Jak hodnotí Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR ústy svého viceprezidenta

Transkript

1 LIST POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY Potravinářský FEDERACE VÝROBCŮ POTRAVIN, NÁPOJŮ A ZPRACOVATELŮ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE zpravodaj Číslo 4 Ročník VI 12. dubna 2005 Cena 16 Kč Vážení čtenáři, upozorňujeme Vás na rozhovor s Ing. Miroslavem Kobernou, CSc., ředitelem Potravinářské komory České republiky, který uveřejňujeme na straně č Evropská unie sáhla na školní mléko Říká se tomu vylít s vaničkou i dítě. Evropská unie tak dlouho seškrtávala v rozpočtu a krátila na dotacích, až udělala jeden geniální kousek. Zreformovala i podporu školního mléka. Děti stejně jako zemědělci dostanou menší příděl peněz, řeklo se bez skrupulí, a najednou je tu škrt pět procent, který se bude opakovat rok co rok. Podpora dodávek mléka školákům z Evropské unie bude od školního roku 2004/2005 každoročně klesat o pět procent. Odpovídá to reformě společné zemědělské politiky EU, jejíž součástí je i snižování produkčních dotací pro mléko. Je to krok nerozumný a mohl by ve svém důsledku způsobit silný pokles pití mléka ve školách. České ministerstvo zemědělství to alespoň takto vidí a rozhodlo o protitahu. Česko se bude snažit výpadek nahradit z vlastních zdrojů, rozhodl ministr zemědělství Jaroslav Palas a nehodlá o tom s nikým dál diskutovat. Má na to právo, proč tedy neudělat rozumný krok. Jen s tímto svým rozhodnutím musí seznámit vládu a věřme, že i ta proti dobré myšlence, podpořit zdravou výživu dětí, nebude mít nic, co by to popíralo. Pro rok školní rok 2004/2005 jde z českého rozpočtu na školní mléko 140 milionů korun, podobná částka se odhaduje i pro následující rok. Objem unijního příspěvku se odvozuje až od počtu skutečně odebraných dávek školního mléka. Loni po vstupu do unie měli na mléko nárok pětkrát týdně všechny ročníky základních škol. Příspěvek unie činil v měsících do konce školního roku 2003/2004 asi 21 procent z ceny výrobku, národní podpora dosahovala 28 procent. Školák tak zaplatil 51 procent ceny, tedy zhruba 3,5 koruny za mléčnou dávku. Ta má nejčastěji podobu čtvrtlitrových krabiček s mlékem a jogurtů. I rodiny s malými příjmy tak na podporu zdraví svých dětí tak zvaně dosáhli a bude tomu tak zřejmě i nadále. Školní mléko odebírá asi 3000 škol, což je zhruba 72 procent. Dodávky zajišťuje devět až jedenáct mlékáren. Od společnosti Laktea, která je největším dodavatelem mléčných svačin do škol, loni žáci odebrali téměř 14 milionů čtvrtlitrových porcí mléka a tři miliony balení jogurtů. Dodávky mléka a mléčných výrobků školákům za dotované ceny fungují v tuzemsku od roku Věřme, že nedomyšlený krok Evropské unie nebude mít u nás neblahé následky. Ministerstvo zemědělství České republiky se podle slov Hugo Roldána z tiskového oddělení bude i nadále snažit v plné míře podporovat program školního mléka i z toho důvodu, že EU nepodporuje konzumace jogurtového mléka a smetanových krémů, což jsou mléčné výrobky velmi oblíbené u českých dětí, ale které žáčkové v zemích původní EU moc nemlsají. Tento dodatkový sortiment tvoří 12 % všech dotovaných mléčných produktů, čili poměrně významnou část. Školní mléko ale plní i významnou roli, pokud jde o sociální podporu finančně slabších rodin.v malých venkovských školách a v oblastech s vysokou nezaměstnaností je velmi vysoké procento čerpání dotovaných mléčných výrobků 60 až 100. Jitka Sluková, mluvčí SZIF, uvedla, že vláda právě projednává novelu vládního nařízení č. 205/2004, která by tuto snižující se dotaci Evropské unie mohla v programu Školní mléko částečně kompenzovat zvýšením podpory z našich národních zdrojů. Pokud bude novela přijata, může se zvýšení českých dotací v programu Školní mléko promítnout již ve školním roce 2005/2006. Eugenie Línková Nový prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba (vlevo) s prezidentem Potravinářské komory ČR Ing. Jaroslavem Camplíkem. Není tak častým jevem zahlédnout dva prezidenty vedle sebe, zejména když jde o prezidenta Agrární komory ČR a prezidenta Potravinářské komory ČR. Navíc, v družné zábavě a s úsměvy na tváři. Donedávna to neplatilo a zdá se, že rozum postupně vítězí, obě znesvářené strany složily zbraně a chtějí spolupracovat. Jak Jan Veleba, tak Jaroslav Camplík spolupráci chtějí. Říkají, že není doba na hašteření. Je načase jednat a pomoci podnikatelskému prostředí v zemědělství a potravinářství. Text a foto Eugenie Línková Jan Veleba střídá v čele Agrární komory ČR Václava Hlaváčka Agrární komora ČR má nového prezidenta. Je jím od poloviny března Jan Veleba z Velkého Meziříčí. Střídá po osmi letech Václava Hlaváčka. Zemědělci i potravináři jej dobře znají, především jako předsedu Centroodbytu. V čele tohoto odbytového družstva na prodej prasat i nadále zůstává, v ostatních funkcích končí. Přestane být předsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů a chce se především věnovat své činnosti v čele Agrární komory ČR. Novému prezidentovi Agrární komory ČR jsme položili několik otázek. Kdo Vás, pane prezidente, zná ví, že jste běžcem na dlouhé tratě. Co Vás na zemědělství nejvíc přitahovalo? Máte přece dvě vysoké školy, dvě aprobace a ta druhá je sociologie a psychologie s filosofií. To jsou obory dnes velmi skloňované a rozhodně při nich není tolik mravenčí, náročné a řeknu i nevděčné práce. Zemědělství je ve mně pevně rodově zakořeněno. Pocházím z malé osady na Velkobítešsku, která je obklopena poli, loukami a lesy. (To není metafora, to je skutečnost). Zde můj rod sedlačil prokazatelně od druhé poloviny 17. století a zde jsem vyrostl i já. Zemědělství je podle mne nejkrásnější povolání na světě, protože je to práce s živou přírodou. Práce velmi náročná a tvrdá, ale také krásná a obohacující. Neznám nic monumentálnějšího, majestátnějšího a krásnějšího, než lány polí zralého obilí. To jsou moje základy, moje hodnoty, mé kořeny. To ostatní je nadstavba. Sociologii jsem vystudoval až když jsem už byl v provozu. Důvody k tomu jsem měl dva. Prvním byla osobnost brněnského profesora Buriana, špičkového odborníka evropského formátu na pracovní motivace, kterému jsem dělal pomvěda, když jsem studoval tehdejší vysokou školu zemědělskou. Druhým pak byla potřeba vzdělat se hlouběji v dílech představitelů meziválečné brněnské sociologické školy, jejímž představitelem byl profesor Inocenc Arnošt Bláha. Pro mne byla zajímavá zejména díla Tomáše Čepa, Chalupného, Hájka, Taubra a dalších, která se vztahovala k selství, půdě a venkovu. Zde se můj vztah k zemědělství a venkovu řekl bych zacelil, dokončil a dozrál. Zemědělství, to je o vztahu, lásce, úctě k přírodě a venkovu. Jinými slovy je to určité poslání. Než jste zcela zakotvil v zemědělství, hodně jste cestoval. Určitě cíleně, protože jste navštívil farmy v mnoha zemích světa. Co jste si při těchto soukromých pracovních stážích uvědomil? Každá moje cesta vedla za poznáním agrárního systému té které země. Nebyly to jenom povrchní zemědělsko turistické cesty, vždy jsem je nějakým způsobem zúročil. Články, knížkou či odbornými videofilmy. Mám tedy možnost hodnotit a srovnávat. Na těch cestách, nejvíc jich bylo v první polovině devadesátých let minulého století, jsem si uvědomil, že naše zemědělství se nemá za co stydět. Nikde jsem neviděl nic, co bychom ne- Jak hodnotí Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR ústy svého viceprezidenta současné vztahy mezi obchodem a výrobou na českém trhu? Věřím, že čtenáři Potravinářského zpravodaje mne pochopí, když se budu snažit mluvit za odbornou veřejnost z oblasti obchodu a budu tuto sféru podnikání pokud možno hájit (je to znali a nezvládli. Ani v USA, ani v Kanadě, v Evropě či Izraeli. Ze svých cest jsem si dělal mnoho závěrů. Ten hlavní a generální zněl je třeba spoléhat na vlastní síly, rozum a schopnosti. Je třeba být skromný, trpělivý a vytrvalý a mít svoji hrdost. Jinými slovy naši lidé jsou neméně tak dobří, mají hluboké základy kulturní, odborné i mravní. Kdo tvrdí opak, a tehdy to bylo velmi módní, ten nic nepochopil a nebo mu chybí znalosti. Jak jste tyto zkušenosti zúročil? Tyto zkušenosti pro mne byly a jsou nesmírně cenné. Ne ve smyslu materiálním, ale spíše v rovině pevných názorů na agrární soustavu, její směřování, její strukturu. Dám příklad. Základem bohatství Spojených států amerických je zemědělství. Zemědělství nemůžete zastavit, musíte je podporovat, protože svět je na něm příliš závislý nám řekl Dr. Russ Brinsfield, ředitel výzkumného ústavu v Beltsville (největšího agrární výzkumný ústav na světě). Zemědělství je obor jako každý jiný, nebo o krajinu nemusí pečovat zemědělci, stačí na to technické služby nám říkali mnozí naši politici. Byli další, kteří to neří- kali, ale v tom smyslu konali. V poslední době nastupuje další vlna frazeologie o multifunkčním zemědělství, ekologizaci výroby, rozvoji venkova apod. Konec je vždy stejný další snížení už tak nízké výroby. V těchto záležitostech jsem měl vždy pevný a konzistentní názor, za který vděčím všem těm Brinsfieldům, Drevjaným a dalším osobnostem, se kterými jsem měl to štěstí se na svých cestách seznámit. Jistě jste si získal dost zemědělců tím, že jste vyhlásil válku nečestné ekonomice. Farmářské ceny konkrétně za vepřové byly často v poslední době nižší, než jaké jsou náklady. Vepřové ale není jedinou komoditou kde tomu tak je. Co ze své současné pozice chcete nejvíc ovlivnit? Chci zemědělce přesvědčit, aby přestali váhat a spojovali se při prodeji své produkce do odbytových družstev. Dnes už je v podstatě vyřešeno mléko, na dobré cestě je vepřové maso. K němu je třeba přidat hovězí. Nevyřešené jsou vejce a drůbeží maso, obilí, ovoce a zelenina. Na tyto komodity je třeba se soustředit. Je, zdánlivě paradoxně, i v zájmu zpracovatelů, aby naši zemědělci dostávali takovou cenu, aby mohli vyrábět a na druhé straně aby nebyli nuceni jít za cenou do zahraničí. Jedině tak se zde udrží určitý objem výroby na straně jedné a domácí suroviny na straně druhé. Jsou to zkrátka spojité nádoby a čím dřív to obě strany pochopí, tím lépe. Jaký máte v nové funkci cíl? Těch cílů je víc, ale vždy jeden je základní, fundamentální. Tím je pro mne vytvoření kvalitního týmu, delegace pravomocí a zodpovědnosti, jako prostředek k zvýšení výkonnosti této nevládní organizace. Je třeba lépe využít svých potenciálních možností, protože úkoly, které přináší tato doba, jsou kvalitativně nesmírně náročné. Zvládne je pouze kvalitní tým, nikoliv sebeschopnější jedinec. Mluvím o pokračujícím trendu snižování rozměru českého zemědělství, o všudypřítomném diktátu obchodních uskupení, o nových trendech v čerpání fondů EU apod. Na závěr soukromá otázka. Jak jste na tom s láskou, která prochází žaludkem? Jaké jídlo preferujete? Není to žádný populismus, ale vyznávám klasiku české kuchyně a kdykoliv jsem se vrátil domů z cest, už jsem se nemohl dočkat domácích dobrot. Miluji pravou svíčkovou s vynikající omáčkou, nebo klasické vepřové se zelím a knedlíkem. Stejně tak mám rád pravé české buchty a moravské koláče nebo ty z Domažlicka. Jsou to nezaměnitelné chutě a ty budu vždy podporovat a jim zůstanu věrný. Děkuji za rozhovor: Eugenie Línková Ing. Zdeněk Juračka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR k aktuálnímu dění v maloobchodu momentálně mé poslání a náplň funkce). V dané problematice tudíž nebudu preferovat platformu, jakou před nedávnem nastolila většina medií a vzala ji za hit sezóny. Mně jde o reálný pohled na současný český trh, ve kterém neposlušnost obchodních řetězců prezentovaná nepovedenou snídaní či jinými drobnými excesy, je drobnou epizodou z jeho historie, nikoliv úplný obraz charakterizující současnou tvář české obchodní scény. Situace na českém trhu není černobílá. I když mám jako představitel Svazu obchodu a cestovního ruchu (dále jen SOCR), navíc zastupující nejsilnějšího českého hráče na trhu, t.j. spotřební družstva, delší dobu četné výhrady proti chování některých zahraničních obchodních řetězců, snažím se o pokud možno objektivní pohled na věc. Některé řetězce skutečně porušují české zákonné normy a zejména pak normy etického chování na trhu, ale tyto, dnes často skloňované a mnohdy přeceňované problémy, je nutné dát do věcných a zejména časových souvislostí (Dokončení na str. 3)

2 2 / z domova aktuálně Vážení čtenáři, zveřejňujeme stanovisko MVDr. MILANA MALENY, ústředního ředitele SVS ČR, které se týká označování potravin živočišného původu značkou zdravotní nezávadnosti a identifikační značkou. Od nabudou účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004 stanovující zvláštní hygienické předpisy pro potraviny živočišného původu a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004 stanovující zvláštní hygienické předpisy pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě. V předstihu Vás upozorňujeme na to, že součástí výše uvedených nařízení je také změna formy značky zdravotní nezávadnosti a identifikační značky. Od je nutné používat značku zdravotní nezávadnosti a identifikační značku uvedenou v těchto nařízeních. Forma značky zdravotní nezávadnosti je uvedena v Nařízení EP a Rady č. 854/2004/ES v příloze I oddíl I kapitola III bod 3 a forma identifikační značky v Nařízení EP a Rady č. 853/ 2004/ES příloha II oddíl I písm. b). Především upozorňujeme na změnu v současné době platné zkratky kódu EHS na zkratku ES. nařízení EP a Rady č. 853/2004/ES a nařízení EP a Rady č. 854/2004/ES bylo vydáno 29. dubna 2004, v době kdy Česká republika nebyla členem redakce Evropské unie, proto ve výše uvedených nařízeních není mezi zkratkami kódů uvedena zkratka ES, v současné době (do ) nelze na nových obalech použít identifikační značku se zkratkou kódu ES namísto EHS. Právní útvar Evropské komise podal na jednání expertů pracovní skupiny vysvětlení, že nelze použít značku zdravotní nezávadnosti/ identifikační značku se zkratkou ES před , neboť nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a č. 854/2004 nabývají účinnosti až ode dne Do tohoto termínu musí členské státy postupovat podle stávající legislativy. Provozovatelé potravinářských podniků mohou dle nařízení EP a Rady č. 853/2004/ES přílohy II oddílu I část B nadále používat zásoby a materiál, které objednali před vstupem tohoto nařízení v platnost, a to až do vyčerpání zásob nebo nutnosti výměny. V současné době Evropské komise připravuje návrh nařízení, jehož součástí by měla být příloha stanovující přechodné období pro použití zásob předtištěných etiket a obalového materiálu. MVDr. Milan Malena ústřední ředitel SVS ČR Obavy z toho, že by stěhovaví čápi anebo leckdes se pohybující vrány či havrani mohli zavléci do Evropy, tudíž i do ČR, viry vysoce patogenní ptačí chřipky, která řádí v jihovýchodní Asii, jsou liché. Je dostatečně známo, že migrující ptáci míří na zimu především do jižní Evropy, Afriky, popřípadě do oblastí okolo Perského zálivu, a že havrani a vrány jsou doma po celém starém kontinentě. U čápů, jak se ukazuje, si veřejnost není jista, neboť se již objevily obavy, že by právě čápi, kteří hnízdí v blízkosti zemědělských Nejdelší mise po vstupu ČR do EU skončila po čtrnácti dnech konstatováním s problémy se potýkáte dobře. Inspektoři zejména ocenili doslova vysokou transparentnost systému státního veterinárního dozoru i připravenost a odbornost pracovníků dozoru a přístup dozorovaných zpracovatelských závodů. Od pondělí do pátku prověřovalo pět inspektorů z Potravinového a veterinárního úřadu Evropské komise FVO (Food and Veterinary Office se sídlem v Dublinu), jak se u nás neškodně odstraňují odpady živočišného původu, přesněji jak se nakládá s produkty živočišného původu především neurčenými pro lidskou spotřebu. Za čtrnáct dnů inspektoři navštívili sedm krajů a Prahu. Tedy kraj Středočeský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočinu a Jihomoravský. Mezi dvaadvaceti subjekty, které prověřili, byly například zpracovatelské závody na maso, mléko, tuk, kůže, dále výroba krmiv pro zvířata, několik asanačních podniků a například i cementárna, kde se spaluje masokostní moučka. V Praze pak měli zájem vidět, jak se na letišti v Ruzyni sbírá a odstraňuje odpad z potravin živočišného původu z letadel. Obecně lze říci, že inspekce nezjistila žádné zásadní problémy a shledala, že státní veterinární dozor funguje v souladu s ustanoveními veterinární legislativy EU, která je do české legislativy transponována. V případech, kdy něco nebylo inspektorům na první pohled zřejmé, si vyžádali některá upřesnění a výklad prováděcích vyhlášek k veterinárnímu zákonu. Všem je jasné, že sžívání se s novou legislativou nějakou dobu trvá, s tím mají zkušenosti i ve starých členských zemích. Smyslem této inspekce bylo ověřit, stejně jako ve všech členských zemích, jak je naplňováno Nařízení č. 1774/2002. Jde o složitou problematiku, neboť za ně zodpovídají mimo resort zemědělství i resorty zdravotnictví, životního prostředí a dopravy. Podílejí se totiž na dozoru nad tím, jak se zachází s odpady z prvovýroby, výroby, společného stravování až například po mezinárodní leteckou přepravu. Po prověření všech členských zemí bude mít Evropská komise představu, jak se ustanovení Nařízení č. Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 Bezpečnost něco stojí a není záležitostí jen jednoho resortu Systém veterinárního dozoru od narození zvířete, přes jeho růst po produkci mléka, masa, vajec či medu, stále zajišťují nejen pracovníci státního veterinárního dozoru, ale i soukromí veterinární lékaři. Veterinární zákon jim stanoví určité povinnosti například hlásit výskyt nebezpečných nákaz. Schválení veterináři pak jsou oprávněni potvrzovat například veterinární osvědčení pro přesun apod. V případě výskytu nebezpečných nákaz zvířat se účastní jejich zdolávání. Nedílnou součástí veterinárního dozoru nad produkcí potravin je monitoring cizorodých látek v surovinách pro výrobu potravin, testování skotu na BSE, vakcinace lišek a uskutečňování různých ozdravných programů hospodářských zvířat. Nejnověji půjde například o IBR (infekční bovinní rinotracheitidu) a tento program se naplno rozeběhne od příštího roku s cílem neomezit v příštích letech obchodování se skotem, zejména s plemeníky a plemenicemi. Důležitý je též státní veterinární dozor nad tím, jak se zachází s odpady živočišného původu a jak se tzv. neškodně odstraňují. Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, je potěšitelné, že Ministerstvo zemědělství ČR vnímá jako nutnost zachovat a dále rozvíjet úroveň našeho státního veterinárního dozoru. Vysokou účinnost dozoru a jeho transparentnost nejnověji ocenila inspekce z EU, která u nás pracovala 14 dní na přelomu února a března. Je však třeba si uvědomit, že státní veterinární dozor, za který zodpovídá Státní veterinární správa ČR, nemůže zajistit všechno. Podle doporučení poslední inspekce, která se zaměřovala na zacházení s živočišnými odpady a jejich likvidaci, je nutné pochopit, že nejde jen o problémy resortu zemědělství, ale do jisté míry i resorty zdravotnictví, životního prostředí, dopravy či obchodu. Například je třeba vyjasnit některé kompetence při likvidaci kuchyňských odpadů z letadel a vlaků při mezinárodní přepravě, při likvidaci pašovaných a celní správou zadržených potravin živočišného původu, likvidaci výrobků z prošlou dobou minimální trvanlivosti apod., a to v souladu s Nařízením Rady a parlamentu č. 1774/2002. Dnes jsme tedy zase o krok dále. Způsob produkce potravin živočišného původu je v EU i v ČR na srovnatelné a transparentní úrovni, nyní je na místě se ještě pečlivěji věnovat oblasti odpadů a jejich neškodnému odstraňování. I zde platí povinnost mít možnost dohledat všechny odpady, od jejich vzniku až po okamžik likvidace. Žádné takové pochybení sice u nás inspekce nezjistila, ale je potřeba se věnovat meziresortnímu doladění kompetencí. Čápi a vrány přece nosí jen miminka objektů, mohli kontaktem s drůbeží přenést nebezpečný virus ptačí chřipky. Není tomu tak. Naši čápi bílí i čápi černí míří jedině do Afriky, do Malé Asie, okolo Perského zálivu, popřípadě do Španělska a přes ně do Maroka. Podle údajů České společnosti ornitologické nebyl u čápů hnízdících u nás nikdy zjištěn případ záletu, či zimování na území jihovýchodní Asie. Tudíž zemědělci, do jejichž blízkosti se nyní vracejí ze svých zimovišť čápi bílí, by neměli mít žádný strach. A čápi by měli být vítáni jako poslové jara. Za 14 dnů se dá hodně vidět 1774/2002 v EU plní. Inspekce upozornila zejména na změny v evropské veterinární legislativě, které nabudou účinnosti počátkem příštího roku půjde především o Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004, č. 853/2004, č. 854/2004 a č. 882/2004. Při této příležitosti inspektoři ocenili, že v ČR jsou již tyto novinky do české legislativy zapracovávány, a nejen pracovníci dozoru, ale i odborná veřejnost je s jejich zněním seznamována. Po lednové úspěšné inspekci, zaměřené na zacházení se zvířaty (welfare), ani tato nezavdala příčiny k přijetí mimořádných veterinárních opatření, ani nezpochybnila účinnost státního veterinárního dozoru. Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, je výsledek této mise hodnotný především oceněním úrovně dozoru, který je opravdu funkční. Je však třeba si uvědomit, že na dozoru nad odstraňováním odpadů živočišného původu se podílejí kromě orgánů Ministerstva zemědělství či Státní veterinární správy i orgány ministerstev zdravotnictví, životního prostředí a dopravy. SVS ČR Poslanci se staví za zemědělce a potravináře Koupili jsme ti novej chlívek... (sch) Praha (egi) Předsedy Zemědělského výboru PSP ČR, Ing. Ladislava Skopala, jsme se zeptali na novelu zákona o hospodářské soutěži. Není totiž žádným tajemstvím, že jak zemědělci, tak potravináři jsou řetězci tlačeni ke zdi a ceny za jejich produkty nebo výrobky tak mnohdy neodpovídají ani výrobním nákladům. Byli jsme vyzváni k tomu, abychom znova přepracovali neúčinnou novelu zákona o hospodářské soutěži, uvedl Skopal. Je třeba ji legislativně zlepšit, dodal. První oblast, je oblast splatnosti. Chceme, aby u výrobků s určitou dobou trvanlivosti byla splatnost 30 dnů, toho bychom měli docílit přesným ustanove- ním pomocí obchodního zákoníku, řekl Skopal. V této oblasti, jak uvedl, poslanci velmi úzce spolupracují s ministerstvem zemědělství. Naopak cítí nevůli u Svazu obchodu a cestovního ruchu. Představitelé této organizace by nejraději viděli zmrazení současné situace, uvedl Ladislav Skopal. Jde nám o narovnání stavu, kdy ceny na pultech řetězců nejsou často ani na úrovni nákladů. Tento problém řešíme spolu s ministerstvem financí. Během dubna jde náš návrh do poslanecké sněmovny k projednání. Řekl Skopal. Jak dodal, vše by mělo být náležitě legislativně ošetřeno do konce roku a od by měla novela vstoupit v platnost. Nevyřeší sice vše, ale mělo by dojít k podstatnému zlepšení situace.

3 Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 z domova aktuálně / 3 Státní zemědělská a potravinářská inspekce řešila podnět ke kontrole klamavě označených olejů Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) šetřila v uplynulých dnech podnět ke kontrole olejů vyráběných firmou Oleopet, s. r. o., Turnov, který jí předala společnost Setuza, a. s., Ústí nad Labem. Podle tohoto podnětu se měla firma Oleopet dopustit klamání spotřebitele tím, že údajně uváděla na trh nedostatečně nebo nepravdivě označené rostlinné oleje. Inspektoři SZPI odebrali přímo u výrobce pět vzorků různých druhů olejů, další čtyři vzorky stejného výrobce odebrali v obchodní síti. Současně provedli u výrobce kontrolu výrobní dokumentace. Z tohoto šetření a z výsledku laboratorních analýz vyplynulo, že společnost Oleopet, s. r. o., se skutečně dopustila klamání spotřebitele, neboť tři z kontrolovaných vzorků nebyly označeny tak, jak nařizují právní předpisy. U dvou vzorků olejů, které byly označeny jako jednodruhové řepkové oleje, bylo laboratorními rozbory zjištěno, že charakteristické znaky (složení mastných kyselin) neodpovídají deklarovanému druhu oleje. Dále v jednom případě bylo na základě kontroly výrobní dokumentace zjištěno, že k výrobě byl použit olej vyrobený z geneticky modifikované sóji, avšak povinná informace o tom, že potravina byla vyrobena z geneticky modifikované suroviny na obale určeném pro spotřebitele chyběla. Inspekce uložila výrobci i kontrolovaným obchodům stáhnout příslušné šarže neodpovídajících olejů z oběhu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce má od loňského roku řadu nových povinností Od 1. května 2004 má Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v souvislosti s přistoupením ČR k Evropským společenstvím řadu nových kompetencí a s nimi spojených povinností. Zásadním úkolem ode dne přistoupení je především ochrana jednotného evropského trhu před nebezpečnými a některými problematickými potravinami neživočišného původu, které pocházejí ze třetích zemí a na území unie přicházejí prostřednictvím ČR. Zcela konkrétními novými povinnostmi, které nyní inspekci přísluší, jsou například kontroly ozářených potravin, zapojení SZPI do Celostátní radiační monitorovací sítě, rozšířené kompetence při kontrolách vína a vinařských produktů a kontroly řezaných květin. Vloni to navíc byla například i kontrola údajů ohlašujících zásoby některých komodit. 1. května 2004 se SZPI rovněž stala oficiálním českým Národním kontaktním místem Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed RASFF). Přes citelný nárůst nových povinností prováděli inspektoři SZPI i během roku 2004 běžné kontroly potravin, inspekce monitorovala dodržování mikrobiologických požadavků na potraviny i požadavků na obsah cizorodých látek v potravinách. Zabývala se i dodržováním práv duševního vlastnictví. Během loňského roku inspektoři SZPI zkontrolovali výrobců, dovozců, velkoskladů i maloobchodů, kde našli celkem nevyhovujících vzorků potravin. Inspekce se rovněž zabývala šetřením podnětů ke kontrole, jejichž počet neustále roste (v roce 2004 to bylo 1668 podnětů, o 219 více než v předchozím roce), což vypovídá především o rostoucím zájmu i informovanosti spotřebitelů. Experti SZPI se zapojili do pracovních orgánů EU jako gestoři nebo spolugestoři pro vybrané odborné problematiky. Jako jedni z prvních zástupců nových zemí byli dva odborníci inspekce vloni vybráni do Misí FVO (Food and Veterinary Office) do Polska a Rumunska v roli národních expertů. Naopak kontrolní návštěvy inspektorů FVO v ČR se i v roce 2004 týkaly SZPI. Výsledky těchto kontrol ukázaly, že inspekce se s novými úkoly vypořádává úspěšně. Toto zdaleka není úplný výčet všech úkolů a povinností, které inspekce plní. V současné době zaměstnává 500 zaměstnanců, z nichž 240 pracuje na pozici inspektor potravin. Podrobné výsledky činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce v roce 2004 najdete na webových stránkách SZPI SZPI Ing. Zdeněk Juračka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR k aktuálnímu dění v maloobchodu (Dokončení ze str. 1) a dát jim reálnou podobu. SOCR trvale pracuje na nápravě současného stavu a hledá efektivní cestu k pozitivním změnám. Některé body se daří, jiné méně. Kde tedy vidíte příčiny současného konfliktního stavu na trhu a jaké jsou jeho kořeny? Na počátku byla všemi oslavovaná a vychvalovaná prakticky stoprocentní liberalizace českého trhu, vedoucí ke zcela neregulovanému vstupu zahraničního kapitálu do sféry obchodu. Tento akt podporovala a oslavovala i většina dodavatelů, tedy i Vašich čtenářů. Znám mnohé osobně a vím, jak reagovali. Mnozí z nich začali zatracovat původní český trh, včetně spotřebních družstev s vizí, že teď začnou výrobcům zlaté časy, neboť zahraniční řetězce ukáží českému obchodníkovi, jak prodávat. Počátky této éry jejich představu i částečně naplňovaly. Jenomže brzy následovalo tvrdé poznání, že řetězce sice umí prodávat, ale v porovnání s českým obchodem umí i nakupovat. Došlo tedy k tomu, co někteří z nás předpověděli, že tato spása českého trhu pomalu přestávala být tak silně chválena, přestože nadále působila jako stabilizující prvek, který má největší zásluhu na minimální inflaci, navíc zajišťující trvalý převis nabídky nad poptávkou. Ze spasitele se stal škůdce. Ptejme se, kdy přišel ten zvrat a proč? Přesné rozhraní samozřejmě nelze určit, nicméně se domnívám, že chleba se začal lámat zhruba rok před naším vstupem do EU. Věcných důvodů je samozřejmě mnoho a přicházely postupně. Specifikace těch, dle mého názoru nejdůležitějších, včetně úvahy kdy, proč a kdo je zavinil, je na samostatné dlouhé téma, nicméně si dovolím je shrnout do stručné a heslovité podoby, a to bez ohledu na čas, ve kterém vznikly, i na význam, který v hierarchii tržních hodnot mají: nasycenost nabídky v určitém regionu dosáhla vrcholu, prodejní plocha na obyvatele překročila evropský průměr, znatelně převýšila nabídka obchodních služeb poptávku. Zahraniční obchodní subjekty přestaly na trhu soupeřit s českým obchodem, ale jejich potyčky na trhu jsou dnes výhradně záležitostí mezi nimi, na trh vstoupily tvrdé a velmi agresivní diskonty, mateřské zahraniční firmy začaly dotovat cenovou válku zahraničních subjektů v České republice, postižení výrobci, obchodníci, ale i ostatní příslušná místa včetně odborných ministerstev mlčí a jsou nečinní k porušování českých zákonných norem, zejména v oblasti některých ustanovení obchodního zákoníku, velmi silné a činné potravinářské lobby, reprezentované Potravinářskou komorou, chytře implementuje zemědělcům, reprezentovaným Agrární komorou, myšlenku, že hlavním zlem pro prvovýrobu je působení zahraničních obchodních řetězců na českém trhu. Ti tomu bohužel většinou věří, v rámci rostoucí agresivity hospodářské soutěže se ukazuje, že prvovýroba, přestože má všechny nákladové vstupy daleko levnější než vyspělá Evropa, je ve výstupech dražší než zahraniční konkurence, část poslanců pod silným agrárním i potravinářským lobby tlačí vládu k regulaci trhu a vyhrožuje zákazem dovozů, jsou schváleny první novely, snažící se, ovšem s minimální účinností, regulovat trh, přicházejí pozvání na snídaně, obědy, ke kulatým stolům. Lze předpokládat, že v některých parametrech se mé hodnocení bude lišit od výrobců, ale při notné dávce objektivity z mé strany prosím o shovívavost. Vede cesta k tržní rovnováze přes novou legislativu, či jakým způsobem lze eliminovat některé nekalé praktiky vyskytující se ve vztazích dodavatel odběratel na českém trhu? Cesta k návratu tržní rovnováhy byla a je u nás i na celém světě trnitá a hlavně nekonečná. Většinou k ní chybí prostředky a zejména pak vůle všech zúčastněných včetně snahy dojít společně k nějakému systémovému řešení. Emoce často vítězí nad rozumem a předvolební politické hrátky nad systémovým postupem. Jsem přesvědčen o tom, že v současné době zvažovaná a částečně již realizovaná legislativní opatření jsou pouze dílčími východisky, a tudíž nejsou optimální. Každé dílčí řešení ovlivní (a ne vždy pozitivně) pouze dílčí problém a přitom současně jiným směrem rozhoupe křehkou tržní rovnováhu. Vyvolá tím samozřejmě protitlak. Pokud mám hodnotit některé konkrétní tržní praktiky, často kritizované zejména středními či menšími dodavateli, připouštím a z vlastní praxe i vím, že mnozí dodavatelé jsou skutečně v nezáviděníhodném postavení. Já v současné době vidím jako největší nešvar tohoto trhu spirálou rostoucí používání podnákupních cen u obchodníků a podnákladových cen u výrobců. Samozřejmě že jsou další, na které ve větší či menší míře poukazujete. Jsou to různé vstupní či udržovací poplatky, regálné atd. Při obchodních jednáních jste navíc často konfrontováni s otrlými zástupci řetězců, školenými v asertivitě, kteří jsou zcela přímočaře vedeni a zainteresováni na tom, aby byli úspěšní, a to ve všech směrech. Nechci proto, aby mé následující konstatování vyvolalo nevoli, či dokonce hněv, ale spíše nutilo k zamyšlení. Vím, že většina z výrobců jsou poctiví a snaživí lidé, kteří do svého podnikání po roce devadesát dali prakticky všechno, a výše uvedené vztahy s řetězci jim efekt z jejich činnosti kazí. Musím však konstatovat a vyslovit pochybnost, že lze v tomto směru zajistit zásadní nápravu či pomoc. Trh je neúprosný a vždy bude rozdělen na silné a slabé. Vždy budou existovat pokusy těch silných využívat své pozice na trhu a tvrdě vyžadovat výhody adekvátní svému postavení, byť by byly na hraně zákona, mnohdy i kousek za ní. Přes veškerou tvrdost současného trhu jsem však nikdy nepochopil, co dokáže donutit dodavatele podepsat smluvní vztah s odběratelem s nerovnými podmínkami, které vedou ke ztrátě, nebo přímo do pekla. Neříkám tím, že se máme smířit s pokřivenými praktikami, které provázejí náš podnikatelský život a oplácet zlo zlem. Hledání optima je však těžké, přestože se o to i SOCR ČR na všech frontách snaží. Trh jsme si však všichni v devadesátých letech vymodlili, sametově vygumovali socialismus a dali tak i své budoucí já do rukou politiků a stran, vzešlých z výsledků svobodných voleb. Dovolím si ještě jedno kacířské konstatování. Media i dodavatelé mluví převážně na téma hodnocení tržních vztahů z pozice dodavatelů. Zkusme však i pohled z druhé strany. Představme si vyjádření obchodníků z oblasti malého a středního podnikání vůči TOP 10 dodavatelům. Šlo by zřejmě o adekvátní výlevy slabšího vůči silnějšímu, který diktuje podmínky na trhu. Některá nařčení by byla mnohdy ještě šťavnatější než ta, co slýchám od dodavatelů na adresu řetězců. Uvědomme si navíc, že popsaný stav věcí není výlučně česká anomálie. Globalizace, koncentrace a internacionalizace vztahů se uplatňuje všude ve světě a jejich kultura se vyvíjí postupně. My chceme většinou zázraky a s tím spojené změny ihned nebo v průběhu pár let. Přitom tento problém je problémem celé EU. I zde hledají alternativní řešení. V Česku dle našeho mínění není v současné době schůdná a hlavně rychlá a efektivní cesta k nápravě současného stavu trhu prostřednictvím nové, či novelizované legislativy. Při právní kultuře, která je u nás charakterizována velmi malou akceptací právních norem ze strany jednotlivců i podnikatelských subjektů navíc zdlouhavou a málo účinnou vymahatelností práva, není vložená aktivita adekvátní výsledku. Navíc i dobře míněná legislativa má po přežvýkání v parlamentu často opačný dopad. Jako příklad může sloužit poslední novela vzešlá z rukou poslance Skopala. Jejím cílem bylo krotit počínání řetězců na českém trhu. Pro řetězce byl tento krok však bezvýznamnou legislativní epizodou, pro malé a střední podnikání naopak problémem. Nechci být na závěr skeptik, ale jsem přesvědčen o tom, že nám nezbývá než smířit se s tím, že pokud adekvátní a hlavně použitelná řešení nenašla dodnes vyspělá Evropa, nechtějme sami, aby je v co nejkratší době a efektivně vyřešila čerstvá, řekl bych přímo syrová, česká demokracie s politicky labilními představiteli a příliš byrokratickou státní správou. Budiž nám alespoň malou oporou, že se prohloubila a hlavně zefektivnila spolupráce mezi SOCR a Potravinářskou komorou. Započatý dialog je intenzivní a měl by přinést, byť částečné, ale viditelné pozitivní výsledky. Děkuji za rozhovor Ing. Pavel Veselý

4 4 / zpravodajství PK ČR Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 Potravinářská komora se ohradila proti výrokům ekonomů-analytiků, kteří se nepřesně vyjádřili ve sdělovacích prostředcích k cenám potravin Reagujeme tímto na vyjádření hlavní ekonomky Next Finance Markéty Šichtařové, které se objevilo dne na internetovém serveru NOVINKY.cz. Není nám sice jasné, jak paní ekonomka došla ke zřejmé spekulaci, jakou je její avizované zlevňování potravin a zejména pečiva na trhu ČR. Zejména k poslednímu je možno rozhodně uvést, že se žádné zlevňování nedá očekávát a že se v tomto případě skutečně jedná pouze o neodůvodněné matení veřejnosti. Je pravda, že úroda obilovin v roce 2004 byla rekordní, ale projevila se beze zbytku nižší kvalita, která nadúrodu často provází. Z tohoto důvodu musí být mouky fortifikovány či jinak upravovány, aby splnily pekařské parametry a mohly se tak kvalitně v pekárnách zpracovávat, což se při zpracování obilí na mouku cenově projeví. Na toto téma však bylo již v tisku (a to jak odborném, tak širokém) několikrát upozorňováno. V neposlední řadě došlo k dalšímu zvýšení cen vstupů mezi nimi, zvláště energií. Možné nižší nákupní ceny obilí resp. mouky tím byly bezezbytku anulovány, resp. v kalkulacích došlo naopak k nárůstu nákladů, který výrobci prozatím do realizačních cen nepromítli, ale reálně o tomto kroku uvažují. Otázkou je však kdy a to závisí samozřejmě na situaci v maloobchodě, který jak je všem zasvěceným známo, je pro tvorbu konečných cen určující. Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel Potravinářské komory ČR Potravináři požádali ministra zemědělství ČR Jaroslava Palase o pomoc Praha Prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík na tiskové konferenci uvedl, že někteří potravináři sice se svým projektem v rámci Operačního programu uspěli, ale ministerstvo průmyslu jim svou nekompetentností zmařilo čerpání peněz z evropských fondů. Proto se rozhodl napsat ministru zemědělství ČR Jaroslavu Palasovi dopis, v němž jej žádá o pomoc v kritické situaci, do které se dostaly potravinářské podniky zaviněním pracovníků Ministerstva průmyslu a a obchodu. Problém tkví jednoznačně v nečinnosti, nekompetentnosti a neochotě řešit věci na úrovni státní správy. S ohledem na komplikovanost jednání a neochotu pracovníků MPO akceptovat potravinářské projekty byl potravinářskou komorou spolu s MZe připraven návrh smlouvy upravující vzájemné vztahy mezi oběmi orgány s ohledem na podporu potravinářských výrobců. Tato smlouva však již nebyla ministerstvy, na základě vyjádření pracovníků MPO, dopracována jako nadbytečná, s tím, že žádné problémy nevzniknou a pokud ano budou rychle vyřešeny. Obavy potravinářské komory z možné diskriminace potravinářů na MPO byly pak tlumočeny i Vám při oficiálním setkání s vedením komory v září Vzhledem k reálnému průběhu přijímání, hodnocení a vyřizování projektů potravinářská komora i jednotliví předkladatelé vyvolali řadu jednání jak na úrovni CzechInvestu tak i MPO, kde dokladovali zcela zřejmou diskriminaci potravinářských projektů. S ohledem na naprosto zřejmou neochotu pracovníků obou institucí tento stav řešit, bylo jednáno s ministrem Urbanem, kterému byl předán materiál (viz. příloha) a který přislíbil situaci řešit, ale opět bez jakéhokoliv výsledku, konstatuje prezident PK ČR Jaroslav Camplík. Při tomto přístupu MPO a při skutečnosti, že MZe si pro podporu potravinářů v opatření 1.2 v rámci podpor EAGGF vyhradilo na celé období pouze 14,31 mil. včetně národního kofinancování, což je při kursu 30,-Kč/1 cca 430 milionů korun, jsou to patrně jediné prostředky z deklarovaných 1,5 miliardy, se kterými mohou potravinářští výrobci počítat, uvádí prezident PK ČR Jaroslav Camplík. Jaká bude v tomto období konkurenční pozice českého potravinářského průmyslu, se dá jednoduše odhadnout z porovnání s podporami v okolních zemích a to jsou nám k dispozici pouze údaje z OP a ne národní podpory, které hrají např. v Rakousku nebo Německu významnou roli. Opatření 1.2 je podporováno v nově vstupujících zemích regionu výhradně z fondu EAGGF a to následovně: obilí a olejniny osiva ovoce a zelenina brambory léčivé a kořeninové rostliny víno Investice, na které je možné poskytovat dotace: novostavby a modernizace existujících budov technická zařízení, stroje a nástroje nákladní vozy pro speciální přepravu živých zvířat, tekutého mléka, mouky a chladící vozidla pro speciální dopravu živých zvířat, tekutého mléka, mouky a chladírenské vozy. technická zařízení pro využití alternativních zdrojů energie ve výrobě náklady na plánování a poradenství v rozsahu 12 % celkových investičních nákladů financování leasingu, v případech, kdy se plátce po ukončení leasingových splátek stává vlastníkem předmětu leasingu Druh a výše podpory: Podpora se vyplácí formou přímého příspěvku a činí maximálně 50 % uznatelných nákladů projektu. Uznatelné náklady na projekt jsou vymezeny minimální hranicí EUR a maximální hranicí 5 mil. EUR. MAĎARSKO Dotace na investice v potravinářství počítají s rozpočtem ve výši 59,3 mil. EUR na období let 2004 až Tyto disponibilní finanční prostředky se skládají z prostředků EU (44,5 mil. EUR) a národních prostředků (14,8 mil. EUR). Výše podpory Maximálně 50 % uznatelných nákladů. Uchazeči o poskytnutí dotace musí doložit, že zbytek financování investičního projektu (zbývajících 50 %) je zajištěno z příslušných prostředků (vlastní prostředky, resp. bankovní úvěry apod.). Uznatelné náklady stavební investice, a to jak novostavby, tak činnost pro modernizaci stávajících výrobních provozů technická zařízení a strojní vybavení 2 % (z celkového objemu investice) na ostatní náklady jako jsou náklady na projekt a poradenství v souvislosti s investičním projektem) Podporované sektory v oblasti potravinářství Pro dotaci přicházejí v úvahu zásadně jen produkty obsažené v příloze I (první stupeň zpracování). Produkty vyššího stupně zpracování (zboží neobsažené v příloze I) jsou z dotací vyloučeny. Dotují se tyto sektory: zpracování masa (hovězí, vepřové) zpracování mléka vejce a drůbež ovoce a zelenina (ovocné a zeleninové džusy a zpracování zeleniny) obilí olejniny (jen pro roční zpracovatelskou kapacitu nižší než tun) víno (produkce vín se značkou kvality) krmiva (kvalitní krmiva) koření, med a výroba octa Z dotací jsou vyňaty u všech sektorů taková investiční rozšiřování kapacit, u nichž není doloženo, že se současně v tomtéž regionu vyřazuje odpovídající výrobní kapacita z provozu. V sektoru masa nelze dotovat investice do porážky hovězího dobytka. V sektoru zpracování mléka nelze dotovat investice do kaseinu, laktózy, laktózového sirupu, másla a sušeného mléka. Dále nejsou dotovány investice, které se týkají mléka nad rámec maďarské mléčné kvóty. POLSKO V rámci programu rozvoje venkova pro Polsko na léta má potravinářský sektor k dispozici dotační prostředky na investice. Opatření zpracování a odbyt zemědělských produktů je dotováno celkovým objemem rozpočtových prostředků 464,29 mil. EUR (325 mil. EUR u prostředků EU a 139,29 mil. EUR z národních prostředků), kterým budou podpořeny investice zpracovatelských podniků v Polsku. Podle nařízení Rady (ES) č. 1257/99 jsou dotace zaměřeny na produkty podle Přílohy I ke smlouvě o založení ES. O dotace na investice mohou žádat podniky z těchto zpracovatelských oborů: mléko porážka a zpracování masa (hovězí a vepřové) ovoce a zelenina obilí výroba bramborového škrobu med chmel len a konopí zpracování a balení vajec zřizování mrazíren pro maso Jaké investice lze dotovat? novostavba a/nebo modernizace výrobních budov technické vybavení pro zpracování, balení a skladování zavádění opatření ke splnění norem kvality potravin, kontrolní vybavení pro sledování dodržování norem (včetně software) dopravní zařízení opatření ke zlepšení úrovně péče o životní prostředí v podnicích náklady na projektování a poradenství v rozsahu 12 % celkového objemu investice Kritéria pro poskytnutí dotace: registrované polské podniky s orientací na zpracování, skladování nebo mražení zemědělských produktů, resp. balení vajec doložení rentability podniku a investičního projektu doložení možností uplatnění produkce na trhu u projektů směřujících k rozšíření výrobních kapacit investice musí znamenat přínos pro zemědělské výrobce, jejichž suroviny jsou zpracovávány, resp. musí existovat dlouhodobé odběratelské smlouvy. Druh a výše podpory: Dotace se poskytuje formou příspěvku a maximální výše dotace činí 50 % uznatelných nákladů. SLOVENSKO Slovenský program pro zemědělství a rozvoj venkova na období let 2004 až 2006 předpokládá dotace do potravinářského sektoru ve výši 62,1 mil. EUR. Tato finanční podpora se skládá z prostředků EU (43,5 mil. EUR) a z národních prostředků na spolufinancování (18,6 mil. EUR). Tato podpora investic má slovenským výrobcům potravin (zboží v rozsahu přílohy I podle Nařízení EU 1257/99) pomoci dosáhnout těchto cílů: vzestup efektivity výrobních nákladů zlepšení kvality výroby zavedení ekologicky přijatelných technologií zlepšení hygienických norem a zavedení zdravotních norem pro zvířata Potravinářské sektory, na které je možné poskytovat dotace: maso a masné výrobky mléko a mléčné výrobky vejce a drůbež med Věřím, vážený pane ministře, že poskytnuté podklady jsou dostatečným důkazem situace, ve které se v současnosti český potravinářský průmysl nachází a která spolu s dalšími působícími faktory jako je cenový tlak zemědělců, nedořešená situace v maloobchodě, rostoucí náklady na pracovní sílu, neúměrné daňové zatížení a v neposlední řadě nadbytečné a neodůvodnitelné politicko legislativní zásahy omezující výrobce a zvyšující jim náklady mohou vést ke skutečnému kolapsu vybraných sektorů potravinářského průmyslu se všemi možnými dopady do oblasti zaměstnanosti, HDP a ve svých koncích i zemědělské prvovýroby. Je nutno si v závěru uvědomit, že k výše uvedeným podporám je nutno připočítat i výdaje fungujících marketingových agentur na úrovni stovek milionů korun ročně, zavedené systémy zahraničních promocí a konečně i intenzivní podporu na regionální bázi, vesměs jdoucí zcela mimo sledované podpory. Těmito slovy prezident PK ČR Jaroslav Camplík končí dopis ministru zemědělství ČR Jaroslavu Palasovi.

5 Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 zpravodajství PK ČR informace / 5 Potravinářská komora jednala s ministrem Milanem Urbanem Praha (egi) Prezident PK ČR Jaroslav Camplík jednal s ministrem průmyslu a obchodu ČR Milanem Urbanem. Upozornil jej, že obavy z diskriminace potravinářů se naplnily. Důvod je podle Camplíka jasný: neboť pracovníci MPO ani agentury CzechInvest pověřené administrací žádostí nikdy nedopracovali systém výběru a hodnocení projektů, a tak zapříčinili následující stav: Podniky byly na úrovni regionálních agentur CzechInvest nesprávně a nekvalifikovaně informovány o přijatelnosti jimi navrhovaných projektů z pohledu možnosti podpory v rámci programu V případě pochybností nebylo, přes opakované požadavky PK ČR a nabídky MZe ČR pro spolupráci, stanoveno konzultační místo obsazené kvalifikovaným poradcem schopným ad hoc posoudit relevantnost projektu k podporovaným oborům nebo pružně reagovat na vzniklou situaci Předkladatelé následně obdrželi matoucí vyjádření o tom, že jejich projekt splňuje všechny potřebné náležitosti a byl postoupen do dalšího hodnocení. Zde si dovolíme podtrhnout, že základní náležitostí by vždy mělo být, zda vůbec je podporovatelný v rámci daného programu nebo opatření. Následný systém hodnocení, který považujeme za neprůhledný, subjektivní a zejména zcela neprofesionální, pak potravinářské předkladatele Program Rozvoj Inovace Počet žádostí celkem Počet doporučených žádostí celkem Počet žádostí potravinářů Podíl na předložených žádostech v % Podíl Počet doporučených doporučených žádostí v % žádostí potravinářů Podíl doporučených na celkovém počtu potravinářských žádostí v % Podíl doporučených potravinářů na celkovém počtu podaných žádostí v % Počet žádostí Počet žádostí Podíl v % celkem potravinářů Počet Podíl doporučených doporučených žádostí celkem žádostí v % Počet doporučených žádostí potravinářů Podíl doporučených na celkovém počtu potravinářských žádostí v % Podíl doporučených na celkovém počtu podaných žádostí v % zcela záměrně poškozoval, o čemž mimo veškerou pochybnost svědčí fakt, že přestože byla jak vrcholovými pracovníky MPO, tak i agentury opakovaně proklamována kvalita potravinářských projektů, což je nakonec s ohledem na tříletou zkušenost předkladatelů s relevantním programem SAPARD zcela pochopitelné. Dala se proto předpokládat vyšší nebo minimálně stejná úspěšnost v porovnání s ostatními sektory. Uzavírá výčet prezident PK ČR Jaroslav Camplík. Tabulka neobsahuje hodnocení dalších opatření, kde jsou výsledky potravinářských podniků obdobné. S ohledem na naše informace týkající se rozdělení podporovaných projektů ne dle OKEČE, ale dle skutečného obsahu projektu, přičemž to, aby mohl být zpracovatelský projekt podporován ze zemědělských opatření, musí být jeho obsah zaměřen na zpracování výrobků dle dodatku Římské smlouvy jako první podmínka. Druhou je, že se jedná o primární fázi zpracování, jejímž výstupem je stále kvalitativně nezměněný zemědělský produkt. Toto rozdělení je pak nutno upřesnit dle jednotné klasifikace. Za úsměvnou lze považovat skutečnost, že v publikovaných materiálech k vyloučení OKEČ 15, 16, 17 z podpory se MPO odvolává na stanovisko ÚHOS, o které požádalo, a toto samé MPO v materiálu pro schůzi vlády č. j / upozorňuje na skutečnost, cituji: že po vstupu ČR do EU již ÚHOS není oprávněn posuzovat programy podpory z pohledu veřejné podpory a tuto pravomoc má od výhradně EK DG Competition. Přípomínka MPO byla akceptována. PK ČR Zasedalo představenstvo Potravinářské komory ČR Pohled za předsednický stůl, zleva JUDr. Ing. B. Grégr, ředitel odboru MPO ČR, Ing. H. Strnad, viceprezident PK ČR, Ing. Z. Růžička, náměstek ministra zemědělství ČR, Ing. J. Camplík, prezident PK ČR a Ing. M. Koberna, CSc., ředitel PK ČR. Pohled do auditoria při jednání představenstva PK ČR. Praha (red) Dne 31. března 2005 se uskutečnilo jednání představenstva Potravinářské komory České republiky. Toto důležité setkání potravinářů se sešlo v hotelu IBIS v pražském Karlíně. Rozhodujícím obsahem jednání byla problematika využití finančních zdrojů z tzv. evropských podpůrných programů pro naše potravinářské podniky. K této problematice vystoupili také zástupci státní správy, za Ministerstvo zemědělství ČR náměstek ministra Ing. Zdeněk Růžička a za Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ředitel odboru JUDr. Ing. Břetislav Grégr. Přítomní zástupci potravinářského průmyslu a komory však projevili dost velkou nespokojenost, a to nejen se stavem čerpání financí z těchto podpůrných programů, ale se systémem jako takovým. Velkým problémem je dvouresortní vedení této agendy a také omezené celkové finanční zdroje, jež nemají šanci vyhovět žadatelům s oprávněnými nároky na tuto formu podpory. Na jednání představenstva byl dále projednán a schválen rozpočet na rok Byl také stanoven a schválen program Valné hromady PK ČR, která se bude konat 25. května t. r. Závěrem jednání byla přednesena a schválena zpráva výkonné rady PK ČR a jednání ukončeno následnou diskusí. O propagaci českých potravin rozhodnuto Praha (red) Ve veřejné zakázce na propagaci domácích potravin a národní značky KLASA uspěla agentura BBK Advertising. Společnost BBK Advertising se stala vítězem veřejné soutěže na zpracování soutěžního návrhu na poskytování reklamních služeb souvisejících s propagací tuzemské potravinářské a zemědělské produkce v České republice i v zahraničí, kterou vyhlásil Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Dalším důležitým úkolem vítěze tohoto tendru bude podpora prestižní národní značky KLASA, která je již druhým rokem udělována kvalitním potravinám vyráběných domácími producenty z českých zemědělských surovin. Celkový objem zakázky se by se měl pohybovat až okolo 200 miliónů korun. Ukončení výběrového řízení a smlouva se silným mediálním partnerem nám nyní umožní zejména dodat masový charakter propagaci domácích potravin a národní značky KLASA na domácím trhu, říká ředitel Odboru pro marketing SZIF Evžen Staněk. Na této prioritě se shodujeme i s Potravinářskou komorou České republiky, dodává. Do soutěže se přihlásilo devět společností. Porota vyhodnocovala anonymně podané návrhy, z nichž sestavila pořadí podle získaných bodů. Tato forma soutěže vyžaduje dle zákona anonymitu soutěžících, o vítězi rozhoduje nezávislá porota hlasováním aniž zná autory jednotlivých návrhů. OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ SÍDLA Vydavatelství AGRAL s. r. o. na nové adrese AGRAL Oznamujeme našim čtenářům, že od 1. dubna 2005 sídlí vydavatelství AGRAL s. r. o., vydavatel listů Potravinářský zpravodaj, Řeznicko/uzenářské noviny a časopisu Potravinářská Revue na nové adrese: AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, Praha 4 - Braník Telefony: redakce , , šéfredaktor inzertní oddělení Fax: agral@agral.cz redakce@agral.cz p.zpravodaj@agral.cz p.revue@agral.cz

6 6 / rozhovor Potravinářský zpravodaj 4 / otázek pro: Ing. Miroslava Kobernu, CSc., ředitele Potravinářské komory České republiky 1. Aktivita potravinářů mající svoji nevládní organizaci hájící jejich zájmy má u nás již svoji tradici. Porevoluční Potravinářská Unie však byla ukončena rozpadem federace a následný vznik Agrární komory na potravináře příliš nepamatoval. Proto vzniklo v roce 1996 Potravinářské sdružení České republiky a toto sdružení bylo následně v roce 2000 transformováno na Potravinářskou komoru České republiky, které jste od samého vzniku ředitelem. Jak vidíte tuto posloupnost po věcné stránce Vy a v čem spatřujete motiv a důvod existence této nadstavby podnikatelské sféry? Je známo, že již od starověku se podnikatelé ve stejném oboru sdružovali do různých cechů, spolků a společenstev, kde důvodem vzniku bylo na jedné straně vědomí větší síly při obhajobě společných zájmů vůči státu, ať již byl reprezentován jakoukoliv politickou strukturou, na druhé straně ale i schopnost vymáhání určitých vnitřních etických a kvalifikačních principů, zvyšujících prestiž členů takového společenství i oboru jako celku a regulujících jejich podnikání a tento obsah se jen v mírně modifikované podobě uchoval dodnes. To jsme ale na úrovni profesních svazů a sdružení, které existují prakticky pro všechny obory zpracovatelského průmyslu a nejen v potravinářském sektoru. Ale proč další nadstavba. S ohledem na neustálý růst objemu informací, se kterými se pracuje v jednotlivých oborech, ale i s ohledem na postupné vytváření sofistikovaných, vzájemně provázaných oborů vyznačujících se společnými zájmy uvnitř jednotlivých sektorů: strojírenství, doprava, elektrotechnika, potravinářství, vyvstala v průběhu uplynulých desetiletí potřeba vytváření specifických sektorových organizací, kde profesní svaz byl již zaměřen příliš úzce a neměl rovněž dostatečnou sílu, v prostředí ekonomického rozmachu a postupné globalizace podnikání, prosadit zájmy svých členů na národní, nebo spíše již nadnárodní úrovni, a na druhé straně ekonomické, hospodářské nebo obchodní komory jednotlivých zemí byly zaměřeny příliš široce a nebyly schopny hájit často poměrně specifické zájmy jednotlivých oborů. Proto se začaly, mluvíme-li o potravinářství, vytvářet národní potravinářské asociace, federace nebo komory, sdružující na dobrovolné, ale v některých zemích i povinné bázi podnikatele podnikající v oblasti výroby potravin a nápojů, a to buď prostřednictvím jejich profesních svazů, nebo přímo. Obdobné typy organizací se v bývalých socialistických státech začaly vytvářet až po jejich přechodu k tržnímu hospodářství a s ohledem na neexistenci organizací, na které by bylo možno navázat, bylo a dosud vesměs je jejich formování poměrně komplikované. V České republice a podobně i na Slovensku byl potravinářský průmysl ze zákona o Hospodářské a Agrární komoře začleněn do Agrární komory, což lze označit, na základě všech našich poznatků, za řešení nestandardní a nešťastné. Jak se nyní prokazuje na Slovensku, ani při relativně vyrovnaném postavení potravinářů a zemědělců uvnitř komory, a to rozhodně nebyl případ český, takové spojení nefunguje, neboť jsou zde do jedné organizace začleňovány dvě zcela rozlišné podnikatelské entity s protichůdnými zájmy. Proto také vzniklo na základě iniciativy několika firem Potravinářské sdružení chápané jako určitá platforma hájící specifické zájmy potravinářských výrobců a následně po vystoupení rozhodující části potravinářských svazů z Agrární komory mohla být na jeho základě založena Potravinářská komora ČR. Motiv i důvod jsou v podstatě totožné: potřeba vymezit se v rámci ekonomického prostředí jako specifický sektor, potřeba jednotné reprezentace takového sektoru vůči státní správě, dalším institucím, ale i ostatním sektorům jako je prvovýroba nebo obchod a konečně potřeba kumulace úsilí a koordinovaného postupu při prosazování svých ekonomických a politických zájmů. 2. Pět let existence je sice z historického hlediska zlomek, ale to poslední pětileté období má svůj ekonomický a historický primát příprava vstupu a sám vstup do Evropské unie. V potravinářském průmyslu to znamenalo mnoho a také v jeho hnutí, kde si Potravinářská komora České republiky vydobyla v poměrně krátké době svoje prestižní a nezaměnitelné místo, a to jak mezi potravináři, tak ve státních a volených strukturách. Co považujete za nejvýznamnější mezníky v činnosti komory za dobu její existence, pokud jde o řešení tuzemských problémů? Za rozhodující mezník je určitě nutno označit sám fakt vzniku a existence komory, fakt, že se před pěti lety představitelé rozhodujících svazů rozhodli zanechat nekonečného hašteření se zemědělci o tom, kolik mají platit potravináři členských příspěvků a jaký drobný ústupek jim za to bude nabídnut a kdo na koho doplácí. V tomto okamžiku začali potravináři konečně řešit své vlastní problémy a založení komory byl pro to základní předpoklad. Skutečnost, že komora přežila prvotní období, je skutečně počin, neboť byla brána jako určitý trucpodnik potravinářů, který zase přejde, a to nejen ze strany zemědělců, ale i státní správy a s její existencí se řada z nich dodnes nesmířila. A tady si musíme uvědomit kus práce, který odvedli při formování komory a obhajobě její existence nejen první prezident, generální ředitel MADETY Ing. Milan Teplý nebo současný prezident Ing. Jaroslav Camplík, ale i viceprezidenti a členové představenstva, předsedové výborů a sekcí, neboť všichni z nich pracovali pro komoru vedle svých pracovních povinností a často na jejich úkor. CURRICULUM VITAE: Ing. Miroslav Koberna, CSc., Narozen: 27. února 1954 Vzdělání: ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická VŠSE Plzeň, Fakulta mechaniky Zaměstnání: projektant Elektropřístroj Písek Akademie věd, Ústav teoretické a aplikované mechaniky, Praha Akademie věd, Ústav technologie, Plzeň AGI, (PC, HW, SW, LAN), Plzeň Kovopetrol, a.s., Plzeň Pragolaktos obchodní, a.s., Praha od 2000 dosud, Potravinářská komora ČR ředitel Ženatý, dvě děti Dalším mezníkem je určitě uznání komory coby partnera pro státní správu podpisem rámcových smluv s ministerstvy majícími rozhodující vliv na činnost potravinářských subjektů zemědělství, zdravotnictví, obchod a průmysl, životní prostředí a vytvoření standardních pracovních vztahů s několika dalšími zahraniční věci nebo práce a sociální věci a konečně i uznání partnerství ze strany Parlamentu a Senátu. Výsledkem politické aktivity komory bylo v minulosti ustavení náměstka pro potravinářskou výrobu na ministerstvu zemědělství nebo ustavení Podvýboru pro potravinářství a veterinární činnost Zemědělského výboru Parlamentu. Vyvrcholením pak bylo legislativní uznání komory jako reprezentanta potravinářského průmyslu v zákoně o potravinách. V oblasti ekonomické lze za určitý mezník označit vylobbování prvních podpůrných programů zaměřených na zlepšování připravenosti potravinářských výrobců na vstup do EU známých pod označením 13A a 13B, povodňových náhrad, které patří mezi skutečně výjimečné úspěchy, nebo úpravu podmínek pro čerpání z předvstupních programů SAPARD, které pomohly učinit z České republiky jednoho z nejúspěšnějších příjemců. Zde se prokázalo, jak důležité jsou včasné a úplné informace, kdy členové komory patřili mezi nejúspěšnější příjemce těchto podpor. Významným mezníkem v činnosti komory byla i iniciace vypracování dokumentu Koncepce potravinářství České republiky pro léta schváleného vládou, kde se poprvé po mnoha a mnoha letech definuje společenská objednávka na potravinářský průmysl a vymezují se jeho úkoly a potřeby. Nyní ještě několik slov k dalším mezníkům, které jsou před námi a jejichž úspěch záleží na nás všech, jako je implementace koncepce v praxi a zajištění odpovídajícího postavení potravinářského průmyslu do budoucna cestou přístupu potravinářských podniků k fondům EU, existencí fungující marketingové agentury nebo výkonného Úřadu pro potraviny. Samozřejmě že zdaleka ne vše se v tuzemsku vedlo dle našich představ, ale takový už je život. 3. A pokud jde o řešení a úkoly spojené s naším vstupem do EU? Jak hodnotíte celý akt přípravy a vstupu na evropský trh členských organizací Potravinářské komory ČR? Jsme už nyní opravdu v Evropě? Komora vstup do EU vždy podporovala, protože k němu neexistuje rozumná alternativa. Jinou otázkou jsou ale praktické aspekty jak přípravy na vstup, tak i vstupu a období po něm, to znamená současnosti. V přípravném období odvedla většina podniků obrovský kus práce a samozřejmě také investovala obrovské prostředky do úpravy svých výrobních prostor a technologií. Tyto investice byly bohužel spojeny jen s více méně symbolickou finanční podporou ze strany státu a EU, i když i ta měla svůj význam jako iniciátor aktivit. Nemyslím si z pohledu přípravy na vstup, že čeští vyjednávači odvedli až tak špatnou práci, protože jsme se jí mohli ve větší či menší míře přímo účastnit, a proto posuzovat jejich výsledky přímo. Problémem bylo spíše obecné podcenění vlastní připravenosti EU na vstup nových zemí, neschopnost postupovat koordinovaně u kandidátských zemí nebo snaha úředníků zjednodušit si život a pohybovat se v zaběhlých kolejích poklonkování nadřízené autoritě. EU nám zde rozhodně nic nezjednodušila ani nedala zadarmo a používání dvojího, trojího a více metrů byla a je obvyklým nástrojem obhajoby ekonomických zájmů vybraných členů, které je prostě nutno mít na paměti, a utěšovat se tím, že při budoucím rozšiřování to budeme i my, kdo bude tyto podmínky nastavovat. Ten dvojí metr nám vadí více uvnitř, protože dodnes posloucháme stížnosti subjektů na rozdílný přístup kontrolních orgánů k jednotlivým podnikům v různých regionech a výsledky kontrol EK po vstupu tomu daly plně za pravdu. Velkým problémem je skutečnost, že ten, kdo nebyl nebo není nucen plnit veškerá opatření na 100%, je zvýhodňován proti svému konkurentovi a deformuje všem ostatním tržní poměry. To, že podniky v souvislosti s naším členstvím v EU takzvaně vstoupily na společný trh, to pouze znamená, že přežily kontroly a ustály prozatím investice do plnění všech těch opatření, nařízení a pokynů, které jsou v potravinářském sektoru vyžadovány. Toto ale je pouze první část příběhu, a to ta bezpodmínečně nutná. Tou druhou částí je výrobní a obchodní fungování na společném trhu, prosazení se v konkurenci výrobců z EU 25 a tady se budou muset jak podniky, tak státní správa ještě mnoho naučit a mnoho udělat, abychom mohli definitivně říct, že český potravinářský průmysl skutečně přežil vstup a efektivně funguje na společném trhu. 4. Každé odborné seskupení podnikatelských subjektů by mělo právě využívat odborné informace pro svoje rozhodování především z nadstavbových zdrojů. Jak využívají tyto informace komory naše potravinářské podniky a co byste vzkázal jako její ředitel těm, kteří členy PK ČR nejsou? A jak hodnotíte četnost zastoupení potravinářských subjektů naší země v Potravinářské komoře ČR? Rozsah informací, které je nutno zvládat po vstupu do EU, je skutečně obrovský, i když není nezbytně nutné ani prakticky možné, aby je znal každý podnikatelský subjekt. Je nutno si uvědomit, že v EU je oblast potravinářské výroby upravována cca 1000 právními předpisy, které jsou průběžně novelizovány a v různé podobě implementovány do české legislativy. K tomu přibývají samozřejmě další typy dokumentů, a to dokumenty světových organizací jako je WTO, WHO, UNESCO a další. Jen naše vrcholová evropská organizace CIAA vydává ročně více jak tisíc dokumentů, které je nutno nejen přečíst, ale i zanalyzovat, zda mají nebo nemají pro naše členy význam, zda je budeme připomínkovat, nebo o nich pouze informovat a tak dále. S ohledem na to, že prakticky všechny dokumenty jsou v angličtině, bylo by nutno je navíc ještě překládat a to je již nad naše síly a tady narážíme na jazykové bariéry zvláště u malých a středních výrobců, které omezují jejich možnost účasti v těchto informačních tocích. Rozhodující je proto činnost sekretariátu, výborů a pracovních skupin komory, jejich schopnost pracovat s těmito informacemi a účastnit se legislativního procesu jak na národní, tak i evropské úrovni. Přestože jsou v širší podobě naše informace dosažitelné pro všechny potravinářské subjekty, je zřejmé, že naši členové jsou v tomto směru zvýhodněni možností jejich přímé účasti v připomínkovém řízení a v činnosti orgánů komory. V tomto směru se mohou subjekty rozhodnout, zda chtějí být přímo členy komory, nebo získat rozšířený přístup k informacím na informačním portálu komory Jak už jsem naznačil v předchozím, na schopnosti získávání podpor se jasně prokázalo, že členové komory byli v celkovém objemu získaných projektů neporovnatelně úspěšnější než ostatní subjekty a to je jasným důkazem dopadu kvality a rozsahu informací poskytovaných komorou do ekonomiky jejích členů. Takže můj vzkaz těm, kdo nejsou členy, je: využívejte alespoň v maximální možné míře informace, které jsou vám prostřednictvím komory k dispozici. Co se týče vlastního členství, využívá snad každá země jiný model a to od členství pouze profesních svazů přes členství pouze firem až po nejrůznější kombinace těchto mezních stavů. PK ČR využívá model nepřímého členství firem prostřednictvím profesních svazů v kombinaci s přímým členstvím firem a přidruženým členstvím nevýrobních subjektů typu škol, výzkumných ústavů nebo laboratoří a distribučních firem. Členem nemohou být pouze subjekty z oblasti prvovýroby a maloobchodu. Při formování zásad členství komory se určitým způsobem vy-

7 Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 rozhovor z domova / 7 XXXII. seminář o jakosti potravin cházelo z belgických zkušeností hlavně pro značnou podobnost obou zemí i struktury průmyslu (v Belgii má potravinářská federace FEVIA za členy všechny profesní svazy a asi 200 rozhodujících firem). Máme zájem, aby našimi členy byly rovněž všechny profesní svazy, dnes nejsou členy pouze svazy pivovarský, vinařský a několik menších pouze formálně fungujících, i když i s nimi komora komunikuje, a vedle nich rozhodující podniky z každého sektoru, to znamená i v českých podmínkách přibližně 200 firem. V současnosti jsme asi na polovině tohoto počtu a s potenciálními členy se snažíme průběžně vyjednávat, což není s ohledem na naši časovou vytíženost jednoduché, i když v poslední době se zdá, že firmy si více uvědomují možnosti, které jim členství v komoře nabízí. 5. V současné době je český potravinářský průmysl již na evropském rybníce a úlovky trhů nelze hodnotit jednoznačně pozitivně. Jak vidíte tento stav Vy, včetně problematiky vyšších nákladů na surovinové vstupy, konkurence z ostatních členských zemí, ale i naší legislativy? Mohu Vás požádat o prognózu vývoje příštích pěti let? A jaké ambice a krédo má v těchto souvislostech Potravinářská komora České republiky a také její ředitel? Co se týče výsledků, nejlepším měřítkem i důkazem je vývoj agrárního obchodu. Vidíme, že pokračuje a stoupá vývoz zemědělských surovin v nezpracovaném stavu a stoupá současně i dovoz zemědělských surovin paradoxně za ceny vyšší, než jsou ceny srovnatelných surovin na vývozu. Tento poměr se otočil v porovnání roků před a po vstupu. Varující je, že zatímco vývoz jak surovin, tak výrobků směřuje v rozhodující míře do nových členských zemí (vliv odstranění předstupních bariér), v menší míře suroviny a prakticky minimálně hotové výrobky směřují do zemí EU15. Znamená to, že i přes zdánlivou konkurenční výhodu v cenách některých vstupů nejsou naši producenti schopni se uchytit na tradičních evropských trzích. Důvodů je mnoho, a jak jsem již řekl, splnění legislativních požadavků EU byl pouze základní požadavek, který nevypovídal nic o schopnosti firem prosadit se na společném trhu. Příčin je mnoho, od jazykové bariéry a neznalosti prostředí u malých firem přes cílenou diskreditaci českých výrobků v minulosti a vytváření punce nekvalitního zboží až po marketingově využívaný nacionalismus v současnosti. Je nutno si uvědomit, že čeští výrobci se utkávají jak na evropském, tak nověji i na českém trhu se svými konkurenty využívajícími neporovnatelnou státní a regionální podporu k prosazení se na trhu. Jedná se tedy v mnohém ne o souboj výrobců, ale o souboj státních a regionálních rozpočtů určených k propagaci a podpoře prodeje, a tady jsou naši výrobci jednoznačně propadající. Co se odehraje v příštích pěti letech? Jisté je, že pravděpodobně dojde, nebo spíše začne docházet k zásadním změnám v reformě SZP vyvolaným tlakem ze strany WTO a neudržitelností agrárního rozpočtu unie. Evropští výrobci budou patrně daleko více konfrontováni s výrobci z ostatních částí světa, a to zejména rozvojového. S velkou pravděpodobností se tam přesune část výroby surovin a produktů z nízkou přidanou hodnotou. Na druhé straně rostoucí tlak na zdravý způsob života a boj proti obezitě a nepřenosným nemocem vyvolá změny jak v komoditním složení potravinářské produkce, tak i k rozšíření vývoje a výroby nových produktů s vysokým podílem přidané hodnoty. Totéž platí o změně stravovacích návyků a dalšího poklesu domácí přípravy jídel a přechodu k předpřipraveným pokrmům. Poroste vliv výsledků potravinářského výzkumu na každodenní produkci a schopnost firem tyto výsledky akceptovat bude důležitou konkurenční výhodou. Evropa si začíná uvědomovat své zaostávání za světovým vývojem v oblasti potravinářství a zemědělství a je pravděpodobné, že bude do této oblasti mohutně investovat, a my musíme zajistit, aby čeští potravináři nebyli opět na vedlejší koleji. Komora je již dnes zapojena do organizace a přípravy projektů v rámci IV. rámcového programu pro vědu a výzkum a bude usilovat o co nejširší zapojení svých členů mezi příjemce výsledků evropského výzkumu a následných financí určených na jejich implementaci. Bezprostředním cílem je stanovení nových priorit pro české potravinářství a to v kontextu probíhajících evropských a světových změn, ve spolupráci s organizacemi zemědělců a potravinářským výzkumem na resortní, privátní i universitní úrovni a odpovídající zapojení českých subjektů do evropských aktivit zaměřených na posílení konkurenceschopnosti evropského potravinářského průmyslu. Komora se stává uznávaným partnerem evropských potravinářských federací a mým krédem je podniknout v tomto směru další kroky, což znamená především zapojit komoru spolu s jejími členy do evropské spolupráce v rámci nově připravované technologické platformy Food for Life. Výše uvedené je podmíněno dalším rozvojem komory jako takové a posílením její schopnosti aktivně lobbovat na české i evropské úrovni. Co se týče vnitřního rozvoje komory a její dobudování na organizaci porovnatelnou s komorami ve starých členských zemích, jsme téměř na úplném počátku a toto je velká výzvy pro nejbližší roky. Za rozhovor děkuji. Ing. František Kruntorád, CSc. Dvaatřicet ročníků semináře, pořádaných každoročně od roku 1974, za trvalého zájmu aktivních a pasivních účastníků, se zdá být přesvědčivým dokladem o vděčnosti a věčnosti námětu, kterým jakost potravin a potravinových surovin je. Přičteme-li věcnost jednání semináře, aktuálnost a vysokou odbornou úroveň prezentovaných sdělení, ale i příznivou společenskou atmosféru semináře, docházíme k pochopení příčin vysokého zájmu o seminář a početné návštěvnosti. Uvedené charakteristice odpovídá i dosud poslední, XXXII. ročník semináře, který se konal 3. března 2005 na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně za účasti na 250 odborníků. Již podruhé se jako spolupořadatel semináře prezentovala Potravinářská komora České republiky vedle již dlouholetých a trvalých spolupořadatelů, kterými jsou Česká společnost chemická odborná skupina pro potravinářskou a agrikulturní chemii, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Společnost pro výživu, Odbor výživy obyvatelstva a jakosti potravin ČAZV, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno a Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, kde seminář v roce 1974 vznikl. Rok 2004 znamenal přijetí České republiky do Evropské unie a tato mimořádně významná událost se promítla i do programu semináře. Na semináři v březnu 2004 proslovil prezident PK ČR Ing. Jaroslav Camplík hlavní přednášku Představy o produkci, kvalitě, exportu a importu potravin v České republice po vstupu do EU. Dva měsíce před vstupem šlo skutečně o představy velmi rozmanité a to v závislosti na informovanosti, ale i na optimistické či pesimistické povaze každého z nás. Přednáška velmi zaujala a vyvolala vlnu dotazů, námětů a úvah. Prezident PK ČR Ing. Camplík vyhověl prosbě organizátora i pro XXXII. ročník v roce 2005 a připravil a přednesl přednášku České potravinářství po vstupu České republiky do Evropské unie. Účastníci pochopili upozornění přednášejícího, že zatím jde o zkušenosti a poznatky za několik málo měsíců, které sice mohou nabízet směry dalšího vývoje, ale nikoli zcela zřetelné a zaručené trendy. Přednáška byla členěna na následující body: vývoj daně z přidané hodnoty; cenový vývoj českých surovin (zejména vepřového masa, mléka, cukru); zlevnění některých produktů (ovoce, zeleniny a vína); očekávaný vývoj cen do budoucna; cenový vývoj v Maďarsku, Polsku a na Slovensku; cukerní reforma; silné a slabé stránky našeho vývozu; další problémy po vstupu do EU (doprava, certifikace pro vývoz do Ruské federace a další). Posluchači vysoce ocenili věcnost, srozumitelnost a zasvěcenost přednášky a projevili velký zájem o tuto problematiku v diskusi. Především zájem o budoucnost některých potravinářských oborů mléka, masa vepřového, hovězího a drůbežího, ovoce a zeleniny. Z rozpravy vyplynula i rozdílná připravenost českých potravinářských oborů na novou situaci, byla konstatována i různá úroveň koncepcí rozvoje potravinářských oborů. Byla kritizována podřízenost české legislativy a její zavádění do praxe v některých konkrétních bodech. Náměstek ústředního ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce Ing. Martin Klanica proslovil přednášku Bezpečnost potravin na jednotném trhu EU. Ve velmi dobře dokumentované přednášce vysvětlil mnohé změny, ke kterým došlo v ČR po vstupu do EU v oblasti potravin a to z hlediska spotřebitelů i z hlediska výrobců potravin. Vysvětlil změny v oblasti ústřední kontroly potravin, jejímž hlavním a společným cílem je zajištění zdravotní nezávadnosti potravin na společném trhu EU, ochrana zájmů spotřebitelů, efektivní aplikace potravinového práva EU, zajištění volného pohybu zboží a rovných podmínek na jednotném trhu EU. Ing. Klanica vysvětlil nové pojetí činnosti SZPI, zejména zajištění kontroly potravin neživočišného původu a to i dovážených ze třetích zemí, aby se ČR nestala vstupní branou závadných potravin na trh EU. Informoval o spolupráci SZPI s evropskými kontrolními orgány a s celními úřady. Podrobněji osvětlil novou funkci SZPI, která se stala také národním kontaktním místem pro systém rychlého varování pro potraviny a krmiva v rámci EU (RASFF Rapid alert systém), který stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Dalšími účastníky systému v ČR jsou z resortu zemědělství Státní veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Po zmíněných hlavních dvou přednáškách bylo v plenárním jednání semináře předneseno osm vybraných sdělení a na posterech bylo prezentováno čtyřicet sdělení z nabídky spontánně přihlášených (nabídka převyšovala časové a technické možnosti prezentace). Upozorním jen na nejzajímavější. Účastníci semináře obdrželi sborník souhrnů všech padesáti prezentovaných sdělení s uvedením pracovišť autorů. Doc. Dostálová přednesla nová výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR, která byla formulována Společností pro výživu. MVDr. Slavíčková shrnula hlavní hygienické prohřešky zjištěné dozorovými orgány v provozovnách společného stravování. Doc. Z. Gálová doporučila netradiční zdroje, tzv. pseudocereálie, pro přípravu potravin vhodných pro nemocné celiakií. Prof. K. Kopec shrnul a předložil mezinárodní normativní dokumenty řízení kvality zeleniny. Lze jimi dosáhnout prevence nekvality a nápravních opatření již během produkce. MVDr. F. Šišák vyhodnotil prevalenci salmonel na porážkách v ČR v roce Reagoval tak na zvýšené požadavky EU na kontrolu vepřového masa jako zdroje multirezistentních kmenů salmonel a příčiny salmonelózy lidí. Ing. J. Vaníček analyzoval současné systémy zabezpečující kvalitu a zdravotní bezpečnost potravin. Informoval o přípravě nové mezinárodní normy ISO 22000, která by v budoucnu mohla nahradit standardy HACCP a která je připravována pro aplikaci v jakékoli organizaci zapojené do potravního řetězce. Ing. J. Mojto posuzoval kvalitu masa jatečných býků v závislosti na stupni mramorování, v USA a Japonsku je to významný ukazatel jakosti hovězího masa. MVDr. E. Renčová a MVDr. Kummer předložili metody pro detekci nervové tkáně v masných výrobcích, což je velmi významné pro prevenci nové varianty Creutzfeld-Jacobovy nemoci spojené s onemocněním BSE u skotu. Ing. Jůzl hodnotil kvalitu vepřového masa u stres negativních jedinců plemene Pietrain ve vyšší hmotnosti. Mgr. M. Vázlerová a Prof. I. Steinhauserová hodnotily výskyt patogenních kmenů Yersinia enterocolitica na hovězím a vepřovém mase. Ing. Š. Nedomová hodnotila změny vybraných jakostních parametrů slepičích vajec v závislosti na teplotě a době jejich skladování. Ing. Foltys doporučil systém správné výrobní praxe a hygienický režim pro prvovýrobu mléka jako záruky jeho kvality a zdravotní bezpečnosti. Ing. K. Šustová hodnotila změny senzorických vlastností eidamských sýrů v průběhu zrání (vzhled, barva, vůně, texturní vlastnosti, chuť, elasticita, žvýkatelnost, drobivost, mazlavost). Ing. M. Hrušková hodnotila technologické a uživatelské charakteristiky vybraných jedenácti odrůd ozimé pšenice z období let 2002 až Doc. H. Frančáková a Ing. Pavlisová porovnávaly technologickou jakost jarních a ozimých odrůd sladovnického ječmene a dosáhly srovnatelnou jakost odrůdy ozimého dvojřadového ječmene s odrůdami jarního ječmene. Ing. M. Bartošová hodnotila netradiční druhy ovoce a doporučila zejména kamčatské borůvky a dřín jako bohaté zdroje vitaminu C, tříslovin a dalších nutričně důležitých látek. Ing. V. Koutník vyhodnotil transfer selenu v potravním řetězci člověka. Některá sdělení budou zpracována do podoby odborných článků. Prof. Ivo Ingr, Ústav technologie potravin, AF MZLU v Brně

8 8 / z domova Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 Společnost Tesco Stores ČR a. s. Praha Společnost Tesco Stores ČR a. s. je součástí skupiny Tesco Plc, která patří k největším maloobchodním řetězcům na světě, provozující přes obchodů v 13 zemích světa. Do České republiky Tesco vstoupilo v roce V současné době provozuje 6 obchodních domů a 19 hypermarketů. Filosofie společnosti vychází ze standardů britské mateřské společnosti Tesco PLC. Jejím základem je snaha poskytnout zákazníkům nejvyšší hodnoty, a získat tak jejich dlouhodobou loajalitu. UDÁLOSTI ROKU 2004 NOVÉ OBCHODY V roce 2004 společnost Tesco Stores ČR a. s. otevřela tři nové hypermarkety s celkovou prodejní plochou větší než m 2. Nové obchody byly otevřeny v Mělníku, Opavě a Táboře. Nové obchody Tesco svým zákazníkům nabízejí výběr z více než druhů zboží včetně čerstvých i trvanlivých potravin, textilních a průmyslových výrobků, sportovních potřeb, hraček, knih a dalších výrobků. Zákazníci mají bezplatně k dispozici parkovací plochy dostatečným počtem parkovacích míst, nákupní tašky zdarma a nákupní pasáže s doplňkovými službami. Kromě hypermarketu Tesco v Mělníku mají všechny nové obchody nepřetržitou prodejní dobu. I v letošním roce plánuje společnost Tesco Stores ČR a. s. v započatých investicích pokračovat a výstavbou nových obchodů se přiblížit místu bydliště svých zákazníků. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST Společnost Tesco Stores ČR a. s. se již od svého vstupu na český trh snaží chovat podle zásad společenské odpovědnosti firem a dobrovolně přispívat k vytváření lepší společnosti a kvalitnějšího životního prostředí. Oblastí, které se Tesco Stores ČR a. s. v rámci společenské odpovědnosti věnuje nejvíce, je spolupráce s neziskovým sektorem. Každý obchod Tesco působící v České republice má svého neziskového partnera, kterého dlouhodobě podporuje materiálně i finančně. Každoročním vyvrcholením vzájemné spolupráce je vánoční charitativní sbírka Pomáhejte s námi, pomáháme dětem, která se v loňském roce konala v obchodech Tesco již počtvrté a neziskovým partnerům vynesla částku Kč. NAŠI ZAMĚSTNANCI Společnost Tesco Stores ČR a. s. zaměstnává v současné době více než zaměstnanců. Jen v loňském roce bylo v nových obchodech Tesco vytvořeno přes 500 přímých pracovních příležitostí. Investice společnosti Tesco Stores ČR a. s. představují rovněž stovky nepřímých pracovních příležitostí pro dodavatele, stavební společnosti a pro poskytovatele služeb v obchodních centrech Tesco. NAŠI DODAVATELÉ Společnost Tesco Stores ČR a. s. spolupracuje s více než 1500 českými dodavateli, kteří do obchodů Tesco dodávají přibližně 90 % nabízeného sortimentu. S dodavateli společnost Tesco Stores ČR a. s. úzce spolupracuje a intenzivně se snaží zlepšit kvalitu dodavatelsko-odběratelských vztahů. Před vstupem České republiky do Evropské unie Tesco podpořilo celou řadu aktivit na zlepšení kvality výrobků a na docílení standardů Evropské unie jako např. uspořádaní dodavatelských seminářů, kde byly dodavatelům představeny kvalitativní požadavky Evropské unie a nové koncepty vzájemné spolupráce, financování informační brožury Potravinářské komory ČR a aktivní spoluúčast na první vlnu zavedení národní značky kvality KlasA. NAŠI ZÁKAZNÍCI V minulém roce obchody Tesco obsloužily více než 66 miliónů zákazníků. Většina obchodů Tesco nabízí zákazníkům nepřetržitou otevírací dobu a autobusovou dopravu zdarma usnadňující dostupnost obchodů. Ve všech obchodech Tesco jsou k dispozici scannery pro kontrolu cen, bezbariérový přístup a toalety pro handicapované občany, parkovací stání pro rodiny s dětmi, přebalovací místnosti a nákupní vozíky pro děti. Obchody Tesco umožňují zákazníkům platbu prostřednictvím platebních karet i nákup zboží na splátky. Navíc společnost Tesco Stores ČR a. s. v minulém roce představila nový cenový program Levnější pro zákazníky, jehož cílem je nabídnout zákazníkům 50 nejoblíbenějších výrobků za ceny nejlevnější na trhu. VÝROBKY ZNAČKY TESCO Cílem společnosti Tesco Stores ČR a. s. je poskytovat zákazníkům vždy nejvyšší hodnoty, a proto jsou v nabídce obchodů Tesco zastoupeny rovněž výrobky značky Tesco. Zákazníci si mohou vybrat výrobky značky Tesco Výhodný nákup, které uspokojí všechny, pro něž je rozhodující cena, a výrobky označené barevným logem Tesco, které nabízí zákazníkům kvalitu srovnatelnou se značkovými výrobky za cenu přibližně o 20 % nižší. V roce 2004 bylo v obchodech Tesco uvedeno 682 nových výrobků Tesco a jejich celkový počet nyní činí OCENĚNÍ V minulém roce získala společnost Tesco Stores ČR a. s. prestižní ocenění Obchodník roku 2004 v anketě, kterou každoročně vyhlašují společnosti Fincentrum a GE Capital Multiservis. Porota složená z více než stovky z nezávislých odborníků hodnotila šíři sortimentu, ceny nabízených výrobků, design prodejen, image obchodníka, kvalitu personálu a služeb. Společnost Tesco Stores ČR a. s. si z udílení cen zároveň odnesla titul Hypermarket roku 2004, a obhájila tak své loňské vítězství v této kategorii. POHLED DO BUDOUCNA Společnost Tesco Stores ČR a. s. od svého vstupu na český trh otevřela celkem 19 hypermarketů, které získaly oblibu u zákazníků v celé České republice. V otevírání nových obchodů plánuje společnost pokračovat i v budoucnu. Svým zákazníkům chce Tesco Stores ČR a. s. nabídnout příjemné nákupní prostředí v blízkosti jejich bydliště, kompletní zákaznický servis a kvalitní výrobky za rozumnou cenu. Praha Společnost Tesco Stores ČR na konferenci o category managementu představila svou obchodní koncepci na rok 2005 postavenou na cíli stát se širokosortimentním diskontním řetězcem. Záměrem konference, které se zúčastnilo přes 70 dodavatelů společnosti Tesco Stores ČR, bylo představit způsoby, jakými bude tento cíl naplňován. Tesco představilo obchodní plán na rok 2005 Společnost Tesco Stores ČR chce novou obchodní koncepcí posílit svou pozici na českém konkurenčním trhu. Strategický cíl vychází z vize stát se obchodem pro všechny a je zaměřen především na ty zákazníky, kteří při výběru místa nákupu upřednostňují nízké ceny a široký sortiment zboží. Tesco bude i nadále nabízet široký sortiment výrobků a služeb, které si zákazníci žádají, navíc však rozšíří nabídku výrobků za nízké ceny. To, že se chceme stát širokosortimentním diskontním řetězcem, jednoduše znamená, že chceme nabízet nejnižší ceny na trhu, uvedl Andrew Yaxley, obchodní ředitel společnosti Tesco Stores ČR. Jedním ze způsobů, jakým můžeme dosáhnout našeho cíle stát se širokosortimentním diskontem, je zaměřit se na realizaci projektů v oblasti category managementu, dodal Andrew Yaxley. Category management tvořil proto hlavní téma konference, kterou společnost Tesco Stores ČR pro své dodavatele ve středu 9. března 2005 uspořádala. Naší snahou je zjednodušit procesy spojené s realizací projektů v oblasti category managementu a sjednotit je tak, aby bylo zavádění nových projektů v této oblasti co nejjednodušší, informoval Andrew Yaxley a dodal: Po konferenci, kde jsme prezentovali naši strategii pro letošní rok, bude následovat řada školení, seminářů a konkrétních jednání s dodavateli, kde bude celý proces zavádění category managementu podrobně vysvětlen. Konference zaměřené na category management se zúčastnilo přes 70 největších dodavatelů obchodní sítě Tesco. Mezi řečníky vystupující na konferenci se vedle Andrewa Yaxleyho objevil rovněž Mgr. Jaroslav Kuchař, jednatel společnosti Incoma Consult a Viliam Trška, SM&I Team Leader společnosti Procter & Gamble RSC. Účastníci konference měli rovněž možnost poslechnout si případové studie ze zahraničí od zástupců irských a britských firem. Středeční konference navazuje na sérii seminářů, které jsme pro naše dodavatele uspořádali v minulých letech. Společnými setkáními chceme upevnit dodavatelsko-odběratelské vztahy a najít takové způsoby spolupráce, které by byly přínosné pro všechny zúčastněné strany, uvedl Andrew Yaxley a dodal: S našimi obchodními partnery pracujeme na principu oboustranného vítězství to, co je přínosné pro ně, by mělo být přínosné i pro nás a naopak. Věříme, že konference o category managementu přinese brzy výsledky, které přinesou pozitiva nejen nám a našim dodavatelům, ale v konečném důsledku se projeví především ve zvýšené spokojenosti našich zákazníků. Vesselin Barliev, Corporate Affairs Manager, Tesco Stores ČR a. s. Hygienici varují před nebezpečnými skleničkami z Číny PRAHA (bo) Ministerstvo zdravotnictví ČR varovalo před používáním zdraví nebezpečných skleniček čínského původu, které se v České republice prodávaly v obchodě This&That ve Vodičkově ulici v Praze 1. Z barev na skleničkách, jež do ČR dovezla německá firma, se uvolňují těžké kovy. Jejich prodej už byl zakázán. Informoval Václav Šebor z tiskového odboru ministerstva zdravotnictví. Skleničky byly k dostání naštěstí pouze v této prodejně, řekl Pavel Zikl z pražské hygienické stanice. Od loňského června do letošního 3. března se jich však podle něj prodalo téměř kusů. Pracovníci hygienické stanice zjistili, že v prodejně jsou nabízeny nebezpečné skleničky v pěti barevných variantách. Chemické rozbory prokázaly, že všechny odebrané dekory uvolňují olovo i kadmium v množství, které je nebezpečné lidskému zdraví. Riziko spočívá v tom, že při pití tyto kovy ulpívají na rtech a následně mohou být společně s nápojem konzumovány, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Lidé, kteří si skleničky zakoupili a vlastní o tom doklad, mohou podle mluvčí České obchodní inspekce Marie Fléglové požadovat vrácení peněz nebo výměnu zboží za nezávadné. Na základě toho, že výrobky nesplňují podmínky uvedení na trh, to znamená, že nejsou bezpečné, zdůraznila. České úřady upozornil začátkem března mezinárodní výstražný systém pro potraviny (RASFF) na to, že německá firma G&B Hadelsgesellschaft dovezla nebezpečné výrobky i do České republiky. Předmětem varování byly nápojové skleničky s vnějším barevným dekorem v podobě modro-červených pruhů, které zasahovaly až do horního okraje, který při pití přichází do styku s ústy spotřebitele. Vyšetřování zjistilo, že z dekoru se uvolňuje kadminum v množství, které až pětadvacetkrát překračuje povolený hygienický limit, a olovo, jež normu převyšuje dokonce čtyřicetkrát. Výrobcem skleniček je firma Red Stars Ceramics z Číny. Distributorem výrobku byla společnost Tope trading international se sídlem ve Vodičkově ulici 19 v Praze 1, informovalo ministerstvo zdravotnictví.

9 Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 z domova / 9 Metro Cash & Carry stále roste Už je tomu více než čtyřicet let, kdy Metro Cash & Carry poprvé otevřelo své brány v německém Mülheimu. Dnes je největší prodejce skupiny METRO světovou jedničkou na trhu v oblasti samoobslužného velkoprodeje a svou obchodní činnost provozuje ve 28 zemích. V šedesátých letech 20. století tento zcela nový způsob prodeje zásadně proměnil německý velkoobchod. Na rozdíl od zaběhnutého provozu velkoobchodní distribuce nabídlo Metro Cash & Carry zákazníkům, aby si své objednávky sami obstarali, zaplatili na místě a zboží si odvezli. Tento způsob prodeje přináší jak maloprodejcům tak i majitelům hotelů a restaurací mnohé výhody. Ve velkoplošných prodejnách si mohou zákazníci vybrat ze široké nabídky potravinářského i spotřebního. Naší silnou stránkou je velké produktové portfolio, důsledná orientace na zákazníka a atraktivní poměr mezi cenou a výkonem, říká Thomas Hübner, nejvyšší výkonný ředitel Metro Cash & Carry International GmbH. Metro Cash & Carry dělá pro obchodníky to, co supermarkety pro domácnosti. Myšlenka se rychle uchytila, a to nejen v Německu. V roce 1968, jen čtyři roky po svému tržním debutu v Německu, vstoupilo Metro Cash & Carry na holandský trh. Tento počin zahájil pronikání nového obchodního modelu na mezinárodní trh. V následujících letech našla koncepce Metro Cash & Carry uplatnění v mnohých regionech západní Evropy, východní Evropy a Asie a přizpůsobila se konkrétnímu spotřebitelskému chování v těchto oblastech. ÚSPĚŠNÉ POSILOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ EXPANZE V ROCE 2004 Výnosy METRO Cash & Carry vzrostly v roce 2004 o 5,4 procent na 26,4 miliard eur. Její příjmy před odečtením úroků, daní a odpisů (EBITA) vzrostly o 6,4 procent na 962 miliard eur. Opět se ukázalo, že důležitým růstovým faktorem je účinně aplikovaná strategie internacionalizace: počátkem roku 2005 společnost METRO Cash & Carry provozovala přes 500 velkoprodejen ve 28 zemích. MAKRO JSOU LÁKAVÉ CENY S PŘIDANOU HODNOTOU Na český trh Metro Cash & Carry vstoupilo pod značkou Makro Cash & Carry ČR v roce 1997, v roce 2000 se Metro objevilo také na Slovensku, kde je momentálně 5 poboček. V České republice provozuje zatím 11 velkoobchodních center, dvanácté Makro přibude v druhé polovině letošního roku v Liberci. Makro Cash & Carry ČR nabízí svým registrovaným zákazníkům malým a středním obchodníkům a dalším podnikatelům nejen v gastronomii možnost vybrat si ze širokého sortimentu zboží na jediném místě, což jim dovoluje omezit zásoby a skladovací plochy a snížit tak náklady. Více jak druhů potravin a položek spotřebního zboží, které se průběžně obměňuje a přizpůsobuje struktuře zákazníků, umožňuje maloobchodníkům sestavit si pro svou prodejnu zcela individuální sortiment a odlišit se tím od Vinotéka Makra nabízí pod vlastní značkou Ribeaupierre ideální vína pro restaurace a hotely. konkurentů. Zákazníci Makra tak mohou těžit ze svých předností, jimiž je pružný servis, rychlá reakce na požadavky zákazníků a zejména osobní přístup, což žádný velký maloobchodní řetězec nabídnout nemůže. To vše znamená, že Makro Cash & Carry ČR nekonkuruje drobnému obchodu, ale je naopak jeho partnerem. Pomáhá tomuto sektoru soutěžit s velkoplošnými prodejnami o přízeň konečného spotřebitele. Mlékaři bilancovali Stále silnější konkurence obchodníků v České republice způsobuje tlak na ceny a boj o loajalitu zákazníků. Snahou Makra je nabízet zboží nejen za cenu, která je pro obchodníky a další podnikatele dostatečně lákavá, ale poskytovat i přidanou hodnotu. Proto Makro učinilo celou řadu kroků, které jej k tomuto cíli přibližují. V roce 2002 vzniklo Oddělení kontroly kvality, které má důležité slovo ve všech podstatných procesech podnikání firmy. Jeho úkolem je dohlížet na zboží během celé dodávky od výrobce do provozoven Makro, podílí se na samotném výběru dodavatele i zboží, ale má dozor rovněž nad kvalitou služeb zákazníkům. Vysokou kvalitu za přijatelnou cenu nabízí prostřednictvím vlastní značky Metro Quality určené především sektoru gastronomie. Balení jsou uzpůsobena použití ve stravovacím provozu. V roce 2002 společnost poprvé zavedla systém značení, který umožňuje dohledat původ konkrétního výrobku, např. kuřecího či vepřového masa. V roce 2004 Makro tento systém tzv. traceabilitu neboli dohledatelnost původu rozšířilo o další čerstvé výrobky: hovězí maso včetně identifikace plemen, lososy, brambory či jablka. ROK 2004 ZNAMENAL OBHÁJENÍ PRVNÍHO MÍSTA NA TRHU Makro Cash & Carry ČR v roce 2004 zaměstnávalo téměř zaměstnanců, a výše jeho tržeb dosáhla 32,99 miliard korun bez DPH. Generální ředitel Javier Pérez de Leza byl s rokem 2004 spokojený: Jsem hrdý, že jsme i v roce 2004 byli ve svém oboru jedničkou, ale ještě větší radost mám z toho, že v tomto roce v našich velkoobchodních prodejnách nakupovalo přes 90 % všech obchodníků a provozovatelů restaurací a hotelů v zemi. Jsme tu přece proto, abychom podporovali zákazníky profesionály. GENERÁLNÍ PARTNER VELETRHU G+H Makro se stalo již podruhé generálním partnerem veletrhu G+H. Důvodem byl především fakt, že veletrh G+H je cílen na Horeca sektor, do kterého patří velmi významná skupina zákazníků Makra. Podle všech ukazatelů se bude důležitost tohoto segmentu zákazníků v budoucnosti výrazně zvyšovat je zde největší tendence nárůstu počtu zákazníků. Zároveň je v posledních letech zjevný nárůst kvality služeb v této oblasti, nicméně k dosažení kvality běžné v západní Evropě ještě zbývá dostatek prostoru. Stávajícím i potencionálním zákazníkům Makro prostřednictvím svého stánku na veletrhu přiblížilo sortiment i služby, které jsou šité na míru právě pro gastronomii. Kromě ochutnávek vín a jiného potravinářského sortimentu zde byla představena i nová sekce internetových stránek Kvalita v Makru, která se věnuje programům kvality, HACCP a řešením hygieny. Markéta Světlíková External Communication Manager Makro Cash & Carry ČR s. r. o. METRO Cash & Carry Slovakia, s. r. o. ZPRÁVA ZE 17. VALNÉ HROMADY ČESKOMORAVSKÉHO SVAZU MLÉKÁRENSKÉHO Členové Českomoravského svazu mlékárenského se sešli 30. března 2005 ve Větrném Jeníkově na své výroční, v pořadí již 17. valné hromadě, aby vyhodnotili svoji činnost za uplynulý rok a diskutovali nové úkoly a strategie pro nastávající období. Předseda ČMSM Michal Němec uvedl ve svém vystoupení i skutečnost, že tento profesní svaz v letošním roce dovršil již 15. rok své existence a že se za tuto dobu stal významnou platformou českých zpracovatelů mléka. V hodnotící zprávě představenstva svazu bylo především konstatováno, že rok 2004, který znamenal vstup České republiky do Evropské unie, byl z tohoto pohledu i zásadní a rozhodující pro většinu mlékáren. Skončilo tak transformační období, v rámci kterého se mlékárny dlouhodobě všestranně připravovaly na nové ekonomické podmínky širokého unijního trhu mléka řízeného zásadami společné zemědělské politiky. Zpráva podrobně hodnotila situaci v nákupu a zpracování mléka, v zahraničním obchodě, zabývala se problematikou evropské společné organizace trhu s mlékem. Významnou kapitolou pak byla i otázka vývoje farmářských cen mléka, kde došlo k roztočení cenové spirály a opačnému vývoji v porovnání s trendy v západní Evropě. Zvyšování nákupních cen bylo vyvoláno i odsunem části mléka ke zpracování do zahraničí, což ovlivnilo situaci v mlékárenském průmyslu především v příhraničních oblastech s Německem (především jih, západ a sever Čech). Problémem pro Pohled za předsednický stůl valné hromady ČMSM. Zleva: Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR, Ing. Jaroslav Camplík, prezident PK ČR, Michal Němec, předseda a výkonný ředitel ČMSM, Ing. Stanislav Coufal, předsedající valné hromady, Ing. Oldřich Vašina, místopředseda Zemědělského svazu a Ing. Milan Křivánek, tajemník ČMSM. zpracovatele je však především to, že cenový nárůst farmářských cen nemohl být promítnut do cen finálních mlékárenských výrobků, což zpracovatelům přináší řadu ekonomických těžkostí. Mlékaři konstatovali, že zemědělská prvovýroba si zatím dostatečně nepřipouští možné důsledky tohoto vývoje, který je však podmíněn okolnostmi reformy Společné zemědělské politiky. Zpráva rovněž zmínila skutečnost, že na složitou situaci v mlékárenství reagoval největší český mlékárenský podnik MADETA ukončením svého členství ve svazu a to s ohledem na svoji novou podnikatelskou strategii. Valná hromada vyslovila politování nad tímto rozhodnutím, přesto členové věří, že MADETA po určité době své členství opět obnoví a posílí tak prestiž, kterou bezesporu ČMSM v potravinářství má. ČMSM hodnotil pozitivně také zintenzivnění svých zahraničních vztahů, především pak svoji aktivní práci v Evropské mlékařské asociaci, v Evropském svazu výrobců tavených sýrů ASSI- FONTE či svoji spolupráci s Mezinárodní mlékařskou federací, ale rovněž řadu bilaterálních zahraničních kontaktů. Na valné hromadě vystoupila rovněž řada významných hostů, jejichž účast jistě přispěla k významu tohoto mlékařského zasedání. Prezident Agrární komory ČR Ing. Veleba zdůraznil nutnost zlepšení komunikace mezi prvovýrobci a mlékárnami, společný zájem o podporu chovu skotu, a také nutnost zlepšení legislativy pro maloobchodní podnikání. Na stejné téma hovořil i prezident Potravinářské komory ČR Ing. Camplík, když zmínil připravovanou novelu zákona o obchodních řetězcích. Dále uvedl i novou možnost podpory potravinářství z národních zdrojů, vzhledem k tomu, že sektor nebyl zařazen do podpory z evropských strukturálních fondů prostřednictvím MPO. Ústřední ředitel SVS ČR MV- Dr. Malena informoval o nové veterinárně hygienické legislativě pro potravináře. V diskusi dále zazněla vystoupení zástupců zemědělských organizací, Státního zemědělského intervenčního fondu, mezi hosty vystoupil také generální ředitel MADETY Ing. Teplý. V závěru valné hromady zdůraznil předseda ČMSM Němec, že v nastávajícím období bude nutné, aby mlékárenský průmysl dále pokračoval ve svém úspěšném rozvoji a na základě spolupráce s producenty mléka se postupně profiloval jako konkurenceschopný v evropském prostředí. Ing. Jiří Kopáček, CSc.

10 10 / z domova informace Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 ODPOVĚDI NA 2 AKTUÁLNÍ OTÁZKY od Ing. Věry MENŠÍKOVÉ, vedoucí manažerky veletrhů SALIMA a G + H OTÁZKA PRVNÍ: Ve dnech března 2005 se uskutečnil na Vašem výstavišti již druhý ročník Mezinárodního veletrhu G + H čili veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování. Tohoto veletrhu v Brně se také zúčastnili jak naši, tak také zahraniční výrobci potravinářských výrobků. Jak hodnotíte Vy, jako vedoucí manažer projektu Veletrhu G + H, účast a průběh celé akce? A jaké ambice má podle letošní zkušenosti další ročník tohoto zajímavého odborného setkání? ODPOVĚĎ: S druhým ročníkem G + H jsme byli spokojeni a což je daleko podstatnější z prvních ohlasů vyplývá, že s ním byli spokojeni i naši zákazníci. Poprvé se konal jako samostatný veletrh určený výhradně profesionálům ze segmentu HORECA a zúčastnily se jej nejvýznamnější dodavatelské firmy ze segmentu gastronomie a hotelnictví v ČR. Potvrdil se rozvoj oboru související se změnou životního stylu, s vyššími nároky na úroveň poskytovaných služeb. Zdaleka už nejde jen o zasycení, ale o kultivaci celé gastronomie. V expozicích a doprovodných programech G + H se promítaly všechny rysy provázející současný rozvoj českého gastronomického trhu bezpečnější a zdravější potraviny, výkonnější a technicky vyspělejší zařízení kuchyňských provozů, odborně vzdělaný personál, moderní technologie zpracování pokrmů, vysoká úroveň hygieny, kvalitnější vybavení a servis v hotelech i restauracích. Prezentovala se široká škála potravinářských produktů jak od největších dodavatelů v čele s partnery veletrhu společnostmi NOWACO a MAKRO, tak od malých a středních firem - moravských vinařů, dodavatelů bioproduktů a biopotravin, držitelů národní značky kvalitních potravin KLASA aj. Stejně bohatě byla zastoupena i technologická část, která nabídla veškerý potřebný sortiment od moderních zařízení pro velkokapacitní kuchyně až po specializovaný software. Také zájem odborné veřejnosti byl značný a velmi nás potěšil. Během tří dnů se zaregistrovalo odborníků ze 16 zemí. Veletrh G + H podle mého názoru potvrdil, že nabízíme produkt, o který je zájem a který se může dále rozvíjet. Věříme, že tento úspěšný ročník přiláká další významné klienty, kteří tak napomohou k ještě většímu zájmu odborných návštěvníků, protože právě kvalitní vystavovatelé tvoří podstatu veletrhu a určují i jeho další vývoj. Za pořadatele mohu slíbit, že uděláme všechno pro to, aby příští ročník byl ještě větší a zajímavější. OTÁZKA DRUHÁ: Příští rok je zase salimový. Termín Mezinárodních potravinářských veletrhů SALIMA 2006 je od 7. do 10. března 2006 a bude to již jubilejní 25. ročník. Čím bude příští Salima nová a co můžete již nyní budoucím vystavovatelům nabídnout? ODPOVĚĎ: Ve srovnání s G + H má SALIMA daleko širší cílovou skupinu - jak na straně vystavovatelů, tak především návštěvníků. Je to veletrh evropského rozměru. Samotná SALIMA je největší přehlídkou produktů a technologií potravinářského průmyslu v nových členských zemích Evropské unie. Do komplexu Mezinárodních potravinářských veletrhů patří také MBK věnovaný mlynářství, pekařství a cukrářství a mezinárodní vinařský veletrh VINEX. Obě tyto oblasti jsou po rozšíření EU obchodně velice živé, takže myslím, že se můžeme těšit na skutečně pestrou nabídku. Opět se uskuteční také tradiční veletrh INTECO, jehož oborová skladba je příbuzná G + H, ale rozšířená o další významnou cílovou skupinu obchodníky. Vystavovatelům všech veletrhů nabízíme především početnou a velmi kvalitní mezinárodní klientelu. Minulý ročník si prohlédlo více než 41 tisíc návštěvníků z 53 zemí, většinou šlo o registrované odborníky. Přidanou hodnotou je možnost kontaktovat významné politiky a další VIP osobnosti oboru. A čím bude SALIMA 2006 nová? Poslední se konala ještě před vstupem do EU, ta příští už se uskuteční v členském státě. Hlavními tématy budou kvalitní a bezpečné potraviny, zdravá výživa, biopotraviny, celkový stav potravinářství v České republice a střední Evropě po rozšíření EU, problematika zemí nově přistupujících v roce 2007, tj. Bulharska, Rumunska a Chorvatska, a vpád zahraniční konkurence do našeho prostoru. Na přípravu veletrhu zbývá necelý rok, během kterého budeme náplň dále upřesňovat a pilovat. Profil společnosti Alibona, a. s. Alibona, a.s. byla založena v roce 1912 a v uplynulé historii bylo a je hlavní činností výroba a prodej potravin. Výrobní program prošel postupně vývojem od pražení kávy, přes marmelády, výrobu kysaného zelí a sušenou zeleninu až k produkci kompotů a sterilované zeleniny. Alibona, a.s. byla v období 1912 až 1948 rodinnou společností. Po roce 1948 byla továrna postupně součástí státních podniků. V 80. letech min. století byly výrobní prostory výrazně rekonstruovány a modernizovány ke konzervování ovoce a zeleniny včetně výstavby čističky odpadních vod, plynofikace kotelny a výstavby skladovacího areálu pro hotové produkty. K obnovení společnosti Alibona došlo z iniciativy restituentů v roce Od tohoto roku probíhá novodobá, opět samostatná historie firmy. Alibona, a.s. je přední producent výrobků z ovoce a zeleniny jako např. kompoty, sterilovaná jednodruhová zelenina, sterilované zeleninové směsi, zeleninové omáčky. Tyto výrobky jsou dodávány na trh pod obchodní značkou Alibona. Zvláštní, ale ne nepodstatnou součástí výrobního sortimentu, jsou potravinové přípravky pro zpracování ovoce a zeleniny v domácnosti prodávané pod obchodními značkami Deko a Pektogel. Důležitým produktem společnosti je hrášek v mírně slaném nálevu v obalech určených k dodávkám jak pro maloobchodní trh, tak i pro gastronomický trh. Dalším sortimentem jsou výrobky z kořenové zeleniny karotka, celer, červená řepa. Dle přání odběratelů je nabízíme ve třech tvarově odlišných provedeních (kostka, nudličky, vlnky). V sortimentu nechybí nabídka okurek a cukety. Součástí společnosti Alibona, a.s. je také pěstitelská pálenice letních kvasů, která je vybavena moderní ověřenou technologií s plynovým ohřevem. V provozu je od roku Již 4. sezónu je pro zlepšení kvality destilátu používána ultrazvuková čistička. V pěstitelské pálenici se vypálí l absolutního alkoholu ročně, z ovoce místních drobných pěstitelů. Kompoty jsou sortimentem, kde Alibona nabízí každoročně širokou škálu produktů ze surovin převážně domácí produkce třešně, višně, meruňky, ryngle, švestky, dýně. Samozřejmou součástí nabídky jsou produkty z ovoce a zeleniny určené pro populaci, která smí ze zdravotních důvodů sladit jen umělými sladidly. Jsou to výrobky se sníženou energetickou hodnotou ( dříve označované zkratkou DIA). Alibona, a.s. považuje jakost za rozhodující složku svého dosavadního i budoucího úspěchu. Péči o trvale vysokou úroveň jakosti všech svých produktů zajišťuje prostřednictvím certifikovaného systému jakosti ISO 9001:2001 a certifikovaným systémem kritických kontrolních bodů (HACCP). Dlouhodobě je tato péče podporována investicemi do strojních zařízení a do ekologie s cílem splnit nároky směrnic EU pro výrobu potravin. Neméně významným faktorem pro úroveň jakosti jsou dlouhodobé vztahy s hlavními dodavateli surovin. Kvalitu výrobku Toskánská omáčka ocenila odborná porota na gastronomickém veletrhu v roce 2000 Zlatou Salimou. Alibona se stala osvědčeným a spolehlivým partnerem pro domácí i zahraniční klienty, pro obchodní řetězce, pro specializované výrobny lahůdek i pro potravinářský průmysl, kde dodává zeleninové směsi a zeleninové polotovary k výrobě např. tatarské omáčky a rybích specialit. V posledních letech se firma orientovala na modernizaci technologie zpracování zeleniny pro účely gastronomie. Jedná se o zeleninové výrobky ve folii, kde pevný podíl činí 5 kg. Tímto obalem se snažíme nahradit doposud používané skleněné obaly S 4/1. Přednosti nového způsobu balení spočívají především v tom, že vylučují možnost výskytu skleněných úlomků v hotových výrobcích. Ministerstvo zemědělství ČR, prostřednictvím Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZFI) zhodnotilo a uznalo, že naše výrobky patří mezi špičkové a mohou nosit Národní značku KLASA, která reprezentuje nejkvalitnější vyprodukované domácí potraviny. Toskánská omáčka, která mimo značky KLASA získala také ZLATOU SALI- MU 2000, je bezesporu výrobkem, který zákazník vnímá v nejvyšší možné míře kladně. Zřetelné kousky jakostní zeleniny, jemná chuť po použitém koření, jemuž mírně vévodí francouzská majoránka učinila z této omáčky cenově dostupný a všeobecně oblíbený produkt. Chuť je vyvážená a s ostatními příliš kečupovými produkty nesrovnatelná, proto ji odborníci ZLATOU SALIMOU ocenili. Ital, který Toskánskou omáčku jednou ochutná společně s uvařenými penne rigate, nebo se špagetami, parmezánem nebo rozehřátou mozzarellou doplněnými, nikdy již nezvolí jinou večeři. Druhým výrobkem, který byl uznán vynikajícím je Hrášek s karotkou. Jeho jedinečnost na trhu spočívá v dlouholetých zkušenostech s pěstováním a zpracováním použitých surovin. Mírně slaný nálev z tohoto produktu vytváří univerzálně použitelnou zeleninovou konzervu. Každé polévce dodáme skleničkou Hrášku s karotkou chuť, jakoby byla uvařena z čerstvé zeleniny právě utržené na zahrádce a bramborový salát chutná jako božská manna s kaprem i s vepřovým řízkem v trojobalu. DEKO je již od nepaměti vyhlášeným přípravkem k přípravě domácích nálevů ke konzervaci zeleniny. Ulehčí hospodyni práci se sterilováním. Vybranou čerstvou zeleninu úhledně naskládanou do skleniček, a podle chuti okořeněnou, stačí zalít nálevem jak litera návodu praví, zavíčkovat a uschovat na horší časy do spíže nebo do sklepa. Není nad chutnou, křupavou a řádně kořeněnou kyselou okurku. Doufáme, že široká veřejnost ocení kvalitu a chuť našich výrobků a bude je dále věrně kupovat. Alibona a.s. Litovel Svatoplukova 909, Litovel tel.: fax: alibona@alibona.cz

11 Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 z domova / 11 Pekaři z Odkolka přišli s novým rekordem Praha (red) Při příležitosti otevření nové Hypernovy v nákupním centru Galerie Butovice upekli pekaři společnosti ODKOLEK a. s. pro Hypernovu obří bagetu. Za úkol si dali pokoření předchozího rekordu, jímž byla bageta dlouhá 14 metrů a 28 centimetrů! Přípravy probíhaly již 14 dnů před samotným upečením musela být upravena výrobní linka, zkoušelo se pečení, probíhal i nácvik manipulace s patnáctimetrovými dřevěnými nosítky. Na výrobu bagety se spotřebovalo na 50 kilogramů těsta, což by stačilo na upečení více jak tisícovky rohlíků. V průběžné peci strávila 42 minut, což je přibližně stejně jako u chleba. Samotný přenos bagety od pece ke kamionu na dřevěných nosítkách byl velmi napínavý. Důležitá byla koordinace celé skupiny pomocníků, kteří bagetu nesli. Nutno ještě upozornit, že výroba této rekordně dlouhé bagety probíhala za normálního provozu na pekárně v období předvelikonočním, kdy je výroba vždy velmi zatížena. Jistě si všichni oddechli, když se obří bageta podařila bez úhony naložit do kamionu objednaného pro tuto akci. Kamion ihned bagetu převezl do prodejny Hypernova v nákupním centru Galerie Butovice. Zde byla bageta oficiálně změřena a byl ohlášen nový rekord světlo světa spatřila nejdelší bageta na světě dlouhá 15 metrů a 20 centimetrů! V průměru bageta měla 14 centimetrů. Následovalo podélné rozříznutí bagety a obložení salátem. Pak si na obří bagetě mohli pochutnat první zákazníci, kteří do nové Hypernovy přišli nakupovat. Praha (red) Na mimořádné valné hromadě společnosti Delta Pekárny a. s. byl na vlastní žádost odvolán dosavadní předseda představenstva Marko Pařík. Jeho post převzal rozhodnutím představenstva Jaroslav M. Pařík. Současně s touto změnou ve statutárních orgánech došlo i k výměně na postu generálního ředitele společnosti. V podstatě pokračujeme v pravidelném střídání na řídícím postu, které jsme praktikovali už při podnikání v Belgii. U kormidla může stát vždy pouze jeden člověk a teď to bude můj bratr, uvedl Marko Pařík, který přijal nabídku z Lucemburska a bude působit jako ekonomický poradce lucemburské vlády a různých lucemburských společností, fondů a holdingů. Změnu v čele firmy zákazníci nepocítí. Filozofie a vize se nemění, nadále budeme nabízet široké portfolio výrobků nejvyšší kvality za přijatelné ceny a špičkový servis, řekl Jaroslav M. Pařík. Střídání Paříků v čele Delty REKORDNÍ PRODEJ A TRŽBY DELTA PEKÁREN Praha (red) Divize čerstvého pečiva Delta Pekáren zaznamenala v roce 2004 rekordní prodej ve výši tun. Ve srovnání s předchozím rokem je to o 4457 tun více. Tržby divize čerstvého pečiva činily loni 2,614 miliardy korun s meziročním nárůstem o 361 milionů Kč. Předběžný nekonsolidovaný obrat skupiny Delta se loni vyšplhal na 4,520 miliardy Kč s meziročním nárůstem o 637 milionů korun. Pozitivní výsledky potvrzují rostoucí oblibu pečiva se značkou Delta u konzumentů. Společnost Delta Pekárny a. s. je jedničkou na českém pekárenském trhu. Sdružuje jedenáct průmyslových pekáren v Česku, čtyři na Slovensku a akvizice má i v Polsku a Maďarsku. S portfoliem výrobků obsahujícím více než 600 položek zásobuje sedm tisíc obchodních míst. Skupina Delta, do níž patří také společnosti Delta Frozen Products, Delibake, Harry s Delta, Vegilife a Eureca Shops, patří mezi nejvýznamnější potravinářské subjekty v České republice. Pekaři nevidí prostor pro zlevnění, uvažují naopak o zdražení PRAHA (zub) Pekaři navzdory loňské rekordní úrodě a poklesu cen obilí nevidí prostor pro zlevňování pečiva. Ostatní výrobní vstupy, jako jsou například energie, voda nebo pohonné hmoty, podle nich podražily natolik, že konečným dopadem je růst nákladů. Vůbec nemůžeme mluvit o zlevňování, ba naopak zvažujeme, že bychom eventuálně zvýšili ceny, řekl generální ředitel společnosti ODKO- LEK a. s., Jan Jedlička. Průvodním jevem vysoké úrody byla podle něj navíc nižší kvalita, která často neodpovídá pekárenských nárokům. Proto se musí mouky upravovat, což zvyšuje náklady. Tady absolutně neexistuje prostor na zlevnění pečiva, řekl mluvčí společnosti DELTA PEKÁRNY a. s. Jaroslav Pomp. Ceny energií, které jsou pro pekaře významnou nákladovou položkou, výrazně stouply, u plynu meziročně o 13 procent a u elektřiny o 18 procent. Také nafta podražila, což zvyšuje dopravní výdaje firem. Náklady přinášejí spíše tlak na zdražení pečiva. Marže jsou minimální a potřebujeme obnovovat linky, inovovat a zaplatit lidi, kteří v tomto oboru dostávají mzdy hluboko pod celostátním průměrem, uvedl Pomp. Zvyšování cen ale podle něj brání nesmírně konkurenční prostředí a tlak obchodních řetězců. KULATÝ SÁČEK JE TADY! LAUDENBERG PŘEDSTAVUJE SKUTEČNOU INOVACI V oblasti balení se stále více uplatňuje technologie FFS. Tento typ balení nejenže šetří skladovací místo a významnou částku nákladů na logistiku, ale také nabízí zákazníkům větší flexibilitu instalací vhodné PPS balící linky. Například takové, kterou dodává firma Laudenberg. PPS je technologie, díky které se firma Laudenberg dostala na přední místo mezi výrobci balících strojů. Výsledky svého nejnovějšího technologického vývoje nyní představuje na veletrhu INTERPACK. Nový balící systém, spojující ultrazvukové zatavení a FFS technologii, umožňuje vyrábět a plnit zcela nový typ sáčku kulatý sáček. Kulatý sáček představuje skutečnou alternativu každodenním lahvím, plechovkám nebo kartonům. Je lehký, splňuje hygienické normy, může být sterilizován a napomáhá k ochraně životního prostředí. Moderní technologie přináší také další výhodu - sáček může být vytvořen z předem potištěné folie, takže špatně držící nálepky nyní patří minulosti. Tuto novinku, i další technologie pro balení sypkých a tekutých výrobků do stojatých, plochých a kulatých sáčků i s uzávěrem, vystavuje společnost Laudenberg na veletrhu INTERPACK v německém Düsseldorfu dubna 2005 v hale 4, stánku č. C40. Těšíme se na Vaši návštěvu. MEZINÁRODNÍ NOVINKA POPRVÉ NA VELETRHU INTERPACK Jestliže byste si rádi zajistili podíl na trhu rychlou reakcí na nový vývoj trhu, potřebujete flexibilní koncepci. S balícími stroji PME, které vyrábí firma BOSCH, budete připraveni na jakoukoliv zakázku. Přizpůsobitelné provedení stroje vám umožní měnit velikosti balení, způsob uzavírání i druh baleného materiálu v nejkratším čase. Vysoká flexibilita stroje PME je založena na konceptu stroje, sestávajícího z modulů. Balící stroje umožňují mimo jiné i různé způsoby horního uzavírání, současné vážení, měření hladiny plnění a ochrannou atmosféru. Firma BOSCH se již léta specializuje na výrobu technologií pro balení kosmetiky, léků, cukrovinek, potravinářských i nepotravinářských výrobků sypkých, jakož i kusových. Na nejdůležitějším veletrhu obalových strojů v letošním roce, veletrhu INTERPACK, představí kromě jiného také ve světové premiéře nejnovější balící stroj PME 5 pro plnění do předpřipravených sáčků různých velikostí. Ve dnech dubna 2005 Vás rádi uvítáme v hale 6 na stáncích č. C22, C32 a B67. ITALSKÁ SPOLEČNOST CAVANNA NA VELETRHU INTERPACK Přední italský výrobce horizontálních hadicových balících strojů pro různé výrobky, zejména čokoládu, čokoládové a cererální tyčinky, keksy, oplatky, společnost CAVANNA, předvádí své novinky na letošním veletrhu INTERPACK ve dnech dubna t. r. Stroje jsou schopné zabalit velké množství výrobků za krátký časový úsek. Naopak tam, kde je třeba zabalit zboží křehké, jako jsou například keksy, stroje pracují velmi šetrně a jemně tak, aby se zboží nepoškodilo a nedrobilo. Je možné skupinové balení zákazníci jistě znají polomáčené oplatky, které se balí jako skupina dvou sloupečků po 5 kusech. Výrobce zmrzlinových nanuků nebo čokolády může stroj CAVANNA bez problému použít k zabalení svého výrobku bez obav, že by se výrobek rozpustil vlivem tepla svařovacích čelistí. Stroje Cavanna dosahují vynikajících výsledků při práci s různými druhy fólie - odborníkům je jistě známo, jaké problémy dokáže nadělat např. vodorozpustná fólie, která již v balícím stroji reaguje na změny vlhkosti vzduchu. Stroje CAVANNA si i s takovou fólií dokáží bez problémů poradit. V hale 14 na stánku B30 naleznete prezentaci plně automatické linky pro balení čokoládových tyčinek, balícího stroje ZERO5NZK pro balení sušenek a novinku využívající systém velmi pevného ultrazvukového svařování folie ZERO5/LL. Skupina Rabbit rozšířila činnost a zvýšila výkony TRHOVÝ ŠTEPÁNOV (Benešovsko) (zub) Skupina Rabbit CZ, která patří mezi největší české zpracovatele drůbeže a králíků, loni zvýšila podle neauditovaných výsledků výkony na 3,6 miliardy korun z 2,6 miliardy korun v roce Důvodem jsou dobré výsledky prvovýroby a rozšíření činnosti, řekl ředitel Zdeněk Jandejsek. Letos by výkony skupiny měly stoupnout na 4,4 miliardy korun. Loňské příznivé přírodní podmínky vedly podle ředitele k nadprodukci rostlinné výroby. Výsledky byly lepší než v předcházejících letech. Problémem byl ale tok peněz z důvodu špatného odbytu obilí, dodal. Hospodářské výsledky zlepšily všechny společnosti skupiny. Například Rabbit Trhový Štěpánov zvýšil výkony o 200 milionů korun na víc než 1,6 miliardy korun, výkony Jatek Český Brod stouply o 100 milionů korun na 630 milionů korun. Na export šlo mezi 20 až 25 procenty produkce. Prvovýrobou se zabývá sedm dceřiných společností skupiny, které hospodaří na zhruba hektarech. Skupina vlastní odchovny prasat, drůbeže a králíků, jatky, výrobnu uzenin a kolem 110 maloobchodních prodejen. Zaměstnává zhruba 1040 lidí. Loni investovala především do nové výroby krmných směsí v Chotýšanech na Benešovsku a do technologie chlazení na porážkách v Trhovém Štěpánově, v Českém Brodu a v Kasejovicích. Letos investuje do balení a expedice v Trhovém Štěpánově a do oprav na farmách. Nová dceřiná společnost Rabbit Chotýšany vyrobí ročně až tun krmných směsí. Loni ji založila skupina Rabbit CZ, která se zabývá zemědělskou výrobou, chovem a zpracováním drůbeže a prasat. Její dceřiné společnosti spotřebují zhruba dvě třetiny produkce výrobny směsí, zbytek nabídne okolním zemědělským podnikům, řekl ředitel mateřské společnosti Rabbit Trhový Štěpánov Zdeněk Jandejsek. Ve výrobnu krmných směsí se proměnil areál bývalé bramborárny. Jeho přestavba, technologie a dopravní prostředky stály 40 milionů korun. Letos Þrma investuje dalších 30 milionů korun do nových skladovacích prostor o kapacitě tun. Nová dceřiná společnost v podstatě uzavřela přirozený koloběh zemědělské a potravinářské výroby ve skupině. Prvovýrobou se zabývá sedm jejích dceřiných společností, které hospodaří na zhruba hektarech. Skupina vlastní odchovny prasat, drůbeže a králíků, jatky, výrobnu uzenin a kolem 110 maloobchodních prodejen. Zaměstnává asi 1040 lidí, z toho Rabbit Chotýšany má 25 zaměstnanců.

12 12 / nabídky informace Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 Chr. Hansen se vydal na kouzelnou cestu smyslových zážitků Dne 8. března 2005 se Chr. Hansen, jeden z vedoucích světových dodavatelů potravinářských ingrediencí, vydal na okružní jízdu, nazvanou Magical Sensory Tour, vedoucí přes osm zemí střední a východní Evropy. Během této cesty pracovníci firmy Chr. Hansen očekávají, že se více poučí o místních pre ferencích chutí, vymění si znalosti s profesory, učiteli, studenty škol a univerzit, i se zákazníky, které pozvou na palubu prezentačního kamionu, aby si prožili své kouzlo smyslů. 8. března 2005 tedy, firma Chr. Hansen zahájila Magical Sensory Tour po střední a východní Evropě. Štavnaté masíčko a klobásky s pikantními omáčkami nabízí Jaroslaw Drelichowski, Chr.Hansen Polsko Předváděcí kamion přivítala zasněžená Praha Tato nová kampaň začala v České republice v Praze, 10. března, pokračovala do Kroměříže 11. března a dále, až 19. dubna skončí v Polsku. Magical Sensory Tour má na své pouti více než 17 zastávek u universit, škol, potravinářských výrobců a na dalších významných místech této části Evropy, spojených s potravinářstvím. Všichni jsou uvítáni experty firmy Chr. Hansen, kteří je vedou do tajuplného vesmíru smyslů, naplněného kouzelnými kompozicemi a výrobky. Tato nápaditá metoda propagace Chr. Hansen je nová a unikátní cesta, demonstrující jak Chr. Hansen může pomoci svým klientům ve vytváření netradičních řešeních. Předváděcí místnost na kolech si s sebou veze ingre dience nezbytné k otestování všech smyslů. Zde můžete vidět, slyšet, cítit a ochutnat od všeho, co náleží k potravinářskému průmyslu. Smyslová exploze, ohňostroj na jazyku, vše s nádechem kouzla, vysvětluje Jan Boeg Hansen, Group Vice President firmy Chr. Hansen. TREND JE JASNÝ Panu Boeg Hansenovi je trend jasný. Zaměření potravinářského průmyslu se posunulo od vývoje výrobků k vý voji koncepcí. Nová a inovační řešení jsou nezbytná pro odlišení se od konkurence. Tato pravda obzvlášť platí v rychle se měnícím potravinářském průmyslu. Jan Boeg Hansen sám opravdu praktikuje to, co říká. Jeho poslední tvůrčí iniciativa vedla až k prezentaci Magi cal Sensory Tour - 8,500 kilometrů dlouhou cestu přes osm zemí střední a východní Evropy, mezi jinými Ukra jinou, Rumunskem a Chorvatskem. Předváděcí místnost, velká 50 m 2, je vybavena vším, co je nezbytné ke vzniku vynikajících zkušeností pro všechny smysly. Mohli jsme místo toho zvolit účast na standardní obchodní výstavě tak, jak jsme to v minulosti udělali již toli krát, ale vydáním se na cestu si slibujeme poznat více ze specifik různých trhů a rovněž to bude příležitost být v přímém kontaktu s více lidmi z našich poboček, říká Jan Boeg Hansen. MYSLET GLOBÁLNĚ; JEDNAT LOKÁLNĚ Firma Chr. Hansen se stala globální prostřednictvím lokálního působení. Není však záměrem ustrnout na této pozici cílem je, aby Chr. Hansen konstantně rostla a zdokonalovala se. Toto chce firma docílit užším zaměře ním na své zákazníky, na jejich trhy a na jejich poptávku po nových a inovačních řešeních. Strategie, do které se nyní pouštíme, říká Jan Boeg Hansen, nám dává nejenom příležitost učit se od prů kopníků a hlavních aktérů na potravinářském trhu, ale je zároveň i pozvánkou pro naše zákazníky, aby se na život dívali optikou vědomí, že téměř vše je možné, pokud probudíte své smysly. Nejsme to my, kdo tvoří oka mžik, to dělají naši zákazníci. My jen přidáváme kouzlo. Plán cesty lze najít na Karen Frost, novinářka, Chr.Hansen I zdraví může chutnat říká Anne K.Sondergaard, Chr.Hansen Dánsko

13 Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 nabídky informace / 13

14 14 / z domova Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 Rekordní export českého pivovarství a sladařství v loňském roce Praha Nejvyšší vývoz v naší dosavadní historii pivovarství zaznamenaly v roce 2004 české pivovary a sladovny. Pivovary celkem vyvezly 2,638 milionů hektolitrů piva, což je přes 14 % jejich celkové produkce a znamená to nárůst o téměř 24 % (asi o půl milionu hl více než v roce 2003). Celkový výstav piva nadále stoupal a dosáhl objemu 18,753 milionu hl, což je o 1,1 % více než v roce Domácí spotřeba se snížila o 303 tisíc hektolitrů a její podíl na celkovém výstavu pivovarů klesl na necelých 86 %. České pivovarské a obchodní sladovny, kterých je celkem 36, vyrobily tun sladu, což je o 5,5 % více než v doposud rekordním roce Vyexportovaly tun, což je o 28 % více ve srovnání s předchozím rokem. Export sladu se u 17 obchodních sladoven podílí na jejich celkové produkci téměř třemi čtvrtinami. Nalézt nová odbytiště pro české pivo i český slad se v loňském roce podařilo malým i velkým pivovarům a sladovnám a výroba i export trvale rostou, což musíme považovat za úspěch, uvedl Ing. Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. Potvrzuje to stabilní vysokou kvalitu českého piva, bez které by růst exportu nebyl myslitelný, dodal Ing. Jan Veselý. Největšími výrobci českého piva jsou, podobně jako v uplynulých letech, pivovary skupiny Plzeňského Prazdroje, a. s., a Pivovarů Staropramen, a. s., následované Budějovickým Budvarem, n. p., společnostmi PMS Přerov, Drinks Union a společností Starobrno, a. s. Tradičně nejvíce se vyrobilo výčepních piv, téměř 11,5 milionů hl, dále ležáků, kterých se vyprodukovalo o 2,5 % více (tedy přes 6,4 milionů hl) České pivovarství a sladařství v roce 2004 fakta a čísla PIVOVARSTVÍ V roce 2004 se u nás pivo vařilo 38 společností ve 48 průmyslových pivovarech. Dále je u nás 30 restauračních minipivovarů, ze kterých je nejstarší pivovar U Fleků, založený v roce 1499 všechny ostatní vznikaly po roce 1991; dva jsou ve výstavbě. Celkový výstav pivovarů v České republice v roce 2004 činil hl piva, což bylo o hl více než v roce 2003 (nárůst o 1,11 %). Za posledních 10 let to byl druhý nejvyšší výstav. Produkce pro tuzemsko dosáhla objemu hl, o hl méně než v roce 2003 pokles o 1,75 %. Nejvyšší produkce již tradičně dosáhla pivovarská skupina Plzeňského Prazdroje, která zahrnuje pivovary v Plzni vyrábějící značky Pilsner Urquell a Gambrinus, dále pivovar ve Velkých Popovicích a Radegast v Nošovicích, a činila hl. Za ní skončily Pivovary Staropramen s výstavem hl (pivovary Braník, Staropramen a Ostravar) a na třetím místě byl pivovar Budějovický Budvar, který vyrobil hl. Na čtvrtém místě bylo PMS Přerov s pivovary Holba v Hanušovicích a Litovli a Zubr v Přerově, celkem s výstavem hl, dále nápojářská skupina DRINKS UNION s produkcí hl v pivovarech Zlatopramen Krásné Březno a Louny, Březňák Velké Březno a Kutná Hora a na šestém místě podle výstavu piva skončilo Starobrno s pivovary Starobrno a Hostan ve Znojmě s hl. Nejvíce piva se stáčí do sudů, a to 47 %, dále 46 % do lahví a stále oblíbenější jsou plechovky s téměř 50% nárůstem oproti roku 2003 a podílem téměř 4 %. Nejvíce se vyprodukovalo výčepního piva, a to 11,495 milionů hl, což je 61,3 %, dále ležáků 6,456 milionů hl s 34,4% podílem. Nejrychleji rostoucí, byť prozatím málo významný segment je nealkoholické pivo, jehož výstav neustále roste a dosáhl v roce 2004 objemu 202 tisíc hl, což je už více než 1 %. Celkem se v loňském roce vyvezlo hl, nejvyšší výstav v dosavadní historii českého pivovarství, zatímco v roce 2003 to bylo hl, tj. o 23,8 % více; ještě v roce 2000 se vyvezlo jen hl. Za posledních 5 let činí nárůst exportu piva 66 %. V loňském roce export tvořil 14 % celkové produkce našich pivovarů, zatímco např. v roce 2001 to bylo pouhých 10,4 %. Tři největší vývozci jsou stabilní: Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen a Budějovický Budvar; jejich podíl na celkovém exportu však poklesl z 83 % v roce 2002 na 69 % v loňském roce. Největší podíl exportu na vlastním výstavu má Lobkowiczký pivovar s téměř 76 %, dále je to Budějovický Budvar téměř 46 % a dále pivovary Nová Paka (32 % své produkce vyvezl) a pivovar v Jihlavě (exportuje 31 % výstavu). SLADAŘSTVÍ V roce 2004 bylo u nás 36 činných sladoven, podobně jako v roce 2003; z nich je pivovarských sladoven 17 a obchodních sladoven 19. Sladovny u nás vyrobily celkem a nejvyšší tempo růstu zaznamenala výroba nealkoholických piv, vyprodukovalo se 202 tisíc hl a celkový výstav se přesáhl o procento. Nejvíce českého piva putovalo již tradičně do SRN, dále na Slovensko a do Anglie a Maďarska. Obě země zaznamenaly nejprudší nárůsty mezi nejvýznamnějšími importéry. Velmi dobře se vyváželo české pivo i do USA, Švédska, Ruska a dalších zemí. Podíl ležáků činí téměř tři čtvrtiny celkového exportu, přes 20 % se vyvezlo výčepního piva. České pivo se exportovalo především v lahvích (necelých 63 %) a výrazně převažoval vývoz světlých piv (přes 92 %). Největším producentem sladu v České republice jsou Sladovny Soufflet ČR, které vyrobily přes 306 tisíc tun a vyvezly téměř 82 % své produkce t sladu, což je nejvíce v dosavadní historii; ve srovnání s rokem 2003 je to o 5,6 % neboli o t více. Nejvíce sladu vyrobily Sladovny Soufflet ČR, dále sladovny Plzeňského Prazdroje a Českomoravské sladovny. Z jednotlivých sladoven nejvíce vyrobila sladovna Nymburk ze skupiny Sladovny Soufflet ČR, dále pivovarská sladovna Plzeňského Prazdroje, třetí je sladovna Malterie Soufflet Kroměříž, která je rovněž součástí skupiny Sladovny Soufflet ČR. V roce 1950 bylo v tehdejší ČSR 158 sladoven s průměrnou výrobou t sladu na jednu sladovnu. V roce 2004 byl počet činných sladoven 36 s průměrnou výrobou t sladu na jednu sladovnu. Přes 98 % sladu vyrobeného u nás je český slad, dále vyrábíme karamelový a barevný slad (kolem 1,3 % celkové výroby), mnichovský slad (necelého půl %) a zbytek tvoří pšeničný a ostatní slady. Vyvezlo se t sladu, což je nejvíce v celé historii českého sladařství a je to o více než 28 % ve Nejvíce sladu u nás vyrábějí obchodní sladovny v Nymburce (92 tisíc tun) a v Kroměříži ( t) patřící do skupiny Sladovny Soufflet ČR a dále sladovna Pilsner Urquell, která je největší pivovarskou sladovnou a jejíž produkce činila v loňském roce přes 84 tisíc tun. Největšími dovozci českého sladu zůstávají Polsko a Rusko, Rakousko v roce 2004 předstihlo SRN. Český slad putuje tradičně do Moldávie, Maďarska, výrazný nárůst zaznamenaly exporty do Jugoslávie, Kazachstánu a také do Japonska. Přes 98 % se u nás vyrábí českého sladu, zbytek tvoří výroba karamelového a barevného sladu, mnichovského a dalších druhů. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven srovnání s rokem 2003, kdy export dosáhl výše téměř t. Hlavním exportním druhem je český slad, který tvoří téměř 99 % exportu, dále se vyváží karamelový a barevný slad a v malé míře mnichovský slad. Největší objemy vývozu směřovaly do Polska ( t 39 % celkového exportu), dále do Ruska, Rakouska a SRN. Významné objemy se exportovaly mj. do Moldávie, Maďarska, na Kubu, do Jugoslávie, Slovinska a dalších zemí. Český slad putuje mj. i do vzdálených zemí a do zámoří, jako např. do Kazachstánu, Vietnamu, Angoly, Japonska a Uzbekistánu; celkem do více než 20 zemí. Zatímco v roce 2001 činil podíl vývozu na celkové výrobě 32,8 %, v loňském roce to bylo již 53,5 %. Celkem 14 sladoven v ČR exportovalo svou produkci. Ing. Jan Veselý, Český svaz pivovarů a sladoven Pramen: Statistické přehledy 2004, Zpracoval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., Praha Vědci a výzkumníci získali státní prostředky na další výzkum českého piva Praha Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., v Praze dosáhl významného úspěchu a získal státní prostředky na výzkum českého piva s cílem zachovat jeho senzorické vlastnosti i v nových ekonomických a technologických podmínkách. Tento úkol úzce souvisí s dalším, který se týká výzkumu pivovarských surovin jako významných zemědělských komodit. VÚPS byl totiž úspěšný ve veřejné soutěži vyhlášené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v projektech Výzkumný záměr a Výzkumné centrum. Získané finanční prostředky budou použity mj. i na zkoušení historických odrůd ječmene a kmenů kvasinek s cílem zjistit, zda by některé z jejich vlastností nebylo možné použít v moderním šlechtění v případě ječmene nebo zda by se historický kmen kvasinek neuplatnil v nejmodernějších technologiích při zachování charakteru českého piva. Výsledky tohoto výzkumu budou veřejně přístupné. Česká republika je jedinou zemí, která rozlišuje 2 kategorie sladovnického ječmene, a toho se využívá při hodnocení technologické kvality nových odrůd, které pocházejí z tuzemska nebo ze zahraničí. Jedná se o odrůdy vhodné buď pro výrobu českého piva, nebo o odrůdy vhodné pro exportní slad. Toto rozdělení vzniklo na základě výsledků dlouhodobého výzkumu prováděného právě pražským VÚPS, a. s. Získané prostředky použijeme jak na vlastní vědeckovýzkumnou činnost, tak na tolik potřebnou obnovu přístrojů a analytických zařízení, uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., v Praze. Navíc nabídneme zdejším pivovarům a sladovnám mnohem kvalitnější výstupy našich vědeckých a výzkumných pracovišť, po kterých je stále větší poptávka, dodal Karel Kosař. Hlavním posláním projektu je samozřejmě výzkumná práce. Posuzují se možnosti, jak zvyšovat senzorickou stabilitu piva, studují se látky obsažené v pivu, které mají pozitivní vliv na lidský organismus, hledají se cesty, jak zachovat charakter našeho piva při změnách v technice a technologii. Významným posláním je péče o zachování genofondu pod kódem RIBM 655 udržuje mezinárodně registrovanou sbírku pivovarských i tzv. divokých kvasinek, která slouží nejen vědě, ale i našim pivovarům. Důležitou součástí výzkumu je analytická kontrola piva, surovin i meziproduktů. Současný rozvoj přístrojové techniky dovoluje stanovovat stále nižší koncentrace potenciálně škodlivých látek a s tím je zároveň třeba vyvíjet i adekvátní analytické postupy. Laboratoře ústavu jsou akreditovány podle našich zákonů a v některých oblastech (např. nitrosaminy) stojí na špičce podobných světových zařízení. Pracovníci Sladařského ústavu těsně spolupracují se šlechtiteli při vývoji nových odrůd sladovnického ječmene. Své místo na půdě VÚPS má ústav i vývoj nových produktů. Byli to odborníci ústavu, kteří před lety stáli za vznikem piva se sníženým obsahem cukrů či nealkoholického PITA. Ze současných úspěšných počinů jmenujme alespoň mladinový koncentrát vhodný k výrobě piva v domácím i průmyslovém měřítku, který se již řadu let úspěšně prodává do celého světa. Myšlenka založit instituci sloužící potřebám našich výrobců piva se zrodila ve zlaté době našeho pivovarství v 70. letech XIX. století, kdy na území naší dnešní republiky existovalo více než 1000 pivovarů. U zrodu Výzkumného ústavu pro českomoravský průmysl pivovarnický v Praze stál Spolek pro průmysl pivovarnický v Čechách, který v roce 1887 po čtrnáctileté existenci naplnil jedno ze svých poslání, které si určil za úkol. V roce 1950 došlo k významné změně. Po třiceti letech samostatné existence se součástí ústavu stal i Sladařský ústav založený v Brně v roce Toto spojení umožnilo ústavu rozšířit vědecký zájem na celý proces výroby piva od surovin až po hotový výrobek. Po roce 1989 se v rámci privatizace transformoval na akciovou společnost. Další informace naleznete na internetových stránkách www. beerresearch.cz nebo RNDr. Karel Kosař, CSc., Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s. Zlatý pohár Pivex získaly v Brně pivovary Starobrno a Staropramen BRNO (zub) Letošní odbornou degustační soutěž piv Zlatý pohár Pivex-Pivo 2005 vyhrály v konkurenci 23 společností a 40 značek pivovary Starobrno a Staropramen. Porotu, složenou z odborných degustátorů, nejvíce oslovila piva Starobrno Medium světlý ležák a Braník světlé výčepní. Sedm pivovarů navíc získalo certifikáty za vyrovnanou kvalitu. Uvedl to Richard Morávek ze spolupořadatelské společnosti Snip&Co. Ve 13. ročníku soutěže bodovaly Pivovary Staropramen ještě se stejnojmenným ležákem a světlým výčepním Ostravar. Dále bral Plzeňský Prazdroj stříbro za světlé výčepní Velkopopovický kozel a bronz za ležák Radegast Premium. Mezi ležáky přihlásily pivovary letos 22 značek, 18 pak bylo světlých výčepních piv. Odborným garantem degustací je podle Morávka Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze. Soutěž byla dvoukolová, nejdříve v listopadu 2004 a poté letos v únoru. Veškeré degustace byly přísně anonymní a pod notářským dohledem. Hodnotí se především chuť piva, plnost, vůně, říz či hořkost, přiblížil Morávek. V každé části soutěže doplnil degustaci i laboratorní rozbor. V Brně si letos podeváté našli svého krále také výčepní. Akce je mimo jiné součástí projektu České pivo a po dvoukolové bitvě si vavříny odnesl Richard Kučera z Integrované střední školy v Jirkově. Druhá skončila Vladimíra Czopíková z Restaurace Panorama v Ostravě a třetí Zdeněk Nešpůrek z Restaurace U Gottwaldů Dolní Kounice. Své kvality dokázali v konkurenci 70 kolegů z celé země. Obě soutěže byly součástí doprovodného programu Mezinárodního veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G + H v Brně.

15 Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 z domova / 15 Pivní stezky pro domácí i zahraniční turisty Turistika spojená s kulinárními prožitky se velmi rozmohla v Belgii a Švýcarsku. Turisté jsou tam zváni na kulinární týdny. Český ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek vidí velkou budoucnost pivních a vinných stezek. Jejich prostřednictvím lze turisty potěšit dobrým českým jídlem a pitím a cíleně jim nabídnout kulinární zajímavosti. Tentokrát se zastavíme u pivních stezek, které již mají připravené malé české a moravské pivovary. Praha/Černá Hora Projekty pivních turistických stezek iniciují pivovary. Často velmi úzce spolupracují s místními úřady a v některých případech i existujícími nebo připravujícími se zařízeními v cestovním ruchu, jako jsou např. ubytovací zařízení, turistické zajímavosti apod. Stezky však nejsou určeny pouze českým turistům, nabízejí se i zahraničním cestovním kancelářím, které tak mohou obohatit zaměření svých tras a v řadě případů předložit svým zákazníkům nová, zajímavá místa. PIVO A KRAJOVÁ GASTRONOMIE Turisté, především z Rakouska, Polska a SRN, již většinou navštívili Prahu a další centra cestovního ruchu a hledají nová zajímavá místa. Právě pivovary mohou a také začínají nabízet návštěvy pivovarů spojené s ochutnávkou piva, zajímavou, často krajovou gastronomií a v řadě případů je program obohacen o návštěvu kulturních programů. České Budějovice (bb) Podle předběžných hospodářských výsledků Budějovický Budvar, n. p., vytvořil v roce 2004 hrubý zisk v hodnotě 312 milionů Kč. Celkově prodal hl. Celkové výnosy dosáhly 2,307 mld. Kč. Pivní stezky nebudou pro pivovary záchranným pásem, ale představují jeden z projektů podporujících povědomí o značce piva a jméně jeho výrobce a mohou ovlivňovat zákazníka, který pro něj nový druh piva objeví a třeba si jej začne kupovat, říká ing. Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů. A cestovní ruch může a nepochybuji, že bude velmi významným prvkem pozitivně ovlivňující ekonomiku a zaměstnanost v řadě regionů. Navíc, pivo a kultura právě na českém příkladě ukazuje, že to jde dohromady a máme se čím chlubit, dodal Jiří Fusek. S předběžným hospodářským výsledkem jsme spokojeni. Co se týče objemu prodejů, byly o 4,98 % nižší než v roce Tento pokles přičítáme zejména nebývale chladnému počasí v období dubna až července, které se dotklo celého nápojového průmyslu nejen v Čechách. Dále pak transformaci distribuční sítě v SRN. Sdělil ředitel Budějovického Budvaru, n. p. Ing. Jiří Boček a dodal: Rok 2004 byl také rokem úspěšného uvedení tmavého ležáku Budweiser Budvar na český trh, získání ochrany podle místa původu pro pojmy Budějovické a Českobudějovické pivo v rámci EU, potvrzení právní subjektivity národního podniku ve sporu s Budějovickým měšťanským pivovarem a opakovanému získání titulu Pivo roku 2004, o kterém rozhodují spotřebitelé. V roce 2004 investoval Budějovický Budvar, n. p., do svého rozvoje 165,8 mil. Kč. Mezi významné PO PROHLÍDCE PIVOVARU DO RESTAURACE VE SKÁLE Řada pivovarů již s uskutečňováním pivních stezek začala. Mnohé pivovary již mají vybudované dokonalé zázemí pro turistiku. V Chodové Plané můžete po prohlídce pivovaru navštívit krásnou restauraci ve skále, která je vybudována ve starých granitových sklepech. V Náchodě je možné si prohlédnout pivovar a posedět ve stylovém prostředí vagónu z první republiky při ochutnávce nejširšího vyráběného portfolia piv u nás včetně nejsilnějšího piva 24% tmavého speciálu Primátor Double (obsah alk 10% obj.). Zanedlouho bude také přímo v areálu pivovaru v provozu restaurace s kapacitou 120 míst. Náchodský pivovar, který je ve 100% vlastnictví města Náchod, realizuje v současnosti jako investor dostavbu dalšího městského zařízení, kterým je secesní Hotel U Beránka, jehož bude i posléze provozovatelem již nyní je běžnou součástí jeho nabídky pro cestovní kanceláře i možnost prohlídek pivovaru včetně ochutnávek. Cíl přilákat turisty do svého regiony si klade i tradiční Den s Primátorem (klasický den otevřených dveří pivovaru), který se letos koná s pestrým kulturním programem Pivovar Černá Hora vypracoval projekt na revitalizaci staré sladovny na polyfunkční centrum služeb a získal finanční dotaci z programu SAPARD z EU. V prostředí sladovny teď lze navštívit venkovní a vnitřní restauraci, pronajmout si lovecký salónek na oslavu či školení, zahrát si bowling, zajít si do fitcentra, na masáž, do solária a sauny. Večer můžete zhlédnout divadelní představení na krásném venkovním podiu. Pivovar Staropramen má nové Návštěvnické centrum Praha (egi) Společnost Pivovary Staropramen za účasti významných obchodních partnerů a přátel smíchovského pivovaru slavnostně otevřela nové moderní prostory Návštěvnického centra pivovaru Staropramen, které se staly součástí exkurzní trasy pivovaru. Nové prostory Návštěvnického centra mají vlastní vstup z ulice Pivovarská a nacházejí se přímo pod historickou varnou pivovaru, první zastávkou na exkurzní trase. Součástí nových prostor je promítací sál, v němž účastníci exkurzní trasy zhlédnou úvodní film o výrobě piva. V návštěvnickém centru je instalován rychlovýčep, který je obdobný jako ten používaný v SAZKA ARENĚ. Rychlovýčep, který jedno pivo natočí v časovém intervalu šesti vteřin, bude sloužit k zajišťování ochutnávky piva pro návštěvníky centra. O exkurzní trasu pivovarem Staropramen za- Předběžný hospodářský výsledek za rok 2004 České Budějovice (bb) Tmavý ležák se úspěšně dováží do Finska a od dubna bude exportován na Slovensko. V jednání je Rusko a Německo a také Anglie. Budějovický Budvar, n. p., začal s produkcí tmavého ležáku v dubnu Historická varna Pivovaru Staropramen znamenáváme rostoucí zájem - ročně ji absolvuje více než 30 tisíc návštěvníků a toto číslo se neustále zvyšuje. Velkou část z nich tvoří zahraniční turisté, což svědčí o věhlasu našeho piva za hranicemi České republiky. Vybudováním nových prostor chceme návštěvníkům exkurzní trasu ještě více zpříjemnit, říká Marie Plachá, ředitelka Návštěvnického centra pivovaru Staropramen. investice patřilo vybudování nové akumulační nádrže varní vody, expozice českobudějovického pivovarnictví a návštěvnického centra a zamezení hlukových emisí z objektu lahvovny. V rámci obchodních aktivit podpořil zejména rozvoj gastronomických zařízení. Budějovický Budvar, n. p., se v roce 2005 umístil na třetím místě v soutěži Zaměstnavatel roku v Jihočeském kraji, kterou pořádají Fincentrum a Credit Suisse Life&Pension. Porota se skládala ze zástupců místní samosprávy, novinářů, konzultačních a poradenských firem z personální oblasti. Kromě významu firmy jako regionálního zaměstnavatele hodnotila rovněž péči o zaměstnance a jejich vzdělávání, pracovní prostředí, zaměstnanecké výhody a spokojenost zaměstnanců. Tmavý ležák Budweiser Budvar oceněn ve Velké Británii jako jednička mezi importovanými pivy OBLIBA TMAVÉHO LEŽÁKU Z BUDĚJOVICKÉHO BUDVARU, N. P., V ZAHRANIČÍ RYCHLE ROSTE Nová varna Pivovaru Staropramen Exkurzní trasu, kterou provozuje Návštěvnické centrum pivovaru Staropramen již řadu let, mají zájemci možnost navštívit sedm dní v týdnu po předchozí objednávce. Prohlídka s podrobným výkladem trvá přibližně jednu hodinu a zahrnuje návštěvu historické a nové varny, spilky a ležáckých sklepů. Je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva. V Anglii se tmavý ležák objevil zatím na zkoušku a jak je vidět, odezva je velice pozitivní, říká vedoucí marketingu Budějovického Budvaru Daniel Jírovec. Porota nejstaršího londýnského pivního festivalu The London Drinkers Beer and Cider Festival udělila tmavému ležáku ocenění nejlepší importované pivo. Již 21. ročník této akce, přilákal pozornost 5000 londýnských znalců piva, kteří měli možnost ochutnat více než 150 druhů anglického světlého piva, oblíbeného anglického cideru (alkoholického moštu) a výjimečných importovaných piv. Porotci se shodli, že díky dokonalé harmonii chuti a aroma otevírá Budějovický tmavý ležák revolučním způsobem cestu tmavým pivům na britský trh. Členka organizačního výboru Festivalu Christine Cryne konstatovala, že festival v letošním roce přilákal kromě tradičních konzumentů piva mnohem více mladých lidí a žen. Pro příští ročník budeme muset poprvé zajistit výrobu menších triček. S velikostí XL už nevystačíme, protože přichází stále více mladých lidí, říká Christine Cryne. Tmavý ležák Budweiser Budvar je vyroben stejným postupem jako originální světlý ležák. Vedle chmele a vody se však k jeho výrobě používá několik druhů sladu. Kromě světlého českého sladu jsou to další tři druhy speciálních barevných ječných sladů: mnichovský, karamelový a pražený. Charakterizuje jej výrazná tmavá barva, suchá, jemně hořká karamelová chuť bez dominance sladkosti. Vůni má delikátní po praženém sladu. Obsah alkoholu je 4,7 %. Tmavý ležák se prodává pouze v sudovém balení. Ministr pro místní rozvoj ČR Ing. Jiří Paroubek a Ing. Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů CO TAKHLE PIVOVARSKÁ BAŠTA Při návštěvě krásného historického města Poličky je možné si objednat prohlídku pivovaru z roku 1865 spojenou s ochutnávkou nefiltrovaného piva a ubytovat se přímo proti novogotickému kostelu Sv. Jakuba v centru na náměstí v hotelu Pivovar. Ve věži kostela se v rodině pověžného narodil v r Bohuslav Martinů, světoznámý skladatel, který své inspirace nacházel často právě v poličském pivu. Při návštěvě hlavního města jistě každý turista zajde do vyhlášené restaurace a pivovaru U Fleků, kde kromě prohlídky výrobní části zaujme návštěva pivovarského muzea. V jižních Čechách si jistě každý zamiluje historické město Český Krumlov, kde se vedle náměstí nachází pivovar. Po jeho prohlídce mnohý návštěvník ochutná gastronomické speciality v Pivovarské restauraci. V podhůří Krkonoš se stala oblíbeným ubytovacím zařízení Pivovarská bašta ve Vrchlabí a přímo v restauraci je minipivovar. Obdobné je tomu i v severomoravském Rýmařově. I ostatní členové svazu mají připravené podmínky pro turistiku nebo intenzivně v rámci svých možností budují a postupně s nimi budou seznamovat veřejnost, uzavřel Fusek. Eugenie Línková Strakonický Měšťanský pivovar bude vyvážet pivo do Velké Británie STRAKONICE (bo) Měšťanský pivovar ve Strakonicích bude vyvážet pivo do Velké Británie. Pivovar počítá s ročním exportem až hektolitrů. Později chce Angličanům nabídnout i pivo v plechovkách, které zatím nikdy neprodával. Smlouvu o zprostředkování prodeje jsme podepsali, řekl ředitel pivovaru Karel Seknička. Angličané podle něj obdrželi koncem února vzorky piva. Zájem mají o nejkvalitnější z vyráběných druhů, ležák s trvanlivostí až 83 dní. Exportovat však budeme jak ležák, výčepní pivo, tak i nealkoholické, řekl Seknička. Strakonické pivo by podle plánu měl po zemích Spojeného království distribuovat zřejmě jeden z tamních menších pivovarů. Využili bychom jeho sítě odbytišť, abychom nemuseli pivo skladovat, uvedl Seknička. Do léta v pivovaru počítají s otevřením malé restaurace s přístupem od řeky Otavy. Vznikne v takzvané spilce. Podle Sekničky ponese hospoda i stejný název Spilka. Zatím oslovujeme projektanty. Pro návštěvníky Strakonic, hradu či okolí města bychom pak pořádali exkurze spojené s ochutnávkou našeho piva, podotkl Seknička. Strakonický pivovar vznikl v roce 1649 a dosud vyráběl značky Nektar a Dudák. Loni pivovar koupila radnice od státu za 69,2 milionu korun. Novým provozovatelem se v lednu stala stoprocentně městská a. s., Měšťanský pivovar Strakonice. Pivovar navíc rozšířil produkci o nový druh piva, Měšťanskou desítku. Město jej koupilo i proto, že po celý rok odebírá páru od místní teplárny, čímž stabilizuje cenu pro obyvatele. Pivovar měl ještě v roce 1990 výstav přes hektolitrů piva, loni vyrobil hektolitrů.

16 16 / z domova informace Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 Podnikání drobných vinařů se možná od ledna 2006 zjednoduší BRNO (bo) Drobní pěstitelé vinné révy budou možná od ledna příštího roku moci prodávat své výrobky, aniž by museli absolvovat dosavadní složitá úřední jednání. Uvedl to předseda sněmovního zemědělského výboru Ladislav Skopal. Umožnit by to měl institut malovinaře, jenž by se ještě letos měl stát součástí vinařského zákona. Podnikat s vínem by ale drobní pěstitelé révy mohli jen omezeně, zákon by jim umožňoval prodej vína ve vinných sklepích a místních vinotékách. Malovinařem by podle poslance byl ten, kdo ročně vyrobí litrů vína, nebo má vinice o rozloze půl hektaru. V podstatě je to zlegalizování současného stavu, kdy většina malých vinařů má snahu prodávat své víno, aby pokryli své náklady, ale bojí se různých předpisů směrnic a nařízení, které musejí splnit, uvedl Skopal. Spolu s prodejem vína by drobní pěstitelé měli podle poslance získat i možnost prodávat ve svých vinných sklípcích jídlo. Mělo by se ale jednat o potraviny, které budou mít charakter specialit charakteristických pro daný region, míní Skopal. Opatření podle něj prospěje nejen vinařům, ale především zatraktivní cestovní ruch spojený s vinařskými stezkami. Změna zákona by měla podporovat drobné vinaření stejně jako v sousedním Rakousku. Na její podobě se podle Skopala podíleli samotní malí vinaři. Právě ti si v posledních měsících stěžovali na přebujelou administrativu, která ztěžuje jejich drobné pěstitelské a obchodní aktivity, a požadovali proto zavedení statutu malovinaře. O pěstování vinné révy je v tuzemsku stále velký zájem. Vloni do evidence oddělení trvalých kultur Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského přibylo 3300 pěstitelů. Vinaření se v tuzemsku věnuje lidí na celkové ploše hektarů. Vinselekt Michlovský dodává do řetězce OREA HOTELS špičková vína Praha (zub) Společnost Vinselekt Michlovský, přední domácí výrobce špičkových odrůdových vín, uzavřela s největším českým hotelovým řetězcem OREA HOTELS smlouvu o dodávkách vína. Vinselekt Michlovský bude do více než 25 hotelů po celé republice dodávat tři druhy bílého a tři druhy červeného vína. Kontrakt počítá s dodávkou 18 tisíc lahví vína ročně. Naší klíčovou cílovou skupinou jsou zákazníci ve špičkových gastronomických zařízeních. Proto má pro nás kontrakt s OREA HOTELS prvořadý význam, uvedl ředitel Vinselektu Miloš Michlovský. Vinselekt Michlovský bude do hotelů řetězce OREA HO- TELS dodávat bílá vína odrůd Chardonnay, Sauvignon a Rulandské bílé. Červená vína budou zastoupena odrůdami Cabernet Sauvignon, Rulandské modré a Modrý Portugal. Vína přitom ponesou speciální etikety s logem řetězce OREA HOTELS. Vinselekt Michlovský pěstuje vinnou révu na zhruba 130 hektarech vinic v nejteplejších oblastech jižní Moravy. Vinselekt se zaměřuje na výrobu špičkových vín určených náročným zákazníkům. Vína z produkce Vinselektu tak směřují především do vybraných hotelů a restaurací, specializovaných prodejen či vinoték a soukromých archivů. Zhruba polovina se ovšem prodává i prostřednictvím velkých obchodních řetězců. V loňském roce společnost Vinselekt Michlovský prodala 1,24 milionu litrů vína. Odbyt společnosti se tak razantně zvýšil o plných 60,9 procenta. Ke stěžejním produktům patří lahvová vína kolekce Vinum Palaviense (odrůdová vína vázaná na lokalitu Pálavy) či řady Selected Wine (vína vyšších jakostních stupňů z vybraných odrůd převažují bílá přívlastková vína, především pozdní sběry). Specialitou firmy je použití technologie spočívající ve zrání vín v dubových sudech typu barrique, kde se vína obohacují o třísloviny a aromatické tóny. Touto technikou jsou vyrobena například vína Chateau Dowina. Část vín se také klasickou francouzskou metodou kvašením v lahvi zpracovává na sekty nejvyšší kvality. Vína s podpisem Miloše Michlovského na etiketě pravidelně získávají ocenění v těch nejprestižnějších domácích soutěžích a jsou pravidelně zařazována do Salónu vín České republiky, do něhož se každoročně vybírá stovka nejlepších vín z celé země. OREA HOTELS je největším českým hotelovým řetězcem s více než 25 hotely a 6000 lůžky. Hotely OREA HOTELS jsou například v Praze, Brně, Bratislavě a ve velkých lázeňských městech (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice) i v dalších turisticky atraktivních lokalitách (Krkonoše, Šumava, Český ráj a Vysočina). Vláda schválila podporu ovocnářů a vinařů, zákon o lihu odložila PRAHA (bo) Pěstitelé dostanou novou podporu na ekologicky šetrnější produkci ovoce a vinné révy. S návrhem příslušného nařízení vláda na svém zasedání 2. března souhlasila. Kabinet také začal připravovat dokumenty na další čerpání peněz z Evropské unie. Ministři odložili projednání novely zákona o lihu. Vláda začala připravovat dokumenty na čerpání peněz z Evropské unie v letech 2007 až Do země by mělo ročně proudit asi 140 až 150 miliard korun, tedy čtyřikrát až pětkrát více než nyní. Evropské fondy bude mít i nadále na starosti ministerstvo pro místní rozvoj. Objemy peněz, které k nám budou přicházet, budou obrovské, uvedl ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. ČR bude do rozpočtu EU také více odvádět, přesto by měla na evropských fondech i nadále vydělávat. Příliv peněz do ČR a nutnost jejich rozdělení na jednotlivé programy a projekty si však vyžádá rovněž velké množství administrativy a dokumentů. Vláda kvůli tomu obnovila činnost řídícího a koordinačního výboru, kterému bude předsedat Paroubek. Státní podporu dostanou ti ovocnáři a vinaři, kteří při pěstování omezují používání pesticidů a umělých hnojiv a zároveň jsou ohleduplní k životnímu prostředí. Podpora má činit 3940 korun na hektar u ovoce a 4655 korun na hektar u révy, uvedlo ministerstvo zemědělství. Ministerstvo předpokládá, že zemědělci mohou přihlásit asi 3000 hektarů ovoce a podpory si tak vyžádají zhruba 120 milionů korun. Integrovaný systém pěstování zeleniny a ovoce v tuzemsku funguje zhruba osm let. U vinic je zatím těžké přihlášenou výměru a celkové náklady odhadnout. V Evropě se až 80 procent produkce ovoce pěstuje v rámci integrovaných systémů, v tuzemsku je to asi 35 procent a je cíl tento podíl zvýšit. Novela zákona o lihu má vytvořit právní rámec pro výrobu biolihu v tuzemsku a pro jeho přimíchávání do paliv. Novela předpokládá, že lihovary nebudou moci na výrobu bioetanolu pro přimíchávání do benzinů produkovat či upravovat jiné druhy lihu. Omezení má zabránit případným manipulacím a daňovým únikům. Z podílu biolihu přidaného do fosilních paliv bude totiž stát vracet spotřební daň. Ročně se mají v tuzemsku produkovat dva miliony hektolitrů této látky. S produkcí biolihu by se podle MZe mělo v Česku začít v příštím roce, naplno by měla výroba fungovat do roku ŠATOV, Znojemsko (zub) Téměř dvě desítky starých odrůd révy vinné si mohou zájemci prohlédnout v naučné vinici za Moravským sklípkem v Šatově. Před čtyřmi lety ji vysadila firma Znovín a na informačních tabulích ji doplňuje charakteristika a stručný popis jednotlivých odrůd. Od 1. května mohou turisté ochutnat i vína, která Znovín představuje v Šatově turistům staré odrůdy vinné révy sklepmistři z některých odrůd vyrobili. Uvedl to generální ředitel Znovínu Pavel Vajčner. Ve vinici je vysazeno například kdysi populární Veltlínské červenobílé nebo Prachtraube, které stálo u zrodu již moderní odrůdy Muškát moravský. Návštěvník tam najde i Kamenorůžák nebo Muškát žlutý, Kompakt BT CARGO C4E inteligentní, úsporný a silný elektrický vozík Nový vozík, který šetří prostor Praha (bt) Nový elektrický čelní vozík BT CARGO s AC pohonem je určen pro intenzívní provozy s vysokou náročností na úsporu skladových prostor. Vyznačuje se kratší celkovou délkou a skvělou manévrovatelností s výjimečným úhlem zatáčení větším než 90. Vyvýšená pozice řidiče umožňuje nejen lepší výhled na vidlice, ale současně se zvětšil prostor pro baterii. Vyšší kapacita baterie dovoluje až dvousměnný provoz na jeden nabíjecí cyklus. Modely C4E jsou nabízeny v nosnostech 1600, 2000, 2500 a 3000 kg a s výškou zdvihu přes 6000 mm. STABILNÍ VYSOKÝ VÝKON, NÍZKÉ PROVOZNÍ NÁKLADY Asynchronní pohon zajišťuje rychlou změnu směru pojezdu, plynulou akceleraci a mimořádnou účinnost. Nízká spotřeba energie a možnost použít baterie s nadstandardní kapacitou dává stroji výjimečnou výdrž. Obsluha vozíku si známý ve Středomoří. Nechybí ani Veltlínské modré, zvané také Modrý Janek kvůli měňavému zbarvení slupek. Z každé odrůdy lze očekávat asi 50 až 100 litrů netradičního vína. Ke vzdělávání veřejnosti a turistů je k dispozici také vinice na severu Znojma, na cestě z centra do Přímětic ke Křížovému sklepu. Jde o jednu z posledních vinic severozápadu Moravské vinařské oblasti, protože o několik metrů výše již pěstovaná réva zamrzá. Je tam téměř 40 odrůd a klonů révy a vždy po 25 keřích. K vidění jsou i různá vedení rostliny, a to historická i moderní. Na vinici dozírá Střední zemědělská škola ve Znojmě. V krajském městě Brně je zapsáno celkem 350 hektarů vinic a mnoho drobných ploch pro zahrádkářskou malovinařinu. Vinice vlastnily zpočátku blízké kláštery, později je začali zakládat i brněnští měšťané, kteří postupně pronikli i na jih do Blučiny, Hustopečí, ale i do Lednice, řekl vinařský odborník Eduard Postbiegl. Brněnská podoblast je se 730 hektary vinic nejsevernější na Moravě a mezi její typické odrůdy patří Müller Thurgau a Veltlínské zelené. může jednoduchým stisknutím tlačítka na sloupku řízení vybrat mezi různými pojezdovými moduly. K dispozici jsou celkem tři stupně nastavení výkonu pojezdu od vysoce výkonného po maximálně ekonomickou variantu. KOMFORT OBSLUHY TRADIČNÍ STANDARD VOZÍKŮ BT Ovládací páky jsou umístěny v pohodlném dosahu obsluhy. Zadní náprava je díky nové koncepci umístěna na silentblocích a zajišťuje zlepšené parametry řízení a tišší provoz. Stožár s širším profilem je zkonstruován s cílem zajistit nejlepší možnou viditelnost, garantuje pevnost a stabilitu i při maximální výšce zdvihu. Provoz vozíku je maximálně bezpečný pro řidiče i jeho okolí. Použití brzd uložených v olejové lázni garantují stálost účinnosti brždění. I při brždění se projevují výhody AC technologie dochází ke zvýšení životnosti komponentů a k podstatnému snížení servisních nákladů na celý brzdný systém.

17 Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 z domova / 17 Potraviny z dovozu vytlačují české zboží PRAHA (egi) Netradiční způsob zviditelnění svých problémů s rostoucími dovozy potravin zvolili v polovině března zemědělci v Praze u Metra stanice Anděl. Před obchodními domy stálo pódium s popelnicí a do ní kolemjdoucí mohli vhodit jablko a prokázat zručnost. Zemědělský svaz tím demonstroval skutečnost, že pod vlivem rostoucích dovozů jablek končí česká produkce mnohdy v kontejneru. Podíl zahraničních potravin na trhu roste a výrazné urychlení tohoto trendu nastalo po vstupu Česka do Evropské unie, řekl na tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Zemědělci si stěžují, že dovážené zboží likviduje domácí konkurenci, například u zeleniny a ovoce. Klesající zemědělská produkce znamená odliv lidí z venkova i méně surovin pro domácí zpracovatele. Rolníci proto vyzývají spotřebitele, aby kupovali české potraviny. Schodek českého agrárního obchodu se loni podle předběžných čísel prohloubil o pětinu na 31 miliard korun. Dovozy zemědělského a potravinářského zboží vzrostly o 24 procent na 92 miliard korun. Produkce domácího potravinářského průmyslu se pohybuje kolem 240 miliard korun, uvedl Jirovský. Urychlení dovozů je podle něj obrovské a musí ovlivnit ekonomickou situaci českých zpracovatelů i zemědělců. Zemědělský svaz přitom upozorňuje, že dovážené zboží je často dražší, což platí při přepočtu na průměrnou cenu za kilogram například pro vepřové, hovězí, kuřata, řepku nebo jablka. Ta zvolil svaz jako příklad komodity, jejíž dovoz zemědělce stále více tíží. Loňské dodávky jablek ze zahraničí se odhadují na tun, což je o 57 procent více než před deseti lety. Produkce českých jablek se stává neprodejnou, i když stále výrazně klesá, uvedl Jirovský. Pěstitelé se stejně jako v případě zeleniny potýkají hlavně s levným polským dovozem. Zemědělci také varují, že u některých komodit vedou nízké výkupní ceny k poklesu produkce pod úroveň domácí spotřeby. Například stavy skotu se soustavně snižují a v letošním roce prý už bude problém vyprodukovat dost hovězího k uspokojení poptávky, což se zřejmě odrazí v cenách. Také produkce vepřového klesá a více se ho dováží než vyváží. Nízké ceny potravin vedly k tomu, že jsme likvidovali zemědělskou produkci, uvedl Jirovský. Chtěl bych požádat české spotřebitele, aby kupovali české potraviny. Jsou v mnoha případech kvalitnější i lépe kontrolované, řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. Lidé tak podle něj mohou pomoci zemědělcům i české krajině. Naším cílem by mělo být zabránit tomu, aby domácí produkce klesla pod vlastní potřebu, doplnil Jirovský. Zemědělci výzvu doplnili i propagační akcí před centrem Zlatý anděl na Smíchově, kde lidé mohli získat tašku jablek. Podmínkou bylo, aby se plodem trefili do přistavené popelnice, kde by české zboží podle pořadatelů končit nemělo. Akce zemědělců byl přítomen i prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Mimo jiné řekl, že přijal účast i proto, aby spolu s novým prezidentem Agrární komory Velebou demonstroval snahu stírat hroty mezi oběma komorami. Připomenul, že již vloni na podzim došlo k obratu, který nastartoval právě Jan Veleba (v té době předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů) a k němu se za Zemědělský svaz přidal i Miroslav Jirovský. Oba partneři, zemědělci a potravináři, vidí ve spojenectví možnost bránit se účinněji tlakům řetězců i starým členským zemím Evropské unie, která nechce nováčky pustit na evropský trh a částečně jim ustoupit ze svých pozic. Nadprodukci obilí se má čelit přeměnou polí na pastviny HAVLÍČKŮV BROD (bo) Čeští farmáři by měli část orné půdy přeměnit na pastviny, aby předcházeli nadprodukci obilí. Na zasedání Zemědělského svazu v Havlíčkově Brodě to řekl ministr zemědělství Jaroslav Palas. Pro zhruba dva miliony tun obilí z loňské sklizně stále chybí odbyt, na druhé straně klesají stavy skotu a republika přestává být soběstačná v produkci hovězího masa. Podle Palase se zemědělci po vstupu do unie snaží dostat co nejvíce peněz z přímých a doplňkových plateb vyplácených na ornou půdu. Jsem přesvědčen, že je nutno vidět dál než za nejbližší roh a přehodnotit podnikatelské záměry, uvedl. Podle něj by zemědělci měli vhodné oblasti přeměnit na pastviny a louky. Česko by mělo držet živočišnou výrobu i kvůli tomu, že do Evropské unie míří Bulharsko a Rumunsko a jiné státy, u nichž převažuje rostlinná produkce. V Česku se loni urodilo 8,8 milionu tun obilí, což je proti běžné sklizni téměř o dva miliony tun více. Skladové kapacity ve výši tun jsou plné, požadavky na uskladnění dosahují milionu tun. Podle ministra se nyní jedná o uložení tun v Německu a další sklady jsou předběžně dohodnuty v Belgii. Kritickou situaci v Česku, Maďarsku, Slovensku a Rakousku přislíbila pomoci řešit Evropská komise. Podle Palase se nyní také jedná o vývozu českého obilí do Izraele nebo do Mexika. Izrael dováží 70 procent obilí. V předchozích letech byl vázán smlouvou s USA, nyní již dováží z celého světa. Mexiko je podle ministra připraveno nakoupit až tun obilí. Stát podle něj obchodníkům s vývozem pomůže, ale uzavření obchodů záleží jen na jejich iniciativě. Stavy skotu v Česku se loni meziročně snížily téměř o kusů a na konci roku se v zemi chovalo 1,4 milionu kusů skotu. Produkce hovězího a telecího masa meziročně klesla o desetinu. V lednu byla dokonce o pětinu nižší než ve stejném období loni. Podle Zemědělského svazu bude letos tuzemská produkce hovězího masa problematičtější než mléko. Pěstitelé řepky se sdruží, aby se mohli ucházet o podíl v Setuze HAVLÍČKŮV BROD (li) Čeští pěstitelé řepky se sdruží, aby se mohli ucházet o státní podíl v ústecké Setuze. Odbytové družstvo Agrooil Kapitál vznikne v nejbližších dnech. Chtělo by zastupovat farmáře se hektary řepky, tedy polovinou republikové výměry. Pokud se záměr podaří, družstvo začne v červnu o Setuze vyjednávat se státními institucemi. Vy jste nehovořil s mým právníkem? Proti vašemu rozhodnutí jsem se odvolalo. (sch) Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský na jeho zasedání v Havlíčkově Brodě řekl, že spoluvlastnictví ve zpracovatelském podniku zemědělcům zajistí lepší zhodnocení produkce. Vstupní vklad do nového družstva bude korun. Základní vklad bude vyšší o korun a členové ho splatí do pěti měsíců, pokud se podaří sdružit dostatečnou výměru řepky. ÚBS: Bramboráři mají nejhorší sezonu za posledních 11 let Přes 38 procent akciové společnosti Setuza vlastní státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který akcie získal loni v říjnu od Fondu národního majetku. Nejsilnějším akcionářem je s téměř 50 procenty společnost Český olej. Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase zatím nepadlo rozhodnutí o prodeji státního podílu. V zásadě se může prodávat kdykoliv, řekl. Rolníci podle něj mají šanci uspět, jen pokud za něj nabídnou nejvíce. Nedokážu odhadnout, jaká bude tržní cena, ale předpokládám, že na to dosáhnou, uzavřel. Setuza je největším tuzemským zpracovatelem řepky. V ústeckých provozech zaměstnává přes 700 lidí, dalších 300 lidí pracuje v Olomouci a zhruba 30 míst má podnik v Mydlovarech u Českých Budějovic. Podle předběžných odhadů potravinářská firma loni vykázala ztrátu 296 milionů korun. Zástupci vedení to přičítají na vrub pádu cen řepky a změnám dotační politiky státu. HAVLÍČKŮV BROD (bo) Čeští bramboráři podle Ústředního bramborářského svazu (ÚBS) loni zažili nejhorší sezonu za posledních 11 let. Od loňského podzimu prodávají konzumní brambory se ztrátou. Podniky ještě mají značné zásoby a ceny mohou ještě spadnout, řekl novinářům předseda svazu František Novák. Podle něj nelze vyloučit, že se část loňské úrody na jaře zlikviduje. Cena za kilogram konzumních brambor se drží pod dvěma korunami, výrobní náklady se pohybují kolem 2,80 korun. Zemědělci dostávají velmi málo i za obilí. Proto se podle Nováka dá předpokládat, že na jaře budou šetřit a nenakoupí kvalitní sadbu či hnojiva. To by vedlo k nižším výnosům brambor. Podle Nováka je kvůli loňské nadúrodě v kritické situaci bramborářství v celé Evropě. V Německu jsou ceny ještě nižší. Podle Nováka je to také tím, že farmáři dostávají vyšší dotace. Německé brambory spolu s nizozemskými také nejvíce konkurovaly na domácím trhu. Celkem se loni dovoz zvedl asi 2,5krát bezmála na tun. Po květnovém vstupu se také dovezly bramborové lupínky a hranolky ze tun brambor. Naopak z Česka se vyvezlo jen tun brambor. Pokud by to tak pokračovalo v dalších letech, rozměr českého bramborářství by se výrazně snižoval, uvedl Novák. Loni se v Česku brambory pěstovaly na více než hektarech, letos se předpokládá pokles ploch asi o pět procent. Výrazné změny se nečekají u průmyslových brambor. Jejich odbyt je stabilní díky kvótám na výrobu škrobu. Plochy konzumních brambor se asi budou zvyšovat v Polabí nebo na Moravě, naopak s poklesem se počítá na tradičně bramborářské Vysočině. Ekonomika raných brambor, pěstovaných na zavlažovaných polích a prodávaných do podzimu, je totiž výrazně lepší. Brambory z Vysočiny jsou také více strupovité, a proto některé balírny raději nakupují surovinu v zahraničí. Setuza zvažuje vyšší výrobu metylesteru Olomouc (li) Akciová společnost Setuza zvažuje, že v olomouckém závodě zvýší produkci metylesteru řepkového oleje (MEŘO), který se používá při výrobě bionafty. Plánuje nárůst z 36 tisíc tun na více než 50 tisíc tun. Vedení firmy očekává, že MEŘO půjde v příštích letech více na odbyt. Je předpoklad, že se biologická složka bude od roku 2007 přidávat do veškeré nafty. Nynější produkci MEŘO Setuza vyváží. Na export se společnost zaměřila po vstupu Česka do EU, kdy stát přestal výrobu MEŘO dotovat. Na tuzemském trhu se bionafta neuplatní, protože je kvůli chybějící státní podpoře stále o dost dražší než ostatní paliva. Vedení společnosti zatím o rozšíření výroby nerozhodlo s definitivní platností.

18 18 / informace Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 IFS certifikace v Hlinsku dopadla výborně Hlinecká mlékárna prošla minulý rok velkou rekonstrukcí. Tato rekonstrukce byla nastartována v roce Jednalo se o kompletní výměnu obkladů, dlažeb, sanitárního zařízení, odpadů. Došlo také k podstatné modernizaci stávajících a nákupu nových, moderních technologií. Takto jsme zahájili výrobu másla, balíme trvanlivé mléko do obalů s uzávěrem, kontrolujeme kvalitu sušeného mléka, tím, že každé balení prochází detektorem kovů. Takto bych mohl pokračovat ještě dlouho. Nová technologie umožnila přijít na trh s novým výrobkem známým pod názvem Moccacino. Vstupem naší republiky do Evropské unie došlo k nárůstu možností exportovat výrobky. Toto je však podmíněno získáním mezinárodně uznávaného certifikátu. Normativ IFS (International Food Standard) obecně stanovuje požadavky na systémy vysokého hygienického standardu a správné provozní praxe v potravinářských podnicích. Potravinářské podniky se akreditovanou certifikací podle normativního dokumentu IFS snaží dokazovat vysoký hygienický standard a získat tak důvěru zákazníků (spotřebitelů), výjimečné postavení na trhu a náskok před konkurencí. U nás se zahájila příprava na tuto certifikaci na začátku roku Bylo nutno přepracovat výrobní postupy, zdokonalit, již zavedený systém HACCP, provést náročné stavební úpravy a zavést novinky do běžného života mlékárny. Že se nám to podařilo svědčí skutečnost, že jsme získali hned vyšší stupeň. Milan Domáček, jednatel společnosti Mlékárna Hlinsko, s.r.o.

19 Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 z domova informace / 19 Výrobu kozích sýrů v Polné komplikuje konkurz na chovatele JIHLAVA (bo) Výrobu kozích sýrů Mlékárny Polná na Jihlavsku komplikuje konkurz na chovatele. Mléko odebírá z kozí farmy společnosti Agrospol Počátky na Havlíčkobrodsku. Krajský soud v Hradci Králové na ni ale nyní prohlásil konkurz kvůli zadlužení. Zájem o kozí sýry roste. Produkci chceme udržet, řekl majitel mlékárny Miloš Kvasnička. Na Vysočině jsou asi jen dvě kozí farmy, druhá je na opačném konci kraje. Agrospol chová 110 koz. Mléko se zpracovává v provozu vedle stáje, který patří mlékárně. Loňské čtyři tuny sýra se většinou prodaly na domácím trhu; část mlékárna vyvezla do Maďarska. Zájem roste. Na letošní rok jsme chtěli větší zástav koz, aby bylo více mléka, uvedl Kvasnička. Surovinu zatím mlékárně nabídl jen malý chovatel z Třebíčska. Malé množství by se ale nevyplatilo převážet. Agrospol Počátky s. r. o. skončil v konkurzu na návrh věřitele. Firma hospodaří na 800 hektarech pronajaté zemědělské půdy; kromě koz pase skot. Podle vedení mimo jiné doplatila na špatné klimatické podmínky. V roce 2002 přišla o čtyři miliony kvůli záplavám. O rok později region postihly kroupy. Firma měla přislíbený úvěr. Chtěla snížit plochu obilovin a některé pozemky zatravnit, ale peníze nakonec nedostala. Chov koz, který se budoval od roku 1992, je zatím zajištěný. Farma již prodala kůzlata na velikonoční trh. Neodhadnu, zda se chov podaří zachovat, řekl jednatel Jiří Mergl. Stavy koz v republice během posledních desetiletí výrazně klesly. Zatímco po 2. světové válce mezi drobnými chovateli byl přes jeden milion zvířat, nyní jich statistici evidují Farmy začaly vznikat od 90. let minulého století, část ale brzo skončila. Nyní asi deset kozích farem v zemi chová 1500 zvířat. Chov koz se zřejmě podaří udržet jen na menších rodinných farmách, řekl Vít Mareš, ředitel Svazu chovatelů ovcí a koz. Tržby za mléko jsou podle něj mnohem zajímavější než za kůzlečí maso, pro které je odbyt jen na Velikonoce. Rozvoj farem ale limitují přísné požadavky na vybavení zpracovatelských provozů. Na malých farmách podléhají stejnému schvalování jako velké mlékárny. Kdo by měl začít, potřebuje poměrně dost velký kapitál do chovu, technologie dojení i na zpracování, podotkl Mareš. Král není domkář! V únorovém čísle (Potravinářského zpravodaje) se objevily informace o záhadném Domkářském sýru alias sýru Krolewski, který byl bez vědomí a mimo kontrolu dovozce přihlášen společností MADETA do Celostátní přehlídky sýrů a byl také nápadně negativně hodnocen. Společnost Milkpol, která je vlastníkem ochranné známky Sýr Krolewski a jeho dovozcem, proto uvádí na pravou míru zavádějící informace, týkající se této značky sýra. Producenti bioproduktů chtějí prorazit do oblasti gastronomie Celá věrohodnost článku je především zpochybněna skutečností, že sporný sýr přihlásila do soutěže konkurenční firma a tudíž lze oprávněně pochybovat o reprezentativnosti vzorku. Je jisté, že společnost MADETA nemá žádný zájem dodat v takovém případě zboží v kvalitě, která odpovídá standardu sýra a je poskytována zákazníkům u pravého sýra Krolewski. Toto její konání nese navíc i znaky protiprávního jednání, zejména v oblasti nekalé soutěže a poškozování dobrého jména. Jediný oprávněný přihlašovatel sýra Krolewski společnost Milkpol v takovém případě pochopitelně nemohl ručit za autenticitu ani kvalitu dodaného vzorku do souteže. Také tvrzení, že uvedený vzorek byl údajně zakoupen v prodejně Kaufland je podezřelé, neboť tato síť prodejen Dnes nic nedostanete oběd se mi docela povedl! (sch) BRNO (zub) Do oblasti gastronomie chtějí více prorazit také producenti bioproduktů a biopotravin. Na letošním veletrhu gastronomie a hotelových služeb G + H v Brně jich proti poslednímu ročníku přibylo, řekl manažer veletrhu Martin Střítecký. Osm podniků zabývajících se bioprodukcí se představilo ve stánku Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Podniky zabývající se ekologickým zemědělstvím věří, že větší uplatnění v gastronomii najdou i díky požadavkům lidí na větší pestrost nabídky a také na zdravé a bezpečné potraviny. Jednou z překážek, která brání většímu průniku biopotravin do nabídky restaurací či hotelů, je i jejich vyšší cena. Producenti ale věří, že lidé budou ochotni za ekologické potraviny zaplatit více. Obchodní zástupce společnosti PRO-BIO Henrich Leško uvedl, že zatím gastronomický sektor neoslovili a veletrh G + H byl příležitostí zjistit například požadavky zákazníků na četnost dodávek nebo sortiment. Očekává, že zájem bude o těstoviny, tradiční české produkty jako je pohanka nebo celozrnné mouky a o dovážené třtinové cukry. Restaurace s nabídkou jídel z biopotravin už v ČR existují, ale je jich velmi málo a v podstatě je nabízí jako doplňkový sortiment. Letos se především odborným návštěvníkům představilo 180 firem ze šesti zemí. Vedle českých vystavovatelů se zúčastnily podniky z Itálie, Německa, Polska, Rakouska a poprvé také z Francie. Během tří dnů veletrhu G + H se zaregistrovalo 8113 odborníků ze 16 zemí. Na veletrhu byli také vyhlášeni vítězové v soutěžích Zlatý pohár PIVEX PIVO 2005 a Grand Prix VINEX Celkem 89 studentů v oborech kuchař, číšník a cukrář se pak zapojilo do 11. ročníku mezinárodní soutěže Gastro Junior Brno 2005 Nowaco Cup. Další ročník veletrhu G + H se bude v Brně konat v roce Příští rok se mohou návštěvníci brněnského výstaviště těšit na Mezinárodní potravinářské veletrhy SALIMA. Soukromá mlékárna ve Zlaté Olešnici zahájila zkušební výrobu Ústav technologie mléka a tuků VŠCHT Praha si Vás dovoluje pozvat na kurz prof. Pavla Jelena z University of Alberta (Edmonton, Kanada) KANADSKO-AMERICKÉ PRINCIPY TECHNOLOGIE A HODNOCENÍ KVALITY SÝRŮ Kurz se koná ve dnech až na VŠCHT Praha. Bližší informace jsou uveřejněny na internetové stránce nebo je možné získat informace telefonicky na č nepatří mezi bezprostřední odběratele sýra Krolewski od společnosti Milkpol. I pokud by se tato informace zakládala na pravdě, nemůže společnost Milkpol ručit za kvalitu takového výrobku, neboť není jasné, kdo a za jakých podmínek je jeho skutečným dodavatelem do prodejny. U tak choulostivého druhu zboží, jako je sýr, je tato skutečnost dvojnásobně významná. Další evidentní nepravdou zmíněného článku, o které se může každý přesvědčit na první pohled, je to, že sýr je údajně neoprávněně označován jako alpský ementál. Etiketa na sýru Krolewski totiž jednoznačně a zřetelně uvádí, že se jedná o sýr přírodní polotvrdý (švýcarského typu) a tento jako takový také splňuje všechny kvalitativní i jiné požadavky, kladené na tento druh sýrů. Ani zmínka o konečné prodejní ceně není žádným průkazným argumentem, neboť tuto vždy stanoví konečný prodejce. Oficiálně je sýr Krolewski dodáván společností Milkpol s doporučenou prodejní cenou, což je cena na úrovni srovnatelných českých sýrů v této kategorii, spíše však pod ní. Lze tedy spekulovat o tom, zda společnost MADETA nedodala do soutěže padělek originálního sýra Krolewski, sama ho neupravila nebo zda dokonce nepoužila nějaký ze svých výrobků? Takové jednání je ovšem nejen neseriózní, ale pro MADETU i ostudné. Stejně tak neseriózní je i přístup autora článku Ing. Jiřího Kropáčka, Csc., který si při jeho psaní vůbec neověřil uváděná fakta, ale zato se bezvýhradně zaměřil na reklamu výrobků společnosti MADETA. S ohledem na výše uvedené lze tedy nákup originálního sýra Krolewski bez obav doporučit, neboť plně v konkurenci českých sýrů obstojí. Zároveň je však třeba vždy dbát na ověření pravosti tohoto sýra, jehož jediným legálním dodavatelem, který také plně ručí za jeho kvalitu, je pouze společnost Milkpol. Ing. Luboš Procházka, jednatel, Milkpol spol. s r.o. ZLATÁ OLEŠNICE (Jablonecko) (bo) Zkušební výrobu zahájila soukromá minimlékárna, kterou vybudovala Farma Dolenec Jiřího Vrkoslava ve Zlaté Olešnici na Jablonecku. Zatím zpracováváme zhruba polovinu mléka, výrobky i surovina a celý provoz musí totiž projít schválením veterinářů a hygieniků, řekl majitel farmy. Už nyní je ale podle Vrkoslava o jogurty, zákysy i sýry ze soukromé mlékárny zájem testovat je chtějí i školy, školky a domovy důchodců. Mlékárna chce ale své výrobky dodávat i do běžné obchodní sítě. Zájem už projevili i odběratelé ze stotisícového Liberce, kde chtějí mléčné výrobky ze Zlaté Olešnice nabídnout prodejny zdravé výživy Jas, vegetariánská restaurace Ánanda i velkoprodejna Dunaj v centru města. Předpokládáme, že větší dodávky zahájíme už v příštích týdnech, řekl Vrkoslav. Do vybudování mlékárny investovala farma 3,5 milionu korun. Moderní zařízení splňuje přísné hygienické a veterinární normy Evropské unie. Podobná jsou v Česku jen dvě. Nejtěžší bylo na mlékárnu sehnat peníze, tři roky jsme obcházeli banky, než se nám podařilo získat úvěr, řekl Vrkoslav. Dalším problémem podle něho bylo splnit všechny veterinární a hygienické předpisy. Rodinná Farma Dolenec chová nyní 86 krav. Mlékárna bude denně zpracovávat kolem 700 litrů mléka. Její kapacita však umožňuje zpracovat i dvojnásobek, a tak Vrkoslavovi uvažují o rozšíření stáda. Ještě letos by rádi modernizovali starý kravín, který moderním požadavkům na chov nevyhovuje. Na modernizaci, která přijde na tři miliony korun, chtějí získat dotaci z fondů EU.

20 20 / z domova Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 Výroba mlékárenských výrobků v roce 2004 NÁKUP MLÉKA Mlékárenský průmysl nakoupil a zpracoval v roce 2004 podle resortní statistiky MZe ČR 2 495,8 mil. litrů mléka, což představuje v porovnání s předcházejícím rokem 2003 pokles o 35,1 mil. litrů, t. r. o 1,4 %. Průměrný obsah tuku se meziročně zvýšil o 0,023 % z 3,973 % na 3,996 % v minulém roce. Průměrný obsah bílkovin se zvýšil z 3,39 % na 3,40 %. Podíl nakoupeného mléka zařazeného do jakosti Q vzrostl z 39,1 % na 45,0 %. Podíl mléka I. jakostní třídy se snížil z 59,2 % na 53,8 %. Dodávky mléka nestandardní jakosti poklesly z 1,7 % na 1,2 %. CENY Průměrná realizační cena mléka nakoupeného v roce 2004 se meziročně zvýšila ze 7,79 Kč/l na 8,06 Kč/l (+0,27 Kč/l) a dosáhla za měsíc prosinec 2004 meziroční vzestup o 0,52 Kč/l ze 7,82 Kč/l na 8,34 Kč/l. Výrazný nárůst ceny mléka byl motivován zvýšeným zájmem tuzemských a po připojení ČR k EU částečně i zahraničních zpracovatelů. VÝVOJ OBCHODNÍCH CEN VYBRANÝCH MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ V KČ/L/KG Výrobek prosinec prosinec index rozdíl /2003 Mléko polotučné trvanlivé karton 1 l 10,68 11,23 0,55 105,1 Mléko odstředěné trvanlivé karton 1 l 10,12 10,44 0,32 103,2 Mléko polotučné sáček 1 l 9,61 9,85 0,24 102,5 Mléko polotučné čerstvé karton 1 l 9,50 10,53 1,03 110,8 Jogurt bílý do 4,5 % tuku 150 g kelímek 1 kg 31,91 32,19 0,28 100,9 Máslo čerstvé 250 g Al folie 16 % vody 89,36 96,02 6,66 107,5 Tvaroh měkký 250 g Al folie 25 % sušiny 1 kg 42,89 45,00 2,11 104,9 Eidamská cihla 30 % 1 kg 88,37 94,48 6,11 106,9 Eidamská cihla 45 % 1 kg 97,55 93,47 4,08 95,8 Z meziročního porovnání cen mlékárenských výrobků vyplývá přetrvávající velmi nízká úroveň u sortimentu tekutých výrobků, i když v průměru došlo k jejich zvýšení zhruba o 5 %. Z dalších konzumních výrobků se zvýšila cena konzumního tvarohu o 4,9 %, cena čerstvého másla o 7,5 % a cena Eidamské cihly 30 % t. v s. o 6,9 %. VÝROBA KONZUMNÍHO MLÉKA Výroba konzumního mléka se meziročně zvýšila o 5,3 % ze tis. l na tis. l. V rámci toho objemu se vyrobilo 71,1 % trvanlivého mléka a 28,9 % mléka pasterovaného, a to v obou sledovaných letech. VÝROBA KONZUMNÍHO MLÉKA PODLE ZPŮSOBU OŠETŘENÍ Konzumní mléko Výroba v tis. l Podíl v % index /2003 Konzumní mléko celkem ,0 100,0 105,3 z toho pasterované ,9 28,9 105,0 trvanlivé ,1 71,1 105,4 VÝROBA KONZUMNÍHO MLÉKA PODLE OBSAHU TUKU Konzumní mléko Výroba v tis. l Podíl v % index /2003 odstředěné/nízkotučné ,4 12,1 111,7 polotučné ,8 83,1 103,3 plnotučné ,8 4,8 132,6 celkem ,0 100,0 105,3 Meziročně se zvýšil podíl odtučněného mléka z 11,4 % na 12,1 %. Zvýšení zaznamenala i výroba plnotučného mléka ze 3,8 na 4,8 %. VÝROBA KONZUMNÍHO MLÉKA PODLE ZPŮSOBU BALENÍ Konzumní mléko Výroba v tis. l Podíl v % index /2003 kartony trvanlivé ,1 71,1 105,4 kartony pasterované ,1 10,6 110,8 ostatní ,8 18,3 102,0 celkem ,0 100,0 105,3 Z údajů v tabulce je patrné, že se podíly jednotlivých druhů balení mléka významněji nezměnily. Podíl mléka plněného do kartónových obalů dosáhl 81,7 %. SMETANY VÝROBA KONZUMNÍCH SMETAN, VČETNĚ KYSANÝCH Výrobek Výroba v tis. l Podíl v % index /2003 Konz. smetany, vč. kysaných ,0 100,0 130,7 z toho kysané ,8 27,7 121,8 s obs. min. 30 % tuku ,6 50,2 150,4 Celková výroba konzumních smetan, včetně kysaných se v průběhu minulého roku (2004) meziročně zvýšila o 30,7 %. Na zvýšení se podílela 21,8 % kysaná smetana a 50,4 % smetana s minimálním obsahem 30 % tuku. Zvýšení výroby bylo rozhodující měrou ovlivněno vývozem smetan po připojení ČR k EU. V průběhu minulého roku se podle údajů celní statistiky zvýšil dovoz výrobků CN 0401 zahrnující tekuté mléko a smetanu z tun v roce 2003 na tun v roce 2004 (index 142,1). Vývoz této skupiny výrobků se meziročně velmi rapidně zvýšil z tun na tun (index 637,7). Na navýšení vývozu se podílí tekuté mléko jako surovina a významně i vývoz smetan. JOGURTY A OSTATNÍ TEKUTÉ ZAKYSANÉ VÝROBKY VÝROBA JOGURTŮ Výrobek Výroba v tis. l Podíl v % index /2003 Jogurty celkem ,0 100,0 106,0 z toho ochucené ,0 71,3 106,4 nízkotučné do 0,5 % ,3 13,2 105,4 Výroba jogurtů se meziročně významně zvýšila o 6 %, z tun v roce 2003 na tun v roce Podíl ochucených výrobků dosáhl 71,3 % a podíl nízkotučných jogurtů do 0,5 % obsahu tuku dosáhl 13,2 %. Z dalších tekutých zakysaných výrobků vykázala skupina ostatních kysaných výrobků (bez podmáslí) zvýšení výroby o 5 %, z tis. l na tis. l. Podíl ochucených výrobků se v rámci této skupiny snížil ze 43,7 % na 39,0 %. Výroba neochuceného podmáslí se mírně snížila z tis. l na tis. l o 1,6 %. Dovoz výrobků CN 0403 zahrnující tekuté zakysané výrobky (jogurt, kefír, podmáslí, kyselou smetanu) se mírně zvýšil z tun v roce 2003 na tun v roce 2004 (index 101,7). Opačný vývoj této sortimentní skupiny vykázal vývoz, který se zvýšil z tun v roce 2003 na tun v roce 2004 (index 217,3). VÝROBA MÁSLA Celková výroba másla dosáhla v roce 2004 podle statistického bilančního výkazu MZe 6 12, zahrnujícího výrobu a užití všech druhů másel, včetně pomazánkového másla a másla s rostlinným tukem tun, což představuje v porovnání s předcházejícím rokem 2003 pokles o 5849 tun 9 %. VÝVOZ VÝROBY A ZÁSOB MÁSLA Výrobek Výroba v tunách index Rozdíl /2003 poč. zásoba k ,8 výroba ,0 prodej na vnitřním trhu ,4 vývoz ,0 kon. zásoba k ,2 Výroba másla se v roce 2004 snížila částečně vlivem nižšího nákupu mléka, zejména však v důsledku zapracování mléčného tuku do zvýšené výroby konzumních výrobků. Velmi výrazný pokles o 40 % zaznamenal vývoz másla. HLAVNÍ SORTIMENT VÝROBY MÁSLA Výrobek Výroba v tunách index Rozdíl /2003 čerstvé ,2 ostatní /bloky) ,0 pomazánkové ,2 Výroba čerstvého másla se snížila o 524 tun ( 1,8 %), zatímco se výroba pomazánkového másla meziročně zvýšila ze 7419 tun na 8395 tun (+13,2 %). Výroba másla v blocích se snížila o 6814 tun z tun v roce 2003 na tun v roce 2004 o 37 %. Dovoz másla se meziročně snížil z 5008 tun v roce 2003 na 4386 tun v roce 2004 (index 87,6). TVAROHY A TVAROHOVÉ SPECIALITY Celková výroba této skupiny výrobků se meziročně mírně zvýšila o 2,2 %, ze tun na tun. VÝROBA TVAROHŮ A TVAROHOVÝCH SPECIALIT Výrobek Výroba v tunách index Rozdíl /2003 tvarohy ,1 smet. krémy ,7 tvarohové dezerty ,2 celkem ,2 Na zvýšení výroby se podílely významnou měrou tvarohy, které vykázaly nárůst o tun, z tun na tun (+5,1 %). Výroba smetanových krémů se zvýšila o 1,7 %, zatímco výroba tvarohových dezertů poklesla o 18,8 %, ze tun na tun. Nejvýznamnější zástupce sortimentu tvarohů konzumní tvaroh poklesl ve výrobě o 1 %, z tun na tun. Pokles vykázal i tvrdý tvaroh o 5,9 %, z tun na tun. Výrazně se zvýšil zájem o jemný tvaroh, jehož výroba se zvýšila o 29,2 %, z tun na tun. Nárůst výroby vykázal průmyslový tvaroh o 10,0 %, z tun na tun. SÝRY Výroba sýrů celkem v roce 2004 stagnovala. Přírodních sýrů se vyrobilo tun (index 100,0). Výroba tavených sýrů se rovněž nezvýšila a dosáhla tun (index 100). VÝVOJ VÝROBY SÝRŮ CELKEM Výrobek Výroba v tunách index Rozdíl /2003 sýry přírodní ,0 sýry tavené ,0 sýry celkem ,0 V následující tabulce je uveden přehled výroby přírodních sýrů podle tradičního sortimentního členění. SORTIMENT VÝROBY PŘÍRODNÍCH SÝRŮ Výrobek Výroba v tunách index Rozdíl /2003 čerstvé nezrající ,6 měkké sýry x x x x v bílém solném nálevu ,4 plísňové ,9 vybrané polotvrdé ,2 tvrdé a extra tvrdé ,9 ostatní x x x x Nejvyšší podíl z celkové výroby přírodních sýrů připadá na sortimentní skupinu vybraných polotvrdých sýrů zahrnujících především Eidam, Goudu a sýr Madeland. Objem jejich výroby se meziročně zvýšil o 9,2 %, ze tun na tun. Nejvyšší zvýšení bylo docíleno u plísňových sýrů o 16,9 % na tun. Nejhlubší propad vykázaly tvrdé a extra tvrdé sýry, jejichž objem výroby se snížil o polovinu, z tun na tun (index 50,9). K velmi výraznému poklesu výroby došlo i u sortimentní skupiny bílých sýrů o 19,6 %, z tun na tun v důsledku snížení exportu. Prodej tuzemských přírodních sýrů, obdobně tak jako jejich výroba stagnoval, snížil se meziročně o 257 tun, ze tun na tun ( 0,4 %). U sortimentní skupiny CN 0406 zahrnující sýry a tvarohy se dovoz výrazně zvýšil. Bohužel zatím zveřejněná data o dovozu výrobků v této skupině jsou evidentně nesprávná, a proto jsme se rozhodli použít údaje za jedenáct měsíců roku Za toto období se zvýšil dovoz sýrů a tvarohů o tun z tun v roce 2003 na tun od ledna do listopadu 2004 (index 132,1). Vývoz této skupiny výrobků se mírně snížil o 344 tun z tun v roce 2003 na tun v roce 2004 (index 98,2).