REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4

Transkript

1 s.r.o. pruzkum.c z NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA , fax kuthan@pruzkum.cz REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4 Inženýrskogeologický průzkum základových poměrů Hydrogeologický průzkum - posouzení možnosti likvidace srážkových vod vsakem Mgr. Branislav Kuthan OBJEDNATEL: L I M A spol. s r.o., Hvězdova 1601/21, Nusle, Praha 4 PROJEKTANT: DOMY spol. s r.o., Politických vězňů 19, Praha 1 Praha, červen 2013

2 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum Obsah: 1. ÚVOD, METODIKA A LOKALIZACE ÚZEMÍ GEOMORFOLOGICKÉ A KLIMATICKÉ POMĚRY GEOLOGICKÉ POMĚRY HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY GEOTECHNICKÉ VLASTNOSTI A ZATŘÍDĚNÍ ZEMIN A HORNIN INŽENÝRSKOGEOLOGICKÉ ZHODNOCENÍ ZAKLÁDÁNÍ PŘÍSTAVBY POLIKLINIKY A NÁSTAVBA NA STÁVAJÍCÍ BUDOVU ZAKLÁDÁNÍ PARKINGŮ POSOUZENÍ MOŽNOSTI LIKVIDACE SRÁŽKOVÝCH VOD - VYHODNOCENÍ VSAKOVACÍ ZKOUŠKY Přílohy vázané: 1) Přehledná mapa širšího území (1 : 5000) 2) Podrobná situace průzkumných sond (1:500) 3) Ideové geologické řezy zájmovým územím A-A, B-B (1:200/1:100) 4) Dokumentace nových průzkumných sond - jádrové vrty JV-1, JV-2, JV-3 5) Dokumentace archivních průzkumných sond (č. 205, 254, 452, 489) 6) Laboratorní rozbory vzorků zemin a hornin 7) Laboratorní rozbor vzorku podzemní vody 8) Protokol a vyhodnocení vsakovací zkoušky 9) Fotodokumentace 2

3 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum 1. ÚVOD, METODIKA A LOKALIZACE ÚZEMÍ Na základě objednávky společnosti LIMA spol. s r.o., Hvězdova 1601/21, Nusle, Praha 4, jsme zpracovali podrobný inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum pro projekt Rekonstrukce a dostavba polikliniky ul. Hvězdova, Praha 4 v ulici Hvězdova č.p Praha 4 Pankrác. Současně jsme dle zadání stanovili radonový index pozemku formou samostatného elaborátu, který vypracovala Ing. Klára Jendřejčíková. Jako podklad jsme od projektanta společnosti DOMY spol. s r.o., obdrželi koordinační situaci s geodetickým zaměřením terénu a základní informace o stavebním záměru. Před zahájením průzkumných prací jsme prověřili dostupnou archivní geologickou a hydrogeologickou dokumentaci. Základním zdrojem informací byla Podrobná inženýrskogeologická mapa 1:5000, list Praha 6-3 (Kleček, M., Pařízková, Z., Kříž, J., PÚDIS, Praha, 1971), ze které jsme využili dokumentace archivních sond č. 204, 205, 209, 210, 254, 452 a 489. Zároveň jsme prostudovali archiv ČGS-Geofondu. V rámci nově realizovaných průzkumných prací byl dle schváleného projektu průzkumných prací v půdorysu projektované přístavby proveden jeden jádrový vrt JV-1 do hloubky 12 metrů pod terénem a dva mělké jádrové vrty (JV-2, JV-3) do hloubky 2,1 metru pod terénem, které byly situovány v místech projektovaných parkingů. V rámci průzkumných prací byly provedeny odběry 2 ks vzorků zemin a hornin II. jakostní třídy k analýze indexových charakteristik, granulometrických rozborů a pevnosti horniny, které provedla akreditovaná laboratoř GEOTECHNICKÝ SERVIS Ivo Ouřada, Zikova 21, Praha 6. Z vrtu JV-1 byl odebrán vzorek podzemní vody k analýze chemického rozboru a stanovení agresivity kapalného prostředí na beton podle ČSN EN analýzu provedla akreditovaná laboratoř Monitoring s.r.o., Novákových 6, Praha 8. Zájmové území se nachází na rohu křižovatky ulice Hvězdova a Pujmanové, jedná se o budovu stávající polikliniky v ul. Hvězdova č.p. 1601, Praha 4 Nusle, zahrnuje pozemkové parcely č. 2910/16, 2910/158, 2910/159, 2910/16, 2910/290, 2910/291, 2910/301, 2910/302, 2910/303 k.ú. Nusle. Okolní území má charakter intenzivně zastavěné městské části. V současnosti je povrch zájmového území zarostlý trávou a místy i vzrostlými stromy. Projektový záměr uvažuje nástavbu jednoho podlaží na stávající dvojpodlažní budovu polikliniky s půdorysnými rozměry 27,5 x 33,5 m. Přístavba limitně 2 až 3-podlažní bude situována při jihovýchodní stěně stávajícího objektu o půdorysných rozměrech cca 13,5 x 34 metru s delší osou orientovanou ve směru SZ-JV. Příjezd k objektu je navržen z jihovýchodu z ulice Hvězdova. Výškové poměry vychází z podkladů koordinační situace, do které jsme zakreslili nové a archivní průzkumné sondy. Podrobněji viz projektová dokumentace. 3

4 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum 2. GEOMORFOLOGICKÉ A KLIMATICKÉ POMĚRY Podle geomorfologického členění České republiky (Demek, 1987) náleží zájmové do Poberounské subprovincie I 5 (V), Brdské oblasti I 5 A (VA), celku Pražská plošina I 5 A-2 (VA2), podlcelku Říčanská plošina I5A-2-A (VA2-A), okrsku Úvalská plošina (VA2-A-c). Úvalská plošina se vyznačuje středně rozčleněným pahorkatinným erozně denudačním povrchem. Členitost reliéfu je výsledkem eroze a denudace původní předkřídové paroviny. Hlavním činitelem erozní a akumulační činnosti byla Vltava, na členitosti reliéfu se podílela i různá odolnost hornin předkvartérního podkladu. Zájmové území je situováno do téměř rovinatého terénu Pankrácké terasy generelně s velmi mírným sklonem 1-2 směrem k SSZ. Nadmořské výšky terénu se v ploše zájmového území pohybují mezi kótami cca 264,5 až 266,7 m n.m. Podle klimatické rajonizace (Quitt, 1971) spadá zájmové území do teplé klimatické oblasti T2. která se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím a teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou. Průměrný roční úhrn srážek v Praze ( ) je 542 mm, srážkové úhrny v oblasti T2 ve vegetačním období dosahují mm a v zimním období mm. Průměrná roční teplota vzduchu je 9 0 C, průměrné měsíční minimum bývá v lednu -2 až -3 0 C a maximum v červenci 19 0 C. Nejbližší meteorologická stanice poskytující meteorologické a srážkoměrné údaje se nachází v Praze Libuši ve vzdálenosti 2,6 km směrem na JJZ od předmětné lokality. 3. GEOLOGICKÉ POMĚRY Předkvartérní podklad Zájmová lokalita je z hlediska regionálně-geologické příslušnosti skalního podkladu součástí centrálního sektoru brachysynklinály paleozoické sedimentační pánve Barrandienské synklinály. Předkvartérní horninový podklad je tvořen horninami spodního paleozoika stratigraficky řazenými do kopaninského souvrství (silur). Horniny kopaninského souvrství jsou převážně vyvinuty jako černé vápnité břidlice s hojnými polohami, čočkami a konkrecemi bituminózních vápenců při bázi i s tufitickou příměsí. Vrchní poloha souvrství je charakterizována výskytem 1 metr mocné lavice jemnozrnných vápenců ortocerových vápenců s hojnou faunou. Na kontaktu se stratigraficky staršími horninami liteňského souvrství je vyvinuta poloha vulkanických hornin - tufů a diabasů. Podle popisu nových a archivních průzkumných sond jsou ve zkoumané oblasti horniny kopaninského souvrství budovány v nezvětralém stavu šedočernou jílovitou břidlicí s ojedinělým výskytem dm poloh a vrstev tmavě šedých vápnitých břidlic a vápenců. Ve svrchních zvětralinových zónách převažuje velmi tenká (20-40 mm) tloušťka vrstev, hlouběji 4

5 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum je hornina charakterizována převážně tenkou tloušťkou vrstev ( mm). Jílovité břidlice jsou relativně méně odolné vůči zvětrávání, hloubka zvětrání je proměnlivá v závislosti na litologickém složení a tektonickém porušení a dosahuje zpravidla 2-5 metrů pod povrh horninového masívu. Polohy vápnitých břidlic a vápenců jsou vůči zvětrávání odolnější, jsou pevné a mají charakteristický kostkovitý rozpad. Povrch horninového masívu reprezentovaného jílovitými břidlicemi kopaninského souvrství byl zastižen v hloubce 3,2 až 4,5 m pod terénem ( 261,8-263,3 m n.m). V rámci horninového masívu rozlišujeme podle vyhodnocení sondážních prací následující zvětralinové zóny: a) zóna zcela eluviálně rozložené jílovité břidlice charakteru zeminy - písčito-jílovité hlíny se šupinkami a měkkými střípky břidlic, dosahuje mocnost 0,3 až 1 m b) zóna velmi zvětralé jílovité břidlice s hlinito-střípkovitým až drobně úlomkovitým rozpadem, úlomky dosahují velikost 1-3 cm a jsou snadno lámatelné v ruce, hornina je tence až silně laminovaná, hornina má hnědou, hnědošedou až šedohnědou barvu, na puklinách je místy silně limonitizovaná, horninový masív charakterizujeme velmi malou vzdáleností diskontinuit, mocnost vymezené zvětralinové zóny se pohybuje mezi 0,4 až 2,4 m c) zóna slabě zvětralé břidlice s úlomkovitým rozpadem, úlomky jsou destičkovité, pevné a dosahují velikost 5-12 cm, převládá velmi tenká tloušťka vrstev, hornina má tmavě šedou barvu, polohy vápnitých břidlic a vápenců mají kostkovitý rozpad a lze je obtížně rozbíjet kladivem, horninový masív charakterizujeme velmi malou až malou vzdáleností diskontinuit Geotektonický vývoj oblasti je značně složitý, horniny jsou místy intenzívně provrásněny. Při vrásnění byly horniny postiženy četnými tektonickými poruchami, které rovněž podmiňují hloubku zvětrání horniny. Vrstevní plochy jsou podle dokumentace archivní sondy č. 489 orientovány ve směru SZ-JV se sklonem cca 5º k JZ. Vlivem detailního provrásnění lze místy předpokládat i výrazně odchylné orientace. Kvartérní pokryv Pokryvné útvary kvartérního stáří jsou vyvinuty v relativně významnějších mocnostech a to limitně 4,0 až 4,5 metru. Jsou zastoupeny svahovými (deluviálními) sedimenty, fluviálními terasovými sedimenty Pankrácké terasy a v nejsvrchnější poloze navážkami, případně humózním horizontem. Svahové sedimenty se vyskytují v přímém nadloží předkvartérního podkladu a mají charakter jílovitopísčitých až písčitojílovitých hlín s hojnými částečně opracovanými drobnými úlomky podložních hornin. Vznikaly převážně gravitačním transportem zvětralin po nerovném horninovém podkladu, charakteristická je provířená textura zeminy indikující genezi zeminy. 5

6 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum Fluviální terasové sedimenty vznikaly akumulační činností Vltavy, náleží Pankrácké terase a jsou pleistocenního stáří (gϋnz). Vzhledem k pozici zkoumané lokality, která je situována v severní okrajové části Pankrácké terasy, zde dosahují terasové sedimenty relativně menší mocnosti, a to zpravidla 2 až 3 metry. Báze terasy se v širší oblasti pohybuje mezi kótami m n.m., v zájmovém území pak mezi kótami 261,8-263,3 m n.m. Materiálové složení terasy je značně různorodé, ve svrchních polohách převládají jílovitopísčité hlíny, hlouběji hlinité písky s proměnlivým podílem štěrku a při bázi písčité štěrky s polohami a vložkami písčitých jílů. Podíl jemnozrnné frakce bývá proměnlivý jak v horizontálním tak ve vertikálním směru. Podle nových sondážních prací je svrchní cca 0,4-1 metru mocná vrstva budována béžovým hlinitým až jílovitým pískem s příměsí drobných valounů štěrku průměrné velikosti 2-4 cm. Spodní vrstva je reprezentována béžovým písčitojílovotým štěrkem s valouny křemene velikosti 2-10 cm a dosahuje mocnost 1,5 až 2 metry. Terasové uloženiny se vyskytují celoplošně. Humózní horizont se v zájmovém území vyskytuje v zanedbatelné mocnosti kolem 0,1 m - pravděpodobně se v cele ploše jedná o sekundárně navezenou vrstvu. Antropogenní uloženiny (navážky) tvoří celoplošně rozšířenou svrchní povrchovou vrstvu zemin kvartérního pokryvu. Jedná se o akumulace zemních materiálů a překopané místní zeminy, které souvisí s výstavbou v okolí lokality, která je součástí intenzívně urbanizované městské části Praha 4 - Pankrác. Podle popisu sond převládají ve složení zemní materiály charakteru hnědé písčité hlíny s příměsí drobného inertního stavebního odpadu (cihelná drť, škvára, úlomky hornin a pod.). V sondě JV-2 byl v hloubce 0,4-0,5 m zastižen beton - pravděpodobně se jedná o zasypaný betonový panel. Do navážek dále řadíme materiály zpětných zásypů podzemních inženýrských sítí, které v geologických řezech nerozlišujme. Celková mocnost plošných navážek se pohybuje mezi 0,3 až 1,4 metru, zásypy inženýrských sítí mohou být hlubší. 4. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Obecné hydrogeologické poměry zájmového území jsou podmíněny řadou faktorů, z nichž rozhodující jsou geologická stavba území a propustnost jednotlivých geologických prostředí, morfologie terénu, potenciální zdroje podzemních vod (povrchové vodoteče a atmosférické srážky) a antropogenní vlivy spojené s urbanizací širší oblasti. Zájmové území náleží do hydrogeologického rajonu č. 623 Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Vltavy. Jediný zdroj podzemních vod v prostoru hodnocených pozemků a přilehlého okolí představují atmosférické srážky ze sběrné infiltrační oblasti, kterou představují dosud nezastavěné plochy v širším okolí jižně od lokality území. Jinak vzhledem k rozšířené 6

7 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum urbanizaci této oblasti jsou však doplňovány pouze v omezené míře. Podle prostředí výskytu podzemní vody rozlišujeme v daném území podzemní vody vázané na: a) prostředí ordovického horninového masívu budovaného jílovitými břidlicemi reprezentuje prostředí s puklinovou propustností, ve které se obvykle nevytváří dokonale spojitá hladina, ale voda cirkuluje po puklinách a porušených zónách. Vyskytuje se pouze ve svrchní zvětralinové zóně, kde se může částečně uplatňovat také průlinová propustnost. Směrem do hloubky se podzemní voda pohybuje pouze po puklinách, neboť nezvětralé horniny jsou pro vodu prakticky nepropustné. Vzhledem k tomu, že se jedná o nespojitý, málo vydatný horizont vázaný na otevřené pukliny a zóny tektonického porušení může hladina podzemní vody v závislosti na atmosférických srážkách výrazně oscilovat. Podzemní vody cirkulující v silurských břidlicích ovlivňují též chemizmus vod kvartérního patra b) prostředí bazálních fluviálních terasových sedimentů a deluviálních sedimentů, zastoupených ve svrchním patře hlinitými a jílovitými písky, ve spodním patře písčitojílovitými štěrky je charakterizováno průlinovou propustností se spojitým prouděním podzemní vody, míra propustnosti těchto zemin závisí na granulometrickém složení, vzhledem k vyššímu podílu jemnozrnné frakce jsou tyto zeminy relativně málo propustné. Prostředí deluviálních sedimentů, které jsou budovány hlínami s úlomky podložních hornin je rovněž charakterizováno nízkou průlinovou propustností Na základě provedených průzkumných prací lze konstatovat, že určujícím kolektorem je v prostoru zájmového území kolektor puklinově ve svrchní zóně i průlinově-puklinově propustného silurského horninové masívu. V prostředí zemin kvartérního pokryvu se podzemní voda vyskytuje zpravidla pouze v období vyšší dotace podzemních vod, obecně však předpokládáme generelně více zakleslou hladinu podzemní vody než je uváděno v archivní sodně č Podle vyhodnocení dostupných hydrogeologických údajů lze konstatovat, že souvislá hladina podzemní vody se vyskytuje v hloubce 2,5 až 4,2 m ( 262,4-263,0 m n.m) pod povrchem terénu. V daném případě respektujeme údaje z archivních sond indikující vyšší úroveň hladiny podzemní vody i když v nově provedeném vrtu JV-1 se ustálila hlouběji t.j. na kótě 261,16 m n.m. V závislosti na klimatickém období je nutné uvažovat s vyššími sezónními oscilacemi kolem +/- 1 m, uvedenou úroveň hladiny podzemní vody lze považovat ze limitní horní hranici oscilačního intervalu. Souhrnné údaje o hladině podzemní vody zahrnující archivní měření uvádíme v následující tabulce č. 1. 7

8 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum Tab. 1. Přehled údajů o hladině podzemní vody Označení sondy Hloubka sondy (m) Terén (m n.m.) Naražená h.p.v. pod terénem (m) /m n.m./ Ustálená h.p.v. pod terénem (m) /m n.m./ Datum měření JV-1 12,0 267, ,95 /261,16/ č ,2 266,11 4,60 2,00 /261,51/ /264,11/ 1961 č ,3 265,83 4,80 3,10 /261,03/ /262,73/ 1961 č ,4 265, č ,3 266,59 4,70 /261,89/ č ,6 266,56 4,30 2,4 /262,26/ /264,16/ 1964 č ,4 267, ,90 /266,21/ č ,0 267, ,25 /263,00/ Na základě uvedených údajů lze konstatovat, že případné plošné zakládání projektované přístavby nebude komplikováno výskytem podzemní vody. Směr proudění podzemní vody je konformní s generelním sklonem terénu, tedy ve směru od JJZ až J k SSV až S, lokální erozní bázi tvoří Vltava, která protéká JZ-SV směrem ve vzdálenosti cca 1,1 km západně od lokality. Zájmové území spadá do povodí Vltavy (číslo hydrologického pořadí: ). Chemické složení podzemních vod je primárně závislé na prostředí jejich výskytu. Pro posouzení agresivity kapalného prostředí na betonové konstrukce vycházíme z laboratorní analýzy vzorku podzemní vody z nového vrtu JV-1 viz příloha č. 7. Podle této analýzy vykazuje podzemní voda velmi mírně zásaditou reakci (ph = 6,8), koncentrace síranových iontů SO 2-4 činí 375 mg/l a má nulový obsah agresivního CO 2 dle Heyerovy zkoušky. Podle provedené analýzy klasifikujeme podzemní vody ve smyslu ČSN EN stupněm agresivity XA1 a to z důvodu mírně zvýšeného obsahu síranových iontů v uvedeném množství. 5. GEOTECHNICKÉ VLASTNOSTI A ZATŘÍDĚNÍ ZEMIN A HORNIN V rámci sestrojeného ideového geologického řezu vyčleňujeme celkem 7 odlišných geologických prostředí - geotypy GT1 až GT7, z toho 4 geotypy v prostředí zemin kvartérního patra a 3 geotypy v prostředí silurského horninového masívu. V tabulce č. 2 jsou uvedeny geotechnické parametry a vlastnosti vymezených geologických prostředí kromě vrstvy navážek (geotyp 1). 8

9 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum GEOTYP 1 antropogenní uloženiny (navážky) Nejsvrchnější vrstvu kvartérních uloženin budují v celé ploše zájmového území navážky o proměnlivé mocnosti od 0,3 do 1,4 m. Jedná se o heterogenní zemní materiály převážně charakteru písčité hlíny s příměsí drobného inertního stavebního materiálu (cihelná drť, škvára, úlomky různých hornin, uhlíky apod.). Ve smyslu klasifikace ČSN EN označujeme navážkové materiály symbolem Mg. Z geotechnického hlediska hodnotíme navážky za nevhodnou, málo konsolidovanou a potenciálně stlačitelnou heterogenní základovou půdu. Jako základová půda se neuplatní v celém půdorysu přístavby budou odstraněny. GEOTYP 2 jílovitý písek s příměsí štěrkových valounů Pod vrstvou navážek se vyskytuje vrstva svrchního patra fluviálních terasových uloženin Pankrácké terasy reprezentované jílovitým (místy i hlinitým) pískem s příměsí drobných valounů štěrku velikosti 1-4 cm (obsah cca do 5%). Písčitá frakce je převážně střednězrnná. V době realizace průzkumných prací měla jemnozrnná frakce pevnou konzistenci. Ve smyslu klasifikace ČSN EN označujeme zeminy geotypu 2 symbolem clsa až grclsa. Zeminy geotypu 2 mají proměnlivou mocnost v intervalu 0,4 až 1 metru. Vyskytují se v celém půdorysu nad úrovní uvažované základové spáry a jako základová půda se proto neuplatní. GEOTYP 3 písčitojílovitý štěrk Vymezený geotyp zahrnující spodní patro terasových uloženin je reprezentován písčitojílovitým štěrkem s polymiktními valouny velikosti 2-10 cm. V době realizace průzkumných prací měla jemnozrnná frakce tuhou/pevnou až pevnou konzistenci. Podle laboratorní analýzy vzorku (viz příloha č. 6) činí obsah jemnozrnné frakce 16%, obsah písku 29% a štěrku 56% (s přibližně rovnoměrným zastoupení drobného, středního a hrubého štěrku). Jemnozrnná frakce je středně plastická s I p = 19% a vlhkost na mezi tekutosti činí w L = 39%. Podle ČSN EN klasifikujeme zeminy geotypu 3 symbolem sagr. Zeminy geotypu dosahují relativně stálou mocnost kolem v intervalu 1,5 až 2 metry. Jedná se o relativně únosnou základovou půdu, podle našeho názoru vcelku vhodnou pro plošné založení projektované přístavby. GEOTYP 4 písčitý jíl (deluviální sedimenty) Tento geotyp zahrnuje gravitačně přemístěné zvětraliny podložních silurských hornin. Je reprezentován jílovotopísčitými hlínami s hojnými drobnými 1-2 cm opracovanými úlomky podložních jílovitých břidlic. Podle makroskopického posouzení je zemina nízkoplastická (w L < 35%). V době provádění průzkumných prací měly zeminy pevnou konzistenci. Vzhledem k dominantnímu obsahu jemnozrnné frakce klasifikujeme podle makroskopického popisu tyto 9

10 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum zeminy dle ČSN EN symbolem sasi příp. saclsi. Dosahují mocnost limitně kolem 1 metru, místy tato vrstva zcela chybí. Vzhledem k hloubkové pozici se svahové sedimenty jako základová půda pravděpodobně neuplatní, vyskytují se však v dosahu deformační zóny případných budoucích plošných základů. GEOTYP 5 jílovitá břidlice zcela zvětralá (eluvium) Vymezený geotyp reprezentuje svrchní zvětralinovou zónu s velmi až zcela zvětralou eluviálně rozloženou) jílovitou břidlicí nabývající charakter zeminy písčitojílovité hlíny s drobnými měkkými šupinkami horniny. Hornina má již zřetelnou původní texturu. Horninový masív charakterizujeme podle ČSN EN ISO jako prostředí s extrémně malou vzdáleností diskontinuit (< 20 mm). Povrch takto definovaného prostředí, odpovídající povrchu silurského horninového masívu, se nachází v hloubce 3,2 až 4,5 m pod povrchem terénu, mocnost geotypu 5 činí 0,3 až 1 metru. Podle Tabulky A.4 normy ČSN klasifikujeme horninu pevnostní třídou R6. GEOTYP 6 jílovitá břidlice velmi zvětralá Vyčleněný geotyp zahrnuje prostředí velmi zvětralé břidlice s hlinito-střípkovitým až drobně úlomkovitým rozpadem velikost úlomků se pohybuje mezi 1-3 cm. Diskontinuity jsou hojně vyplněny jílem a písčitým jílem, na jejich povrchu jsou místy povlaky limonitu. Hornina je tence až silně laminovaná (4-10 mm). Horninový masív charakterizujeme podle ČSN EN ISO jako prostředí s velmi malou vzdáleností diskontinuit (20-60 mm). Mocnost horninového geotypu 6 se pohybuje mezi 0,4 až 2,4 m. Podle Tabulky A.4 normy ČSN klasifikujeme horninu pevnostní třídou R5. Z hlediska geotechnických parametrů se jedná o prostředí podobné geotechnické kvality jako v případě geotypu 5. GEOTYP 7 jílovitá břidlice slabě zvětralá Další vymezenou zvětralinovou zónu představuje geotyp 7, který je charakterizován slabě zvětralou úlomkovitě rozpadavou jílovitou břidlicí s pevnými úlomky velikosti 5-12 cm. Ojediněle byly zastiženy polohy velmi pevných vápnitých břidlic s kalciovými žilkami a vápenci ve zhruba decimetrových polohách. Horninový masív je charakterizován podle ČSN EN ISO jako prostředí s velmi malou až malou vzdáleností diskontinuit ( mm). Povrch hornin geotypu byl zastižen v hloubce 5,2 až 7,2 m pod terénem. Jedná se o únosnou a omezeně stlačitelnou základovou půdu vhodnou pro případně vetknutí hlubinných základových prvků (pilot). Na základě laboratorní zkoušky pevnosti horniny na nepravidelných úlomcích (viz příloha č. 6) byla stanovena pevnost v prostém tlaku 31,7 MPa, což odpovídá podle Tabulky A.4 normy ČSN pevnostní třídě R3, vzhledem k charakteru horniny vrtného jádra klasifikujeme toto prostředí v průměru nižší pevností, a to na rozhraní tříd R4/R3. 10

11 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum Tab.1. Charakteristické hodnoty geotechnických parametrů geotypů kvartérních zemin stratigrafie geneze petrografické složení jílovitý a hlinitý písek s příměsí valounů štěrku fluviální terasové uloženiny kvartér jílovitý štěrk lokálně s polohami s převahou silně jílovitého písku se štěrkem deluviální (svahové) sedimenty písčitý jíl s drobnými úlomky břidlic a ojediněle valouny GEOTYP geotyp 2 geotyp 3 geotyp 4 ČSN EN ISO Pojmenování a zatřiďování zemin clsa, grclsa sagr sasi, saclsi Konzistence dle ČSN EN ISO Zatřídění dle ČSN převzaté ze zrušené (základová půda pod plošnými základy) Tabulková výpočtová únosnost R dt /kpa/ (orientační hodnoty dle zrušené ČSN ) Objemová hmotnost v přirozeném uložení /kg.m -3 / pevná/tuhá (průměrný konzistenční stav jemnozrnné frakce Modul deformace E def /MPa/ pevná/tuhá až pevná (průměrný konzistenční stav jemnozrnné frakce pevná S5 G5 F6/F4 175* 200* ** (podle kolísajícího podílu štěrkové frakce) Poissonova konstanta /1/ 0,35 0,30 0,40 soudržnost efektivní c ef /kpa/ efektivní úhel vnitřního tření ef / o / ČSN Návrh a provádění tělesa pozemních komunikací vhodnost do násypů ČSN Návrh a provádění tělesa pozemních komunikací vhodnost pro podloží vozovky (aktivní zónu) ČSN Návrh a provádění tělesa pozemních komunikací rozpojitelnost a těžitelnost podmínečně vhodná podmínečně vhodná podmínečně vhodná podmínečně vhodná podmínečně vhodná podmínečně vhodná třída I třída I třída I **Orientační hodnota hodnota R dt platí pro základ šířky 1 m při hloubce založení 1 m **Orientační hodnota hodnota R dt platí pro základ šířky <= 3 m při hloubce založení 0,8 až 1,5 m Poznámka: Norma ČSN zrušena k bez adekvátní náhrady 11

12 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum Tab.2. Charakteristické hodnoty geotechnických parametrů geotypů hornin předkvartérního podkladu stratigrafie geneze předkvarétrní podklad silur (kopaninské souvrství) sedimentární hornina petrografické složení jílovitá břidlice zcela eluviálně rozložená jílovitá břidlice velmi zvětralá jílovitá břidlice slabě zvětralá s dm polohami vápnitých břidlic a vápenců GEOTYP geotyp 5 geotyp 6 geotyp 7 ČSN EN ISO "Pojmenování a zatřiďování hornin Zatřídění hornin podle pevnosti materiálu dle ČSN Navrhování a provádění tělesa pozemních komunikací břidlice břidlice břidlice R6 R5 R4 až (R4/R3) Pevnost v prostém tlaku c (MPa) 0, Vzdálenost diskontinuit dle ČSN EN ISO extrémně malá (<20 mm) velmi malá velmi malá až malá Tabulková výpočtová únosnost R dt /kpa/ (orientační hodnoty dle zrušené ČSN ) Objemová hmotnost v přirozeném uložení /kg.m -3 / Modul deformace E def /MPa/ Poissonova konstanta /1/ 0,35 0,32 0,25 Soudržnost zdánlivá c /kpa/ Úhel pevnosti / o / ČSN Návrh a provádění tělesa pozemních komunikací vhodnost do násypů ČSN Návrh a provádění tělesa pozemních komunikací vhodnost pro podloží vozovky (aktivní zónu) ČSN Návrh a provádění tělesa pozemních komunikací rozpojitelnost a těžitelnost zemin Klasifikace hornin podle vrtatelnosti pro vrty, piloty, rýhy a podzemní stěny podle ceníku nevhodná až podmínečně vhodná nevhodná až podmínečně vhodná Poznámka: Norma ČSN zrušena k podmínečně vhodná podmínečně vhodná podmínečně vhodná podmínečně vhodná třída I třída I třída II II II-III III 6. INŽENÝRSKOGEOLOGICKÉ ZHODNOCENÍ 6.1. Zakládání přístavby polikliniky a nástavba na stávající budovu V rámci posuzování inženýrskogeologických poměrů staveniště vycházíme z pravidel platných předpisů tj. zejména ČSN EN Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí Část 1: Obecná pravidla ČSN EN Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí - Část 2: Průzkum a zkoušení základové půdy. V tomto smyslu 12

13 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum lze při geotechnickém návrhu ve vztahu k uvažované přístavbě budovy polikliniky (uvažujeme max. 2-3 podlažní), nepodsklepený objekt postupovat podle zásad 2. geotechnické kategorie, která zahrnuje obvyklé typy konstrukcí a základů s běžným rizikem nebo jednoduchými základovými poměry či zatěžovacími podmínkami (citace ČSN EN ). Podrobné údaje o výškovém osazení ani podlažnosti objektu neznáme, dle sdělení při zadání se bude jednat o limitně 3-podlažní přístavbu s jedním přízemím a dvěma nadzemními patry a nástavbou na stávající budovu - v geologických řezech je projektovaná stavební konstrukce schematicky zakreslena ve vztahu k úrovni podlah stávající budovy polikliniky. Základové poměry jsou přehledně sestaveny do podélného geologického řezu A-A vedeného v ose projektované přístavby a příčného geologického řezu B-B. Při charakterizaci základových poměrů lze vycházet především z geologického řezu A-A. V uvažované úrovni 265,3 m n.m. podlahy přízemí objektu se vyskytují jílovité štěrky (geotyp 3) o mocnosti 1,0 až 1,7 pod touto úrovní. Projektovaný objekt přístavby by bylo možné založit plošně do prostředí zemin geotypu 3 případě až do prostředí geotypu 4, v každém případě doporučujeme volit hloubkovou úroveň založení tak, aby se v celém půdorysu plošných základových konstrukcí vyskytovala homogenní základová půda tvořena pouze jedním z těchto geotypů. Při návrhu založení do prostředí geotypu 3 je nutné uvážit jeho omezenou mocnost a uplatnění podložních zemin (geotyp 4) případně i svrchní zvětralinové zóny (geotyp 5), které budou v dosahu deformační zóny plošných základů. Podzemní voda nebude komplikovat plošné zakládání, neboť se vyskytuje v hloubce kolem 1,5 m pod uvažovanou úrovní základové spáry resp. mezi kótami 262,4-263,0 m n.m., kterou definujeme jako horní hranici intervalu výskytu podzemní vody. Vzhledem k dlouhodobému zaklesnutí hladin podzemní vody v dané oblasti, související s urbanizací okolního území, předpokládáme, že v průběhu životnosti stavební konstrukce nebude tato horní hranice intervalu hladiny podzemní vody dosažena. Domníváme se tak i vzhledem k aktuálně stanovené hlubší pozici hladiny podzemní vody měřené dne po období výrazně zvýšené srážkové činnosti období vrcholících povodní v ČR. Zahloubenou sekci přístavby doporučujme chránit vhodnou hydroizolací alespoň proti zemní vlhkosti a případně zatékajícím srážkovým vodám. V souvislosti s nástavbou patra na stávající budovu polikliniky lze při dimenzování vycházet z tabulky č. 2 geotechnických parametrů příslušných geologických vrstev. Zároveň doporučujeme ověřit způsob a hloubku založení této budovy (včetně ověření složení 13

14 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum základové půdy) v sestrojených geologických řezech jsou plošné základy zakresleny pouze schematicky Zakládání parkingů Parkingy budou situovány podél severozápadní a jihozápadní stěny stávající budovy polikliniky. Základové poměry jsou sestaveny v geologických řezech A-A a B-B, v místech projektovaných parkingů byly situovány nové průzkumné sondy JV-2 a JV-3, které ověřily geologickou stavbu do hloubky 2,1 m pod stávajícím terénem. Podle popisu sondy JV-2 (kóta terénu 266,85 m n.m.) je svrchní 1,4 metru mocná vrstva budovaná heterogenními navážkami (geotyp 1) vyskytují se zde písčité hlíny se stavebním odpadem a štěrkovými valouny (báze navážek patrně zahrnuje zčásti překopané terasové uloženiny), v hloubce 0,5 byl zastižen beton o mocnosti 0,1 m pravděpodobně se jedná o betonový panel. V podloží navážek se vyskytuje silně jílovitý písek se štěrkovými valouny (geotyp 2) frakce do 5 cm s pevnou konzistencí jemnozrnné frakce. V místě sondy JV-3 je geologický profil charakterizován 0,1 metru mocnou vrstvou sekundární ornice a v jejím podloží béžovým písčitým jílem až pískem s drobnými valouny křemene 1-5 cm (15-20%), od hloubky 1 metr následuje 0,5 m mocná vrstva hlinitého písku s valouny křemene (geotyp 2). Povrch jílovitého štěrku (geotyp 3) byl zastižen v hloubce 1,5 metru pod povrchem terénu. V případě zakládání parkingu podél severozápadní stěny budovy polikliniky bude aktivní zóna tvořena zeminami geotypu 3, které podle tabulky A1. normy ČSN klasifikujeme jako zeminy podmínečně vhodné do aktivní zóny. Tyto zeminy jsou vzhledem k vyššímu obsahu jemnozrnné frakce klasifikovány jako nebezpečně namrzavé. Do aktivní zóny proto doporučujeme použít jinou vhodnou zeminu. V případě zakládání parkingu podél jihozápadní stěny budovy polikliniky je aktivní zóna tvořena heterogenními navážkami, které doporučujeme spíše odstranit v celé mocnosti aktivní zóny (případně lze uvažovat o jejich zpětném využití avšak v závislosti na posouzení jejich skutečného materiálového složení, konzistenci apod. při provádění zemních prací v celé ploše). Ochrana základové půdy - při uvažovaném způsobu plošného založení v zeminách geotypu 3 případně 4 je nutné eliminovat sekundární degradaci základové půdy vlivem rozmáčení a pojezdu stavební mechanizace. Vzhledem k vyššímu obsahu jemnozrnné frakce je nutné základovou spáru ochránit před nepříznivými klimatickými vlivy ponecháním ochranné krycí vrstvy v mocnosti cca 0,25 metru. Provedení výkopu by mělo proběhnout v co nejkratší době, pokud možno v období srážkového podnormálu. Po začištění dna výkopů doporučujeme přizvat inženýrského geologa, který posoudí, zda základová půda splňuje požadavky pro bezpečné založení. 14

15 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum Zemní práce budou v první fázi zahrnovat realizaci výkopu mělké stavební jámy s limitní hloubkou kolem 1,5-1,7 m v prostředí kvartérních geotypů 1 a 2 případně lokálně i svrchní zóny geotypu 3. Následně budou hloubeny výkopy pro plošné základy. Těžitelnost a rozpojitelnost vymezených všech kvartérních geotypů klasifikujeme ve smyslu ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací. Zeminy, ve kterých budou realizovány výkopy řadíme do I. třídy těžitelnosti a rozpojitelnosti a bude je možné rozpojovat běžnými výkopovými mechanizmy (bagrem). Do stejné I.třídy těžitelnosti a rozpojitelnosti řadíme i svrchní zvětralinovou zónu horninového masívu (geotyp 5) Dočasné zabezpečení stavební jámy a stěn výkopů - stavební jáma bude otevíraná v téměř rovinatém terénu. Hloubka výkopu stavební jámy bude v rámci celého půdorysu dosahovat kolem 1,5 až 1,7 m. Vzhledem k prostorovým možnostem staveniště lze uvažovat o dočasném zajištění stavební jámy svahováním, a to v poměru 1 : 1 (v zeminách geotypu 1 až 3). 7. Posouzení možnosti likvidace srážkových vod - vyhodnocení vsakovací zkoušky V souladu s platnou ČSN Vsakovací zařízení srážkových vod byla řešena problematika vsakování srážkových vod formou realizace vsakovací zkoušky v průzkumném vrtu JV-2, která byl situován v prostoru projektovaného parkoviště při jihozápadní stěně stávající budovy polikliniky. Samotná vhodnost likvidace srážkových vod zasakováním do geologického prostředí je podmíněna geologickými a hydrogeologickými poměry, klimatickými poměry i vlastním návrhem vsakovacích objektů, který vychází z přírodních podmínek. Na základě objemu srážek ze zpevněných ploch (komunikace, parkingu a chodníku) bude určeno celkové množství vody, které je třeba zasáknout. Při uvažování tohoto objemu vod, které má geologické prostředí pojmout a propustnostních parametrů daných zemin a hornin je pak možné navrhnout vlastní uspořádání vsakovacích objektů. Geologické poměry v posuzovaném místě jsou charakterizovány heterogenními navážkami (geotyp 1) o mocnosti 1,4 m. V jejich podloží se nachází terasové uloženiny charakteru jílovitého písku se štěrkovými valouny (geotyp 2). Hladina podzemní vody se nachází v hloubce cca 3,8 m pod terénem ( 263 m n.m.) Pro aktivní zasakování je tedy rozhodující mocnost nesaturované zóny, v daném případě by bylo zasakování realizováno do prostředí terasových jílovitých písků, které jsou v daném místě sice nejpříhodnějším, ale přesto jen málo vhodným prostředí, a to vzhledem k velmi nízkým hodnotám propustnosti infiltrační vlastnosti tohoto prostředí byly ověřovány vsakovací zkouškou v objektu vrtu JV-1. 15

16 "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" IG průzkum Rychlost infiltrace do prostředí zemin geotypu 2, klasifikovaných symboly clsa a grclsa ve smyslu ČSN EN ISO , byla ověřována vsakovací zkouškou provedenou po odvrtání sondy dne Vsakovací zkouška spočívala v jednorázovém nalití určitého objemu vody do výkopu a měření poklesu hladiny v závislosti na čase vlivem infiltrace do horninového prostředí tzv. zkouška s proměnlivou hladinou. Z výsledku vsakovací zkoušky byl vyhodnocen koeficient vsaku k v = 6, m.s -1, který charakterizuje rychlost infiltrace do jílovitých písků se štěrkem (geotyp 2). Při dimenzování vsakovacího zařízení doporučujeme vzhledem k potenciálně heterogennímu složení navážek uvažovat součinitel bezpečnosti vsaku f 2 až 2,5 (viz kapitola citované normy). Pod vrstvou jílovitých písků (GT2) se objevuje poloha jílovitých písčitých štěrků (GT3). Infiltrační parametry tohoto prostředí jsou o něco příznivější, i když ale ani zde k poměrně značné ulehlosti a obsahuje jemnozrnné frakce není výsledný koeficient vsaku nijak příznivý - doporučujeme uvažovat hodnotu koeficientu vsaku pro prostředí GT3 = 3, m.s -1. Při navrhování systému likvidace srážkových vod vsakováním je nutné postupovat v souladu s platnou ČSN Vsakovací zařízení srážkových vod, která stanovuje podmínky pro vsakování srážkových povrchových vod. V daných podmínkách lze při návrhu vsakovacího zařízení modelově uvažovat s vybudováním retenčně-vsakovacího tělesa s dostatečně aktivní plochou, jehož dno bude situováno do hloubek limitně 2,5 metru pod stávajícím terénem ( 264,4-264,8 m n.m.) do prostředí zemin buď geotypu GT2, případně do svrchní zóny vrstvy geotypu GT3. Při této úrovni bude splněno kritérium umístění dna vsakovacího zařízení od volné hladiny podzemní vody, které musí podle ČSN činit minimálně 1 metr. Při návrhu vsakovacího systému je nutné respektovat požadavek, aby vsakování nezhoršovalo základové poměry jak budoucích staveb, tak i stávajících objektů v okolí. Umístění vsakovacího objektu je potřeba volit tak, aby infiltrovaná voda nemohla negativně ovlivnit podzákladí přilehlé budovy polikliniky. Doporučujeme uvažovat odstupovou vzdálenost vsakovacího zařízení od budov nejméně 5 metrů. V Praze dne 26. června 2013 Vypracoval: Mgr. Branislav Kuthan Kontroloval: RNDr. David Štorek 16

17 investor: L I M A spol. s r.o.hvězdova 1601/21, Nusle, Praha 4 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" Na Hřebenech II Pla mín ko vé Na Pan k ráci P u jmanové Plamínkové Pujman oé v Hvězdova Na Klaudiánce Pu j ma n ové Milevská Milevská N a Strži VYSVĚTLIVKY: hranice zájmového území K + K průzkum AKCE s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8 LIBEŇ, VYPRACOVAL MĚŘÍTKO DATUM Mgr. Branislav Kuthan 1 : 5000 červen 2013 ČÍS. PŘÍLOHY "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" Podrobný inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum 1 Přehledná mapa širšího území

18 investor: L I M A spol. s r.o.hvězdova 1601/21, Nusle, Praha 4 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" A 209 JV B JV-2 B JV-1 VYSVĚTLIVKY: 119 archivní jádrový vrt 489 archivní kopaná sonda - výkop 452 JV-1 nový jádrový vrt s dosahem skalního podloží (hloubka 12m) JV-2,3 nové mělké jádrové vrty pro parkingy (hloubka 2m) A A linie geologického řezu A K + K průzkum s.r.o. VYPRACOVAL AKCE NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8 LIBEŇ, MĚŘÍTKO DATUM Mgr. Branislav Kuthan 1 : 500 červen 2013 Podrobná situace průzkumných sond ČÍS. PŘÍLOHY "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" Podrobný inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum 2

19 investor: L I M A spol. s r.o.hvězdova 1601/21, Nusle, Praha 4 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" nástavba objektu Polikliniky SO 01 přístavba objektu Polikliniky SO 02 Ideový geologický řez A-A A (SZ) m n. m. (Bpv) , ,83 3,10 m (1961) 4,80 m Poliklinika ul. Hvězdova č.p stávající budova B - B' x 0,3 2,0 3,0 3,8 4,8 5,2 5,3 p.č. 2910/116 hladina podzemní vody 268,79 geotyp 1 geotyp 5 geotyp 6 geotyp 2 geotyp 3 geotyp 4 0,0 JV-1 267,11 5,95 m ( ) 0,9 1,3 2,9 3,8 4,9 7,2 ul. Hvězdova 0, ,11 0,90 m (1963) 0,4 1,0 4,0 4,5 5,7 6,4 0, ,25 4,25 m ( ) A (JV) m n. m. (Bpv) 0,8 4,4 6, geotyp 7 8, , srovnávací rovina = 253,00 m n. m. (Bpv) Vysvětlivky: kvartér geotyp 1 geotyp 2 geotyp 3 geotyp 4 heterogenní navážky převážně charakteru písčité hlíny se stavebním odpadem (antropogenní uloženiny) hlinitý a jílovitý písek s příměsí štěrkových valounů (fluviální terasové sedimenty) jílovitý až písčitojílovitý štěrk s valouny 2-10 cm (ojediněle i větší) (eolicko-deluviální sedimenty) hlína s hojnými drobnými úlomky břidlic a ojediněle i drobnými křemennými valouny (deluviální sedimenty) silur (kopaninské souvrství) geotyp 5 geotyp 6 geotyp 7 zcela eluviálně rozložená, jílovitá břidlice charakteru zeminy - hlíny se šupinkami měkké břidlice velmi zvětralá jílovitá břidlice s hlinitostřípkovitým rozpadem slabě zvětralá jílovitá břidlice s ojedinělým výskytem dm poloh pevných vápnitých břidlic a vápenců, hrubě úlomkovitě až kusovitě rozpadavá 3,10 m (1961) 4,80 m povrch předkvartérního podkladu (povrch silurského horninového masívu) ustálená hladina podzemní vody v sondě (s datem měření) naražená hladina podzemní vody v sondě odběr vzorku zeminy/horniny odběr vzorku podzemní vody K + K průzkum s.r.o. VYPRACOVAL AKCE NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8 LIBEŇ, MĚŘÍTKO (D/V) DATUM Mgr. Branislav Kuthan 1 : 200/100 červen 2013 Ideový geologický řez A-A ČÍS. PŘÍLOHY "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" Podrobný inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum

20 investor: L I M A spol. s r.o.hvězdova 1601/21, Nusle, Praha 4 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" nástavba objektu Polikliniky Ideový geologický řez B-B B (JZ) m n. m. (Bpv) Poliklinika ul. Hvězdova č.p stávající budova p.č. 2910/116 JV-2 266, p.č. 2910/154 0,0 266,56 parking 0,0 p.č. 2910/109 p.č. 2910/ ,61 geotyp 1 0,6 geotyp 1 0,0 1,4 1,1 geotyp 2 2,1 2,40 m (1964) geotyp 3 A - A' x trafostanice 0,3 0,7 B (SV) m n. m. (Bpv) geotyp 5 geotyp 6 4,30 m 3,8 4,0 4,3 geotyp 4 3,2 3,5 4,0 4, , geotyp srovnávací rovina = 253,00 m n. m. (Bpv) Vysvětlivky: kvartér geotyp 1 geotyp 2 geotyp 3 geotyp 4 heterogenní navážky převážně charakteru písčité hlíny se stavebním odpadem (antropogenní uloženiny) hlinitý a jílovitý písek s příměsí štěrkových valounů (fluviální terasové sedimenty) jílovitý až písčitojílovitý štěrk s valouny 2-10 cm (ojediněle i větší) (eolicko-deluviální sedimenty) hlína s hojnými drobnými úlomky břidlic a ojediněle i drobnými křemennými valouny (deluviální sedimenty) silur (kopaninské souvrství) geotyp 5 geotyp 6 geotyp 7 zcela eluviálně rozložená, jílovitá břidlice charakteru zeminy - hlíny se šupinkami měkké břidlice velmi zvětralá jílovitá břidlice s hlinitostřípkovitým rozpadem slabě zvětralá jílovitá břidlice s ojedinělým výskytem dm poloh pevných vápnitých břidlic a vápenců, hrubě úlomkovitě až kusovitě rozpadavá 3,10 m (1961) 4,80 m povrch předkvartérního podkladu (povrch silurského horninového masívu) ustálená hladina podzemní vody v sondě (s datem měření) naražená hladina podzemní vody v sondě odběr vzorku zeminy/horniny odběr vzorku podzemní vody K + K průzkum s.r.o. VYPRACOVAL AKCE 253 NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8 LIBEŇ, MĚŘÍTKO (D/V) DATUM Mgr. Branislav Kuthan 1 : 200/100 červen 2013 Ideový geologický řez B-B ČÍS. PŘÍLOHY "REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4" Podrobný inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum 3.2

21 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4, podrobný IG a HG průzkum (Příloha č. 4) K + K průzkum s.r.o. Praha 8 Novákových tel: DOKUMENTACE SONDY č. JV-1 Zakázka: REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4 - Podrobný IG a HG průzkum Dokumentoval: Mgr. Branislav Kuthan Datum: Mapa: Praha 1:5000 list P 6-3 Souřadnice (JTSK/Bpv): x: ,17 y: ,95 z: 267,11 Technologie sondování: jádrový vrt soupravou typu UGB-1VS(rotačnějádrového vrtání na sucho) Podzemní voda: naražená hladina: zjevně nezastižena, místy mokro na puklinách v intervalu svrchní zvětralinové zóny (3,8-6m) ustálená hladina: 5,95 m p.t. ( ) Vzorkování : zemina 1,7-2,3m; hornina 7,4-7,6m; podz.voda 5,95 m [m] Popis: (± 0,00 = povrch terénu) 0,00-0,07 navážka: hnědá písčitojílovitá humózní hlína s travnatým drnem - 0,25 navážka: černá škvára, sypká - 0,90 navážka: šedohnědá silně písčitá hlína se stavební příměsí (drobné úlomečky dlaždic, uhlíky, cihelná drť 0,5-1 cm) místy s valouny štěrku Ø 2-10cm (5%), konzistence pevná KVARTÉR (antopogenní uloženiny - navážky) ,30 béžový (místy nepravidelně světle šedivě smouhovaný) silně jílovitý písek s valouny křemene Ø 2-4cm ojediněle až 17cm, polohy silně písčitého jílu s drobným štěrkem, konzistence jemnozrnné frakce pevná - 2,90 béžový jílovitopísčitý štěrk s valouny křemene 2-10 cm, místy v polohách s převahou silně jílovitého písku s valouny štěrku, konzistence jemnozrnné frakce pevná/tuhá až pevná KVARTÉR (fluviální terasové uloženiny) ,80 rezavě hnědá jílovitá až písčitojílovitá hlína s opracovanými i částečně na hranách opracovanými úlomečky břidlic velikosti 1cm (20-30%), úlomky pevné, chaotická textura, konzistence pevná KVARTÉR (svahové sedimenty - deluvium) ,90 hnědá jílovitá břidlice zcela eluviálně rozložená charakteru zeminy, drobné mm šupinky břidlic s převládající písčitojílovitou hlínou, na řezu jádra zachovaná struktura horniny, jemnozrnná frakce místy silně převlhčená až mokrá, konzistence pevná i tuhá (tř. R6/F4) /předkv.podklad silur - kopaninské souvrství/

22 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4, podrobný IG a HG průzkum (Příloha č. 4) - 6,80 světle hnědá (na lomu místy rezavě hnědá a nepravidelně světle šedivě smouhovaná) jílovitá břidlice velmi zvětralá, hlinito-střípkovitě rozpadavá, úlomky drobné a měkké zpravidla do velikosti 2 cm, v int. 5,20-5,40m úlomky 2-7 cm, místy polohy až zcela rozložené (6,2-6,8m) tence až silně laminovaná (tř. R5) /předkv.podklad silur - kopaninské souvrství/ - 7,20 hnědošedá až šedohnědá jílovitá břidlice mírně zvětralá, hlinito-úlomkovitě rozpadavá, úlomky 1-3 cm snadno lámatelné v ruce i pevné, tence až silně laminovaná, tř. R5/R4 /předkv.podklad silur - kopaninské souvrství/ - 12,00 tmavě šedá jílovitá břidlice slabě zvětralá místy s dm polohami velmi pevné vápnité břidlice (7,20-7,40m; 8,10-8,20m), místy kalcitové žilky, úlomky pevné lze rozbíjet kladivem (úlomky vápnitých břidlic obtížně), vrtné jádro rozvrtáno na úlomky 5-12cm, tlouštka vrstev mm (velmi tenká), tř. R4 až R4/R3 /předkv.podklad silur - kopaninské souvrství/

23 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4, podrobný IG a HG průzkum (Příloha č. 4) K + K průzkum s.r.o. Praha 8 Novákových tel: DOKUMENTACE SONDY č. JV-2 Zakázka: REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4 - Podrobný IG a HG průzkum Dokumentoval: Mgr. Branislav Kuthan Datum: Mapa: Praha 1:5000 list P 6-3 Souřadnice (JTSK/Bpv): x: ,98 y: ,10 z: 266,85 Technologie sondování: jádrový vrt soupravou typu UGB-1VS(rotačnějádrového vrtání na sucho), Ø 195 mm Podzemní voda: naražená hladina: nezastižena Vzorkování : --- ustálená hladina: ---(v sodně realizována vsakovací zkouška) [m] Popis: (± 0,00 = povrch terénu) 0,00-0,40 navážka: tmavě hnědá silně písčitá humózní hlína s travnatým drnem, konzistence pevná - 0,50 navážka: sv. šedý beton při bázi s cihelnou drtí - 0,90 navážka: šedohnědá až hnědošedá písčitá hlína s příměsí valounů štěrku 2-3 cm ojediněle až 5, drobná drť cihel, ojediněle kořeny vegetace, konzistence pevná - 1,40 navážka: světle hnědá silně písčitá hlína až písčitý jíl se štěrkovými valouny Ø 3-7 cm (při bázi až valoun velikosti 14 cm), silně převlhčený, konzistence tuhá KVARTÉR (antopogenní uloženiny - navážky) ,10 béžový silně jílovitý písek se štěrkovými valouny Ø 0,5-5 cm (průměrná velikost Ø 2-3 cm), podíl štěrku do cca 10-15%, konzistence jemnozrnné frakce pevná (fluviální terasové uloženiny)

24 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4, podrobný IG a HG průzkum (Příloha č. 4) K + K průzkum s.r.o. Praha 8 Novákových tel: DOKUMENTACE SONDY č. JV-3 Zakázka: REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4 - Podrobný IG a HG průzkum Dokumentoval: Mgr. Branislav Kuthan Datum: Mapa: Praha 1:5000 list P 6-3 Souřadnice (JTSK/Bpv): x: ,19 y: ,35 z: 264,95 Technologie sondování: jádrový vrt soupravou typu UGB-1VS(rotačnějádrového vrtání na sucho), Ø 195 mm Podzemní voda: naražená hladina: nezastižena Vzorkování : --- ustálená hladina: neustálila se (do 6h) [m] Popis: (± 0,00 = povrch terénu) 0,00-0,10 tmavě hnědá jílovitá hlína humózní, jemně písčitá, svrchu s travnatým drnem, konzistence pevná (humózní horizont - ornice) - 1,00 béžový silně písčitý jíl až jílovitý písek s drobnými valouny křemene 1-5 cm (15-20%), konzistence jemnozrnné frakce pevná až velmi pevná (fluviální terasové uloženiny) - 1,50 béžový hlinitý až jílovitý písek s drobnými valouny štěrku 0,5-4 cm (20-35%), středně ulehlý (fluviální terasové uloženiny) - 2,10 béžový silně jílovitý štěrk s valouny Ø 4-7 cm a polohami silně jílovitého písku, konzistence jemnozrnné frakce pevná, v int. 1,7-1,90m hnědý silně písčitý jíl s příměsí štěrkových valounů (fluviální terasové uloženiny)

25 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4, podrobný IG a HG průzkum (Příloha č. 5)

26 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4, podrobný IG a HG průzkum (Příloha č. 5)

27 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4, podrobný IG a HG průzkum (Příloha č. 5)

28 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4, podrobný IG a HG průzkum (Příloha č. 5)

29 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4, podrobný IG a HG průzkum (Příloha č. 5)

30 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4, podrobný IG a HG průzkum (Příloha č. 5)

31 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA POLIKLINIKY - UL. HVĚZDOVA, PRAHA 4, podrobný IG a HG průzkum (Příloha č. 5)