MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury 28. října 117, Ostrava. Rozhodnutí

Transkript

1 KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury 28. října 117, Ostrava *KUMSX01C81XS* Čj: MSK 21728/2014 Sp. zn.: ÚPS/4830/2014/Buč A5 Vyřizuje: Ing. Jana Bučková Odbor: Odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury Telefon: Fax: jana.buckova@kr-moravskoslezsky.cz Datum: Rozhodnutí Magistrát města Ostravy, odbor stavebně správní, jako příslušný stavební úřad, vydal k žádosti společnosti INVESPA slezská s. r. o., Podskalská 2046/14, Praha 28, IČ , zastoupené v řízení Ing. Pavlem Krátkým, Opavská 6230/29A, Ostrava, IČ , rozhodnutí č. j.: SMO/420633/13/ Správ./Lk, sp. zn.: S-SMO/148256/12/Správ, ze dne , kterým rozhodl o umístění stavby Řadové rodinné domy, ul. Keltičkova, Vilová, Slezská Ostrava na pozemcích parc. č. 1043/1, 1116/1, 1117, 1118, 1128, 1129, 1130, 1141 v k. ú. Slezská Ostrava. Proti tomuto rozhodnutí podali odvolání Petr Dzurec, bytem Havelská 500/25, Praha, Pavla Dzurcová, bytem Vilová 338/9, Ostrava, Ing. Tomáš Bystřičan, bytem J. Čapka 3099, Frýdek Místek, Josef Bystřičan (roč. 1979), bytem K Zelinkovicím 269, Chlebovice, Naděžda Bystřičanová, bytem Pržno 50, Pržno, Josef Bystřičan (roč. 1954), bytem Pržno 50, Pržno a dále Olga Skoczoková, bytem Vilová 339/7, Slezská Ostrava. Po provedení procesních kroků podle ust. 86 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, Magistrát města Ostravy, odbor stavebně správní, předal dne spis Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru územního plánování, stavebního řádu a kultury, jako příslušnému odvolacímu orgánu, k provedení odvolacího řízení. Po přezkoumání napadeného rozhodnutí včetně spisu Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury, rozhodl takto: Výrok Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury, příslušný podle ust. 67 odst. 1 písm. a) zák. č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a ust. 89 odst. 1 a ust. 11 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a za použití ust. 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona r u š í Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

2 rozhodnutí Magistrátu města Ostravy, odboru stavebně správního, č. j.: SMO/420633/13/Správ./Lk, sp. zn.: S- SMO/148256/12/Správ, ze dne , kterým k žádosti společnosti INVESPA slezská s. r. o., Podskalská 2046/14, Praha 28, IČ , zastoupené v řízení Ing. Pavlem Krátkým, Opavská 6230/29A, Ostrava, IČ , rozhodl o umístění stavby Řadové rodinné domy, ul. Keltičkova, Vilová, Slezská Ostrava na pozemcích parc. č. 1043/1, 1116/1, 1117, 1118, 1128, 1129, 1130, 1141 v k. ú. Slezská Ostrava, a věc vrací tomuto správnímu orgánu k novému projednání. Právním názorem Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru územního plánování, stavebního řádu a kultury, je Magistrát města Ostravy, odbor stavebně správní, dle ust. 90 odst. 1 písm. b) zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v novém projednání věci vázán. Účastníci řízení podle ust. 27 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ): - INVESPA slezská s. r. o, IČ , Podskalská 2046/14, Praha Odůvodnění Z postoupeného spisu v dané věci Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury, jako příslušný odvolací orgán (dále také odvolací orgán ), zjistil následující: Dne podala společnost INVESPA slezská s. r. o, IČ , Podskalská 2046/14, Praha, zastoupená Ing. Pavlem Krátkým, IČ , Spartakovců 6014/3, Ostrava Poruba (dále také jen žadatel ), u Magistrátu města Ostravy, odbor stavebně správní (dále jen stavební úřad ), žádost o vydání územního rozhodnutí pro stavbu Řadové rodinné domy, ul. Keltičkova, Vilová, Slezská Ostrava na pozemcích parc. č. 1043/1, 1116/1, 1117, 1118, 1128, 1129, 1130, 1141 v k. ú. Slezská Ostrava. Žádost byla podána na předepsaném formuláři, byla doložena zejména dokumentací k vydání územního rozhodnutí (dále také je DÚR ), vyjádřeními správců sítí, vyjádřeními a stanovisky příslušných dotčených orgánů. Předložená dokumentace k vydání územního rozhodnutí řeší stavbu třinácti řadových rodinných domů, které jsou rozděleny do dvou bloků označených jako A a B. Blok A je umístěn v severovýchodní části stavebního pozemku a obsahuje osm řadových domů a označením A1 - A8, které jsou navrženy jako podsklepené se dvěma nadzemním podlažími, přičemž pochůzí střecha nad 2 N. P. je řešena jako terasa, která je komunikačně propojena s obytnou částí schodištěm ústícím do zimní zahrady. Blok B je umístěn v jihovýchodní části stavebního pozemku v blízkosti ulic Keltičkova a Vilová a obsahuje pět řadových rodinných domů označených jako B1 - B5, které jsou navrženy jako nepodsklepené se dvěma nadzemními podlažími. Součástí stavby je dále zejména napojení lokality na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, železobetonová stěna u bloku A1 - A8 nad stávající zástavbou ulice Vilová, železobetonová stěna nad blokem A1 - A8, železobetonová stěna nad blokem B1 - B5, železobetonová stěna zahrad domu B1 - B5. Vzhledem k tomu, že žádost nebyla úplná, stavební úřad opatřením ze dne vyzval žadatele k odstranění nedostatků v podané žádosti (upravit DÚR do souladu s ust. 25 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb.) a současně usnesením z téhož dne řízení přerušil. Dne stavební úřad obdržel upravenou žádost o vydání územního rozhodnutí. Opatřením ze dne stavební úřad oznámil zahájení územního řízení všem známým účastníkům řízení a dotčeným orgánům a ve věci nařídil ústní jednání na den Současně stavební úřad uložil žadateli, 2/23

3 aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo nařízeno veřejné ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem nebo vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, a to do doby veřejného ústního jednání. V uvedeném opatření uvedl, že závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Dále účastníky řízení poučil o tom, že účastník řízení ve svých námitkách musí uvést skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení a důvody podání námitek s tím, že k námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží. Současně stavební úřad uvedl, že účastníci řízení mají podle ust. 36 odst. 3 správního řádu možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že je pro dané území vydán územní plán, bylo oznámení o zahájení územního řízení oznamováno účastníkům řízení podle ust. 85 odst. 1 stavebního zákona a dotčeným orgánům jednotlivě a účastníkům řízení podle ust. 85 odst. 2 stavebního zákona veřejnou vyhláškou ve smyslu ust. 25 správního řádu. Dne , tj. před ústním jednáním, stavební úřad obdržel písemné námitky účastníků řízení Ing. Heleny Bijokové Drábkové, SNP 700, Klimkovice a MUDr. Marty Pískovské, Hudební 210, Budišovice, (spoluvlastníci nemovitostí na parc. č a 1134). Ve svých námitkách především uvádějí, že nesouhlasí s vydáním územního rozhodnutí a napadají předložené posudky, které jsou dle jejich názoru zpracované pro jinou stavbu, požadují, aby byly vypracovány posudky pro stavbu, která je předmětem tohoto řízení, vyjadřují se k hloubce založení vrtaných pilot, předložený návrh opěrné stěny považují za nevhodný i z hlediska účinku poddolování, nesouhlasí s náhradou plotu opěrnou zdí, namítají, že vzhledem k udaným parametrům přetvoření terénu od poddolování bude opěrná zeď v budoucnu deformovat a tím narušovat jejich pozemek, namítají, že projekt nereaguje na potenciální smykové plochy uvedené v posudku a namítají, že otřesy, které budou vznikat při odstraňování bunkru, mohou narušit statiku stávajících budov, přičemž projekt se tímto problémem vůbec nezabýval. Současně, pro případ, že by se stavba realizovala, požadují splnění požadavků označeným dále pod body 1-6. Dne , tj. rovněž před ústním jednáním, stavební úřad obdržel námitky účastníků řízení, a to Pavly Dzurcové, Vilová 339/9, Ostrava a Petra Dzurce, Havelská 500/25, Praha, (spoluvlastníci nemovitostí na parc. č. 1131, 1132/1, 1132/2). Namítající nesouhlasí s umístěním souboru staveb, přičemž nesouhlasí s jakýmkoliv zásahem do jejich plotu a svahu a jejich pozemku, požadují nové zkoušky metanu, podle jejich názoru není vyřešena údržba příjezdové cesty k řadovým rodinným domům, požadují posouzení nebezpečí negativních vlivů při stavebních pracích, požadují řešení stávajícího ekosystému předmětné lokality, trvají na řešení vedoucí k omezení hluku a prašnosti související se zvýšeným provozem na komunikace kolem plánovaných řadových rodinných domů, požadují úpravu sklonu svahu a jeho členitosti s úpravou terénu na výsadbu vzrostlé zeleně, nesouhlasí s plánovanou pilotáži, protože není průkazné, že nebudou změněny poměry spodních vod, nesouhlasí s vybudováním pouličního osvětlení, namítají, že inženýrskogeologický průzkum byl prováděn pro jinou stavbu, tudíž všechny dokumenty z něho vycházející považují za bezpředmětné, tvrdí, že v předložené dokumentaci nebyla platná radonová zkouška, namítají, že plánovaná stavba bude nepřiměřeně zastiňovat jejich pozemky a není dostatečně vzdálena od pozemků a staveb namítajících, čímž dojde k narušení vlastnického práva namítající emisemi (obtěžování pohledem). Téměř obsahově shodné námitky obdržel stavební úřad dne od Ing. Tomáše Bystřičana, J. Čapka 3099, Frýdek Místek, Josefa Bystřičana (roč. 1979), Chlebovice 269, Frýdek Místek, Naděždy Bystřičanové, Pržno 50 a Josefa Bystřičana (roč. 1954), Pržno 50, (spoluvlastníci nemovitostí na parc. č. 1137, 1136, 1135). 3/23

4 Z průběhu veřejného ústního jednání, které se uskutečnilo dne , stavební úřad sepsal protokol, jehož součástí je doplnění námitek podaných Ing. Helenou Bijokovou Drábkovou, které se týkají odstranění zeleně, která dnes reguluje vsakování a odtok dešťových vod. Současně vyjádřila obavy z průniku vod do nebezpečné vrstvy s možností usmyknutí a vyjádřila požadavek na provedení pyrotechnického průzkumu. V návaznosti na závěry ústního jednání a obsah podaných námitek žadatel dne požádal o přerušení územního řízení ve smyslu ust. 64 odst. 2 správního řádu. Této žádosti stavební úřad vyhověl usnesením ze dne , kterým řízení přerušil do Lhůta byla na žádost žadatele usnesením ze dne prodloužena do Ze spisu vyplývá, že se stavební úřad v této době zabýval vlastnictvím stavby bunkru, který je umístěný na pozemku parc. č. 1116/1. V průběhu řízení byla žadatelem předložena kupní smlouva k uvedenému pozemku, ze které vyplývá, že se jedná o příslušenství nemovitosti uvedené v čl. I. odst. 2 této smlouvy, jehož vlastníkem je žadatel. Dne stavební úřad obdržel od žadatele žádost o pokračování řízení. Součástí této žádosti bylo doplnění podkladů žádosti, a to včetně zrevidované dokumentace označená jako REV 02 a posouzení vlivu stavby na zastínění okolní zástavby. Opatřením ze dne stavební úřad oznámil všem známým účastníkům řízení a dotčeným orgánům pokračování územního řízení a současně nařídil na den k projednání návrhu veřejné ústní jednání. Dne , tj. před ústním jednáním, stavební úřad obdržel písemné námitky účastníků řízení, a to Ing. Tomáše Bystřičana, Josefa Bystřičana (roč. 1979), Naděždy Bystřičanové, Josefa Bystřičana (roč. 1954). Mimo již podané námitky vyjádřili požadavek stanovit podmínky k ochraně veřejných zájmů v dotčeném prostoru i jeho okolí, přičemž odkazují na doložené vyjádření Ing. Luďka Kováře, Ph. D., držitele odborné způsobilosti v oboru inženýrská geologie a znalce v oboru těžba, odvětví geologie, specializace inženýrská geologie, ze dne , požadují umístění ochranných svodidel na okraj příjezdové komunikace a namítají neexistenci posouzení vlivu stavby (pilotáže) na případné zhroucení stropu schodové jámy, což by způsobilo nesprávné odvětrávání a metan by se tlačil do okolních pozemků a domů. Dne se uskutečnilo veřejné ústní jednání, z jehož průběhu stavební úřad sepsal protokol. Součástí protokolu jsou námitky podané Ing. Helenou Bijokovou Drábkovou, MUDr. Martou Pískovskou, které především namítají, že úprava dokumentace neřeší jejich základní námitky k DÚR před její úpravou, které spočívají v ohrožení majetku a životů možným uvolněním metanu či jiným nebezpečím při vrtání pilot v poddolovaném území, zásah do vlastnických práv při realizaci stavby a svádění vod na jejich pozemek. V návaznosti na podané námitky dne požádal stavební úřad společnost DIAMO, státní podnik, odštěpný závod Odra, o sdělení, zda lze jejich vyhodnocení původně zpracované pro bytové domy ul. Keltičkova použít pro výstavbu řadových rodinných domů a zda byl posouzen i širší dopad na stávající okolní zástavbu rodinných domů. Odpověď stavební úřad obdržel dne , ze které vyplývá doporučení v místech výkopů do větší hloubky jak 0,5 m provést atmogeochemický průzkum, který by měl být realizován před zahájením vlastní stavební činnosti. Další doporučení k předložené projektové dokumentaci nebyly navrženy. 4/23

5 Dne stavební úřad obdržel podání, v němž žadatel sděluje, že s ohledem na jednání s majiteli parc. č a 1132/1, byla upravena DÚR (zvětšení odstupu stavby od společné pozemkové hranice), označená jako REV 03. Opatřením ze dne stavební úřad oznámil všem známým účastníkům řízení a dotčeným orgánům a současně nařídil nové ústní projednání věci na den Dne , tj. před ústním jednáním, stavební úřad obdržel námitky účastníka řízení, Olgy Skoczkové, Zálesí 518, Václavovice, jako nového vlastníka nemovitostí s parc. č a Změna vlastníka proběhla ke dni Původními vlastníky byly Ing. Helena Bijoková Drábková, MUDr. Marta Pískovská. Ve svých námitkách Olga Skoczková namítá především, že budoucí stavba je velmi komplikovaně navržena do strmého svahu, který není zcela bezpečně konsolidovaný (viz zpracované Báňské posudky), celá lokalita je poddolovaná, s propadajícími se podzemními chodbami, provedením výstavby dojde k novému a nezanedbatelnému namáhání, jak podzákladí nové výstavby, tak svahu, a to jak mechanického zatížení, tak zejména od nového hydro - fyzikálního namáhání, dle DÚR projektant vychází z teoretické prognózy dalšího vývoje pouze pod samotnou novostavbou řadových rodinných domů, přičemž vůbec není řešena problematika interakce a ovlivnění staré zástavby, ze starších i novějších znaleckých posudků (báňských, hydrogeologických) zpracovaných pro předmětnou oblast není výstavba v této lokalitě vůbec doporučena (dříve byla v takových místech stavební uzávěra), při realizaci opěrné zdi situované prakticky na hraně jejího pozemku musí nutně dojít k zásahu do jejího pozemku, s čímž nesouhlasí a trvá na tom, aby v hraně pozemku bylo oplocení a za ním manipulační prostor pro jeho údržbu 1 m, vzhledem k udaným parametrům přetvoření terénu od poddolování se bude opěrná zeď v budoucnu deformovat a tím narušovat její pozemek, nesouhlasí se spádování komunikace směrem k opěrné zdi, při vrtání pilot bude docházet k otřesům a k narušení stávajícího vodního režimu podzemních vod s možnými negativními důsledky pro stávající dům, vrtání ve velmi malé vzdálenosti od její garáže může mít na ni devastační účinky a otřesy, které budou vznikat při odstraňování bunkru mohou narušit statiku budov na ul. Vilová. Rovněž uvedla, že trvá na námitkách, které podali dne bývalí vlastníci nemovitosti. Dne se uskutečnilo veřejné ústní jednání, ze kterého byl sepsán protokol, jehož součástí jsou písemné námitky podané Ing. Tomášem Bystřičanem, Josefem Bystřičanem (roč. 1979), Naděždou Bystřičanovou, Josefem Bystřičanem (roč. 1954). Především namítají neúplné a nepřesné posouzení požadavků dle vyhl. č. 501/2006 Sb., a to zejména dle 2 písm. a) bod 2, který definuje pojem rodinný dům, dále 20 odst. 5 písm. c), kdy předmětná stavba tento požadavek nesplňuje. Současně vyjádřili požadavek na znovuposouzení záměru z hlediska územního plánu Útvarem hlavního architekta Ostravy. Namítají celkovou velikost stavby, která bude poškozovat kvalitu jejich bydlení a bude snižovat a komplikovat budoucí prodej jejich nemovitostí. Požadují posudky z hlediska únosnosti svahu a vibrací, způsobené vrtáním až 10 m pilotů, kdy mají obavy, že svah bude narušen do takové míry, že bude nestabilní a poškodí jejich pozemek. Z těchto důvodů žádají o kompletní pasportizaci celého domu a svahu. Dne stavební obdržel Vyjádření projektanta k námitkám účastníků řízení, jehož součástí je oznámení změny adresy místa podnikání fyzické osoby Ing. Pavla Krátkého (nová aresa: Opavská 6230/29A, Ostrava Poruba). Stavební úřad vyhověl požadavku účastníků řízení o opětovné posouzení záměru z hlediska územního plánu Útvarem hlavního architekta Ostravy. Dne pak bylo stavebnímu úřadu doručeno uvedené 5/23

6 vyjádření Útvaru hlavního architekta (č. j. SMO/263279/12/ÚHAS/Tum ze dne ), ze kterého vyplývá, že původní stanovisko č. j.: SMO/088193/12/ÚHA/HOR ze dne zůstává v platnosti. Opatření ze dne stavební úřad v souladu s ust. 36 odst. 3 správního řádu dal účastníkům řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Této možnosti využil dne Ing. Tomáš Bystřičan. Po provedeném řízení stavební úřad vydal rozhodnutí sp. zn.: S-SMO/148256/12/Správ, č. j.: SMO/420633/13/Správ./Lk, ze dne , kterým rozhodl o umístění požadované stavby, stanovil podmínky pro umístění stavby a projektovou přípravu a současně rozhodl o námitkách účastníků řízení. Vzhledem ke složitým základovým poměrům stavební úřad uložil v souladu s ust. 92 odst. 1 stavebního zákona zpracování prováděcí dokumentace stavby. Výrok rozhodnutí pak opřel především o výsledek posouzení předložené žádosti z hledisek uvedených v ust. 90 stavebního zákona, kdy dospěl k závěru, že umístění stavby je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací města, že umístění vyhovuje obecným požadavkům na využívání území ve smyslu vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území (dále jen vyhl. č. 501/2006 Sb. ) a že záměr je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů. Proti výše uvedenému rozhodnutí podali odvolání účastníci řízení, Petr Dzurec a Pavla Dzurcová (dále také jen odvolatelé A ), dále pak Ing. Tomáš Bystřičan, Josef Bystřičan (roč. 1979), Naděžda Bystřičanová, Josef Bystřičan (roč. 1954), (dále také jen odvolatelé B ) a dále Olga Skoczoková (dále také jen odvolatel C ), ve kterém shodně namítají, že důvodem pro podání odvolání je skutečnost, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro vydání územního rozhodnutí, neboť navrhovaný záměr je v rozporu se zákonem a s jeho prováděcími předpisy popřípadě technickými normami, že došlo k porušení procesního postupu, přičemž rozhodnutí vykazuje i vady v nepřezkoumatelnosti některých jeho částí. Podle jejich názoru správní orgán se buď vůbec nebo pouze částečně vypořádal s námitkami odvolatelů. Své konkrétní námitky pak odvolatelé shrnuli do následujících bodů: 1. Odvolatelé A, B, C shodně namítají, že stavba není v souladu Územním plánem města Ostravy. Stavbu nelze podřadit v návzanosti na vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v rámci funkčního využití bydlení individuální pod stavbu vhodnou ani stavbu přípustnou. Rozpor s uvedenou vyhláškou je dán tím, že svými dispozicemi a počtem podlaží není stavba řadových domů v souladu s definici pojmu rodinný dům. Podle ust. 2 písm. a) bod 2. citované vyhlášky se stavbou pro bydlení rozumí rodinný dům, který může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Odvolatelé odkazují na obdobnou definici uvedenou i v technické normě ČSN Obytné budovy, a to na body normy, kde je definováno podkroví a bod 3.3.2, kde je definováno nadzemní podlaží. Namítají, že stavební úřad odkazuje na technickou normu ČSN 6707/1 (73 000) Pozemní a inženýrské stavby, která již není účinná, a to od roku 2009, kdy byla nahrazena technickou normou ČSN P ISO ( ) Pozemní a inženýrské stavby. Podle bodu této normy se jako podkroví definuje místnost nalézající se převážně v prostoru po šikmou střechou a bod definuje šikmou střechu jako střechu jejíž sklon je větší než 10. Z uvedeného vyplývá, že podkroví je ohraničený vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím nalézající se převážně v prostoru pod šikmou střechou a určený k účelovému využití. V daném případě střecha není vůbec zkosená, její sklon je prakticky 0 a svými dispozicemi je svou povahou ustupujícím podlažím. Odvolatelé nesouhlasí s tvrzením správního orgánu, že mohl využít odchylky dané slovem převážně a striktně netrval na zastřešení podkroví části šikmou střechou, neboť slovo převážně znamená z větší části, tzn. že převážná část střechy každého podkroví musí být šikmá v alespoň určeném poměru. V daném případě odvolatelé mají za to, že navrhovaná stavba nesplňuje normy právních předpisů tak, jak jsou tvrzeny správním orgánem a stavba, jak 6/23

7 je navrhována, není v souladu s územním plánem města Ostravy, neboť svými dispozicemi se nejedná o stavbu, kterou by bylo možné zařadit pod funkční využití jako vhodné. 2. Odvolatelé A, B, C shodně uvádějí, že správní orgán jako doklad, že jsou splněny podmínky ust. 12 odst. 4 vyhl. č. 268/2009 Sb., označuje posudek Posouzení vlivu stavby - řadové domy ul. Keltičkova, Vilová vypracovaný VŠB technickou universita Ostrava, katedra prostředí staveb a TZB v červnu roku Tento posudek je zcela nevypovídající, neboť jeho přečtením a porovnáním s územním rozhodnutím lze jednoduše zjistit značné rozpory mezi tím, z čeho bylo znalci vycházeno a jaká je skutečnost. Předně posudek byl vypracován pouze na dům č. p. 338 údajně z důvodu, že tento by měl být nejvíce ovlivněn. Jak k tomuto výběru došlo, však není vůbec uvedeno. Tvrzení, že posudek byl vypracován na dům v nejkritičtějším místě, není nijak podloženo. Pokud jde o rozpornost údajů, pak znalci vycházeli z toho, že úroveň terénu u dotčeného domu je 247,12. Bod v polovině výšky okna je ve výšce +1,795 a kontrolní bod ve výšce 2m. Dále vycházeli z toho, že horní hrana opěrné zdi bude ve výšce 249,3 m a horní hrana atiky řadové zástavby (objekt B 1) bude ve výšce 255,69 m. Podle územního rozhodnutí je úroveň +/- objektů A1-A8 ve výšce 251,1m. Výška terasy je na úrovni +9,3m a výška atiky je na úrovni + 12,1 m. Terasa je tak ve výšce 260,4 m, resp. atika ve výšce 263,2 m. To je cca o 5 m v případě terasy, resp. o 8 metrů v případě atiky, více, než výška budov, ze které bylo vycházeno ve znaleckém posudku. Vzhledem k tomu, že výsledek znaleckého posudku je ve prospěch stavebníka jen velmi těsně, mohl by tento fakt hrát významnou roli v tom, zda jsou splněny limity či nikoliv. U objektů B1-B4 je výška atiky 256,2 m a 257,2 m, stejně jako u objektu B5. Posouzení vlivu objektů A1-A8 zcela chybí, přestože jsou řádově o metry posazeny na svahu výše než objekty B1-B5. Současně znalci také vycházeli z toho, že vzdálenost objektů od hrany pozemku je 7 m, což není zcela pravda, protože v některých místech je to pouze 5,2 m. Odvolatelé mají za to, že posudek je nekompletní, nepřezkoumatelný, stejně jako jeho závěry, které nejsou v části vůbec odůvodněné. Celkově nevychází ze správných údajů a v dané lokalitě a neposuzuje všechny dotčené nemovitosti. Zde odvolatel odkazuje na své námitky, neboť již z grafické podoby plánované výstavby je patrné, že na svahu se budou tyčit třípatrové řadové domky ve výši 12 m nad úrovní stavebního pozemku, které i tím, že tvoří řadu, nepropustí po většinu dne žádné světlo. Odvolatelé nepochybují, že normové hodnoty jsou zcela jistě plánovanou výstavbou překročeny. 3. Odvolatelé A, B, C shodně namítají, že napadené rozhodnutí neobsahuje veškeré náležitosti podle 9 odst. 1 vyhl. č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování a stavebního řádu, konkrétně nemá veškeré náležitosti stanovené v písm. c). Výroková část územního rozhodnutí sice obsahuje údaje o minimálních vzdálenostech stavby od hranice pozemku, nicméně neobsahuje údaje o minimálních vzdálenostech od sousedních staveb. Skutečnost, že tyto údaje jsou obsaženy v odůvodnění, pak nemůže absenci těchto údajů v Popisu stavby napravit. Současně je také podle názoru odvolatelů nedostatečně vymezeno území dotčeného vlivu stavby podle 9 odst. 1 písm. e) téže vyhlášky. Odvolatelé dále uvádí, že nesouhlasí s názorem správního orgánu, že byly splněny podmínky požadované 25 odst. 1 vyhl. č. 503/2006 Sb. Plánovaný odstup mezi plotem a opěrnou zdí má v některých místech činit 0,4 m. Odvolatel je toho názoru, že zcela jistě prostor neumožňuje dospělému člověku jakýmkoliv způsobem provádět údržbu nebo opravy opěrné zdi, stejně tak je nebezpečí, že dojde k poškození majetku odvolatele a dalších dotčených osob při provádění stavby této opěrné zdi. Zároveň je třeba konstatovat, že bude prováděna nová stavba, u které je pravděpodobné, že teprve v budoucnu se na ní budou projevovat vlivy nestabilního podloží a je velmi časté, že nové stavby a zejména opěrné stěny je třeba opravovat. 4. Odvolatelé A, B, C shodně namítají, že napadené rozhodnutí neobsahuje vůbec v dostačující míře posouzení podle ust. 90 písm. b) stavebního zákona, tj. souladu záměru s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Navrhovaný záměr zcela vybočuje z charakteru okolní zástavby. V okolí jsou 7/23

8 téměř veškeré stavby samostatné rodinné domy nebo větší vily, které jsou vždy od sebe oddělené pásy zeleně a je tak vytvářena klidová čtvrť, které si zachovává svůj charakter již desítky let. Navrhovaná stavba je masivní řadová zástavba cca 12 m vysoká, která se ještě nachází na vyvýšeném místě zcela tak bude měnit ráz okolí. Z architektonického hlediska je stavba do okolního prostředí zcela nevhodná, neboť v okolí se nenachází takto souvislá stěna budov. Z urbanistického pohledu je třeba chránit hodnoty daného území a stávající zástavby. Napadené rozhodnutí ani řízení, které mu předcházela, buď vůbec tyto nevratné zásahy neposuzovala nebo velmi vágně, přičemž se ale jedná z hlediska územního plánování a z hlediska vlivu stavby na území takřka o nejzásadnější otázky. Navrhovaný záměr není vůbec šetrný k zájmům vlastníkům sousedních nemovitostí. Stavební úřad se uvedeným posouzením prakticky vůbec nezabýval, přestože mu to zákon ukládá a námitky z tohoto pohledu vůbec neposuzoval. Odvolatel B zároveň v této souvislosti vyjadřuje nesouhlas se zamítnutím námitky č. 27. Podle odvolatele není celé místo obklopeno bytovými domy. Naopak ve výrazné míře převládá zástavba samostatných rodinných domů. Umísťovaná stavba hmotově i výškově vybočuje z charakteru stávající zástavby a neodpovídá měřítku krajiny v daném území a zcela zásadně narušuje vztahy v krajině. 5. Odvolatelé A, B shodně opětovně vyjadřují nesouhlas s názorem stavebního úřadu ve věci údržby opěrné stěny, jejíž odstup od stávajícího oplocení činí 0,4-1,95 m. Odvolatel C namítá, že se stavební úřad nerozhodl o námitkách a), b), c), d) a f), které jsou uvedené na str. 33 rozhodnutí, z důvodu, že není zřejmé, jakým způsobem by obsahem námitky mělo být právo odvolatele dotčeno. Minimálně námitky pod bodem a), b), c) se týkají umístění stavby do daného území a vůbec tím, zda je možné navržený záměr realizovat. To se odvolatele týká, neboť jeho stavba a pozemek bezprostředně sousedí s pozemky, kde má být návrh realizován. Odvolatel namítá, že předložené průzkumy nejsou v rozsahu požadavků vyhl. č. 503/2006 Sb. a vyhl. č. 499/2006 Sb. Odvolatel C se dále vyjadřuje k odůvodnění námitky č. 16, která byla v celém rozsahu zamítnuta. Inženýrsko geologický průzkum i posudek Vliv minulé důlní činnosti a starých důlních děl je starého data a pro jinou stavbu a z hlediska požadavků provádějících předpisů je tak nedostatečný. Inženýrsko geologický průzkum není prováděn pro celé území, ale jen pro jeho část, tudíž není pro navrhovaný záměr zcela relevantní. Není možné proto přebrat jeho závěry pro celé území. Je také zjevné, že průzkum nebyl proveden kompletně, neboť při něm došlo ke komplikacím. Ani dodatečně vypracovaným geofyzikální průzkum nemůže tyto nedostatky zhojit. Oba dokumenty jsou zcela nedostačujícím podkladem, ze kterého nelze dojít k relevantním závěrům. Správní orgán tak hodnotí posudky podle svého uvážení, kterému ale v tomto případě není dán prostor. Účelem posudků je získat odborný názor na konkrétní věc, v daném případě umístitelnost stavby a možné její vlivy na okolí. Kdyby si o všem mohl udělat stavební úřad závěr sám, nepotřeboval by žádné posudky ani závazná stanoviska apod. Odvolatel tak trvá na tom, že odůvodnění zamítnutí této námitky je zcela nedostatečné, správní orgán se vypořádal s námitkou nesprávně a takové odůvodnění nemůže obstát. 6. Odvolatelé A, B namítají, že správní orgán se procesně nezabýval a nerozhodl o námitce č. 8 na str. 31 z důvodu, že není zřejmé, jakým způsobem by obsahem námitky mělo být právo odvolatele dotčeno. Vznesená námitky se týká umístění stavby do daného území a vůbec tím, zda je možné navržený záměr realizovat. To se odvolatelů bezpochyby týká, neboť jejich stavby a pozemky bezprostředně sousedí s pozemky, kde má být návrh realizován. Odvolatelé mají na rozdíl od správního orgánu za to, že doložené průzkumy nejsou v rozsahu požadavků vyhl. č. 503/2006 Sb. a vyhl. č. 499/2006 Sb. Aby mohli odvolatelé a kterákoliv jiná dotčená osoba vůbec navrhovaný záměr posoudit a podat proti němu námitky, musí být navrhovaný záměr dobře a v souladu se zákonem popsán v projektové dokumentaci a v průvodní zprávě s tím, že musí být i podložen příslušnými podklady. Jelikož relevantní podklady jsou nedostačující a nesprávné, je tím vlastně znemožněno účastníkům řízení posoudit, zda a proti čemu mají námitky vznést. Inženýrsko geologický průzkum je starého data pro jinou stavbu a z hlediska požadavků prováděcích předpisů je tak nedostatečný. Není prováděn pro celé území, ale jen pro jeho část, tudíž není pro navrhovaný záměr zcela relevantní. Není možné přebrat jeho závěry pro 8/23

9 celé území. Je také zjevné, že průzkum nebyl proveden kompletně, neboť při něm došlo ke komplikacím. Současně odvolatelé konstatují, že inženýrsko geologický průzkum nemůže být relevantním podkladem, ze kterého nelze dojít k relevantním závěrům. Nesprávný a nedostačující inženýrsko geologický průzkum může vést k nesprávnému umístění a provedení stavby, která nemusí být ani v území realizovatelná a může dojít k nehodám ať už v průběhu stavby nebo po ní, které mohou zasáhnout i na okolní pozemky a stavby. Z tohoto důvodu mají odvolatelé za to, že tímto může být dotčeno jejich právo a o námitce mělo být zcela určitě rozhodnuto. Odvolatel C se vyjadřuje k posouzení námitky č. 17 bod c, který se týká odstupu mezi opěrnou stěnou a stávajícím oplocením, který činí 0,4 m -1,95 m, přičemž uvádí, že si nedovede představit, jak by bylo možné udržovat opěrnou stěnu o výšce 2 m z prostoru 0,4 m. Dále uvádí, že samotná stěna je z urbanistického hlediska nepřiměřeným zásahem do sousedství, když zcela změní charakter prostředí. 7. Odvolatelé A namítají, že správní orgán zamítl námitku č. 9 uvedenou na str. 32 rozhodnutí, avšak v podstatě se námitkou nezabýval, neboť uvedl, že nevzhlednost betonové stěny nemůže posuzovat, neboť návrh může posuzovat jen ze zákonných hledisek podle ust. 90 stavebního zákona. Odvolatelé považují způsob, jakým se správní orgán s námitkou vypořádal za značně alibistický, neboť právě 90 stavebního zákona určuje, že navrhovaný záměr by měl být v souladu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Svým odůvodněním vlastně správní orgán deklaroval, že z tohoto pohledu vůbec návrh neposuzoval a tím, že se s námitkou odvolatele nevypořádal, způsobil nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Správní orgán by měl hájit obecné zájmy a hodnoty území. V daném případě se tak vůbec nestalo. V závěru odvolání pak odvolatelé shodně navrhují, aby napadené rozhodnutí bylo odvolacím orgánem změněno tak, že se žádost o vydání územního rozhodnutí zamítá nebo že se rozhodnutí zrušuje a věc se vrací správnímu orgánu II. stupně k novému projednání. (Text jednotlivých odvolání odvolací orgán upravil takovým způsobem, aby jejich obsah zůstal zachován.) V souladu s ust. 86 odst. 2 správního řádu stavební úřad opatřením ze dne vyzval účastníky řízení, aby se ve stanovené lhůtě k podanému odvolání vyjádřili. Této možnosti nevyužil žádný z účastníků řízení. Odvolací orgán se nejprve zabýval posouzením podaných odvolání z hlediska jejich přípustnosti a včasnosti podle ust. 81 odst. 1 a ust. 83 odst. 1 správního řádu. Z ust. 81 odst. 1 správního řádu vyplývá, že proti rozhodnutí může podat odvolání pouze účastník řízení. V této souvislosti odvolací orgán zjistil, že odvolání podali vlastníci sousedních nemovitostí, které stavební úřad zahrnul do okruhu účastníků řízení. Jedná se tedy o odvolání přípustná. Podle ust. 83 odst. 1 správního řádu odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Rozhodnutí o umístění stavby stavební úřad doručoval dle ut. 92 odst. 3 stavebního zákona, tzn. že žadateli a obci, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn a dotčeným orgánům, doručoval jednotlivě a ostatním účastníkům řízení dle ust. 85 odst. 2 stavebního zákona veřejnou vyhláškou. Doručování veřejnou vyhláškou je upraveno v ust. 25 odst. 2 správního řádu, kde se uvádí, že doručování veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost, považuje za doručenou. V daném případě oznámení o možnosti převzít písemnost bylo na úřední desce vyvěšeno dne a dne bylo sejmuto. Dne byla písemnost všem odvolatelům doručena a ode dne začala běžet patnáctidenní lhůta pro podání odvolání. Vzhledem k tomu, že všechna odvolání, která stavební úřad obdržel dne a , byla podána v uvedené zákonné patnáctidenní lhůtě, odvolací orgán posoudil jako odvolání včasná. 9/23

10 Odvolací orgán dále posoudil podaná odvolání v návaznosti na ust. 82 odst. 2 správního řádu, ze kterého vyplývá, že odvolání musí mít náležitosti uvedené v 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Po posouzení odvolání z tohoto hlediska odvolací orgán dospěl k závěru, že podaná odvolání uvedené požadavky splňují. Současně, vzhledem k tomu, že odvolání podané Ing. Tomášem Bystřičanem, Josefem Bystřičanem (roč. 1979), Naděždou Bystřičanovou a Josefem Bystřičanem (roč. 1954), směřovalo mimo jiné rovněž do závazného stanoviska Magistrátu města Ostravy, odboru ochrany životního prostředí ze dne , vydaného podle ust. 12 odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, které je součástí koordinovaného závazného stanoviska č. j.: SMO/088193/12/ÚHAS/HOR ze dne , postupoval odvolací orgán podle ust. 149 odst. 4 správního řádu, který upravuje postup odvolacího orgánu v případě, kdy odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska. V ust. 149 odst. 4 správního řádu se uvádí, že jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Z tohoto důvodu odvolací orgán opatřením ze dne postoupil podané odvolání odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, který je v daném případě nadřízeným správním orgánem orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska, s žádostí o potvrzení nebo změnu závazného stanoviska. V návaznosti na tuto žádost pak odvolací orgán obdržel dne sdělení odboru životního prostředí a zemědělství č. j.: MSK49298/2014, sp. zn.: ŽPZ/9975/2014/Maď, ze dne Z obsahu sdělení vyplývá, že předmětné závazné stanovisko je věcné správné a že se podle ust. 149 odst. 4 správního řádu stanovisko potvrzuje. Následně dal odvolací orgán opatřením ze dne účastníkům řízení možnost v souladu s ust. 36 odst. 3 správního řádu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Této možnosti využil účastník řízení, Ing. Tomáš Bystřičan, a zástupce žadatele, Ing. Pavel Krátký, a to nahlédnutím do spisu. Podle ust. 89 odst. 2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí a právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Výrok rozhodnutí o odvolání odvolací orgán opírá o následující posouzení věci. Na úvod krajský úřad uvádí, že s účinností od byl novelizován zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Z čl. II zákona č. 350/2012 Sb. Přechodná ustanovení bodu 14 vyplývá, že správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů. Jelikož byla žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby podána dne , tj. za účinnosti předchozí právní úpravy stavebního zákona, dokončí se postup v této věci podle dosavadních právních předpisů, tj. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, platného do (jak již byl v předchozím textu uváděn jako stavební zákon ). Obecně k procesu územního řízení je třeba uvést, že je upraven v ust. 84 až 95 stavebního zákona a v ust. 3 a 9 vyhl. č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního 10/23

11 opatření, ve znění platném do (dále jen vyhl. č. 503/2006 Sb. ). Územní řízení se zahajuje na základě písemné žádosti účastníka řízení. Žádost se podává na zákonem předepsaném formuláři podle ust. 3 odst. 1 vyhl. č. 503/2006 Sb. a musí obsahovat náležitosti vyplývající z ust. 86 odst. 1 a 2 stavebního zákona a ust. 3 odst. 2 citované vyhlášky, tj. přílohy uvedené v části B formuláře žádosti o vydání rozhodnutí umístění stavby a dokumentaci podle přílohy č. 4 vyhl. č. 503/2006 Sb. Správní orgán je pak povinen rozhodnout jen v rozsahu podané žádosti, kterou není oprávněn sám nijak doplňovat či jinak upravovat. Správní orgán proto pouze zkoumá, zda předložená žádost včetně příloh a dokumentace splňuje požadavky a předpoklady stanovené příslušnými zákony a předpisy a na základě tohoto posouzení buď žádosti vyhoví, tzn. rozhodne o umístění stavby, nebo žádost o umístění stavby zamítne. V průběhu řízení je správní orgán povinen rovněž postupovat v souladu s příslušnými předpisy upravující vlastní proces řízení. V daném případě předložená žádost obsahuje náležitosti uvedené v ust. 86 odst. 1 stavebního zákona, jako jsou základní údaje o požadovaném záměru, identifikační údaje o pozemcích. Žádost byla podána na příslušném formuláři a byla doložena přílohami uvedenými v části B přílohy č. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb. K žádosti byly doloženy ve smyslu ust. 86 odst. 2 písm. a) stavebního zákona doklady prokazující vlastnické nebo jiné právo žadatele. Vlastníkem pozemku parc. č. 1116/1, 117, 1118, 1128, 1129, 1130 v k. ú. Slezská Ostrava je žadatel. Vlastníkem pozemků parc. č. 1043/1 a 1141 je Statutární město Ostrava, správa nemovitostí svěřena obvodu Slezská Ostrava. Pro umístění záměru na těchto pozemcích byl udělen souhlas radou městského obvodu Slezská Ostrava usnesením č. 2120/36 ze dne Žádost byla dále doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů nebo jinými doklady podle zvláštních předpisů, jejichž výčet stavební úřad uvedl v odůvodnění rozhodnutí. K žádosti byly připojeny stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury zejména k možnosti a způsobu napojení anebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, přičemž výčet jednotlivých stanovisek je rovněž součástí rozhodnutí. K žádosti byla rovněž doložena dokumentace pro vydání územního rozhodnutí zpracovaná dle přílohy č. 4 k vyhl. č. 503/2006 Sb. V daném případě předložená dokumentace je zpracována společností PROJEKTSTUDIO EUCZ, s. r. o., se sídlem Spartakovců 6014/3, Ostrava, zast. zodpovědným projektantem Ing. Pavlem Krátkým, autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby. Stavebně konstrukční část je zpracována společností STATIKA OLOMOUC, s. r. o., projektanty Ing. Danielem Lemákem, Ph.D., autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb a mosty a inženýrské konstrukce, a Ing. Romanem Koišem, autorizovaným inženýrem pro geotechniku. Dopravní řešení stavby je zpracováno Ing. Pokorným, autorizovaným inženýrem, v oboru dopravní stavby. Vodohospodářská část dokumentace je zpracována Marii Dostálovou, autorizovaným technikem v oboru vodohospodářské stavby. Součástí dokumentace je rovněž požárně bezpečnostní řešení zpracované Ing Miroslava Sopůškem, osobou odborně způsobilou v oboru požární ochrany. Žádost byla dále doložena Znaleckým posudkem Vliv minulé důlní činnosti a starých důlních děl na výstavbu objektů na ul. Keltičkova Dva bytové domy Slezská Ostrava, zpracovatel Doc. Ing. Petr Janas, CSc. (červenec 2006), dokumentem Inženýrskogeologický průzkum pro akci: Slezská Ostrava ul. Keltičkova bytové domy, zpracovatel Ing. Libor Vlk (duben 2012), dokumentem Vyhodnocení výstupu důlních plynů na povrch pro stavbu bytové domy ul. Keltičkova, Vilová Slezská Ostrava, k. ú. Ostrava zpracovatel DIAMO, státní podnik (prosinec 2005), dokumentem Posouzení stavu podloží v rámci přípravy stavby řadových RD geofyzikální výzkum, zpracovatel KOLEJ CONSULT & servis spol. s r. o., (červenec 2012), dokumentem Hodnocení radonového indexu, zpracovatel RADON KONTROL (červenec 2006) a dokumentem Posouzení vlivu stavby Řadové rodinné domy ul. Keltičkova, Vilová na zastínění stávající okolní obytné zástavby, zpracovatel VŠB Technická universita Ostrava, katedra prostředí a staveb a TZB (červen 2012). Základní kritéria, podle kterých je stavební úřad p o v i n e n posoudit každý předložený záměr, jsou uvedena v ust. 90 stavebního zákona. Ve smyslu tohoto ustanovení stavební úřad posuzuje, zda je předložený záměr 11/23

12 žadatele v souladu: a) s vydanou územně plánovací dokumentací, b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území, d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, e) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. V případě, že stavební úřad v průběhu řízení neshledá soulad předloženého záměru se v š e m i uvedenými požadavky nebo jestliže by umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem nebo zvláštními právními předpisy, žádost z a m í t n e dle ust. 92 odst. 2 stavebního zákona. V opačném případě stavební úřad v územním rozhodnutí navržený záměr schválí a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru. V daném případě stavební úřad předloženou žádost přezkoumal z hlediska souladu záměru s územně plánovací dokumentací ( 90 písm. a) stavebního zákona) přičemž dospěl k závěru, že předložený záměr je v souladu s Územním plánem města Ostravy, schváleným Zastupitelstvem města dne s platností od , včetně jeho pozdějších změn a úprav. Stavební úřad uvádí, že stavba je v souladu s funkčním využitím bydlení individuální, která je určena dle regulativů funkčního a prostorového uspořádání území pro bydlení v rodinných domech a v obdobných formách nájemních domů nízkopodlažní obytné zástavby. Dle regulativů funkčního a prostorového uspořádání území lze předložený záměr zařadit do kategorie vhodné. Na předmětné území není schválená územně plánovací dokumentace, která by stanovila podrobnou prostorovou regulaci zástavby. Dále stavební úřad uvádí, že vycházel ze skutečnosti, že se jedná o stavbu, která je z funkčního hlediska stavbou pro bydlení. Navržené domy splňují parametry pro rodinné domy, tzn. že mají dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. V každém řadovém rodinném domě se nachází jedná bytová jednotka a účelem stavby je trvalé bydlení. V rámci tohoto posouzení stavební úřad rovněž odkazuje na kladné vyjádření Útvaru hlavního architekta vydané v rámci koordinovaného stanoviska KS 0376/20125 ze dne a ze dne pod č. j. SMO/263279/13/ÚHA/Tum. Odvolací orgán se s tímto posouzením záměru z uvedeného hlediska neztotožňuje a zastává názor, že stavební úřad soulad přeloženého záměru s vydaným územním plánem města posoudil nesprávně, přičemž tento závěr opírá o následující posouzení: Předmětný záměr je umístěn v ploše BI Bydlení individuální. Tato plocha podle regulativů slouží k Bydlení v rodinných domcích a v obdobných formách nájemních domů nízkopodlažní obytné zástavby. Územní plán pro uvedenou funkční plochu stanovuje jako funkční využití vhodné: -Různé typy rodinných domků a vesnické zástavby s hospodářským zázemím, užitkovým využitím zahrad s možností chovu zvířectva. - Vybavenost, sloužící k uspokojování denní potřeby obyvatel území: zařízení obchodu, služeb, místní správy, předškolní, školská (základní a střední školy) zdravotnická, sportovní, stravovací, společenská. - Příslušné komunikace motorové, cyklistické, pěší, parkoviště, vestavěné a jednotlivé boxové garáže. - Zeleň veřejná, obytná, ochranná. Jako využití přípustné stanovuje: - Nízkopodlažní nájemné bytové domy (max. 3 N. P.). - Vybavenost, sloužící širšímu území: obchod, služby zařízení administrativní, církevní, sportovní, rekreační, zábavní, kulturní, ubytovací, sociální, školská, zdravotnická, volnočasová. - Nerušící Drobná výroba a služby, malé řem. provozovny, zahradnictví. - Zahrady. - Nezbytná technická vybavenost. Jako funkční využití výjimečně přípustné stanovuje: - Vhodné individuální rekreační objekty. - Větší rekreační střediska, penziony, hotely (nad 20 lůžek). - Zahrádkové osady. - Benzínová čerpadla. - Skupiny boxových garáží. Dále z regulativů vyplývá (viz část Funkční využití ploch, str. I/2), že posouzení přípustnosti staveb a opatření 12/23

13 v kategoriích přípustné a výjimečně přípustné náleží do pravomoci útvaru hlavního architekta. Rozhodující pro posouzení jsou výlučně hlediska urbanistická a ochrana životního prostředí. K posuzování konkrétních staveb bude přizván příslušný městský obvod. V případě sporu rozhodne zastupitelstvo města. Předpokladem pro zařazení záměru do kategorie fukční využití vhodné je, že se bude jednat o stavbu, která odpovídá definici pojmu rodinný dům uvedený v prováděcí vyhlášce stavebního zákona, v ust. 2 písm. a) bod 2 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění do ), kde se uvádí, že stavbou pro bydlení se rozumí rodinný dům, který může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Obdobnou definici obsahuje i technická norma ČSN Obytné budovy, v bodě , kde je rodinný dům definován jako stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Podle bodu této normy je podkroví definováno jako přístupný vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití. Podle bodu uvedené normy je nadzemní podlaží definováno jako každé podlaží, které má úroveň podlahy nebo její převažující části výše nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní přilehlého terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu; nadzemní podlaží se stručně nazývá také 1. podlaží, 2. podlaží atd., včetně podlaží ustupujícího. Technická norma ČSN P ISO ( ) Pozemní a inženýrské stavby terminologie Část 1: Obecné termíny, v bodě jako podkroví definuje místnost nalézající se převážně v prostoru pod šikmou střechou. Bod pak definuje šikmou střechu jako střechu jejíž sklon je větší než 10. Z obou definic lze dovodit, že podkroví je ohraničený vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím nalézající se převážně v prostoru pod šikmou střechou a určený k účelovému využití. Uvedené vymezení pojmu podkroví odpovídá metodice Ministerstva pro místní rozvoj k pojmu podkroví, uveřejněném na webových stránkách V projednávaném případě stavební úřad uvedl, že stavební úřad využil možnosti odchylky dané slovem převážně a striktně netrval na zastřešení nadstřešení podkroví části domu šikmou střechou, vzhledem ke zvolenému jednotnému nosnému systému železobetonových stropů v celé stavbě. Zároveň při svých úvahách vycházel z požadavků dodržení světlé výšky v podkroví 2,3 m, kterou stanoví vyhláška č. 268/2009 Sb. a požadovaného sklonu 10 šikmé střechy nad tímto prostorem. Výsledná konstrukce podkroví, která by splňovala tyto požadavky, by se v místě hřebenu zvýšila oproti navrhovanému řešení. S tímto závěrem se odvolací orgán neztotožňuje. Z uvedeného výkladu pojmu podkroví nelze dovodit, že stavební úřad měl možnost učinit odchylku od znění normy. Stavební úřad si nesprávně vyložil pojem převážně, což znamená z větší části, tzn. že převážná část střechy každého podkroví musí být šikmá a nikoli, že některé střechy musí být šikmé a některé nemusí. S ohledem na uvedené zjištění je odvolací orgán nucen uvést, že v případě záměru části označené jako blok A se nejedná o rodinné domy ve smyslu uvedených stavebních předpisů, proto předložený záměr nelze zahrnout pod funkční využití vhodné. Vzhledem k výše uvedenému odvolací orgán uzavírá, že stavební úřad předložený záměr nesprávně vyhodnotil z hlediska jeho souladu s vydanou územně plánovací dokumentací. Uvedené zjištění odvolací orgán považuje za takovou vadu napadeného rozhodnutí, pro kterou je třeba rozhodnutí zrušit a věc vrátit stavebnímu úřadu k novému projednání. V novém projednání věci tak musí stavební úřad vyhodnotit znovu záměr dle ÚPD, a pokud dojde k závěru, že záměr lze zařadit do kategorie přípustné, musí rovněž vyhodnotit další podmínky pro posouzení záměru (postup při posuzování), a to z hlediska přechodných ustanovení uvedených v čl. II bod 4 zák. č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony (dále jen zák. č. 350/2012 Sb. ). Zároveň je odvolací orgán nucen konstatovat, že pokud odvolatelé namítají, že navrhovaná stavba nesplňuje 13/23

14 normy právních předpisů tak, jak jsou tvrzeny správním orgánem a stavba, jak je navrhována není v souladu s územním plánem města Ostravy, neboť svými dispozicemi se nejedná o stavbu, kterou by bylo možné zařadit pod funkční využití vhodné, je třeba odvolání v této části považovat za důvodné. I přes toto zjištění odvolací orgán dále zkoumal, jakým způsobem se stavební úřad zabýval posouzením předloženého záměru z dalších hledisek uvedených v ust. 90 stavebního zákona. Podle ust. 90 písm. b) stavebního zákona je stavební úřad povinen posoudit záměr z hlediska, zda je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. V daném případě se stavební úřad posouzením záměru z tohoto hlediska nezabýval. V rámci posouzení záměru dle ust. 90 písm. a) stavebního zákona pouze uvedl, že na předmětné území není schválená územně plánovací dokumentace, která by stanovila podrobnou prostorovou regulaci zástavbu. Takovéto posouzení je třeba považovat za nedostatečné a rozhodnutí je třeba z tohoto hlediska považovat za nepřezkoumatelné. Z tohoto důvodu část odvolání, ve které odvolatelé namítají, že napadené rozhodnutí neobsahuje v dostatečné míře posouzení podle ust. 90 písm. b) stavebního zákona, za důvodnou. Obecně je však nutno v této souvislosti uvést, že územní plán obce zpracovaný jak podle původního stavebního zákona, zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, tak podle nového stavebního zákona, zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, musí obsahovat urbanistickou koncepci, zejména pak musí dále splňovat cíle a úkoly územního plánování ( 19 odst. 1 písm. b), d) stavebního zákona). Z tohoto lze pak dovodit, že pokud je územní plán vydán, zahrnuje již v sobě výše uvedené požadavky a při posuzování záměru z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací dle ust. 90 písm. a) stavebního zákona se tedy současně posuzuje záměr i z hlediska souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, tedy i z hlediska ust. 90 písm. b) stavebního zákona. Pokud tedy územní plán definuje urbanistické a architektonické hodnoty území, pak je povinen stanovit i podmínky jeho ochrany. V některých případech ale územní plán takové hodnoty nemá a tudíž ani územní plán žádné požadavky k jeho ochraně nestanovuje. Pokud však územní plán obsahuje požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, je stavební úřad povinen předložený záměr z těchto hledisek vyhodnotit. Vzhledem k tomu, že s ohledem na znění ust. 90 písm. b) stavebního zákona k posuzování architektonických a urbanistických hodnot v území je příslušný stavební úřad, nelze proto bez dalšího pouze odkázat na stanoviska Útvaru hlavního architekta. Podle ust. 90 písm. c) stavebního zákona byl stavební úřad dále povinen ověřit, zda je předložený záměr v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území. V souladu s tímto ustanovením byl stavební úřad povinen zkoumat, zda předložený záměr je v souladu s požadavky uvedenými ve vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, s požadavky ve vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a ve smyslu vyhl. č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. V daném případě se stavební úřad zabýval posouzením předloženého záměru z hledisek požadavků uvedených v jednotlivých citovaných vyhláškách. Odvolací orgán je však nucen uvést, že zjistil, že posouzení záměru uvedené v této části odůvodnění je nesprávné nebo neúplné. V rámci posuzování záměru dle vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných technických požadavcích na využívání území, se stavební úřad zabýval obsahem předmětného záměru v návaznosti na ust. 2 písm. a) bod 2, které obsahuje definici pojmu rodinný dům, kdy dospěl k závěru, že se v daném případě, a to i v případě bloku A, jedná o rodinné domy ve smyslu uvedené definice. S tímto posouzením se však odvolací orgán, jak je zřejmé z předcházející části tohoto odůvodnění, neztotožňuje. Skutečnost, zda obsahem záměru jsou či nejsou pouze 14/23

15 rodinné domy, má vliv na další posuzování záměru dle citované vyhlášky, například při posuzování vzájemných odstupů staveb dle ust. 25 vyhlášky. V daném případě stavební úřad posuzoval záměr z hlediska ust. 25 odst. 2 citované vyhlášky, která upravuje vzájemné odstupy pouze mezi rodinnými domy. Obecné požadavky na umísťování všech staveb jsou obsaženy rovněž v ust. 25 odst. 1 vyhl. č. 501/2006 Sb., kde se uvádí, že vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a pozemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. I když se stavební úřad některými dílčími požadavky na umístění staveb zabýval v rámci posouzení záměru z hlediska vyhl. č. 268/2006 Sb. a v rámci vyhodnocení jednotlivých námitek (např. námitky č. 27, 10, 11), posouzení umístění stavby dle citovaného ust. 25 odst. 1 vyhl. č. 501/2006 Sb. ve vztahu k požadavkům na zachovávání kvality prostředí neprovedl. Při posuzování, zda umístěním záměru je zachována kvalita prostředí, lze aplikovat výklad pojmu pohody bydlení. Tento pojem byl dříve obsažen v ust. 4 vyhl. č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhl. č. 502/2006 Sb., které obsahovalo obecné požadavky na umísťování staveb. Podle používaných definic (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 2 As 44/ ) je pohodou bydlení nutno rozumět souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení; pohoda bydlení je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku (z dopravy, výroby, zábavních podniků, ze stavebních prací aj.), čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, osluněním apod.; pro zabezpečení pohody bydlení se pak zkoumá intenzita narušení jednotlivých činitelů a jeho důsledky, tedy objektivně existující souhrn činitelů a vlivů, které se posuzují každý jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech. Správní orgán při posuzování, zda je v konkrétním případě pohoda bydlení zajištěna, nemůže ovšem zcela abstrahovat ani od určitých subjektivních hledisek daných způsobem života osob, kterých se má stavba, jejíž vliv na pohodu bydlení je zkoumán, dotýkat; podmínkou zohlednění těchto subjektivních hledisek ovšem je, že způsob života dotčených osob a jejich z toho plynoucí subjektivní nároky na pohodu bydlení nevybočují v podstatné míře od obecných oprávněně požadovaných standardů se zohledněním místních zvláštností dané lokality. S účinností od byl pojem pohoda bydlení, který zkoumal vlivy jen ve vztahu ke stavbám pro bydlení, nahrazen obecnějším pojmem kvalita prostředí, a to v ust. 25 odst. 1 vyhl. č. 501/2006 Sb., které obsahuje obecné požadavky na vzájemné odstupové vzdálenosti staveb. Pojem kvalita prostředí již není vázán jen na stavby pro bydlení, ale na všechny stavby s různým způsobem využití. Stavební úřad se dále dostatečným způsobem posoudil záměr z hlediska ust. 20 citované vyhlášky, které obsahuje obecné požadavky na vymezování a využívání pozemků, z hlediska ust. 21 odst. 1 obsahujícího požadavky na odstavná a parkovací stání pozemků staveb pro bydlení a z hlediska ust. 23 odst. 2 obsahujícího požadavek, aby stavba, ani žádná její část nepřesahovala na sousední pozemek a nebyla znemožněna zástavba sousedních pozemků. V případě bloku A musí být v novém projednání věci s ohledem na charakter této stavby, záměr znovu vyhodnocen. Stavební úřad se rovněž zabýval posouzením záměru z hlediska požadavků uvedených ve vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a to zejména požadavků uvedených v ust. 5 odst. 2 obsahujícím požadavky na zařízení pro dopravu v klidu, v ust. 6 odst. 1-4 obsahujícím požadavky na připojení staveb na sítě technického vybavení, v ust. 7 obsahujícím požadavky na oplocení, v ust. 11 obsahujícím požadavky na denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění a ust. 14 požadavky na stavbu z hlediska ochrany proti hluku a vibracím. Zabýval se rovněž posouzením záměru z hlediska ust. 12 odst. 4 vyhlášky, kde se uvádí že se 15/23

16 zastínění stávajících pobytových místností novými stavbami nebo jejich novými částmi posuzuje podle činitele denní osvětlenosti roviny zasklení oken. Zastínění nově navrhovaných pobytových místností se posuzuje podle činitele denní osvětlenosti na srovnávací rovině uvnitř těchto místností v souladu s normovými hodnotami. Zastínění stávajících i nových bytů se kromě výše uvedeného posuzuje podle oslunění v souladu s normovými hodnotami. V rámci tohoto posouzení uvedl, že posouzení vlivu navržerné stavby na zastínění stávající okolní obytné zástavby je předmětem posudku Posouzení vlivu stavby: Řadové domy ul. Keltičkova, Vilová, který vypracovala VŠB Technická universita Ostrava, katedra prostředí staveb a TZB (červen 2012), přičem posouzením bylo prokázáno, že navrhovaná stavba nebude ohrožovat zastíněním stávající rodinný dům č. p. 338 na parc. č v míře větší než připouští normové hodnoty. Tento dům byl vybrán pro posouzení z důvodu nejbližšího umístění ze stávající obytné zástavby k nově navržené stavbě. K uvedenému posouzení odvolací orgán považuje za nutné uvést, že v daném případě se jednalo navrhovaný rodinný dům bloku B, na který se vztahuje ust. 25 odst. 2 a 6 vyhl. č. 501/2006 Sb., ve kterém jsou přímo stanoveny odstupy mezi rodinnými domy. V ust. 25 odst. 2 se uvádí, že Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností, a dále pak v odst. 6, kde se uvádí, že S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo sopadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. Tyto uvedené požadavky pro umísťování staveb rodinných domů jsou nastaveny tak, že v případě jejich splnění, je předpoklad naplnění těch z obecných ustanovení požadavků na vzájemné odstupy staveb uvedených v odst. 1, které je možné vztáhnout na stavby rodinných domů, a to zejména požadavky požární ochrany, požadavky na denní osvětlení a proslunění, apod. Vzhledem ke zjištění odvolacího orgánu ve vztahu k bloku A (nejedná se o rodinné domy), musí být otázka odstupů staveb včetně účinků zastínění v rámci nového projednání věci znovu posouzena. Stavební úřad by se měl rovněž vypořádat s otázkou, proč není důvod se u ostatních staveb (kromě posuzovaných rodinných domů v bloku B) zkoumat jejich vliv na stávající zástavbu. Odvolací orgán považuje za dostačující posouzení předloženého záměru z hlediska vyhl. č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. V souladu s ust. 90 písm. d) stavebního zákona stavební úřad dále posuzoval záměr z hlediska, zda je v souladu s požadavky na dopravní a technickou infrastrukturu. Touto problematikou se stavební úřad v odůvodnění zabýval dostatečně. Dále stavební úřad zkoumal podle ust. 90 písm. e) stavebního zákona soulad předloženého záměru s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. V této souvislosti stavební úřad uvedl výčet jednotlivých stanovisek, závazných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů a rovněž dostatečně uvedl i způsob, jakým se s obsahy těchto stanovisek vypořádal, pakliže nebyla vydána ve formě rozhodnutí. V průběhu každého řízení je stavební úřad povinen určit okruh účastníků řízení, který pak v průběhu celého řízení upřesňuje, a způsob, jakým byl tento okruh vymezen, pak uvést v odůvodnění rozhodnutí. Vymezení okruhu účastníků řízení je důležitou povinností stavebního úřadu, neboť pouze těmto osobám pak musí být dána možnost, aby se před jeho vydáním k projednávané věci vyjádřily, seznámily se s podklady rozhodnutí, 16/23

17 navrhly důkazy a využily dalších procesních práv, včetně nároku na přezkum zákonnosti a správnosti rozhodnutí nadřízeným orgánem a soudem. Správné vymezení okruhu účastníků řízení a na ně navazující poskytnutí možnosti všem osobám, jež mají být v konkrétním řízení účastníky, aby využily svých procesních práv, má pak zásadní význam pro dodržení základních zásad vztahujících se ke správnímu řízení, především zákonnosti řízení a výsledného rozhodnutí. Okruh účastníků územního řízení je upraven v ust. 85 stavebního zákona. Ve smyslu tohoto ustanovení jsou účastníky územního řízení žadatel, obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn, vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům na nich může být územním rozhodnutím p ř í m o dotčeno. Stavební úřad je povinen v průběhu řízení okruh účastníků řízení řádně vymezit a úvahu, na základě které zahrnul jednotlivé vlastníky do okruhu účastníků řízení pak uvést v odůvodnění rozhodnutí. Nestačí, aby stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí pouze konstatoval, že se jedná o vlastníky sousedních pozemků anebo staveb na nich, kteří mohou být rozhodnutí přímo dotčeni, aniž by uvedl, v čem podle jeho názoru mohou být územním rozhodnutím jejich práva nebo jiná věcná práva přímo dotčena, neboť sama skutečnost, že jsou vlastníky sousedních nemovitostí, nezakládá automaticky důvod pro přiznání postavení účastníků řízení. Jelikož odůvodnění způsobu stanovení okruhu účastníků řízení je pak v napadeném rozhodnutí zcela nedostatečné, neboť z odůvodnění není zřejmé, na základě jakých úvah stavební úřad zahrnul jednotlivé vlastníky nemovitostí do okruhu účastníků řízení, zakládá absence těchto úvah nepřezkoumatelnost rozhodnutí v této věci. Výrok rozhodnutí je nejdůležitější část rozhodnutí, neboť v něm správní orgán formuluje, jak rozhodl ve věci, která byla předmětem řízení, a proto je třeba, aby byl přesný a určitý. Obecné náležitosti rozhodnutí jsou uvedeny v ust. 92 stavebního zákona. Obsahové náležitosti rozhodnutí o umístění stavby jsou pak uvedeny v ust. 9 vyhl. č. 503/2006 Sb. Územní rozhodnutí pak musí rovněž splňovat obecné náležitosti vyplývající z ust. 68 a 69 správního řádu. Podle ust. 9 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 503/2006 Sb. rozhodnutí o umístění stavby na pozemku obsahuje určení prostorového řešení stavby, zejména půdorysnou velikost, výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě. Napadené rozhodnutí tento požadavek nesplňuje, neboť například v případě stavby opěrné stěny IO 07.1 Terénní úpravy zajištění svahu nad ul. Vilovou není z výroku napadeného rozhodnutí, ale ani z grafické přílohy, na kterou je ve výroku rozhodnutín odkazováno, jako na nedílnou součást rozhodnutí, zřejmé, jaká bude výška a tvar této opěrné stěny, která byla předmětem několika námitek podanými účastníky v průběhu řízení. Dále odvolací orgán zjistil, že stavební úřad ve výčtu staveb, které jsou předmětem uzemního řízení, uvedl rovněž stavební objekt SO 01 Příprava území, který, jak dále stavební úřad uvádí, zahrnuje vyčištění pozemku, odstranění náletové zeleně a dále srovnání terénu pro založení stavby formou úprav, které jsou dále uvedeny v rámci staveb IO 07.1 IO 07.4 (stavby opěrných stěn). K tomu odvolací orgán považuje za nutné upozornit, že předmětem územního řízení mohou být jen stavby, zařízení a terénní úpravy, které vydání územního rozhodnutí vyžadují (viz 76 a 79 stavebního zákona). Vyčištení pozemku a odstranění náletové zeleně vydání územního rozhodnutí nevyžaduje a srovnání terénu, které souvisí s vybudováním opěrných stěn, je pak součástí posouzování umísťování těchto staveb. Podle ust. 90 odst. 1 písm. e) vyhl. č. 503/2006 Sb. rozhodnutí o umístění stavby rovněž obsahuje vymezení území dotčeného vlivy stavby. V případě, že se takovéto území nevymezuje, je třeba tuto skutečnost v rozhodnutí uvést (viz posouzení odvolacích námitek). Nedílnou součástí rozhodnutí o umístění stavby je podle ust. 92 odst. 1 stavebního zákona rovněž rozhodnutí o jednotlivých námitkách účastníků řízení. V daném případě bylo ze strany účastníků řízení uplatněno velké množství námitek, které stavební úřad z důvodu přehlednosti shrnul do jednotlivých bodů. Ve výroku o jednotlivých námitkách rozhodl a v odůvodnění pak uvedl skutečnosti a úvahy, o které svá rozhodnutí o 17/23

18 námitkách opřel. Odvolací orgán nejdříve zkoumal, zda se stavební úřad zabýval všemi námitkami a návrhy, které byly uplatněny v průběhu řízení. V této souvislosti zjistil následující: Účastníci řízení, Petr Dzurec a Pavla Dzurcová, uplatnili námitku v rozhodnutí označenou pod č. 10, ve které namítají, že plánovaná stavba bude nepřiměřeně zastiňovat pozemky namítajících. Při posuzování této námitky stavební úřad vycházel z podkladu rozhodnutí Posouzení vlivu stavby: Řadové rodinné domy ul. Keltičkova na zastínění stávající okolní obytné zástavby, zpracované v červnu 2012, které se zabývalo pouze posuzováním zastínění stávajících staveb rodinných domů, nikoli však pozemků, jak namítají účastníci řízení. To znamená, že námitkou zastínění pozemků se nezabýval vůbec. I když vyhl. č. 268/2009 Sb. neobsahuje žádné požadavky na oslunění (zastínění) venkovních ploch u rodinných domů, tzn. že normové hodnoty nejsou z hlediska platné legislativy závazné, lze v případech, kdy se musí stavební úřad odpovídajícím způsobem vypořádat s námitkami účastníků řízení k této problematice, aplikovat čl ČSN , podle které mají mít venkovní zařízení a pozemky v okolí obytných budov sloužící k rekreaci jejich obyvatel, alespoň polovinu plochy osluněnou nejméně 3 hodiny dne 1. března. V novém projednání věci musí stavební úřad znovu tuto námitky posoudit (a to i ve vztahu k zachování kvality prostředí). Účastník řízení, Olga Skoczková, uplatnil námitky v rozhodnutí označené jako a), b), c), d), f), ke kterým stavební úřad uvedl, že se nejedná o námitky ve smyslu ust. 89 odst. 4 stavebního zákona, neboť není zřejmé, jakým způsobem by mělo být právo účastníků řízení přímo dotčeno. Uvedl, že o těchto námitkách jako o námitkách účastníků řízení nerozhodoval, nicméně se jimi zabýval. S tímto názorem se odvolací orgán neztotožňuje. Podle ust. 89 odst. 4 stavebního zákona osoba, která je účastníkem řízení podle ust. 85 odst. 2 písm. a) a b), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým je její právo přímo dotčeno. Z obsahu uvedených námitek je přitom zřejmé, že účastník řízení spatřuje přímé dotčení svých nemovitostí právě v souvislosti s umístěním záměru na pozemcích, jejichž geologické poměry jsou složité (území je poddolované, na pozemcích se nacházejí mocné nehomogenní zásypy, na pozemcích se nachází podzemní kryt). Tato skutečnost má pak dle předloženého statického posouzení vliv na způsob zakládání navrhované stavby a na stabilitu svahu mezi stávajícími obytnými domy a nově navrhovanou stavbou, kterou je nutno zabezpečit opěrnou konstrukcí. Rovněž je třeba uvést, že dle ust. 20 odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb. se stavební pozemek vymezuje vždy tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel. Je tedy zřejmé, že zkoumání základových poměrů navrhované stavby, je předmětem územního řízení, a že se jedná o otázku, kterou se musí stavební úřad v řízení zabývat. Účastníci řízení Josef Bystřičan, Naděžda Bystřičanová, Ing. Tomáš Bystřičan, Josef Bystřičan, Petr Dzurec a Pavla Dzurcová uplatnili námitku č. 8, kterou stavební úřad vyhodnotil tak, že se rovněž nejedná o námitky ve smyslu ust. 89 odst. 4 stavebního zákona, neboť není zřejmé, jakým způsobem by mělo být právo účastníků řízení přímo dotčeno. Uvedl, že o těchto námitkách jako o námitkách účastníků řízení nerozhodoval, nicméně se jimi zabýval. Vzhledem k tomu, že se jedná o námitky obdobného charakteru jako výše uvedené námitky a), b), c), d), f), měl stavební úřad o nich rozhodnout. Dále se odvolací orgán zabýval obsahem jednotlivých odvolacích námitek. Ad 1) Část odvolání, ve které odvolatelé namítají, že se v daném případě nejedná o stavbu, kterou by bylo možné zařadit pod funkční využití vhodné, odvolací orgán považuje za důvodnou viz předcházející část odůvodnění. V souvislosti s částí odvolání, kde odvolatelé poukazují na uvedení nesprávné označení technické normy, je třeba uvést, že odvolací námitku je třeba v této věci považovat za důvodnou. Norma ČSN P ISO 18/23

19 6707-1, , Pozemní a inženýrské stavby, vydaná dne , je účinná ode dne Části normy použité při výkladu předmětných pojmů zůstaly beze změn. Ad 2) V této části odvolání odvolatelé napadají jeden z podkladů pro rozhodnutí, a to Posouzení vlivu stavby: Řadové rodinné domy ul. Keltičkova, Vilová na zastínění stávající obytné zástavby, zpracovaný Ing. Ivetou Skotnicovou, PhD., Katedra prostředí staveb a TZB, Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava, červen 2012, který stavební úřad použil jako doklad, že jsou splněny podmínky ust. 12 odst. 4 vyhlášky 268/2009 Sb. K tomu odvolací orgán uvádí, že tento podklad pro rozhodnutí byl vložen do spisu dne Veřejné ústní projednání žádosti pak bylo svoláno na den , přičemž účastníci řízení byli upozorněni, že námitky účastníků řízení mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání. V rámci jednání nebyly námitky směřující do tohoto podkladu rozhodnutí uplatněny a nebyly uplatněny ani při následujícím ústním jednání dne Vzhledem k tomu, že územní řízení je ovládáno zásadou koncentrace řízení, které se vztahuje i na odvolací řízení, nelze k této námitce přihlédnout. Odvolací orgán je rovněž povinen postupovat podle ust. 82 odst. 4 správního řádu, kde se uvádí, že k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník řízení nemohl uplatnit dříve. V daném případě odvolatelé měli možnost v průběhu řízení uplatnit v dané věci námitky, avšak této možnosti nevyužili. S ohledem na výsledek odvolacího řízení mohou odvolatelé námitky směřující proti předloženému záměru i případné návrhy uplatnit v rámci nového projednání věci. Ad 3) Část odvolání, ve které odvolatelé namítají, že výroková část rozhodnutí neobsahuje údaje o minimálních rozměrech od sousedních staveb ( 9 odst. písm. c) vyhl. č. 503/2006 Sb.), a že skutečnost, že jsou obsaženy v odůvodnění, nemůže absenci těchto údajů v Popisu stavby (ve výrokové části) napravit, odvolací orgán nepovažuje za důvodnou. Podmínkami rozhodnutí (viz str. 9-10) stavební úřad stanovil podmínky pro umístění stavby s tím, že podrobnosti umístění celé stavby včetně inženýrských sítí na pozemcích jsou patrny z výkresů, které jsou nedílnou součástí vydaného územního rozhodnutí, přičemž zároveň uvedl výčet a přesné označení jednotlivých výkresů. K obsahu výkresů z hlediska označení polohy stavby se mohli účastníci řízení vyjádřit v průběhu územního řízení vedeného u stavebního úřadu. V postupu stavebního úřadu odvolací orgán neshledal pochybení. Situační výkresy obsahují dostatečné údaje, z nichž lze vyčíst polohu stavby vůči sousedním stavbám, přičemž sousední stavbou nemusí být vždy stavba rodinného domu, ale například i stavba plotu jako stavba související s rodinným domem. K části odvolání, ve které odvolatelé pouze obecně namítají, že podle jejich názoru je nedostatečně vymezeno území dotčené vlivy stavby dle ust. 9 odst. 1 písm. e) vyhl. č. 503/2006 Sb., je třeba uvést, že rozhodnutí o umístění stavby kromě obecných náležitostí rozhodnutí a náležitostí stanovených v ust. 92 stavebního zákona obsahuje ještě výčet dalších náležitostí uvedených právě v tomto ustanovení. Tyto požadavky na obsah územního rozhodnutí se však vztahují obecně na umísťování všech druhů staveb. Vztahují na stavby, které svými vlivy mohou nějakým způsobem ovlivnit dané území (jedná se např. stavby zemědělské, průmyslové, dopravní, apod.), ale i stavby bez vlivu na území jako např. rodinné domy. Stavební úřad však musí v rozhodnutí vždy vymezit území dotčené vlivy stavby, popř. v odůvodnění rozhodnutí uvést, že se jedná o stavbu, která žádné takové vlivy na území nemá. V daném případě tato informace není v rozhodnutí uvedena. V další části odvolání odvolatelé namítají, že odstup mezi plotem a opěrnou zdí, který činí v některých místech 0,4 m, je z hlediska realizace stavby a údržby nedostatečný. K tomu odvolací orgán sděluje, že v ust. 25 odst. 1 citované vyhlášky je vyjádřen požadavek, aby odstupy umožňovaly údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Posouzením 19/23

20 záměru z tohoto hlediska se stavební úřad zabýval dostatečně. Uvedl, že odstupy navrhované stavby od stávajících objektů staveb umožňují jejich údržbu a užívání prostoru mezi stavbami. Odstup líce opěrné stěny tl. 300 mm od oplocení pozemku je rozmezí 1,95 m až 0,4 m. Horní úroveň této stěny se pohybuje v rozmezí mm nad úrovní přilehlého terénu stávajícího oplocení, což umožňuje snadný přístup do tohoto prostoru z pozemku žadatele. Toto výškové uspořádání s dostatečným odstupem od stávajícího oplocení umožňuje údržbu stávajících plotů, prostoru mezi stavbami i nově navržené opěrné stěny, která je navíc navržena z pohledového betonu a její nároky na údržbu jsou minimální. Odvolací orgán se s tímto posouzením věci stavebním úřadem ztotožňuje. Současně odvolací orgán podotýká, že z obsahu odvolání vyplývá, že odvolatelé se nesprávně domnívají, že se v tomto případě jedná o opěrnou stěnu o výšce cca 2 m. Výška předmětné opěrné stěny je zřejmá např. z předložené dokumentace pro územní rozhodnutí č. v. D. IO06-4-REV 02 Vzorový příčný řez typ III, ze kterého vyplývá, že se jedná opěrnou stěnu vysokou cca 0,55 m, která bude lemovat příjezdovou komunikaci k domům A1-A8. Ze strany odvolatelů (ve vztahu k oplocení) bude, jak vyplývá DÚR, cca 0,25-0,30 m nad úrovní terénu v místě stávajícího oplocení. Stavební úřad v novém projednání věci musí posoudit, zda taková stavba vyžaduje vydání územního rozhodnutí v návaznosti na čl. II bod 12 přechodných ustanovení zák. č. 350/2012 Sb. Ad 4) V této části odvolání, odvolatelé A, B, C namítají, že napadené rozhodnutí neobsahuje posouzení záměru podle ust. 90 písm. b) stavebního zákona, tj. souladu záměru s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, lze považovat za důvodné (viz předcházející část odůvodnění). V návaznosti na tuto námitku odvolatel B navíc vyjadřuje nesouhlas s posouzením námitky č. 27, zejména s tvrzením stavebního úřadu, že celé místo je obklopeno bytovými domy. Odvolatel rovněž zastává názor, že stavba vybočuje z charakteru stávající zástavby a neodpovídá měřítku krajiny a narušuje vztahy v krajině. Z posouzení uvedené námitky vyplývá, že stavební úřad popisuje dotčené území tak, že místo stavby je obklopeno ze všech stran stavbou bytových domů s doprovodnou zelení a rodinných domů se zahradami s okrasnými a ovocnými dřevinami, je tedy zřejmé, že tvrzení odvolatele je v této věci nepravdivé. Posouzení námitky věci dále stavební úřad opřel o závazné stanovisko odboru ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy, jako příslušného dotčeného orgánu, vydané dle ust. 12 zák. č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, které je dle ust. 4 stavebního zákona závazným podkladem pro rozhodnutí. V tomto postupu odvolací orgán neshledal pochybení. Vzhledem k tomu, že odvolací námitka směřuje do obsahu závazného stanoviska, odvolací orgán postupoval dle ust. 149 odst. 4 správního řádu, kterým je odvolacímu orgánu uloženo vyžádat si potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska, tj. v daném případě odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (viz předcházející část tohoto odůvodnění). Z následně vydaného sdělení č. j.: MSK49298/2014, sp. zn.: ŽPZ/9975/2014/Maď, ze dne , vyplývá, že odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje napadené závazné stanovislo potvrzuje, přičemž uvedl, že řadové rodinné domy jsou umístěné ve stávající proluce, která se nachází v zastavěné části města. Jedná se o urbanizované území a charakter stávající okolní bytové zástavby je plošně, prostorově i výškově rozmanitý. Umístění této stavby, byť je architektonicky odlišná, není v zásadním rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, neboť míra vlivu stavby na krajinný ráz není natolik zásadní, aby souhlas podle ust. 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny nemohl být udělen. Odvolací orgán se s uvedeným závěrem ztotožňuje a odvolací námitky týkající se zásahu do krajinného rázu neshledal důvodnými. Ad 5) Část odvolání, ve které odvolatelé A,B opětovně namítají nedostatečný odstup opěrné stěny od stávajícího oplocení, který činí 0,4 m 1,95 m, odvolací orgán nepovažuje za důvodnou (viz předcházející část, bod IV tohoho odůvodnění). 20/23