a jsou protiváhou k nohám, hlava je v prodloužení těla a závodník se pohledem (většinou) dívá na zem. Trenéři by měli dbát na to aby se závodník nekoukal na své nohy, kroky, mohlo by tak dojít ke kolizi zakopnutí. Poloha těla v odrazové fázi šlapavého kroku by měla být taková, že hlava je v prodloužení těla, záda jsou rovná a v prodloužení odrazové nohy, tak že, kdybychom si namalovali přímku měla by procházet kotníkem stojné nohy v odrazu, celou odrazovou nohou, středem těžiště těla v bocích, středem zad a hlavy. A tato přímka by měla s dráhou svírat přibližně 33. Takto efektivní poloha těla dopomáhá k ideálnímu převedení energie z odrazu do těžiště těla. Frekvence kroku by měla být úměrná k přesné technice šlapavého kroku, jen tak závodník dosáhne nejvyšší rychlosti jež může svými parametry dosáhnout. Častými chybami, nevyužívání paží jakožto protiváhy k nohám a pohyb těla a součet energií není úplný, dále příliš frekvenční krok vznikající nedozníváním odrazů jednotlivých kroků šlapavého běhu. Po přibližně 10-15m, kde závodník využívá šlapavého kroku, přechází do kroku švihového kterým svou trať dobíhá (v případě tratí bez překážek). TECHNIKA NÍZKÉHO STARTU STRANA 5

6 PŘEDSTAVENÍ ZÁVODNÍKŮ K analýze techniky nízkého startu jsem vybral závodníky mateřského atletického oddílu Sokol České Budějovice. Závodníky jsem podrobil měření tělesné výšky, rozpětí paží a délky nohou (měřeno od vrcholu kyčelní kosti). Dále jsem zaznamenal postavení startovních bloků ve vzdálenosti od startovní čáry. V představení jednotlivých závodníků jsou i osobní rekordy u svých disciplín a dále v disciplínách sprina na 100 a 200 metrů. Jméno Michal Příjmení Ujhelyi Rok narození 1995 Disciplína 100m os.rekord (rok) 200m Osobní rekord 100m (rok) Osobní rekord 200m (rok) 11,73s (2011) 23,64s (2011) Postavení ve startovních blocích přední blok: pravá noha (46 cm od st.čáry) zadní blok: levá noha (77 cm) Výška postavy 179,5 cm Rozpětí paží 185 cm Délka nohou (měřeno od vrcholu kyčlní kosti) 111 cm Jméno Zdeněk Příjmení Dejčmar Rok narození 1993 Disciplína os.rekord (rok) Osobní rekord 100m (rok) Osobní rekord 200m (rok) 110m př. 15,18s (2011) - J 14,49s (2010) - D trojskok 13,45m (2010) 11,73s (2009) 23,61s (2011) Postavení ve startovních blocích přední blok: levá noha (55 cm) zadní blok: pravá noha (83 cm) Výška postavy 185,5 cm Rozpětí paží 188 cm Délka nohou (měřeno od vrcholu kyčlní kosti) 116 cm PŘEDSTAVENÍ ZÁVODNÍKŮ STRANA 6

7 Jméno Veronika Příjmení Nováková Rok narození 1993 Disciplína 100m os.rekord (rok) 200m Osobní rekord 100m (rok) Osobní rekord 200m (rok) 12,79s (2011) 26,49s (2011) Postavení ve startovních blocích přední blok: pravá noha (49 cm) zadní blok: levá noha (74 cm) Výška postavy 165 cm Rozpětí paží 165,5 cm Délka nohou (měřeno od vrcholu kyčlní kosti) 104,5 cm Jméno Christian Příjmení Hain Rok narození 1993 Disciplína 100m os.rekord (rok) 200m Osobní rekord 100m (rok) Osobní rekord 200m (rok) 11,38s (2011) 22,80s (2011) Postavení ve startovních blocích přední blok: levá noha (49 cm) zadní blok: pravá noha (86 cm) Výška postavy 195 cm Rozpětí paží 198 cm Délka nohou (měřeno od vrcholu kyčlní kosti) 125,5 cm PŘEDSTAVENÍ ZÁVODNÍKŮ STRANA 7

8 MICHAL UJHELYI MICHAL UJHELYI STRANA 8

9 MICHAL UJHELYI STRANA 9

10 MICHAL UJHELYI - analýza V připravené startovní poloze, kde má Michal startovní bloky postaveny středně široce, přední blok 46cm vzdálený od startovní čáry a zadní blok je vzdálen 77cm od startovní čáry (obr.1). Paže zaujímají užší postavení, hlava v prodloužení. Při přechodu do střehové polohy startu, dochází k mírnějšímu navalení váhy do paží. Ve střehové poloze má Michal váhu těla rozmístěnou rovnoměrně na nohy a paže, přitom nohy svírají ve střehové poloze úhly 92 přední noha, 120 zadní noha. Hlava je stále v prodloužení. Kyčle jsou relativně vysoko (obr. 4). Obr. 5-7 ukazují výběhovou fázi z bloků. Pohyb z bloků začínají paže rozšvihem né zcela vpřed (obr. 6), při dosažení vrcholů rozšvihu se paže srovnávají a dále již pracují podél těla. Zadní odrazová noha je skoro zcela propnuta a může tak doznít úplný odraz ze startovních bloků. Přední švihová noha směřuje po nejkratší dráze v před, chodidlo je předpřipravené k zášlapu (obr. 7), ale dochází k zášlapu mimo střed dráhy běhu, tzv. kývavému běhu (obr. 8), kdy se levá noha dotýká levé čáry ohraničující atletickou dráhu. Poloha trupu je v prodloužení odrazové nohy a s dráhou svírá přibližný úhel 40, hlava je v přirozeném prodloužení osy těla. Na dalších obrázcích je vidět, že Michal došlapuje na celé chodidlo pravé nohy (obr ), což má za následek kývavý běh a dorovnává tak rozhýbanou energii vytvořenou odrazem z bloků. Paže při zášvihu za zády jsou povoleny a nesvírají potřebný úhel, dochází tak k úbytku energie tvořené švihem paží (obr. 11,17-18), hlava je nepřirozeně předkloněna k hrudi. Poloha těla svírá s dráhou přibližný úhel 45, odraz z nohou úplně nedoznívá. MICHAL UJHELYI STRANA 10

11 ZDENĚK DEJČMAR ZDENĚK DEJČMAR STRANA 11

12 ZDENĚK DEJČMAR STRANA 12

13 ZDENĚK DEJČMAR - analýza V připravené startovní poloze, má Zdeněk postaveny startovní bloky středně široce, přední blok vzdálen 55cm od startovní čáry, zadní blok 83cm vzdálen od startovní čáry. Paže zaujímají široké postavení, téměř na šíři atletické dráhy. Hlava je přirozeně v prodloužení těla. Střehová poloha startu, paže se mírně pokrčily (obr. 2), kyčle jsou v optimální výšce, váha těla se zdá být rozložena více na pažích. Nohy jsou pevně došlápnuty ve startovních blocích, přední noha svírá úhel 85 a noha zadní úhel 109 (obr. 2). Při reakci dochází k výraznějšímu pokrčení v pažích i nohách a kyčle se viditelně sníží, dochází k takovému celkovému přikrčení, ze kterého pak Zdeněk startuje vpřed (obr. 3). Obr. 4-8 ukazují výběhovou fázi z bloků. Paže začínají pohyb z bloků rozšvihem společně s odrazem současně obou nohou. Zadní odrazová noha dokončuje odraz do úplného propnutí, přední švihová noha s ostrým kolenem směřuje vpřed (obr. 8). Polohu těla drží Zdeněk skoro až v rovnoběžné poloze, hlava je v prodloužení osy těla. Došlápnutí švihové nohy je mírně před těžištěm těla, na přední část chodidla (obr. 9). Na dalších obrázcích je vidět jak Zdeněk dokončuje každý krok dopnutím odrazové nohy (obr. 12, 16). Paže švihají podél těla a svírají aktivní úhel. Osa těla svírá s dráhou přibližný úhel 40, ale trup Zdeněk spíše předklání (obr. 11,15), nevyužívá tak celé energie vycházející z odrazů. ZDENĚK DEJČMAR STRANA 13

14 VERONIKA NOVÁKOVÁ VERONIKA NOVÁKOVÁ STRANA 14

15 VERONIKA NOVÁKOVÁ STRANA 15

16 VERONIKA NOVÁKOVÁ - analýza V připravené startovní poloze, má Veronika postaveny středně široce, ale více vzdáleně od startovní čáry. Přední noha je vzdálená 49cm, zadní noha je vzdálená od startovní čáry 74cm. Paže zaujímají mírně široké postavení, Veronika se opírá celou plochou prstů o dráhu a dlaně nekopírují rovnoběžně startovní čáru, svírají s ní menší ostrý úhel (obr. 1). Hlava je přirozeně v prodloužení těla, rovnoběžně s dráhou. Střehová poloha startu, váha rovnoměrně rozložena do paží i nohou, kyčle jsou relativně vysoko, nohy jsou pevně zatlačeny do startovních bloků (obr.2). Přední noha svírá v kolenu úhel 110, zadní noha svírá v kolenu úhel 131, což značí, že má Veronika startovní bloky mírně dál od startovní čáry (obr. 3). Obr. 4-7 zobrazují výběhovou fázi z bloků. Pohyb z bloků začínají spíše nohy, paže střihají výrazně doširoka, nikoliv podél těla vpřed, Veronika tak nevyužívá razantního rošvihu paží a ubírá se tak o výraznou pomoc paží při získávání startovní energie (obr.6). Zadní odrazová noha dokončuje odraz ze startovních bloků a dopíná se do úplného propnutí. Přední, švihová, noha míří vpřed a došlapuje do polohy středu těžiště těla (obr. 8). Poloha trupu je v prodloužení odrazové nohy, osy těla, a svírá s dráhou přibližný úhel 45. Paže kmýhají zeširoka a nevyrábějí dostatečnou energii pro výběh ze startovních bloků, i když svírají dobrý úhel (obr.8). Na dalších obrázcích je vidět, že Veronika došlapuje spíše na střed těžiště těla, tudíž energie z odrazů není plně využita a dochází k brzkému narovnání těla závodnice (při druhém kroku svírá tělo s dráhou již úhel 51 - obr.11). Poloha hlavy je v prodloužení trupu, který je už skoro vzpřímen. Šlapavý běh tak nemůže pracovat v plné síle energie tvořené odrazy. Energie z odrazů tak nesměřuje vřed, nýbrž vzhůru. Paže zcela nepracují podél těla závodnice, ale kmýhají do stran. Uniká tak další energie potřebné pro sprint (obr ). VERONIKA NOVÁKOVÁ STRANA 16

17 CHRISTIAN HAIN CHRISTIAN HAIN STRANA 17

18 CHRISTIAN HAIN STRANA 18

19 CHRISTIAN HAIN - analýza V připravené startovní poloze má Christian postaveny bloky středně široce, ale vzdálené více ke startovní čáře. Přední noha je vzdálená od startovní čáry 49cm, noha zadní 86cm. Paže zaujímají středně široké postavení, hlava je v prodloužení těla, rovnoběžně s dráhou (obr.1). Ve střehové poloze startu (obr.3) má Christian kyčle relativně vysoko, což je dáno i jeho tělesnými proporcemi. Přední noha svírá úhel 101 a zadní noha svírá úhel 120. Hlava je v prodloužení trupu a zdá se, že váha je více rozprostřena do paží. Obr. 4-8 předvádí výběhovou fázi startu. Pohyb z bloků začínají paže maximálním a silným rozšvihem šikmo vpřed a zvyšují tak razanci odrazu přední nohy (obr. 7). Odrazová zadní noha doznívá v odrazu do úplného natažení, což je podstatným a důležitým prvkem startu. Přední, švihová, noha provádí krátkou dráhu došlapu vpřed, těsně před těžiště těla. Poloha trupu je skoro až rovnoběžná, kopíruje trajektorii dráhy, hlava je v prodloužení trupu (obr.7,8). Paže pumpují maximální razancí, Christian plně využívá energii tvořenou švihem paží podél těla. Na dalších obrázcích je vidět, že Christian došlapuje mírně za těžiště těla. Dopad je vždy na přední část chodidla, ale nastavuje chodidlo z větší části na vnitřní stranu (obr. 9,10,13,14). Polohu těla se snaží Christian udržet silně v předklonu vhodnou pro šlapavý způsob běhu a plně k tomu využívá práci paží (obr. 15,16). Osa těla svírá s dráhou úhel 46, polohu trupu se Christian snaží držet v předklonu. Odraz doznívá vždy do propnutí odrazové nohy a je tak využita plně energie vytvořené odrazem. Christian tak může plynule prodlužovat krok. CHRISTIAN HAIN STRANA 19

20 ZÁVĚR Cílem mé práce bylo analyzovat techniku nízkého startu u vybraných závodníků. K analýze jsem si vybral čtyři závodníky z mateřského atletického oddílu, jednoho dorostence, dva juniory a jednu juniorku. Vedle natáčení techniky samotné, jsem si vybrané závodníky i změřil, konkrétně výšku, délku nohou a rozpětí paží, čímž jsem si porovnal navzájem i tělesné proporce, jež mohou výrazně ovlivňovat techniku nízkého startu. Natočením techniky nízkého startu u jednotlivých závodníků a její pozdější rozfázování do samostatných obrázků mi ukázalo, že jsou kolikrát lidským okem přehlédnutelné různé drobnosti v technice, které ve výsledku mohou hrát významnou roli při zlepšení výkonu samotného. Dále jsem si utvrdil myšlenku, že nízký start je vždy originálem každého závodníka a ne vždy se musí technika přímo rovnat šabloně techniky optimální. Záleží jednak na proporcích závodníka samotného (svalstvo, délka končetin), tak i na dispozicích (silový typ, odrazový typ). Analýzou techniky mnou vybraných závodníků jsem objevil v některých případech již známé, ale i nové drobné chyby v technice, na kterých se mohou závodníci zaměřit při trénincích. Zda se podařilo chyby odstranit, nebo ne, by mi mohla ukázat analýza techniky po určitém tréninkovém cyklu, během kterého se budou závodníci věnovat tréninku techniky. Proto bych doporučil srovnávací analýzu techniky disciplíny u těchto závodníků v předzávodním období (kdy pilují techniku) a na konci závodního období (kdy by měli mít četností startů techniku již vypilovanou). Tato analýza by mohla být jednou z mých následných prací. Přílohou mé práce je médium obsahující videoklipy techniky nízkého startu u analyzovaných závodníků, a to jak z bočního pohledu, tak i z pohledu čelního. ZÁVĚR STRANA 20

21 POUŽITÉ ZDROJE VIDEO M. BLAŽKOVÁ, J.HLÍNA, L.KÁRSKÝ, V.MILLEROVÁ, J.NEJDL, L.SVOBODA, M.ZÁHOŘÁK, Sprinty, Překážky, Štafety. DVD Video Praha: CASRI 2007 INTERNET POUŽITÉ ZDROJE STRANA 21