územní plán Roudné Obec Roudné v y d á v á Záznam o účinnosti

Transkript

1 Obec Roudné Zastupitelstvo obce Roudné, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen stavební zákon ), za použití 43 odst. 4 stavebního zákona, 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále též jen vyhláška 500 ) formou opatření obecné povahy v y d á v á územní plán Roudné Záznam o účinnosti vydávající správní orgán: Zastupitelstvo obce Roudné oprávněná úřední osoba pořizovatele jméno a příjmení: Ing. Libuše Pfauserová funkce: pracovník, který vykonává územně plánovací činnost podpis: datum nabytí účinnosti: otisk úředního razítka pořizovatele jméno a příjmení: Gustav Had funkce: starosta obce Roudné podpis: Návrh územního plánu Roudné byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného operačního programu. Projekt č. CZ.1.06/5.3.00/ Územní plán Roudné 1

2 Zpracovatel: razítko projektant Vlastiboř 21, Soběslav datum vyhotovení: červen 2014 vypracoval: Ing. Vlastimil Smítka odpovědný projektant: Ing. arch. Jaroslav Poláček číslo paré: 2

3 I. Obsah územního plánu 1) Textová část územního plánu obsahuje: a) vymezení zastavěného území... 5 b) základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot... 5 b) 1. základní koncepce rozvoje území obce... 5 b) 2. koncepce ochrany a rozvoje hodnot území... 8 c) urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně... 9 c) 1. urbanistická koncepce... 9 c) 2. vymezení zastavitelných ploch c) 3. vymezení ploch přestavby c) 4. vymezení systému sídelní zeleně d) koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování d) 1. koncepce dopravní infrastruktury d) 2. koncepce technické infrastruktury d) 3. koncepce občanského vybavení (veřejná infrastruktura) d) 4. koncepce veřejných prostranství e) koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin apod e) 1. koncepce uspořádání krajiny e) 2. územní systém ekologické stability e) 3. prostupnost krajiny e) 4. protierozní opatření a ochrana před povodněmi e) 5. rekreace e) 6. dobývání ložisek nerostných surovin e) 7. další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu Plochy bydlení - městské v rodinných domech - Br Plochy bydlení městské v rodinných domech podmíněné - Brp Plochy bydlení - městské v bytových domech - Bb Plochy bydlení - venkovské Bv Plochy bydlení - smíšené Bs Plochy občanského vybavení - OV Plochy občanského vybavení sport - OVs

4 Plochy rekreace RE Plochy veřejných prostranství - VP Plochy smíšené obytné centrum SOc Plochy zeleně na veřejných prostranstvích Zvp Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - Zsv Plochy výroby a skladování lehký průmysl - VSl Plochy výroby a skladování zemědělská výroba - VSz Plochy dopravní infrastruktury DI Plochy technické infrastruktury - TI Plochy vodní a vodohospodářské - VV Plochy zemědělské - ZE Plochy lesní - LE Plochy přírodní PŘ Plochy smíšené nezastavěného území - SNÚ Plochy sluneční elektrárny - SluE g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit g) 1. veřejně prospěšné stavby g) 2. veřejně prospěšná opatření g) 3. stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu g) 4. plochy pro asanaci h) vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo h) 1. veřejně prospěšné stavby h) 2. veřejné prostranství i) stanovení kompenzačních opatření j) vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření k) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti l) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ) Grafická část územního plánu, která je nedílnou součástí územního plánu, obsahuje: a) výkres základního členění území v měřítku 1 : 5 000, b) hlavní výkres v měřítku 1 : 5 000, c) výkres veřejně prospěšných staveb, opatřeni a asanací v měřítku 1 :

5 a) vymezení zastavěného území (1) Zastavěné území je vymezeno ke dni 1. srpna Všechna zastavěná území jsou vymezena ve výkrese základního členění území a hlavním výkrese. b) základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot b) 1. základní koncepce rozvoje území obce Zásady celkové koncepce rozvoje obce (2) dosáhnout takového vývoje, který by přinesl rozumný rozvoj v mezích možností území, odpovídající velikosti a významu obce ve struktuře osídlení a orientovaný na zachování hodnot území zejména klidného prostředí, pohody bydlení a kulturní, ale přesto z hlediska přírodního prostředí dobře fungující krajiny (3) nepřipustit nekoordinovaný rozvoj a vymezovat zastavitelné plochy s uvážením, aby zastavění nenarušilo přednosti a hodnoty území (4) všechny stavby, zařízení a terénní úpravy musí respektovat život a styl života na venkově, resp. života v příměstské části Českých Budějovic, nesmí zejména zhoršovat kvalitu prostředí, hodnoty území a narušovat pohodu bydlení Zásady rozvoje (5) vycházet z postavení sídla ve struktuře osídlení: o Roudné sídlo s převahou obytné funkce, základní občanská vybavenost zastoupená obecním úřadem, hasičskou zbrojnicí, pohostinstvím, sálem, školkou, fotbalovým hřištěm, dětským hřištěm a sportovním areálem, obec se stále vzrůstajícím počtem obyvatel, klidné životní prostředí, zachování hodnot, ale současně s tím nabídnout rozvoj v k tomu vhodných lokalitách, hlavní rozvoj obce orientovat zejména na bydlení (6) zachovat venkovský příměstský charakter území (7) umožnit rozvoj úměrný velikosti a významu obce ve struktuře osídlení zejména s ohledem na zachování urbanistických a stavebních forem charakteristických pro tuto oblast (8) novou zástavbu uvnitř zastavěného území povolovat velmi citlivě s ohledem na hodnoty území (9) vytvořit podmínky pro stále vzrůstající počet trvale bydlících obyvatel a zejména příchodu mladých (10) zlepšit prostupnost krajiny, zlepšit bezpečnost pěšího a cyklistického napojení na území sousedních obcí, podporovat propojení na okolní sídla (11) zachovat prostupnost území přes navrhované stavby zejména liniové stavby dopravní infrastruktury (např. dálnici D3, IV. tranzitní železniční koridor, jižní tangenta) (12) zachovávat a dále rozvíjet hodnoty území - spojit bydlení s úměrnou nabídkou služeb a dalším zázemím v obci samé a dobrou dostupností služeb v blízkém větším centru osídlení město České Budějovice 5

6 (13) zachovat a respektovat stávající hodnoty území zejména přírodní hodnoty, hmotové řešení staveb v historické části sídla, klidné venkovské příměstské prostředí a pohodu bydlení (14) pokračovat v celkovém rozvoji venkovského příměstského prostředí zejména navázat na kvalitní stránky vývoje dané historií a vyvinout maximální snahu o zachování všech předností a příležitostí života na venkově v blízkosti krajského města, nadále je rozvíjet a pečovat o ně (15) neumisťovat skládky, spalovny, třídírny odpadů apod. ani jiná zařízení na odstraňování zejména odpadů a nebezpečných látek (16) podporovat cestovní ruch (17) respektovat limity využití území vyplývající z řešení územního plánu - výstupní limity VL1 územní systém ekologické stability - limitující skutečnost, kterou je nutno respektovat při využití konkrétní plochy VL2 maximální hranice negativních vlivů jsou stanoveny zejména pro plochy výroby a skladování zemědělská výroba, technické infrastruktury negativní vlivy z těchto ploch nesmí tuto hranici překročit, a stejně tak žádné v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo týkající se negativních vlivů na okolí VL3 ochrana chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb umístění staveb a zařízení, které mají charakter chráněného venkovního prostoru či chráněného venkovního prostoru staveb či chráněných vnitřních prostorů staveb - části ploch (např. bydlení, občanského vybavení), které budou zasaženy negativními vlivy např. nadlimitním hlukem či zápachem (např. z trafostanic, staveb pro zemědělství) nesmí mít charakter chráněného venkovního prostoru ani chráněného venkovního prostoru staveb ani chráněného vnitřního prostoru staveb umístění staveb a zařízení, která mohou být zdrojem negativních vlivů tyto stavby a zařízení, která mohou být zdrojem negativních vlivů, např. hluku či zápachu (např. trafostanice, stavby pro zemědělství), nesmí být umisťovány tak, aby do chráněných venkovních prostorů staveb, chráněných venkovních prostorů a chráněných vnitřních prostorů zasáhly nadlimitní hodnoty negativních vlivů z těchto staveb a zařízení VL4 ochrana melioračních zařízení v případě dotčení a možnosti narušení meliorovaných ploch, je nutno před zahájením záměru provést úpravu drenážního sytému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo ovlivnění zamokřením navazujících ploch VL5 ochrana staveb před pádem stromů - neumisťovat nadzemní stavby a zařízení, které by ohrožoval pád stromu (např. stavby pro bydlení) blíže než 25 m od hranic pozemků určených pro plnění funkcí lesa VL6 negativní vliv hluku z dopravy umístění staveb a zařízení, které mají charakter chráněného venkovního prostoru či chráněného venkovního prostoru staveb či chráněného vnitřního prostoru staveb - v plochách v blízkosti silnic mohou být 6

7 situovány stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro sport a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb, chráněný vnitřní prostor staveb) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže umístění nových silnic tyto stavby a zařízení mohou být umístěny v blízkosti staveb pro bydlení, staveb pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a funkčně obdobných staveb a ploch vyžadujících ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb, chráněný vnitřní prostor staveb) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže VL7 negativní vliv hluku z ploch sportu umístění staveb a zařízení, které mají charakter chráněného venkovního prostoru či chráněného venkovního prostoru staveb - v blízkosti stávajících i navrhovaných sportovišť mohou být stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže umístění nových ploch pro sport tyto plochy mohou být umístěny v blízkosti staveb pro bydlení, staveb pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a funkčně obdobných staveb a ploch vyžadujících ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže VL8 ochrana manipulačního pruhu podél vodních toků - respektovat 6 m od břehové čáry široký jednostranný manipulační pruh podél vodních toků, resp. 8 m u významných vodních toků, resp. 10 m u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými Hlavní cíle rozvoje (18) vytvořit příjemné atraktivní sídlo pro bydlení - nikoli pouhé místo pro přespání, ale sídlo, ve kterém bude život a kde lidé budou ochotni trávit také svůj volný čas (19) nenarušit hodnoty území (20) pro zachování architektonických hodnot umožnit dostatečně široké možnosti využití rozsáhlejších budov zejména zemědělských usedlostí (a to i hospodářských částí) situovaných v historické části sídla, které umožní jejich uživatelům reálné využití (při respektování bydlení jako převažujícího účelu využití) a tím jejich údržbu a zachování (21) zachovávat stabilní části přírody a doplňovat zejména chybějící části důležité pro funkčnost celku (22) zachovat stávající způsob využití veřejných prostranství včetně samostatně vymezených ploch zeleně na veřejných prostranstvích a hlavně jejich veřejnou přístupnost. Všechny další změny veřejných prostorů by se měly orientovat na zlepšování kvality, 7

8 uchovávání a rozvoj hodnot, zejména sídelní zeleně s upřednostněním původních druhů. Základním účelem těchto prostorů je umožnit setkávání lidí, cílem pak návrat života do nich (23) nabídnout dostatek příležitostí k nové výstavbě pro trvalé bydlení (24) nabídnout příležitost pro trávení volného času obyvatel obce např. sportovní vyžití (25) podporovat vznik nového občanského vybavení (26) podporovat oblast cestovního ruchu odpovídající velikosti sídla a respektující hodnoty území a související činnosti např. komunikace pro pěší a cyklisty, přestavbu zejména rozsáhlých hospodářských budov na ubytovací kapacity (např. penzion) (27) zachovat a podporovat propojení se solitérními lokalitami zejména lokalitou Lorenc (u krouhárny), za železniční dráhou, a sousedními sídly b) 2. koncepce ochrany a rozvoje hodnot území (28) Řešené území je protkáno řadou hodnot. Níže uvedené hodnoty území požadujeme v maximální míře respektovat a utvořit podmínky pro jejich ochranu a respektování v podrobnějších dokumentacích a navazujících řízeních. Je nutno zajistit ochranu zejména hodnotných staveb a stavebních celků včetně jejich předzahrad, popř. dalších prostorů. To zajišťují např. stanovené podmínky využití ploch. (29) Hodnoty: H1 H2 architektonické hodnoty - statky a chalupy, které svou hmotou a tvarem zapadají do obrazu sídla: o Roudné - čp. 59, čp. 13, čp. 31, čp. 21, čp. 1, čp. 16, čp. 18, čp. 25, čp. 4, čp. 8, čp. 5, čp. 33, čp. 9, čp. 11, čp. 61, čp. 24, čp. 27, čp. 23, ochrana hodnot - hlavní architektonické hodnoty (výše uvedené statky a chalupy) musí být zohledněny jak při nové výstavbě v zastavěném území, tak při stavebních úpravách a přístavbách stávajících budov, tj. neporušit hlavní zásady a rysy, prostorové uspořádání a dispozice staveb, orientaci jednotlivých objektů, tvarosloví atd. - úpravy doprovodné zeleně směřovat k původním druhům vegetace - nástavby se nedoporučují, případné podkroví se snažit zbudovat pouze s využitím stávajících půdních prostor a velmi citlivě zvažovat budování vikýřů (nedoporučují se sdružené vikýře) - při využití zdůraznit ochranu klidného venkovského - příměstského prostředí urbanistické hodnoty - urbanisticky hodnotné prostory v Roudném: o návesní prostor před obecním úřadem o historická náves ve východní části sídla nedaleko mostu přes řeku Malši o veřejný prostor u rybníčku na jihu sídla včetně výhledu do krajiny ochrana hodnot - úpravy celého veřejného prostranství a stavební úpravy a přístavby budov (zejména viditelných z veřejných prostorů) musí plně respektovat hlavní zásady a rysy, prostorové uspořádání a dispozice staveb, stávající stavební čáru, orientaci jednotlivých objektů, tvarosloví atd. (viz také podmínky výše) - úpravy zeleně směřovat k původním druhům vegetace H3 menší sakrální stavby a ostatní drobné významné stavby a hodnoty výklenková kaplička ve středu sídla na křižovatce, výklenková kaplička u silnice III/15529 ve směru 8

9 na České Budějovice, křížek u silnice III/15529 na křižovatce před čp. 49, křížek u potoka u místní komunikace za stávající zástavbou na severozápadě sídla, výklenková kaplička u silnice III/15529 ve směru na Římov u lokality Lorenc H4 ochrana hodnot - podpořit jejich údržbu včetně přiléhající zeleně, - zachovat dostatečný odstup případných rušivých prvků, - vhodně upravit jejich okolí. prvky zeleně v území o prvky zeleně na veřejných prostranstvích, které se nacházejí uvnitř zastavěného území, např. bývalé hřiště s přiléhajícím parčíkem na břehu Malše, rybníček s doprovodnou zelení na jihu sídla, dětské hřiště u křižovatky silnic III/15531 a III/15529, o liniové prvky zeleně - např. liniová zeleň podél komunikací a kolejí, doprovodná zeleň kolem vodních toků a struh, o plošné prvky zeleně mezi nejvýznamnější je možno zařadit např. rozsáhlé lesní porosty v jihozápadní části správního území obce ochrana hodnot - zachovat tyto prvky a posílit jejich funkčnost zejména v územním systému ekologické stability - při stávajícím využití a při úpravách a případných změnách využití zejména přilehlých pozemků tuto zeleň respektovat - zachovat prostupnost krajiny - doplňovat další prvky zejména podél struh a polních cest - podpořit jejich ochranu stanovenými regulativy pro jednotlivé plochy dle způsobu využití c) urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně c) 1. urbanistická koncepce (30) zachovat převažující obytnou funkci sídla (31) podpořit ucelení sídla včetně výstavby uvnitř zastavěného území (32) nepřipustit zastavění pravého břehu Malše zejména využití pro bydlení (včetně staveb pro bydlení), rekreaci (včetně staveb pro rodinnou rekreaci) (33) zohlednit hlavní směry rozvoje bydlení: o jihozápad sídla západně od silnice III/15529 o střed sídla vyplnění nezastavěného prostoru mezi silnicemi III/15531 a III/15529 o severozápad sídla vyplnění nezastavěného prostoru 9

10 (34) zohlednit stávající plochy výroby a skladování na jihu sídla a minimalizovat negativní vlivy z těchto ploch na plochy, kde je hlavním využitím bydlení (35) vytvořit centrální prostor rychle rostoucího sídla jako hlavní veřejné prostranství s orientací na kvalitativní stránky (36) respektovat údolní nivu řeky Malše včetně doprovodné zeleně zejména parčík na břehu řeky Malše u původního fotbalového hřiště (37) respektovat stávající veřejná prostranství včetně veřejně přístupné zeleně (38) zohlednit nutnost vytváření nových veřejných prostranství včetně zeleně zejména v návaznosti na rozsáhlou výstavbu pro bydlení nabídnout veřejné prostory umožňující setkávání obyvatel (39) zohlednit stávající plochy rekreace a podpořit na severu sídla na vhodných pozemcích přestavbu staveb pro rodinnou rekreaci na stavby pro bydlení (40) respektovat a podpořit dvě hlavní lokality pro aktivní rekreaci a odpočinek včetně sportovního vyžití obyvatel: o lokalita u nového fotbalového hřiště orientace na organizované druhy sportu, o lokalita u původního fotbalového hřiště orientace neorganizované druhy sportu a volně přístupná sportoviště, (41) zachovat a rozvíjet občanské vybavení: o respektovat budovy obecního úřadu s místní knihovnou, hasičskou zbrojnicí, sálem a pohostinstvím, mateřské školky o respektovat a rozvíjet plochy aktivního odpočinku (sportoviště) výše uvedené jihozápadně od sídla a na jihovýchodě sídla o podpora dalších sportovišť a dětských hřišť uvnitř ploch s jiným způsobem využití (42) respektovat solitérní stávající zástavbu v území a související využití zejména lokalita Lorenc ( U krouhárny ) 10

11 c) 2. vymezení zastavitelných ploch (43) Pro všechny plochy platí, že je nutno zohlednit hodnoty území a navázat na tyto hodnoty v další zástavbě uvnitř dané plochy např. umístěním staveb na pozemku, jejich uspořádáním a členěním. Dále je nutno vždy vybudovat vyhovující veřejnou infrastrukturu zejména vodovod, kanalizaci, pozemní komunikace dostačujících parametrů včetně případného chodníku a parkování, energetická a komunikační vedení. (44) Zastavitelné plochy označení plochy (plochy dle využití) Z1 (Br-12) Z2 (Br-11) Z3 (Br-13) umístění Roudné stavební proluka na severu sídla na okraji správního území obce Roudné Roudné stavební proluka na severu sídla na okraji správního území obce Roudné Roudné nezastavěné pozemky na severu sídla způsobu využití plochy bydlení městské v rodinných domech bydlení městské v rodinných domech bydlení městské v rodinných podmínky pro využití plochy - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně letiště, územní zvláštní povodně pod vodním dílem, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně letiště, územní zvláštní povodně pod vodním dílem, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně rozhodování o změnách v území podmíněno*) NE NE NE etapizace NE NE NE

12 označení plochy (plochy dle využití) umístění způsobu využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno*) etapizace Z4 (Br-14) Z5 (Br-10a, Br-10b, Br-10c, Zvp) Z6 (TI-1) Roudné nezastavěné pozemky na severu sídla Roudné nezastavěný prostor severozápad sídla severně od komunikace na Včelnou Roudné severozápadně od sídla u komunikace domech bydlení městské v rodinných domech bydlení městské v rodinných domech technická infrastruktura letiště, územní zvláštní povodně pod vodním dílem, zohlednit vzdálenost 50 m od okraje lesa, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně letiště, územní zvláštní povodně pod vodním dílem, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze silnice III/15529 minimalizovat počet napojení na tuto silnici, zachovat prostupnost území směrem do sousedních ulic, - zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně letiště, územní zvláštní povodně pod vodním dílem, zohlednit ochranné pásmo elektrizační soustavy, ochranné pásmo plynovodu, ochranné pásmo vodovodu, ochranné pásmo silnice III. třídy, radioreleový směrový spoj, ochranné pásmo komunikačního vedení, vodní tok, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4 - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně letiště, zohlednit ochranné pásmo VTL plynovodu, ochranné pásmo NE ANO územní studie pro plochu Br- 10a NE NE NE NE

13 označení plochy (plochy dle využití) umístění způsobu využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno*) etapizace Z7 (Br-9) Z8 (Br-8) Z9 (Br-19, Zsv-1) na Včelnou Roudné stavební proluka na východě sídla severně od pozemní komunikace na Včelnou Roudné stavební proluka severozápadně od křižovatky silnic III/15529 a III/15531 Roudné západ sídla severně od stávající plochy sluneční elektrárny bydlení městské v rodinných domech bydlení městské v rodinných domech bydlení městské v rodinných domech komunikačního vedení, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - klást důraz na zapojení do krajiny a minimalizovat vnímání jako negativní pohledové dominanty včetně důrazu na odclonění zelení - zohlednit výstupní limity zejména VL2, VL3, VL4 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně letiště, zohlednit ochranné pásmo VTL plynovodu, ochranné pásmo komunikačního vedení, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně letiště, zohlednit ochranné pásmo VTL plynovodu, ochranné pásmo komunikačního vedení, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně letiště, zohlednit ochranné pásmo VTL plynovodu, bezpečnostní pásmo VTL plynovodu, ochranné pásmo elektrizační soustavy, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část NE NE NE NE NE NE

14 označení plochy (plochy dle využití) umístění způsobu využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno*) - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4 Z10 Roudné nezastavěný bydlení - navázat na stávající zástavbu ANO NE (Br-7) prostor západ sídla, městské - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace a ze silnice jižně od komunikace v rodinných III/15529 územní studie na Včelnou domech - zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně letiště, zohlednit ochranné pásmo VTL plynovodu, bezpečnostní pásmo VTL plynovodu, ochranné pásmo elektrizační soustavy, ochranné pásmo silnice III. třídy, radioreleový směrový spoj, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4 Z11 Roudné nezastavěný bydlení - navázat na stávající zástavbu NE NE (Br-6) prostor sídla, střed městské - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace a ze silnic sídla, jižně od v rodinných III/15529 a III/15531 komunikace III/15531 domech - zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně letiště, územní zvláštní povodně pod vodním dílem, zohlednit ochranné pásmo komunikačního vedení, bezpečnostní pásmo VTL plynovodu, ochranné pásmo elektrizační soustavy, ochranné pásmo silnic III. třídy, radioreleový směrový spoj, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4 Z12 Roudné nezastavěné bydlení - navázat na stávající zástavbu NE NE (Br-4) pozemky západ sídla městské - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace v rodinných - zohlednit limity využití území a další limitující skutečnosti týkající se domech plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4 Z13 Roudné nezastavěný bydlení - navázat na stávající zástavbu ANO NE etapizace

15 označení plochy (plochy dle využití) (Br-5a, Br-5b, Br-5c, Br-5d, VP-3) Z14 (Br-1) Z15 (Br-22) umístění prostor sídla, střed sídla Roudné severovýchod sídla Roudné nezastavěné pozemky na severozápadě sídla způsobu využití plochy městské v rodinných domech, veřejná prostranství bydlení městské v rodinných domech bydlení městské v rodinných domech podmínky pro využití plochy - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace a ze silnic III/15529 a III/ zohlednit limity využití území zejména, územní zvláštní povodně pod vodním dílem, zohlednit ochranné pásmo komunikačního vedení, ochranné pásmo elektrizační soustavy, ochranné pásmo silnice III. třídy, ochranné pásmo vodovodu, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména územní zvláštní povodně pod vodním dílem, zohlednit ochranné pásmo komunikačního vedení, ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru, ochranné pásmo elektrizační soustavy, ochranné pásmo komunikačního vedení, ochranné pásmo plynovodu, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit záplavové území a tomu uzpůsobit vlastní navržení staveb včetně výškového situování jednotlivých podlaží, - zohlednit výstupní limity zejména VL1, VL3, VL4, VL6 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně letiště, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity rozhodování o změnách v území podmíněno*) územní studie Z16 Roudné nezastavěné bydlení - navázat na stávající zástavbu NE NE NE NE etapizace NE NE

16 označení plochy (plochy dle využití) umístění způsobu využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno*) etapizace (Br-17) Z17 (Br-20) Z18 (Br-16) Z19 (Br-15a, Br-15b, Br-15c, Br-15d, Br-15e, Br-15f, VP-2, VP-4) Z20 pozemky na jihozápadě sídla Roudné nezastavěné pozemky na jihozápadě sídla Roudné nezastavěné pozemky na jihozápadě sídla Roudné jihovýchod sídla Roudné jih sídla nad zemědělským městské v rodinných domech bydlení městské v rodinných domech bydlení městské v rodinných domech bydlení městské v rodinných domech, veřejná prostranství bydlení městské - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území a další limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území a další limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území a další limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace, popř. ze silnice III/ zohlednit limity využití území zejména územní zvláštní povodně pod vodním dílem, zohlednit radioreleové směrové spoje, ochranné pásmo silnice III. třídy ochranné pásmo elektrizační soustavy, ochranné pásmo komunikačního vedení, pásmo hygienické ochrany, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace NE NE ANO územní studie ANO NE NE NE NE

17 označení plochy (plochy dle využití) umístění způsobu využití plochy (Br-3) areálem v rodinných domech Z21 (Br-2) Z22 (OVs-1) Z23 (Bv-1) Roudné jihovýchod sídla Roudné jižně od sídla Roudné západně od sídla, za železniční dráhou bydlení městské v rodinných domech občanské vybavení sport bydlení podmínky pro využití plochy - zohlednit limity využití území zejména územní zvláštní povodně pod vodním dílem, zohlednit ochranné pásmo produktovodu, ochranné pásmo plynovodu, pásmo hygienické ochrany, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména územní zvláštní povodně pod vodním dílem, zohlednit ochranné pásmo produktovodu, ochranné pásmo komunikačního vedení, ochranné pásmo plynovodu, záplavové území, ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru, stanici katodové ochrany, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL1, VL3 - navázat na stávající fotbalový areál - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména ochranné pásmo komunikačního vedení, ochranné pásmo elektrizační soustavy, ochranné pásmo produktovodu, ochranné pásmo silnice III. třídy, migračně významné území, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4, VL6 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména ochranné pásmo elektrizační soustavy, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti rozhodování o změnách v území podmíněno*) územní studie NE NE NE etapizace NE NE NE

18 označení plochy (plochy dle využití) umístění způsobu využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno*) etapizace Z24 (Br-21) Z25 (Brp-2, Zsv-2, DI-4) Z26a (DI-D3- C-E 551a, Vv) Roudné stavební proluka na severu sídla na okraji správního území obce Roudné - vpravo Roudné nezastavěný pozemek na severu sídla u dětského hřiště koridor dopravní infrastruktury protínající správní území obce jižně od sídla bydlení městské v rodinných domech bydlení městské v rodinných domech podmíněné, zeleň soukromá a vyhrazená, dopravní infrastruktura dopravní infrastruktura, plochy vodní a vodohospodářské týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4, VL5 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně letiště, radioreleový směrový spoj, bezpečnostní pásmo VTL plynovodu, ochranné pásmo elektrického vedení, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4, VL6 - splnit stanovenou podmínku pro využití plochy zejména pro bydlení, - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně letiště, území zvláštní povodně pod vodním dílem, ochranné pásmo VTL plynovodu, bezpečnostní pásmo VTL plynovodu, ochranné pásmo komunikačního vedení, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3 - zachovat prostupnost území směrem k dětskému hřišti - minimalizovat negativní vlivy na bydlení - zohlednit tok řeky Malše včetně příbřežních porostů - zohlednit prvky územního systému ekologické stability zejména je nutno zajistit pokračování nadregionální biokoridor NBK 169E - zajistit prostupnost území nejen z hlediska ochrany přírody a krajiny, ale také prostupnost pro člověka - umístění záměrů dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru NE NE NE NE NE NE

19 označení plochy (plochy dle využití) umístění způsobu využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno*) etapizace Z26b (DI-D3- C-E 551b) Z27a (DI-2a) koridor dopravní infrastruktury pro dálnici D3 a IV. tranzitní železniční koridor protínající správní území obce jižně od sídla koridor dopravní infrastruktury pro jižní tangentu navazující na mimoúrovňovou křižovatku na D3 dopravní infrastruktura dopravní infrastruktura v území musí být vzájemně koordinováno tak, aby nedošlo k zamezení realizace jednoho či druhého záměru - zohlednit limity využití území vyplývající z řešení územního plánu zejména VL1, VL6 - minimalizovat negativní vlivy na bydlení - zohlednit prvky územního systému ekologické stability - zajistit prostupnost území nejen z hlediska ochrany přírody a krajiny, ale také prostupnost pro člověka - umístění záměrů dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru v území musí být vzájemně koordinováno tak, aby nedošlo k zamezení realizace jednoho či druhého záměru - zohlednit limity využití území vyplývající z řešení územního plánu zejména Vl-1, VL6 - minimalizovat negativní vlivy na bydlení - zohlednit prvky územního systému ekologické stability - zajistit prostupnost území nejen z hlediska ochrany přírody a krajiny, ale také prostupnost pro člověka - zohlednit limity využití území vyplývající z řešení územního plánu zejména VL1, VL6 NE NE NE NE Z27b (DI-2b) koridor dopravní infrastruktury pro jižní tangentu navazující na první úsek označený DI- 2a dopravní infrastruktura - zajistit prostupnost území nejen z hlediska ochrany přírody a krajiny, ale také prostupnost pro člověka - zohlednit limity využití území vyplývající z řešení územního plánu zejména VL6 NE NE

20 označení plochy (plochy dle využití) Z28 (DI-3) Z29 (DI-1) umístění koridor dopravní infrastruktury pro přeložku plavské koridor dopravní infrastruktury pro komunikaci pro pěší a cyklisty způsobu využití plochy dopravní infrastruktura dopravní infrastruktura podmínky pro využití plochy - minimalizovat negativní vlivy na bydlení - zohlednit prvky územního systému ekologické stability - zohlednit biotop tvořený odvodňovacími příkopy železnice - zajistit prostupnost území nejen z hlediska ochrany přírody a krajiny, ale také prostupnost pro člověka - zohlednit limity využití území vyplývající z řešení územního plánu zejména VL1, VL6 - zohlednit prvky územního systému ekologické stability - zajistit prostupnost území nejen z hlediska ochrany přírody a krajiny, ale také prostupnost pro člověka - zohlednit limity využití území vyplývající z řešení územního plánu zejména VL1 *) dohodou o parcelaci - D, zpracováním územní studie ÚS, nebo vydáním regulačního plánu - RP rozhodování o změnách v území podmíněno*) NE NE etapizace NE NE c) 3. vymezení ploch přestavby (45) Plochy přestavby označení plochy přestavby (plochy dle způsobu využití) umístění způsobu využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách podmíněno *) etapizace

21 označení plochy přestavby (plochy dle způsobu využití) P1 (Brp-1) P2 (Br-18) P3 (Bs-2) P4 (SOc-2, VP-1) umístění Roudné sever sídla Roudné západ sídla, jižně od místní komunikace na Včelnou vypuštěna způsobu využití plochy bydlení městské v rodinných domech podmíněné bydlení městské v rodinných domech Roudné střed sídla smíšená obytná centra, veřejné prostranství podmínky pro využití plochy - splnit stanovenou podmínku pro využití plochy zejména pro bydlení - navázat na stávající zástavbu - podmínkou přestavby na bydlení je vybudování souběžné komunikace k silnici III/ zohlednit limity využití území zejména vztahující se k ochraně letiště, území zvláštní povodně pod vodním dílem, blízkost silnice III. třídy, záplavové území, ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru, vzdálenost 50 m od okraje lesa, zohlednit další limity využití území a limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4, VL6, VL8 - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace - zohlednit limity využití území a další limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4 - zohlednit limity využití území zejména blízkost silnice III. třídy, ochranné pásmo elektrizační soustavy, území zvláštní povodně pod vodním dílem a další limitující skutečnosti týkající se plochy viz grafická část - zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL4, VL6 *) dohodou o parcelaci - D, zpracováním územní studie ÚS, nebo vydáním regulačního plánu RP rozhodování o změnách podmíněno *) NE NE NE etapizace NE NE NE

22 c) 4. vymezení systému sídelní zeleně (46) hlavní prvky systému sídelní zeleně: o zeleň v sídle - především plochy zeleně - na veřejných prostranstvích: část původního hřiště a parčík u řeky Malše rybníček s doprovodnou zelení na jihu sídla, zeleň s dětským hřištěm u křižovatky silnic III/15529 a III/15531, o na zeleň na veřejných prostranstvích navazuje zeleň - přírodního charakteru doprovázející řeku Malši o další zeleň v sídle např. na historické návsi sídla, v okolí obecního úřadu (47) doplnění systému navrhovanými veřejnými prostranstvími, ve kterých se předpokládá převaha sídelní zeleně, např. plocha přestavby v centru sídla, veřejné prostranství v zastavitelné ploše v centru sídla, veřejné prostranství v rozsáhlé zastavitelné ploše na jihozápadě sídla, (48) upřednostňovat především původní domácí druhy rostlin (49) zkvalitňovat zeleň jak na veřejných prostranstvích tak přírodního charakteru v nivě řeky Malše (50) zeleň uplatnit při zmírnění negativních vlivů zejména zemědělského areálu, ostatních výrob v sídle a připravovaných dopravních staveb (51) podporovat pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně (52) doplnit doprovodnou zeleň zejména kolem pozemních komunikací, např. komunikace pro pěší a cyklisty k novému fotbalovému hřišti d) koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování d) 1. koncepce dopravní infrastruktury silniční doprava (53) respektovat základní prvky silniční dopravní infrastruktury: o dálnici D3 jako hlavní dopravní tah o směrem na západ na ní navazující jižní tangentu o na tangentu navazující přeložku silnice III/15529 (přeložka Plavské ), pokračující směrem na Rožnov o respektovat trasové vedení stávajících hlavních komunikací obsluhujících sídlo (III/15529, III/15531, III/15532, místní komunikace napojující se na silnici III/00354) s možností drobnějších směrových úprav, (54) zohlednit směrem na východ od dálnice navržené pokračování jižní tangenty v podobě územní rezervy (55) do doby vybudování jižní tangenty v plné délce a profilu nenapojit na dálnici žádnou ze stávajících komunikací, 22

23 (56) respektovat a podporovat komunikace pro pěší a cyklisty zejména propojení směrem do Českých Budějovic a dále na jih podél Malše, (57) zachovat, podpořit a realizovat propojení místního významu zejména směrem na Včelnou (58) zachovat, podpořit a realizovat propojení pro pěší k dětskému hřišti, které se nachází na křižovatce silnic III/15529 a III/15531 (59) podpořit směrové a šířkové úpravy pozemních komunikací a to i v rámci ploch s jiným způsobem využití než jsou plochy dopravní infrastruktury (60) podpořit realizaci nových komunikací v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle důvodu vzniku komunikace a to i v rámci ploch s jiným způsobem využití (viz níže kapitola stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití) (61) doprava v klidu (zejména garáže, odstavná a parkovací stání) pro požadovaný způsob využití a s ním bezprostředně související řešit jako součást stavby, popř. umístit na pozemku stavby (62) je nutno zajistit na daném stavebním pozemku minimálně dvě parkovací stání pro každou bytovou jednotku, tato podmínka se nevztahuje pro veřejnou občanskou infrastrukturu formy např. domu s pečovatelskou službou, senior domu drážní doprava (63) respektovat základní prvky železniční dopravní infrastruktury: ostatní doprava o navrhovaný IV. tranzitní železniční koridor, o trasu stávající elektrifikované železniční tratě č. 196 (64) letecká doprava, vodní doprava ani logistická centra se přímo svými pozemky správního území obce nedotýkají d) 2. koncepce technické infrastruktury (65) technickou infrastrukturu řešit v maximální míře v pozemcích dopravní infrastruktury, popř. v souběhu s nimi, a v pozemcích veřejných prostranství apod. zásobování pitnou vodou (66) zachovat stávající vyhovující koncepci (67) zásobování vodou ze skupinového vodovodního řadu je vyhovující i pro nárůst spotřeby, např. v důsledku výstavby v zastavitelných plochách možno řešit napojením na stávající řady (68) solitérní lokality, např. Lorenc je možno řešit individuálními zdroji likvidace odpadních vod (69) napojit na centrální čistírnu odpadních vod města České Budějovice pomocí hlavního kanalizačního sběrače severní část správního území obce Roudné 23

24 (70) do doby realizace hlavního kanalizačního sběrače nelze nově povolovat likvidaci odpadních vod individuálně, např. formou jímek na vyvážení nebo domovními čistírnami (tato podmínka se nevztahuje na solitérní lokality Lorenc a zástavbu za stávající železniční tratí České Budějovice - Horní Dvořiště) (71) zohlednit na západě sídla vybudovanou lokální čistírnu odpadních vod, na kterou je napojena část nové výstavby po napojení na centrální čistírnu odpadních vod města České Budějovice tuto lokální čistírnu odstavit (72) solitérní lokality, např. Lorenc je možno řešit individuálně, tj. odpadní vody likvidovat formou jímek na vyvážení nebo domovními čistírnami (73) dešťové vody je nutno v maximální míře zasakovat, po vybudování kanalizační sítě se pro odvedení dešťových vod může použít stávající kanalizace vyúsťující do řeky Malše, systém příkopů, struh a propustků zásobování elektrickou energií (74) nepředpokládají se žádné zásadní změny - vyhovující i pro případný nárůst spotřeby, např. v důsledku výstavby a konkrétní spotřeby (75) v případě potřeby možno umístit novou trafostanici v plochách jiného způsobu využití, např. v plochách bydlení - městské v rodinných domech, městské v bytových domech, venkovské, výroby a skladování zemědělské výroby, lehkého průmyslu, technické infrastruktury, zemědělské zásobování plynem (76) zohlednit, že téměř celé sídlo je zásobeno plynem, další napojení je možné (77) zohlednit správním územím obce i sídlem procházející vysokotlaký plynovod produktovod (78) respektovat stávající produktovod nakládání s odpady (79) respektovat sběrný dvůr umístěný na východě sídla (80) zohlednit návrh nového sběrného dvora na severozápadě sídla (81) zohlednit rozmístěná sběrná místa formou kontejnerů pro separovaný komunální odpad a doplňovat dle potřeby další (82) svoz pevného domovního odpadu bude i nadále zajišťován svozem mimo řešené území, nebezpečný a velkoobjemový odpad bude likvidován minimálně dvakrát ročně formou svozu (83) další umístění sběrného dvora umožněno jako přípustné v plochách výroby a skladování (84) v podrobnějších dokumentacích řešících detailněji jednotlivé plochy (např. územní studie, regulační plán) se zabývat mimo jiných řešením umístění shromažďovacího místa pro separovaný komunální odpad (např. plasty, papír, sklo) 24

25 d) 3. koncepce občanského vybavení (veřejná infrastruktura) (85) respektovat a podpořit dvě hlavní lokality pro aktivní rekreaci a odpočinek včetně sportovního vyžití obyvatel: o jihozápadně od sídla lokalita u nového fotbalového hřiště orientace na organizované druhy sportu, včetně zohlednění rozvoje mezi stávajícím areálem a silnicí III/15529 o na jihovýchodě sídla lokalita u původního fotbalového hřiště orientace neorganizované druhy sportu a volně přístupná sportoviště, (86) zachovat a rozvíjet občanské vybavení: o respektovat mateřskou školku včetně zázemí, budovy obecního úřadu s knihovnou, hasičskou zbrojnicí, sálem a pohostinstvím, o respektovat a rozvíjet plochy aktivního odpočinku (sportoviště) výše uvedené jihozápadně od sídla a na jihovýchodě sídla o podpora dalších sportovišť a dětských hřišť uvnitř ploch s jiným způsobem využití, např. dětské hřiště na křižovatce silnic III. třídy (87) ostatní možnosti občanského vybavení prolínat s ostatním využitím území - umožněno v plochách jiného způsobu využití jako přípustné anebo podmíněně přípustné využití (viz kapitola f)) (88) koncepce ochrany obyvatelstva Návrh ploch pro požadované potřeby: a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Zhruba od silnice III/15529 celá východní část správního území obce je zařazena do území zvláštní povodně pod vodním dílem. Vzhledem k výrazným změnám v území zejména dvěma liniovým dopravním stavbám (dálnice D3 a IV. tranzitní železniční koridor) může být samotné sídlo ochráněno. Realizací těchto staveb vznikne určitá překážka pro průchod průlomové vlny, která její důsledky níže po toku řeky Malše může výrazně zmírnit. Konkrétní důsledky a možnosti je nutno zvážit a prokázat v podrobnějších dokumentacích těchto staveb. b) zóna havarijního plánování - Správní území obce Roudné se nenachází v zóně havarijního plánování. Dle dostupných informací žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpečných látek neohrožuje území řešené tímto územním plánem. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Nebyl vznesen žádný požadavek na vymezení samostatných ploch pro ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události a proto nejsou tyto plochy samostatně vymezeny. Toto využití je možno řešit v rámci podrobnějších dokumentací a navazujících řízeních např. jako součást podzemních, suterénních a jiných částí obytných domů a provozních a výrobních objektů. Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje příslušný obecní úřad pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků obce při vzniku mimořádné události v době míru zajišťuje obecní úřad ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami (průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla) především za využití ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech obytných domů a provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek. 25

26 d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování - Zajištění evakuace organizuje obecní úřad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší je možný v těchto stávajících objektech. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci - Toto opatření bude dle potřeby zajišťováno v době po vzniku mimořádné události. K tomu budou využity vhodné prostory v rámci obce, případně blízkého okolí. Skladování prostředků individuální ochrany pro zabezpečované skupiny osob bude prozatímně řešeno v centrálních skladech mimo správní území obce. f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území a zastavitelné plochy - Na území obce se nenacházejí nebezpečné látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto způsobem snižovat riziko spojené s případnými haváriemi. g) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace - jako místo pro dekontaminaci osob, případně pro dekontaminaci kolových vozidel je možno využít plochy na vstupech do zastavěných částí sídel na pozemních komunikacích zejména silnicích III. třídy, případně další zpevněné plochy v obci. Záhraboviště není v řešeném území vymezeno. Nakažená zvířata budou likvidována v místě nákazy a odvezena do míst určených příslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny. h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V řešeném území není přípusné (ani podmíněně přípustné) skladovat nebezpečné látky. Pokud je taková skutečnost nutná, např. skladování nebezpečných látek jako nezbytná součást nějaké výroby, resp. přípustného anebo podmíněně přípustného využití, pak je tuto skutečnost nutno řešit individuálně. Proto nejsou vymezeny samostatné plochy pro ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V řešeném území je možno využít ochranných vlastností budov, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminantů (uzavření a utěsnění otvorů, oken a dveří, větracích zařízení a dočasně ukrývané osoby chránit improvizovaným způsobem (ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla). i) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií - Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude řešit obec a její orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plánů pro případy mimořádné situace. j) zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohrožení - Tato oblast bude v případě obce zajištěna spuštěním sirén a předáním varovných informací občanům cestou obecního úřadu za využití rozhlasů, pojízdných rozhlasových zařízení, předání telefonických informací a dalších náhradních prvků varování. d) 4. koncepce veřejných prostranství (89) respektovat a zkvalitňovat stávající veřejná prostranství včetně veřejné zeleně zejména: o historická náves na východě sídla o prostranství před obecním úřadem o část původního hřiště a navazující parčík u řeky Malše o rybníček s doprovodnou zelení na jihu sídla o zeleň s dětským hřištěm u křižovatky silnic III/15529 a III/15531 (90) doplnit koncepci navrhovanými veřejnými prostranstvími s převažující sídelní zelení zejména: o plocha přestavby v centru sídla navazující na prostor před obecním úřadem o veřejné prostranství v zastavitelné ploše v centru sídla, které by mělo plnit funkci nového veřejně přístupného centrálního prostoru obce s doplněním občanského vybavení po jeho obvodu 26

27 o veřejné prostranství v rozsáhlé zastavitelné ploše na jihozápadě sídla s navazujícím propojením pro pěší a cyklisty směrem k novému fotbalovému hřišti (91) další veřejná prostranství umisťovat také v plochách jiného způsobu využití zejména plochách bydlení městské v rodinných domech e) koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin apod. e) 1. koncepce uspořádání krajiny (92) vycházet a navázat na historické uspořádání krajiny (93) zajistit ochranu ekologicky stabilních částí, popř. obnovu těch částí, které svou kvalitu a stabilitu ztratili (např. intenzivní zemědělskou činností), ale jsou důležité pro zlepšení a funkčnost ekologické stability celku (94) podporovat protipovodňová a protierozní opatření zejména v krajině (95) umožnit změny druhů pozemků např. zatravňování, zalesňování, vytváření vodních ploch, ale vždy za splnění k tomu uvedených podmínek (viz následující kapitola) (96) za dodržení zákonných podmínek umožnit umístění polních hnojišť a komunitní kompostování (97) v nezastavěném území neumisťovat stavby a zařízení pro výrobu energie - větrné elektrárny, sluneční elektrárny apod. mimo stávající (98) v nezastavěném území nepovolovat stavby, zařízení a objekty pro bydlení, rekreaci apod. (99) v nezastavěném území neumisťovat zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.) (100) v nezastavěném území nepovolovat odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod. (101) neumožňovat trvalé zaplocování pozemků a jiné zamezování přístupnosti nezastavěného území, přípustné jsou pouze dočasné oplocenky při výsadbě lesa a dočasné hrazení pozemků pro pastvu dobytka (např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení) (102) neumožňovat farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo stávající (103) obnovit a podporovat tradiční plynulý přechod do volné krajiny a vazbu sídla na krajinu, znovu vysazovat liniovou zeleň a obnovovat další přírodní prvky jako jsou potoky, strouhy, rybníky, louky, solitérní stromy, které často doprovázeli určité stavební prvky nejen v zastavěném území, ale také ve volné krajině, apod. (104) respektovat v jižní části správního území obce Roudné lesní komplex v budoucnu rozdělený dopravními stavbami 27

28 (105) respektovat nivu řeky Malše včetně doprovodné zeleně (106) respektovat jednotlivé prvky územního systému ekologické stability a zohlednit vymezené plochy zejména smíšené nezastavěného území a plochy přírodní e) 2. územní systém ekologické stability (107) kostra - ekologicky významné segmenty, mající stabilizační funkci pro krajinu zejména všechny prvky územního systému ekologické stability a další plochy mimo tyto prvky, které jsou zařazeny do ploch smíšených nezastavěného území (např. předěly v polích, rybníky, vodoteče, lesy) zejména předělující plochy zemědělské apod. (108) zajistit prostupnost biokoridorů (109) podporovat funkčnost biocenter (110) podporovat a zachovat prvky se stabilizační funkcí v krajině (111) prvky územního systému ekologické stability v řešeném území územního plánu Roudné: Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 1264 Tůně u Špačků Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biocentrum Lokální 20,07 ha V1F, V1B, V4A, M1.4, K2.1, L1 Způsob využití pozemků ostatní plocha, vodní tok, louka Charakteristika ekotypu a bioty Biocentrum je vymezeno převážně na pravém břehu řeky Malše před jejím vstupem do intravilánu města. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 1265 U rybníka Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biocentrum Lokální 5,28 ha V1F, V4A, M1.4, K2.1, L1, L2.2B Způsob využití pozemků ostatní plocha, vodní tok, vodní plocha, louka Charakteristika ekotypu a bioty Funkční místní biocentrum vložené do osy nadregionálního biokoridoru. Plocha biocentra zahrnuje tok řeky Malše s pobřežními společenstvy, slepé rameno s vrbovými křovinami a olšinami, druhotně vzniklé rákosiny. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 1266 U hřiště Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biocentrum Lokální 3,68 ha V1F, V4A, M1.4, K2.1 Způsob využití pozemků ostatní plocha, vodní tok, louka, orná Charakteristika ekotypu a bioty Navržené místní biocentrum vložené do osy nadregionálního biokoridoru. Funkční část biocentra tvoří silně znečištěné a částečně zavezené slepé rameno Malše s fragmenty břehových porostů. 28

29 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability RBC 603 U rybníka (Plav) Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biocentrum Regionální 26,57 ha V1F, V1G, V4, L1, L2.2, M1.1, M1.7, M1.3, M1.4, M1.6, K1, K2.1 Způsob využití pozemků les, louka, vodní tok, vodní plocha, mokřad, ostatní plocha, orná půda Charakteristika ekotypu a bioty Biocentrum vymezeno v ploché nivě Malše, zahrnuje tok řeky Malše s pobřežními společenstvy, kulturní louky, zbytky slepých ramen a tůní v nivě s lužními porosty, druhotně vzniklé mokřady i ornou půdu. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK169B Červené blato - K118 Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biokoridor Nadregionál ní Způsob využití pozemků 5,28 ha V4, M1.4, K2.1 vodní tok, ostatní plocha Charakteristika ekotypu a bioty Osa biokoridoru využívá tok Malše s přilehlými plochami. Nivní osa je nefunkční. Biokoridor zahrnuje tok řeky Malše s břehovými a doprovodnými porosty a ornou půdu. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK169C Červené blato - K118 Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biokoridor Nadregionál ní Způsob využití pozemků 8,10 ha V4, M1.4, K2.1 vodní tok, ostatní plocha, orná Charakteristika ekotypu a bioty Osa nadregionálního biokoridoru (nivní a vodní). Biokoridor je pouze částečně funkční, především vodní osa, tvořená řekou Malší a jejími břehovými porosty. Nivní osa je nefunkční. Plocha biokoridoru zahrnuje tok řeky Malše s pobřežními společenstvy a břehovými porosty a ornou půdu. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK169D Červené blato - K118 Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biokoridor Nadregionál ní Způsob využití pozemků 3,14 ha V4, M1.4, K2.1 vodní tok, ostatní plocha, orná Charakteristika ekotypu a bioty Osa nadregionálního biokoridoru (nivní a vodní). Biokoridor je pouze částečně funkční, především vodní osa, tvořená řekou Malší a jejími břehovými porosty. Nivní osa je nefunkční. Plocha biokoridoru zahrnuje tok řeky Malše s pobřežními společenstvy a břehovými porosty a ornou půdu. 29

30 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK169E Červené blato - K118 Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Způsob využití pozemků Biokoridor Nadregionál ní 4,77 ha V4, M1.4, K2.1 vodní tok, ostatní plocha, orná Charakteristika ekotypu a bioty Osa nadregionálního biokoridoru (nivní a vodní). Biokoridor je pouze částečně funkční, především vodní osa, tvořená řekou Malší a jejími břehovými porosty. Nivní osa je nefunkční. Plocha biokoridoru zahrnuje tok řeky Malše s pobřežními společenstvy a břehovými porosty a ornou půdu. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability IP 0334 Aleje podél silnice Vidov - Roudné Charakter Velikost Katastrální území Interakční prvek 1,19 Vidov, Staré Hodějovice, Roudné Charakteristika Interakční prvek je tvořen alejí vzrostlých dřevin podél silnice z Roudného do Vidova. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability IP 0494 U trati Charakter Velikost Katastrální území Interakční prvek 7,51 Roudné, Včelná Charakteristika Dřevinné nárosty na náspu železniční trati České Budějovice - Horní Dvořiště. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability IP 0495 Roudné - Rožnovský les Charakter Velikost Katastrální území Interakční prvek 2,98 Roudné Charakteristika Interakční prvek je tvořen alejí vzrostlých dřevin, místy mezernatou, podél silnice z Roudného do Římova. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability IP 0496 Ke mlýnu Charakter Velikost Katastrální území Interakční prvek 1,07 Roudné Charakteristika Dřevinné nárosty podél drobných, napřímených stoček v orné půdě. e) 3. prostupnost krajiny (112) respektovat a podporovat možnost přístupu do všech částí krajiny - zejména nerozšiřovat oplocené a jinak nepřístupné části krajiny (obory apod.) (113) nevytvářet nové bariéry v krajině, popř. minimalizovat jejich (zejména dálnice D3, IV. tranzitní železniční koridor, jižní tangenta, přeložka Plavské) dopad na prostupnost 30

31 krajiny zejména při výstavbě dopravních liniových staveb dbát na zachování prostupnosti území nejen pro člověka, ale také pro volně žijící živočichy (114) všechny cesty, pěšiny, účelové a místní komunikace je nutno udržovat a zlepšovat s ohledem na jejich význam (115) zachovat a podporovat doprovodnou zeleň, popř. doplnit a respektovat možnosti jejich úprav (např. rozšíření) a dalšího využití v souladu s rozvojem obce (116) zachovávat stávající pěšiny a cesty a respektovat tato propojení při využití území (117) zachovat záhumení cesty a přístupy na zemědělské a lesní pozemky (118) zachovat a podpořit propojení místního významu (119) umožnit a podporovat umísťování nových komunikací pro pěší a cyklisty e) 4. protierozní opatření a ochrana před povodněmi (120) podporovat drobná protierozní opatření a ochranu před povodněmi v podobě mezí, remízku, vodních ploch apod. (viz následující kapitola přípustné, popř. podmíněně přípustné využití) (121) podporovat zdržení vody v krajině a omezit rychlý odtok dešťových vod (122) podporovat opatření pro předcházení povodní a protipovodňová opatření zejména týkající se ochrany zastavěného území sídla a zastavitelných ploch např. hrázovým systémem v kombinaci s nádržemi a poldry (suchými nádržemi), (123) konkrétní ochranu území řešit komplexním protipovodňovým systémem, (124) preferovat pasivní protipovodňová opatření (zvýšení retenční schopnosti krajiny zvyšováním podílů zalesněných ploch). e) 5. rekreace (125) nepřipustit rozvoj rekreace zejména formou nových staveb pro rodinnou rekreaci (126) nepřipustit nekoordinovaný rozvoj rekreace v nezastavěném území (stavby pro rodinnou rekreaci, rekreační louky, stanové tábory apod.) (127) nepřipustit v nezastavěném území např. veřejná tábořiště, rekreační louky a plochy jiných obdobných rekreačních aktivit (128) rekreační využití krajiny orientovat na komunikace pro pěší a cyklisty a další zejména místní a účelové komunikace e) 6. dobývání ložisek nerostných surovin (129) plocha těžby nerostů ani jiných surovin není v územním plánu vymezena - s dobýváním nerostů ani jiných surovin územní plán nepočítá e) 7. další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny (130) zachovat a podporovat všechny stabilní části krajiny, které jsou mimo územní systém ekologické stability (131) doporučujeme odkrýt a revitalizovat zatrubněné úseky vodních toků s vytvořením dřevitých břehových porostů odpovídající druhové skladby 31

32 f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu Plochy bydlení - městské v rodinných domech - Br (132) Charakteristika ploch Jedná se o plochy, ve kterých je záměrem umožnit jednak bydlení zejména v rodinných domech a jednak umístění obslužných funkcí místního významu nerušících bydlení. Další způsoby využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Jedná se o plochy, jejichž účelem je zkvalitňovat a rozvíjet bydlení v kvalitním prostředí, umožňující nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel. Jedná se o bydlení převážně v rodinných domech v klidném a čistém prostředí využívající, ale také respektující hodnoty území. (133) Hlavní využití (převažující účel využití) bydlení (134) Přípustné využití bydlení umisťování staveb rodinných domů s možností odpovídajícího zázemí (např. sady, užitkové zahrady) a též je možný chov drobného domácího zvířectva pouze však pro vlastní potřebu samozásobitelství (např. drůbež, králíci) o dále je možno umisťovat stavby nebo zařízení (a provádět s nimi související terénní úpravy) bezprostředně související s bydlením, sloužící výhradně pro vlastní potřebu a nesnižující kvalitu prostředí pro bydlení (např. dílny, bazény, skleníky, pařeniště); toto využití (resp. stavby a zařízení) vytváří nezbytné zázemí pro příměstské bydlení; o přípustné jsou jen takové stavby a zařízení (resp. využití), pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. toto využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo, stává se toto využití nepřípustným, rekonstrukce stávajících staveb zejména pro bydlení veřejná prostranství zeleň (s upřednostněním původních druhů) např. zahrady, sady, veřejná, izolační shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) 32

33 dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím, zejména bydlením (zejména ta, která je pro bydlení potřebná a nezbytná např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, trafostanice, energetická vedení, komunikační a telekomunikační vedení) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným způsobem využití podnikatelská činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi) (135) Nepřípustné využití každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci o ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení o občanské vybavení (mimo přípustné) o obchodní činnosti (mimo přípustné) včetně staveb pro obchod které překročí místní význam (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy, supermarkety, hypermarkety) o výroba a skladování, zemědělství včetně staveb pro výrobu a skladování a staveb pro zemědělství o dále např. autoservisy, autoopravny, pneuservisy, truhlárny, tesárny, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, zámečnictví, kovářství, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci), mimo samozásobitelství, a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod., dále též farmové a zájmové chovy (136) Podmínky prostorového uspořádání Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví nebo dvě nadzemní podlaží bez podkroví. Celková výška zástavby bude řádově odpovídat stávajícím rodinným domů v okolí. Při rekonstrukci stávajících vícepatrových budov lze zachovat stávající výškovou hladinu. Přípustné jsou pouze volně stojící rodinné domy (mezi budovami jsou volné nezastavěné prostory) či dvojdomy. Volně stojící rodinné domy s nejvýše dvěma samostatnými byty. Dvojdomy pouze s celkově dvěma samostatnými byty, tj. jeden byt na jeden rodinný dům. Pro plochy Br-10a, Br-15c jsou přípustné řadové domy, pro každý rodinný dům v řadových domech je přípustná pouze jedna bytová jednotka. V ostatních případech jsou řadové domy nepřípustné. Bytové domy jsou nepřípustné. Intenzita využití stavebního pozemku je maximálně 30 %. Podmínka maximální intenzity využití stavebního pozemku se nevztahuje na plochy Br-10a, Br-15c. 33

34 Plochy bydlení městské v rodinných domech podmíněné - Brp (137) Charakteristika ploch Jedná se o navrhovanou zástavbu v plochách pro bydlení, které je umožněno po splnění dané podmínky, např. vybudování souběžné pozemní komunikace ke komunikaci III/15529, která má zajistit minimalizaci počtu napojení na silnici III. třídy a zajistit bezpečnost silničního provozu, popř. prokázání splnění limitů v oblasti ochrany veřejného zdraví. Záměrem zde je umožnit umístění rodinných domů a pouze obslužných funkcí místního významu nerušících bydlení. Další způsoby využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Jedná se o plochy, jejichž účelem je zkvalitňovat a rozvíjet bydlení. (138) Hlavní využití (převažující účel využití) bydlení (139) Přípustné využití veřejná prostranství zeleň (s upřednostněním původních druhů) např. zahrady, sady, veřejná, izolační shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím, zejména bydlením (zejména ta, která je pro bydlení potřebná a nezbytná např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití. (140) Podmíněně přípustné využití bydlení pod podmínkou vybudování souběžné komunikace se silnicí III/15529 (pro plochu Brp-1, resp. pod podmínkou prokázání vyřešení střetu s bezpečnostním pásmem plynovodu pro plochu Brp-2 umisťování staveb rodinných domů s nejvýše dvěma samostatnými byty s možností odpovídajícího zázemí (např. sady, užitkové zahrady) a též je možný chov drobného domácího zvířectva pouze však pro vlastní potřebu samozásobitelství (např. drůbež, králíci), o dále je možno umisťovat stavby nebo zařízení (a provádět s nimi související terénní úpravy) bezprostředně související s bydlením, sloužící výhradně pro vlastní potřebu a nesnižující kvalitu prostředí pro bydlení (např. dílny, bazény, skleníky, pařeniště); toto využití (resp. stavby a zařízení) vytváří nezbytné zázemí pro příměstské bydlení; o přípustné jsou jen takové stavby a zařízení (resp. využití), pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. toto využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo, stává se toto využití nepřípustným 34

35 administrativa správa a řízení (např. kanceláře) pod podmínkou vybudování souběžné komunikace se silnicí III/15529 (pro plochu Brp-1, resp. pod podmínkou prokázání vyřešení střetu s bezpečnostním pásmem plynovodu pro plochu Brp-2 podnikatelská činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi), toto využití (resp. stavby a zařízení) doplňuje bydlení, a to pouze pod podmínkou vybudování souběžné komunikace se silnicí III/15529 (pro plochu Brp-1, resp. pod podmínkou prokázání vyřešení střetu s bezpečnostním pásmem plynovodu pro plochu Brp-2 a dále za podmínek: o prokázání splnění hygienických limitů a bez možnosti vyhlášení ochranného pásma (jen takové využití, pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo, stává se toto využití nepřípustným) (141) Nepřípustné využití o prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. bydlením (tzn. nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení) každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci o ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení o občanské vybavení mimo přípustné a podmíněně přípustné o obchodní činnosti zejména stavby pro obchod, které překročí místní význam (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy, supermarkety, hypermarkety) o výroba a skladování, zemědělství zejména stavby pro výrobu a skladování a stavby pro zemědělství o dále např. autoservisy, autoopravny, pneuservisy, truhlárny, tesárny, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, zámečnictví, kovářství, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem. chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) mimo samozásobitelství a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod. dále též farmové a zájmové chovy (142) Podmínky prostorového uspořádání Nové stavby i rekonstrukce stávajících musí být v souladu s hodnotami území, musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby, umístění na pozemku a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území. 35

36 Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví nebo dvě nadzemní podlaží bez podkroví. Celková výška zástavby bude řádově odpovídat stávajícím rodinným domů v okolí. Při rekonstrukci stávajících vícepatrových budov lze zachovat stávající výškovou hladinu. Přípustné jsou pouze volně stojící rodinné domy (mezi budovami jsou volné nezastavěné prostory) či dvojdomy. Řadové domy či bytové domy jsou nepřípustné. Minimální velikost stavebního pozemku je 500 m 2. Intenzita využití stavebního pozemku je maximálně 30 %. 36

37 Plochy bydlení - městské v bytových domech - Bb (143) Charakteristika ploch Jedná se o převažující zástavbu bytových domů, ve které je umožněno pouze bydlení s možností doplnění nerušících obslužných funkcí místního významu. Další způsoby využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Jedná se o plochy, jejichž účelem je zkvalitňovat a rozvíjet bydlení. (144) Hlavní využití (převažující účel využití) bydlení (145) Přípustné využití bydlení zejména formou umisťování a rekonstrukce staveb bytových domů veřejná prostranství zeleň (s upřednostněním původních druhů) např. zahrady, sady, veřejná, izolační, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím, zejména bydlením (zejména ta, která je pro bydlení potřebná a nezbytná např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití podnikatelská činnost charakteru drobné např. nerušící výroba a služby (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví), toto využití (resp. stavby a zařízení) doplňuje bydlení (146) Nepřípustné využití každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o rodinné domy o rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci o ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení o občanské vybavení mimo přípustné nebo podmíněně přípustné o obchodní činnost včetně staveb pro obchod, které překročí místní význam zejména obsahující celkovou prodejní plochu větší než 200 m 2 (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy) o výroba a skladování, zemědělství včetně staveb pro výrobu a skladování a staveb pro zemědělství 37

38 o dále např. autoservisy, autoopravny, pneuservisy, truhlárny, tesárny, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, zámečnictví, kovářství, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem o chov drobného domácího zvířectva samozásobitelství (např. drůbež, králíci) o chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod. (147) Podmínky prostorového uspořádání Stavby mohou mít nejvýše tři nadzemní podlaží nebo dvě nadzemní podlaží a podkroví. Při rekonstrukci stávajících budov je možno zachovat jejich výškovou hladinu. 38

39 (148) Charakteristika ploch Plochy bydlení - venkovské Bv Jedná se zejména o historickou zástavbu ve které je záměrem umožnit širší způsob využití, včetně výstavby nových rodinných domů. Širší způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Jedná se o plochy, jejichž účelem je zkvalitňovat a rozvíjet stávající využití a stavby s ohledem a respektováním hlavního využití. (149) Hlavní využití (převažující účel využití) bydlení (150) Přípustné využití bydlení umisťování staveb rodinných domů respektující hodnoty území, s možností odpovídajícího zázemí (např. sady, užitkové zahrady) a též je možný chov drobného domácího zvířectva pouze však pro vlastní potřebu - samozásobitelství (např. drůbež, králíci) o dále je možno umisťovat stavby nebo zařízení (a provádět s nimi související terénní úpravy), bezprostředně související s bydlením, sloužící výhradně pro vlastní potřebu a nesnižující kvalitu prostředí pro bydlení (např. dílny, stavby pro hospodářská zvířata pro samozásobitelský chov, bazény, skleníky, pařeniště); toto využití (resp. stavby a zařízení) vytváří nezbytné zázemí pro typické venkovské bydlení a souvisí s životem a stylem života na venkově; o přípustné jsou jen takové stavby a zařízení (resp. využití), pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. toto využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo stává se toto využití nepřípustným, rekonstrukce stávajících staveb pro bydlení včetně zemědělských usedlostí veřejná prostranství občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení a je slučitelné s bydlením a to nejen patřící do veřejné infrastruktury, ale také komerčního charakteru, např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a dále např. občanské vybavení sloužící hlavně obyvatelům obce zejména stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport místního významu bez vlastního zázemí (např. dětská hřiště), stavby a zařízení pro obchodní prodej místního (významu v rámci obce) významu do velikosti 300 m 2 prodejní plochy, hostinská činnost, ubytování a stravování místního významu formou penzionu administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) zeleň (s upřednostněním původních druhů) např. veřejná, izolační, zahrady, sady, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely dopravní a technická infrastruktura související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím zejména bydlením (např. chodníky, zpevněné pozemní 39

40 komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití podnikatelská činnost charakteru drobné např. nerušící výroba a služby (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví), toto využití (resp. stavby a zařízení) doplňuje bydlení (151) Podmíněně přípustné využití další podnikatelská činnost, u které je nutno zhodnotit případ od případu její přípustnost např. truhlárny, tesárny, klempířství, autoopravna, pneuservis a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území pouze stávající chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod., a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území, penzion a to pouze pod podmínkou prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. bydlením (tzn. nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení), a zejména splnění uvedené požadavky na garáže, odstavná a parkovací stání. (152) Nepřípustné využití každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o rekreace včetně stavby pro rodinnou rekreaci o ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení mimo penzion o obchodní činnost zejména stavby pro obchod, které překročí místní význam zejména obsahující celkovou prodejní plochu větší než 300 m 2 (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy) o výroba a skladování, zemědělství zejména stavby pro výrobu a skladování a stavby pro zemědělství, mimo uvedených jako přípustné, popř. podmíněně přípustné 40

41 o dále např. autoservisy, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem (153) Podmínky prostorového uspořádání Je nutno zohlednit hodnoty území zejména H1, H2, H3. Nové stavby musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území a nesmí rušit základní členění průčelí a jeho významné detaily. Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Při rekonstrukci stávajících budov je možno zachovat jejich výškovou hladinu. 41

42 (154) Charakteristika ploch Plochy bydlení - smíšené Bs Jedná se o plochy, kde se prolíná bydlení s podnikatelskou činností nerušícího charakteru zejména formou řemeslné výroby. Širší způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. (155) Hlavní využití (převažující účel využití) bydlení (156) Přípustné využití bydlení - umisťování staveb rodinných domů respektující hodnoty území, s možností odpovídajícího zázemí (např. sady, užitkové zahrady) a též je možný chov drobného domácího zvířectva pouze však pro vlastní potřebu - samozásobitelství (např. drůbež, králíci) o dále je možno umisťovat stavby nebo zařízení (a provádět s nimi související terénní úpravy), bezprostředně související s bydlením, sloužící výhradně pro vlastní potřebu a nesnižující kvalitu prostředí pro bydlení (např. dílny, chov hospodářských zvířat a stavby pro hospodářská zvířata pro samozásobitelský chov, bazény, skleníky, pařeniště); toto využití (resp. stavby a zařízení) vytváří nezbytné zázemí pro příměstské bydlení o přípustné jsou jen takové stavby a zařízení (resp. využití), pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. toto využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranici pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo, stává se toto využití nepřípustným rekonstrukce stávajících staveb pro bydlení včetně zemědělských usedlostí veřejná prostranství občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení a je slučitelné s bydlením a to nejen patřící do veřejné infrastruktury, ale také komerčního charakteru, např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a dále např. občanské vybavení sloužící hlavně obyvatelům obce zejména stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport místního významu bez vlastního zázemí (např. dětská hřiště), stavby pro obchod do velikosti m 2 prodejní plochy, hostinská činnost, ubytování a stravování administrativa správa a řízení (např. kanceláře) zeleň (s upřednostněním původních druhů) např. veřejná, izolační, zahrady, sady, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely dopravní a technická infrastruktura související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím zejména bydlením (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití podnikatelská činnost charakteru drobné např. nerušící výroba a služby (např. 42

43 prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví), toto využití (resp. stavby a zařízení) doplňuje bydlení (157) Podmíněně přípustné využití další podnikatelská činnost, u které je nutno zhodnotit případ od případu její přípustnost např. truhlárny, tesárny, klempířství, autoopravna, pneuservis a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území penzion a to pouze při prokázání souladu s hlavním využitím plochy tj. bydlením (tzn., nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení), a zejména splnění výše uvedených požadavků na garáže, odstavná a parkovací stání (158) Nepřípustné využití každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci o ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení mimo penzion o obchodní činnost zejména stavby pro obchod, které překročí místní význam zejména obsahující celkovou prodejní plochu větší než m 2 (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy) o výroba a skladování, zemědělství zejména stavby pro výrobu a skladování a stavby pro zemědělství, mimo uvedených jako přípustné, popř. podmíněně přípustné o dále např. autoservisy, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže pro nákladní automobily hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem. chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úprava produktů rostlinné výroby apod. mimo přípustné. (159) Podmínky prostorového uspořádání Je nutno zohlednit hodnoty území zejména H1, H2, H3. Nové stavby musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území a nesmí rušit základní členění průčelí a jeho významné detaily. Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Při rekonstrukci stávajících budov je možno zachovat jejich výškovou hladinu. 43

44 (160) Charakteristika ploch Plochy občanského vybavení - OV Jedná se o plochy, na kterých převažuje funkční využití pro služby, veřejnou správu, vzdělávání a výchovu, kulturu apod. (161) Hlavní využití (převažující účel využití) občanské vybavení (162) Přípustné využití občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu okolních ploch, kde je hlavním využitím bydlení, jedná se zejména o: obchodní prodej (do 1000 m 2 ), ubytování, stravování a služby (např. stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby ubytovacích zařízení) tělovýchovu a sport, dětská hřiště občanské vybavení pro vzdělávání a výchovu včetně stravování, sociální služby, péči o rodinu a děti, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) drobná architektura (menší sakrální stavby, památníky, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) veřejná prostranství zeleň (s upřednostněním původních druhů) např. zahrady, sady, veřejná, izolační shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím, zejména občanským vybavením (zejména ta, která je pro občanské vybavení potřebná a nezbytná např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení, elektronické komunikační zařízení) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným způsobem využití, jejichž umístění musí být vždy řešeno jako součást stavby, popř. umístěných na pozemku stavby (163) Nepřípustné využití bydlení včetně umisťování nových staveb pro bydlení rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci zemědělství včetně staveb pro zemědělství výroba a skladování včetně staveb pro výrobu a skladování využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky: narušit životní prostředí a veřejné zdraví nebo, své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, 44

45 vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo jinak snižovat kvalitu prostředí souvisejícího území (nejen pro bydlení), např. narušit pohodu bydlení, kvalitní prostředí pro bydlení, životní prostředí, využití souvisejícího území a hodnoty území např. hutnictví, těžké strojírenství, chemie a chemická výroba, stavby a zařízení pro nakládání s odpady (zejména ostatní odpady a nebezpečné) a chemickými látkami a přípravky, dále činnosti v oblasti nakládání odpadů a skladování odpadů, používání ekologicky nevhodných paliv a spalování všech druhů odpadů (např. z chemické výroby), významné potencionální zdroje znečištění ovzduší, činnosti při nichž by docházelo k emitování nebezpečných tuhých a plynných látek, těkavých organických látek a pachových látek, významné potencionální zdroje znečištění povrchových a podzemních vod, skladování odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod. umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící) (164) Podmínky prostorového uspořádání Stavby mohou mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví. 45

46 Plochy občanského vybavení sport - OVs (165) Charakteristika ploch Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje funkční využití pro tělovýchovu, sport a dětská hřiště včetně s nimi bezprostředně souvisejících staveb, zařízení, činností a služeb. (166) Hlavní využití (převažující účel využití) sport (167) Přípustné využití stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport a související s tímto využitím např. kabiny, umývárny, toalety, tribuny, tréninková hřiště, stavby a zařízení zajišťující občerstvení, tělocvičny dětská hřiště další stavby a zařízení pro sport např. víceúčelová hřiště, tenisové kurty administrativa správa a řízení (např. kanceláře) veřejná prostranství zeleň (s upřednostněním původních druhů) např. zahrady, sady, veřejná, izolační shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, PET lahve) pouze pro místní účely dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím, zejména sportem (zejména ta, která je pro sport, resp. jeho provozování potřebná např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným způsobem využití (168) Nepřípustné využití bydlení včetně umisťování staveb pro bydlení ubytování, rekreace, výroba a skladování, zemědělství zejména stavby ubytovacích zařízení, pro rodinnou rekreaci, pro výrobu a skladování, pro zemědělství využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky narušit životní prostředí a veřejné zdraví (169) Podmínky prostorového uspořádání Stavby mohou mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví, popř. výškovou hladinu odpovídající těmto výškám v sídle. Využití plochy nesmí zasáhnout nadlimitním hlukem plochy vyžadující ochranu před hlukem zejména s charakterem chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb. 46

47 (170) Charakteristika ploch Plochy rekreace RE Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje využití pro individuální rodinnou rekreaci reprezentovanou zejména stavbami pro rodinnou rekreaci. Jejich účelem je zkvalitňovat a rozvíjet využití pro rodinnou rekreaci. (171) Hlavní využití (převažující účel využití) rekreace (172) Přípustné využití stávající využití splňující požadavky na rodinnou rekreaci včetně rekonstrukcí stávajících staveb pro rodinnou rekreaci s možností odpovídajícího zázemí zejména formou zahrádek a oplocení - celková plocha stavby či zařízení nepřekročí 50 m 2, kde již stavby či zařízení tuto výměru překročily, nelze je dále plošně rozšiřovat umisťování nových staveb pro rodinnou rekreaci maximálně do velikosti 50 m 2 s možností odpovídajícího zázemí zejména formou oplocených zahrádek hřiště, která nesnižují kvalitu prostředí, jsou slučitelná s letní rekreací v přírodě a slouží pouze účelům hlavního využití této plochy bez možnosti vlastního zázemí, oplocení a terénních úprav s respektováním hodnot území vedení liniových staveb technické infrastruktury uvnitř vymezených ploch a koridorů pro tyto stavby, včetně staveb a zařízení souvisejících doplňkové objekty bezprostředně související s rekreací (např. pergoly, sklad na nářadí, sklad na dřevo) do 25 m 2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, neobsahující obytné, pobytové ani jiné obdobné místnosti, hygienická zařízení ani vytápění (173) Podmíněně přípustné využití dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím (např. zpevněné pozemní komunikace, parkovací stání na vlastním pozemku, vodovody, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, energetická vedení, komunikační vedení) pod podmínkou, že bude sloužit pouze využití této plochy (174) Nepřípustné využití bydlení, obchod, zemědělství, výroba a skladování, zejména stavby pro bydlení, stavby pro obchod, stavby pro zemědělství, stavby pro výrobu a skladování, stavby ubytovacích zařízení, stavby se shromažďovacím prostorem změny dokončené stavby či zařízení zejména staveb pro rodinnou rekreaci, kdy celková plocha stavby či zařízení překročí 50 m 2, kde již stavby či zařízení tuto výměru překročily, nelze je dále plošně rozšiřovat každé využití, které by mohlo narušit hlavní využití (zejména kvalitní prostředí pro rekreaci) nebo by mohlo narušit pohodu rekreace a kvalitní prostředí pro rekreaci (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolává, zejména: 47

48 autoservisy, autoopravny, autobazary, pneuservisy, tesařské dílny, truhlárny, klempířství, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže a odstavná a parkovací stání včetně hromadných a řadových garáží mimo podmíněně přípustné podnikatelská činnost - ani formy nerušící výroby, ani služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi) chov drobného domácího zvířectva samozásobitelství (např. drůbež, králíci) chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod. (175) Podmínky prostorového uspořádání Stavby mohou mít (a to i stávající při rekonstrukci) nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví, popř. dvě nadzemní podlaží bez podkroví. Celková plocha stavby pro rodinnou rekreaci nepřekročí 50 m 2, kde již stavby tuto výměru překročily, nelze je dále plošně rozšiřovat. 48

49 Plochy veřejných prostranství - VP (176) Charakteristika ploch Plochy veřejných prostranství jsou charakteristické zejména svou veřejnou přístupností, ve kterých se může prolínat jednak veřejná přístupnost, která převažuje, a jednak soukromé nepřístupné pozemky zejména v podobě předzahrádek. (177) Hlavní využití (převažující účel využití) zachování nebo vytvoření veřejného prostoru přístupného veřejnosti umožňující setkávání obyvatel obce, průchodnost některých částí sídel apod. (178) Přípustné využití drobná architektura (drobné vodní plochy, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.), zastávky a čekárny pro veřejnou hromadnou dopravu, zeleň zejména veřejná a rekreační, vodní plochy a toky v ploše VP-1b stavby, zařízení a objekty forem kaple, památník apod. (179) Podmíněně přípustné využití dětská hřiště za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití další stavby a zařízení související s hlavním využitím, popř. jej doplňující, např. víceúčelová hřiště, stavby a zařízení pro hasičský sport, další sportoviště apod. za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití dopravní a technická infrastruktura (např. místní a obslužné komunikace, chodníky, parkovací a odstavná stání bezprostředně související s jiným využitím plochy) a technická infrastruktura (např. vodovod, kanalizace, trafostanice) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití (180) Nepřípustné využití takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, zejména umisťování staveb a zařízení mimo stavby a zařízení přípustné nebo podmíněně přípustné, např. stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), stavby pro výrobu a skladování, stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem, zemědělské stavby, (181) Podmínky prostorového uspořádání Přípustné nebo podmíněně přípustné využití nesmí svým charakterem, vzhledem ani hmotou narušit hodnoty území, architektonické, pohledové a estetické vnímání centra obce, které by rušilo hodnoty sídla. 49

50 Plochy smíšené obytné centrum SOc (182) Charakteristika ploch Jedná se o plochy, kde je záměrem vytvořit nové centrum rychle a velmi dynamicky se rozvíjejícího sídla. V těchto plochách není účelné oddělovat bydlení a občanské vybavení a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí. Širší způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. (183) Hlavní využití (převažující účel využití) bydlení (184) Přípustné využití bydlení zejména umisťování staveb bytových domů veřejná prostranství zeleň (s upřednostněním původních druhů) např. zahrady, sady, veřejná, izolační občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení a je slučitelné s bydlením a to nejen patřící do veřejné infrastruktury, ale také komerčního charakteru, např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport, dětská hřiště, stavby a zařízení pro obchodní prodej místního významu do velikosti m 2 prodejní plochy, hostinská činnost, ubytování a stravování formou restaurace, hotelu, penziónu, podnikatelská činnost charakteru drobné např. nerušící výroba a služby formou prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví apod.) drobná architektura (menší sakrální stavby, památníky, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím, zejména bydlením a občanským vybavením (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití včetně hromadných garáží (185) Nepřípustné využití chov drobného domácího zvířectva samozásobitelství (např. drůbež, králíci) chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod. další podnikatelská činnost např. truhlárny, tesařské dílny, klempířství, pneuservis, autoopravna, autoservis každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním 50

51 ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: stavby pro obchod, které překročí celkovou prodejní plochu větší než m 2 stavby pro výrobu a skladování a stavby pro zemědělství dále např. čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, řadové garáže, autobazary (186) Podmínky prostorového uspořádání Jedná se o záměr vytvoření nového centra, čemuž mohou odpovídat proporce zástavby. Výška zástavby musí odpovídat 3 nadzemním podlažím anebo 2 nadzemním podlažím a podkroví. 51

52 Plochy zeleně na veřejných prostranstvích Zvp (187) Charakteristika ploch Jedná se o významné plochy veřejně přístupné zeleně, které není vhodné začleňovat do ploch s jiným způsobem využití. Tato zeleň obklopuje zejména veřejně přístupná sportoviště a plochy pro bydlení a dotváří tak prostor pro relaxaci obyvatel. (188) Hlavní využití (převažující účel využití) zachování nebo vytvoření veřejného prostoru s převahou zeleně přístupné veřejnosti umožňující setkávání obyvatel obce, průchodnost některých částí sídel apod. (189) Přípustné využití drobná architektura (drobné vodní plochy, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) zastávky a čekárny pro veřejnou hromadnou dopravu zeleň zejména veřejná a rekreační vodní plochy a toky dětská hřiště stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport a související s tímto využitím zejména formou hřišť pro různé sporty, tréninkových hřišť, skateparků. (190) Podmíněně přípustné využití dopravní a technická infrastruktura (např. místní a obslužné komunikace, chodníky a technická infrastruktura (např. vodovod, kanalizace, elektrická vedení) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití, parkovací stání pouze související s tělovýchovným a sportovním využití plochy za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití, (191) Nepřípustné využití takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, zejména umisťování staveb a zařízení mimo stavby a zařízení přípustné nebo podmíněně přípustné, např. stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), stavby pro výrobu a skladování, stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro zemědělství, změny staveb, které by narušily hodnoty území, např. trafostanice, zpevňování ploch zejména pro parkování vozidel mimo podmíněně přípustné. (192) Podmínky prostorového uspořádání Přípustné nebo podmíněně přípustné využití nesmí svým charakterem, vzhledem ani hmotou narušit hodnoty území, architektonické, pohledové a estetické vnímání centra obce, vytvářet dominantu, která by rušila pohledy na sídlo a opačně také do krajiny. 52

53 Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - Zsv (193) Charakteristika ploch Jedná se o plochy soukromé zeleně v sídle, zejména zahrad, které jsou natolik významné, že je vhodné je vymezit jako samostatné plochy anebo takové plochy, které by měly plnit přechodovou funkci mezi rozdílnými způsoby využití ploch. Charakteristickým znakem je skutečnost, že nemusí být veřejně přístupné, což je často zdůrazněno oplocením. (194) Hlavní využití (převažující účel využití) zahrada (195) Přípustné využití drobná architektura (drobné vodní plochy, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) zeleň zejména veřejná, soukromá a rekreační vodní plochy a toky (196) Podmíněně přípustné využití dětská hřiště za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití dopravní a technická infrastruktura (např. místní a účelové komunikace, chodníky a technická infrastruktura (např. vodovod, kanalizace, elektrická vedení)) včetně garáží a odstavných a parkovacích stání za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití za podmínky, že nenaruší hodnoty území je možno umisťovat stavby a zařízení související s využitím zahrad pro samozásobitelské využití jako jsou skleníky, pařeniště, bazény, stavby pro nářadí apod. (197) Nepřípustné využití takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, zejména umisťování staveb a zařízení mimo stavby a zařízení přípustné nebo podmíněně přípustné, např. stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci, stavby pro výrobu a skladování, stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro zemědělství stavby a zařízení, které by narušily hodnoty území, např. trafostanice (198) Podmínky prostorového uspořádání Přípustné nebo podmíněně přípustné vyžití nesmí svým charakterem, vzhledem ani hmotou nenarušit hodnoty území, architektonické, pohledové a estetické vnímání sídla, vytvářet dominantu, která by rušila pohledy na sídlo a opačně také do krajiny. 53

54 Plochy výroby a skladování lehký průmysl - VSl (199) Charakteristika ploch Jedná se o plochy, určené převážně pro podnikatelskou činnost nerušícího charakteru, zejména formou výroby (např. řemeslné). Negativní vlivy z těchto výrob by neměly nad přípustnou mez překročit hranici plochy. Doporučeným a žádoucím doplňujícím prvkem v těchto plochách je zeleň zejména izolační. (200) Hlavní využití (převažující účel využití) výroba, skladování pro lehký průmysl (201) Přípustné využití výroba a skladování: zejména umisťování staveb a zařízení pro výrobu a skladování, např. strojní výroba, kovovýroba, prodej stavebnin, servisy, opravny, sklady (mimo uvedených jako nepřípustné), truhlárny, tesárny, pila, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, záměčnictví, kovářství, autobazary, a dále např. podnikovou prodejnu, vzorkovnu občanské vybavení zejména takové, které není vhodné (popř. ani přípustné) umisťovat zejména v plochách pro bydlení např. stavby a zařízení sloužící jako zázemí pro činnosti související se správou obce (např. dílny, garáže, odstavná a parkovací stání pro obecní techniku, sběrný dvůr), ochranu obyvatelstva (např. hasičská zbrojnice, sklady civilní ochrany) administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) bezprostředně související s přípustným anebo podmíněně přípustným využitím dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím; např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace (hlavně účelové) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití; umístění garáží, odstavných a parkovacích stání pro požadovaný způsob využití musí být vždy vymezeno a řešeno na vlastních plochách výroby a skladování např. vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, energetická vedení, trafostanice, plynovody, regulační stanice, komunikační vedení zeleň (s upřednostněním původních druhů) zejména izolační shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. sklo, papír, pet lahve) pro místní účely (tj. pro účely plochy) a pouze místního významu (202) Nepřípustné využití zemědělská výroba: např. chov hospodářských zvířat a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva; skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby; pěstování rostlin (např. žampiónů, hlívy ústřičné) 54

55 zejména umisťování staveb pro zemědělství bydlení - včetně umisťování staveb pro bydlení rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci občanské vybavení včetně ubytování, stravování a služeb (mimo přípustné) - zejména stavby a zařízení pro obchodní prodej, stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby ubytovacích zařízení) výrobny energie větrné elektrárny, bioplynové stanice apod. využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky: narušit životní prostředí a veřejné zdraví nebo, své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo, jinak snižovat kvalitu prostředí souvisejícího území (nejen pro bydlení), např. narušit pohodu bydlení, kvalitní prostředí pro bydlení, životní prostředí, využití souvisejícího území a hodnoty území např. hutnictví, těžké strojírenství, chemie a chemická výroba, stavby a zařízení pro nakládání s odpady (zejména ostatní odpady a nebezpečné) a chemickými látkami a přípravky, dále činnosti v oblasti nakládání odpadů a skladování odpadů, používání ekologicky nevhodných paliv a spalování všech druhů odpadů (např. z chemické výroby), významné potencionální zdroje znečištění ovzduší, činnosti, při nichž by docházelo k emitování nebezpečných tuhých a plynných látek, těkavých organických látek a pachových látek, významné potencionální zdroje znečištění povrchových a podzemních vod, skladování odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod. umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící). (203) Podmínky prostorového uspořádání Nové stavby musí svým umístěním a proporcemi odpovídat stávajícím budovám v okolí. Je nutno respektovat výstupní limity zejména s ohledem na splnění limitů v oblasti veřejného zdraví VL2, VL3. 55

56 Plochy výroby a skladování zemědělská výroba - VSz (204) Charakteristika ploch Cílem je umožnit fungování provozů s orientací na zemědělskou živočišnou a rostlinnou výrobu či jiné doprovodné činnosti, např. pily, tesárny truhlárny s respektováním rozvoje bydlení v sídle. Doporučeným a žádoucím doplňujícím prvkem v těchto plochách je zeleň zejména ochranná a izolační. (205) Hlavní využití (převažující účel využití) zemědělská výroba (206) Přípustné využití zemědělská výroba: např. chov hospodářských zvířat a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva; skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby; pěstování rostlin (např. žampiónů, hlívy ústřičné) zejména umisťování staveb pro zemědělství výroba a skladování: zejména umisťování staveb a zařízení pro výrobu a skladování, např. strojní výroba, kovovýroba, prodej stavebnin, servisy, opravny, sklady (mimo uvedených jako nepřípustné), truhlárny, tesárny, pila, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, záměčnictví, kovářství, autobazary občanské vybavení zejména takové, které není vhodné (popř. ani přípustné) umisťovat zejména v plochách bydlení např. stavby a zařízení sloužící jako zázemí pro činnosti související se správou obce (např. dílny, garáže, odstavná a parkovací stání pro obecní techniku, sběrný dvůr), ochranu obyvatelstva (např. hasičská zbrojnice, sklady civilní ochrany) dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím; např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace (hlavně účelové) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití; (umístění garáží, odstavných a parkovacích stání pro požadovaný způsob využití musí být vždy vymezeno a řešeno v samotných plochách výroby a skladování zemědělská výroba) např. vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, energetická vedení, trafostanice, komunikační vedení zeleň (s upřednostněním původních druhů) zejména izolační, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. sklo, papír, pet lahve) pro místní účely (tj. pro účely plochy) a pouze místního významu, administrativa - správa a řízení (např. kanceláře). (207) Nepřípustné využití bydlení - zejména umisťování staveb pro bydlení, 56

57 rekreace včetně staveby pro rodinnou rekreaci občanské vybavení včetně ubytování, stravování a služeb - zejména stavby a zařízení pro obchodní prodej stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby ubytovacích zařízení), výrobny energie větrné elektrárny, bioplynové stanice apod. využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky: narušit životní prostředí a veřejné zdraví nebo, své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo, jinak snižovat kvalitu prostředí souvisejícího území (nejen pro bydlení), např. narušit pohodu bydlení, kvalitní prostředí pro bydlení, životní prostředí, využití souvisejícího území a hodnoty území např. hutnictví, těžké strojírenství, chemie a chemická výroba, stavby a zařízení pro nakládání s odpady (zejména ostatní odpady a nebezpečné) a chemickými látkami a přípravky, dále činnosti v oblasti nakládání odpadů a skladování odpadů, používání ekologicky nevhodných paliv a spalování všech druhů odpadů (např. z chemické výroby), významné potencionální zdroje znečištění ovzduší, činnosti, při nichž by docházelo k emitování nebezpečných tuhých a plynných látek, těkavých organických látek a pachových látek, významné potencionální zdroje znečištění povrchových a podzemních vod, skladování odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod. umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící). (208) Podmínky prostorového uspořádání Nové stavby musí svým umístěním a proporcemi odpovídat stávajícím budován v okolí. Tato podmínka neplatí pro typické vertikální zemědělské stavby jako jsou např. sila. Je nutno respektovat výstupní limity zejména s ohledem na splnění limitů v oblasti veřejného zdraví VL2, VL3. 57

58 Plochy dopravní infrastruktury DI (209) Charakteristika ploch Plochy dopravní infrastruktury zahrnují zejména pozemky silnic, pozemky pro drážní dopravu, významné místní a účelové komunikace propojující sídlo se zástavbou mimo hlavní sídlo či okruhující část sídla a zahrnují i související stavby a zařízení. V plochách dopravní infrastruktury jsou zařazeny také koridory nadmístního významu a to jak silniční, tak železniční. Ostatní dopravní infrastruktura zejména další místní a účelové komunikace jsou začleněny do ploch jiného způsobu využití. (210) Hlavní využití (převažující účel využití) dopravní infrastruktura (211) Přípustné využití dopravní stavby (silniční i drážní), tzn. zejména stavby a zařízení pozemních komunikací a drah a s nimi provozně související: - zařízení technického vybavení, - technická infrastruktura, - součásti komunikací a drah, např. náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, tunely, křižovatky, navazující přeložky pozemních komunikací a drah. jiná související dopravní infrastruktura jako např. obslužné komunikace, chodníky, pásy zeleně, zeleň zejména izolační a doprovodná, stavby a zařízení zmírňující negativní vlivy z dopravy, např. protihluková opatření. (212) Podmíněně přípustné využití stavby a zařízení technické infrastruktury (např. vodovody, kanalizace, energetická a komunikační vedení) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití, zastávky, nástupiště a čekárny, odstavná a parkovací stání za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití. (213) Nepřípustné využití takové využití, které by znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, jedná se zejména o umisťování staveb a zařízení (např. stavby pro bydlení, stavby pro rodinnou rekreaci, stavby pro obchod, stavby pro výrobu a skladování). (214) Podmínky prostorového uspořádání Pro samotné dopravní stavby a zařízení, ale i pro ostatní přípustné nebo podmíněně přípustné využití platí, že je nutno v rámci reálných možností minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí. Případná opatření proti negativním vlivům z dopravy je nutno řešit velmi citlivě a s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na hodnoty území. Je nutno respektovat výstupní limity zejména s ohledem na splnění limitů v oblasti veřejného zdraví VL1, VL2, VL3, VL4, VL6, VL8. 58

59 Plochy technické infrastruktury - TI (215) Charakteristika ploch Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména takové stavby a zařízení technické infrastruktury, které nelze zahrnout do ploch s jiným způsobem využití. V územním plánu je vymezena plocha technické infrastruktury pro umístění hlavního kanalizačního sběrače včetně všech souvisejících staveb a zařízení, zastavitelná plocha pro umístění sběrného dvora a stávající plocha čistírny odpadních vod obsluhující část sídla západně od silnice III/ Ostatní technická infrastruktura je začleněna do ploch jiného způsobu využití. (216) Hlavní využití (převažující účel využití) technická infrastruktura (217) Přípustné využití čistírna odpadních vod, vedení kanalizace a s nimi provozně související zařízení technického vybavení vedení vodovodu a s nimi provozně související zařízení technického vybavení včetně vodojemu vedení plynovodu a s nimi provozně související zařízení technického vybavení včetně regulační stanice související dopravní a technická infrastruktura zeleň zejména izolační a doprovodná sběrný dvůr a s ním provozně související zařízení technického vybavení (218) Nepřípustné využití takové využití, které by znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy např. stavby a zařízení, které zamezí vedení sítí technické infrastruktury či umístění staveb a zařízení technické infrastruktury (219) Podmínky prostorového uspořádání Pro samotné stavby technické infrastruktury, ale i pro ostatní stavby a zařízení, které jsou přípustné nebo podmíněně přípustné platí, že je nutno v rámci reálných možností minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí. Případná opatření proti negativním vlivům z ploch technické infrastruktury je nutno řešit velmi citlivě a s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na hodnoty území. Je nutno respektovat výstupní limity zejména s ohledem na splnění limitů v oblasti veřejného zdraví VL2, VL3. 59

60 Plochy vodní a vodohospodářské - VV (220) Charakteristika ploch V plochách vodních a vodohospodářských převažují a jsou upřednostněny významným způsobem vodohospodářské funkce. (221) Hlavní využití (převažující účel využití) vodohospodářské využití (222) Přípustné využití vodohospodářské využití chov ryb nezbytně nutné objekty a zařízení sloužící pro vodohospodářské využití opatření ke zlepšení stavu vodních ploch zejména rybníků a plnění jejich funkce vodohospodářského díla prvky územního systému ekologické stability a další zeleň dočasné oplocenky při výsadbě lesa a dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení vedení liniových staveb dopravní infrastruktury uvnitř vymezených ploch a koridorů pro tyto stavby, včetně staveb a zařízení souvisejících (223) Podmíněně přípustné využití za podmínek, že nenaruší životní prostředí a jeho funkce, neohrozí stabilitu okolních pozemků, nezvýší ani nezpůsobí nebezpečí erozí, nepoškodí půdu, nenaruší vodní režim v území, ani krajinu a její funkce, nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. územního systému ekologické stability), nebude hrozit degradace půdy je možno připustit v těchto plochách: - opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi, - stavby, zařízení a jiná opatření proti erozi, - technická a dopravní infrastruktura bezprostředně související s hlavním využitím ploch, - technická infrastruktura místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území, např. vodovodní a kanalizační řady místního významu včetně dalších souvisejících staveb a zařízení místního významu, energetická a komunikační vedení místního významu (např. vedení NN, VN k samotám, trafostanice), - účelové a místní komunikace místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území, - pozemní komunikace související s cestovním ruchem a s využitím širšího území např. komunikace pro pěší a cyklisty, naučné stezky na stávajících účelových anebo místních komunikacích, popř. v odůvodněných případech v trase historické komunikace (tzn. obnova této historické komunikace). (224) Nepřípustné využití výrobny energie např. větrné, fotovoltaické elektrárny, 60

61 takové využití, které by narušilo anebo znemožnilo vodohospodářské využití, zejména pak poškodilo nebo narušilo vodní režim a negativně ovlivnilo kvalitu vody a čistotu vody a vodního režimu, ohrozilo ekologickou stabilitu okolních pozemků, znemožnilo realizaci prvků územního systému ekologické stability, popř. poškodilo ty stávající, takové využití, které by zvýšilo či způsobilo nebezpečí eroze, poškodilo půdu či narušilo vodní režim v území a narušilo využití okolních pozemků, takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy - (zejména bydlení, rekreace, občanské vybavení, ubytování, výroba a skladování - např. stavby pro bydlení, zemědělské usedlosti, stavby pro výrobu a skladování, stavby pro rodinnou rekreaci a sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby, zařízení a objekty, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob zejména obsahující obytné či pobytové místnosti, hygienická zařízení či vytápění apod.), změny využití, které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, zemní práce a změny terénu, které by mohly narušit hlavní využití těchto ploch (zejména pak vodní režim), nebo které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, takové využití, které by narušovalo organizaci ploch, hydrologické a odtokové poměry v území, ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného využití, stavby, zařízení a jiná opatření, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů mimo přípustných a podmíněně přípustných, zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.), odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod., farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti. (225) Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí. 61

62 (226) Charakteristika ploch Plochy zemědělské - ZE V územním plánu jsou vymezeny plochy zemědělské zejména na zemědělském půdním fondu tvořeném v řešeném území zejména pozemky zemědělsky obhospodařovanými. (227) Hlavní využití (převažující účel využití) zemědělské hospodaření (228) Přípustné využití zemědělské hospodaření: - pěstování zemědělských plodin, (např. obilniny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny), - obhospodařování trvalých travních porostů, a to jak sečení či sušení tak trvalé spásání, dočasné zatravňování (víceleté pícniny na orné půdě), změny druhu pozemků na: - trvalý travní porost - ovocný sad bez oplocení a bez možnosti umisťování staveb a zařízení (ani těch bezprostředně souvisejících se sadem) a bez provádění zemních prací a změn terénu, realizace prvků územního systému ekologické stability a jejich podpora, opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází, odbahnění) a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla, ale také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území, vedení liniových staveb technické infrastruktury uvnitř vymezených ploch a koridorů pro tyto stavby, včetně staveb a zařízení souvisejících, dočasné oplocenky při výsadbě lesa a dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení. (229) Podmíněně přípustné využití změny druhu pozemků z trvalý travní porost na orná půda jen za podmínek, že: - nezvýší erozní ohrožení území, - nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. územního systému ekologické stability), - nebude hrozit degradace půdy, za podmínky, že nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského půdního fondu a neztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu, je přípustné využití: - polní cesty a zemědělské účelové komunikace, - včelíny bez pobytových místností, - přístřešky pro dobytek a zařízení pro napájení, - polní hnojiště, - myslivecká zařízení a to: o slaniska, napajedla a zařízení pro přikrmování (např. zásypy, krmelce, seníky), o pozorování a lov zvěře (např. posedy, kazatelny), 62

63 o další myslivecká zařízení (např. pro chov voliéry pro bažanty, koroptve, kotce), - stavby, zařízení a jiná opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi, - stavby, zařízení a jiná opatření proti erozi, např. vybudování nových či obnova stávajících mezí a průlehů, - zeleň zejména doprovodná, liniová, izolační, - drobná architektura (sochy, lavičky, informační cedule a tabule apod.), - technická infrastruktura bezprostředně související s hlavním využitím ploch, např. sezónní zavlažovací zařízení, - technická infrastruktura místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území, např. vodovodní a kanalizační řady místního významu včetně dalších souvisejících staveb a zařízení místního významu, energetická a komunikační vedení místního významu (např. vedení NN, VN k samotám, trafostanice), - pozemní komunikace místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území (např. samot), - pozemní komunikace související s cestovním ruchem a s využitím širšího území např. komunikace pro pěší a cyklisty, naučné stezky na stávajících účelových anebo místních komunikacích, popř. v odůvodněných případech v trase historické komunikace (tzn. obnova této historické komunikace), - stavby a zařízení zmírňující negativní vlivy z dopravy, např. protihluková opatření, a to pouze s minimalizací narušení krajinného rázu, v rámci oprav a úprav stávajících silnic lze provádět jejich rozšíření, homogenizaci či směrové a výškové trasování za podmínky, že rozšíření nebo úprava silnic negativně nezasáhnou stávající zastavěná území a že nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského půdního fondu změny druhu pozemků na lesní pozemek jen za podmínek, že: - nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského půdního fondu, síť zemědělských účelových komunikací a neztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu, - nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. územního systému ekologické stability), - nemělo by se jednat o pozemky I. a II. třídy ochrany zemědělské půdy, o pozemky těchto tříd ochrany se může jednat pouze v případě, že navrhovaná změna je nezbytně nutná k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu anebo ochrany životního prostředí, - nebude hrozit degradace půdy, změny druhu pozemků na vodní plochy jen za podmínek, že: - nezvýší erozní ohrožení území, - nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského půdního fondu, síť zemědělských účelových komunikací a neztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu, - nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. územního systému ekologické stability), - nemělo by se jednat o pozemky I. a II. třídy ochrany zemědělské půdy, o pozemky těchto tříd ochrany se může jednat pouze v případě, že navrhovaná změna je nezbytně nutná k zajištění ochrany nebo zkvalitňování (zlepšení půdní úrodnosti) zemědělského půdního fondu anebo ochrany životního prostředí, - nebude hrozit degradace půdy. 63

64 (230) Nepřípustné využití výrobny energie např. větrné a fotovoltalické elektrárny, takové využití které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy (zejména bydlení, rekreace, občanské vybavení, ubytování, výroba a skladování - např. stavby pro bydlení, zemědělské usedlosti, stavby pro výrobu a skladování, stavby pro rodinnou rekreaci a sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby, zařízení a objekty, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob zejména obsahující obytné či pobytové místnosti, hygienická zařízení či vytápění apod.). změny využití, které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, zemní práce a změny terénu, které by mohly narušit hlavní využití těchto ploch (zejména pak zemědělské hospodaření), nebo které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, takové využití, jehož provedení by nevratně znemožnilo zemědělské využití zemědělského půdního fondu, umisťování staveb dopravní infrastruktury - nových silnic II. a III. třídy a jejich nových úseků takové využití, které by narušovalo organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací, ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného využití, stavby, zařízení a jiná opatření, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů mimo přípustných a podmíněně přípustných, zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.), odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod., farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti. (231) Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí. 64

65 (232) Charakteristika ploch Plochy lesní - LE V plochách lesních převažují a jsou upřednostněny významným způsobem funkce lesa. V územním plánu jsou vymezeny plochy lesní zejména na pozemcích lesa. (233) Hlavní využití (převažující účel využití) les a zajištění plnění jeho funkcí (234) Přípustné využití funkce lesa, nezbytně nutné objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese, stavby pro plnění funkcí lesa a jejich zařízení, stavby a zařízení lesního hospodářství, opatření ke zlepšení stavu lesa a plnění jeho funkcí, realizace prvků územního systému ekologické stability a jejich podpora, opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází, odbahnění) a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla, ale také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území, dočasné oplocenky při výsadbě lesa např. formou jednoduchého dřevěného ohrazení. (235) Podmíněně přípustné využití za podmínek, že nepoškodí les, nenaruší prostředí lesa a jeho funkce, neohrozí stabilitu lesa (zejména lesních porostů větrem a vodní erozí), nezvýší ani nezpůsobí nebezpečí erozí, nepoškodí půdu, nenaruší vodní režim v území, nenaruší hospodaření v lese ani síť lesní dopravní sítě, ani krajinu a její funkce, nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. územního systému ekologické stability) je možno připustit v těchto plochách: - nezbytně nutná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku - zejména zabezpečovací opatření před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním z pozemků určených k plnění funkcí lesa, povodněmi a přívalovými dešti, - včelíny bez pobytových místností, - myslivecká zařízení a to: o slaniska, napajedla a zařízení pro přikrmování (např. zásypy, krmelce, seníky), o pozorování a lov zvěře (např. posedy, kazatelny), o další myslivecká zařízení (např. pro chov voliéry pro bažanty, koroptve, kotce), - stavby, zařízení a jiná opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi, - stavby, zařízení a jiná opatření proti erozi, - dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s hlavním využitím ploch, 65

66 - technická infrastruktura místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území, např. vodovodní a kanalizační řady místního významu včetně dalších souvisejících staveb a zařízení místního významu, energetická a komunikační vedení místního významu (např. vedení NN, VN k samotám, trafostanice), - účelové a místní komunikace místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území, - pozemní komunikace související s cestovním ruchem a s využitím širšího území např. komunikace pro pěší a cyklisty, naučné stezky na stávajících účelových anebo místních komunikacích, popř. v odůvodněných případech v trase historické komunikace (tzn. obnova této historické komunikace), - vrty a studny, - změny dokončené stavby či zařízení na vlastním pozemku pod podmínkou, že celkový nárůst nepřekročí 50 m 2 celkové plochy stavby, kde již tuto výměru překročili, nelze již dále plošně rozšiřovat - změny druhu pozemků na vodní plochy dále jen za podmínek, že: o nezvýší erozní ohrožení území, o nenaruší hlavní využití ploch lesních, síť účelových komunikací a neztíží obhospodařování lesa, o nebude hrozit degradace půdy. v rámci oprav a úprav stávajících silnic lze provádět jejich rozšíření, homogenizaci či směrové a výškové trasování za podmínky, že rozšíření nebo úprava silnic negativně nezasáhnou stávající zastavěná území a že nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského půdního fondu (236) Nepřípustné využití takové využití, které by narušilo anebo znemožnilo plnění funkcí lesa, zejména pak poškodilo les, narušilo prostředí lesa a jeho funkce, ohrozilo stabilitu lesa (zejména lesních porostů vůči větru a vodní erozi), zvýšilo či způsobilo nebezpečí eroze, poškodilo půdu či narušilo vodní režim v území a narušilo hospodaření v lese, lesní dopravní síť či krajinu a její funkce, takové využití které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy (zejména bydlení, rekreace, občanské vybavení, ubytování, výroba a skladování - např. stavby pro bydlení, zemědělské usedlosti, stavby pro výrobu a skladování, stavby pro rodinnou rekreaci a sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby, zařízení a objekty, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob zejména obsahující obytné či pobytové místnosti, hygienická zařízení či vytápění apod.), výrobny energie např. větrné, fotovoltaické elektrárny, změny využití, které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, zemní práce a změny terénu, které by mohly narušit hlavní využití těchto ploch (zejména pak funkce lesa), nebo které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, umisťování staveb dopravní infrastruktury - nových silnic II. a III. třídy a jejich nových úseků takové využití, které by narušovalo organizaci ploch, hydrologické a odtokové poměry v území, ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného využití, 66

67 stavby, zařízení a jiná opatření, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů mimo přípustných a podmíněně přípustných, zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.), odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod., farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti. (237) Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí. 67

68 (238) Charakteristika ploch Plochy přírodní PŘ Jedná se o cenné plochy z hlediska ochrany přírody a krajiny - v převážné většině biocenter územního systému ekologické stability, které jsou označeny kódem PŘ. Plochy přírodní jsou vymezeny za účelem uchování biodiverzity a podpory ekologické stability. (239) Hlavní využití (převažující účel využití) umožnit (zejména stavem a velikostí biotopů) trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému (240) Přípustné využití využití území, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, funkce lesa, opatření ke zlepšení stavu lesa a plnění jeho funkcí, (241) Podmíněně přípustné využití za podmínek, že nenaruší hlavní využití plochy zejména funkce biocentra: o vodohospodářská zařízení, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury apod. (včetně staveb a zařízení bezpodmínečně nutných pro tyto stavby a zařízení) pod podmínkou, že se jedná o stavby a zařízení místního významu, nelze nalézt jinou variantu řešení s žádnými nebo alespoň s menšími dopady na hlavní využití plochy (zejména na ekologickou stabilitu krajiny a biodiverzitu), o opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi, o pouze nezbytně nutné stavby a zařízení sloužící pro hospodaření v lese a ochranu přírody (vždy bez pobytových místností), o opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází) a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla, ale také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území, o změny druhu pozemků na vodní plochy, o dočasné oplocenky při výsadbě lesa a dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení, o včelíny bez pobytových místností do 25 m 2 bez přípojek technické infrastruktury, využití území (např. změna druhu pozemku s nižším stupněm ekologické stability na druh s vyšším stupněm ekologické stability (např. z orná na trvalý travní porost, z orná na les)), které splní podmínky: bude zvyšovat funkčnost územního systému ekologické stability, bude zvyšovat ekologickou stabilitu území a přírodní hodnotu plochy, nedojde ke znemožnění hlavního způsobu využití. 68

69 (242) Nepřípustné využití činnosti a změny v území (zejména změny využití území), které by mohly ohrozit hlavní využití zejména ohrozit nebo snížit druhovou rozmanitost a ekologickou stabilitu společenstev jej tvořících (např. umisťování staveb a zařízení mimo přípustné a podmíněně přípustné, pobytová rekreace, intensivní hospodaření, pronikání invazivních druhů, změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), změny v území (zejména změny využití), které by znemožnily nebo ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch vymezených k založení chybějících biocenter či jejich částí (např. umisťování staveb, těžba nerostných surovin, ekologicky nepříznivé změny druhu pozemku viz nepřípustné využití výše) výrobny energie např. větrné, fotovoltaické elektrárny, takové využití, které by zvýšilo či způsobilo nebezpečí eroze, poškodilo půdu či narušilo vodní režim v území a narušilo využití okolních pozemků, takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy (zejména bydlení, rekreace, občanské vybavení, ubytování, výroba a skladování - např. stavby pro bydlení, zemědělské usedlosti, stavby pro výrobu a skladování, stavby pro rodinnou rekreaci a sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby, zařízení a objekty, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob zejména obsahující obytné či pobytové místnosti, hygienická zařízení či vytápění apod.), změny využití, které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, zemní práce a změny terénu, které by mohly narušit hlavní využití těchto ploch (zejména pak ohrozily trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému), nebo které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, takové využití, které by narušovalo organizaci ploch, hydrologické a odtokové poměry v území, ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného využití, stavby, zařízení a jiná opatření, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů mimo přípustných a podmíněně přípustných, zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.), odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod., farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti. (243) Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí. 69

70 Plochy smíšené nezastavěného území - SNÚ (244) Charakteristika ploch Jedná se zejména o plochy cenné z hlediska krajiny jako celku a dále také plochy biokoridorů územního systému ekologické stability. Plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny za účelem podpory ekologické stability. Tyto plochy nemusí umožňovat rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak zvyšují ekologickou stabilitu území a v případě biokoridorů umožňují migraci organismů mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť a plní další stabilizující funkce v krajině. (245) Hlavní využití (převažující účel využití) plnění stabilizujících funkcí v území, zprostředkování stabilizujících vlivů na okolní intenzivněji využívané plochy a podpora migrace organismů mezi biocentry (246) Přípustné využití využití území, které zajistí splnění převažujícího účelu využití plochy zejména vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním zemědělském, lesnickém anebo vodohospodářském hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy, vodní plochy apod.) funkce lesa, opatření ke zlepšení stavu lesa a plnění jeho funkcí vedení liniových staveb technické infrastruktury uvnitř vymezených ploch a koridorů pro tyto stavby, včetně staveb a zařízení souvisejících (247) Podmíněně přípustné využití za podmínek, že významně nenaruší hlavní využití plochy zejména stabilizující funkce a funkce biokoridoru: o stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury (včetně staveb a zařízení bezpodmínečně nutných pro tyto liniové stavby) a dále pod podmínkou, že se jedná o stavby a zařízení místního významu, nelze nalézt jinou variantu řešení s žádnými nebo alespoň s menšími dopady na hlavní využití plochy (zejména na ekologickou stabilitu krajiny a biodiverzitu), např. liniové stavby budou umístěny v co nejmenším zásahu, nejkratším směru nejlépe kolmo na biokoridor o opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi o pouze nezbytně nutné stavby a zařízení sloužící pro hospodaření v lese a ochranu přírody (vždy bez pobytových místností) o opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází) o změny druhu pozemků na vodní plochy o funkce lesa, dočasné oplocenky při výsadbě lesa a mimo pozemky lesní dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení o včelíny bez pobytových místností do 25 m 2 bez přípojek technické infrastruktury 70

71 využití území (např. změna druhu pozemku s nižším stupněm ekologické stability na druh s vyšším stupněm ekologické stability (např. z orná na trvalý travní porost, z orná na les)), které splní podmínky: bude zvyšovat funkčnost územního systému ekologické stability, bude zvyšovat ekologickou stabilitu území a přírodní hodnotu plochy, nedojde ke znemožnění hlavního způsobu využití (248) Nepřípustné využití změny v území (zejména změny využití území), které by mohly ohrozit hlavní využití (např. změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, mimo činností podmíněně přípustných) změny v území (zejména změny využití území), které by znemožnily nebo ohrozily funkčnost biokoridorů nebo územní ochranu ploch vymezených k založení chybějících biokoridorů či jejich částí (např. umisťování staveb, těžba nerostných surovin, ekologicky nepříznivé změny druhů pozemků viz nepřípustné využití výše) výrobny energie např. větrné, fotovoltaické elektrárny takové využití, které by zvýšilo či způsobilo nebezpečí eroze, poškodilo půdu či narušilo vodní režim v území a narušilo využití okolních pozemků, takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy (zejména bydlení, rekreace, občanské vybavení, ubytování, výroba a skladování - např. stavby pro bydlení, zemědělské usedlosti, stavby pro výrobu a skladování, stavby pro rodinnou rekreaci a sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby, zařízení a objekty, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob zejména obsahující obytné či pobytové místnosti, hygienická zařízení či vytápění apod.) změny využití, které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu zemní práce a změny terénu, které by mohly narušit hlavní využití těchto ploch (zejména pak plnění stabilizujících funkcí v území, zprostředkování stabilizujících vlivů na okolní intenzivněji využívané plochy a podpora migrace organismů mezi biocentry), nebo které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu takové využití, které by narušovalo organizaci ploch, hydrologické a odtokové poměry v území ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného využití stavby, zařízení a jiná opatření, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů mimo přípustných a podmíněně přípustných zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.) odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod. farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti 71

72 (249) Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí. 72

73 Plochy sluneční elektrárny - SluE (250) Charakteristika ploch Jedná se o stávající zastavěnou plochu sluneční elektrárny na západě sídla Roudné. (251) Hlavní využití (převažující účel využití) získávání elektřiny ze sluneční energie a to formou sluneční elektrárny (252) Přípustné využití sluneční elektrárna (zejména fotovoltaické panely) využívající sluneční energii včetně bezprostředně provozně souvisejících staveb a zařízení sloužících pro potřeby provozu sluneční elektrárny (zejména dopravní a technická infrastruktura např. trafostanice, přípojky, energetická vedení, přístupová komunikace pro možnost obsluhy a servisu, dále také např. oplocení, stavby a zařízení pro ostrahu a servis sluneční elektrárny), zeleň (s upřednostněním původních druhů) zejména izolační, (253) Nepřípustné využití každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy anebo toto narušení vyvolávat, zejména: bydlení, občanské vybavení, rekreace, výroba a skladování, zemědělství včetně staveb pro bydlení, staveb pro rodinnou rekreaci, staveb ubytovacích zařízení, staveb a zařízení občanského vybavení, staveb pro obchod, staveb pro výrobu a skladování dále např. autoservisy, autoopravny, truhlárny, tesárny, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, zámečnictví, kovářství, garáže pro nákladní automobily, autobazary. (254) Podmínky prostorového uspořádání Pro případné stavby a zařízení, které jsou přípustné nebo podmíněně přípustné platí, že je nutno minimalizovat: dopady na krajinu a hodnoty území, včetně minimalizace její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), narušení pohledového a estetického vnímání obce, negativní vliv na okolí. 73

74 g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit g) 1. veřejně prospěšné stavby (255) veřejně prospěšné stavby dopravní a technická infrastruktury označení plochy či ploch, ve kterých je stavba navržena veřejně prospěšná stavba název katastrálního území TI-1 sběrný dvůr Roudné TI-k1 hlavní kanalizační sběrač Roudné DI-1 komunikace pro pěší a cyklisty Roudné DI-2a, DI-2b, DI-D3-C-E 551a DI-3, DI-2a, DI-2b DI-D3-C-E 551a, DI- D3-C-E 551b DI-D3-C-E 551a, DI- D3-C-E 551b g) 2. veřejně prospěšná opatření jižní tangenta České Budějovice přeložka silnice III/15529 (přeložka Plavské ) dálnice D3 IV. tranzitní železniční koridor (256) Veřejně prospěšná opatření nejsou v řešeném území vymezena. Roudné Roudné Roudné Roudné g) 3. stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu (257) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu nejsou vymezeny. g) 4. plochy pro asanaci (258) Plochy pro asanaci nejsou v řešeném území vymezeny. 74

75 h) vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo h) 1. veřejně prospěšné stavby (259) veřejně prospěšné stavby označení plochy či ploch, ve kterých je stavba navržena veřejně prospěšná stavba název katastrálního území označení nemovitosti oprávněná osoba - v čí prospěch je předkupní právo zřizováno TI-1 sběrný dvůr Roudné KN p. č. 455/124 obec Roudné DI-1 OVs-1 komunikace pro pěší a cyklisty občanské vybavení pro výchovu a sportovní vyžití obyvatel Roudné Roudné KN p. č. 273/5, 272/1, 272/9, 272/10, 272/6, část pozemku KN p. č. 196/25 KN p. č. 480/11, 480/28, 480/27, 480/10, 480/9, 480/8, 480/2, 480/24, 484/7, 484/1, 484/8, část pozemku KN p. č. 480/22 obec Roudné obec Roudné h) 2. veřejné prostranství (260) veřejná prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo nejsou vymezeny i) stanovení kompenzačních opatření (261) Kompenzační opatření nejsou stanovena. j) vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření (262) V územním plánu je na jihovýchodě správního území obce vymezena plocha územní rezervy. V této ploše bude po prověření změnou územního plánu možno umístit stavby dopravní infrastruktury pokračování jižní tangenty jihovýchodním směrem. Se žádnými dalšími plochami ani koridory územních rezerv není počítáno. 75

76 k) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti (263) respektovat podmínku zpracování územní studie pro využití ploch: P4 (tato plocha se dle způsobu využití skládá z ploch veřejných prostranství VP-1 a plochy smíšené obytné - centrum SOc-2) Br-10a - plocha bydlení městské v rodinných domech Z10 (tato plocha se dle způsobu využití skládá z plochy bydlení městské v rodinných domech Br-7) Z13 (tato plocha se dle způsobu využití skládá z ploch bydlení městské v rodinných domech Br-5a, Br-5b, Br-5c, Br-5d a plochy veřejných prostranství VP-3) Br-15d, Br-15c, VP-4 společná jedna studie na logický celek plochy bydlení městské v rodinných domech, plocha veřejných prostranství Br-15e plocha bydlení městské v rodinných domech Br-15b, Br-15a, VP-2 společná jedna studie na logický celek plochy bydlení městské v rodinných domech, plocha veřejných prostranství Z20 (tato plocha se dle způsobu využití skládá z plochy bydlení městské v rodinných domech Br-3) (264) Územní studie budou řešit zejména dopravní a technickou infrastrukturu včetně dopravního napojení lokality, veřejná prostranství, parcelaci a v případě potřeby též umístění staveb na pozemku, stavební a uliční čáru, tvar staveb zejména stavby hlavní, vstupy na jednotlivé pozemky. Je nutno dodržet požadavek a zajistit na každém stavebním pozemku minimálně dvě parkovací stání pro každou bytovou jednotku. Tato tato podmínka se nevztahuje pro veřejnou občanskou infrastrukturu formy např. domu s pečovatelskou službou, senior domu. (265) Lhůta pro pořízení územní studie a její vložení do evidence územně plánovací činnosti je stanovena na šest let od nabytí účinnosti územního plánu. l) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části (266) Počet listů (stránek) územního plánu 38 (76) (267) Počet výkresů k němu připojené grafické části 3 ٠ výkres základního členění území v měřítku 1 : 5 000, ٠ hlavní výkres v měřítku 1 : 5 000, ٠ výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací v měřítku 1 : Nabytím účinnosti územního plánu Roudné končí platnost stávajícího územního plánu sídelního útvaru Roudné včetně jeho změn. 76

77 odůvodnění územního plánu Roudné II. Obsah odůvodnění územního plánu 1) Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje: a) postup při pořízení územního plánu b) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území c) vyhodnocení splnění požadavků zadání a vyhodnocení souladu s rozhodnutím o pořízení územního plánu d) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ( 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení e) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa e) 1. údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení e) 2. údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení e) 3. zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů e) 4. předpokládaný zábor PUPFL f) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem f) 1. vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR f) 2. územně plánovací dokumentace schválená krajem g) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 92 h) vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů i) vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů j) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí k) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty k) 1. odůvodnění uspořádání sídla k) 2. odůvodnění ploch dle způsobu využití k) 3. odůvodnění upořádání krajiny k) 4. odůvodnění veřejné infrastruktury k) 5. vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení územního plánu, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území k) 6. definice některých pojmů

78 l) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch m) rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění n) vypořádání připomínek o) údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ) Grafická část odůvodnění územního plánu, která je nedílnou součástí odůvodnění územního plánu, obsahuje: a) koordinační výkres v měřítku 1 : 5 000, b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : , c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5 000, d) výřez z koordinačního výkresu v měřítku 1 :

79 a) postup při pořízení územního plánu Na svém zasedání rozhodlo Zastupitelstvo obce Roudné o pořízení územního plánu Roudné (dále též jen územní plán ). Dále zastupitelstvo určilo starostu obce Gustava Hada jako zastupitele, který bude spolupracovat s pořizovatelem v oblasti územního plánování (např. 47 odst. 1 a odst. 4, 49 odst. 1, 53 odst. 1 stavebního zákona). Poté byl zpracován návrh zadání, který byl vystaven na úřední desce a rozeslán dotčeným orgánům. Po veřejném projednávání byl návrh zadání schválen Zastupitelstvem obce Roudné dne Na podkladu schváleného zadání byl vypracován návrh územního plánu Roudné, který byl projednán s dotčenými orgány a sousedními obcemi na společném jednání dne Následně byl návrh územního plánu zaslán k posouzení krajskému úřadu. Krajský úřad vydal dne souhlasné stanovisko. Veřejné projednání o návrhu územního plánu se konalo Následně vyhodnotil pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem výsledky projednání, zpracoval s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. Tyto návrhy doručil dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. K těmto návrhům byla uplatněna bezrozporná stanoviska. Jelikož následně sama obec resp. zastupitelstvo v rozhodnutí o námitkách rozhodlo o úpravě znění návrhu o rozhodnutí o námitkách, byl tento názor zastupitelstva zapracován do podmínek využití ploch bydlení městské v rodinných domech. Tyto opravy vyvolané rozhodnutím zastupitelstva se nedotýkají zájmů chráněných některým z dotčených orgánů ani zájmů krajského úřadu jako nadřízeného orgánu. Celkové provedené úpravy návrhu územního plánu nejsou podstatného charakteru. Jedná se pouze o drobná doplnění, které se nedotýkají zájmů veřejnosti ani vlastníků pozemků včetně umožnění staveb řadových domů ve dvou plochách, ve kterých jejich majitelé na základě stávajícího územního plánu sídelního útvaru již započali podnikat kroky k jejich využití a zejména uplatnili námitku k návrhu územního plánu, ve které tuto skutečnost zdůvodnili. Zpracovatelem územního plánu je společnost UPLAN, s. r. o. b) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Všechny návaznosti na využívání území z hlediska širších vztahů v území zejména návaznosti na správní území sousedních obcí jsou zobrazeny ve výkrese širších vztahů. Z hlediska širších vztahů je respektována návaznost na územní systém ekologické stability vymezený v územních plánech sousedních obcí. Dále je zohledněna návaznost na správní území Českých Budějovic, konkrétně je vymezen koridor pro umístění přeložky silnice III/15529 (přeložka Plavské). Širší vztahy dále zobrazují návaznost komunikace pro pěší a cyklisty podél řeky Malše. Územní plán nekoliduje z hlediska širších územních vztahů s územně plánovací dokumentací sousedních obcí. 79

80 c) vyhodnocení splnění požadavků zadání a vyhodnocení souladu s rozhodnutím o pořízení územního plánu Požadavky plynoucí ze schváleného zadání byly splněny. V sídle Roudné jsou navrženy dostatečné plochy pro rozvoj bydlení s možností doplnění občanskou vybaveností, popř. též dalšími možnostmi využití. Byly splněny požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR 2008, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů (konkrétně viz kapitola b) odůvodnění). Byly splněny požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů. Požadavky a jejich řešení v územním plánu: - zastavěné území a zastavitelné plochy zasahují do ochranného pásma vodního zdroje toto ochranné pásmo zasahuje do celého řešeného území. I přes tuto skutečnost jsou v návrhu vymezeny rozvojové plochy, ve kterých bude ochranné pásmo vodního zdroje zohlednit - konkrétní požadavky vyplývající z této skutečnosti bude možno řešit až v podrobnějších dokumentacích, - zastavěné území a zastavitelné plochy zasahují do záplavového území Q100 tento střet se týká zejména východního okraje sídla Roudné a okrajově také lokality Lorenc na jihu správního území obce. Tento vstupní limit je při využití území maximálně zohledněn. Je také reagováno na probíhající realizaci protipovodňových opatření. - záměr navrhované silnice prochází záplavovým územím Q100 navrhovanou silnicí je pravděpodobně myšlena rezerva pro budoucí umístění silnice I. třídy - pokračování jižní tangenty jihovýchodním směrem, tento střet řešit ve změně, která bude prověřovat územní rezervu, resp. spíše v navazujících podrobnějších dokumentacích vhodným umístěním a samozřejmě přemostěním řeky Malše - záměr dálnice D3 prochází záplavovým územím Q100 tento střet je možno řešit konkrétně až v podrobnějších dokumentacích, koridor pro silniční dopravu byl převzat z nadřazené územně plánovací dokumentace a upřesněn. - záměr železniční tratě prochází záplavovým územím tento střet je možno řešit konkrétně až v podrobnějších dokumentacích, koridor pro železniční dopravu byl převzat z nadřazené územně plánovací dokumentace a upřesněn. - návrh zastavitelné plochy zasahuje do lokálního a nadregionálního biokoridoru žádná z navrhovaných zastavitelných ploch nezasahuje do lokálního nebo nadregionálního biokoridoru. - záměr dálnice křižuje nadregionální biokoridor - tento střet řešit v podrobnějších dokumentacích, jelikož se jedná o biokoridor podél řeky Malše, bude střet vyřešen přemostěním budoucí dálnice D3 - konkrétně v podrobnějších dokumentacích. Limity využití území (vstupní limity) jsou zachyceny v grafické i textové části zejména odůvodnění. Jak bylo požadováno v kapitole zadání požadavky na rozvoj obce bylo k sídlu přistupováno se zohledněním jeho rozvojového potenciálu a jeho významu ve struktuře osídlení. Cílem samosprávy a územního plánu je dosáhnout takového vývoje, který by přinesl 80

81 rozumný rozvoj v mezích možností území, orientovaný na zachování jeho hodnot zejména klidného příměstského prostředí a pohody bydlení. Dobrá dopravní (silniční) dostupnost sídla, základní občanská vybavenost samotného sídla a blízkost centra vyšší občanské vybavenosti Českých Budějovic vytváří ze sídla Roudné velice atraktivní místo pro rozvoj bydlení, podpořený zejména přírodními hodnotami. Navrhovaná koncepce v sobě spojuje pohodu bydlení, zázemí v obci samé a dostupnou nabídku dalších služeb vyšší občanské vybavenosti v blízkém centru České Budějovice. Rozvoj sídla je zaměřen na zvýšení počtu obyvatel a umožňuje rozvoj směřující ke zlepšování kvality s navýšením počtu zejména trvale bydlících obyvatel. Územní plán vymezuje nové rozvojové plochy pro bydlení, občanské vybavení, dopravní a technickou infrastrukturu. Tento předpokládaný rozkvět sídla je podložen jednak rostoucím zájmem o bydlení v sídlech navazujících nebo v blízké vzdálenosti od centra vyšší občanské vybavenosti, kterým České Budějovice bezesporu jsou a jednak samotným navýšením počtu trvale žijících obyvatel v minulých letech. Není připuštěn nekoordinovaný rozvoj - vymezené zastavitelné plochy většího rozsahu jsou podmíněny územní studií. Účelem je nenarušení předností a hodnot území. V navrhovaném řešení jsou zohledněny všechny hodnoty území včetně kulturních, urbanistických a architektonických zejména při vymezení zastavitelných ploch a podmínkách pro realizaci nové výstavby, popř. rekonstrukci stávajících budov. Vymezované plochy a podmínky jejich využití se orientují na bydlení v klidném a čistém prostředí, umožňují rozvoj cestovního ruchu spojený s hodnotami území zejména přírodními, urbanistickými a architektonickými, a respektují je. Součástí řešení územního plánu Roudné je návrh plošného a prostorového uspořádání území formou vymezení ploch s rozdílným způsobem využití. U ploch s rozdílným způsobem využití jsou definovány hlavní, přípustné a nepřípustné popř. podmíněně přípustné (za jakých podmínek) činnosti. Plošné a prostorové uspořádání území je navrženo v návaznosti a s ohledem na územně analytické podklady a doplňující průzkumy a rozbory. Návrh musel reagovat na limitující skutečnosti dané jednoduše řešeno stavem, tj. stav sídla, uspořádání a rozloha ploch dle jednotlivých způsobů využití. Jedním ze vstupních prvků při zpracování návrhu územního plánu byly skutečnosti dané historickým vývojem. Z historického hlediska prošel charakter sídla Roudné podstatným vývojem. V mapě stabilního katastru z roku 1827 jsou naznačeny počátky sídla, kdy centrem byla historická zástavba kolem návsi u řeky Malše. Jedno stavení nalezneme i v lokalitě Lorenc. Sídlo Roudné se dále rozvíjelo jihozápadně a severozápadně od sídla, převážně podél komunikací, až narazilo na bariéru v podobě silnice III/ Tato překážka však byla brzy překročena a v současné době právě za touto komunikací probíhá největší rozvoj sídla. Sídlo Roudné je pomyslně rozděleno silnicí III/ 15529, kdy původní zástavba je situována východě od silnice směrem k řece a západně od silnice probíhá spíše nekoordinovaný rozvoj sídla. Mezi starou a novou výstavbou se rozléhá velké zelené prostranství, které je navrženo k zastavění. Tím by došlo ke spojení sídla do jednoho celku. S tím souvisí uvažovaný vznik nového centra sídla. Podél místní komunikace a dále podél silnice III/15529 v návaznosti na plochy bydlení probíhá pruh rekreace, který na severu správního území směrem do Českých Budějovic opět přechází v bydlení. Další solitérní stavby pro bydlení se nacházejí za tratí směrem na Včelnou, jižně od sídla směrem na Plav a v lokalitě Lorenc v jižním cípu správního území obce. Urbanistická koncepce je orientována na zachování stávajících hodnot území s důrazem na urbanistické a architektonické hodnoty sídla. Přístavby, nástavby a všechny další stavební úpravy musí zohlednit hodnoty území. 81

82 Urbanistická koncepce vychází a navazuje na zastavěné území, umožňuje intenzifikaci jeho využití a stabilizuje jej. Rozvoj sídla se orientuje na bydlení. Na základě navrženého řešení je možno účelně chránit vymezené hodnoty území. V návrhu územního plánu byly zhodnoceny různé možnosti řešení a zvolené varianty považuje zpracovatel za odpovídající zdravému rozvoji sídla. Cílem návrhu územního plánu je navržení ploch zejména pro rozvoj bydlení a s ním spojenými plochami veřejných prostranství, technické infrastruktury (pro navrhovaný hlavní kanalizační sběrač, sběrný dvůr) a dopravní infrastruktury (záměry nadmístního významu týkající se stavby dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru). Případné řešení změn územního plánu je nutno prověřit zejména s důrazem na skutečnost upřednostnění požadavků bydlení a ochrany hodnot území. Pro sídlo je charakteristické příměstské bydlení v rodinných domech. V plochách bydlení je umožněn takový způsob využití, který nabízí odpovídající možnosti pro tento způsob života. Z toho důvodu v zastavěném území převažují plochy bydlení městské v rodinných domech. Hlavními rozvojovými směry je jihozápad sídla, střed sídla mezi silnicí III/15529 a historickým centrem sídla a severozápad sídla, kde by mělo dojít k doplnění a dorovnání stávající zástavby. Další rozvoj je směřován na jihovýchod a severovýchod sídla v návaznosti na zastavěné území. Drobné rozšíření bydlení je navrženo západně od sídla za železniční tratí v návaznosti na stávající bydlení. V obci Roudné je vymezeno několik stávajících ploch občanského vybavení, a to obecní úřad s místní knihovnou, pohostinstvím se sálem, hasičská zbrojnice, mateřská školka, menší plochy na původním fotbalovém hřišti a sportoviště jižně od sídla. K této ploše občanského vybavení zaměřené na sport je navrženo její rozšíření směrem k silnici III/ Hlavní veřejné prostranství je v současné době ve východní části sídla poblíž řeky Malše. Nové hlavní veřejné prostranství se navrhuje, v souvislosti s rozvojem sídla na západ, vybudovat u silnice III/15531 naproti obecnímu úřadu. Další veřejná prostranství jsou navržena v blízkosti velkých rozvojových ploch pro bydlení. Veřejná prostranství jsou doplněna veřejně přístupnou zelení vymezenou zejména jako plochy zeleně na veřejných prostranstvích. Na severovýchodě sídla se nachází plocha bydlení smíšené. V této ploše se prolíná bydlení s drobným podnikáním. Západním směrem je navržena menší plocha přestavby tohoto způsobu využití. V řešeném území se nachází pouze stávající plochy rekreace. Část stávající rekreace je na severu sídla je vymezena jako plochy přestavby se způsobem využití bydlení městské podmíněné, kde se umožňuje přeměna staveb pro rodinnou rekreaci na rodinné domy k trvalému bydlení, avšak pod podmínkou vybudování souběžné pozemní komunikace ke komunikaci III/15529, která má zajistit minimalizaci počtu napojení na silnici III. třídy a zajistit bezpečnost silničního provozu. Jsou stanoveny takové podmínky využití jednotlivých ploch, které vytváří dostatečně široké možnosti při využití území. Dle zadání byl požadavek na prověření konkrétních pozemků k navržení pro bydlení, na který návrh územního plánu reagoval takto: pozemky 480/17, 480/16 a 556/11 jsou zahrnuté v zastavitelných plochách pro bydlení a pozemek 330/2 je zahrnut do stávající plochy bydlení následné využití pozemku dle regulativů dané plochy. Pozemek 205/9 není navržen k rozvoji bydlení především z toho důvodu, že se nachází v záplavovém území Q100 a že by se při navržení tohoto pozemku pro bydlení narušila kompaktnost sídla, kterou se projektant v návrhu územního plánu snaží udržet. Na pozemcích 556/33, 556/34, 556/12 a 556/13 jsou vymezeny plochy dle stávajícího využití plochy výroby a skladování zemědělská výroba. 82

83 Koncepce a uspořádání krajiny zachovává stávající hodnotnou volnou krajinu a vytváří dobré předpoklady pro její další zkvalitňování, rozvoj a ochranu, podmínky a zázemí pro obyvatele a návštěvníky obce s důrazem na zlepšování kvality vzhledem k současnému stavu a hodnotám území. Ochrana hodnot je řešena v podkapitole b) 2. a to jejich vymezením, označením a následným stanovením ochrany hodnot. Je určena kostra ekologické stability a stanoveny vhodné regulativy pro plochy, které pokrývají jednotlivé prvky územního systému ekologické stability. Prvky územního systému ekologické stability jsou nejčastěji vymezeny jako plochy přírodní (nejčastěji biocentra) a plochy smíšené nezastavěného území (nejčastěji biokoridory, popř. interakční prvek). Prvky územního systému ekologické stability navazují na prvky územního systému ekologické stability sousedních správních území. Součástí řešení koncepce uspořádání krajiny je i řešení problematiky dobrého zapojení navrhovaných zastavitelných ploch do krajinného rázu, zlepšení a posílení retenční schopnosti a prostupnosti krajiny. V souladu s ustanoveními zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a navazujících vyhlášek jsou navržena a zdůvodněna řešení, která jsou vhodná z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních obecných zájmů. Koncepce veřejné infrastruktury vychází ze stávajícího stavu, který není v mnoha případech zcela vyhovující. Koncepce dopravní infrastruktury stávající není vyhovující. Sídlem prochází silnice III/15529, která na jednu stranu sídlo obtěžuje svými negativními vlivy z dopravy, na stanu druhou je díky ní obec dobře napojená na silniční síť a je tak atraktivní zejména pro bydlení. Pro tuto silnici je na západě sídla podél stávající železniční trati navržen koridor pro přeložení mimo sídlo. Dále je sídlo napojeno na silnici III/15531 a III/15532, místní a účelové komunikace. Na západě správního území obce prochází železniční trať č Koncepce dopravní infrastruktury vymezuje na jihozápadě správního území obce koridor pro jižní tangentu, který pokračuje východně jako územní rezerva. Dále je jižně od sídla vymezen koridor pro záměry nadmístního významu týkající se stavby dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru. Tento koridor je vymezeny v dostatečné šíři, aby bylo zajištěno umístění jednotlivých staveb. Ochranné pásmo dálnice D3 není ve střetu s nově navrhovanými plochami ani se nepředpokládá zasažení těchto ploch negativními vlivy z dopravy nad přípustné hranice. Koncepce technické infrastruktury: Koncepce zásobování vodou respektuje současný stav s možností rozšíření dle potřeby zejména realizované výstavby pro bydlení. Koncepce likvidace odpadních vod je založena na vybudování hlavního kanalizačního sběrače severně od sídla, napojujícího se na čistírnu odpadních vod města České Budějovice. Do doby vybudování hlavního kanalizačního sběrače není možné nově povolovat likvidaci odpadních vod individuálně, např. formou jímek na vyvážení nebo domovními čistírnami (tato podmínka se nevztahuje na solitérní lokality Lorenc a zástavbu za stávající železniční tratí České Budějovice - Horní Dvořiště). Na západě sídla je samostatná lokální čistírna odpadních vod, na kterou je napojena část nové výstavby a která bude po napojení na centrální čistírnu odpadních vod města České Budějovice odstavena. Dešťové vody je nutno v maximální míře zasakovat, po vybudování kanalizační sítě se pro odvedení dešťových vod použije stávající kanalizace vyúsťující do řeky Malše, systém příkopů, struh a propustků. 83

84 Koncepce zásobování elektrickou energií je vyhovující, v případě potřeby u nových navrhovaných ploch je možné v plochách s rozdílným způsobem využitím umístit trafostanici včetně odboček vedení vysokého napětí. Koncepce zásobování plynem respektuje současný stav, kdy je na plyn rozveden téměř po celém sídle a je umožněno napojit i novou výstavbu. Koncepce nakládání s odpady není zcela vyhovující, a proto byla na severozápadě sídla navržena plocha pro umístění sběrného dvora. Svoz pevného domovního odpadu je zajišťován svozem mimo řešené území. Nebezpečný a velkoobjemový odpad bude likvidován minimálně dvakrát ročně formou svozu. V řešeném území nejsou vymezeny plochy pro nakládání s odpady jako např. skládky, spalovny, kompostárny, třídírny odpadů, či jiná obdobná zneškodňovací zařízení ani není možné umístění těchto staveb či zařízení. V podrobnějších dokumentacích řešících detailněji jednotlivé plochy (např. územní studie, regulační plán) je nutno se zabývat mimo jiných řešením umístěním shromažďovacího místa pro separovaný komunální odpad (např. plasty, papír, sklo). Koncepce občanského vybavení patřícího do veřejné infrastruktury respektuje současný stav. Nově je navržena plocha občanského vybavení - sport vedle stávající plochy pro aktivní odpočinek jižně od sídla. Další plochou, kterou lze využívat ke sportovním účelům je původní fotbalové hřiště na jihovýchodě sídla. Obecně rozvoj občanského vybavení je umožněn díky regulativům v plochách jiného způsobu využití. Koncepce veřejných prostranství, doplněná zelení na veřejných prostranstvích, respektuje současný stav. Nově navržené plochy veřejných prostranství jsou na jihozápadě a v centru sídla v souvislosti s rozvojovými plochami. Tyto plochy jsou doplněny stávajícími plochami zeleně na veřejných prostranstvích na severu, jihovýchodě a východě sídla. Ochrana hodnot je zajištěna hned na několika místech územního plánu zejména pak v kapitole b) textové části koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot, kde jsou hodnoty vyjmenovány a stanoveny podmínky jejich ochrany. Jako veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny stavba hlavního kanalizačního sběrače, stavba dálnice D3 - úsek D1/6, stavba IV. tranzitního železničního koridoru úsek D3/6, stavba Jižní tangenty České Budějovice, přeložka silnice III/15529 (přeložka Plavské ), rozšíření plochy občanského vybavení pro výchovu a sportovní vyžití obyvatel, nový sběrný dvůr, komunikace pro pěší a cyklisty a hlavní kanalizační sběrač. Jiné veřejně prospěšné stavby, opatření či asanace nejsou vymezeny a to ani prvky územního systému ekologické stability k založení. Důvodem je skutečnost, že při umístění těchto staveb v území převládá veřejný zájem a je nutno podpořit jejich realizaci pomocí možnosti uplatnění institutů vyvlastnění či předkupního práva. Odůvodnění jednotlivých staveb je uvedeno v textu a kapitole níže. V územním plánu jsou navrženy jako výstupní limit maximální hranice negativních vlivů u stávajících ploch výroby a skladování zemědělská výroba, u ploch výroby a skladování lehký průmysl a stávajících i navrhovaných ploch technické infrastruktury. Ve správním území se nenachází žádné objekty civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu. Ani se v řešeném území nenachází žádný dobývací prostor, ložiska nerostných surovin, poddolované území, chráněné ložiskové území ani sesuvné území. Celé řešené území se však nachází v ochranném pásmu RTH Třebotovice. Severovýchodní část řešeného území se nachází v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení. Tyto limity jsou v návrhu územního plánu respektovány. 84

85 Na východě správního území obce protéká řeka Malše, kolem které je stanoveno záplavové území a aktivní zóna záplavového území. Tyto limity jsou zohledněny v řešení územního plánu. V návaznosti na změnu č. 3 územního plánu sídelního útvaru Roudné jsou respektovány protipovodňová opatření touto změnou navržena. V regulativech ploch smíšené nezastavěného území, zemědělské, lesní, přírodní a vodní a vodohospodářské je umožněna realizace protipovodňových opatření. V podmínkách prostorového uspořádání ploch je doporučeno dodržovat skladbu porostů tak, aby docházelo v krajině k průběžnému zadržování vody a omezila se eroze půdy. Dále je mezi výstupními limity nařízeno i neumisťovat stavby blíže než 25 m od hranic ploch pozemků určených pro plnění funkcí lesa a respektování jednostranného manipulačního pruhu podél vodních toků. Stejně tak byly v rámci možností a podrobnosti územního plánu řešeny problémy a střety. Snahou zpracovatele při vymezování ploch bylo se vyhnout střetu se vstupními limity a dalšími limitujícími skutečnostmi, které by mohly ztížit využití ploch. Avšak vzhledem k množství těchto omezujících podmínek nebylo možno se ve všech případech vyvarovat střetu s nimi. Proto tam, kde vymezenou plochou prochází např. elektrické vedení a tím i jeho ochranné pásmo, je nutno tento střet řešit v podrobnějších dokumentacích zejména při dělení pozemků a umisťování staveb. Plocha na západě správního území obce mezi stávající zástavbou a železniční tratí je z části využita pro stávající sluneční elektrárnu a z části je zde navržen koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice III/ Zemědělský areál v centru sídla včetně jeho administrativních budov je navržen na přestavbu a vybudování veřejného prostranství. Prostory bývalého hřiště na východě sídla zůstanou volně veřejně přístupny pro obyvatele včetně přilehlého parčíku směrem na sever. Tyto prostory jsou vymezeny jako plochy zeleně na veřejných prostranstvích a občanského vybavení - sport. Jsou stanoveny podmínky pro rozvoj využití území, které by měly zajistit zachování a respektování hodnot území. Problém chátrajících objektů a dalších nevyužívaných a zanedbaných nemovitostí není možno přímo v územně plánovací dokumentaci vyřešit, ale územní plán umožňuje majitelům nemovitostí dostatečnou šíři přípustného, popř. podmíněně přípustného využití. Stejně tak problémy hlavních stavebních závad nelze v územním plánu přímo vyřešit, ale územní plán nejen umožňuje široké využití pozemků a staveb, ale také vytváří rámec pro hodnotná řešení s inspirací ve stávajících hodnotných řešeních zobrazených zejména v hodnotách území. Je stanovena koncepce likvidace odpadních vod. V podrobnějších dokumentacích je nutno řešit protipovodňová opatření podél řeky Malše, která jsou umožněna v regulativech vymezených ploch. Vymezení zastavitelných ploch vychází zejména z koncepce sledované dlouhodobě v územně plánovacích dokumentacích hlavně stávajícího územního plánu sídelního útvaru včetně jeho změn. Další zastavitelné plochy byly doplněny dle zvážení projektanta a požadavků obce. V návrhu územního plánu jsou vymezeny čtyři plochy přestavby, jedná se o plochy v centru sídla, na severu, na západě a na východě sídla. Stručně se textová část zabývá zastavitelnými plochami a plochami přestavby v kapitole c) výrokové části tohoto dokumentu. U ploch, které jsou významné, popř. potencionálně problematické, byly stanoveny územní studie jako podmínky jejich využití. V územním plánu je na jihovýchodě správního území obce vymezena plocha územních rezerv. V této ploše by bylo možno po prověření změnou územního plánu umístit stavbu dopravní infrastruktury pokračování jižní tangenty jihovýchodním směrem. Přehled ploch, ve kterých je stanovena územní studie jako podmínka jejich využití a plocha územních rezerv jsou v kapitole i) a j) výrokové části územního plánu. 85

86 Nebyl stanoven požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Byly splněny požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění. d) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ( 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Územní plán neobsahuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. e) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa 86

87 Tabulka vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa (všechny výměry jsou uvedeny v ha) označení plochy výměra plochy druh pozemku dle katastru celkový zábor ZPF zábor ZPF v zastavěném území třída ochrany třída ochrany/výměra vyhodnocené navrhované řešení v předešlých ÚPD vč. změny č. 5 ÚPn SÚ Roudné (pouze pozemky zařazené do ZPF) zasažení staveb a zařízení uskutečněných za účelem zlepšení půdní úrodnosti (ANO/NE) orná p. TTP zahrada PUPFL I. II. III. IV. V. I. II. III. IV. V. Br-1 1,1532 1,5320 1,5320 0, ,5320 1,1532 NE Br-2 0,2799 0,2593 0,2593 0, ,2593 0,2047 NE Br-3 1,3375 1,0519 0,2856 1,3375 1, ,3320 0,0055 1,3375 NE Br-4 0,0812 0,0812 0,0812 0, ,0812 0,0812 ANO - 0,0812 Br-5 6,5023 6,5023 6,5023 6, ,5023 6,5023 ANO - 4,2589 Br-6 2,0189 1,0568 0,9500 2,0068 2, ,0068 1,9552 ANO - 1,3866 Br-7 2,3700 0,8918 1,4782 2,3700 2, ,1793 0,1907 2,3700 ANO - 2,3377 Br-8 0,0750 0,0750 0,0750 0, ,0750 0,0750 ANO - 0,0027 Br-9 0,0802 0,0802 0,0802 0, ,0802 0,0802 ANO - 0,0802 Br-10 3,4552 1,9587 0,7181 0,6113 3, ,2881 3,2880 ANO - 2,4427 Br-11 0,0549 0,0549 0,0549 0, ,0549 0,0549 ANO - 0,0405 Br-12 0,0604 0,0603 0,0603 0, ,0603 0,0604 ANO - 0,0403 Br-13 0,4267 0,4267 0,4267 0, ,4267 0,4267 ANO - 0,4010 Br-14 0,1907 0,1907 0,1907 0, ,1907 0,1907 ANO - 0,1907 Br-15 12, , , ,4905 2,4043 7,3581 NE Br-16 0,0645 0,0645 0,0645 0, ,0645 0,0645 ANO - 0,0645 Br-17 0,1005 0,1005 0,1005 0, ,1005 0,1005 ANO - 0,1005 Br-19 0,2967 0,2967 0, ,2967 0,2967 ANO - 0,2967 Br-20 0,0663 0,0663 0,0663 0, ,0663 0,0663 ANO - 0,0663 Br-21 0,7544 0,7544 0, ,7544 0,6853 ANO - 0,7544 Br-22 0,0892 0,0892 0, ,0892 0,0892 ANO - 0,0892 Brp-2 0,0705 0,0705 0,0705 0, ,0705 NE Bv-1 0,1127 0,0016 0,0926 0,0185 0,1127 0, ,1127 ANO - 0,0334 Zsv-1 0,4778 0,4778 0, ,4778 0,4778 ANO - 0,4778 OVs-1 4,6536 3,9040 3, ,0365 3,8675 3,9040 ANO - 3,6332 VP-2 1,5804 1,3867 1, ,3867 ANO - 1,3867 VP-3 0,3749 0,3749 0,3749 0, ,3749 0,3749 ANO - 0,3738 DI-1 0,1401 0,0215 0,0215 0, ,0215 NE DI-2 4,2390 3,8668 0,0800 3, ,9468 0,5618 ANO - 3,7101 DI-3 9,1174 8,6239 0,0052 8,6291 0, ,4226 5,2065 2,3636 ANO - 5,9022 DI-4 71,8 48,5825 0, , , ,5320 4, ,7933 6, , ,7970 1,73 38,9841 ANO - 34,2840 TI-1 0,2889 0,2889 0, ,2889 0,2889 ANO - 0,2889 CELKEM 176, ,0944 2,9923 5, , , , ,3468 7,6596 4, , , ,3957

88 Celkem zábory dle druhu pozemku: - zahrada 5,3168 ha - orná půda 91,0944 ha - trvalý travní porost 2,9923 ha Celkem zábor půdního fondu je 176,5570 ha. Celkem zábor zemědělského půdního fondu je 99,4035 ha. Využití plochy Výměra plochy Celkový zábor ZPF z toho již vyhodnoceno v předešlých ÚPD vč. změny č. 5 ÚPN SÚ Roudné (pouze pozemky zařazené do ZPF) nově navrženo oproti předešlých ÚPD (pouze pozemky zařazené do ZPF) bydlení městské - v rodinných domech 31, , ,4406 5,0908 bydlení městské - v rodinných domech podmíněné 0,0705 0,0705 0,0000 0,0705 bydlení - venkovské 0,1127 0,1127 0,0000 0,1127 zeleň soukromá vyhrazené 0,4778 0,4778 0,4778 0,0000 občanské vybavení - sport 4,6536 3,9040 3,9040 0,0000 veřejná prostranství 1,9553 1,7616 0,3749 1,3867 dopravní infrastruktura 137, , , ,3471 technická infrastruktura 0,2889 0,2889 0,2889 0,0000 Celkem 176, , , ,0078 Ve výkrese předpokládaných záborů půdního fondu jsou zobrazeny plochy, které byly navrženy v původním územním plánu sídelního útvaru a které jsou totožné s plochami nově navrženými novým územním plánem. Tyto plochy zahrnují i pozemky vedené jako ostatní plochy. V tabulce vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa jsou ve sloupci "vyhodnocené navrhované řešení v předešlých ÚPD" vyčísleny pouze plochy navrhované původním územním plánem sídelního útvaru a totožné s plochami nově navrženými územním plánem, zahrnuté do zemědělského půdního fondu. U změny č. 5, která řeší podstatnou část koridoru DI-4, byl již vydán souhlas z hlediska záborů zemědělského půdního fondu, a proto byla tato výměra (odsouhlasená již ve změně č. 5 ÚPn SÚ Roudné) zahrnuta do sloupce "z toho již vyhodnoceno v předešlých ÚPD vč. změny č. 5 ÚPn SÚ Roudné". Je nutno připomenout, že u dopravní infrastruktury se jedná o vyčíslení koridorů, které jsou zahrnuty v nadřazené územně plánovací dokumentaci a obsahují stavby národního a mezinárodního významu jako je pokračování dálnice D3, vybudování jižní tangenty a umožnění jejího pokračování, IV. tranzitní železniční koridor a nutností je i přeložení silnice III/15529 "Plavské" z důvodu předpokládaného nárůstu dopravy. Koridory jsou dosti široké pro možné odchylky od současných technických dokumentací. Fakticky dojde k mnohem menšímu záboru, než který je u jednotlivých koridorů uváděn. Rozvoj bydlení se opírá o fakta, kterými jsou převážně těsná blízkost krajského města a, atraktivní klidné příměstské bydlení převážně v nové zástavbě, což dokladuje také velký zájem o další výstavbu v této obci v posledních letech. Často se jedná o návrhové plochy, které nějakým způsobem vyplňují nezastavěné plochy a pozemky obklopené stávající zástavbou. Je nutno také připomenout, že návrh navazuje na stávající platnou územně plánovací dokumentaci. e) 1. údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení V řešeném území jsou uskutečněny investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti v podobě odvodňovacích zařízení. Jejich rozsah je zobrazen ve výkresu předpokládaných 88

89 záborů půdního fondu. Vzhledem k tomu, že meliorační zařízení jsou vybudována na více jak polovině správního území obce, dochází k jejich zasažení ve většině zastavitelných ploch. Jedná se o plochy bydlení - městské v rodinných domech Br-4, Br-5, Br-6, Br-7, Br-8, Br-9, Br-10, Br-11, Br-12, Br-13, Br-14, Br-16, Br-17, Br-18, Br-19, Br-20, Br-2 a Br-22, plochu bydlení - venkovské Bv-1, plochu zeleně soukromé a vyhrazené Zsv-1, plochu občanského vybavení - sport OVs-1, plochy veřejných prostranstvích VP-2, VP-3, plochy dopravní infrastruktury DI-2, DI-3 a DI-4 a o plochu technické infrastruktury TI-1. V navazujících řízeních je nutno zasažení melioračních zařízení zohlednit. V souladu s výstupními limity v případě dotčení a možnosti narušení meliorovaných ploch, je nutno před zahájením záměru provést úpravu drenážního sytému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo ovlivnění zamokřením navazujících ploch. e) 2. údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení V řešeném území se nachází jeden zemědělský areál v jižní části sídla Roudné, který je zařazen do plochy výroby a skladování zemědělská výroba (tato část je intenzivně využívána zejména pro živočišnou výrobu), resp. část plochy, která je využívána jako truhlářská výroba do ploch výroby a skladování - lehký průmysl. Dále na jihu správního území je respektována vymezením ploch výroby a skladování - zemědělská výroba krouhárna zelí. e) 3. zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů Při vymezování ploch byla zohledněna skutečnost, že se obec řadí do rozrůstajících se příměstských částí města České Budějovice a vzhledem k této skutečnosti byly také navrženy odpovídající plochy pro rozvoj obce. Navrhované řešení kladlo důraz na zachování klidného příměstského prostředí v kulturní krajině s dobrou dopravní obslužností díky silnici III. třídy III/15529, která zajišťuje propojení obce s krajským městem České Budějovice a dále na jih se silnicí II/155 spojující města Český Krumlov s Třeboní. Snahou zpracovatele bylo vymezit dostatečné prostory pro rozvoj jednotlivých způsobů využití v území odpovídající úměrné velikosti a významu obce ve struktuře osídlení a současně zejména u ploch, kde hlavním využitím je bydlení a s nimi souvisejících, zachovat a podpořit kompaktnost sídla. bydlení všechny vymezené zastavitelné plochy navazují nebo jsou součástí zastavěného území a logicky reagují na vhodné směry rozvoje a vývoj sídla v posledních desetiletích. Sídlo je těmito plochami uzavřeno do jednolitého celku. Je nutno konstatovat, že již v současné době jsou některé plochy uvnitř zastavěného území či stavební proluky nechány ladem a zemědělsky dlouhodobě neobhospodařovány. občanské vybavení velký a rychlý rozvoj sídla v oblasti bytové výstavby si žádá nabídnout svým občanům také potřebné sportovní vyžití. Navržená plocha je vlastně rozšířením stávajícího sportoviště. To je v současné době zaměřené především na organizovaný sport - fotbal a jeho doplněním o další možnosti sportovního vyžití by mohlo nabídnout trávení volného času celé rodině. Navržená plocha navazuje na zastavěné území a vyplňuje proluku mezi stávajícím areálem a silnicí III. třídy. veřejná prostranství dvě veřejná prostranství úzce souvisejí s nově navrhovanou zástavbou, pro které by měly vytvořit potřebné klidové zázemí. Plocha veřejného prostranství 89

90 navržená v místě, kde stojí v současné době ne příliš využívané zemědělské stavby, by měla zajistit odsunutí možných rušících výrob mimo centrum sídla a umožnit vytvoření veřejného prostoru přístupného veřejnosti umožňující setkávání obyvatel obce a průchodnost částí sídel. Dvě z těchto tří veřejných prostranství jsou navrženy v zastavěném území. technická infrastruktura je navržen koridor pro hlavní kanalizační sběrač, který vychází ze severovýchodu sídla, pokračuje do severního cípu správního území a dále se za hranicemi správního území obce napojuje do čistírny odpadních vod Českých Budějovic. V ploše tohoto koridoru nedochází k záboru zemědělské půdy, jelikož se jedná o stavbu pod zemí a nadále bude možné půdu nad touto stavbou dále zemědělsky obdělávat. Další nově navrženou technickou infrastrukturou je sběrný dvůr, který je pro stále se rozvíjející sídlo téměř nepostradatelný. dopravní infrastruktura Sídlem Roudné procházejí záměry nadmístního významu, u kterých je nezbytné poskytnout jim dostatečný prostor pro jejich realizaci. Jedná se o záměr dálnice D3, jižní tangentu České Budějovice, její pokračování formou rezervy, IV. tranzitní železniční koridor a přeložka silnice III/15529 (přeložka Plavské ). Koridory pro tyto dopravní stavby jsou navrženy v dostatečné šíří pro lepší uchopitelnost případných změn v projektech staveb. Na severovýchodě správního území obce je navržena pozemní komunikace pro pěší a cyklisty, která umožňuje jak průjezd přes historické centrum sídla, tak minimální kontakt se sídlem. Ostatní dopravní infrastruktura využívá stávající komunikace a umožňuje jejich zkvalitňování včetně možnosti propojení pro pěší, cyklisty a místní dopravu a to i zemědělského charakteru. Všechny zastavitelné plochy pro bydlení navazují na zastavěné území, zarovnávají ho a zajišťují rozvoj sídla, který je úměrný jeho velikosti a významu ve struktuře osídlení. Zastavitelné plochy se nacházejí převážně v méně kvalitních třídách ochrany zemědělské půdy (IV.). Část plochy Br-1, DI-1 a DI-4 se nachází v I. třídě ochrany zemědělské půdy. Část plochy Br-2, Br-3 a DI-4 se nachází v II. třídě ochrany zemědělské půdy. Výměry kvalitních zemědělských půd se převážně týkají záměrů národního i mezinárodního významu v oblasti dopravní infrastruktury, která byla převzata z nadřazené územně plánovací dokumentace. Tyto záměry a u některých jejich ještě ne zcela upřesněné umístění (např. IV. tranzitní železniční koridor) si vyžadují vymezení koridorů v dostatečné šíři, aby nedocházelo ke zbytečným kolizím, v případě potřeby drobné změny ve vedení těchto liniových staveb, s územním plánem Roudné. Ve skutečnosti však dojde k záboru půd v mnohem menší šíři. e) 4. předpokládaný zábor PUPFL Navrhovaným řešením dojde k záboru pozemků určených pro plnění funkcí lesa pouze ve dvou případech a to dálnicí D3 a IV. tranzitním železničním koridorem. Tyto stavby, resp. koridory pro jejich umístění jsou převzaty ze zásad územního rozvoje a upřesněny. Ve výstupních limitech je řešena skutečnost neumisťovat stavby, které by ohrožoval pád stromu (např. stavby pro bydlení), blíže než 25 m od hranic pozemků určených pro plnění funkcí lesa, tj. v takové vzdálenosti, do které mohou dopadnout stromy. Upozorňujeme, aby tento výstupní limit, kterým stanovuje podmínky územní plán, nebyl zaměňován se vstupním limitem vzdálenost 50 m od okraje lesa, kde stanovuje podmínky využití v tomto území zákon o lesích. Vzdáleností 50 m od okraje lesa (zákon č. 289/1995 Sb. o lesích) jsou zasaženy záměry Br-13 a Brp-1 a to jen v minimální míře. Důvodem tohoto limitu je parcela v zastavěném území vedená na katastru nemovitostí jako lesní pozemek, kde se však nenachází typický lesní porost. 90

91 f) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem f) 1. vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 Správní území obce jako součást území obce s rozšířenou působností České Budějovice se nachází v Rozvojové oblasti České Budějovice OB10. V této oblasti jsou vymezeny multimodální koridor M1, jehož nedílnou součástí jsou koridory dopravní infrastruktury D3 (pro dálnici D3) a C-E 551 (pro IV. tranzitní železniční koridor). U záměrů L3 - plocha mezinárodního letiště a VD5 vodní doprava pro zabezpečení podmínek pro plavbu na Vltavě uvedených v Politice územního rozvoje ČR 2008 je možno konstatovat, s ohledem na znalost území, že územně nezasahují do správního území obce. Správního území obce se přímo dotýkají pouze koridory dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru. Tyto koridory a jejich územní nároky jsou v územním plánu respektovány a to zejména v návaznosti na připravované zásady územního rozvoje. Pro samotnou obec, resp. rozvoj jejího území má tato skutečnost efekt v podobě větší atraktivity bydlení díky dobré dopravní dostupnosti a vlivem rozvoje větších sídel v okolí (zejména Českých Budějovic) větší poptávky po bydlení v čistém a klidném životním prostředí, což také dokladuje původní územní plán sídelního útvaru a jeho změny. Rozvojová oblast je zohledněna v řešení územního plánu. Navržené řešení územního plánu Roudné není v rozporu s Politikou územního rozvoje f) 2. územně plánovací dokumentace schválená krajem Ze změny č. 1 územního plánu velkého územního celku Českobudějovická sídelní regionální aglomerace se k novému územnímu plánu Roudné vztahují záměry: - D - 9 D-3 MÚK N.Hodějovice (II/156) - MÚK Roudné JT (III/15529), - D - 10 D-3 MÚK Roudné JT (III/15529) - MÚK Krasejovka (II/603), - D - 17 MÚK Roudné/JT - III/ Řešené území územního plánu Roudné je součástí řešeného území zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Vydané zásady územního rozvoje zasahují správní území obce Roudné následujícími záměry: OB10 rozvojová oblast České Budějovice územní plán navazuje na stávající územní plán sídelního útvaru včetně jeho změn a vymezuje plochy zejména pro rozvoj bydlení odpovídající atraktivitě sídla a úkolům vyplývajícím ze zásad územního rozvoje. Návrh podporuje kapacitní dopravní napojení, navazuje na požadavek rozvoje obytných funkcí po obvodu širšího centra města České Budějovice a sportovně rekreačních a sociálních funkcí, upřesňuje koridor dálnice D3, koridor konvenční železnice C-E551, tj. tzv. IV. tranzitní železniční koridor a dále jižní tangenty města. Snahou územního plánu je při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Stejně tak je řešeno dostatečné zastoupení zeleně. D1 koridor dálnice D3, D1/6 úsek Borek Dolní Třebonín nová stavba dálnice koridor dálnice byl zapracován do územního plánu a zpřesněn dle dostupné podrobnější dokumentace a dle podmínek v území, 91

92 D3 IV. tranzitní železniční koridor, D3/6 úsek České Budějovice Horní Dvořiště - koridor pro železnici byl zapracován do územního plánu a zpřesněn dle dostupné podrobnější dokumentace a dle podmínek v území D26 jižní tangenta České Budějovice koridor pro silnici II. třídy spojující dálnici D3 (mimoúrovňová křižovatka Roudné) a dnešní silnicí I/3 (budoucí silnice II/603 Český Krumlov) napojující záměr veřejného mezinárodního letiště České Budějovice na nadřazenou silniční síť koridor pro jižní tangentu byl zapracován do územního plánu a zpřesněn dle dostupné podrobnější dokumentace D/H - pokračování Jižní tangenty územní rezerva pro koridor nadmístního významu pro dopravní stavby; územní rezerva pro budoucí napojení mezinárodního letiště České Budějovice na silnici II/156 s návazností na Nové Hrady a dále do Rakouska na St. Polten a Vídeň. Úsek vymezen mezi Roudným (mimoúrovňová křižovatka Roudné na dálnici D3) a Novou Vsí. rezerva byla zapracována do územního plánu 169 NBK - nadregionální biokoridor Červené Blato K118 nadregionální biokoridor byl zapracován do územního plánu, vzhledem k podrobnosti územního plánu byly do tohoto biokoridoru vloženy biocentra lokálního územního systému ekologické stability 603 RBC - regionální biocentrum Plav regionální biocentrum bylo zapracováno do územního plánu zapracování protipovodňových opatření do UPD Roudné u Českých Budějovic protipovodňová opatření byla zapracována do územního plánu zejména do kapitoly e) koncepce uspořádání krajiny a jejich realizace je umožněna v regulativech ploch dle jednotlivých způsobů využití Navržené řešení územního plánu Roudné není v rozporu se zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje. g) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Řešení územního plánu vytváří podmínky pro výstavbu (navržení zastavitelných ploch zejména ploch bydlení - městské v rodinných domech, popř. možnost výstavby uvnitř stávajících ploch tam, kde to bude vhodné např. vzhledem k hodnotám území, ke konfiguraci terénu) a pro udržitelný rozvoj území tj. vyvážený hospodářský rozvoj, sociální soudržnost a kvalitní životní podmínky. Svým řešením vytváří předpoklady pro rozumný rozvoj odpovídající významu a velikosti sídla, pro kvalitní bydlení a pro zachování nezastavěného území včetně jeho kvalitativního rozvoje. Územní plán řeší účelně využití území a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Blíže ostatní kapitoly odůvodnění. Územní plán ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. V doplňujících průzkumech a rozborech a následně ve schváleném zadání územního plánu byl zjišťován a 92

93 posuzován stav území včetně jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, které byly následně promítnuty do řešení územního plánu zejména podkapitola koncepce ochrany a rozvoje hodnot území v kapitole koncepce rozvoje území obce vyzdvihuje některé hodnoty a stanovuje podmínky pro jejich ochranu zejména v souladu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Na to navazuje také navržené řešení územního plánu (viz kapitola g) textové části odůvodnění Komplexní zdůvodnění přijatého řešení ). Stanovená koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, stanovuje základní rysy navrženého řešení. Na území obce Roudné se nachází soubor tří výklenkových kapliček, které jsou vyhlášeny nemovitými kulturními památkami číslo rejstříku ÚSKP: Jedná se o výklenkovou kapličku v centru historické části sídla, výklenkovou kapličku u silice III/15529 ve směru na České Budějovice v těsné blízkosti Nového Roudného a výklenkovou kapličku u silnice III/15529 ve směru na Římov u lokality Lorenc. Spolu s ostatními hodnotami jsou tyto nemovité kulturní památky zobrazeny v grafické části. Regulativy pro plochy v nezastavěném území dostatečně chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Urbanistická koncepce spolu s regulativy ploch uvnitř zastavěného území určují podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťují ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území, míru využití zastavěného území a kontinuitu se stávající územně plánovací dokumentací. V nich se také odráží potřeba změn v území (jak zastavitelné plochy pro bydlení, sportovní vyžití obyvatel, tak zastavitelné plochy pro technickou infrastrukturu - sběrný dvůr, koridor pro hlavní kanalizační sběrač; stanovení koncepcí veřejné infrastruktury zejména dopravní infrastruktury, koncepce zásobování pitnou vodou, koncepce likvidace odpadních vod, koncepce likvidace odpadů, koncepce občanského vybavení, koncepce veřejných prostranství). Dle možností a podrobnosti územního plánu jsou stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a požadavky na změny v území, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb zejména v kapitole b) podkapitole Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území a v kapitole f) bodech podmínky prostorového uspořádání zejména ale nejen pro plochy bydlení městské v rodinných domech, které reagují právě na stanovené hodnoty území. Tím jsou také stanoveny podmínky pro provedení změn v území, hlavně pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území a spolu s kapitolou c) textové části územního plánu urbanistické koncepce jsou stanoveny podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. Pořadí provádění změn v území (etapizaci) nebylo nutno vzhledem k velikosti sídla a celého řešeného území a vzhledem k navrhovanému řešení územního plánu stanovovat. Stejně tak nebylo nutno konkrétně řešit nebezpečí ekologických a přírodních katastrof včetně nutnosti odstraňování jejich důsledků. Řešení územního plánu vytváří předpoklady pro zvýšení ekologické stability území zejména kapitola e) textové části územního plánu Koncepce uspořádání krajiny. Řešení územního plánu vytváří předpoklady udržitelného ( rozumného ) využívání celého správního území obce, čímž vytváří v území podmínky, které by měly napomoci řešení důsledků náhlých hospodářských změn a které umožní pružně reagovat na změny v hospodářské situaci státu i jednotlivce. Navrženým řešením jsou také v území vytvořeny podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Kapitola d) textové části územního plánu vytváří podmínky pro zajištění civilní ochrany v možnostech a podrobnosti územního plánu a v rozsahu předaných podkladů. Při řešení územního plánu nevyvstala potřeba vymezení monofunkčních ploch, které se vyžadují (zejména pozemky staveb a zařízení) pro obranu a bezpečnost státu, civilní ochranu, 93

94 sklady nebezpečných látek apod. S ohledem na podrobnost územního plánu nebyly určeny žádné asanační, zásahy do území. Byly navrženy čtyři plochy přestavby, a to dvě přestavby na bydlení, jedna přestavba na bydlení smíšené a jedna na veřejné prostranství. U přestavby na veřejné prostranství je uplatněno předkupní právo. Další stavby či části území v územním plánu je možno rekonstruovat či ozdravit, avšak instituty předkupního práva či vyvlastnění nejsou v těchto případech zcela nutné. Řešení územního plánu vytváří podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území. Vzhledem k navrhovanému řešení není nutno navrhovat kompenzační opatření. Řešení územního plánu respektuje požadavky plynoucí z oborových koncepcí. Územní plán nevymezuje žádné plochy těžby nerostů ani jiných surovin. S dobýváním nerostů ani jiných surovin územní plán nepočítá. Tím reguluje rozsah využívání přírodních zdrojů. Při řešení územního plánu byly uplatňovány poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče. h) vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán je vypracován v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů včetně dodržení členění územního plánu dle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Jednotlivé plochy jsou členěny dle 4 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. (dále též jen "vyhláška 501). V souladu s možností danou 3 odst. 4 vyhlášky 501 je využito s ohledem na specifické podmínky a charakter území možnosti podrobnějšího členění jednotlivých ploch, tzn. jsou vymezeny plochy bydlení - městské v rodinných domech, plochy bydlení - městské v bytových domech, plochy bydlení městské podmíněné, plochy bydlení - venkovské, plochy bydlení - smíšené, plochy smíšené obytné centrum, plochy občanského vybavení - sport, plochy výroby a skladování zemědělská výroba, plochy výroby a skladování lehký průmysl, které přesněji vystihují jednotlivé druhy ploch a umožňují vyjádření nuancí jednotlivých možností využití. Dále bylo též využito možnosti stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno v 4 až 19 vyhlášky zeleň na veřejných prostranstvích, zeleň soukromá a vyhrazená, sluneční elektrárna. K vymezení těchto speciálních ploch bylo přistoupeno s ohledem na specifické podmínky v území, jejich oddělení od jiných ploch a vyjádření jejich specifického využití. Vzhledem k nabytí účinnosti novely stavebního zákona od a novel vyhlášek 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. byly v návrhu územního plánu aktualizovány požadavky vyplývající z těchto novel zejména pak týkající se názvů jednotlivých kapitol, jejich uspořádání či jejich vložení, např. v případě kapitoly stanovení kompenzačních opatření, která je z hlediska náplně obsahu územního plánu zcela nová. Pro přehlednost a lepší uchopitelnost územního plánu pro běžného uživatele byl do grafické části odůvodnění přidán výřez z koordinačního výkresu v měřítku 1 : 2 000, který má přiblížit zejména samotné sídlo Roudné. 94

95 i) vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů K návrhu územního plánu Roudné byla uplatněna pouze bezrozporná stanoviska dotčených orgánů Krajský úřad (odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví), Magistrát města České Budějovice (odbor památkové péče). Ostatní dotčené orgány neměly žádné požadavky ani připomínky. Návrh územního plánu byl na základě výsledků projednávání návrhu územního plánu Roudné dle 50 stavebního zákona upraven. Tyto úpravy se týkaly zejména: grafická část: - jelikož plocha dopravní infrastruktury DI-D3-C-E 551a, b je vymezena pro dva významné dopravní záměry byly vymezeny hranice pro umístění těchto dvou zámětů tak, aby bylo zřejmé, v které části koridoru je možno umístit dálnici D3 a v které IV. TŽK, koridor byl ve své západní části zpřesněn - navrhované plochy dopravní infrastruktury byly vymezeny jako zastavitelné plochy - plocha Zsv stav na severu správního území byla rozšířena o pozemek 205/20 - zastavitelná plocha Z5 byla nově rozdělena na plochy Br-10a, Br-10b, Br-10c a stávající plochu Zvp kopírující vodní tok - zastavitelná plocha Z25 byla rozšířena na celý trojúhelník východním směrem a skládá se z plochy Brp-2 (rozšířena východním směrem) a nově plochy Zsv-2 - pro přístupnost dětského hřiště byla mezi stávající zástavbou a zastavitelnou plochou Z25 nově vymezena navrhovaná plocha DI-4 - zastavitelná plocha Z19 byla nově rozdělena na plochy Br-15a, Br-15b, Br-15c, Br-15d, Br- 15e, Br-15f, VP-2, VP-4 - zastavitelná plocha Z13 byla nově rozdělena na plochy Br-5a, Br-5b, Br-5c, Br-5d, SOc-1, VP-3 - plocha přestavby P4 byla nově rozdělena na plochy SOc-2, VP-1 - v historické centrální části byla vypuštěna plocha přestavby Bs a byla nahrazena stávající plochou Bs, dále v historické části byly vymezeny stávající plochy Bs, které oproti plochám Br více odpovídají možnostem využití historických zemědělských usedlostí - byla zpřesněna ochranná zóna nadregionálního biokoridoru - na jihu sídla byla rozšířena stávající plocha bydlení městské v rodinných domech na pozemky p. č. 556/7, a část pozemků 556/8, 553/2 textová část: - byly aktualizovány kapitoly a jejich obsah dle novelizovaných právních předpisů - byly aktualizovány jednotlivé kapitoly a podmínky využití jednotlivých ploch dle nejnovějších zkušeností s uplatňováním územních plánů a s rozhodováním v území - byly provedeny úpravy v návaznosti na opravy v grafické části - výstupní limity byly aktualizovány a přesunuty z kapitoly f) do kapitoly b) - byly zachovány, ale přeuspořádány hodnoty území včetně zaktualizování podmínek jejich ochrany - v tabulce zastavitelných ploch byly aktualizovány plochy, ze kterých se jednotlivá zastavitelná plocha skládá Z5, Z13, Z19, Z25 - v tabulce zastavitelných ploch byly na závěr doplněny zastavitelné plochy dopravní infrastruktury Z26a, Z26b, Z27a, Z27b, Z28, Z29 - v tabulce ploch přestavby byla vypuštěna plocha P3, do plochy P4 byla doplněna plocha SOc-2 95

96 - v tabulkách zastavitelných ploch a ploch přestavby byly aktualizovány výstupní limity - v koncepci dopravní infrastruktury byl upraven požadavek na nenapojení na dálnici D3, nově uveden požadavek na respektování propojení k dětskému hřišti nově byl stanoven požadavek na parkovací stání pro každou bytovou jednotku - v koncepci likvidace odpadních vod bylo jasně zdůrazněno, že u nových staveb a zařízení nelze (mimo solitérní lokality) likvidovat odpadní vody individuálně - doplněno respektování produktovodu - koncepce uspořádání krajiny byla doplněna o nové body chránící nezastavěné území - byly přepracovány úvodní body v podkapitole územního systému ekologické stability - v podkapitole e) 3. byl doplněn poslední bod týkající se nových komunikací pro pěší a cyklisty - v podkapitole e) 7. byl doplněn požadavek odkrytí a revitalizace vodních toků - kompletně byly přepracovány podmínky využití jednotlivých ploch včetně hlavního využití - byl aktualizován výčet ploch, ve kterých se veřejně prospěšné stavby nacházejí - v návaznosti na novelizaci právních předpisů byl aktualizován seznam veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, včetně aktualizace výčtu ploch - kapitola týkající se urbanistických studií byla upravena v návaznosti na tabulky zastavitelných ploch a ploch přestavby - podmínka využití území územní studie není již na celou zastavitelnou plochu Z5, ale pouze pro plochu Br-10a, která je jednou z ploch, ze kterých se zastavitelná plocha skládá - v reakci na rozsudky Nejvyššího správního soudu byla zkrácena lhůta pro pořízení územní studie a její vložení do evidence j) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Jelikož dotčený orgán z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny stanovil, že územní plán nebude mít významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, dotčený orgán z hlediska zákona o posuzování vlivů nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí, pořizovatel ani samosprávný orgán ani ostatní účastníci procesu pořizování o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nepožádali, nebyl tento požadavek uveden ve schváleném zadání územního plánu, tudíž vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nebylo požadováno. Řešení územního plánu respektuje důležité prvky z hlediska životního prostředí. V návrhu územního plánu nebyly zpracovány varianty řešení. Koncepce zásadně neovlivňuje jiné koncepce ani koncepce nemá zásadní vliv na udržitelný rozvoj dotčeného území, zejména vytváří podklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Dále návrh koordinuje veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů. Návrh zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území (blíže viz 96

97 kapitola komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty odůvodnění územního plánu). Koncepce neřeší závažné problémy životního prostředí a veřejného zdraví, nemá přeshraniční povahu, z provedení koncepce nevyplývají žádná rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví (např. při přírodních katastrofách, při haváriích). Přírodní charakteristika ani kulturní dědictví nejsou významně zasaženy koncepcí, ve veřejném zájmu jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a přitom je chráněna krajina jako podstatná složka prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Nedochází k překročení žádných norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot. Je respektována kvalita půdy a intenzita jejího využívání (blíže viz kapitola vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa odůvodnění územního plánu). Koncepce nemá dopad na oblasti nebo krajiny s uznávaným statusem ochrany národní, komunitární nebo mezinárodní úrovni. k) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty Hlavní cíle územního plánu, a to kam by měl směřovat, jsou vyjádřeny v koncepci rozvoje území obce, urbanistické koncepci a koncepci uspořádání krajiny. Na to detailněji navazuje vymezení jednotlivých ploch a stanovení hlavního využití, přípustného, podmíněně přípustného, nepřípustného využití a podmínek prostorového uspořádání. Možnosti využití jednotlivých ploch jsou dostatečně široké a je nutno je využít vždy s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám. Hranici, kdy ještě záměr akceptovat jako přijatelný a kdy již nikoli, musí najít příslušné dotčené orgány a povolující orgán (většinou stavební úřad). Jedním z vodítek při tomto rozhodování jsou regulativy pro jednotlivé plochy, které v mnoha případech obsahují příkladné možnosti využití, popř. nepřípustného využití. Pokud se objeví záměr, který není vyjmenován v těchto případech ani není možno ho přiřadit k žádnému využití, musí se zohlednit, ke kterému využití má nejblíže a zda je v souladu či rozporu s hlavním využitím. Snahou zpracovatele bylo zachovat kompaktnost sídla a v maximální míře využít zastavěného území. Zastavěné území je vymezeno ke dni v souladu s 58 stavebního zákona. Všechna zastavěná území jsou vymezena ve výkrese základního členění území a hlavním výkrese. Ve správním území obce je vymezeno čtrnáct zastavěných území. Limity využití území vyplývající z řešení územního plánu (tzv. výstupní limity) jsou obecnými limitujícími skutečnostmi, které je nutno respektovat při využití ploch, kterých se dotýkají. Jedním z hlavních limitů je územní systém ekologické stability (VL1). Jeho odůvodnění je v následující podkapitole j)3. odůvodnění uspořádání krajiny. Maximální hranice negativních vlivů má zajistit ochranu okolních pozemků před negativní vlivy z využití ploch (VL2). Negativní vlivy (nad zákonné limity) nesmí tuto hranici překročit, a stejně tak žádné v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo týkající se negativních vlivů, které při využití této plochy budou vznikat. Další výstupní limit zajišťuje ochranu pozemků, staveb a zařízení před negativními vlivy zejména nadlimitním hlukem. První část zajišťuje, aby části ploch, které budou zasaženy negativními vlivy, neměly charakter chráněného venkovního prostoru ani chráněného venkovního prostoru staveb či chráněného vnitřního prostoru staveb. Tzn., pokud by v území 97

98 byl dříve negativní vliv (např. ze stávající trafostanice, ale také z nové trafostanice, která bude umístěna dřív než ostatní využití) musí následné využití respektovat tyto negativní vlivy. Např. v zastavitelné ploše bude umístěna první trafostanice, pak musí následné umístění rodinného domu být tak, aby nebylo zasaženo negativními vlivy (nad právními předpisy stanovené limity). Druhá část je opakem, tzn., v území je dříve využití, které je chráněno právními předpisy a následné využití, které s sebou přináší negativní vlivy, nesmí toto chráněné využití zasáhnout nad právními předpisy stanovené limity. Např. je v území již umístěn rodinný dům, nesmí následně umisťovaná trafostanice tento dům zasáhnout svými negativními vlivy nad právními předpisy stanovené limity. Ochrana melioračních zařízení (limit VL4) má zajistit jejich ochranu v případě dotčení a možnosti narušení jejich funkčnosti a tím znehodnocování zemědělské půdy. Při využití plochy je nutno zajistit další funkčnost zařízení. Jedním z limitů (VL5) je ochrana, převážně staveb pro bydlení, před pádem stromů z pozemků lesa. Navržená vzdálenost staveb od hranice ploch pozemků určených pro plnění funkcí lesa je stanovena na 25 m. Upozorňujeme, aby tento výstupní limit, kterému stanovuje podmínky územní plán, nebyl zaměňován se vstupním limitem vzdálenost 50 m od okraje lesa, kde stanovuje podmínky využití v tomto území zákon o lesích. Výstupní limit vzdálenost 25 m od pozemků určených pro plnění funkcí lesa je stanoven na základě úvahy zpracovatele, který vychází z logického předpokladu a praktické znalosti problematiky ochránit stavby (např. a zejména stavby pro bydlení) před pádem stromů, které v našich zeměpisných výškách dosahují cca 25 m. Tento limit se naopak nevztahuje na stavby, které nejsou pádem stromů ohroženy, např. vodovody. Pro využití ploch byl vytvořen speciální limit VL6, který konkretizuje ochranu před negativními vlivy na oblast dopravy. Tento limit chrání plochy, které vyžadují ochranu před hlukem či prachem z dopravy zejména před předpokládanou zvýšenou hygienickou zátěží u silnic. V případě, že by byly tyto limity překročeny, musí být přistoupeno k realizaci příslušných opatření (která budou stanovena v navazujících řízeních) zajišťujících dodržení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru či chráněném venkovním prostoru staveb či chráněném vnitřním prostoru staveb. Tzn., znovu musí být upřednostněno, resp. ochráněno využití, které bude v území dříve. Pokud by v území byl dříve negativní vliv (např. ze silnice včetně dálnice, která bude umístěna dřív než ostatní využití) musí následné využití respektovat tyto negativní vlivy. Např. v zastavitelné ploše bude umístěna první dálnice, pak musí následné umístění rodinného domu být tak, aby nebylo zasaženo negativními vlivy (nad právními předpisy stanovené limity). Druhá část je opakem, tzn., v území je dříve využití, které je chráněno právními předpisy a následné využití, které s sebou přináší negativní vlivy, nesmí toto chráněné využití zasáhnout nad právními předpisy stanovené limity. Např. je v území již umístěn rodinný dům, nesmí následně umisťovaná dálnice tento dům zasáhnout svými negativními vlivy nad právními předpisy stanovené limity. Obdobně jako předchozí limit byl pro využití ploch vytvořen speciální limit VL7, který konkretizuje ochranu před negativními vlivy ze sportu. Tento limit chrání plochy, které vyžadují ochranu zejména před hlukem. V případě, že by byly tyto limity překročeny, musí být přistoupeno k realizaci příslušných opatření (která budou stanovena v navazujících řízeních) zajišťujících dodržení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru či chráněném venkovním prostoru staveb. Poslední výstupní limit VL8 je promítnutím zákonné možnosti stanovené pro správce vodního toku, kteří mohou užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku. Nejedná se dublování se zákonem o vodách, nýbrž o stanovení území odpovídající pruhu podél vodního 98

99 toku, který má zůstat volně přístupný. Jelikož se jedná o požadavek jednostranného přístupu, je věcí využití v území zachovat smysluplně a logicky tento jednostranný přístup. V praxi tak může nastat několik případů, ale vždy by měl povolovací orgán zajistit, aby zůstal jeden břeh volně přístupný a aby tento přístup vycházel z logické úvahy, nikoli překrucování skutečnosti. Neměly by tak nastat případy, kdy ne přístupný pruh nelogicky několik metrů na jednom břehu a několik metrů na druhém. Roudné Jedná se o sídlo ležící v těsné blízkosti krajského města České Budějovice, proto lze jeho rozvojový potenciál považovat za velmi dobrý. Rozvoj sídla je vymezen v takové šíři, aby odpovídal stávající velikosti a přiměřenému růstu předpokládanému v dlouhodobějším časovém horizontu. Snahou zpracovatele bylo zachovat kompaktnost sídla, a v maximální míře využít zastavěného území. Jedním z úkolů územního plánu bylo shrnutí a revize stávajícího stavu územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů. Bylo nutno na sídlo nahlížet jako na celek, dokázat skloubit jednotlivé zájmy a zamyslet se nad fungováním celku. Jednotlivé plochy jsou vymezeny s maximálním zohledněním všech zájmů v území. Všechny plochy navazují anebo jsou v kontaktu s již realizovanou zástavbou, dotváří a zachovávají organismus sídla a umožňují jeho koncepční dlouhodobý růst. Pro rozvoj bydlení jsou vymezeny zejména zastavitelné plochy bydlení městské v rodinných domech. Další rozvoj bydlení není vyloučený, ale vzhledem k velikosti navrhovaných ploch a ke stávající a předpokládané poptávce po bydlení, je navrhovaný rozvoj dostatečný. Současně územní plán dostatečně zohledňuje hodnoty území. k) 1. odůvodnění uspořádání sídla Odůvodnění uspořádání sídla Urbanistická koncepce vychází ze stávajícího uspořádání území. Uspořádání sídla je vymezeno celkem jasně s ohledem na historický vývoj. Hlavními kompozičními prvky utvářejícími sídlo jsou řeka Malše, silnice III. tříd procházející skrze sídlo, u kterých docházelo k postupnému obestavování a železniční dráha. Ve správním území obce se nachází několik solitérních lokalit stavení za železniční dráhou směrem na Včelnou, stavení jižně od sídla a lokalita Lorenc na jihu správního území obce. Rozhodující část sídla je zastavěna zejména stavbami pro bydlení. Zde je umožněno doplnit výstavbou na zahradách v rámci regulativů ploch bydlení - městské v rodinných domech. Značná část zastavěného území je vymezena jako plochy bydlení - městské v rodinných domech, kde hlavním využitím je bydlení, které je doplňováno více či méně vhodným jiným využitím. Hlavní směr rozvoje se v současné době odehrává na západě sídla za silnicí III/ Na to navazují také vymezené zastavitelné plochy bydlení - městské v rodinných domech a to jak vyplnění mezer a proluk, tak rozšíření jihovýchodním směrem. Další větší směr rozvoje se orientuje na vyplnění nezastavěného a obestavěného prostoru v samotném středu sídla mezi historickou zástavbou a silnicí III/ Menší rozvoje v návaznosti na zastavěné území jsou také navrženy na severovýchodě sídla, jihovýchodě sídla a za železniční dráhou v návaznosti na solitérní lokalitu. Zastavitelná plocha Br-1 severně od historické zástavby se nachází na místě bývalých skleníků. Jedná se o plochu, která je sice v záplavovém území, ale důvodem 99

100 jejího navržení je faktická situace v území, návaznosti na uspořádání sídla a dotvoření jeho organismu, kdy se v tomto směru jedná o poslední doplnění a zarovnání zástavby. Levý břeh Malše je v tomto úseku nepopiratelně minimálně o cca 1 m výše než břeh pravý. Na tomto levém břehu je také realizován protipovodňový val. A v neposlední řadě jsou stanoveny podmínky pro podrobnější dokumentace, které musí umisťované stavby splnit, aby zohlednily vstupní podmínky a limity. V podrobnějších dokumentacích je nutné stavby výškově situovat tak, aby podlaha obytných místností či pracovišť byla v dostatečné výši nad případnou hladinou vody při povodni nebo nad úrovní určenou na základě odborného posouzení. Pod touto hladinou lze zřizovat pouze sklepy, prádelny, sušárny apod. Využitím těchto ploch bude docházet k udržení kompaktnosti sídla a k posilování úlohy centrální historické části včetně uvažovaného vytvoření nového centra sídla, čímž budou vytvořeny předpoklady pro další rozvoj a fungování sídla z dlouhodobého hlediska. V navazujících řízeních je nutno zejména zohlednit limity vyžití území a další limitující skutečnosti zdůrazněné v kapitole c) 2. vymezení zastavitelných ploch výrokové části územního plánu. Tímto navrhovaným uspořádáním sídla je potvrzeno stávající upořádání a vedení hlavních dopravních tras v sídle silice III/15529, III/15531, III/15532 elektrifikovaná trať č. 196 vedoucí z Českých Budějovic, přes Horní Dvořiště a dále pokračující do Rakouska a vytvořen předpoklad pro zapojení navrhovaných dopravních staveb. Navrhované řešení není v rozporu a nebrání připravovaným záměrům dálnice D3 označení dle zásad územního rozvoje úsek D1/6 Borek Dolní Třebonín, jižní tangentě označení dle zásad územního rozvoje D26, územní rezervě pro dopravní stavby označení dle zásad územního rozvoje D/H ani IV. tranzitnímu železničnímu koridoru označení dle zásad územního rozvoje D3. Je vymezena plocha občanského vybavení zdůrazňující jeho nezastupitelnou roli v sídle v podobě budovy obecního úřadu s místní knihovou, hasičskou zbrojnicí, sálem a pohostinstvím a budovy mateřské školky. Zahrnutí čtyř sportovišť do ploch občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení zase zdůrazňuje jejich roli a účel. U všech se předpokládá zachování stávajícího způsobu využití a kvalitativní zlepšování. Rozvoj sportovní činnosti je umožněn v navržené ploše v návaznosti na stávající sportovní areál jižně od sídla. Další plošný rozvoj je možno realizovat v plochách s jiným způsobem využití v souladu s regulativy. Jednotlivá občanská vybavení je možno charakterizovat: - východ sídla, uprostřed historické zástavby, východně od silnice III/1553 budova obecního úřadu s místní knihovnou, hasičskou zbrojnicí, sálem a pohostinstvím čp. 120 využívaná, stav vyhovující, nutno vyzdvihnout funkci společenskou - mateřská školka, za budovou obecního úřadu čp. 121 opravená využívaná, stav vyhovující - jihovýchod sídla, u původního fotbalového hřiště u řeky tři objekty (tribuna, hřiště s mantinely a další doprovodné budovy a zařízení) občanské vybavenosti související se sportem, plochy pro aktivní odpočinek - s ohledem na funkce centrální části sídla podpořit kvalitativní zlepšení a případná rozšíření zejména v rámci plochy zeleně veřejných prostranství a respektování související plochy parku - jižně od sídla, západně od silnice silice III/15529 plocha pro aktivní odpočinek podpořit kvalitativní zlepšení, možnost rozšíření navrhovaná plocha občanského vybavení - sport OVs

101 V sídle Roudné jsou vymezeny prostory veřejných prostranství, které jsou charakteristické svou veřejnou přístupností a možností setkávání obyvatel. Stávající veřejná prostranství jsou zastoupena historickou návsí na východě sídla a prostorem vedle obecního úřadu. Tyto plochy jsou doplněny plochami zeleně - na veřejných prostranstvích. Ve správním území obce jsou vymezeny tři stávající monofunkční plochy rekreace a čtyři samostatné rekreační objekty. Jedna plocha přiléhající k bydlení na severu správního území doprovází a téměř uzavírá bydlení severně od sídla, druhou nalezneme na západě sídla směrem na Včelnou před železniční tratí, třetí na východě sídla u řeky Malše a samostatné rekreační objekty na jihu správního území obce v lokalitě Lorenc. Návrhové plochy rekreace nejsou uvažovány. Naopak je navržena přestavba části rekreace na severu sídla na bydlení. Vzhledem k rozložení sídla a hodnotám území je nutno respektovat říční nivu Malše uzavírající sídlo z východní strany včetně doprovodné zeleně. V návaznosti na tuto zeleň je nutno zachovat historický centrální prostor sídla jako hlavní veřejné prostranství. Kostru sídelní zeleně tvoří v sídle Roudné prostor zeleně s dětským hřištěm u křižovatky silnic III/15529 a III/15531, plocha původního hřiště u řeky spolu s přilehlým parčíkem na jihovýchodě a prostor u rybníčku na jihu sídla. Zeleň přírodního charakteru se rozprostírá v nivě řeky Malše a zasahuje až do zastavěného území v místě původního hřiště. Pojetí zeleně je závislé na způsobu využití plochy, avšak základním rysem je upřednostnění původních druhů odpovídajícím přírodním podmínkám. Přímo v historickém centru sídla stojí zemědělské budovy, které jsou navrženy k přestavbě a vytvoření nového veřejného prostranství. Při budoucím využití je bezpodmínečně nutno respektovat okolní pozemky zejména využívané pro bydlení. V historické zástavbě jsou vymezeny zejména plochy bydlení smíšené, které umožní širší využití než plochy odpovídající stávající novodobé zástavbě. Jediná plocha bydlení venkovské zohledňuje probíhající chov koní, čemuž odpovídá také splnění požadavku, aby na humnech této zemědělské usedlosti byla zachována zeleň soukromá a vyhrazená. Pro ní a stejně tak pro okolní plochy bydlení smíšeného platí, aby v případě využití možnosti podnikání neobtěžovaly okolní pozemky. K přestavění na bydlení je navržena dále plocha u sluneční elektrárny, která navazuje na návrhovou plochu, jež je v návaznosti na zastavěné území. Poslední plochou přestavby na využití bydlení je navržena část rekreace na severu sídla navazující na stávající bydlení. Tato plocha je však podmíněna vybudováním souběžné pozemní komunikace, která zajistí minimalizaci napojení na silnici III. třídy a zajistí bezpečnost silničního provozu. Plochy výroby mají v Roudném zastoupení jak v podobě zemědělského areálu na jihu sídla, tak v podobě lehkého průmyslu a to jednak u stávajícího zemědělského areálu a jednak na východě sídla u řeky Malše. Další plochy výroby a skladování nalezneme v lokalitě Lorenc areál bývalé krouhárny zelí a pila. Všechny plochy výroby a skladování jsou využívané. Jelikož téměř všechny tyto plochy přímo sousedí s plochami pro bydlení, dochází ke středu výroby a bydlení, a proto byly navrženy maximální hranice negativních vlivů, které mají zajistit, aby v navazujících řízeních byly dodrženy limity plynoucí z právních předpisů zejména v oblasti ochrany veřejného zdraví. Severně od sídla Roudné je vymezen koridor pro hlavní kanalizační sběrač, který se napojí na centrální čistírnu odpadních vod v sousedním správním území města České Budějovice. Část sídla západně od silnice III/15529 je připojeno na místní čistírnu odpadních vod, která by se měla po napojení na centrální čistírnu odpojit ze soustavy. Na západě sídla mezi stávající novou zástavbou a železniční tratí je stavba v podobě sluneční elektrárny. Po případném ukončení provozování stavby a její demontáži se navrhuje 101

102 navrácení zpět do původního stavu tj. zemědělská půda. Pokud by bylo záměrem jiné využití je nutno pořídit změnu územního plánu. Doporučujeme, aby tato změna vzhledem k sousedním plochám pro bydlení směřovala právě k využití pro bydlení. Plochy výroby a skladování (zemědělská výroba, lehký průmysl), sluneční elektrárna a čistírna odpadních vod musí plně respektovat maximální hranici negativních vlivů, která má ochránit stávající i navrhované části ploch, které mají anebo budou mít charakter chráněného venkovního prostoru či chráněného venkovního prostoru staveb - viz výstupní limity. Zastavitelné plochy Jsou vymezeny na místech, kde zpracovatel dospěl k závěru, že je možno rozvíjet některý ze způsobů využití území zejména změnou charakteru nezastavěného, popř. i zastavěného území. Tyto plochy jsou souhrnně popsány v tabulce v kapitole c) 2. výrokové části. V prvním sloupci tabulky je označení zastavitelné plochy a v závorce vyjmenované plochy dle způsobu využití, ze kterých se zastavitelná plocha skládá. Ne vždy musí být součástí jedné zastavitelné plochy pouze jedna plocha dle způsobu využití. Typickým příkladem jsou plochy pro bydlení umístěné v symbióze s plochami veřejných prostranství. Druhý odstavec obsahuje umístění plochy. Ve třetím je navrhovaný způsob využití. V dalším odstavci jsou základní podmínky pro využití plochy. V posledních dvou sloupcích je určeno, zda je pro plochu stanovena podmínka pro využití plochy v podobě dohody o parcelaci, územní studie či regulačního plánu, resp. zda je stanovena etapizace. Menší zastavitelné plochy doplňují často stávající zástavbu či přímo vyplňují stavební proluky. Uspořádání sídla pak ovlivňují větší a rozsáhlejší zastavitelné plochy. Těmi jsou zejména zastavitelné plochy Z13 (centrální zástavba včetně nového centra sídla) a Z19 (jihozápadní část sídla směrem k novému fotbalovému hřišti). U ploch, které jsou významné, popř. určitým způsobem nejednoznačné či složité vzhledem k jejich podrobnějšímu řešení včetně uspořádání uvnitř plochy, byla stanovena územní studie jako podmínka jejich využití. Snahou zpracovatele bylo vymezit rozvojové plochy tak, aby byly napojitelné na navazující dopravní skelet, sítě technické infrastruktury a aby navazovaly na zastavěné území. Plochy přestavby Jsou vymezeny na místech, kde zpracovatel dospěl k závěru, že stávající využití je nevyhovující a bylo by vhodné ho změnit na jiný způsob využití. Tyto plochy jsou souhrnně popsány v tabulce v kapitole c) 3. výrokové části. V prvním sloupci tabulky je označení plochy přestavby a v závorce vyjmenované plochy dle způsobu využití, ze kterých se plocha přestavby skládá. V druhém odstavci je stručný popis jejího umístění, ve třetím původní, resp. stávající způsob využití plochy a nový, navrhovaný způsob využití. V dalším odstavci jsou základní podmínky pro využití plochy. V posledních dvou sloupcích je určeno, zda je pro plochu stanovena podmínka pro využití plochy v podobě dohody o parcelaci, územní studie či regulačního plánu, resp. zda je stanovena etapizace. k) 2. odůvodnění ploch dle způsobu využití V obci Roudné bylo nezbytné rozdělit bydlení do několika kategorií s částečně rozdílnými regulativy. Bydlení - venkovské poskytuje majitelům nejširší možnosti využití jejich domů a pozemků (např. chov hospodářských zvířat; je stanoveno převážně mimo sídlo), bydlení - městské v rodinných domech již takovou volnost neposkytuje a nejvíce omezeno je bydlení městské v bytových domech, které se nejvíce podobá bydlení ve městech, kde je požadováno zásadní nerušení pobytu obyvatel. Další formou bydlení je bydlení městské podmíněné, kdy musí nejprve dojít ke splnění dané podmínky a teprve následně je možné plochu využít pro bydlení (pro tyto plochy jsou stanoveny obdobné regulativy jako bydlení městské 102

103 v rodinných domech). Poslední formou bydlení je bydlení smíšené. To umožňuje kromě bydlení také nerušící podnikání. Plochy bydlení - městské v rodinných domech - Br Plochy uvnitř zastavěného území jsou vymezeny převážně jako bydlení - městské v rodinných domech - stávající. Naprostá většina navrhovaných ploch v Roudném je taktéž zaměřena na klidné bydlení bez dalších rušících obslužných funkcí, kde důvodem je spíše příměstský než venkovský způsob života v sídle. Jejich regulativy se soustředí na umožnění pouze takového využití, které nebude rušit pohodu bydlení a hlavně ji nebude negativně ovlivňovat. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda přípustné využití nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. Mimo umisťování rodinných domů, které mohou být doplněné zahradami je umožněno, využití v podobě omezeného počtu chovu drobného domácího zvířectva (např. slepice, králici) pro samozásobitelství, případně další podnikatelská činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, ubytovací služby), která se bude odehrávat nejčastěji v rámci rodinného domu a doplňuje bydlení zejména jako možnost obživy pro obyvatele domu. Toto využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní podmínky v území. Důvodem této šíře je snaha skloubit představy o příměstském stylu života (spojení s přírodou, chov drobného zvířectva, drobné podnikání) a požadavky na bydlení v kvalitním prostředí bez rušivých elementů v podobě sousedova dobytka či jiných rušících projevů. Charakteristický je příklon k městskému stylu života. Při využití jednotlivých pozemků musí být dána jednoznačně přednost bydlení. Bydlení v příměstských částech v dnešní době představuje mnoho možností realizace jednotlivých staveb. Nová zástavba však bohužel ponejvíce nerespektuje hodnoty území ani základní požadavky a představy budoucích uživatelů a často ani nemůže. Postaví se stavba hlavní a kolem ní se dodatečně přilepují různé (často velmi nepřívětivé a nevhodné) přístavby kůlen, dílem, sklepů apod., pro pocit soukromí se pak ohrazují pozemky vysokými neproniknutelnými ploty, popř. se vysazují např. tuje. Tyto stavby a následné úpravy působí velmi rušivě zejména ve vztahu k tradiční původní zástavbě. Proč se tedy neinspirovat v této tradiční zástavbě prověřené dlouhodobou praxí a užíváním a nepřevzít z ní to hodnotné. Podívejme se na např. na hodnotná stavení, na která by měla část výstavby navazovat. Nové stavby, i v zastavitelných plochách musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nevytvářet výraznou pohledovou dominantu v území. Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví nebo dvě nadzemní podlaží bez podkroví. Vzhledem k možnosti, že součástí ploch může být již stávající zástavba, která tyto hranice překračuje, je samozřejmé, že při rekonstrukcích těchto budov je možno zachovat jejich stávající výškovou hladinu. Omezující hodnotou je intenzita využití pozemku (viz definice v závěru této kapitoly podkapitola k. 6.) stanovená na 30 %. Tato hodnota byla zvolena jako určitá hranice odpovídající hustotě využití území, kterou je směřován budoucí rozvoj sídla a kam směřují představy samosprávného orgánu o tomto rozvoji. Pokud bude stavební pozemek mít např. velikost 500 m 2, odpovídá to možnosti zastavět 150 m 2 pozemku, což považujeme za adekvátní vzhledem k záměru umožnit bydlení příměstského charakteru. Toto rozložení a velikost stavebního pozemku by mělo vést k možnosti postavit si vlastní rodinný dům a současně zachovat určitý charakter sídla. Tomu odpovídá také zákaz bytových domů a řadových domů. Přípustné jsou pouze volně stojící rodinné domy (mezi budovami jsou volné nezastavěné prostory) či dvojdomy. S tím souvisí požadavek, který upřesňuje, že je možno umístit rodinný dům, ale pouze s dvěma samostatnými byty. Pro dvojdům platí omezení pouze s celkově dvěma samostatnými byty, tj. jeden byt na jeden rodinný dům. Pro plochy bydlení v rodinných domech Br-10a, 103

104 Br-15c platí výjimka v podobě umožnění řadových domů a současně se na tyto dvě plochy nevztahuje podmínka intenzity využití území. Plochy bydlení - městské podmíněné - Brp Plochy bydlení - městské podmíněné je navrženo v zastavěném území formou přestavby části rekreace navazující na bydlení - městské v rodinných domech. Toto bydlení je však podmíněno vybudováním souběžné pozemní komunikace ke komunikaci III. třídy, která zajistí minimalizaci napojení na silnici III. třídy a tím zajistí bezpečnost silničního provozu. V obci Roudné převažuje bydlení městského typu zaměřené na klidné bydlení bez dalších rušících obslužných funkcí. Regulativy se soustředí na umožnění pouze takového využití, které nebude rušit pohodu bydlení a hlavně ji nebude negativně ovlivňovat. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda přípustné využití nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. Mimo umisťování rodinných domů, které mohou být doplněné zahradami je umožněno, využití v podobě omezeného počtu chovu drobného domácího zvířectva (např. slepice, králici) pro samozásobitelství, případně další podnikatelská činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, ubytovací služby), která se bude odehrávat nejčastěji v rámci rodinného domu a doplňuje bydlení zejména jako možnost obživy pro obyvatele domu. Toto využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní podmínky v území. Důvodem této šíře je snaha skloubit představy o příměstském stylu života (spojení s přírodou, chov drobného zvířectva, drobné podnikání) a požadavky na bydlení v kvalitním prostředí bez rušivých elementů v podobě sousedova dobytka či jiných rušících projevů. Charakteristický je příklon k městskému stylu života. Při využití jednotlivých pozemků musí být dána jednoznačně přednost bydlení. Bydlení v příměstských částech v dnešní době představuje mnoho možností realizace jednotlivých staveb. Nová zástavba však bohužel ponejvíce nerespektuje hodnoty území ani základní požadavky a představy budoucích uživatelů a často ani nemůže. Postaví se stavba hlavní a kolem ní se dodatečně přilepují různé (často velmi nepřívětivé a nevhodné) přístavby kůlen, dílem, sklepů apod., pro pocit soukromí se pak ohrazují pozemky vysokými neproniknutelnými ploty, popř. se vysazují např. tuje. Tyto stavby a následné úpravy působí velmi rušivě zejména ve vztahu k tradiční původní zástavbě. Proč se tedy neinspirovat v této tradiční zástavbě prověřené dlouhodobou praxí a užíváním a nepřevzít z ní to hodnotné. Podívejme se na např. na hodnotná stavení, na která by měla část výstavby navazovat. Nové stavby, i v zastavitelných plochách musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nevytvářet výraznou pohledovou dominantu v území. Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví nebo dvě nadzemní podlaží bez podkroví. Vzhledem k možnosti, že součástí ploch může být již stávající zástavba, která tyto hranice překračuje, je samozřejmé, že při rekonstrukcích těchto budov je možno zachovat jejich stávající výškovou hladinu. Důležitým omezením je minimální velikost stavebního pozemku, který nesmí být menší než 500 m 2. Tato hodnota byla zvolena jako určitá hranice velikosti, na které lze umístit nejen rodinný dům, ale také tento pozemek následně užívat v souladu s představami o klidném příměstském bydlení včetně zachování možnosti umístění dalších staveb a zařízení, které s bydlením souvisejí. Navazující hodnotou je potom intenzita využití pozemku (viz definice v závěru této kapitoly podkapitola k. 6.) stanovená na 30 %. Pokud bude stavební pozemek mít minimální velikost 500 m 2, odpovídá to možnosti zastavět 150 m 2 pozemku, což považujeme za adekvátní vzhledem k záměru umožnit bydlení příměstského charakteru. Toto rozložení a velikost stavebního pozemku by mělo vést k možnosti postavit si vlastní rodinný dům a současně zachovat určitý charakter sídla. 104

105 Tomu odpovídá také zákaz bytových domů a řadových domů. Přípustné jsou pouze volně stojící rodinné domy (mezi budovami jsou volné nezastavěné prostory) či dvojdomy. S tím souvisí požadavek v přípustném využití, který upřesňuje, že je možno umístit rodinný dům, ale pouze s dvěma samostatnými byty. Tzn., pokud bude postaven dvojdům, musí být stavební pozemek pro každou 1/2 zvlášť 500 m2 a lze v každém rodinném domě umístit dva samostatné byty, takže celkem ve dvojdomu čtyři samostatné byty. Plochy bydlení - městské v bytových domech - Bb Podmínky využití těchto ploch se snaží zajistit klidné bydlení bez dalších rušících obslužných funkcí, které by zatěžovaly své okolí a pohodu bydlení a negativně ji ovlivňovaly. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda přípustné využití nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. V plochách je umožněna využití podnikatelská činnost charakteru drobné, např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví), která doplňuje bytové bydlení. Toto využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní podmínky v území. Důvodem této šíře je snaha umožnit alespoň základní možnosti obživy obyvatelům bytů, ale současně jasně upřednostnit bydlení Stavby mohou mít nejvýše tři nadzemní podlaží popř. dvě nadzemní podlaží a podkroví. Plochy bydlení - venkovské - Bv Jedna plochy je vymezena v historické centrální zástavbě, druhá za železniční tratí směrem na Včelnou, další stávající plochy potom v jižní části správního území obce. Návrh bydlení - venkovského je vymezen pouze na západě správního území v solitérní lokalitě za železniční dráhou. Regulativy těchto ploch se soustředí na využití stávajících budov a nádvoří a zejména zachování hodnot území. Snahou územního plánu je nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití, kterým je bydlení. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda již toto rozšíření nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. Mimo umisťování rodinných domů, které jsou doplněné zahradami, je umožněn, jak již je výše uvedeno širší způsob využití, zejména v podobě omezeného počtu chovu hospodářských zvířat jako jsou koně, krávy, kozy, ovce apod. a to nejen pro samozásobitelství viz níže, případně další podnikatelská činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, ubytovací služby), která doplňuje venkovské bydlení. Dále je umožněno v rámci podmíněně přípustného využití dosti široké možnosti využití zejména podnikatelských aktivit včetně chovu hospodářských zvířat Toto využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní podmínky v území. Důvodem této šíře je snaha skloubit představy o tradičním venkovském stylu života (spojení s přírodou, chov zvířat, pěstování rostlin) a požadavky na bydlení v kvalitním prostředí bez rušivých elementů v podobě sousedova dobytka a tím částečným příklonem k městskému stylu života. Druhým důvodem je nabídnout možnosti využití pro větší stavební celky v podobě zemědělských usedlostí, jejichž prvotní účel byl postupem doby výrazně potlačen, resp. zcela pominul. Míšení a prolínání jednotlivých využití by se mělo promítnout také v navazujících plochách zejména zastavitelných. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití ploch, kterým je bydlení. To nevylučuje jejich využití pouze pro bydlení. Při využití pozemků uvnitř sídla je nutno zohlednit zejména ochranu hodnot. Naopak zcela striktně je nepřípustné např. 105

106 ubytování (mimo penzióny) a to zejména s ohledem na zkušenosti posledních let s různými pochybnými ubytovnami a následnému rušení okolí. Stejně tak je v těchto plochách nepřípustná výstavba staveb pro rodinnou rekreaci. Bydlení na venkově v dnešní době představuje mnoho možností realizace jednotlivých staveb. Nová zástavba však bohužel ponejvíce nerespektuje hodnoty území ani základní požadavky a představy budoucích uživatelů a často ani nemůže. Postaví se stavba hlavní a kolem ní se dodatečně přilepují různé (často velmi nepřívětivé a nevhodné) přístavby kůlen, dílem, sklepů apod., pro pocit soukromí se pak ohrazují pozemky vysokými neproniknutelnými ploty, popř. se vysazují např. tuje. Tyto stavby a následné úpravy působí velmi rušivě zejména ve vztahu k tradiční venkovské zástavbě. Proč se tedy neinspirovat v této tradiční zástavbě prověřené dlouhodobou praxí a užíváním a nepřevzít z ní to hodnotné. Podívejme se na např. na hodnotná stavení, na která by měla výstavba navazovat. Tato stavení jsou typickou ukázkou, jak osvědčeně fungují a splňují všechny požadavky, byť datum jejich realizace nemusí být zrovna nejstarší. Stavby ve tvaru písmene U nebo L zajišťují pro obyvatele dostatek soukromí (uzavřený dvůr), nabízí možnost umístění garáže, dílny a hospodářských částí pod jednou střechou, čímž dociluje souladu s charakteristickým rázem vesnice a hodnotami území. Jeho dispozice na pozemku pomáhá zapomenout na případné negativní vlivy okolí. Obecně je nutné klást důraz na průčelí budov včetně případných předzahrádek. Nové stavby, i v zastavitelných plochách, doporučujeme umístit v souladu s hodnotami území, respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nevytvářet výraznou pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území a bez rušení základního členění průčelí a jeho významných detailů. Hlavní stavbu (rodinný dům) a ostatní stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní (např. garáže, dílny a hospodářské stavby, které tvoří zázemí pro hlavní využití bydlení), doporučujeme v souladu s hodnotami území navrhnout tak, aby stavebně a architektonicky tvořily jeden ucelený soubor (samozřejmě nejlépe ve tvatu půdorysu L nebo U, avšak jsme si současně vědomi, že se jedná o pouhé doporučení), kdy hlavní část bude mít obdélníkový půdorys orientovaný kolmo nebo vodorovně vzhledem k ulici. Architektonické řešení a umístění stavby na pozemku (včetně předzahrádky a stavební a uliční čáry) by mělo najít inspiraci ve stávajících hodnotných stavbách na území sídel. V historické zástavbě nedoporučujeme nástavby, stejně tak sdružené vikýře. Jednotlivé vikýře jsou přípustné. Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Vzhledem k možnosti, že součástí ploch muže být již stávající zástavba, která tyto hranice překračuje, je samozřejmé, že při rekonstrukcích těchto budov je možno zachovat jejich stávající výškovou hladinu. Plochy bydlení -_smíšené - Bs Plochy bydlení smíšené jsou vymezeny na východě sídla Roudné. Jejich regulativy se soustředí na využití stávajících budov ke klidnému bydlení, včetně výstavby nových rodinných domů, umožňují umístění pouze bydlení nerušících obslužných funkcí místního významu a obsahují doporučení k zachování hodnot území. Snahou územního plánu je nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití, kterým je bydlení. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda již toto rozšíření nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. Mimo umisťování rodinných domů, které jsou doplněné zahradami, je umožněn, jak již je výše uvedeno širší způsob využití, zejména v podobě omezeného počtu chovu drobného domácího zvířectva (např. králíci, slepice) pro samozásobitelství, případně další podnikatelská činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného 106

107 zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, ubytovací služby), a za stanovených podmínek i další podnikatelská činnost, u které je nutno zhodnotit případ od případu její přípustnost např. truhlárny, tesárny, klempířství, pneuservis apod. Naopak v těchto plochách je nepřípustný chov hospodářských zvířat mimo samozásobitelství. Toto využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní podmínky v území. Důvodem této šíře je snaha skloubit představy o příměstském stylu života (spojení s přírodou, podnikatelská činnost) a požadavky na bydlení v kvalitním prostředí bez rušivých elementů v podobě sousedova dobytka a tím částečným příklonem k městskému stylu života. Míšení a prolínání jednotlivých využití by se mělo promítnout také v navazujících plochách. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití ploch, kterým je bydlení. To nevylučuje jejich využití pouze pro bydlení. Při využití pozemků uvnitř sídla je nutno zohlednit zejména ochranu hodnot. Naopak zcela striktně je nepřípustné např. ubytování (mimo penzióny) a to zejména s ohledem na zkušenosti posledních let s různými pochybnými ubytovnami a následnému rušení okolí. Stejně tak je v těchto plochách nepřípustná výstavba staveb pro rodinnou rekreaci. Bydlení v příměstském sídle v dnešní době představuje mnoho možností realizace jednotlivých staveb. Nová zástavba však bohužel ponejvíce nerespektuje hodnoty území ani základní požadavky a představy budoucích uživatelů a často ani nemůže. Postaví se stavba hlavní a kolem ní se dodatečně přilepují různé (často velmi nepřívětivé a nevhodné) přístavby kůlen, dílem, sklepů apod., pro pocit soukromí se pak ohrazují pozemky vysokými neproniknutelnými ploty, popř. se vysazují např. thuje. Tyto stavby a následné úpravy působí velmi rušivě zejména ve vztahu kdřívější okolní zástavbě. Proč se tedy neinspirovat v tradiční zástavbě prověřené dlouhodobou praxí a užíváním a nepřevzít z ní to hodnotné. Podívejme se na např. na hodnotná stavení, na která by měla výstavba navazovat. Tato stavení jsou typickou ukázkou, jak osvědčeně fungují a splňují všechny požadavky, byť datum jejich realizace nemusí být zrovna nejstarší. Stavby ve tvaru písmene U nebo L zajišťují pro obyvatele dostatek soukromí (uzavřený dvůr), nabízí možnost umístění garáže a dílny pod jednou střechou, čímž dociluje souladu s hodnotami území. Jeho dispozice na pozemku pomáhá zapomenout na případné negativní vlivy okolí. Obecně je nutné klást důraz na průčelí budov včetně případných předzahrádek. Nové stavby, i v zastavitelných plochách, doporučujeme umístit v souladu s hodnotami území, respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nevytvářet výraznou pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území a bez rušení základního členění průčelí a jeho významných detailů. Hlavní stavbu (rodinný dům) a ostatní stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní (např. garáže, dílny a hospodářské stavby, které tvoří zázemí pro hlavní využití bydlení), doporučujeme v souladu s hodnotami území navrhnout tak, aby stavebně a architektonicky tvořily jeden ucelený soubor (samozřejmě nejlépe ve tvatu půdorysu L nebo U, avšak jsme si současně vědomi, že se jedná o pouhé doporučení), kdy hlavní část bude mít obdélníkový půdorys orientovaný kolmo nebo vodorovně vzhledem k ulici. Architektonické řešení a umístění stavby na pozemku (včetně předzahrádky a stavební a uliční čáry) by mělo najít inspiraci ve stávajících hodnotných stavbách na území sídla. V historické zástavbě nedoporučujeme nástavby, stejně tak sdružené vikýře. Jednotlivé vikýře jsou přípustné. Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Vzhledem k možnosti, že součástí ploch může být již stávající zástavba, která tyto hranice překračuje, je samozřejmé, že při rekonstrukcích těchto budov je možno zachovat jejich stávající výškovou hladinu. 107

108 Plochy občanského vybavení OV, OVs Vymezením těchto ploch je vyzdvižen jejich význam. Ostatní možnosti využití pro občanské vybavení umožňuje územní plán jako přípustné anebo podmíněně přípustné v plochách jiného způsobu využití (zejména plochách bydlení) a to jak veřejné občanské vybavení, tak další komerční občanské vybavení. Nepřipadají v úvahu stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci. Plochy občanského vybavení - OV V územním plánu je vymezena jedna stávající plochy občanského vybavení "čistého" zahrnující budova obecního úřadu s místní knihovnou, hasičkou zbrojnicí, sálem a pohostinstvím a budova mateřské školky. Jedná se o plochu, kde jednoznačně převažuje charakter veřejné infrastruktury. Tuto skutečnost a školku jako takovou považujeme pro obec za tak důležitou, že její využití je "fixováno" natolik, že pokud by mělo dojít ke změně využití (změna využití budovy pro bydlení, ubytování), musela by ji provázet změna územního plánu. Hlavním využitím těchto ploch je občanské vybavení, ale regulativy ploch nabízejí další možnosti využití, které se snaží reagovat na předpokládané požadavky majitelů. Dále je umožněna celá škála staveb a zařízení, které jsou občanským vybavením od staveb pro obchod přes dětská hřiště až ke stavbám pro tělovýchovu a sport, popř. veřejnou zeleň. Naopak zásadně je nepřípustné bydlení, rekreace, zemědělství a výroba a skladování včetně samostatných staveb pro bydlení, pro rodinnou rekreaci či stavby a zařízení, které by byly v příkrém rozporu s hlavním využitím a přinášely by do území nepřiměřené negativní vlivy. Tuto nepřiměřenost je nutno posoudit v konkrétních případech. Plochy občanského vybavení sport - OVs V tomto případě se jedná o plochy, na kterých zásadně převažuje funkční využití pro tělovýchovu, sport a dětské hřiště, včetně s nimi bezprostředně souvisejících staveb, zařízení, činností a služeb. Hlavním využitím těchto ploch je zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb a zařízení za účelem zajištění aktivního trávení volného času především obyvatel obce (zejména se zaměřením na sport) a zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. Plošný rozvoj sportovních aktivit je směřován ke stávající ploše pro aktivní vyžití jižně od sídla v návaznosti na stávající sportoviště. Plochy rekreace RE Jedná se o tři stávající plochy, na kterých jsou umístěny stavby pro rodinnou rekreaci a které jsou využívány nejen pro letní víkendové pobyty, a čtyři samostatné rekreační objekty na jihu správního území v lokalitě Lorenc. Hlavním využitím těchto ploch je zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním, klidném a čistém prostředí respektujícím plně hodnoty území s možností kvalitativních zlepšení. Cílem je zachovat klidové umístění těchto ploch. Toto se týká zejména rekreace u železniční dráhy a rekreace na jihu správního území obce v lokalitě Lorenc. Rekreace na severu a na východě sídla mají specifické umístění přímo v návaznosti na sídlo, na plochy pro bydlení. Z důvodu vzrůstajícího zájmu o změnu využití některých ploch rekreace na bydlení, byla navržena přestavba části rekreace na severu sídla na bydlení. Tato změna funkčního využití je však podmíněna vybudováním souběžné pozemní komunikace, která zajistí minimalizaci napojení na silnici III. třídy a zajistí bezpečnost silničního provozu. U plochy na východě sídla se změna na bydlení zejména vzhledem k dopravnímu napojení a umístění v záplavovém území řeky Malše nepředpokládá. Regulativy také umožňují stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury související bezprostředně s rekreací. Vzhledem k významu a velikosti ploch je několikrát zdůrazněna určitá velikost a význam staveb a zařízení a to jak hlavních, tak doplňkových. 108

109 Plochy smíšené obytné centrum - SOc Plocha smíšené obytné centrum jsou vymezeny pouze v navrhované nové centrální části sídla. Tyto plochy se vymezují v případech, kdy není účelné a často ani možné oddělovat bydlení a občanské vybavení a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí v této ploše. Širší způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Přes to, že tato využití nelze jednoznačně oddělit je stanoveno jako hlavní využití bydlení zejména takového charakteru, který odpovídá bydlení v kvalitním prostředí, umožňující nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel. Regulativy se soustředí na využití nových budov soustředěných kolem navrhovaného nového centrálního veřejného prostoru (náměstí) nejen ke klidnému bydlení, ale také umožnují doplnit toto bydlení občanskou vybaveností, umožňují umístění pouze bydlení nerušících obslužných funkcí. Snahou územního plánu je nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití, kterým je bydlení. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda již toto rozšíření nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. Důležité je zohlednit právě významnost tohoto území při budoucím využití a respektovat skutečnost, že tyto stavby by měly do budoucna vytvářet jakousi novou architektonickou hodnotu a dominantu hlavního veřejného prostoru v sídle. Je kladen důraz na umožnění již několikrát uvedeného míšení funkcí, takže v přípustném využití najdete také občanské vybavení, podnikatelskou činnost a doplňující funkce. Restaurace, penzion či hotel jsou pak zástupci služeb včetně ubytovacích zařízení, které odpovídá velikosti a předpokládaným požadavkům na využití centra sídla. Jak již je výše uvedeno, jedná se sice o záměr vytvoření nového centra, ale jeho proporce by měly odpovídat velikosti a významu sídla ve struktuře osídlení a to i významu budoucímu. Výška zástavby musí odpovídat 3 nadzemním podlažím anebo 2 nadzemním podlažím a podkroví. Výroba a skladování lehký průmysl VSl, zemědělská výroba - VSz Plochy výroby a skladování jsou rozděleny na zemědělkou výrobu a lehký průmysl. Plochy výroby a skladování zemědělská výroba jsou vymezeny v jižní a východní části zemědělského areálu na jihu sídla a v jižním cípu správního území obce v podobě krouhárny zelí a pily. Plochy výroby a skladování lehký průmysl jsou zastoupeny severní částí bývalého zemědělského areálu, kde probíhají rozličné výroby a menší plochou na východě sídla. Případný výrazný nárůst dopravy je nutno řešit s ohledem na průchod dopravy plochami, kde hlavním využitím je bydlení. Pro tyto plochy je stanovena maximální hranice negativních vlivů, která má zajistit ochranu okolních ploch zejména těch, ve kterých je hlavním využitím bydlení, před negativními vlivy z využití ploch výroby a skladování. Plochy výroby a skladování zemědělská výroby se mohou orientovat na zemědělskou prvovýrobu v podobě chovu hospodářských zvířat, s tím související skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby. Další možnosti využití by se měly pohybovat v mantinelech drobného podnikání, které bude respektovat rozvoj sídla. Tento širší způsob využití je umožněn hlavně z důvodu dostatečné vzdálenosti od sídla a tím eliminující případné negativní vlivy z těchto výrob. 109

110 V plochách výroby a skladování lehký průmysl územní plán nabízí možnosti využití směrem k menší výrobě, popř. občanské vybavení. Důležitým faktorem pro posuzování vhodnosti záměru budou vlivy na využití sousední pozemků zejména využívaných pro bydlení. Nepřípustným využitím skladováním odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod. je myšleno pro účely tohoto územního plánu, že je nepřípustné tyto látky skladovat jako hlavní činnost podnikání anebo jako jednu z důležitých složek tohoto podnikání. Toto ustanovení se nevztahuje na skladování těchto látek jako nutné součásti přípustného, popř. podmíněně přípustného využití, tzn., je přípustné skladovat nebezpečné látky např. v rámci provozu autoservisu, kde se bez manipulace a uskladnění těchto látek pro jeho provoz neobejdete, ale účelem autoservisu jistě není naplnit halu (provozovnu) těmito látkami. Vzhledem k převažujícímu charakteru sídla jsou také nepřípustné výrobny energie typu větrné elektrárny, bioplynové stanice apod. Pro plochy výroby a skladování je doporučeným a žádoucím doplňujícím prvkem zeleň zejména izolační, která by měla nejen zmírňovat negativní vlivy, ale také pohledově zpříjemnit danou lokalitu. Plochy dopravní infrastruktury - DI Plochy dopravní infrastruktury zahrnují ve správním území obce zejména pozemky železnice, silnic III. tříd a významné místní a účelové komunikace propojující sídlo ve správním území obce s jinými sídly mimo správní území obce, a zahrnují i související stavby a zařízení. Ostatní dopravní infrastruktura zejména další méně významné z hlediska územního plánu místní a účelové komunikace jsou začleněny do ploch jiného způsobu využití, např. plochy zemědělské, bydlení. Jak již je výše řešeno jedná se hlavně o silnice III/15529, III/15531, III/15532, pozemní komunikaci na Včelnou, významné komunikace v sídle a železniční trať č Významné návrhové dopravní plochy se týkají dálnice D3, vybudování jižní tangenty, IV. tranzitního železničního koridoru přeložky silnice III/15529 (přeložka Plavské ). Dalším dopravním záměrem v území je navrhovaná komunikace pro pěší a cyklisty podél řeky Malše. Regulativy těchto ploch mají zajistit hlavně umístění dopravních staveb včetně staveb a zařízení souvisejících a zajistit tím prostupnost území. Současně však musí být dbáno, aby tyto stavby nepřiměřeně sami nebránily prostupnosti v území a to jak z hlediska ochrany přírody a krajiny, tak z hlediska lidských činností, např. zemědělství. Plochy technické infrastruktury - TI Plochy technické infrastruktury jsou vymezeny v podobě stávající lokální čistírny odpadních vod a návrhové plochy pro sběrný dvůr na západě sídla, a návrhové plochy, resp. koridoru pro umístění hlavního kanalizačního sběrače na severu správního území obce. Tato plocha je vymezena vzhledem k charakteru stavby jako překryvná, protože před i po vybudování budou pozemky v této ploše využívány nadále dle stávajícího či jiného navrhovaného využití. Regulativy těchto ploch mají zajistit hlavně umístění staveb technické infrastruktury včetně staveb a zařízení souvisejících a současně ochránit území do doby jejich realizace. 110

111 Plochy veřejných prostranství - VP, plochy zeleně na veřejných prostranstvích - Zvp V sídle Roudné jsou vymezeny monofunkční plochy veřejných prostranství doplněné plochami zelení na veřejných prostranstvích. Stávající plochy veřejných prostranství se nachází v historickém centru na východě sídla a vedle budovy obecního úřadu. Další nově navržené plochy se nachází v centrálním prostoru sídla a na jihozápadě sídla a souvisí s rozvojovými plochami pro bydlení. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích stávající se nachází kolem rybníčku na jihu sídla, u křižovatky silnic III/15529 a III/15531 v podobě dětského hřiště, na části původního hřiště s přilehlým parčíkem u řeky Malše a v rozvojové ploše v lokalitě za Dvořáků, kde zeleň sleduje vodní tok s přilehlou vegetací. Tyto plochy zeleně doplňují plochy bydlení a občanského vybavení. Další pozemky veřejné zeleně jsou v sídle obsaženy také v plochách s jiným využitím. Plochy veřejných prostranství a plochy zeleně na veřejných prostranstvích musí zůstat bezpodmínečně veřejně přístupné a sloužit především svému hlavnímu využití. Výjimku mohou tvořit případná sportoviště, u kterých je možno veřejnou přístupnost omezit, popř. upravit dle potřeb zařízení. Teprve pak mohou být realizovány ostatní možnosti využití. Není vhodné tyto plochy prostorově dělit. V případě dopravní infrastruktury se jedná o nezbytné stavby a zařízení, které umožňují zejména hlavní využití např. také okolních ploch. V žádném případě se nejedná o zpevněné parkovací plochy pro soukromé využití dalších ploch. Ty si musí každý zajistit na vlastním pozemku. Pokud se týká technické infrastruktury, pak se jedná především o vedení, která by měla (pokud je možno) být umisťována pod zem. Nelze umístit v této ploše např. trafostanici. Samozřejmě, že stávající trafostanice je respektována a je možno ji případně rozšířit či rekonstruovat. V návaznosti na předcházející odstavce vymezuje územní plán v řešeném území nejen plochy veřejných prostranství a plochy zeleně - na veřejných prostranstvích, ale také plochy zeleně soukromé a vyhrazené. Plochy zeleně - soukromé a vyhrazené - Zsv Jedná se o pozemky většinou soukromé zeleně zejména zahrad, které jsou natolik významné, že je vhodné je vymezit jako samostatné plochy a tím zdůraznit jejich významnost a současně také nezastavitelnost. Charakteristickým znakem je skutečnost, že nemusí být veřejně přístupné, což je často zdůrazněno oplocením. Hlavním využitím těchto ploch je zachování nebo vytvoření zelených ploch. Typickým rysem nemusí být jejich veřejná přístupnost. Tyto plochy, které ve většině případů sousedí přímo s plochami pro bydlení, v jenom případě, na jihu správního území, navazuje na rekreační objekt. Největší plochy jsou v centru sídla a na severu obce. V regulativech ploch najdete využití typická pro soukromé zaplocené zahrady a možnost umístění tomu odpovídajících staveb a zařízení související s využitím zahrad pro samozásobitelské využití jako jsou např. skleníky, bazény, pařeniště, stavby pro nářadí. Zásadně se nesmí jednat o obytné místnosti a to ani druhotně či doprovodně. Zde bude na povolujícím orgánu a příslušných dotčených orgánech, najít hranici, kdy záměr bude ještě přípustný a kdy již svým významem překročí naznačenou míru. V těchto plochách je mimo jiné v podmíněně přípustném využití umožněna technická infrastruktura, jejíž návrh (návrh hlavního kanalizačního sběrače) plochou zeleně soukromé a vyhrazené v ploše na severu sídla prochází. Plochy smíšené nezastavěného území SNÚ, plochy přírodní - PŘ Plochy smíšené nezastavěného území a plochy přírodní zastupují cenné plochy z hlediska ekologické stability území, ochrany přírody a krajiny a fungování krajiny jako celku. 111

112 U ploch přírodních se jedná v převážné většině o biocentra územního systému ekologické stability. Tyto plochy jsou vymezeny za účelem uchování biodiverzity a podpory ekologické stability a tomu také odpovídají stanovené regulativy včetně hlavního využití, kterým je umožnit (zejména stavem a velikostí biotopů) trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. To je konkretizováno dle jednotlivých biocenter (resp. typu stanoviště), včetně cíle dosažení relativně přirozené druhové skladby bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám. Snahou je zajistit toto hlavní využití, ale současně za splnění podmínek umožnit nezbytně nutné stavby a zařízení, které je přes tyto plochy nutno vést např. s ohledem na okolní podmínky, kde není jiná trasa. Současně ale musí být vzato v úvahu možné poškození plochy a v případě, že není jiná možnost, pokusit se minimalizovat negativní dopady na hlavní využití. V případě ploch smíšených nezastavěného území se jedná se zejména o plochy cenné z hlediska krajiny jako celku a plochy biokoridorů územního systému ekologické stability. Plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny za účelem podpory ekologické stability. Tyto plochy neumožňují rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňují jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť a plní další stabilizující funkce v krajině. Tomu znovu odpovídají stanovené regulativy a hlavní účel využití, kterým je podpora migrace organismů mezi biocentry a zprostředkovávat stabilizující vlivy na okolní intenzivněji využívané plochy. S ohledem na zkušenosti posledních let a v návaznosti na koncepci uspořádání krajiny jsou do nepřípustného využití doplněny body, které by měly jednoznačně ochránit volnou krajinu před nežádoucími využitími zejména formami výroben elektrické energie, umisťování různých staveb a zařízení, které ať už skrytě či zcela otevřeně budou sloužit pro rekreaci a zabránit různému druhu znepřístupňování volné krajiny. Plochy zemědělské - ZE Plochy zemědělské jsou v územním plánu vymezeny zejména na zemědělském půdním fondu tvořeném v řešeném území zejména pozemky zemědělsky obhospodařovanými. Neznamená to, že součástí těchto ploch nejsou další prvky v krajině např. menší a nevýznamné vodní plochy, vodní toky, či remízky, účelové pozemní komunikace. Znamená to, že v těchto plochách převládá zemědělské využití, ale současně není ani zpochybněna nutnost respektování a podpora ekologické stability území, či jeho využití pro vedení liniových staveb či umisťování dalších staveb a zařízení, ale vždy s přihlédnutím k hlavnímu využití a určité míře selského rozumu. Proto jsou také za určitých podmínek přípustná či podmíněně přípustná různá využití, která nesouvisí přímo se samotným zemědělstvím, ale nepřímo vlastně zajišťují jeho dlouhodobou udržitelnost. A to ať již se jedná o stabilizující prvky v krajině (vodní plochy a toky, předěly mezi jednotlivými lány), tak protierozní opatření, zalesňování, komunikace. Všechna využití ploch zemědělských se musí orientovat na jeho hlavní využití (tj. podmínek pro zemědělství) a zvyšování ekologické stability krajiny. Změny druhů pozemků musí probíhat na logických místech, tzn., není-li nutno zalesňovat uprostřed pole (např. z důvodu zvýšení ekologické stability či snížení půdní eroze), nemělo by toto zalesnění uprostřed zemědělské půdy být povoleno. Stejně tak přípustné a podmíněně přípustné stavby a zařízení mohou být povolovány jen v souladu s hlavním využitím, tzn. včelíny musí být včelíny a nikoli pobytové místnosti, stejně tak myslivecká zařízení. To že součástí ploch zemědělských jsou také např. vodní plochy či toky neznamená, že jsou tyto prvky popřeny, či dokonce znemožněno jejich využívání, udržování a rekonstrukce. S ohledem na zkušenosti posledních let a v návaznosti na koncepci uspořádání krajiny jsou do nepřípustného využití doplněny body, které by měly jednoznačně ochránit volnou krajinu 112

113 před nežádoucími využitími zejména formami výroben elektrické energie, umisťování různých staveb a zařízení, které ať už skrytě či zcela otevřeně budou sloužit pro rekreaci a zabránit různému druhu znepřístupňování volné krajiny. Plochy lesní LE a plochy vodní a vodohospodářské - VV Obdobné podmínky také platí pro plochy lesní a plochy vodní a vodohospodářské. Plocha těžby nerostů ani jiných surovin není v územním plánu vymezena. S dobýváním nerostů ani jiných surovin územní plán nepočítá. Plocha sluneční elektrárny - SluE Jedná se o jedinou plochu uvnitř správního území obce na západě sídla. Hlavním využitím je přímé získávání elektřiny ze sluneční energie. Jedná se o plochu dočasnou, která by se po skončení provozování elektrárny měla navrátit k původnímu využití. Tomu odpovídají také regulativy, které umožňují pouze tolik, co se týká stávajícího provozu elektrárny. k) 3. odůvodnění upořádání krajiny Uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny je orientována na zachování stávajícího stavu a jeho postupné zlepšování. Uspořádání krajiny vychází z historického uspořádání území, kdy svou roli sehrává umístění samotného sídla. To se potýkalo s mantynely v podobě železniční dráhy a řeky Malše, které představují přírodě blízký ekosystém. Na tyto mantynely navazují zemědělsky využívané plochy, které pokrývají většinu správního území obce a pouze na jihozápadě přecházejí ve větší lesní komplex. Krajina v řešeném území je spíše intenzivně zemědělsky využívaná s minimem předělů v podobě remízků, a tím méně ekologicky stabilní. Problémem k řešení v navazujících řízeních se týká zajištění prostupnosti krajiny po vybudování staveb nadmístního významu týkající se dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru. K dlouhodobějšímu pobytu pro rekreaci (stavby pro rodinnou rekreaci) jsou využívány tři menší lokality a čtyři rekreační objekty- viz odůvodnění uspořádání sídla. Území obce je také atraktivní pro aktivní způsoby rekreace, jako je pěší turistika a cykloturistika. Sídlem Roudné prochází modrá turistická trasa (kolem řeky Malše) z Českých Budějovic do Rychnova nad Malší a cyklotrasa 1018, spojující České Budějovice a Freistad. Další rekreační využívání krajiny je proto vhodné orientovat na turistické stezky, cyklostezky a další využití pozemních komunikací. Pro zvýšení ekologické stability je v řešeném území navržena soustava prvků územního systému ekologické stability, které by měly zajistit alespoň základní prostupnost a funkčnost území. Koncepce uspořádání krajiny je orientována na zlepšení přírodní kvality správního území obce zejména ochranu ekologicky stabilních částí a obnovu těch částí, které svou kvalitu a stabilitu ztratili (např. intenzivní zemědělskou činností), ale jsou důležité pro zlepšení a funkčnost ekologické stability celku. Tomu odpovídají také stanovené podmínky pro využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Co se týče zobrazování např. menších vodních ploch v měřítku územního plánu, ve vyhlášce 501/2006 Sb. ke stavebnímu zákonu je uvedeno, že územním plánem se území člení na plochy, které se s přihlédnutím k účelu a podrobnosti popisu a zobrazování v územním 113

114 plánu vymezují zpravidla o rozloze větší než m2. Je nutno zdůraznit, že při tvorbě územního plánu je nutno nezaměňovat pozemky a plochy. Plochy nelze v žádném případě ztotožnit s druhy pozemků. Proto menší vodní plochy, byť vedené v katastru pozemků jako druh pozemku vodní plocha, nejsou v hlavním výkrese zobrazeny jako plochy vodní a vodohospodářské (s vodohospodářskou funkcí), ale jsou součástí jiné funkční plochy (např. zemědělské, smíšené nezastavěného území, veřejné prostranství, přírodní, lesní), v jejíchž podmínkách pro využití není popřena existence stávajících vodních ploch včetně jejich údržby. Tyto drobné vodní plochy jsou pak zobrazeny pouze informativně v koordinačním výkrese. Ani v tomto případě se nejedná o samostatnou plochu s vlastními podmínkami využití, ale pouze o informativní jev. Pro odlišení od ploch vodních a vodohospodářských, které jsou druhem plochy s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky č. 501 s vlastními podmínkami využití, jsou v koordinačním výkrese zobrazeny vodní plochy jako faktické využití území zobrazeny odlišnou značkou vodní plocha v části nazvané limity využití území a další limitující skutečnosti. Stejným způsobem jsou zobrazeny pouze v koordinačním výkrese také drobné vodní toky, které jsou jinak součástí ploch s jiným způsobem využití. Toto pojetí také odpovídá definici a smyslu koordinačního výkresu, kdy koordinační výkres zahrnuje mimo jiných důležitá omezení v území zejména limity využití území. Neméně důležité bude v budoucnu zachovávat a dodržovat tradiční plynulý přechod a vazbu sídla na krajinu znovu vysazovat liniovou zeleň a obnovovat další přírodní prvky jako jsou potoky, strouhy, rybníky, louky, solitérní stromy, které často doprovázeli určité stavební prvky nejen v zastavěném území, ale také ve volné krajině, apod. V řešeném území převažuje zemědělsky využívaná půda, která činí krajinu méně ekologicky stabilní, nad půdou lesních porostů. Navrhované řešení podporuje narovnání poměru mezi zemědělským využitím krajiny a přírodě bližším porostem. Koncepce uspořádání krajiny vychází také z nejnovějších zkušeností uplatňování územních plánů a rozhodování v území. Zejména dotčené orgány uvítají, když územní plán zdůrazní své priority vztahující se k ochraně nezastavěného území. Snahy o jeho využití gradují a je proto nutno zdůraznit, že zastavování, zaplocování, byť skryté, jsou od samého počátku v rozporu s koncepcí uspořádání krajiny a tudíž nepřípustné. Samotná ustanovení jsou natolik výmluvná, že se lze při rozhodování v území o ně účinně opřít. Tyto priority jsou následně promítnuty také do podmínek využití jednotlivých ploch. V řešeném území ani v jeho těsné blízkosti se nenachází žádné území, které by vyžadovalo okamžité a bezpodmínečné řešení zásadně nevyhovujícího stavu. Samozřejmě, že v území je výrazně co vylepšovat, ale jedná se zejména o nedostatky v důsledku scelování zemědělských pozemků. Napravení tohoto stavu je nejdůležitější a prvořadý úkol při využití krajiny alespoň ve formě realizace prvků územního systému ekologické stability. Celek je možno hodnotit jako uspokojivý. Vzhledem k hodnotě území je zakázáno v území umisťovat větrné elektrárny, další sluneční elektrárny apod. Ve volné krajině jsou umožněny změny druhů pozemků např. zalesňování, vytváření vodních ploch, ale vždy za splnění k tomu uvedených podmínek. Rovněž je umožněno za dodržení zákonných podmínek umístění polních hnojišť a komunitní kompostování. Komunitní kompostování definuje 10a odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Komunitním kompostováním se rozumí systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Zeleným kompostem se rozumí substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků. V žádném případě se nejedná o skládky zejména domovního odpadu, ale ani ničeho jiného. 114

115 Územní systém ekologické stability Jedním z hlavních výstupních limitů je územní systém ekologické stability. Nejedná se o samostatnou plochu (překryvné plochy či překryvné využití), ale o limitující skutečnost, která nepopírá využití jednotlivých ploch, ale omezuje ho směrem k zohlednění jednotlivých prvků územního systému ekologické stability. To znamená, že pokud by šel např. lokální biokoridor přes plochy bydlení, neznamená to, že by plochy bydlení nebyly. Jen při jejich využití (tam, kde vede biokoridor) musí být zohledněna skutečnost, že tam biokoridor je. Tomu musí odpovídat uvažované činnosti, např. u biokoridoru nesmí ohrozit jeho účel (prostupnost území), tj. musí umožnit migraci mezi biocentry. V praxi tato skutečnost znamená, že na tuto část území, kde se střetává biokoridor s bydlením, bude pohlíženo přísněji z hlediska ochrany přírody a krajiny a že při každém záměru v tomto území bude příslušný dotčený orgán chránit prvky územního systému ekologické stability a jejich funkci v něm. V žádném případě neplatí, že se na těchto pozemcích nic nesmí a musí zůstat napospas svému osudu. Samozřejmě se zde může odehrávat stávající využití (bydlení, kosení luk, orání a sklízení na polích, hospodaření v lesích), které je v souladu s právními předpisy a dalšími dokumenty, ale každá uvažovaná změna musí již respektovat zvýšené požadavky na tyto pozemky. Tyto prvky spolu s plochami přírodními a smíšenými nezastavěného území vymezenými mimo prvky územního systému ekologické stability tvoří kostru ekologické stability. Řešení jednotlivých prvků územního systému ekologické stability navazuje na požadavky nové legislativy. Biocentra jsou vymezena zejména jako plochy přírodní, biokoridory zejména jako plochy smíšené nezastavěného území. Do ploch smíšených nezastavěného území jsou též zařazeny stabilní části krajiny. Vymezené interakční prvky jsou důležité z hlediska správného fungování krajiny jako celku, a proto je vhodné je ochránit před jejich zničením. Při rozdělení prvků územní ekologické stability (dále jen ÚSES ) na funkční a nefunkční byla použita oficiální metodika Ministerstva pro místní rozvoj, která ve vzorovém příkladu rozděluje ÚSES na stav (funkční prvky) a návrh (nefunkční prvky). Vytváření ÚSES je veřejným zájmem, plán ÚSES je podkladem pro územní plán. Z hlediska intenzivní zemědělské činnosti, byla postupem času menší pole zcelena do velkých lánů, byly zaorány předěly mezi poli a byla porušena ekologická stabilita území. Je tedy třeba vytvořit minimální územní podmínky pro přežití škály organismů a jejich společenstev přirozeně se vyskytujících v daném území. V územním plánu je proto navržena obnova této stability území formou navržených biokoridorů a biocenter, která mají, doplněním již funkčních (existujících) prvků, zajistit chybějící prostupnost území a tím funkčnost územního systému ekologické stability. V případě prvků navržených k založení je chráněna územní rezerva pro jejich budoucí realizaci. Nelze připustit takovou změnu ve využití území, která budoucí realizaci znemožní nebo výrazně ztíží. V řešeném území se územní systém ekologické stability se skládá z jednoho regionálního biocentra, tří lokálních biocenter, jednoho nadregionálního biokoridoru a čtyř interakčních prvků. Kostru ekologické stability tvoří ekologický významné segmenty, které mají stabilizační funkci pro krajinu. Do nich patří všechny prvky územního systému ekologické stability a další plochy mimo tyto prvky, zejména které jsou zařazeny do ploch smíšených nezastavěného území (např. předěly v polích, rybníky, vodoteče) zejména předělující plochy zemědělské. Prvky územního systému ekologické stability v řešeném území územního plánu Roudné: 115

116 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 1264 Tůně u Špačků Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biocentrum Lokální 20,07 ha V1F, V1B, V4A, M1.4, K2.1, L1 Způsob využití pozemků ostatní plocha, vodní tok, louka Funkční začlenění BC existující, částečně funkční až funkční, antropicky podmíněné i pří-rodní, reprezentativní, heterogenní, kombinované, travinné-křovinné-vodní-lesní, konektivní, centrální Charakteristika ekotypu a bioty Návrh opatření (ohrožení, způsob managementu) Katastrální území Zvláštní ochranné podmínky Biocentrum je vymezeno převážně na pravém břehu řeky Malše před jejím vstupem do intravilánu města. Jeho základ tvoří Přírodní památka Tůně u Špačků. Biocentrum zahrnuje zbytky původního koryta Malše, představuje komplex vodní a mokřadní vegetace a navazujících olšin a vrbin v několika tůních, které jsou zachovány jako zbytky původního koryta Malše před její regulací a zatopenými pískovnami. Hlavním typem vegetace je střemchová olšina s ostřicí třeslicovitou, s převahou olše lepkavé, vrby křehké, dále se zastoupením dubu, olše šedé, střemchy, břízy, jívy, v keřovém patře s bezem černým, krušinou, křovitými druhy vrb, apod. Vyskytuje se zde řezan pilolistý jako v jediné jihočeské lokalitě (v poslední době nalezeny dvě nové lokality - na tankodromu u Čtyřech Dvorů a v PR Radomilická mokřina, výskyt ve Vrbenské tůni nebyl v poslední době ověřen), významné jsou zde také porosty ostřice Carex buekii. Vzhledem k bezprostřední návaznosti intenzivně využívané zemědělské půdy se zde rozšiřuje řada ruderálních druhů. V lokalitě se vyskytuje druhově pestrá fauna obojživelníků (čolek obecný, ropucha obecná, ropucha zelená, rosnička zelená, skokan hnědý), jsou zde vytvořeny významné životní podmínky pro celou řadu dalších druhů živočichů. Jednotlivé tůně postupně zazemňují, v části od intravilánu se vytváří černé skládky. Zásahy dle Plánu péče. Celou lokalitu trvale zachovat jako významný prvek v okolní krajině, veškerá opatření provádět pouze v souladu s Plánem péče o chráněné území. Travní porosty pravidelně 2 x ročně překosit, nepoužívat chemické ochranné prostředky, optimálně na okraji nava-zující orné půdy zatravnit dostatečně široké ochranné pásy. U dřevin provádět pouze nezbytné výchovné a zdravotní zásahy. Trvale zachovat odpovídající vodní režim lokality, omezit veškeré negativní zásahy, provádět opatření k trvalému zachování tůní a dalších vodních ploch. Odstranit vznikající černé skládky a zabránit jejich další tvorbě. Celou lokalitu pravidelně sledovat. České Budějovice 7, Staré Hodějovice, Roudné EVL, PP Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 1265 U rybníka Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biocentrum Lokální 5,28 ha V1F, V4A, M1.4, K2.1, L1, L2.2B Způsob využití pozemků ostatní plocha, vodní tok, vodní plocha, louka Funkční začlenění BC existující, částečně funkční až funkční, antropicky podmíněné i přírodní, reprezentativní, heterogenní, kombinované, travinné-křovinné-vodní-lesní, konektivní, centrální Charakteristika ekotypu a bioty Funkční místní biocentrum vložené do osy nadregionálního biokoridoru. Plocha biocentra zahrnuje tok řeky Malše s pobřežními společenstvy, slepé rameno s vrbovými křovinami a olšinami, druhotně vzniklé rákosiny. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí m n.m. Nejcennější částí vegetace jsou vodní a mokřadní společenstva. Ve vlastním toku společenstva sv. Batrachion fluitantis. Po obou březích řeky jsou vyvinuta společenstva vrbových křovin sv. Salicion triandrae spolu s typickými ostřicovými porosty s dominantní Carex buekii a Phalaris arundinacea (sv. Phalaridion arundinaceae), společenstva jsou částečně postižena ruderalizací vlivem těsného sousedství orné půdy. Do břehových porostů proniká trnovník akát (Robinia pseudoaccacia), na sušších místech regulovaných břehů převažuje dub letní (Quercus robur), v 116

117 Návrh opatření (ohrožení, způsob managementu) Katastrální území Zvláštní ochranné podmínky podrostu druhy lemových společenstev sv. Trifolion medii. Na březích a v zazemněných částech slepého ramene společenstva mokřadních olšin sv. Alnion glutinosae, případně vrbové křoviny sv. Salicion cinereae. V tůni eutrofizovaná voda (přítok tvoří zatrubněná meliorační stoka z orné půdy), druhově chudá vegetace sv. Nymphaeion albae s výskytem Lemna sp. Mokřadní plochy tvoří rákosiny sv. Phragmition communis, porostům dominuje Phragmites australis, vtroušeně Iris pseudacorus, Scirpus sylvatica, Solanum dulcamara, Glyceria maxima, Filiupendula ulmaria. Část biocentra (cca 0,5 ha) tvoří opuštěná plocha s ruderální vegetací (Urtica dioica, Galium aparine, Cirsium arvense). Celá plocha je silně postižena povodní naplavením značného množství pevných odpadů do tůně i do porostů. Vlastní tok Malše a břehové porosty pouze s nezbytnými zásahy vodohospodářskými, zaměřenými na odstraňování překážek v toku. Při zásazích do břehových porostů zajistit doplnění porostů náhradními výsadbami s následnou péčí. Z porostů odstranit akát, bránit jeho šíření. Tůň v biocentru udržovat v přírodě blízkém stavu, odstranit naplavené odpady, v případě čištění postupovat s ohledem na vegetaci (ponechání části sedimentu neodtěženého) a rozmnožování ryb (mělčiny, úkryty). Vhodné by bylo obnovení extenzivního rybářského využití, které by zajistilo pravidelnou údržbu tůně. Cílová společenstva: hlubší části tůně sv. Nymphaeion albae, mělké okrajové části tůně sv. Batrachion aquatilis. Ladem ležící plochu je možné buďto využít jako: a) louku - pravidelně kosit (nejlépe 2x ročně), hnojení statkovými hnojivy, vápnění. Nepoužívat umělá hnojiva, močůvku. Drn neobnovovat orbou, cílovým společenstvem je sv. Alopecurion pratensis, b) nebo provést plošné výsadby dřevin lesnickým způsobem (spon 1,0 x 1,5m), použít silnější prostokořené sazenice (min. 50+ cm), vhodné druhy: dub letní, jasan ztepilý, javor mléč, olše, lípa.rákosiny s občasným kosením (odstranit biomasu) střídavě po částech dle potřeby s cílem blokování sukcese, jinak bez zásahů. Po okrajích plochy biocentra v kontaktu s ornou půdou buďto zatravnit nebo vytvořit ochranou hrázku (výška do 0,5m) k zabránění smyvů (např. z vytěženého sedimentu). Po obvodu celé tůně je navrženo zatravnění ochranného pásu o šířce 10 m, na levé straně řeky ochranný pás o šířce 20 m plynule navazující na travní pásy biokoridoru. Příkladem jeho složení může být tato směs: bojínek luční, kostřava luční, kostřava rákosovitá, lipnice bahenní, lipnice luční, psineček tenký, jetel plazivý, jetel hybridní. Travní porosty včetně ruderalizovaných okrajů břehových společenstev budou pravidelně dvakrát ročně sečeny, nebudou používány chemické ochranné prostředky, průmyslová a statková hnojiva. Pravidelně 1-2x ročně je také nutné sekat luční porost mezi řekou a tůní, první seč koncem června. V tůni bude postupně nutné obnovit její hydrologické funkce, odtěžit. Dřeviny ponechat přirozenému vývoji, provádět pouze běžnou údržbu a v případě potřeby zdravotní řez. Staré Hodějovice, Roudné - Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 1266 U hřiště Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biocentrum Lokální 3,68 ha V1F, V4A, M1.4, K2.1 Způsob využití pozemků ostatní plocha, vodní tok, louka, orná Funkční začlenění BC neexistující, nefunkční, antropicky podmíněné, nereprezentativní, heterogenní, kombinované, travinné-vodní, konektivní, centrální Charakteristika ekotypu a bioty Navržené místní biocentrum vložené do osy nadregionálního biokoridoru. Funkční část biocentra tvoří silně znečištěné a částečně zavezené slepé rameno Malše s fragmenty břehových porostů olše lepkavé, dubu letního, vrby křehké, břízy, bezu černého. Bylinný podrost představují převážně ruderalizovaná společenstva na místě původních břehových porostů Malše, kopřiva dvoudomá, svízel. Jen místně se vytváří porosty ostřic, tužebníku, chrastice. Celé slepé rameno je pokryto porosty okřehku, místně je zaváženo odpadem, organickým materiálem ze hřiště. V severní části je zaneseno v celém profilu, bez volné vodní hladiny. Jižně od hřiště je po jeho obvodu úzký pás dřevin, dále navazuje orná půda. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí

118 Návrh opatření (ohrožení, způsob managementu) Katastrální území Zvláštní ochranné podmínky 394 m n.m. Ve vlastním toku řeky společenstva sv. Batrachion fluitantis. Po obou březích řeky jsou vyvinuta společenstva vrbových křovin sv. Salicion triandrae spolu s typickými ostřicovými porosty s dominantní Carex buekii a Phalaris arundinacea (sv. Phalaridion arundinaceae), společenstva jsou částečně postižena ruderalizací vlivem těsného sousedství orné půdy. Na sušších místech regulovaných břehů převažuje dub letní (Quercus robur), v podrostu druhy lemových společenstev sv. Trifolion medii. Slepé rameno má silně znečištěnou vodu z důvodu vyústění kanalizace z obce. Polovina plochy je zavezena, na březích fragmenty dřevinného doprovodu. Část biocentra (cca 0,5 ha) tvoří opuštěná plocha s ruderální vegetací (Urtica dioica, Galium aparine, Cirsium arvense). Plocha bývalého hřiště s kulturním travním porostem. Přítomnost hřiště neovlivní funkčnost biocentra nad únosnou míru. Vlastní tok Malše a břehové porosty pouze s nezbytnými zásahy vodohospodářskými, zaměřenými na odstraňování překážek v toku. Při zásazích do břehových porostů zajistit doplnění porostů náhradními výsadbami s následnou péčí. V slepém rameni je nutné obnovit jeho hydrologické funkce, odtěžit materiál, uložené odpady, zabránit dalšímu ukládání odpadu, revitalizovat do přírodě blízkého stavu, zajistit čištění odpadních vod. Dřeviny ponechat přirozenému vývoji, provádět pouze běžnou údržbu a v případě potřeby zdravotní řez. Na březích výsadby dřevin sadovnickým způsobem, použít balové sazenice, vhodné druhy: dub letní, jasan ztepilý, lípa velkolistá, javor mléč, olše. Vhodné by bylo obnovení extenzivního rybářského využití, které by zajistilo pravidelnou údržbu tůně. Cílová společenstva: hlubší části tůně sv. Nymphaeion albae, okraje tůně sv. Phragmition communis. Plochu bývalého hřiště, ornou půdu i ladem ležící plochu je možné buďto využít jako: a) louku - zatravnit stanovištně vhodnou směsí, pravidelně kosit (nejlépe 2x ročně), hnojení statkovými hnojivy, vápnění. Nepoužívat umělá hnojiva, močůvku. Drn neobnovovat orbou, cílovým společenstvem je sv. Alopecurion pratensis, v zatravněné ploše je navržena skupinová až soliterní výsadba dřevin, která zvýší i estetickou úroveň prostoru a poskytne širší škálu biotopů. Jednalo by se o několik soliterů dubu letního doplněného solitery až malými skupinkami po 2-3 jedincích olše lepkavé nepravidelně rozmístěné po celé ploše. b) nebo provést plošné výsadby dřevin lesnickým způsobem, použít silnější prostokořené sazenice (min. 50+ cm), vhodné druhy: dub letní, jasan ztepilý, javor mléč, olše, lípa. V případě zatravnění po okrajích plochy biocentra v kontaktu s ornou půdou liniová výsadba, spon 8-12 m, druhy: dub letní, jasan ztepilý, javor mléč. Po obvodu slepého ramene v jihozápadní části bude zatravněn ochranný pás o šířce 10 m, v jižní části bude zatravněna plocha orné půdy od slepého ramene k řece a na pravé straně řeky v k. ú. Vidov ochranný pás o šířce 20 m plynule navazující na travní pásy biokoridoru. Příkladem složení travního porostu může být tato směs: bojínek luční, kostřava luční, kostřava rákosovitá, lipnice bahenní, lipnice luční, psineček tenký, jetel plazivý, jetel hybridní. Travní porosty včetně ruderalizovaných okrajů břehových společenstev budou pravidelně dvakrát ročně sečeny, nebudou používány chemické ochranné prostředky, průmyslová a statková hnojiva. Roudné, Vidov - Číslo a název prvku územního systému ekologické stability RBC 603 U rybníka (Plav) Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biocentrum Regionální 26,57 ha V1F, V1G, V4, L1, L2.2, M1.1, M1.7, M1.3, M1.4, M1.6, K1, K2.1 Způsob využití pozemků les, louka, vodní tok, vodní plocha, mokřad, ostatní plocha, orná půda Funkční začlenění BC existující, částečně až optimálně funkční, přírodní i antropicky podmí-něné, reprezentativní, heterogenní, kombinované, lesní-křovinné-travinné-vodní-skalní, konektivní, centrální Charakteristika ekotypu a bioty Biocentrum vymezeno v ploché nivě Malše, zahrnuje tok řeky Malše s pobřežními společenstvy, kulturní louky, zbytky slepých ramen a tůní v nivě s lužními porosty, druhotně vzniklé mokřady i 118

119 Návrh opatření (ohrožení, způsob managementu) Katastrální území Zvláštní ochranné podmínky ornou půdu. Regionální biocentrum k založení (částečně funkční). Plocha biocentra zahrnuje tok řeky Malše s pobřežními společenstvy, kulturní louky, zbytky slepých ramen a tůní v nivě s lužními porosty, druhotně vzniklé mokřady i ornou půdu - ta představuje cca 30% plochy. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí m n. m. V ploše biocentra se přes v minulosti provedené meliorace, zornění luk a likvidaci tůní v nivě Malše zachovala cenná mozaika společenstev reprezentujících nivní a vodní biotu. Nejcennější částí vegetace jsou vodní a mokřadní společenstva. Ve vlastním toku společenstva sv. Batrachion fluitantis. Po obou březích řeky jsou vyvinuta společenstva vrbových křovin sv. Salicion triandrae spolu s typickými ostřicovými porosty s dominantní Carex buekii a Phalaris arundinacea (sv. Phalaridion arundinaceae). Na březích tůní a v lesním porostu můžeme nalézt společenstva mokřadních olšin sv. Alnion glutinosae, v tůni na severním okraji biocentra společenstva sv. Nymphaeion albae s bohatým výskytem Nuphar lutea. Na pravém břehu se vyvíjejí druhotně vzniklé mokřadní plochy s drobnými tůňkami (hojný výskyt obojživelníků). Společenstva lze řadit ke sv. Oenanthion aquaticae, sv. Phragmition communis, maloplošně i sv. Carici-Rumicion hydrolapathi (zaznamenán výskyt Potentilla palustris). Porostům dominují Typha latifolia, Sparganium erectum., Juncus sp., místy iniciální stadia mokřadních vrbin sv. Salicion cinereae. Na levém břehu pravidelně kosená kulturní louka s ochuzenými společenstvy tř. Molinio-Arrhenatheretea. Lesní porost v biocentru: - věk 68 r., OL 50, TP 50. Mapován LT 3L1 - jasanová olšina potoční na náplavách, vlivem vyššího stavu stagnující vody ve sníženině spíše přechází do LT 1G2 - vrbová olšina mokřadní na slatinných sníženinách. Remíz u slepého ramene: TPC 6, VR 2, OL 2, OS+, DB+, věk cca 60, porost nad loukou - pouze několik přestárlých DB, jinak orná p. Zachovaní a ochrana cenných lokalit a v celé ploše obnova přirozeného charakteru nivy s lužními porosty, extenzivními aluviálními loukami a mokřadními biotopy. Vlastní tok Malše a břehové porosty pouze s ne-zbytnými zásahy vodohospodářskými, zaměřenými na odstraňování překážek v toku. Při zásazích do břehových porostů zajistit doplnění porostů náhradními výsadbami s následnou péčí. Dbát o zatravnění pásů po obou březích k omezení smyvů z orné půdy v celém řešeném území (viz tabulky dalších prvků ÚSES). Stojaté vody v biocentru včetně slepého ramene napojeného na tok řeky ponechat v přírodě blízkém stavu, odstraňovat pouze padlé kmeny, v případě čištění postupovat s ohledem na vegetaci (ponechání části sedimentu neodtěženého) a rozmnožování ryb (mělčiny, úkryty). Louky (stávající i nově založené) pravidelně kosit (nejlépe 2x ročně), hnojení statkovými hnojivy, vápnění. Nepoužívat umělá hnojiva, močůvku. Drn neobnovovat orbou. Ornou půdu zatravnit stanovištně vhodnou směsí (viz příloha), cílovými společenstvy jsou na většině plochy sv. Alopecurion pratensis, na sušších místech i sv. Arrhenatherion elatioris. Mokřadní plochu na pravém břehu řešit po ukončení KPÚ v detailu projektem s cílem maximální diferenciace společenstev v ploše (výměra mokřadu je cca 3,5ha). Vytvoření několika tůní s různou hloubkou vody (možnost extenzivního rybářského využití) včetně řešení přívodu vody, cílová společenstva: hlubší tůně sv. Nymphaeion albae, mělké až periodické tůně sv. Ranunculion aquatilis. Na části plochy mokřadu ponechat samovolný vývoj vrbovým křovinám (sv. Salicion cinereae), část pravidelně kosit s cílem obnovy polopřirozených lučních společenstev sv. Calthion a sv. Molinion (v současnosti plochy s převahou Juncus sp.), kosení malou mechanizací nebo ručně. Rákosiny s občasným kosením (odstranit biomasu) střídavě po částech v intervalu 5-7 let s cílem blokování sukcese, jinak bez zásahů.po okrajích plochy biocentra v kontaktu s ornou půdou výsadba soliterních dřevin - dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč (Acer platanoides). Použít odrostky s balem, velikost 6-10 (obvod kmínku), výsadby založit sadovnickým způ-sobem.les: z porostů postupně vyjmout TP, podpora OL,VRK,JS, pone-chat drobné tůně jako bezlesí. Roudné, Vidov CHOPAV Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK169B Červené blato - K118 Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biokoridor Nadregionál ní Způsob využití pozemků 5,28 ha V4, M1.4, K2.1 vodní tok, ostatní plocha 119

120 Funkční začlenění BK neexistující až částečně existující, nefunkční až částečně funkční, antropicky podmíněný, reprezentativní, heterogenní, kombinovaný, vodní-travinný, souvislý, modální Charakteristika ekotypu a bioty Návrh opatření (ohrožení, způsob managementu) Katastrální území Zvláštní ochranné podmínky Osa biokoridoru využívá tok Malše s přilehlými plochami, řeka si i přes různé regulace z počátku 20. století zachovala relativně přirozený charakter, břehy jsou lemovány porosty dřevin, olše lepkavé, lípy, vrby křehké, javoru klenu, bezu černého, pámelníku, akátu, slivoně obecné, lísky, křovitých druhů vrb, jasanu, dubu, v podrostu převažuje nitrofilní vegetace, luční porosty sousedící s řekou jsou polokulturní, parkového typu, pravidelně sečené, místy s poměrně vysokou druhovou diverzitou se zastou-pením přirozeně rostoucích druhů Alliaria petiolata, Ficaria bulbifera, Poa nemoralis, Aegopodium podagraria, Dactylis glomerata, Gagea lutea, Allium cf. oleraceum, místy neofyt Reynoutria japonica. V ose biokoridoru jsou zachovány poslední fragmenty slepých říčních ramen a tůní, které zůstaly po regulaci Malše. V horní části již Malše vstupuje do intenzivně zemědělsky využívané krajiny, s naprostou převahou orné půdy, pouze výjimečně se zachovaly zbytky starých a ramen a tůní. Nivní osa je nefunkční, v minulosti byla plocha nivy zorněna a typická společenstva vlhkých luk, slepých ramen a mokřadů byla zlikvidována. Biokoridor zahrnuje tok řeky Malše s břehovými a doprovodnými porosty a ornou půdu. Po obou březích řeky jsou vyvinuta společenstva vrbových křovin sv. Salicion triandrae, místy s účastí dalších dřevin jako dub, javor, topoly, osika, podrost na sušších částech břehů s druhy lemových společenstev sv. Trifolion medii. U břehů fragmenty říčních rákosin s Phlaris arundinacea a Carex buekii. V ostatních částech podpora přírodního charakteru koryta Malše, trvale zachovat kvalitní břehové a doprovodné porosty dřevin, ponechat je přirozenému vývoji, pouze v případě potřeby se zdravotními nebo výchovnými zásahy, případně s nezbytnými zásahy vodohospodářskými, zaměřenými na odstraňování překážek v toku. Na vhodných místech dosadba dřevin. Ornou půdu zasahující do biokoridoru převést na trvalé travní porosty v minimální šíři 50 m, pravidelně sekat 2x ročně, nepoužívat chemické ochranné prostředky a hnojiva. Vhodná je obnova či nová realizace slepých ramen a tůní. Staré Hodějovice, Roudné - Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK169C Červené blato - K118 Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biokoridor Nadregionál ní Způsob využití pozemků 8,10 ha V4, M1.4, K2.1 vodní tok, ostatní plocha, orná Funkční začlenění BK neexistující až částečně existující, nefunkční až částečně funkční, antropicky podmíněný, reprezentativní, heterogenní, kombinovaný, vodní-travinný, souvislý, modální Charakteristika ekotypu a bioty Osa nadregionálního biokoridoru (nivní a vodní). Biokoridor je pouze částečně funkční, především vodní osa, tvořená řekou Malší a jejími břehovými porosty. Nivní osa je nefunkční, v minulosti byla plocha nivy zorněna a typická společenstva vlhkých luk, slepých ramen a mokřadů byla zlikvidována. Plocha biokoridoru zahrnuje tok řeky Malše s pobřežními společenstvy a břehovými porosty a ornou půdu. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí m n. m. Ve vlastním toku řeky společenstva sv. Batrachion fluitantis. Po obou březích řeky jsou vyvinuta společenstva vrbových křovin sv. Salicion triandrae, místy s účastí dalších dřevin jako dub letní (Quercus robur), javor mléč (Acer platanoides), topol osika (Populus tremula), podrost na sušších částech břehů s druhy lemových společenstev sv. Trifolion medii. Na levém břehu řeky, přibližně proti PP Tůně u Špačků, se nachází dřevinné porosty se zbytky zazemněných tůní, jedná se o druhotně vzniklé vrbiny sv. Salicion triandrae a olšiny sv. Alnion glutinosae, podrost značně ruderalizován s převažující Urtica dioica. Místy jsou vyvinuty ostřicové porosty s dominantní Carex buekii a Phalaris arundinacea (sv. Phalaridion arundinaceae), místy však došlo k jejich vytlačení ruderalizací vlivem těsného sousedství orné půdy. Většinu plochy biokoridoru tvoří v současnosti orná půda. V současnosti, s výjimkou krátkého úseku nad Nedabylským potokem, prochází Malše rozsáhlými intenzivně využívanými pozemky orné půdy. Vlivem hospodaření na 120

121 Návrh opatření (ohrožení, způsob managementu) Katastrální území Zvláštní ochranné podmínky této orné půdě dochází k značné ruderalizaci jejích břehových porostů. Doprovázena je pásem dřevin, na vhodných místech se vytváří fragmenty porostů z rámce třídy Salicetea purpureae. Dřeviny jsou zastoupeny převážně vrbou křehkou, vrbou bílou, vrbou nachovou, vrbou popelavou, vrbou jívou, vrbou trojmužnou, dubem letním, olší lepkavou, lípou malolistou, střemchou obecnou, břízou bělokorou, ojediněle se vyskytují lokality trnovníku akátu. Na výsušných stanovištích (hrázích regulace) se vysky-tují společenstva svazu Trifolion medii s druhy acidofilních doubrav. Po obou březích se v úzkém pásu nachází periodicky přeplavovaná společenstva s dominantní chrasticí rákosovitou. Místy se vyskytují rozsáhlé lokality Carex buekii. V korytě je častý výskyt lakušníku vzplývavého. Vlastní tok Malše a břehové porosty pouze s nezbytnými zásahy vodo-hospodářskými, zaměřenými na odstraňování překážek v toku. Při zásazích do břehových porostů zajistit doplnění porostů náhradními výsadba-mi s následnou péčí. Postupně z porostů odstranit akát a kultivary topolu. Orná půda v ploše biokoridoru: minimálním opatřením je zatravnění stanovištně vhodnou směsí a to v šíři 50 m na levém břehu (větší šířka je navržena z důvodu lepší možnosti obhospodařování). Louky pravidelně kosit (nejlépe 2x ročně), hnojení statkovými hnojivy, vápnění. Nepoužívat umělá hnojiva, močůvku. Drn neobnovovat orbou, cílovým společenstvem je sv. Alopecurion pratensis. Možná je obnova či nová realizace slepých ramen a tůní s extenzivním rybářským využitím, nabízí se využití drobné těžby štěrkopísků s následnou revitalizací, dále lze provést plošné výsadby dřevin lesnickým způsobem, použít silnější prostokořené sazenice (min. 50+ cm), vhodné druhy: dub letní, jasan ztepilý, javor mléč, olše, lípa. Nepřevádět do PUPFL. V případě zatravnění po okrajích plochy biokoridoru v kontaktu s ornou půdou liniová výsadba dřevin, spon 8-12 m, druhy: dub letní, jasan ztepilý, javor mléč. Stejně tak v případě realizace tůní výsadba břehových porostů. Základním předpokladem funkce nadregionálního biokoridoru je vytvoření ochranných pásů trvalých travních porostů. Po obou březích řeky bude zatravněn 20 m široký ochranný pás, s významnou ekologicko - stabilizační funkcí. Příkladem složení travního porostu může být tato směs: bojínek luční, kostřava rákosovitá, kostřava luční, lipnice bahenní, lipnice luční, psineček tenký, jetel plazivý, jetel hybridní. Pravidelně dvakrát ročně bude sečen včetně ruderalizovaných okrajů břehových společenstev, nebudou používány chemické ochranné prostředky, průmyslová a statková hnojiva. Dřevinný doprovod bude ponechán přirozenému vývoji, provádět pouze běžnou údržbu a dle potřeby zdravotní řez. Součástí nadregionálního biokoridoru bude dle územního plánu místní cyklistická a turistická stezka. Její provoz neovlivní funkci biokoridoru nad únosnou míru. V biokoridoru je dle územního plánu navržena trasa dálnice přetínající řeku Malši. Přemostění řeky musí zajistit dostatečnou průchodnost nejen pro vlastní vodoteč, ale také v celé své délce musí zahrnovat oboustranně dostatečně široký suchý břeh umožňující migraci suchozemských organismů. Šířka tohoto suchého břehu se má na každé straně rovnat alespoň polovině šířky toku. Nutné je též vybudování vhodných zábran znemožňujících vstup zvířat na vozovku. Silnici je také nutné oboustranně odclonit výsadbou vhodných dřevin v délce alespoň 100 m po jejích obou stranách. Použity mohou být např. jasan ztepilý, lípa malolistá, doplňkově bříza bílá, javor klen, dub letní, z keřového patra svída obecná, střemcha obecná, kalina obecná. Staré Hodějovice, Roudné, Vidov - Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK169D Červené blato - K118 Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biokoridor Nadregionál ní Způsob využití pozemků 3,14 ha V4, M1.4, K2.1 vodní tok, ostatní plocha, orná Funkční začlenění BK neexistující až částečně existující, nefunkční až částečně funkční, antropicky podmíněný, reprezentativní, heterogenní, kombinovaný, vodní-travinný, souvislý, modální Charakteristika Osa nadregionálního biokoridoru (nivní a vodní). Biokoridor je pouze částečně funkční, především vodní osa, tvořená řekou Malší a jejími břehovými porosty. Nivní osa je nefunkční, v 121

122 ekotypu a bioty Návrh opatření (ohrožení, způsob managementu) Katastrální území Zvláštní ochranné podmínky minulosti byla plocha nivy zorněna a typická společenstva vlhkých luk, slepých ramen a mokřadů byla zlikvidována. Plocha biokoridoru zahrnuje tok řeky Malše s pobřežními společenstvy a břehovými porosty a ornou půdu. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí m n. m. Ve vlastním toku řeky společenstva sv. Batrachion fluitantis. Po obou březích řeky jsou vyvinuta společenstva vrbových křovin sv. Salicion triandrae, místy s účastí dalších dřevin jako dub letní (Quercus robur), javor mléč (Acer platanoides), topol osika (Populus tremula), podrost na sušších částech břehů s druhy lemových společenstev sv. Trifolion medii. V úseku pod mostem u Roudného se šíří trnovník akát (Robinia pseudoaccacia). Místy jsou vyvinuty ostřicové porosty s dominantní Carex buekii a Phalaris arundinacea (sv. Phalaridion arundinaceae), místy však došlo k jejich vytlačení ruderalizací vlivem těsného sousedství orné půdy. Většinu plochy biokoridoru tvoří v součas-nosti orná půda. V současnosti, s výjimkou krátkého úseku nad Nedabylským potokem, prochází Malše rozsáhlými intenzivně využívanými pozemky orné půdy. Vlivem hospodaření na této orné půdě dochází k značné ruderalizaci jejích břehových porostů. Doprovázena je pásem dřevin, na vhodných místech se vytváří fragmenty porostů z rámce třídy Salicetea purpureae. Dřeviny jsou zastoupeny převážně vrbou křehkou, vrbou bílou, vrbou nachovou, vrbou popelavou, vrbou jívou, vrbou trojmužnou, dubem letním, olší lepkavou, lípou malolistou, střemchou obecnou, břízou bělokorou, ojediněle se vyskytují lokality trnovníku akátu. Na výsušných stanovištích (hrázích regulace) se vyskytují společenstva svazu Trifolion medii s druhy acidofilních doubrav. Po obou březích se v úzkém pásu nachází periodicky přeplavovaná společenstva s dominantní chrasticí rákosovitou. Místy se vyskytují rozsáhlé lokality Carex buekii. V korytě je častý výskyt lakušníku vzplývavého. Vlastní tok Malše a břehové porosty pouze s nezbytnými zásahy vodohospodářskými, zaměřenými na odstraňování překážek v toku. Při zásazích do břehových porostů zajistit doplnění porostů náhradními výsadbami s následnou péčí. Po-stupně z porostů odstranit akát.orná půda v ploše biokoridoru: minimálním opatřením je zatravnění stanovištně vhodnou směsí a to v šíři 50 m na pravém břehu (větší šířka je navržena z důvodu lepší možnosti obhospodařování). Louky pravidelně kosit (nejlépe 2x ročně), hnojení statkovými hnojivy, vápnění. Nepoužívat umělá hnojiva, močůvku. Drn neobnovovat orbou, cílovým společenstvem je sv. Alopecurion pratensis. Možná je obnova či nová realizace slepých ramen a tůní s extenzivním rybářským využitím, nabízí se využití drobné těžby štěrkopísků s následnou revitalizací, dále lze provést plošné výsadby dřevin lesnickým způsobem, použít silnější prostokořené sazenice (min. 50+ cm), vhodné druhy: dub letní, jasan ztepilý, javor mléč, olše, lípa. Nepřevádět do PUPFL. V případě zatravnění po okrajích plochy biokoridoru v kontaktu s ornou půdou liniová výsadba dřevin, spon 8-12 m, druhy: dub letní, jasan ztepilý, javor mléč. Stejně tak v případě realizace tůní výsadba břehových porostů. Roudné, Vidov - Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK169E Červené blato - K118 Charakter Význam Velikost Typy přírodních biotopů Biokoridor Nadregionál ní Způsob využití pozemků 4,77 ha V4, M1.4, K2.1 vodní tok, ostatní plocha, orná Funkční začlenění BK neexistující až částečně existující, nefunkční až částečně funkční, antropicky podmíněný, reprezentativní, heterogenní, kombinovaný, vodní-travinný, souvislý, modální Charakteristika ekotypu a bioty Osa nadregionálního biokoridoru (nivní a vodní). Biokoridor je pouze částečně funkční, především vodní osa, tvořená řekou Malší a jejími břehovými porosty. Nivní osa je nefunkční, v minulosti byla plocha nivy zorněna a typická společenstva vlhkých luk, slepých ramen a mokřadů byla zlikvidována. Plocha biokoridoru zahrnuje tok řeky Malše s pobřežními společenstvy a břehovými porosty a ornou půdu. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí m n. m. Ve vlastním toku řeky společenstva sv. Batrachion fluitantis. Po obou březích řeky jsou vyvinuta společenstva vrbových křovin sv. Salicion triandrae, místy s účastí dalších dřevin jako dub letní 122

123 Návrh opatření (ohrožení, způsob managementu) Katastrální území Zvláštní ochranné podmínky (Quercus robur), javor mléč (Acer platanoides), topol osika (Populus tremula), podrost na sušších částech břehů s druhy lemových společenstev sv. Trifolion medii. Pod jezem u Vidova se šíří trnovník akát (Robinia pseudoaccacia). Místy jsou vyvinuty ostřicové porosty s dominantní Carex buekii a Phalaris arundinacea (sv. Phalaridion arundinaceae), místy však došlo k jejich vytlačení ruderalizací vlivem těsného sousedství orné půdy. Na pravém břehu mezi jezem u Vidova a soutokem s Nedabylským potokem pravidelně kosená kulturní louka s ochuzenými společenstvy tř. Molinio-Arrhenatheretea. Většinu plochy biokoridoru tvoří v současnosti orná půda. Vlastní tok Malše a břehové porosty pouze s nezbytnými zásahy vodohospodářskými, zaměřenými na odstraňování překážek v toku. Při zásazích do břehových porostů zajistit doplnění porostů náhradními výsadbami s následnou péčí. Postupně z porostů odstranit akát.orná půda v ploše biokoridoru: minimálním opatřením je zatravnění stanovištně vhodnou směsí a to v šíři 50 m na pravém břehu (větší šířka je navržena z důvodu lepší možnosti obhospodařování). Louky pravidelně kosit (nejlépe 2x ročně), hnojení statkovými hnojivy, vápnění. Nepoužívat umělá hnojiva, močůvku. Drn neobnovovat orbou, cílovým společenstvem je sv. Alopecurion pratensis. Možná je obnova či nová realizace slepých ramen a tůní s extenzivním rybářským využitím, nabízí se využití drobné těžby štěrkopísků s následnou revitalizací, dále lze provést plošné výsadby dřevin lesnickým způsobem, použít silnější prostokořené sazenice (min. 50+ cm), vhodné druhy: dub letní, jasan ztepilý, javor mléč, olše, lípa. Nepřevádět do PUPFL. V případě zatravnění po okrajích plochy biokoridoru v kontaktu s ornou půdou liniová výsadba dřevin, spon 8-12 m, druhy: dub letní, jasan ztepilý, javor mléč. Stejně tak v případě realizace tůní výsadba břehových porostů. Roudné, Vidov - Číslo a název prvku územního systému ekologické stability IP 0334 Aleje podél silnice Vidov - Roudné Charakter Velikost Katastrální území Interakční prvek 1,19 Vidov, Staré Hodějovice, Roudné Charakteristika Návrh opatření Interakční prvek je tvořen alejí vzrostlých dřevin podél silnice z Roudného do Vidova. Převládající dřevinou je topol vlašský a topol černý. Význam alejí spočívá především v krajinně - estetickém působení, v rozčlenění rozsáhlých lánů orné půdy. Dle územního plánu je v tomto úseku navržena výstavba dálnice. Dřeviny zatím ponechat přirozenému vývoji, dle potřeby pouze zdravotní výběr a běžná údržba. V souvislosti s postupným přirozeným stárnutím jednotlivých topolů zajistit doplnění dřevinné skladby alejí širším sortimentem dřevin. Pro výsadbu mohou být použity lípa malolistá, jasan ztepilý, doplňkově javor mléč, javor klen, dub zimní, bříza bělokorá. Bylinné patro je vhodné pravidelně dvakrát ročně sekat. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability IP 0494 U trati Charakter Velikost Katastrální území Interakční prvek 7,51 Roudné, Včelná Charakteristika Dřevinné nárosty na náspu železniční trati České Budějovice - Horní Dvořiště. Do řešeného území zabíhá pouze menší část tvoření převážně keřovými nárosty s ojedinělými vzrostlými duby, které silně prosychají a odumírají. V keřovém patru nízký dub, růže šípková, hloh obecný, bez černý, vrba ušatá, jíva, vrba nachová, vrba popelavá, jeřáb ptačí. V podrostu jsou vyvinuta poměrně druhově bohatá společenstva z rámce tř. Molinio-Arrhenatheretea, při okraji ruderalizovaná druhy tř. Galio-Urticetea, Secalietea, Chenopodietea. Směrem k severu (mimo území) přecházejí křovité formace do vzrostlých porostů dubu, olše lepkavé, s příměsí dal-ších 123

124 listnáčů. Návrh opatření Ponechat přirozenému vývoji. V případě potřeby (bezpečnostní důvody) odstranit uschlé duby. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability IP 0495 Roudné - Rožnovský les Charakter Velikost Katastrální území Interakční prvek 2,98 Roudné Charakteristika Návrh opatření Interakční prvek je tvořen alejí vzrostlých dřevin, místy mezernatou, podél silnice z Roudného do Římova. Z dřevin se vyskytuje jasan ztepilý, topol kanadský, lípa malolistá, jírovec maďal, javor klen. Význam alejí spočívá především v krajinně - estetickém působení, v rozčlenění rozsáhlých lánů orné půdy. Dle územního plánu je v jižní části úseku navržena výstavba dálnice a křižovatky. Dřeviny zatím ponechat přirozenému vývoji, dle potřeby provádět pouze zdravotní řez a běžnou údržbu. V mezernatých úsecích provést dosadbu dřevin. V souvislosti s postupným přirozeným stárnutím jednotlivých topolů zajistit doplnění dřevinné skladby alejí širším sortimentem dřevin. Pro výsadbu mohou být použity lípa malolistá, jasan ztepilý, doplňkově javor mléč, javor klen, dub zimní, bříza bělokorá. Bylinné patro je vhodné pravidelně dvakrát ročně sekat. V jižním okraji interakčního prvku je navržena výstavba dálnice a křižovatky. Její výstavbou dojde k poškození aleje, interakční prvek bude ukončen na okraji dálnice. Po jejím dokončení bude provedena výsadba doprovodných dřevin. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability IP 0496 Ke mlýnu Charakter Velikost Katastrální území Interakční prvek 1,07 Roudné Charakteristika Dřevinné nárosty podél drobných, napřímených stoček v orné půdě. Návrh opatření Bez zásahu. Prostupnost krajiny Systém komunikací zejména účelových, které navazují na hlavní cestní síť v území je z hlediska prostupnosti krajiny relativně vyhovující, ale je nutno podporovat jejich další rozšiřování včetně doplnění doprovodnou zelení, popř. s možnosti jejich úprav (např. rozšíření) a dalšího využití v souladu s rozvojem obce. Je nutno zachovávat stávající pěšiny a cesty zejména uvnitř zastavěného nebo nezastavěného území a respektovat tato propojení v zastavitelných plochách. Důležité je také zachování zbývajících záhumeních cest a přístupů na zemědělské a lesní pozemky. Všechny cesty, pěšiny, účelové a místní komunikace je nutno udržovat a zlepšovat s ohledem na jejich význam. A stejně tak je nutno nevytvářet nové bariéry v krajině, popř. minimalizovat jejich dopad na prostupnost krajiny v rámci reálných možností vzhledem k realizaci jednotlivých staveb. Naopak při rekonstrukci stávajících staveb musí být dbáno alespoň na základní zachování jejich prostupnosti. Dalšími bariérami by mohly být oplocené jinak zahrazené velké části krajiny (např. obory). Tento způsob využití se v řešení územního plánu neočekává a ani není povolen. 124

125 Protierozní opatření a ochrana před povodněmi Pro správní území obce Roudné je stanoveno záplavové území a aktivní zóna záplavového území podél řeky Malše. Část záplavového území prochází zastavěným území. V regulativech ploch je umožněno budování staveb, zařízení a jiných opatření pro předcházení povodním a na ochranu před nimi. Je nutno dbát a zlepšovat zadržení vody v místech jejich dopadu, podporovat její zasakování a další drobná opatření, která mohou ovlivnit průběh povodní v níže položených místech. Při využití samotné krajiny je nutné dodržování obecných pravidel zejména pak dodržování skladby porostů, vytváření mezí, remízků, vodních ploch apod., aby docházelo k zadržování vody a omezila se eroze půdy. Podél vodotečí je nutno zachovávat dostatečný pruh zeleně zabraňující odnosu půdy a zajišťující její zachycení. Je nutno respektovat přístupný zákonný pruh od břehové hrany pro výkon správy vodního toku. Rekreace Volná krajina (mimo vymezené plochy rekreace) v řešeném území není využívána k dlouhodobějšímu pobytu formou rekreace (chaty, rekreační louky, stanové tábory apod.). Regulativy a odůvodnění jasně ukazují, že další rozšiřování využití pro rekreaci mimo tyto plochy je nepřípustné. Celé území je však atraktivní pro aktivní způsoby rekreace, jako je pěší turistika a cykloturistika. Další rekreační využívání krajiny je proto vhodné orientovat na turistické stezky, cyklostezky a další zejména místní a účelové komunikace. Dobývání ložisek nerostných surovin Územní plán nevymezuje žádnou plochu těžby nerostů ani jiných surovin. S dobýváním nerostů ani jiných surovin územní plán nepočítá. Další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny Další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny jsou již součástí předchozích kapitol. Důležité pro krajinu bude zachování a podpora všech jejích stabilních části včetně těch, které jsou mimo územní systém ekologické stability, ale pro její funkčnost jsou nezbytné. Je doporučeno odkrýt a revitalizovat zatrubněné úseky vodních toků s vytvořením dřevitých břehových porostů odpovídající druhové skladby, pokud je toto smysluplné. k) 4. odůvodnění veřejné infrastruktury Doprava Koncepce dopravní struktury je v současné době stabilizovaná, avšak je nutno reagovat jak na vývoj území včetně sídla, tak na dopravní stavby nadmístního významu, které ovlivní komunikace místního významu. Současnou kostru silniční dopravy tvoří silnice III/15529 z Českých Budějovic a napojující si na silnici II/155 nedaleko Římova, na ní se napojují dvě silnice III/15531, které se v centru setkávají a pokračují jako silnice III/15532 na východ za hranici správního území obce. Kostra silniční dopravy je doplněna místními a účelovými komunikacemi. Všechny silnice je možno je dle potřeby rozšiřovat a upravovat. Propojení důležitých center a napojení je na republikovou dálniční síť dále pokračující přes hranice republiky si žádá vybudování nových dálnic nebo jejich dílčích částí. Toto se týká i dobudování dálnice D3, jejíž část zasahuje i na správní území obce Roudné. Území je zasaženo nejen předpokládaným tělesem dálnice, ale i záměrem mimoúrovňové křižovatky a vybudování tzv. jižní tangenty České Budějovice a jejího od dálnice východního pokračování v podobě územní rezervy zajišťující napojení silnice II/

126 Do správního území obce zasahují tyto nadmístní záměry dopravní infrastruktury vymezené také v zásadách územního rozvoje: o dálnice D3 jako hlavní dopravní tah navržený koridor dálnice D3 - koridor dopravní infrastruktury D1, D1/6 úsek Borek - Dolní Třebonín - nová stavba dálnice, koridor s proměnou šíří dle grafické části o směrem na západ na ní navazující jižní tangenta České Budějovice koridor dopravní infrastruktury D26 pro silnici II. třídy spojující dálnici D3 (mimoúrovňová křižovatka Roudné) a dnešní silnicí I/3 (budoucí silnice II/603 Český Krumlov) napojující záměr veřejného mezinárodního letiště České Budějovice na nadřazenou silniční síť, koridor s proměnou šíří dle grafické části o na tangentu navazující přeložka silnice III/15529 (přeložka Plavské ), pokračující směrem na Rožnov a zajišťující převedení dopravy mimo zastavěné území mimo Roudného, ale také části Českých Budějovic Nové Roudné o směrem na východ od dálnice navržené pokračování jižní tangenty v podobě územní rezervy D/H územní rezerva pro koridor nadmístního významu pro dopravní stavby; územní rezerva pro budoucí napojení mezinárodního letiště České Budějovice na silnici II/156 s návazností na Nové Hrady a dále do Rakouska na St. Pӧlten a Vídeň. Úsek vymezen mezi Roudným (mimoúrovňová křižovatka Roudné na dálnici D3) a Novou Vsí, koridor s proměnou šíří dle grafické části o navrhovaný IV. tranzitní železniční koridor, D3, D3/6 úsek České Budějovice Horní Dvořiště, koridor s proměnou šíří dle grafické části Důležitým koncepčním požadavkem je nenapojení stávajících pozemních komunikací do doby vybudování jižní tangenty na dálnici D3. Tím se snaží zpracovatel předejít přesunutí nárůstu dopravy na silnice III. tříd, zejména silnici III/15529 směrem do Českých Budějovic. Zastavitelné plochy je možno připojit ze stávajících komunikací. Územní plán umožňuje v některých plochách (viz níže kapitola stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití) realizaci nových komunikací v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle důvodu vzniku komunikace, a také řešení odstavných a parkovacích stání, garáží apod. Doprava v klidu (zejména garáže, odstavná a parkovací stání) pro požadovaný způsob využití a s ním bezprostředně související doporučujeme řešit jako součást stavby, popř. umístit na pozemku stavby. Řešeným územím prochází elektrifikovaná trať č. 196 vedoucí z Českých Budějovic, přes Horní Dvořiště a dále pokračující do Rakouska. Součástí koridoru pro stavbu dálnice, jižní tangenty a jejího pokračování je i záměr IV. tranzitního železničního koridoru. Ten by měl zajistit větší spolehlivost dopravy, zkrácení pracovní cesty a zvýšit konkurenceschopnost železnice vůči silniční dopravě. Koridory a územní rezervy - jsou vymezeny jako ochrana území. Toto území je nutno chránit z důvodů zajištění dostatečného prostoru pro umístění staveb dopravní a technické infrastruktury v navazujících řízeních (včetně prostoru pro budoucí ochranná pásma plynoucí z příslušných právních předpisů, která budou vymezena teprve v navazujících řízeních, např. územní řízení), dále prostoru pro jejich realizaci a popřípadě také následný přístup k nim. 126

127 Koridory jsou navrženy v dostatečné šíři, aby nedocházelo ke zbytečným komplikacím při změně vedení těchto dopravních staveb. Po výstavbě těchto staveb ve zbylé části koridoru, která nebude využita pro výstavbu staveb dopravní infrastruktury, je možno využívat dle stávajícího využití tj. např. v místech, kde probíhá zemědělská činnost, bude probíhat i nadále, stejně tak na pozemcích lesa bude probíhat lesní hospodaření. Pro jiné využití by musela být pořízena změna územního plánu. Dalším koridorem dopravní infrastruktury je přeložka silnice III/15529 (přeložka Plavské ) pokračující směrem na Rožnov a zajišťující převedení dopravy mimo zastavěné území nejen Roudného, ale také části Českých Budějovic Nové Roudné. Její aktuálnost bude umocněna případným napojením na dálnici D3 a možností vedení dopravy po silnici III/ V blízkosti řeky Malše je dále navržena trasa pozemní komunikace pro pěší a cyklisty, která naznačuje, odkud a kam by měla směřovat, avšak nenařizuje průběh této komunikace. Řešení dopravní infrastruktury vychází z požadavku na ochranu stávajících cest umožňujících bezpečný průchod krajinou včetně propojení jednotlivých sídel. Dopravní infrastruktura využívá v převážné míře stávající komunikace a umožňuje jejich zkvalitňování Navržená koncepce umožňuje také napojení ploch výroby a skladování. Avšak při povolování jednotlivých činnosti zejména v plochách výroby a skladování je nutno zohlednit omezenější možnosti dopravního napojení ploch výroby a skladování. V případě, že by do těchto ploch bylo umístěno takové využití, které by zvyšovalo intenzitu dopravy a z ní plynoucí negativní vlivy nad přípustnou míru, je nutno toto využití podmínit vyřešením dopravního napojení zejména mimo plochy, kde hlavním využitím je bydlení. Technická infrastruktura Stejně jako u dopravní infrastruktury je nutno u technické infrastruktury ochránit dostatečný prostor pro umístění staveb a zařízení v území a v případě liniových staveb umožnit průchod tímto územím. zásobování pitnou vodou Koncepce zásobování pitnou vodou respektuje současný stav. Zásobování vodou ze skupinového vodovodního řadu je vyhovující. Zastavitelné plochy je možno napojit na stávající řady. Na skupinový vodovodní řad je napojeno i sportoviště jižně od sídla. Solitérní stavení jižně od sídla, lokalita Lorenc a stavení za tratí ve směru na Včelnou jsou zásobovány z vlastních studní a jejich napojení na hlavní vodovodní řad se nevylučuje. Obec Roudné je napojena na vodovodní síť České Budějovice - vodojem Včelná. kanalizace Současný stav likvidace odpadních vod je nevyhovující. Na jednotnou kanalizaci je po předčištění v septicích napojena větší část obyvatel. Kanalizace je zaústěna do slepého ramene řeky Malše dvěma výusťmi. Odpadní vody od další části obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách. Větší část nové výstavby na západě sídla je řešena napojením na lokální čistírnu odpadních vod, která je dočasnou stavbou. Navrhovaná koncepce je založena na vybudování hlavního kanalizačního sběrače na severu správního území obce, který se dále napojuje na centrální čistírnu odpadních vod Českých Budějovic mimo území obce. Pro tento sběrač byl vymezen koridor technické infrastruktury. Po jeho vybudování, jelikož se jedná o stavbu pod zemí, která neovlivní stávající využití, bude možné tuto plochu nadále využívat pro zemědělskou činnost. 127

128 Do doby realizace hlavního kanalizačního sběrače nelze nově povolovat likvidaci odpadních vod individuálně, např. formou jímek na vyvážení nebo domovními čistírnami (tato podmínka se nevztahuje na solitérní lokality Lorenc a zástavbu za stávající železniční tratí České Budějovice - Horní Dvořiště). Řešení zohledňuje na západě sídla vybudovanou lokální čistírnu odpadních vod, na kterou je napojena část nové výstavby. Po napojení na centrální čistírnu odpadních vod města České Budějovice je nutno tuto lokální čistírnu odstavit. Dešťové vody je nutno v maximální míře zasakovat. Správní území obce se nachází v ochranném pásmu 2b vodního zdroje, které bude zohledněno v podrobnějších dokumentacích. V obci není žádný významný zdroj požární vody. Náhradou tohoto zdroje jsou jednak vodovodní řady po obci a také blízká řeka Malše. zásobování elektrickou energií Koncepce zásobování elektrickou energií respektuje současný stav a nepředpokládá žádné zásadní změny.. V případě potřeby je možno umístit nové vedení vysokého napětí a novou trafostanici v příslušných plochách, např. v plochách bydlení městské v rodinných domech, výroby a skladování lehký průmysl, výroby a skladování zemědělská výroba, technické infrastruktury, zemědělské. zásobování plynem Plyn je rozveden téměř v celém sídle. Další napojení není vyloučeno. nakládání s odpady Koncepce nakládání s odpady vychází ze současného stavu a navrhuje vybudování dalšího sběrného dvora na západě sídla, který je veřejně prospěšnou stavbou. Svoz pevného domovního odpadu je zajišťován svozem mimo řešené území. Nebezpečný a velkoobjemový odpad bude likvidován minimálně dvakrát ročně formou svozu. V řešeném území nejsou vymezeny plochy pro nakládání s odpady jako např. skládky, spalovny, kompostárny, třídírny odpadů, či jiná obdobná zneškodňovací zařízení ani není možné umístění těchto staveb či zařízení. V podrobnějším dokumentacích řešících detailněji jednotlivé plochy (např. územní studie, regulační plán) je nutno se zabývat mimo jiných řešením umístěním shromažďovacího místa pro separovaný komunální odpad (např. plasty, papír, sklo). V sídle Roudné jsou rozmístěny shromažďovací místa pro separovaný komunální odpad (např. plasty, papír, sklo). Koncepce občanského vybavení V posledních letech prodělalo sídlo Roudné velký růst, který je však v mnoha případech možno považovat za nekoordinovaný, bez rozvoje adekvátního rozvoje veřejné infrastruktury. To postihlo také občanské vybavení patřící do veřejné infrastruktury. Tento územní plán se snaží na tuto anomálii reagovat jednak podporou stávajících ploch a jednak návrhem nových. Základem jsou dvě lokality. První na jihozápad od sídla lokalita u nového fotbalového hřiště. Uvnitř stávající plochy se využití orientuje na organizované druhy sportu zejména spojené s kopanou. Zde se předpokládá hlavně další zkvalitňování. Na tuto plochu navazuje zastavitelná plocha, která by měla nabídnout již více veřejnosti "otevřený" způsob sportovního a rekreačního využití. Důraz zejména v této novější lokalitě musí být kladem na doplnění zelení. Stejně tak obě přístupové komunikace, ze severu pro pěší a cyklisty, z východu pro motorovou dopravu by bylo vhodné doplnit zelení. Druhou lokalitou je jihovýchod sídla u a 128

129 na místě původního fotbalového hřiště, kde je orientace spíše na neorganizované druhy sportu a volně přístupná sportoviště. Spolu s přiléhajícím parkem a další doprovodnou zelení kolem řeky Malše vytváří již dnes velmi kvalitní místo pro odpočinek. Menší pozemky občanského vybavení např. dětská hřiště se prolínají hlavně s pozemky veřejných prostranství např. na křižovatce silnic III/15529 a III/ Hlavním centrem občanského vybavení v sídle samotném je stávající budova obecního úřadu s knihovnou, hasičskou zbrojnicí, sálem a pohostinstvím, blízký areál mateřské školky a sběrný dvůr. S neustále rostoucím počtem obyvatel územní plán počítá s dalším rozvojem občanského vybavení. V souladu s předpokladem, že bude docházet ke značnému prolínání občanského vybavení s ostatními způsoby využití, se snaží v rámci regulativů jednotlivých ploch podporovat také možnosti umístění občanského vybavení. Tomu odpovídá vznik nového centra včetně předpokládaných staveb typu domu s pečovatelskou službou či domova důchodců. Sídlo jako takové si nedělá ambice na základní či střední školství, ale současně chce nabídnout svým obyvatelům dostatečnou šíři možností občanského vybavení odpovídající velikosti sídla. koncepce ochrany obyvatelstva Návrh ploch pro požadované potřeby: a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Zhruba od silnice III/15529 celá východní část správního území obce je zařazena do území zvláštní povodně pod vodním dílem. Vzhledem k výrazným změnám v území zejména dvěma liniovým dopravním stavbám (dálnice D3 a IV. tranzitní železniční koridor) může být samotné sídlo ochráněno. Realizací těchto staveb vznikne určitá překážka pro průchod průlomové vlny, která její důsledky níže po toku řeky Malše může výrazně zmírnit. Konkrétní důsledky a možnosti je nutno zvážit a prokázat v podrobnějších dokumentacích těchto staveb. b) zóna havarijního plánování - Správní území obce Roudné se nenachází v zóně havarijního plánování. Dle dostupných informací žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpečných látek neohrožuje území řešené tímto územním plánem. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Nebyl vznesen žádný požadavek na vymezení samostatných ploch pro ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události a proto nejsou tyto plochy samostatně vymezeny. Toto využití je možno řešit v rámci podrobnějších dokumentací a navazujících řízeních např. jako součást podzemních, suterénních a jiných částí obytných domů a provozních a výrobních objektů. Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje příslušný obecní úřad pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků obce při vzniku mimořádné události v době míru zajišťuje obecní úřad ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami (průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla) především za využití ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech obytných domů a provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování - Zajištění evakuace organizuje obecní úřad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší je možný v těchto stávajících objektech. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci - Toto opatření bude dle potřeby zajišťováno v době po vzniku mimořádné události. K tomu budou využity vhodné prostory v rámci obce, případně blízkého okolí. Skladování prostředků individuální ochrany pro zabezpečované skupiny osob bude prozatímně řešeno v centrálních skladech mimo správní území obce. 129

130 f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území a zastavitelné plochy - Na území obce se nenacházejí nebezpečné látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto způsobem snižovat riziko spojené s případnými haváriemi. g) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace - jako místo pro dekontaminaci osob, případně pro dekontaminaci kolových vozidel je možno vyu;žít plochy na vstupech do zastavěných částí sídel na pozemních komunikacích zejména silnicích III. třídy, případně další zpevněné plochy v obci. Záhraboviště není v řešeném území vymezeno. Nakažená zvířata budou likvidována v místě nákazy a odvezena do míst určených příslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny. h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V řešeném území není přípusné (ani podmíněně přípustné) skladovat nebezpečné látky. Pokud je taková skutečnost nutná, např. skladování nebezpečných látek jako nezbytná součást nějaké výroby, resp. přípustného anebo podmíněně přípustného využití, pak je tuto skutečnost nutno řešit individuálně. Proto nejsou vymezeny samostatné plochy pro ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V řešeném území je možno využít ochranných vlastností budov, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminantů (uzavření a utěsnění otvorů, oken a dveří, větracích zařízení a dočasně ukrývané osoby chránit improvizovaným způsobem (ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla). i) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií - Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude řešit obec a její orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plánů pro případy mimořádné situace. j) zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohrožení - Tato oblast bude v případě obce zajištěna spuštěním sirén a předáním varovných informací občanům cestou obecního úřadu za využití rozhlasů, pojízdných rozhlasových zařízení, předání telefonických informací a dalších náhradních prvků varování. Koncepce veřejných prostranství Vzhledem k rozsahu navrhovaných změn je nutno také doplnit koncepci veřejných prostranství odpovídajícím počtem veřejných prostranství, ve kterých se předpokládá převaha veřejné zeleně. Toto doplnění nesmí být pouze kvantitativní, ale také kvalitativní. Koncepce vychází ze stávajících veřejných prostranství (kdy požadujeme respektovat a zkvalitňovat stávající veřejná prostranství včetně veřejné zeleně zejména historickou náves na východě sídla, prostranství před obecním úřadem, část původního hřiště a navazující parčík u řeky Malše, rybníček s doprovodnou zelení na jihu sídla, zeleň s dětským hřištěm u křižovatky silnic III/15529 a III/15531), ale současně má ambice vytvářet nová kvalitní veřejná prostranství odpovídající významu celého sídla (kdy požadujeme doplnit koncepci navrhovanými veřejnými prostranstvími s převažující sídelní zelení zejména plocha přestavby v centru sídla navazující na prostor před obecním úřadem, veřejné prostranství v zastavitelné ploše v centru sídla, které by mělo plnit funkci nového veřejně přístupného centrálního prostoru obce s doplněním občanského vybavení po jeho obvodu, veřejná prostranství v rozsáhlé zastavitelné ploše na jihozápadě sídla s navazujícím propojením pro pěší a cyklisty směrem k novému fotbalovému hřišti). Stávající historická náves obklopená zemědělskými usedlostmi je sice příjemná, ale vůbec neodpovídá vývoji sídla posledních let (ani vývoji navrhovanému). Proto územní plán uvažuje se založením nového centrálního prostoru sídla. Tuto funkci nového centra sídla by měla převzít plocha uvnitř zastavitelné plochy Z14. Podmínkou pro využití této plochy je územní studie. Již její pracovní verze s tímto požadavkem pracují a doplňují toto nové centrální veřejné prostranství tomu odpovídající výstavbou včetně snahou o doplnění občanským vybavením. Tím by byl splněn záměr na 130

131 vybudování nového centra sídla odpovídající velikostí významu sídla ve struktuře osídlení a záměrům na jeho kvalitativní rozvoj. Druhým počinem ve veřejných prostorech je navrhovaná plocha přestavby v centru sídla na místě stávajícího menšího areálu využívaného v současné době zemědělským podnikem. Ten v současné době avizuje jeho částečné opuštění, čímž by mohl být nastartován ozdravovací proces celého tohoto prostoru. Posledním navrhovaným zásadním počinem je veřejné prostranství na jihozápadě sídla v rozsáhlé zastavitelné ploše. Toto prostranství by mělo vyplnit anomálii, kdy v celé lokalitě mezi stávající železniční tratí a silnicí III/15529 chybí jakýkoli obdobný prostor. Veřejnou infrastrukturu je možno řešit v rámci jednotlivých ploch jako přípustné popř. podmíněně přípustné využití. k) 5. vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení územního plánu, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území se snažil zpracovatel v rámci možností a podrobnosti územního plánu reagovat a řešit problémy vyplývající z územně analytických podkladů. Urbanistické závady: - zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje toto ochranné pásmo zasahuje do celého řešeného území. I přes tuto skutečnost jsou v návrhu vymezeny rozvojové plochy, ve kterých bude ochranné pásmo vodního zdroje zohlednit - konkrétní požadavky vyplývající z této skutečnosti bude možno řešit až v podrobnějších dokumentacích, - zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100 tento střet se týká zejména východního okraje sídla Roudné a okrajově také lokality Lorenc na jihu správního území obce. Tento vstupní limit je při využití území maximálně zohledněn. Je také reagováno na probíhající protipovodňová opatření. Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území: - koridor silniční dopravy D1/6 a koridor železniční dopravy D3/6 x nadregionální biokoridor 169 tento střet řešit v podrobnějších dokumentacích přemostěním budoucí dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru - konkrétně v podrobnějších dokumentacích, - koridor železniční dopravy D3/6 x regionální biocentrum 603 tento střet vyřešen zúžením koridoru dopravy, po úpravě již koridor do regionálního biocentra nezasahuje, - plocha nadmístního významu pro komerční a průmyslovou funkci KP27 tato plocha byla vypuštěna ze zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, proto nebyla zahrnuta do návrhu územního plánu, - koridor D26 Jižní tangenta České Budějovice návrh koridoru je plně převzat ze zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, - produktovod vs. zastavitelné území - možnost zastavění byla umožněna v souladu a v návaznosti s již realizovanou stávající zástavbou. 131

132 Střet urbanistických a dopravních záměrů na provedení změn v území s limity využití území: - návrh zastavitelného území x lokální biocentrum zastavitelné ploch nezasahují do biocenter, - návrh zastavitelného území x nadregionální biokoridor zastavitelná plocha Z15 byla zmenšena tak, aby nezasahovala do nadregionálního biokoridoru, - návrh zastavitelného území x ochranné pásmo vodních zdrojů ochranné pásmo vodních zdrojů zasahuje do celého řešeného území, proto se mu nelze v případě návrhu zastavitelných ploch vyhnout. Samotné zohlednění ochranného pásma musí být promítnuto v podrobnějších dokumentacích. - návrh zastavitelného území x záplavové území pouze zastavitelná plocha Z15 na místě bývalých skleníků je částečně ve střetu se záplavovým území. Na levém břehu řeky Malše jsou prováděna opatření ke zmírnění následků povodní, tato by měla napomoci ochránit navrhovanou plochu v lokalitě Skleníky. Využitím této plochy dojde k zarovnání zastavěného území. - záměr silnice I. třídy x záplavové území silnicí I. třídy je pravděpodobně myšlena rezerva pro budoucí umístění silnice I. třídy - pokračování jižní tangenty jihovýchodním směrem, tento střet řešit ve změně, která bude prověřovat územní rezervu, resp. spíše v navazujících podrobnějších dokumentacích vhodným umístěním a samozřejmě přemostěním řeky Malše, - záměr dálnice a železniční tratě x záplavové území Q100 tento střet je možno řešit konkrétně až v podrobnějších dokumentacích, koridor pro silniční i železniční dopravu byl převzat z nadřazené územně plánovací dokumentace a upřesněn. Jak vyplývá ze SWOT analýzy, budoucí potenciál obce Roudné je poměrně velký. Tento potenciál vyplývá zejména z výhodné polohy obce v blízkosti města České Budějovice, kdy dostupnost tohoto města je díky městské hromadné dopravě velmi dobrá. Vzhledem k již zmíněné výhodné poloze obce v blízkosti krajského města a k dobré vybavenosti obce technickou infrastrukturou (plynofikace, vodovod, kanalizace), obec vykazuje dlouhodobý růst počtu obyvatel, zejména mladých lidí. S touto skutečností souvisí vysoká intenzita bytové výstavby. Přesto, že v blízkosti obce protéká řeka Malše a její záplavové území zasahuje do východní části sídla, jsou vymezeny rozvojové plochy pro bydlení v dostatečné vzdálenosti od této řeky (jihozápad sídla, severozápad sídla a vyplnění středu sídla). Vzhledem k rostoucímu počtu obyvatel obce bude v budoucnu nutný rozvoj služeb zaměřených jak na děti a mladé rodiny, tak i na seniory vzhledem ke stárnutí populace. S tím souvisí vymezení ploch pro rozvoj občanské vybavenosti v obci a regulativy jednotlivých ploch, které umožňují např. umístění dětských hřišť, staveb pečovatelských domů. Stejně tak rozvoj veřejných prostranství či snaha o vytvoření nového centra sídla v rozlehlé zastavitelné ploše uvnitř zastavěného území. V blízkosti obce je navržen koridor pro dálnici D3 a koridor pro umístění obchvatu - Jižní tangenty Českých Budějovic, který bude napojen na dálnici D3. Po vybudování této dopravní sítě se pravděpodobně stane obec Roudné atraktivní i pro další činnosti. Základním faktorem pak bude zvážení nenarušení klidného prostředí pro bydlení. k) 6. definice některých pojmů intenzita využití stavebního pozemku Pojem intenzita využití stavebního pozemku plně odpovídá vyhlášce 500 příloha 7 odst. 1 písm. f), kde však není blíže specifikován jako pojem. Součet zastavěných ploch všech budov a všech dalších zastavěných ploch na 132

133 pozemku. Za zastavěné plochy na pozemku se považují zejména plochy podzemních staveb (i když jsou překryty upraveným terénem), odstavná stání vozidel a zpevněné vjezdy do garáží a na odstavná stání. Samozásobitelstvím je myšlena běžná spotřeba rodiny. Za samozásobitelství nelze považovat chovy o několika stovkách kusů drůbeže, králíků či dalších domácích zvířat. Za venkovský charakter území je možno pro účely tohoto územního plánu považovat takový charakter území, ve kterém je zřetelné přímé spojení obyvatel se sídlem, krajinou a přírodou. Stavby by měly respektovat svým architektonickým a urbanistickým pojetím hodnoty území, měly by navazovat na své bezprostřední okolí a být citlivě zasazené do organismu venkovského sídla. Je třeba též zohlednit stanovenou výškovou hladinu zástavby a nevytvářet nepřirozené výškové nebo objemové dominanty. Nejedná se v žádném případě o zástavbu tvořenou řadovými domy šířky pozemků do 12 m či vícepodlažními objekty. Takový způsob zástavby je možno realizovat pouze výjimečně v souladu s podmínkami využití území. Pojem venkovský životní styl a prostředí nelze jednoznačně nadefinovat, jako ostatně mnoho sousloví, které politika územního rozvoje či územně plánovací dokumentace včetně zásad územního rozvoje často používají. Tyto obecně používané pojmy vychází z různých aspektů, které jsou dovoditelné ze samotného řešení územního plánu, a souhrnně naznačují, co si lze, např. pod pojmem venkovský život v dané oblasti či další sousloví, představit. Stejně jako zásady územního rozvoje stanovují obecné zásady pro rozhodování o změnách využití území, např. chránit venkovský ráz sídel, bez dalšího upřesnění či zdůvodnění a územní plán či podrobnější dokumentace si s tímto úkolem musí poradit a zdůvodnit, tak stejně územní plán stanovuje, např. respektovat venkovský životní styl a prostředí, a znovu si musí příslušný orgán provést vlastní správní uvážení. Je potom na úvaze příslušného správního úřadu, co vše si dokáže dovodit a na základě řešení územního plánu představit a také odůvodnit jako venkovský životní styl. Je zcela na jeho správní úvaze, zda daný záměr bude ještě považovat za souladný s tímto pojmem či nikoli. Stejně jako je problematické apriory odmítnout určitý záměr výstavby, aniž jsou známi souvislosti a území, do kterého je záměr zasazen. Nelze prostě v koncepčním dokumentu nalajnovat a vystihnout všechny záměry, které do území mohou přijít. A pak je právě na odbornosti příslušného úřadu, jak se k danému problému postaví a k jakému náležitě odůvodněnému závěru dospěje. Mezi hlavní vodítka patří zejména urbanistická koncepce, vymezení hodnot území včetně jejich ochrany a podmínky využití jednotlivých ploch. Vyjmenovanými hodnotami je naznačen např. typ staveb a architektonický směr, který je podporován, chráněn a vyzdvižen, či s životem na venkově neodmyslitelně související krajina a její ochrana. Proto je stanovena koncepce ochrany krajiny, která má zachovat určitý ráz dané oblasti a úzce navazuje na urbanistickou strukturu sídla. Území s archeologickými nálezy je prostor, kde byly identifikovány jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy a rovněž prostor, kde je možné vzhledem k přírodním podmínkám či dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Území s archeologickými nálezy rozlišuje v území čtyři kategorie: I. kategorie území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů (zpravidla sem spadají intravilány historických sídel), II. kategorie území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují, III. kategorie území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických pramenů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné 133

134 území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a existuje pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů, IV. kategorie území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů. Přístřešek pro dobytek otevřené zařízení chránící dobytek před povětrnostními vlivy zejména před průvanem, deštěm, sněhem a sluncem. Tyto přístřešky musí splňovat požadavky první věty a v žádném případě nesmí plnit jinou funkci zejména obsahovat pobytové místnosti, hygienická zařízení, vytápění, neslouží k ustájení zvířat. Stejně tak je možno v textu najít v některých případech "doporučení". V tuto chvíli vzhledem k neznalosti konkrétních záměrů na změny v území a k podrobnosti územního plánu nelze jednoznačně paušalizovat a posoudit přípustnost či nepřípustnost podoby konkrétního záměru. Jelikož bude důležité umístění a podoba konkrétního záměru, je zvolena forma doporučení. Doporučením je vyjádřen jasný názor zpracovatele územního plánu, že např. takovéto využití či stavební úpravy jsou či nejsou vhodné, avšak je zde ponechán prostor pro správní uvážení příslušného orgánu. Proto pokud bude posuzován záměr nedoporučený územním plánem, může jej stavební úřad při svém správním uvážení posoudit a na základě svého správního uvážení povolit, ale musí mít pro tento svůj krok jasné argumenty a toto své správní uvážení bezpodmínečně řádně zdůvodnit včetně skutečností, které ho k tomuto závěru vedly, a to zejména s ohledem na skutečnost, proč se domnívá, že záměr není v rozporu s hodnotami území, s hlavním využitím plochy apod. Limity využití území vyplývající z řešení územního plánu = výstupní limity l) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Lze konstatovat, že zastavěné území je účelně využíváno. Snahou návrhu územního plánu je maximalizovat využití zastavěného území, ale bez dalších navrhovaných ploch se rozvoj sídla neobejde. Nově vymezené zastavitelné plochy navazují na stávající zastavěné území a odpovídají svou velikostí předpokládanému vývoji obyvatel, potřebám obce a navazují na řešení platných územně plánovacích dokumentací. Zastavitelné plochy lze dobře napojit na dopravní a technickou infrastrukturu. Řešení návrhu územního plánu navazuje na řešení stávající územně plánovací dokumentace. Rozvoj bydlení se opírá o fakta, kterými jsou převážně těsná blízkost krajského města (rozvojová oblast) a atraktivní klidné příměstské bydlení převážně v nové zástavbě, což dokladuje také velký zájem o další výstavbu v této obci v posledních letech. Často se jedná o návrhové plochy, které nějakým způsobem vyplňují nezastavěné plochy a pozemky obklopené stávající zástavbou. Mimo ploch pro rozvoj samotného bydlení je nutno zajistit a to nejenom pro nově navrhovanou zástavbu, ale také pro stávající zastavěné území, dostatečné veřejné prostory. Množství zastavitelných ploch odpovídá aktuálním požadavkům na rozvojové záměry. Tyto záměry lze vhodně umístit ve vymezených zastavitelných plochách. Přitom je počítáno s přiměřenou rezervou. Tím by mělo být dosaženo rovnováhy potřeby a nabídky, kdy nabídka musí přiměřeně převyšovat poptávku. Enormní zájem o bydlení promítnutý ve strmém nárůstu obyvatel v posledních letech dokumentuje přiložená tabulka převzatá z oficiálních stránek Českého statistického úřadu: 134

135 Návrh územního plánu vymezuje plochy pro bydlení v součtu s plochami veřejných prostranství s výměrou 33,7 ha. Po odečtení veřejných prostranství včetně nových uličních prostorů, dětských hřišť, veřejné zeleně apod. a při průměrném stavebním pozemku pro rodinný dům 700 m 2 se jedná cca o 350 nových rodinných domů. Nárůst posledních 10 let byl dle výše uvedené tabulky 500 obyvatel. Řešení navrhované územním plánem lze považovat za odpovídají předpokládanému vývoji sídla a potřebám obce a to i se započítáním dostatečné rezervy. m) rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění Vyhodnocení výsledků veřejného projednání o návrhu územního plánu Roudné v k. ú. Roudné - (dále též ÚP ) NÁVRH ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH PODANÝCH DLE 52 STAVEBNÍHO ZÁKONA Č. Autor: Text námitky, vyhodnocení: 1. Ing. Bořivoj Veltruský Vnitřní 132, Hlincová Hora Došlo dne: Žádost o úpravu projednávaného územního plánu obce Roudné Jakožto majitel pozemků p.č. 476/19 a 478/147 zahrnutých do dále uvedených ploch, Vás žádám o úpravu územního plánu obce Roudné a to rozšíření plochy Br-19 (plocha bydlení městské v rodinných domech) umístěné v ploše Z 9 (zastavitelné plochy) po hranici ochranného pásma el.vedení. O tuto úpravu žádám z důvodu, že toto rozšíření umožní lepší dispozici případné stavby v této ploše. Vyhodnocení: Námitka se zamítá. Jedná se o lokalitu, resp. pozemky, které jsou ve své severní části protínány a tím také omezovány stavbami technické infrastruktury v podobě elektrického vedení a vysokotlakým plynovodem. Nelze ani zapomínat, že právě tato 135