CALLING TO YOUR ATTENTION

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava Faökov, Dr. Ivo HavlÌk, PhDr. Jan K brt, Andrea Kubcov, Martina Kurfirstov, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), PhDr. Miloö Nov k, Ing. Eva Rojkov, Ing. Eva Svobodov, Ing. Marek VÌch äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: , Fax: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk rna v R ji, s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: , fax: Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1, ivana@predplatne.cz (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH»AP a prevence ökod (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.)...3 Program Ministerstva vnitra a Policie»R ÑBezpeËn lokalitaì ñ n stroj k ochranï majetku v»r (Mgr. Miloslav Koudeln )...4 Strategie dalöìho rozvoje CertifikaËnÌho institutu»ap (Ing. Miroslav Urban)...5 Co se skr v za dve mi CertifikaËnÌho institutu»ap? (Ing. ZdenÏk Veiner)...6 PojiötÏnÌ a ochrana majetku (Eva Trojanov )...8 SystÈm ÌzenÌ kvality (Ing. ZdenÏk Veiner)...10 Cesta do EU v oboru poû rnï bezpeënostnìch za ÌzenÌ (Ing. Pavel Ryb )...11 Pyramida bezpeënosti (Ing. VladimÌr Bayer)...13 Co novèho v Asociaci technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm? (Ing. V clav Nepraö)...14 ZabezpeËovacÌ za ÌzenÌ m smysl jen tehdy, kdyû se pouûìv (Eva Trojanov )...15 Asociace soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb»eskè republiky (JUDr. Ji Ì KamenÌk)...16 P edstavujeme v m:»eskou komoru samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì (eva) Jednotn systèm zkouöenì a certifikace MZS (Ing. Petr Koktan)...17 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...18 Telegraficky (Eva Trojanov )...19 Aktuality ze zahraniëì (OM)...19 CONTENTS»AP and the loss prevention (Jaroslav MesrömÌd) Ministry of Internal Affairs and Police of the CR ìsafety Neighbourhoodî Program ñ Property protection instrument in the Czech Republic (Miloslav Koudeln ) Further development strategy of the»ap Certification Institute (Miroslav Urban) What is hidden behind the»ap Certification Institute doors? (ZdenÏk Veiner) Property Insurance and Protection (Eva Trojanov ) Quality assurance system (ZdenÏk Veiner) Journey to the EU in the fire protection machinery sphere (Pavel Ryb ) Security pyramid (VladimÌr Bayer) Whatís new in the Gremium Alarm Technical Security Services Association (V clav Nepraö) Security systems are efficient only if used (Eva Trojanov ) Private Security Services Association of the Czech Republic (Ji Ì KamenÌk) Introducing: Czech Chamber of Independent Loss Assessors (eva) Unified testing and certification system of Mechanical security systems (Petr Koktan) From new legal provisions (Ji ina Kotrbat ) By wire (Eva Trojanov ) News from abroad CALLING TO YOUR ATTENTION»AP and the loss prevention is the»ap General Secretary Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. introductory article to this Insurance Review which of the main subject of contributions is the activities and aims of»ap and»ap Certification Institute in respect of the loss prevention. The loss prevention is claimed to be one of the»ap priorities in the recent years and the article provides us with a brief summary of what has been done and achieved in the past as well as Mr. MesrömÌd claims strategy of the»ap activities till the year The strategy is based on approximation the practice of the EU insurance companies, their associations and EU member statesí institutions, consequently harmonizing the practice with CEA and national associations of insurance companies after the Czech Republicí EU approach. What is hidden behind the»ap Certification Institute doors? is a report on the Institutesí large scale of activities comprising of co-operation in creation of rules and regulations, writing own»ap directives and recommendations for the product certification and certification of security service companies. The Institute provides product certification of components of electric security systems, carries out the registrar of companies in security service industry and manages the Security Pyramid. Last but not least the Institute provides advisory in the field of protection of property and persons, arranges training and seminars and presents the instituteís publication activity. 2 POJISTNÝ OBZOR 7/2003

2 Prevence ökod je v pop edì z jmu»eskè asociace pojiöùoven (»AP) a pat Ì jiû po nïkolik let dokonce k jejìm prioritnìm cìl m. Je zce spojena s provozov nìm jednotliv ch pojistn ch odvïtvì Ëi typ pojiötïnì. Nelze se nezmìnit o jejì d leûitosti v razovèm pojiötïnì, pojiötïnì motorov ch vozidel, pojiötïnì majetku proti ûivelnìm rizik m apod. Zvl ötnì pozornost je vöak na rovni asociace vïnov na prevenci odcizenì a prevenci pojistnèho podvodu. Je to zcela pochopitelnè s ohledem na v voj kriminality, loupeûì, kr deûì Ëi na odhadovan rozsah pojistn ch podvod. Rok 2002 urëitï znamenal dalöì posun v pr ci»ap. PokraËovala podpora Ëinnosti CertifikaËnÌho institutu»ap, s. r. o. (CI»AP), kter docìlil dobr ch v sledk v r mci registrace mont ûnìch firem a v projektu Pyramida bezpeënosti. V oblasti prevence odcizenì se rozöì ila spolupr ce s partnery, zejmèna Ministerstvem vnitra ñ odborem prevence kriminality, AsociacÌ GrÈmium Alarm, AsociacÌ soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb.»ap a CI»AP se z Ëastnily veletrh Pragoalarm v Praze a ISET v BrnÏ. Prohloubila se Ëinnost rovnïû v prevenci poû ru zejmèna s cìlem na prosazov nì poûadavk p Ìsluön ch smïrnic»ap do praxe. ZnaËnÈ silì bylo t eba»ap a prevence ökod Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener lnì tajemnìk vïnovat nap Ìklad prosazov nì technick ch poûadavk na sprinklerov za ÌzenÌ stanoven ch smïrnicì ComitÈ EuropÈen des Assurances (CEA) do praxe. Impulzem pro dalöì pr ci bylo podeps nì novè r mcovè smlouvy o spolupr ci mezi»ap a MV ñ gener lnìm editelstvìm HasiËskÈho z chrannèho sboru v z Ì V loúskèm roce byly zah jeny pr - ce na p ÌpravÏ strategie dalöìho rozvoje CI»AP a v bec na strategii dalöìho smï ov nì»ap v prevenci ökod. Strategii pro CI»AP aû do roku 2006 projednalo prezidium»ap v b eznu OpÌr se o pokra- Ëov nì v tïchto projektech: certifikace EZS, registrace mont ûnìch firem EZS, registrace soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb a Pyramida bezpeënosti. U jednotliv ch projekt byly stanoveny dìlëì cìle, jejichû sjednocujìcìm prvkem bude d raz na vïtöì vyuûìv nì v stup CI»AP, a to nejen v pojiöùovacì praxi. Na z kladï anal zy pot eb pojiöùoven a spolupracujìcìch partner byla v 1. pololetì 2003 zah jena certifikace firem podle ISO V dalöìm obdobì CI»AP p ikro- ËÌ k registraci mont ûnìch firem z oblasti EPS. Pokud jde o celkovou strategii asociace v prevenci ökod, jejìû je strategie jejì dce inè spoleënosti souë stì, glob lnï lze konstatovat, ûe bude zaloûena na p ibliûov nì se praxi pojiöùoven, jejich asociacì a institucì v Ëlensk ch st tech EU a po p istoupenì»eskè republiky na sladïnì postupu se CEA a n rodnìmi asociacemi pojiöùoven. P edpokl d se, ûe z stane zachov na role CEA v p ÌpravÏ a vyd v nì technick ch smïrnic k prevenci odcizenì a poû ru, zejmèna v p Ìpadech, kdy nebudou k dispozici odpovìdajìcì evropskè normy. Z kladnì prvky tèto strategie»ap byly prezentov ny na mezin rodnìm veletrhu Pragoalarm poë tkem dubna tohoto roku. Specifickou lohu pojiöùovnictvì v prevenci ökod vyloûil z stupce gener lnìho tajemnìka CEA pan J.-L. Marsaud nap Ìklad v souvislosti s tzv. blokovou v jimkou EK pro pojiöùovnictvì, jejìû novela nabyla Ëinnosti dnem V adï oblastì d v pojiöùovn m öiröì prostor. Po p Ìstupu»eskÈ republiky k EU by mïla v plnèm rozsahu platit i u n s a nahradit vyhl öku adu pro ochranu hospod skè soutïûe Ë. 202/2001 Sb. DalöÌm prvkem strategie»ap musì v p ÌötÌm obdobì b t spolupr ce se vöemi partnery v oblasti bezpeënostnìho pr myslu. V souladu s doporuëenìmi evropsk ch institucì bude t eba prohlubovat tzv. public ñ private partnership (spolupr ce ve ejnèho-st tnìho a priv tnìho sektoru). Na zmìnïnè konferenci doprovodnèho programu Pragoalarm 2003 uvedl jeden z projekt takovèho partnerstvì ñ BezpeËnou lokalitu ñ I. n mïstek ministra vnitra Mgr. M. Koudeln. TakÈ v oblasti problematiky pojistnèho podvodu p inesl rok 2002 adu v sledk, nov ch poznatk a vyjasnïnì nïkter ch strategick ch ot zek.»ap usilovala o zkvalitnïnì pr vnìch p edpis. P ipomìnkovala n vrh z kona o pojistnè smlouvï i n vrh novely z kona o pojiöùovnictvì tak, aby pojiöùovny mohly ËinnÏji preventivnï i sankënï jednat. Byly vyhodnoceny statistickè podklady pojiöùoven (kvalifikovan odhad rozsahu pojistnèho podvodu), zpracov ny nïkterè informace a podklady pro pojiöùovny a rozöi ov na spolupr - ce s PoliciÌ»R. Velmi spïön byl semin organizovan v prosinci 2002 za Ëasti desìtek specialist pojiöùoven a Policie»R. D se Ìci, ûe umoûnil nalezenì spoleënè platformy pro Ëinnou vz jemnou komunikaci. V roce 2002 jsme intenzivnï pracovali na hled nì optim lnìho modelu v mïny informacì mezi pojiöùovnami v souladu s p Ìsluön mi ustanovenìmi z kona o pojiöùovnictvì. Tato Ëinnost pokraëuje i v letoönìm roce.»innost v oblasti prevence pojistnèho podvodu m pr ezov charakter, a proto je v centru pozornosti prezidia»ap. ZnaËn v znam m jeho rozhodnutì z kvïtna tohoto roku o vytvo enì Kancel - e pro prevenci pojistnèho podvodu v r mci sekretari tu»ap. Toto rozhodnutì je doprov zeno schv - lenìm z kladnìch smïr Ëinnosti Kancel e s adou kontrolnìch termìn, coû by mïlo zaruëovat Ëinnost pr ce. Na z vïr je vhodnè p ipomenout, ûe»ap si uvïdomuje, ûe pokrok v prevenci odcizenì a prevenci pojistnèho podvodu je z visl nejen na zdokonalov nì spolupr ce pojiöùoven v r mci»ap, ale takè na spolupr ci pojiöùoven a dalöìch sdruûenì, asociacì, klub Ëi komor v bezpeënostnìm pr myslu a na spolupr ci pojiöùoven a st tnìch org n. VÏ Ìme, ûe toto ËÌslo PojistnÈho obzoru poskytne jeho Ëten m p edstavu o vykonanè pr ci i o kolech, kterè vöechny z ËastnÏnÈ subjekty ËekajÌ v p ÌötÌm obdobì. n POJISTNÝ OBZOR 7/2003 3

3 O bor ochrany majetku a osob Ministerstva vnitra proöel v poslednìm desetiletì neb vale progresivnìm rozvojem. D Ìve se touto ËinnostÌ zab valo nïkolik m lo podnik, kterè vyr bïly zabezpeëovacì prvky a tehdejöì SNB, kter prov - dïl i zkouöky a homologace zabezpeëovacì techniky; dnes je situace podstatnï odliönïjöì. Na Ministerstvu vnitra (vëetnï P»R) z staly p edevöìm preventivnì aktivity v tèto oblasti, zkouöenì a hodnocenì v robk p eölo do civilnìch sluûeb a certifikaënìch org n ; existujì desìtky firem, kterè se v oblasti ochrany majetku a osob saturovaly a zab vajì se v robnì, projekënì, mont ûnì Ëi poradenskou ËinnostÌ, nebo poskytov nìm jin ch sluûeb. Je t eba se takè zmìnit o existenci profesnìch sdruûenì (»AP, Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm ñ ALGA, ASBS aj.), kterè reprezentujì nap. pojiöùovny, zabezpeëovacì firmy, bezpeënostnì agentury. DovolÌm si konstatovat, ûe obor je pomïrnï konsolidovan. V roce 1998 byl ustanoven ÑporadnÌ sbor MV pro situaënì prevenci kriminalityì jako platforma spolupr ce st tnìho a soukromèho sektoru. TÌmto krokem bylo zavrûeno obdobì, kdy resort vnitra diskutoval s rozhodujìcìmi subjekty situaënì prevence o hlavnìch problèmech oboru a spoleënï s nimi vyjasúoval jejich postavenì a koly v celèm systèmu prevence kriminality. NenÌ asi nutnè zd razúovat, kdo tvo Ì zmìnïn poradnì sbor, podstatn je jeho Ëinnost. Projedn v a ministru vnitra p edkl d nap Ìklad: l n vrh opat enì k minimalizov nì kriminogennìch podmìnek a k vytvo enì barièr znesnadúujìcìch p ch nì trestnè Ëinnosti, l n vrhy prost edk k informov - nì ve ejnosti o moûnostech ochrany p ed trestnou ËinnostÌ, l n vrhy spoleënè strategie prevence automobilovè kriminality na ve ejn ch prostranstvìch a v obchodnìch sìtìch, prevence kriminality v rekreaënìch oblastech a prevence zamï enè k individu lnì ochranï osob. KonkrÈtnÌ spolupr ce jednotliv ch subjekt poradnìho sboru se Program Ministerstva vnitra a Policie»R ÑBezpeËn lokalitaì ñ n stroj k ochranï majetku v»r Mgr. Miloslav Koudeln, n mïstek ministra vnitra pro ve ejn po dek a bezpeënost odr ûì v normotvornè a certifikaënì oblasti, v po d nì v stav, ökolenì, semin a v osvïtovè oblasti. Ministerstvo vnitra je zapojeno do pr ce: l ÑtechnickÈ normalizaënì komiseì p i»eskèm normalizaënìm institutu, l Ñrady pro certifikaciì CertifikaËnÌho institutu»ap a obdobnèho org nu p i VojenskÈm technickèm stavu elektroniky v Praze. V Ëinnosti poradnìho sboru je d leûit rok Na svèm z ijovèm zased nì projednal Program Ministerstva vnitra a Policie»R ÑBezpeËn lokalitaì. TÌmto projektem reagujeme na souëasn nep Ìzniv stav zejmèna v oblasti majetkovè kriminality. Je p edkl - d n öirokè obëanskè ve ejnosti akce k ochranï majetku a osob. Jeho cìlem je docìlit bezpeënèho obytnèho prost edì, kde se obëanè dob e cìtì, v klidu ûijì Ëi pracujì, sportujì, bavì se, jeden druhèho tolerujì. NaplÚov nìm programu nem dojìt k vytvo enì nedobytn ch pevnostì a izolovan ch lokalit, ale bydlenì, kterè vytv Ì p irozenè podmìnky pro ûivot tak, jak p ich zì. Program p edpokl d z jem a iniciativu obëan aktivnï p istupovat k eöenì bezpeënostnì situace v mìstï svèho bydliötï. VÏtöinou zaëìn zabezpeëenìm a ochranou objekt a pokraëuje pravou jejich okolì (odstranïnì nepo dku, zp ehlednïnì, instalace dostateënèho osvïtlenì). Program BezpeËn lokalita nabìzì ovï enè projekty situaënì a soci lnì prevence kriminality a projekty k informov nì ve ejnosti, kterè se plnï osvïdëily v r mci KomplexnÌho souëinnostnìho programu prevence kriminality na mìstnì rovni ve vìce jak 90 mïstech»r (zabezpeëenì objekt, kamerovè systèmy, pulty centralizovanè ochrany, hlìdan parkoviötï, osvïtlenì). Pro spïch programu je podmìnkou, aby iniciativa prioritnï vych - zela od obëan. OstatnÌ subjekty ñ Policie»R a obecnì policie, nest tnì organizace, nadace a instituce, st tnì org ny a volenì z stupci obcì, mïst a kraj jsou n slednï Ñnuceniì jìt obëan m naproti a vytv et tak odpovìdajìcì prostor, poskytovat Ëinnou podporu a p edkl dat preventivnì projekty. V sledkem silì vöech je potom bezpeën d m, ulice, sìdliötï, rekreaënì oblast, obec, mïsto, lokalita... Z zemì programu BezpeËn lokalita a zkuöenosti z realizace pilotnìho projektu Program je odbornï garantov n MV a P»R, AGA a»ap. Resort vnitra jako st tnì instituce zodpovìdajìcì za bezpeënost p ijìm od fyzick ch a pr vnick ch osob p ihl öky do programu. Od firem p sobìcìch v oblasti ochrany majetku o osob se oëek v, ûe budou splúovat standardy kvality Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb, pouûìvat certifikovanou techniku a prok ûì kvalitu svè pr ce Certifik - tem InspekËnÌho org nu AGA deklarujìcìm shodu provedenì bezpeënostnìho posouzenì, projekce, mont ûe a servisu podle akreditovan ch inspekënìch postup. Pojiöùovny sdruûenè v»ap n - slednï nabìzejì klient m nejr znïjöì pojistnè produkty, kterè klient m v p ÌpadÏ Ñud lostiì snìûì jejich ztr ty. SpoleËnou platformou MV, AGA a»ap jsou evropskè normy, certifikace v robk, mont ûì, sluûeb a produkt. PilotnÌ projekt bezpeën d m. V minulèm roce se realizoval ve t ech praûsk ch panelov ch domech. V domech probïhla instalace certifikovanè zabezpeëovacì techniky ñ p ev ûnï mechanick ch z brann ch prost edk. P edtìm provedly odbornè firmy prohlìdky objekt a p evedly re lnè p edstavy druûstev a sv doporuëenì do konkrètnìch studiì. Generali Pojiöùovna a. s., kter projekt finanënï podporuje, p ipravila pro n jemnìky dom zajìmavè pojistnè produkty. P Ìklad: D m v Praze 15 byl privatizov n v roce 1999, objekt 4 POJISTNÝ OBZOR 7/2003

4 byl p ed n dvïma bytov m druûstv m, kaûdè z nich m na starosti 83 byt. ËastÌ domu v pilotnìm projektu se splnil z mïr druûstev ñ eöit zejmèna ochranu domu proti vstupu neû doucìch osob, proti vandalismu, proti kr deûìm vloup nìm do byt a sklep, zv öenì bezpeënosti p edevöìm ûen, dïtì a senior v objektu. V objektu bylo zatìm provedeno ÑzodolnÏnÌì domovnìch dve Ì bezpeënostnì foliì a dve e byly jeötï opat eny bezpeënostnìm uzamykacìm systèmem. Byl zde instalov n elektrick z mek a ÌdÌcÌ jednotka se ËteËkou. Dve e na jednotliv ch patrech domu, kterè oddïlujì jednotlivè byty od prostoru s v tahem, byly osazeny kvalitnì cylindrickou vloûkou, bezpeënostnìm kov nìm, kuk tkem a Ëepy proti vysazenì. D m se celodennï zamyk. V dalöìch etap ch projektu se poëìt s vybudov nìm recepce v p ÌzemÌ objektu. Sluûba (domovnìk) zde bude mìt dennì a noënì sluûbu a bude obsluhovat monitorovacì za ÌzenÌ. Projekt poëìt s instalacì kamer ve sklepnìm prostoru a prostorech p ed v tahy. loha PreventivnÏ informaënìch skupin v Programu BezpeËn lokalita Jak je loha Policie»R v programu BezpeËn lokalita? Policie»R m po celè republice vytvo enou sìù PreventivnÏ informaënìch skupin (PIS). Pro start a dalöì rozvoj Programu BezpeËn lokalita jsou tato pracoviötï p Ìmo ide lnì. PracovnÌci PIS poskytujì z jemc m prvnì informace o programu a p ihl öku. NÏkterÈ PIS otevìrajì i poradenskè mìstnosti policie. Smysl Ëinnosti policist v poradenskè mìstnosti spoëìv v tom, ûe kaûdèho, kdo poradenskou mìstnost navötìvì, sezn mì s kriminalitou v jeho bydliöti. Podle druhu trestnè Ëinnosti, kter m ûe obëana ohroûovat, mu policistè poradì, jak se m chr nit. PromÌtajÌ se zde instrukt ûnì videokazety. V teën m doplúkem pro lepöì p edstavivost obëan je vybavenì poradensk ch mìstnostì funkënì certifikovanou zabezpeëovacì technikou (nap. bezpeënostnì dve e s veöker mi prvky pasivnì bezpeënosti, m Ìûe a ochrannè fûlie, model zabezpeëenèho objektu /dve nì kontakty, prostorovè a ot esovè detektory, vyhodnocovacì st edna/, dve nì videotelefon, pohybliv venkovnì kamera, z znamovè za ÌzenÌ, zabezpeëenì automobil, jìzdnìch kol apod.). SÌù tïchto poradensk ch pracoviöù se neust le zkvalitúuje. PracovnÌci PIS p i poskytov nì technickèho poradenstvì vyuûìvajì bohatè zkuöenosti policist, kte Ì pracujì v problematice ochrany objekt. Projekt ÑBezpeËn lokalitaì jako hmatateln v sledek preventivnìch krok zcela jednoznaënï naznaëuje smïr, kter m se evropskè zemï (vëetnï»r) vydaly. Prevence kriminality m podporu resortu vnitra i dalöìch st tnìch org n. Realizace jak chkoliv preventivnìch opat enì sice vyûaduje poë - teënì menöì Ëi vïtöì finanënì investice, kterè jsou n vratnè aû s odstupem nïkolika let. To vöak nesmì b t rozhodujìcì hledisko. Prevence je ve svèm d sledku pro spoleënost vûdy levnïjöì, a tìm nem m na mysli pouze finanënì st nku. Investujeme totiû i do lidskèho potenci lu, do vnìm nì obëan. Jsem toho n zoru, ûe Policie»R si svoji pozici v prevenci kriminality naöla, bude se st le vìce integrovat do nejr znïjöìch preventivnìch program. To ale souëasnï p edkl d zkou spolupr ci vöech sloûek ñ st tnìch org n, samospr vy, nevl dnìch organizacì, bezpeënostnìch sluûeb, pojiöùoven, zabezpeëovacìch firem ñ kterè se zab vajì prevencì. Tak jako tomu je v p ÌpadÏ BezpeËnÈ lokality. Z jemci o program ÑBezpeËn lokalitaì se Ministerstvu vnitra hl sì z celè republiky. Jde jak o jednotlivè obëany, bytov druûstva n jemnìk, p edstavitele samospr v mïst a obcì, tak o zabezpeëovacì firmy a dalöì subjekty, nabìzejìcì nejr znïjöì technick eöenì, sluûby a produkty pro urëitou lokalitu. Podle mèho n zoru vytv Ì program skuteënï velk prostor pro vöechny subjekty zab vajìcì se problematikou ochrany majetku a osob. PreventivnÌ program BezpeËn lokalita p ihl sila AGA do programu N rodnì politiky jakosti pro rok 2003, kter podporuje vl da»r. P sobnost CertifikaËnÌho institutu»eskè asociace pojiöùoven, s. r. o., (d le jen CI»AP) bïhem t ÌletÈho obdobì jeho existence postupnï obs hla vïtöinu oblastì bezpeënostnìho pr myslu. Z kladnìm poûadavkem»ap na Ëinnost CI»AP bylo zajistit certifikaci kvalitnìch elektrick ch zabezpeëovacìch systèm (EZS). Strategie dalöìho rozvoje CertifikaËnÌho institutu»ap Ing. Miroslav Urban, editel CertifikaËnÌho institutu»ap, s.r.o. Certifikace v robk Vytvo enìm kompletnìho souboru poûadavk CI»AP, resp. certifikaënìho org nu na zabezpeëovacì techniku, v poslednìch t ech letech, vznikl ucelen certifikaënì systèm, jehoû cìlem je kromï jinèho i odstranïnì technick ch p ek ûek v obchodu v r mci evropskèho trhu. Takto stanoven pravidla certifikace vyûadujì vìc, neû jen technickè poûadavky uvedenè v produktov ch smïrnicìch»ap. Nejen koneënì z - kaznìci, ale i mont ûnì organizace, totiû uvìtajì, majì-li u dodavatele poplachov ch systèm zajiötïny kvalitnì sluûby p i prodeji, ale p edevöìm i po prodeji. To jim nabìzì certifik t udïlovan CI»AP, kter osvïdëuje kromï vlastnostì v robku i z vazky jeho v robce nebo dodavatele. Takto certifikovan komponent splúuje poûadavky pr vnìch p edpis (jednìm z nich je nap Ìklad vyd nì aktu lnìho mont ûnìho a uûivatelskèho n vodu v ËeötinÏ). P i hodnocenì je zkoum na i schopnost v robce a dodavatele dod vat v robky v konfiguraci, v jakè byly certifikov ny. Z roveú se v robce zavazuje, ûe je schopen dodavatele z sobit certifikovan mi v robky i informacemi o nich po celou dobu platnosti certifik tu. Na prvnì pohled m ûe jìt sice o zd nlivè samoz ejmosti, ne vöechny se vöak poda ilo prosadit do obecnè praxe, i kdyû pr vnï jsou tyto n leûitosti Ñoöet enyì v»r jiû vìce neû öest let! V robky certifikovanè CI»AP musì b t po celou dobu platnosti certifik tu ve shodï s poûadavky, coû je provï ov no pravideln m dozorem expert certifikaënìho org nu. VysokÈ n roky na dodavatele certifikovanè techniky jsou rovnïû d leûitè pro mont ûnì firmy, inspekënì org ny i z kaznìky, kte Ì mohou o sv ch poznatcìch informovat certifikaënì org n, p ÌpadnÏ d t podnït k mimo dnèmu dozorovèmu z sahu. PodmÌnky certifikace dosud splnilo tèmï 70 komponent poplachov ch systèm. Certifikace firem CertifikaËnÌ institut metodicky p ipravil, z Ìdil a vede registr firem poskytujìcìch sluûby v bezpeënostnìm pr myslu. Mezi dosud registrovan mi 65 firmami jsou: mont ûnì firmy EZS, provozovatelè PCO, hlìdacì sluûby. POJISTNÝ OBZOR 7/2003 5

5 Z kladnìm p edpokladem za azenì do registru je schopnost firmy plnit n roënè poûadavky»ap. Postupn integrace ËeskÈ ekonomiky do Evropy p in öì i zde znatelnè zmïny podnikatelskèho prost edì. V EvropÏ je naprosto bïûnè, ûe kromï konkrètnì sluûby je posuzov n i postup, jak byla sluûba poskytnuta. To znamen, ûe vedle konkrètnìho v stupu firmy (mont û, z sah PCO atd.) je hodnocen i proces poskytov nì sluûby a podp rnè procesy ve firmï. Jin mi slovy systèm ÌzenÌ firmy musì odpovìdat normï ISO Jedn se o poûadavek, kterèmu se nelze vyhnout, proto CI»AP zaëal, na z kladï p edpokladu, ûe zhruba do pïti let bude tento poûadavek postaven p ed vöechny registrovanè firmy, certifikovat i systèmy managementu kvality. V souëasnosti je drûitelem certifik tu asi 20 % z celkovèho poëtu registrovan ch firem. Pyramida bezpeënosti Po roce p sobenì tzv. Pyramidy bezpeënosti (PB) se nejen potvrdila opodstatnïnost systèmu, kter mïl p vodnï Ñpouzeì zjednoduöit komunikaci mezi v robci, pojiöùovnami a klienty, ale projevil se i jeho öiröì v znam a pozitivnì p Ìnos CI»AP. PotvrzenÌm a z roveú impulsem pro zmïny bylo zve ejnïnì nedestruktivnì dynamickè metody bezklìëovèho p ekon v nì z mk, zaloûenè na takzvanèm SG efektu, resp. podobnè Ëi totoûnè metodï Bump Key. V razn m p ÌspÏvkem byl takè poûadavek St lè pracovnì skupiny prevence odcizenì»eskè asociace pojiöùoven, p izp sobovat ovï ov nì zabezpeëovacì techniky nejnovïjöìm trend m. NovÏ stanovenè poûadavky se nynì t kajì p edevöìm cylindrick ch vloûek a z mkov ch systèm za azen ch do PB. Vöechny v robky s p idïlen m stupnïm PB jsou otestov ny na odolnost proti novèmu zp sobu p ekon nì. Opat enìm, kterè znesnadúuje a v podstatï znemoûúuje faleönè odkazy na p idïlenì stupnï PB, je znaëenì obal ËÌslem rozhodnutì o p idïlenì stupnï PB. Spr vnost znaëenì si kdokoli m ûe ovï it na webov ch str nk ch CI»AP nebo telefonicky. Bohuûel st le existuje dost klient, kte Ì nakupujì tak d leûitè v robky jako jsou z mky, nap. v trûnicìch. CI»AP dlouhodobï spolupracuje s certifikaënìmi org ny SZ poboëka Jablonec a TREZOR TEST, kterè autorizoval pro certifikaci mechanick ch z bran za azovan ch do Pyramidy bezpeënosti, a jejichû odbornè zp sobilosti, podpo enè akreditacì, d vï uje. Pro dalöì obdobì»ap stanovila hlavnì smïry strategickèho rozvoje CertifikaËnÌho institutu l Zajistit p ipravenost certifikaënì oblasti pojistnèho trhu»r na p sobenì v r mci jednotnèho vnit nìho pojistnèho trhu EU. l DocÌlit v raznèho r stu poëtu registrovan ch mont ûnìch firem (cca na dvojn sobek) a rozöì it registr o mont ûnì firmy dalöìch bezpeënostnìch systèm. l Sledovat cìlenï ekonomickou sobïstaënost CI»AP, ale mìt p itom na z eteli nez vislost a nestrannost CI»AP p i veöker ch odborn ch Ëinnostech. l D slednï prosazovat implementaci v stup CI»AP do pojistn ch podmìnek a do pojistnè praxe. I v n sledujìcìm obdobì z st v z kladnìm smyslem Ëinnosti CI»AP zajistit snìûenì ökodnìho pr bïhu u pojiöùoven vyuûìvajìcìch firem z registru a certifikovanè zabezpeëovacì techniky. Jedn se p edevöìm o ökody z kr deûì vloup nìm. P i uv dïnì vytëen ch strategick ch cìl do praxe se cel t m CI»AP bude opìrat o n sledujìcì podmìnky jejich spïönè realizace: l Zp ehlednit trh ñ identifikovat firmy poskytujìcì kvalitnì v robky a sluûby. l Umoûnit firm m nabìzet kvalitnïjöì sluûby a v robky (vytv - et popt vku po kvalitï). l Orientovat z kaznìky na v bïr nejlepöì hodnoty, tj. firma, kter plnì poûadavky registrace, poskytuje z kaznìkovi vyööì z ruky kvalitnì sluûby tìm, ûe byla auditov na a podlèh dozoru t etì nez vislè strany ñ CI»AP. l Orientovat z kaznìky na firmy poskytujìcì prokazatelnï profesion lnì zabezpeëenì pojiötïnèho majetku. l Prost ednictvìm rychlè a ËinnÈ komunikace mezi zainteresovan mi stranami dos hnout vyööì kvality zabezpeëenì. P sobenì institutu p i tvorbï p edpis a norem n Tvo Ì a aktualizuje smïrnice»ap pro v robkovou certifikaci a pro Ëinnosti firem v bezpeënostnìm pr myslu. n Poskytuje poradnì a konzultaënì servis»ap v oblasti prevence odcizenì. n P ipravuje doporuëenì Ëlensk m pojiöùovn m»ap p i tvorbï pojistn ch podmìnek pro zabezpeëenì majetku. n P ipravuje pro z stupce»ap v CEA n vrhy pro p ipomìnkov - nì dokument v oblasti prevence odcizenì. n PodÌlÌ se na p ÌpravÏ vyd nì obecnï platn ch norem»sn. Co se skr v za dve mi CertifikaËnÌho institutu»ap? Ing. ZdenÏk Veiner Vyd nì tohoto ËÌsla PojistnÈho obzoru je jedineënou p ÌleûitostÌ Ìci, co se skr v za dve mi CertifikaËnÌho institutu»ap, respektive jak mi Ëinnostmi se institut zab v a jakè sluûby poskytuje. n Zastupuje»AP v technicko-normalizaënìch komisìch (TNK) p i»sni a aktivnï p sobì p i p ebìr nì evropsk ch norem (EN) a p i tvorbï»sn. Jde konkrètnï o TNK 124 PoplachovÈ systèmy a TNK 136 TelemetrickÈ systèmy, jejichû Ë st tvo Ì pokr deûovè systèmy na vyhled nì odcizen ch vozidel. n Spolupracuje s NB p i sjednocov nì poûadavk na v robkovou certifikaci. PodÌlel se na vytvo enì certifikaënìho postupu NB Ë. 2, kter se odkazuje mimo jinè i na smïrnice»ap. n Sleduje v voj a zmïny v zahraniënìch normativnìch dokumentech, zejmèna VdS SmÏrnice»AP pro poplachovè systèmy byly vytvo eny p vodnï pro v robkovou certifikaci poplachov ch systèm pro pot eby pojiöùoven. Dnes vöak majì vliv i mimo oblast pojiöùovnictvì. Na poûadavky uveden ch smïrnic»ap se odvol vajì ÑBezpeËnostnÌ standardyì NB. D le byla uzav ena dohoda mezi»ap a PolicejnÌm prezidiem»r v z jmu spïönèho rozvoje trhu v oblasti technick ch prost edk pro ochranu objekt, informacì a osob. V r mci tèto dohody byly p ed ny Policii»R uvedenè technickè smïrnice»ap k vyuûitì. SmÏrnice»AP opustily i hranice»r. Na z kladï objedn vky byly zasl ny slovenskèmu NB. Z jem o smïrnice projevily i nïkterè slovenskè podnikatelskè subjekty. Institut jako certifikaënì org n pro v robkovou certifikaci komponent elektrick ch zabezpeëovacìch systèm (EZS) Institut letos v kvïtnu a Ëervnu proöel n roën m procesem reakreditace jako certifikaënì org n pro v robkovou certifikaci. Tento proces certifikace zahrnuje Ëinnosti: n udrûov nì certifikaënìho systèmu pro splnïnì podmìnek akreditace, kterè p edstavujì vedenì povinnè dokumentace, udrûov nì pot ebnè kvalifikace pracovnìk a dodrûov nì p edepsan ch postup, 6 POJISTNÝ OBZOR 7/2003

6 n prov dïnì praktickèho v konu certifikace v robk, n zajiötïnì pravidelnèho dozoru nad drûiteli certifik tu. V akreditovanèm reûimu jsou drûiteli certifik t CI»AP firmy ALARMCOM (nynì SIEMENS), TELENOT elektronika, RADOM Pardubice a Jablotron. V neakreditovanèm reûimu ñ to je certifikace podle stejn ch pravidel, ale pro v robky, kterè nejsou p Ìmo souë stì EZS, nap. bezpeënostnì kufry s elektronikou pro znehodnocov nì bankovek, vstupnì systèmy, jejich Ë sti atd., pat Ì mezi drûitele tïchto certifik t firmy FULGUL, ELVIS, EUROALARM. Rada pro v robkovou certifikaci je sloûena ze z stupc zainteresovan ch stran, jako jsou pojiöùovny, Policie»R, NB, BankovnÌ asociace,»nb a z jmov sdruûenì. Tato rada dohlìûì na nez vislost rozhodov nì institutu a vyjad uje se k pravidl m certifikace. P edsedou tèto rady je PhDr. Michael Neuwirth. VydanÈ certifik ty pro komponenty EZS majì kromï osvïdëenì kvality pro pot eby pojiöùoven i dalöì uplatnïnì. Institut je povï en NB (PovÏ enì Ë. 0024) k posuzov nì technick ch prost edk urëen ch k ochranï utajovan ch skuteënostì. Na z kladï certifik tu institutu je tedy moûnè zìskat i certifik t NB. CertifikaËnÌ org n na systèmy ÌzenÌ jakosti Institut v souëasnè dobï proch - zì akreditacì»esk m institutem pro akreditaci a vytv Ì nov certifikaënì org n na systèmy ÌzenÌ jakosti v oboru ochrany majetku a osob. Tento proces p edstavuje: n p Ìpravu certifikaënìho org nu pro splnïnì podmìnek akreditace, n praktick v kon certifikace systèmu ÌzenÌ jakosti u zadavatele, n prov dït pravideln dozor nad drûiteli certifik tu. Jako prvnì z jemce o certifikaci systèmu ÌzenÌ jakosti byla firma EL-SIGN L spol. s r.o. z PlznÏ. PosouzenÌm dokumentace a provï- enìm na mìstï prok zala, ûe spl- Úuje poûadavky mezin rodnì normy ISO 9001 a stane se drûitelem certifik tu. Registrace firem v bezpeënostnìm pr myslu Registrace mont ûnìch firem EZS, firem poskytujìcìch fyzickou ochranu a provozov nì pultu centralizovanè ochrany p edstavuje drûbu systèmu registrace. Nejn - roënïjöì v tomto procesu je provï- enì odbornè zp sobilosti drûitel osvïdëenì. Institut v pr bïhu roku prov dì audit u cca 60 registrovan ch firem. ProvÏ uje shodu poskytov nì jejich sluûeb s poûadavky aplikaënìch smïrnic»ap. PracovnÌci institutu se mohou seznamovat i s utajovan mi skuteënostmi. MajÌ OsvÏdËenÌ NB pro stupeú utajenì TAJN. V souëasnè dobï se institut p ipravuje na rozöì enì registrace mont ûnìch firem, kterè se zab vajì elektrickou poû rnì signalizacì. Spr va systèmu Pyramidy bezpeënosti (PB) BarevnÈ a ËÌselnÈ znaëenì mechanick ch z brann ch systèm (kov nì, vloûky, visacì z mky, dve- e atd.) podle bezpeënostnìch t Ìd pro jednoduchou orientaci na trhu vyûaduje vytvo enì pravidel, kter musì reagovat na novè metody jejich p ekon v nì. KromÏ kontroly p ihl öen ch v robk a jejich registrace institut udrûuje a propaguje cel systèm PB. P i eöenì odborn ch ot zek a sporn ch z leûitostì svol v institut Radu PB, kter je sloûena ze zainteresovan ch stran, kde jsou zastoupeni v robci, pojiöùovny, st tnì org ny, certifikaënì org ny a z jmov sdruûenì. P edsedou Rady PB je Ing. VladimÌr Bayer, gener lnì editel FAB a.s. Poradensk Ëinnost v oblasti ochrany majetku a osob Pro ËlenskÈ pojiöùovny»ap a maklè e prov dì institut posouzenì zabezpeëen ch objekt : n p ed uzav enìm pojistnè smlouvy, n po pojistnè ud losti (p i likvidaci ökod). Registrovan m firm m poskytuje institut technickou podporu p i nestandardnìch poûadavcìch jejich klient. äkolenì a semin e Institut po d odbornè semin - e a ökolenì pro ËlenskÈ pojiöùovny»ap, firmy v bezpeënostnìm pr myslu a cìlovè z jmovè skupiny. N plú a rozsah semin je moûnè dohodnout. P edn öì vlastnì zamïstnanci, pop ÌpadÏ smluvnì lekto i. ZamÏstnanci institutu vystupujì i na semin Ìch po dan ch jin mi subjekty. Publikace a prezentace institutu PravidelnÏ p ispìv do odborn ch Ëasopis a katalog : Pojistn obzor, Security magazìn, SAFE ZabezpeËenÌ a kriminalita, ElektroinstalatÈr, Katalog AMBO. Prezentuje se na vlastnìch internetov ch str nk ch na adrese a prov dì jejich aktualizaci. Vyd v vlastnì informaënì zpravodaj a vytv Ì propagaënì let ky. PodÌlÌ se na p ÌpravÏ katalogu k zabezpeëenì majetku, kter m b t n vodem a doporuëenìm k optim lnìmu vybavenì mechanick mi a elektrick mi zabezpeëovacìmi systèmy. PravidelnÏ se aktivnï ËastnÌ mezin rodnìch veletrh Pragoalarm a ISET. Spolupr ce s dodavateli zkouöek v»r Jako podklad pro v robkovou certifikaci p ijìm institut protokoly o zkouöce od akreditovan ch laborato Ì v»r: n TESTALARM PRAHA s.r.o., kter je akreditov na p Ìmo na poûadavky smïrnic»ap, n vojensk laborato VT E, n laborato v robce elektrickè poû rnì signalizace LITES a. s. ñ ZLABO. S tïmito laborato emi sjednocuje v stupy d leûitè pro v robkovou certifikaci. Spolupr ce s odborn mi sdruûenìmi AGA ñ v souladu s R mcovou dohodou o spolupr ci mezi»ap a AGA poskytl institut InspekËnÌmu org nu AGA manaûera jakosti, kter m moûnost ovlivúovat i odbornï ñ technickou roveú prov dïn ch inspekcì. Prezidentem AGA je Ing. V clav Nepraö. ASBS»R ñ toto sdruûenì se prost ednictvìm sv ch odbornìk podìlelo s institutem na p ÌpravÏ aplikaënìch smïrnic»ap pro soukromè bezpeënostnì sluûby. I s tìmto sdruûenìm podepsala»ap Dohodu o spolupr ci. ASBS»R proöla v loúskèm roce v razn mi zmïnami ve svèm vedenì i v ËlenskÈ z - kladnï a nynì se hledajì moûnosti, jak nav zat na p edeölou spolupr - ci. Ve vedenì ASBS»R je JUDr. Ji Ì KamenÌk. SECURITY CLUB ñ spolupr - ce s tìmto nov m v znamn m sdruûenìm podnik poskytujìcìch ochranu majetku a osob se v sou- ËasnÈ dobï teprve vymezuje. Prezidentem tohoto sdruûenì je Petr éiûka. Kontakt: CertifikaËnÌ institut»ap s.r.o. Na Po ÌËÌ 12, Praha 1 Telefon: Fax: zdenek.veiner@cap.cz miroslav.urban@cap.cz AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Aviva do Ruska nejde Po mïsìcìch zkoum ni se management Avivy rozhodl prozatìm nepodnikat na ruskèm pojistnèm trhu. V kvïtnu se manage i Avivy, AIG a dalöìch zahraniënìch pojiöùoven z Ëastnili dvoudennì plavby lodì po Volze, jìû se z Ëastnili i p edstavitelè vïtöiny rusk ch pojiöùoven. ZahraniËnÌ ËastnÌci konstatovali, ûe se p i plavbï pobavili, nicmènï takè potvrdili, ûe v souëasnosti na rusk trh nevstoupì. Zdroj: Insurance Day, ZmÏny na srbskèm trhu Srbsk ministr financì a ekonomiky ozn mil svoji prioritu pro p ÌötÌch 18 mïsìc ñ bude jì reforma n rodnìho pojistnèho trhu. Srbsko m novou pojistnou legislativu a n stroje pro ÌzenÌ trhu. Ministr pl nuje ustavenì dozoru nad pojiöùovnictvìm a povede nïkolik pojiöùoven k privatizaci. Zdroj: Insurance Day, POJISTNÝ OBZOR 7/2003 7

7 Sekce pojiötïnì majetku je jednou z nejv znamnïjöìch p i»ap. M ûete naöim Ëten m p iblìûit jejì Ëinnost a v sledky? Za poslednìch nïkolik let udïlala»ap v tak öirokè oblasti, jakou pojiötïnì majetku bezesporu je, obrovsk kus pr ce a dïlala ho nejen ze svèho vlastnìho popudu, ale i na z kladï popt vky jak z okruhu pojiöùoven, tak odbornè ve ejnosti. Samoz ejmï, ûe nenì vöechno hotovo, ale to asi nebude nikdy. Je toho vöak dost na to, aby se na tom dalo stavït a v sledky vyuûìvat podstatnï vìce, neû je tomu nynì. P estoûe se tato sekce zab v natolik v znamn mi tèmaty, jako je nap Ìklad odcizenì majetku, nebo pojistn mi podvody, nejvìce se jì poda- ilo Ñzviditelnitì po loúsk ch srpnov ch povodnìch. Po tïchto katastrofick ch ud lostech se zaëalo urychlenï diskutovat o problèmech, o kter ch se sice jiû d Ìve mluvilo, ale nikoho aû tak Ñnep lilyì. NicmÈnÏ povodnï jsou v eöenì, d leûit m problèmem je eöenì z brany ökod v problematice odcizenì a podvodu v majetkovèm pojiötïnì. Pat Ì to mezi priority pr ce vaöì sekce? TechnickÈ ot zky zabezpeëenì majetku proti vloup nì jsou velice sloûitè a pro vïtöinu zamïstnanc pojiöùoven, aù to jsou obchodnì z stupci nebo likvid to i, ale i pro ostatnì, Ëasto nesrozumitelnè. Na rozdìl od ostatnìch oblastì rizik je zde totiû mnohem sloûitïjöì situace uû proto, ûe se zde doned vna nebylo o co op Ìt, z Ëeho vych - zet. Nap Ìklad na rozdìl od poû rnì tematiky, kter je tradiënï podporovan st tem, v oblasti zabezpeëenì nic takovèho nenì, nebo doned vna nebylo. Snad nejfrekventovanïjöìm rizikem se staly povodnï, kde se takè uû hodnï udïlalo ñ m me k dispozici prvnì povodúovè mapy a oëek v me jejich informaënì systèmy. Jedn se o oblast sledovanou ve ejnostì, a i kdyû se dost v docela sluönï do podvïdomì obecnèho zabezpeëenì majetku, st le platì, co jsem jiû naznaëil: majetkovè pojiötïnì je st le sloûitè a nep ehlednè, tìm p - dem v pojiöùovn ch tïûko zpracovatelnè a vyuûitelnè. A to bylo pr vï hlavnìm d vodem proë»ap z Ìdila PojiötÏnÌ a ochrana majetku Rozhovor s p edsedou sekce pojiötïnì majetku»ap PhDr. Michaelem Neuwirthem vlastnì posuzovatelsk org n ñ CertifikaËnÌ institut»ap, s. r. o. ñ a proë se touto ot zkou systematicky zab v.»ap vytvo ila systèm posuzov nì kvality zabezpeëenì majetku. To t k se jak mechanickèho zabezpeëenì, tak i elektrick ch zabezpe- ËovacÌch systèm (EZS), a v poslednì dobï i bezpeënostnìch sluûeb. Cel systèm je stavïn na solidnìm z kladu blokovè v jimky, kter n s opravúuje vyd vat vlastnì p edpisy, normy a doporuëenì, aniû bychom se s tìm dost vali do rozporu hospod skè soutïûe. SystÈm nenì budov n na nïjakèm subjektivnìm know-how, byù n m to v zaë tcìch b valo podsouv no, ale stojì na perspektivnìch z kladech evropsk ch norem. Tam, kde normy chybì, vyuûìv me jako z kladu normy CEA, zejmèna VdS, kter v tïchto ot zk ch v CEA hraje prim. Takûe systèm hodnocenì kvality, jak jej prov dì CI»AP, je sv m zp sobem jedineën? D se to tak Ìci, protoûe to, co nabìzì systèm kvality»ap je dost odliönè od dosavadnìch zp sob definov nì a popisov nì zabezpe- ËovacÌch za ÌzenÌ, z mk, dve Ì, oken, tak jak jsme na to byli zvyklì od vïtöiny pojiöùoven. SystÈm kvality»ap totiû vych zì z platnè normy»sn P ENV 1627, kter mìsto toho, aby se pokouöela p edepisovat, jak m z mek vypadat, jak m b t proveden, z Ëeho se m skl dat, nebo jak m b t konstruov n, tak se zamï uje pouze na to, jak m b t z mek odoln, coû je urëitï daleko praktiëtïjöì metoda, protoûe vöechny ty technickè popisky majì minim lnï dvï nev hody. Jednak nejsou dostateënï p esnè, jednak nestaëì sledovat technick v voj. S kaûd m nov m modelem z mku se samoz ejmï objevì novè metody jeho p ekon - v nì. Na to zase okamûitï reaguje v zkum, v voj a v roba nov ch z mk. A tak auto i uvedenè normy rezignovali na snahu popisovat technickè detaily, ale pouze p edepsali stupnï doby pr lomovè odolnosti kaûdèho za ÌzenÌ a podle tèto doby a podle toho, jak je kterè zabezpeëovacì za ÌzenÌ schopno odol vat p i pouûitì zase jen velice obecnï stupúovan ch n stroj, od tïch neprimitivnïjöìch, jako je p Ëidlo nebo sekera, aû po velice sofistikovanè n ËinÌ profesion lnìch zloëinc. Podle doby odolnosti tato norma dïlì vöechny zabezpeëovacì za ÌzenÌ v podstatï do 6 t Ìd. N m, pokud nechceme z mky vyr bït nebo je snad p ekon vat, to umoûúuje se nestarat o detaily typu jak je z mek sestaven, ale zajìm n s jedinï za azenì, do jakè bezpeënostnì t Ìdy podle tèto normy pat Ì, aù uû jde o z mek nebo bezpeënostnì za ÌzenÌ. Vyhled vat za azenì klasifikace podle normy, nenì to pro bïûnou praxi obtìûnè? To je pravda, je to nejen obtìûnè, ale i nepraktickè, zvl öù pokud se jedn o oblast pojiötïnì obëan nebo mal ch podnikatel. Nem ûeme oëek vat, ûe klienti nebo pojistitelè majì moûnost i chuù hledat v norm ch a podle nich se orientovat. NaötÏstÌ vznikla velice Ëinn pom cka ñ systèm znaëenì v robk nazvan Pyramida bezpeënosti. V kaûdèm trochu lepöìm ûelez stvì je moûnè si vybrat z nabìdky z mk, cylindrick ch vloûek nebo bezpeënostnìch ötìt oznaëen ch logem barevnèho troj helnìëku s ËÌseln m stupnïm Pyramidy bezpeënosti. Tento grafick symbol velice jednoduöe, p ehlednï a srozumitelnï zobrazuje za azenì podle uvedenè normy a jeho pouûitì je pak velice jednoduchè a z kaznìk nemusì vyhled vat nebo se pt t po certifik tu podle uvedenè normy. Jen se podìv na obal z mku a je mu jasnè, jak vysokou poskytuje ochranu. KterÈ v robky jsou dnes ozna- Ëeny Pyramidou bezpeënosti? Jsou to vïtöinou v robky vöech hlavnìch renomovan ch v robc, aù uû jde o cylindrickè vloûky, visacì z mky nebo bezpeënostnì ötìty apod. To samoz ejmï neznamen, ûe by v robky ostatnìch firem, kterè nep istoupily k PyramidÏ bezpeënosti (t eba proto, ûe se jim nechce platit licenënì poplatek), nebyly stejnï kvalitnì. Ti pak musejì prokazovat kvalitu sv ch v robk sloûitï podle normy. Pyramida bezpeënosti je proto bezpochyby v hodou, protoûe umoûúuje snadnou i rychlou orientaci i mènï pouëen ch z kaznìk, a nebo t eba i pracovnìk m pojiöùoven. ZohledÚujÌ pojiöùovny ve sv ch podmìnk ch Pyramidu bezpeënosti?»ap mïla od poë tku velk problèm v bec tento systèm vytvo it a p ekonat odpor ze strany odborn ch kruh a lobbistick ch skupin. Pak se ale stala paradoxnì situace. Kdyû skonëila platnost d vno zastaralè normy na elektrickè zabezpeëovacì systèmy»n , tak sami z stupci tïchto odborn ch kruh, v robc, dovozc a mont ûnìch firem se na»ap obr tili se û dosti, zda by»ap nezaëala hr t svoji roli, tak jak to je zvykem ve svïtï, a nevnesla do toho nïjak po dek. Aby vïdïli, co majì montovat a z kaznìci, aby 8 POJISTNÝ OBZOR 7/2003

8 vïdïli, co majì chtìt, aby mohli b t pak dob e pojiötïni. NÏkte Ì z nich n m z roveú navrhovali eöenì. MÏli p ipraveny svè p edpisy a zformulovanè p edstavy. Od»AP oëek vali, ûe je pouze p evezme, posvïtì a zaötìtì. NepochybnÏ mnoho z tïchto aktivit bylo mìnïno dob e a ËestnÏ, ale nïkdy jsme mïli podez enì, ûe to bylo ponïkud vedeno snahou sledovat vlastnì profit a dob e prodat nïco, co by bylo z pr vnìho hlediska velmi problematickè. M ûeme mìt pracovnì podobu n vrhu evropskè normy pro vlastnì pot ebu, ale rozhodnï ji nem ûeme publikovat a vydat jako p edpis, byù jako smïrnici»ap. Proto p ed p r lety»ap vzala tyto odbornè kruhy za slovo, chopila se toho kolu a zaloûila CertifikaËnÌ institut. A se vöì pèëì a nez vislostì zaëala zav dït vlastnì standardy postavenè na solidnìch a nezpochybniteln ch z - kladech. A to vyvolalo velk odpor, a my museli velmi dlouho vèst jedn nì s r zn mi jednotlivci nebo jejich uskupenìmi a korporacemi, neû se n m poda ilo tento odpor p ekonat. Dnes uû je situace jin, vïtöina odborn ch kruh akceptovala snahu»ap, pochopila, ûe to nenì nic proti jejich z jm m, ûe systèm, kter»ap nastoluje, je v hodn pro ty schopnè a solidnì, umoûúujìcì je odliöit od nesolidnìch a nekal ch konkurent. Takûe dnes naöi partne i z odborn ch kruh zabezpeëovacìho pr myslu vìtajì Ëinnost»AP a jenom netrpïlivï ËekajÌ, kdy zaëneme vyvìjet silì v tom smïru, aby to z kaznìci i pojiöùovny p Ìmo vyûadovali. Pokud je mi zn mo, tak i v tomhle smïru se uû Ñledy pohnulyì a mnoho pojistitel majetku uû do sv ch pojistn ch podmìnek doloûek, metodik a internìch pokyn zakotvila pr vï prvky bezpeënostnìho systèmu. NicmÈnÏ souhlasìm, ûe je pot eba toho jeötï spoustu udïlat, zejmèna v bïûnè praxi pojiöùoven, aby obchodnì z stupce kterèkoliv pojiöùovny p i sjedn v nì umïl z kaznìkovi vysvïtlit a doporuëit zabezpe- ËenÌ majetku pr vï na b zi systèmu kvality»ap. MyslÌm si, ûe je pot eba co nejd Ìv udïlat maximum pro zp ÌstupnÏnÌ tohoto systèmu pro celou sìt odborn ch k dr pojiöùoven, aù to jsou likvid to i nebo obchodnì z stupci, upisovatelè rizik, riskmanaûe i, zkr tka, aby se ho nauëili pouûìvat. Jak je situace s Pyramidou bezpeënosti v oblasti elektrick ch zabezpeëovacìch systèm ve srovn nì s tïmi mechanick mi? V EZS je ta problematika horöì, protoûe za ÌzenÌ jsou mnohem sloûitïjöì. EZS jako systèm se skl d z ady prvk : od st edny p es jednotlivè detektory, po signalizaënì za ÌzenÌ atd. Kvalita celèho systèmu je urëena jak mnoûstvìm prvk, tak i kvalitou jednotliv ch komponent, ale i spr vnostì jejich kombinacì a umìstïnì. Je to cel ada promïnn ch, a na to musì b t opravdu expert, aby systèm z hlediska kvality objektivnï posoudil. To je zase problèm. M lokter z pojiöùov k a tak ka û dn z bïûn ch klient je takov odbornìk, aby to mohl posoudit. To je takè hlavnìm d vodem, proë si myslìm, ûe systèm kvality CI»AP s atesty el. zabezpeëovacìch systèm je geni lnì pom ckou. Atest je dokument (takov mal technick pr kaz), kter je ke kaûdèmu zabezpeëovacìmu za ÌzenÌ jeho autor, resp. dodavatel, povinen vystavit. Na tomto atestu je p ÌsluönÈ za ÌzenÌ zevrubnï pops no, a n s, aù uû jako pojiöùov ka nebo klienta m ûe zajìmat jedin dek, kde je uveden stupeú zabezpeëenì objektu. Je to stejnè jako u Pyramidy bezpeënosti. Kdyû uvidìme, ûe na atestu je nap Ìklad zaökrtnuta Ëty ka, m ûeme si b t jisti, ûe zabezpeëovacì za ÌzenÌ je na nejvïtöì rovni. SystÈm kvality se zab v i ot zkou bezpeënostnìch sluûeb, coû je zatìm poslednì oblast, do kterè se»ap prost ednictvìm CI pustila (zavedla systèm posuzov - nì kvality d vïryhodnosti profesionality tïchto subjekt ). CI registruje dodavatele EZS nebo provozovatele pultu centr lnì ochrany, dnes i poskytovatele fyzickè ostrahy, a registruje je na z kladï provï enì jejich odbornosti a spolehlivosti, a tyto firmy registruje jen za podmìnky, ûe se p Ìsluön spoleënost zav ûe ve svè praxi dodrûovat standardy smïrnice normy»ap. V republice existuje ada provozovatel pultu centr lnì ochrany, na kterè EZS b vajì napojenè, ale samoz ejmï jsou to provozovatelè r znè kvality. To pak m ûete mìt sebelepöì EZS, ale pokud nenì napojena na kvalitnì pult, kter sign l nezaznamen nebo ho nespr vnï vyhodnotì, p ÌpadnÏ nezareaguje v bec, tak je celè zabezpeëovacì za ÌzenÌ na nic, protoûe fin lnì kon, kv li kterèmu je celè za ÌzenÌ po Ìzeno, selûe. Proto takè»ap vydala na b zi evropsk ch norem p esnè smïrnice, jak m b t pult centr lnì ochrany vybaven a organizaënï person lnï zabezpeëen a provozov n. ObdobnÈ to je i u firem, kterè poskytujì fyzickou ochranu, nebo kterè montujì zabezpeëovacì za ÌzenÌ. D leûit m aspektem je, ûe pr vï firma, kter je registrovan m dodavatelem EZS, je povinna instalaci provèst v souladu se smïrnicemi»ap a jako sou- Ë st dod vky je povinna vystavit atesty (nap. dodavatel zabezpeëovacìch za ÌzenÌ je registrov no asi 55, nïkolika z nich vöak registrace byla zruöena, protoûe souë stì registrace jsou i kontroly, podmìnky dodrûov nì a pokud nïkdo nespl- Úuje to, k Ëemu se zav zal, je z registrace vyökrtnut). P es pades t dodavatel, kte Ì pokr vajì celou»r, umoûúujì kterèmukoli z kaznìkovi a jakèkoli pojiöùovnï v celè republice najìt solidnìho dodavatele, jehoû kvalita, spolehlivost a odbornost byla ovï ena a je pod pr bïûn m dohledem»ap. A vaöe slovo z vïrem? Kdyû se zab v te kvalitou zabezpeëenì majetku proti vloup nì, aù uû jako pojistitel nebo pojiötïn, vyuûìvejte k tomu jednoduchèho zp sobu systèmu kvality»ap. Orientujte se p edevöìm podle Pyramidy bezpeënosti, pokud se bude jednat o EZS, ptejte se na atest, a kdyû se bude jednat o posouzenì firmy, aù uû toho, kdo za ÌzenÌ dodal, kdo na nì prov dì servis nebo kdo na nì kontroluje pult centr lnì ochrany, zajìmejte se o to, zda je registrovan CI»AP. Je to jednoduchè, uûiteënè a praktickè. Kdyû to nedïl te, hazardujete se sv mi penïzi. DÏkuji za rozhovor. Eva Trojanov POJISTNÝ OBZOR 7/2003 9

9 Ing. ZdenÏk Veiner, CertifikaËnÌ institut»ap, s.r.o. SystÈm ÌzenÌ kvality UplatnÏnÌ vïtöiny organizacì na naöem trhu a na trhu EvropskÈ unie bude z viset mimo jinè i na kvalitï v robku a poskytovan ch sluûeb. Konkurence na dom - cìch i svïtov ch trzìch vyûaduje vyhovït nejen z konn m poûadavk m, ale i pot eb m z kaznìk, a to se standardnì rovnì kvality. P edpokladem pro splnïnì n roën ch podmìnek je zìsk nì certifik tu systèmu ÌzenÌ kvality (jakosti) od akreditovanèho certifikaënìho org nu. To bude jednou z podmìnek spïchu na trhu. CI»AP p ich zì s podporou organizacìm, kterè p sobì v bezpeënostnìm pr myslu a majì z jem o aplikaci systèmu ÌzenÌ kvality na svè Ëinnosti. Jedn se zejmèna o mont û poplachov ch systèm (EZS, EPS, CCTV atd.), poskytov nì fyzickè ochrany a provoz pultu centralizovanè ochrany (PCO). Institut zaû dal o rozöì enì Ëinnosti certifikaënìho org nu o certifikaci systèm ÌzenÌ jakosti pro organizace poskytujìcì ochranu majetku a osob. V souëasnè dobï probìh jeho provï ov nì a hodnocenì»esk m institutem pro akreditaci. Ukon- ËenÌ procesu akreditace je p edpokl d no ve 3. ËtvrtletÌ Kaûd organizace bez ohledu na velikost, formu a obor Ëinnosti nabìzì kvalitu sv ch produkt vyj d enou v nejr znïjöìch variant ch. JejÌ konkrètnì podoba z visì na popt vce trhu, struktu e a kultu e organizace. P edpokladem spïchu p i vytv enì modernìho a funkënìho ÌzenÌ jakosti je vyuûitì obecnï platn ch z sad s uplatnïnìm mezin rodnì normy ISO n Organizace je orientovan na svè z kaznìky, kte Ì jsou hlavnìm zdrojem jejìch p Ìjm. MÏla by proto db t na jeho spokojenost, porozumït jejich souëasn m i budoucìm poûadavk m, plnit jejich p nì a snaûit se v mnoha smïrech p ekon vat jejich oëek v nì. n VedenÌ ñ management organizace plnï odpovìd za stanovenì cìl a smïru v voje. Vytv Ì p ÌznivÈ podmìnky a prost edì, ve kterèm se pracovnìci organizace mohou plnï zasadit o naplnïnì jejìch cìl. n P ipravenost, schopnosti a osobnì aktivita kaûdèho pracovnìka na vöech rovnìch m b t vyuûita ve prospïch organizace. n VeökerÈ Ëinnosti organizace, kterè majì nïjak vztah ke kvalitï dod van ch produkt (v robk Ëi sluûeb), musì b t pops ny v jednotliv ch procesech se zamï enìm na efektivnì dosahov nì cìl. n Management p istupuje k ÌzenÌ systèmovï. U vz jemnï prov zan ch proces musì mìt jasnï stanovenè podmìnky, kterè vedou k urëenèmu cìli (jsou pochopeny, akceptov ny a podporov ny vöemi zainteresovan mi pracovnìky). n Podstatou zavedenì systèmu ÌzenÌ kvality je neust lè zlepöov nì jako trval snaha o udrûenì se na p ednìm mìstï mezi organizacemi v danèm oboru. Je nutnè vynakl dat pat iënè silì pro zìsk nì nov ch z kaznìk a pe- Ëovat o souëasnè z kaznìky. n P Ìstup k rozhodov nì musì b t vûdy vïcn. Jednotliv rozhodnutì musì b t zaloûena na podrobnè anal ze objektivnìch daj a informacì. n Mezi organizacì a jejìmi dodavateli musì b t vyv ûenè, vz - jemnï v hodnè a prospïönè vztahy. Tato zd nlivï jednoduch pravidla jsou Ëinn pouze tehdy, pokud jsou d slednï dodrûov na. Kvalita nesmì z stat pouze na papì e. SystÈm ÌzenÌ kvality musì b t st le ûiv ñ je nutnè s nìm neust le pracovat a aktualizovat jej. ZpÏtnÏ zìskanè informace je pot eba spr vnï vyhodnotit a uëinit n - pravn opat enì. SystÈm musì slouûit k Ëelu, k jakèmu byl vytvo en a nesmì se st t p ek ûkou nebo dokonce brzdou v rozvoji organizace. Z kladnìm dokumentem systèmu ÌzenÌ kvality je zpracovan p ÌruËka jakosti organizace. Zde jsou popsanè vöechny Ëinnosti v procesech, kter mi se organizace opravdu zab v. Obsahem je popis kol nebo ËinnostÌ, kterè se majì vykonat, kdo je m vykonat a v jakèm po adì. U kaûdèho postupu je d leûitè odpovïdït na to, zda Ëinnost smï uje k danèmu cìli, zda p in öì p idanou hodnotu pro z kaznìka a jak m p Ìnosem bude pro organizaci. Kaûd proces musì b t zajiötïn p Ìsluön mi zdroji (lidsk mi, materi lnìmi, finanënìmi atd.). StanovÌ se odpovïdnosti pracovnìk za jednotlivè kroky, koly nebo Ëinnosti a p edepìöe se pot ebn dokumentace. UrËÌ se pravidla a zp soby monitorov nì a mï enì tak, aby mohla b t uëinïna n pravn a preventivnì opat- enì. OdpovÏdnost vedenì Pod tìmto pojmem se skr vajì Ëinnosti, kterè majì vliv na vöechny ostatnì procesy organizace a podstatnï ovlivúujì jejì celkov v voj a urëujì jeho smïr. D vajì z kladnì informace, s jak mi cìli, zdroji, metodami a produkty pracovat. ZajiöùujÌ zn most organizace na trhu a vytv Ì image v Ëi ve ejnosti. Mezi tyto procesy se adì pl nov nì a ÌzenÌ v voje organizace, ÌzenÌ zmïn, informov nì, komunikace. Pat Ì sem i v voj nov ch produkt, protoûe se jedn o strategick proces, kter n slednï urëuje vöechny ostatnì procesy. Do systèmu je nutnè zahrnout i systematickè sledov nì a ÌzenÌ n klad a finanënìch p Ìnos. UplatÚov nì takov ch hledisek je nezbytnè pro Ëinnost tohoto systèmu. N klady majì vliv na cenu v robku nebo sluûby a tìm ovlivúujì rozhodov nì z kaznìka. Pl nov nì Zpracov nì marketingovèho pl nu, jakoûto p edstavy o komerënìm vyuûitì inovaënìho n padu, musì probìhat souëasnï s v vojem novèho produktu. Tento pl n musì b t k dispozici d vno p ed tìm, neû je produkt p ipraven ke vstupu na trh. V chozì z kladnou pro formulaci marketingov ch pl n a cìl je anal za trhu. Pl nov nì se t k vöech realizaënìch proces, kterè se majì pro splnïnì kol kvality prov dït. Anal za trhu Pro spr vnè nastavenì v chozìho stavu zlepöov nì je nutnè zn t nejen svoji vlastnì situaci, ale takè situaci na trhu. Anal za trhu je zaloûena na shromaûôov nì vöech relevantnìch informacì a jejich posuzov nì v souladu s ot zkou: ÑCo nabìdnout a komu?ì. Ëinn anal za poskytne p ehled zejmèna o: n stavu trhu a jeho v vojov ch trendech, n jednotliv ch segmentech trhu a vznikajìcìch pot eb ch, n chov nì z kaznìk ve sledovanè oblasti, n p ipravenosti a moûnostech konkurence, n mìstnìch vnïjöìch vlivech. NesmÌme zapomenout takè na öiröì okolì trhu, nap. na: n hospod skou situaci v regionu, n stav legislativy a p ipravovanè zmïny pod r zn mi vlivy, n situaci soci lnìho rozvoje, n trendy v voje vïdy a techniky, n moûnost vstupu zahraniënì organizace na trh. KomplexnÏ proveden anal za d v odpovïô na ot zky celkovè situace, trendy v voje a zejmèna na jejich p ÌËiny. D le jak je perspektiva trv nì a kdy oëek vat zmïny. Zda d sledky nejbliûöìho v voje situace budou znamenat pro organizaci p Ìleûitost nebo hrozbu. Se zav dïnìm systèmu ÌzenÌ v organizaci se vyhodnotì jejì 10 POJISTNÝ OBZOR 7/2003

10 vnit nì prost edì neboli jejì slabè a silnè str nky. Na siln ch str nk ch je postavena jejì hlavnì strategie. SouËasnÏ je nutnè zn t i slabiny v z jmu jejich odstranïnì anebo alespoú korekce, aby nemohly ovlivnit negativnï proces vstupu novèho nebo jiû zavedenèho produktu na trh. Komunikace Komunikace uvnit organizace je velice d leûit pro p enos a doplnïnì informacì nejenom mezi jednotliv mi procesy, ale i uvnit procesu samotnèho. P Ìsluön sdïlenì se musì dostat na vöechny rovnï a funkce. Mimo stnì a pìsemn sdïlenì lze vyuûìt techniku, jako je telefon a poëìtaëov sìù ( , intranet), a pro speci lnì Ëely nap. kamerov systèm. Komunikace se z kaznìkem p in öì nejen informace o jeho spokojenosti s produktem organizace, ale i podnïty na zlepöov nì. Spokojen z kaznìk Ëasto vyûaduje dalöì produkty nebo d v doporu- ËenÌ sv m zn m m. Procesy managementu zdroj Z n zvu je patrnè, ûe se jedn o jeden ze z kladnìch kamen systèmu jakosti. Jde o zajiötïnì veöker ch zdroj, kterè organizace pot ebuje k realizaci sv ch proces. Jsou to finanënì, lidskè, energetickè, technickè a materi lnì zdroje. Vöechny tyto zdroje musì b t p esnï a efektivnï napl nov - ny a realizov ny. Lidsk m zdroj m musì b t vïnov na zvl ötnì pozornost. Nejd Ìve jsou stanoveny poûadavky na jednotlivè zamïstnance. Na z kladï p edepsanèho postupu je prov dïn jejich v bïr (testy, pohovory) a po p ijetì do zamïstn nì proch zì ökolenìm a podle pot eb dalöìm vzdïl - v nìm. ÿìzenì lidsk ch zdroj T movè uspo d nì organizace m ûe p inèst adu pozitivnìch zmïn, vëetnï flexibility a v konnosti. Vyûaduje to vöak splnit ur- ËitÈ p edpoklady, coû klade zvl ötnì n roky na pr ci manaûera. T mov orientace zjednoduöuje a zrychluje pracovnì i rozhodovacì procesy, posiluje zamï enì organizace na z kaznìky a trh, m vliv na vyööì pracovnì spokojenost zamïstnanc, vytv Ì p ÌznivÏjöÌ prost edì pro p enos znalostì a zkuöenostì, celkovï zvyöuje odpovïdnost zamïstnanc, pracovnì iniciativu a schopnost pruûnï reagovat na zmïny. P echod k t movè organizaci vyûaduje zpravidla v bïr vhodn ch osob a specifick trèninkov program zamï en na rozvoj nezbytn ch manaûersk ch schopnostì jako je ÌzenÌ, kontrola v konnosti a n klad, motivovat ostatnì, eöit problèmy a konflikty a stanovovat cìle. Realizace produktu Jde o hlavnì procesy vztaûenè k z kaznìkovi. Proto je nutnè zjiöùovat vöechny poûadavky z kaznìka a jasnï je specifikovat. Realizace produktu musì splúovat nejen poûadavky z kaznìka, ale musì vyhovït i poûadavk m vypl vajìcìch z p edpis a z kon (bezpeënost, ochrana spot ebitele atd.). Procesy mï enì, anal zy a zlepöov nì Jsou-li procesy napl nov ny, zajiötïny zdroje a z kladnì obchodnì a realizaënì procesy probìhajì, je nutn jejich pravideln kontrola. P ÌpadnÈ neshody je nutnè okamûitï napravit. Z kaûdèho procesu by mïl vych zet mï iteln v stup, kter je podkladem pro hodnocenì a anal zu ke zlepöov - nì. D leûit m parametrem je spokojenost z kaznìka. Tu lze zjiöùovat nap. dotaznìkovou akcì, z po- Ëtu reklamacì a stìûnostì nebo naopak z rozöì en ch objedn vek. Proces mï enì, anal zy a zlepöov nì n m tvo Ì d leûitou zpïtnou vazbu, kter n m posouv systèm ÌzenÌ kvality neust le vp ed. Certifikace systèmu jakosti poskytuje z kaznìk m d vïru, ûe tento systèm je schopen zajiöùovat produkty, kterè v plnè mì e splúujì poûadavky na nï kladenè. VynaloûenÈ prost edky na zavedenì systèmu jakosti a jeho certifikaci se organizaci nïkolikan sobnï vr tì. S pl novan m vstupem do EvropskÈ unie, kde jsou v öe uvedenè standardy bïûnou z leûitostì, m p ipraven organizace velkè öance uspït. Cesta do EU v oboru poû rnï bezpeënostnìch za ÌzenÌ Ing. Pavel Ryb, p edseda pracovnì skupiny Poû rnì ochrana a z stupce»ap v sekci Poû r CEA KtradiËnÌm z jmov m oblastem pojistitel na seku prevence p ed poû ry pat Ì poû rnï bezpeënostnì za ÌzenÌ (d le jen PBZ) ñ elektrick poû rnì signalizace, hasicì za ÌzenÌ a za ÌzenÌ odvïtr nì tepla a kou e, a to pro jejich prokazatelnï nejvyööì p Ìnos ve sniûov nì ökod zp soben ch poû ry. Samoz ejmï, pokud jsou navrûena podle relevantnìch n vrhov ch poûadavk a je u nich zajiötïna trval provozuschopnost. To je takè d vodem, proë pojistitelè tradiënï vïnujì p edpisovè a zkuöebnì problematice, t kajìcì se PBZ, maxim lnì pozornost. V sou- ËasnÈ dobï jsou to p edevöìm aktivity v r mci harmonizace technick ch dokument, kterè probìhajì na evropskè rovni, tj. v sekci Poû r EvropskÈho pojiöùovacìho v boru (d le jen CEA) a v normalizaënìch org nech CEN a CENELEC. Mezi evropskè renomovanè zkuöebnì laborato e a p ejìmacì org ny, kterè nejv raznïji ovlivúujì p edpisovou oblast v oboru PBZ, prov dïjì statistick sledov nì a realizujì v zkumnè a v vojovè programy, pat Ì nïmeck VdS, anglick LPC a francouzsk CNPP. Koordinaci tïchto ËinnostÌ jiû po adu let zajiöùuje CEA. ProbÌhajÌcÌ harmonizace technick ch dokument je zamï en na sjednocenì technick ch p edpis, norem, postup shody a zp sobu dozoru nad dodrûov nìm poûadavk technickè legislativy. V plnèm rozsahu se t k i oboru PBZ. Poû rnï bezpeënostnì za ÌzenÌ z d vodu v znamu pro ochranu zdravì ûivot obëan, jejich bezpeënosti a ochranu proti poû ru pat Ì do tzv. regulovanè oblasti v robk a ËinnostÌ chr nïn ch st tem. V öe uveden PBZ jsou stanoven mi v robky k posouzenì shody podle z kona 22/ 1997 Sb., o technick ch poûadavcìch na v robky ve znïnì pozdïjöìch p edpis a na ÌzenÌ vl dy Ë. 163/2002 Sb., kter m se stanovì technickè poûadavky na vybranè stavebnì v robky ve znïnì pozdïjöìch p edpis. CÌlem posuzov nì shody je vytvo- it podmìnky pro bezbarièrovou v mïnu zboûì v EU. Proces posuzov nì shody vytv Ì p edpoklad, ûe p jde o v robky bezpeënè, coû bude prokazovat znaëka CE p idïlen v robku na z kladï jedinèho posouzenì shody, bez nutnosti opakovat tento proces v jednotliv ch zemìch. V hierarchii dokument, kterè jsou pro posuzov nì shody rozhodujìcì, to jsou p edevöìm evropskè harmonizovanè normy. V nich jsou definov ny v r mci p Ìlohy ZA konkrètnì vlastnosti, kterè jsou p edmïtem posouzenì shody. Do 5ti let lze oëek vat, ûe v robkov z kladna PBZ ñ komponenty a systèmy bude plnï pokryta harmonizovan mi evropsk mi normami. To bude v EU p edstavovat v znamn historick meznìk v harmonizaci technick ch norem, kter bude spojen se z nikem nespoëetnèho mnoûstvì n rodnìch p edpis, technick ch podmìnek a specifikacì s adou souvisejìcìch pozitivnìch d sledk, kterè se projevì zejmèna v ekonomickè oblasti. Jak je souëasn a v hledov stav v oblasti harmonizovan ch norem v»r v oboru PBZ, je patrnè z tabulek 1 aû 3. TuËnÏ jsou zv raznïny tituly, kterè byly jiû vyd ny jako»sn EN. KromÏ harmonizovan ch norem je t eba i do budoucna poëìtat s vyuûìv nìm dalöìch relevantnìch technick ch dokument. D vodem je zdlouhav proces tvorby evropsk ch norem. To m za n sledek, ûe normy EN v dobï vyd nì neodr ûejì stav vïdy a techniky danèm oboru, coû je pro pojistitele neakceptovatelnè. Tato situace vyvol v nutnost reflektovat novè komponenty a tech- POJISTNÝ OBZOR 7/

11 Tab. 1 HasicÌ za ÌzenÌ VodnÌ ñ Sprinklerov ñ Sprejov ñ Mlhov PÏnov ñ Na tïûkou pïnu ñ Na st ednì pïnu ñ Na lehkou pïnu Plynov ñ Na CO 2 ñ Na inertnì plyny ñ Halonov Pr ökov Tab. 2 Elektrick poû rnì signalizace»sn-en EN 12845»SN EN »SN EN »SN EN »SN EN EN EN EN EN EN EN EN EN EN EN EN EN EN EN »SN EN »SN EN »SN EN »SN EN EN EN EN EN EN EN EN EN »SN EN »SN EN »SN-EN»SN EN 54-1»SN EN 54-2»SN EN 54-3»SN EN 54-4»SN EN 54-5»SN EN 54-7 EN 54-10»SN EN 54-11»SN EN 54-12»SN EN 54-13»SN EN Vydan technick specifikace EN nologie ochrany formou technick ch podmìnek, kterè p ipravuje a vyd v CEA. Zpracov nì tïchto technick ch dokument v p Ìpadech, kdy nejsou pro dan v robek evropskè harmonizovanè normy, p ipouötì i novelizovan blokov v jimka, vydan jako Na ÌzenÌ Rady Ë. 358/ 2003 z 27. dubna CÌlem pojistitel je vykr t do doby vyd nì p ÌsluönÈ evropskè normy p edpisovè vakuum v danè oblasti PBZ nediskriminaënìmi n vrhov mi poûadavky, kterè vych zì z dlouhodob ch statistik a v zkumn ch program. Vûdy se vych zì z podklad odr ûejìcìch poslednì stav vïdy a techniky. Obvykle je to v tè dobï existujìcì poslednì n vrh evropskè normy nebo jin relevantnì podklad, nejëastïji technickè podmìnky vyd vanè VdS nebo LPC. TechnickÈ podmìnky CEA majì evropsk konsenzus, coû je jednoznaënï adì p ed n rodnì technickè specifikace, nemluvï o projekënìch p edpisech v robc. St vajì se tak technick m dokumentem, kter definuje jednotnè n vrhovè poûadavky pro dan komponent a systèm, mnohdy se znaën m p edstihem p ed vyd - nìm p ÌsluönÈ evropskè harmonizovanè normy. V p ÌpadÏ sprinklerov ch za ÌzenÌ je to nap. 8 let. TechnickÈ podmìnky CEA sehr - vajì v znamnou roli v harmonizaci evropsk ch n vrhov ch poûadavk v oboru PBZ, s kter mi jsou obvykle v maxim lnì shodï. P Ìkladem jsou sprinklerov za ÌzenÌ, kde se podle jednotn ch evropsk ch n vrhov ch poûadavk projektujì tato hasicì za ÌzenÌ v»r jiû od r. 1998, kdy»ap vydala technickè podmìnky»ap CEA 4001 Sprinklerov hasicì za ÌzenÌ. Projektov nì a mont û. V souëasnè dobï se p ipravuje jiû t etì revidovanè vyd nì tïchto technick ch podmìnek, jejichû zavedenìm byl obor sprinklerov ch hasicìch za ÌzenÌ uveden v»r na evropskou roveú obvyklou v zemìch EU. Poznatky z CEA a p ÌmÈ kontakty se zahraniënìmi specialisty v r mci tèto evropskè platformy umoûnily v raznï eliminovat nïkterè pokusy o ÑzlevÚov nìì sprinklerov ch hasicìch za ÌzenÌ, jehoû d sledkem by byla jejich nepochybnï menöì Ëinnost a neakceptovatelnost pro pojistitele a zajistitele. CEA vydala a postoupila Ëlensk m n rodnìm asociacìm k zavedenì v oboru PBZ celkem 5 technick ch podmìnek, t kajìcìch se protipoû rnìch systèm a 22 technick ch podmìnek na komponenty vodnìch a plynov ch hasicìch za ÌzenÌ. Sprinklerov hasicì za ÌzenÌ. Navrhov nì, mont û, drûba Sprinklery MokrÈ ventilovè stanice SuchÈ ventilovè stanice PoplachovÈ zvony SpÌnaËe pr toku vody PotrubnÌ spoje Z vïsy potrubì TlakovÈ spìnaëe ZaplavovacÌ ventilovè stanice ÿìdìcì ventily s tepelnou pojistkou St ednï a vysokorychlostnì vodnì sprejovè hubice SprinklerovÈ ËerpacÌ za ÌzenÌ Poûadavky a zkuöebnì metody pro elektrickè automatickè spouötïcì a zpoûôovacì za ÌzenÌ Poûadavky a zkuöebnì metody pro neelektrickè automatickè spouötïcì a zpoûôovacì za ÌzenÌ Poûadavky a zkuöebnì metody pro ruënì spouötïcì za ÌzenÌ Poûadavky a zkuöebnì metody pro ventily vysokotlak ch z sobnìk a jejich spouötïëe Poûadavky a zkuöebnì metody pro vysokotlakè a nìzkotlakè sekënì ventily a jejich spouötïëe hasicìch za ÌzenÌ CO 2 Poûadavky a zkuöebnì metody pro neelektrick blokovacì za ÌzenÌ Poûadavky a zkuöebnì metody pro hubice hasicìch za ÌzenÌ CO 2 Poûadavky a zkuöebnì metody pro pruûnè spoje hasicìch za ÌzenÌ CO 2 Poûadavky a zkuöebnì metody pro speci lnì hl siëe poû ru Poûadavky a zkuöebnì metody pro tlakomïry a tlakovè spìnaëe Poûadavky a zkuöebnì metody pro v ûìcì za ÌzenÌ Poûadavky a zkuöebnì metody pro poplachov za ÌzenÌ Poûadavky a zkuöebnì metody pro zpïtnè ventily Poûadavky a zkuöebnì metody pro odorizaënì za ÌzenÌ nìzkotlak ch hasicìch za ÌzenÌ CO 2 Poûadavky a zkuöebnì metody pro z vïsy potrubì Poûadavky a zkuöebnì metody pro kompatibilitu komponent Poûadavky a zkuöebnì metody pro komponenty Pr ökov za ÌzenÌ. Projektov nì, konstrukce, drûba V»R je maxim lnì snaha zav dït technickè podmìnky CEA do praxe co nejd Ìve po jejich vyd nì N zev»sn-en (vydanè = tuënè pìsmo, p ipravovanè = norm lnì pìsmo) N zev»sn-en (vydanè = tuënè pìsmo, p ipravovanè = norm lnì pìsmo) vod st edna Poû rnì poplachov za ÌzenÌñsirÈny Nap jecì zdroj Hl siëe teplotñhl siëe bodovè Hl siëe kou eñhl siëe bodovè vyuûìvajìcì rozpt lenèho svïtla nebo ionizace Hl siëe plamene. BodovÈ hl siëe. Hl siëe tlaëìtkovè Hl siëe line rnì SystÈmovÈ poûadavky N vody pro projekci, mont û, obsluhu a drûbu Hl siëe multisenzorovè v CEA, coû se takè da Ì. D vodem je, ûe pro navrhov nì p edmïtn ch PBZ nem me ËeskÈ technickè nor- 12 POJISTNÝ OBZOR 7/2003

12 Tab. 3 Za ÌzenÌ pro usmïrnïnì pohybu kou e a tepla»sn-en EN EN EN EN »SN EN Vydan zpr va CR EN my, nebo jsou tyto normy zastaralè, coû je p Ìpad elektrickè poû rnì signalizace. OËek vanou zmïnu by mïlo u tohoto poû rnï preventivnìho systèmu p inèst ned vnè rozhodnutì technickè normalizaënì Ë. 124 o vyd nì evropskè technickè specifikace na navrhov nì EPS formou»sn s tìm, ûe na z kladï n vrhu z stupce»ap budou pro zpracov nì n rodnì p Ìlohy vyuûity technickè podmìnky CEA 4040:03 Elektrick poû rnì signalizace. Projektov nì a mont û. Naöe p Ìm Ëast v org nech CEA, jmenovitï v sekci Poû r, umoûúuje b t v p ÌmÈm kontaktu s evropskou praxì a v tomto smïru zamï ovat i aktivity pracovnì skupiny Poû rnì ochrana»ap, jakoû i vyuûìvat zìskanè poznatky p i jedn nìch v technick ch normalizaënìch komisìch. Zav dïnì technick ch podmìnek CEA, resp.»ap CEA, je cestou, jak zajistit adekv tnì ochranu akceptovatelnou pojistiteli, zajistiteli, investory a v neposlednì adï i klienty u tak komplikovan ch rizik, jako jsou vysokoreg lovè a jednopodlaûnì sklady, v ökovè budovy, supermarkety nebo kulturnì multicentra. Pro plnost je v dalöì Ë sti uveden v Ëet technick ch podmìnek CEA vydan ch»ap pod oznaëenìm»ap CEA nebo v origin lnì verzi CEA (bez p ekladu). Kurzivou jsou oznaëeny technickè podmìnky, s jejichû vyd nìm se poëìt v tomto a p ÌötÌm roce.»ap CEA 4001:98 Sprinklerov hasicì za ÌzenÌ. Projektov nì a mont û»ap CEA 4001:01 Sprinklerov hasicì za ÌzenÌ. Projektov nì a mont û CEA 4001: 03 Sprinklerov hasicì za ÌzenÌ. Projektov nì a mont û»ap CEA 4020:00 Za ÌzenÌ pro N zev»sn-en (vydanè = tuënè pìsmo, p ipravovanè = norm lnì pìsmo) TechnickÈ podmìnky pro kou ovè z stïny ñ poûadavky a zkuöebnì metody TechnickÈ podmìnky pro za ÌzenÌ pro p irozen odvod kou e a tepla TechnickÈ podmìnky pro ventil tory pro nucen odvod kou e a tepla SystÈmy pro odvod kou e a tepla Navrhov nì a v poëet za ÌzenÌ pro odvod kou e a tepla Navrhov nì, v poëtovè metody a postupy instalace systèm pro usmïrúov nì pohybu kou e pracujìcìch na z kladï rozdìl tlak p irozen odvod tepla a kou e. Projektov nì a mont û CEA 4008:97 Plynov hasicì za- ÌzenÌ na inertnì plyny. Projektov nì a mont û CEA 4007:97 Plynov hasicì za ÌzenÌ na CO 2. Projektov nì a mont û CEA 4019: 98 Monitorov nì hasicìch za ÌzenÌ na CO 2 CEA xxxx: 04 TechnickÈ podmìnky na za ÌzenÌ pro haöenì jisker CEA xxxx: 04 Plynov hasicì za- ÌzenÌ na inertnì plyny. Projektov nì a mont û CEA xxxx: 04 Plynov hasicì za- ÌzenÌ na zkapalnïnè uhlovodìky. Projektov nì a mont û CEA 4040: 03 Elektrick poû rnì signalizace. Projektov nì a mont û CEA xxxx: 03 Monitorov nì hasicìch za ÌzenÌ na inertnì plyny. V souëasnè dobï se dokonëujì v sekci Poû r CEA technickè podmìnky stanovujìcì poûadavky na dodavatele hasicìch za ÌzenÌ a elektrickè poû rnì signalizace. CÌlem je vytvo- it jednotnè poûadavky pro subjekty, kterè z sadnìm zp sobem ovlivúujì n vrh a tìm i Ëinnost PBZ. Tyto technickè podmìnky budou, jako ve vöech p edch zejìcìch p Ìpadech, vyd ny»ap jako doslovn p eklad origin lnìho dokumentu CEA. N slednï budou vyuûìvanè pro registraci a pozdïjöì certifikaci dodavatel PBZ, kterou p ipravuje CertifikaËnÌ institut»ap. Jedn se o bïûnou praxi v adï zemì EU, kter vytv Ì p edpoklady pro kvalitnì n vrh PBZ. Tento institut znatelnï v»r chybì, coû se na kvalitï instalovan ch PBZ jednoznaënï projevuje. Pro plnost je t eba dodat, ûe se v tomto p ÌpadÏ jedn o neregulovanou sfèru, ve kterè je pojistitel m ve smyslu shora uvedenè blokovè v jimky umoûnïno takovèto p edpisy vyd vat. Pyramida bezpeënosti Ing. VladimÌr Bayer, gener lnì editel FAB a.s., p edseda Rady Pyramidy bezpeënosti Curicullum vitae: Ing. VladimÌr Bayer, 37 let, VäE v Praze, vïk ûenat, dvï dïti, dosavadnì praxe: finanënì editel Stuha Dobruöka, finanënì editel ve FAB a.s., auditorsk Ëinnost pro ACI v Praze a st û v BDO 3G v Pa Ìûi, v souëasnè dobï gener lnì editel FAB a.s., p edseda Rady Pyramidy bezpeënosti, p edseda sdruûenì VMZS (V robci mechanick ch zabezpeëovacìch systèm ). Pyramida bezpeënosti je projektem CertifikaËnÌho institutu»ap, kter je urëen v robc m a dodavatel m kvalitnìch mechanick ch z bran, pojiöùovn m i jejich klient m. Pyramida bezpeënosti je jednotìcìm komunikaënìm prvkem, kter usnadúuje a zp ehled- Úuje identifikaci v robk s ovï enou rovnì jakosti, a je zamï en v hradnï na certifikovanè v robky mechanick ch z brann ch systèm. BarevnÈ a ËÌselnÈ oznaëenì, p i- azenè vûdy konkrètnìmu stupni, umoûúuje z kaznìkovi rychlou a optim lnì orientaci p i v bïru z mku, kov nì, dve Ì i ostatnìch mechanick ch z bran. Pyramida sv m tvarem i popisem znaëì, kterè za ÌzenÌ je vhodnè k danèmu stupni zabezpeëenì a ochrany majetku (z kladnì, dostateënè, vysokè nebo velmi vysokè). Podle popsanèho znaëenì m z kaznìk moûnost po Ìdit si z mky, z mkovè vloûky, kov nì, bezpeënostnì dve e i trezory s jemu vyhovujìcìm stupnïm zabezpeëenì. U v robk za azen ch do systèmu Pyramidy bezpeënosti je vûdy p ezkouöena odolnost na vöechny zn mè metody p ekon - nì, vëetnï tïch nejnovïjöìch. HodnocenÌ a certifikaci v robk zajiöùuje nez visl akreditovan zkuöebnì laborato a certifikaënì org n. SystÈm certifikace v robk podle Pyramidy bezpeënosti je akceptov n vöemi Ëlensk mi pojiöùovnami»eskè asociace pojiöùoven. CertifikaËnÌ institut zpracoval doporuëenì p i azujìcì jednotlivè stupnï Pyramidy bezpeënosti pojistn m t Ìd m podle pojiöùovanè hodnoty majetku. V souvislosti s Pyramidou bezpeënosti, kter je neoceniteln m pomocnìkem p i orientaci ve ök le produkt poskytujìcìch r znou roveú zabezpeëenì, se z kaznìci setk vajì s barevn m oznaëenìm v robk na obalech stupnïm bezpeënosti. Tomu, aby si mohli vybìrat v robek pro zajiötïnì svèho majetku na z kladï doporuëenì nebo vlastnìho rozhodnutì, p edch zì nez vislè posouzenì v robku. TakovÈto posouzenì a prozkouöenì realizuje akreditovan zkuöebna na z kladï obecnï platn ch norem definujìcìch rovnï vlastnostì. V robky za azenè do pyramidy podstupujì zkouöku odolnosti proti vloup nì. Na z kladï proveden ch zkouöek m ûe probïhnout proces certifikace v robk, p i kterèm musì v robce prok zat schopnost dodrûov nì st losti kvality ve v - POJISTNÝ OBZOR 7/

13 robï a zabezpeëenì d vïrn ch informacì. Normy urëujì poûadavky a metody zkouöenì odolnosti proti n - silnèmu vniknutì u oken, dve Ì a uz vïr. Certifikace podle normy»sn P ENV 1627 byla takè vzata jako z klad n stroje zvanèho Pyramida bezpeënosti. FAB, a.s., jako dominantnì v robce velkèho poëtu typ mechanick ch z brann ch systèm v»eskè republice se tomuto trendu certifikace u sv ch v robk systematicky podrobuje. TÌm z - kaznìk zìsk v velkou v hodu, jelikoû v öe uveden certifikace v robk se st v pojiöùovnami poûadovanou samoz ejmostì. SpoleËnost FAB vyuûìv Pyramidu bezpeënosti k oznaëenì sv ch v robk. Strategie spoleënosti FAB vych zì z odborn ch znalostì aktu- lnì situace trhu a jeho pot eb v»eskè republice.»lenstvì v celosvïtovèm z mka skèm koncernu ASSA ABLOY AB umoûúuje vyuûìvat zkuöenostì jin ch firem, kterè jsou v nïm sdruûeny. Akciov spoleënost FAB je dom cì firmou s dlouholetou tradicì, kter ud v tûn z mka skèmu pr myslu na ËeskÈm trhu. Pro v robu produkt vyuûìv sv ch vlastnìch v vojov ch kapacit, vëetnï z zemì jiû vytvo enèho know-how v celè ASSA ABLOY. FAB je v dëì spoleënostì trendu k vyööì bezpeënosti v»eskè republice a na rozdìl od nïkter ch menöìch a mènï v znamn ch v robc a dovozc vìt novè smïry certifikace, vëetnï aktivit CertifikaËnÌho institutu»eskè asociace pojiöùoven. Jsem p esvïdëen, ûe certifikace n m umoûúuje kvalitnïjöì pèëi o z kaznìky. P i n kupu z mk se mohou z kaznìci p esvïdëit, ûe oznaëenì naöich v robk Ëty mi stupni zabezpeëenì jim poskytne okamûitou orientaci v sortimentu naöich v robk.ì»lenskè pojiöùovny»ap akceptujì v robky znaëky FAB za azenè do p Ìsluön ch bezpeënostnìch t Ìd podle»sn P ENV Ty jsou pak ve shodï se stupni zabezpeëenì podle Pyramidy bezpeënosti. Co novèho v Asociaci technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm? Ing. V clav Nepraö, prezident Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm Curicullum vitae: 58 let, vysokoökolskè vzdïl nì, ûenat. Praxe: v oboru zabezpeëovacì techniky pracuje od r. 1991, od r Ëlen prezidia Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm, od r prezident Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm. Ve vöech oborech podnik nì je d leûitè sdruûovat podnikatelskè subjekty v profesnì organizace ñ asociace, komory, kluby, sdruûenì. A to i bez povinnosti, kter by vypl vala ze z kona. ProfesnÌ sdruûenì vytv Ì prostor pro v mïnu n zor a diskusi osob, kterè majì vïtöinu problèm a z - jm shodn ch. Je tomu tak i v zahraniëì a vïtöinou ËÌm vyspïlejöì ekonomika a ËÌm vyööì roveú podnikatelskèho prost edì, tìm i aktivnïjöì profesnì sdruûov nì. Z kladnì funkce tïchto sdruûenì jsou dvï. Jednak je to Ëinnost uvnit asociace, pro ËlenskÈ firmy. Jsou to informace, sluûby, servis pro podnik nì obecnï i v konkrètnìm oboru. Jednak je to zastupov nì z jm Ëlensk ch firem a oboru v Ëi ostatnìm sloûk m spoleënosti ñ obhajov nì a prosazov nì spoleën ch n zor. Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm (AGA) plnì tuto funkci v oblasti ochrany majetku, osob a informacì. Sdruûuje cca 300 podnikatelsk ch subjekt a za dobu svè Ëinnosti vykrystalizovala ve funkënì, pruûnè a otev enè sdruûenì firem poskytujìcì garance kvality a jakosti v oblasti technickèho zabezpeëenì v»r. JednÌm z jejìch hlavnìch partner je»esk asociace pojiöùoven. Jiû od roku 2000 je podeps na Smlouva o spolupr ci mezi»ap a AGA. Smlouva zahrnuje oblast kultivace trhu se zabezpeëovacì technikou, prosazov nì zkouöenè a certifikovanè techniky, kvalitnìch a inspektovan ch mont ûì systèm, spolupr ci p i tvorbï technick ch p edpis a norem i v oblasti vzdïl v nì. Koncem kvïtna probïhlo zased nì spoleënè pracovnì skupiny»ap a AGA, kter zhodnotila dosavadnì spolupr ci a konkretizovala koly na r V hodnocenì se objevila ada pozitivnìch krok ñ spoleën ökolicì Ëinnost v systèmu jakosti podle ISO, propojenì registrace firem s inspektov nìm jejich mont ûì, zah jenì spolupr ce v oblasti zabezpeëenì automobil ñ ale i konstatov nì, ûe bohuûel nevznikla ze strany pojiöùoven v raznïjöì popt vka po kvalitnìch zabezpeëovacìch systèmech. Proto hlavnìm kolem pro dalöì obdobì je hledat spoleënè cesty a spoleën m silìm prosazovat a propagovat kvalitnì zabezpeëenì majetku a zvyöovat po nïm dosud nedostateënou popt vku na pojistnèm trhu i u firem bezpeënostnìho pr myslu. Na podporu tohoto z - mïru p ijìmat konkrètnì opat enì a k plnïnì tohoto kolu se pravidelnï vracet na jedn nìch spoleënè pracovnì skupiny»ap a AGA. V sledkem by mïlo b t, aby lepöì zabezpeëenì majetku se stalo v hodn m pro vöechny t i subjekty na pojiöùovacìm a zabezpeëovacìm trhu ñ pojiöùovnu, z kaznìka i zabezpeëovacì firmu. Zd se to b t samoz ejm m a logick m poûadavkem; skuteënostì vöak je, ûe nïkterè pojiöùovny se ot zkou stupnï zabezpeëenì majetku zab vajì okrajovï a p edevöìm velmi neodbornï. Dobr m krokem byla konference organizovan»ap v r mci veletrhu Pragoalarm/Pragosec D leûit m bodem ve spoleënèm systèmu kvality zabezpeëenì majetku je propojenì inspekcì mont ûì v AGA a registrace firem v CI»AP. P edpokl d se i spolupr ce p i rozöi ov nì certifikacì zabezpeëovacì techniky a p i normotvornè Ëinnosti. Nov m prvkem na cestï k prosazenì kvalitnìho zabezpeëenì je vznik spoleënèho ökolìcìho modulu PoûadovanÈ zabezpeëenì pojiötïnèho majetku pro obchodnì z stupce a likvid tory pojiöùoven, kter byl za azen do vzdïl vacìho programu»ap a prvnì termìn je 25. z Ì Poûadavky na kvalitnì dod vky techniky i mont ûì se t kajì samoz ejmï i p Ìmo Ëlensk ch firem AGA. Ty majì na z kladï schv - lenèho usnesenì z valnè hromady povinnost Ìdit se z sadami dnèho distributora zabezpeëovacìch systèm, v p ÌpadÏ distribuënìch firem a v p ÌpadÏ mont ûnìch firem z oblastì EZS, ACS, CCTV, PCO nechat si provèst inspekci kvality pr ce firmy InspekËnÌm org nem AGA, a to do konce roku POJISTNÝ OBZOR 7/2003

14 ZabezpeËovacÌ za ÌzenÌ m smysl jen tehdy, kdyû se pouûìv Rozhovor s Ing. Ji Ìm Dufkem, Ëlenem prezidia Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm, povï en m vedenìm odbornè komise zabezpeëenì vozidel Jak dlouho se pohybujete v oblasti zabezpeëenì vozidel? Od roku 1993, kdy jsem nastoupil do spoleënosti, kter se zab v v robou, mont ûì a prodejem mechanickèho zabezpeëenì motorov ch vozidel proti odcizenì. Jako absolvent strojnì fakulty jsem mïl k mechanice vûdycky pomïrnï blìzko, v oblasti zabezpeëov nì jsem vöak byl pln nov Ëek. NicmÈnÏ dnes, po 10 letech, kdy v oboru pracuji, m m sluön p ehled o technick ch eöenìch zabezpeëenì motorov ch vozidel. Jste jednìm z nejvïtöìch v robc mechanickèho zabezpeëenì motorov ch vozidel nejen v republice, ale i EvropÏ a dokonce jsem slyöela, ûe i na svïtï. NenÌ to ponïkud nadsazenè? DomnÌv m se, ûe nenì, protoûe naöe spoleënost pat Ì i p es tvrdou konkurenci, co se t k pr vï zabezpeëenì vozidel, k nejvïtöìm. Za tìm se ovöem pochopitelnï skr v obrovskè silì vöech spolupracovnìk. St le naöe v robky vyvìjìme a zdokonalujeme. Na veletrhu PRAGOALARM 2003 jste p edv dïli nejnovïjöì v robky. V Ëem se liöì od tïch prvnìch z poë tku 90. let? Je velmi obtìûnè urëit ten spr vn hel pohledu na tuto problematiku, protoûe pohled se d najìt cel ada. Pro n s je nejz kladnïjöìm kritèriem kvalita zabezpeëenì a sluûeb. PrvnÌ z kaznìci v roce 1992ñ1993 byli r di, ûe majì alespoú nïjak m zp sobem v z zabezpeëen, takûe aû tak moc nehledïli na roveú zpracov nì, uûivatelsk komfort a n roky na ovl d nì. Faktem je, ûe v tè dobï byly i automobily na jinè konstrukënì rovni a v robci se k celèmu problèmu zabezpeëenì se stavïli jinak. Jejich poûadavky na problematiku zabezpeëenì byly Ëasto protich dnè. Na jednu stranu jim bylo celkem jedno, jak m zp sobem se vozidlo zabezpeëuje, ale z roveú odmìtali, aby se vozidla Ñdeformovalaì mont ûì zabezpeëovacìho za ÌzenÌ, aù uû mechanickèho nebo elektronickèho. Po dvan cti letech, co naöe spoleënost funguje, je rozhodnï markantnì rozdìl v konstrukci a pouûit ch technologiìch, v kvalitï zabezpeëenì a servisu, ale i v systèmu ÌzenÌ jakosti, nap. ISO 9001, kterè jsme obh jili v roce 1997, a kterè celou roveú v roby a ÌzenÌ jakosti vöech ËinnostÌ posunuly v raznï v öe. V robci a dovozci automobil p itvrdili sv j postoj ke schvalov nì; teô se opravdu ladì i detaily ñ vûdyù automobilov pr mysl je velice n roën na svè dodavatele a dnes obstojì pouze ti nejlepöì s nejkvalitnïjöìmi produkty. Nap Ìklad ve äkoda AUTO a. s. se k povolenì z stavby vyjad ujì i designè i. MajÌ poslednì slovo, a kdyû se jim nïco nelìbì, musì se to celè p edïlat. N roky z kaznìk se v razn m zp sobem zmïnily. V souëasnè dobï jsou z kaznìci podstatnï n roënïjöì neû d Ìve a tomu se musì p izp sobit i konstrukce zabezpeëenì, jako nap. oboustrann klìë, vzhled v interièru, minimum ovl dacì sìly, odpadla manipulace s Ë stì zabezpe- ËenÌ apod. Ide lem by asi bylo, aby ve voze nebylo nikde nic vidït a na hlasovè povely i mechanika uposlechla. Ale to ûertuji. NicmÈnÏ, byù to vypad jako fantazie, jsou to trendy, kter mi se snaûìme jìt. V roba a v voj automobilu se zkracuje, v robci se snaûì vyhovït p nìm z kaznìka, a to m dopad i na n s a na naöe produkty. P itom je st le obtìûnïjöì najìt technick eöenì umìstïnì pro mechanickè zabezpeëenì. Poûadavky na umìstïnì obëas p ipomìnajì hlavolam: umìstit zabezpeëenì tak, aby jej bylo moûnè namontovat dodateënï a aby neruöilo. Ale stejnè problèmy m i elektronickè zabezpeëenì aut, protoûe systèmy ÌdicÌho a elektrickèho rozvodu v automobilech jsou st le vìce zpracov v ny na b zi poëìtaëov ch prvk a jsou natolik inteligentnì a komplikovanè, ûe p ipojit se jen tak na nïjak Ñdr tì plus a na kostru minus v souëasnè dobï jiû nelze. Takûe ochrannè systèmy se dnes mnohdy musì montovat jiû p Ìmo p i v robï. ZabezpeËenÌ aut z v roby je kapitola sama pro sebe, protoûe to jsou prvky ochrany automobilu, kterè dod v v robce vozu. My jsme p edstaviteli zabezpeëovacìho za ÌzenÌ, kterè se montuje dodateënï. A nenì tedy moûn mont û na p - nì z kaznìka p Ìmo ve v robï? Ne, zabezpeëenì je instalov no aû u dealer v r mci dodateënè mont ûe. Ale je moûnè b t jak msi subdodavatelem. Nap Ìklad my prod v me n ö produkt jednomu velkèmu v robci aut jako takov, kter si pak tento Ñsv jì produkt, coby origin lnì mechanickè zabezpeëenì, distribuuje do vlastnì sìtï, kam my nedod v me. Takûe v prvov robï nefigurujeme, ale jsme zastoupeni v celè servisnì sìti. JakÈ jsou n roky, ve kter ch musejì obst t vöichni v robci mechanickèho zabezpeëenì u n s? A m te p ehled kolik firem na ËeskÈm trhu p sobì? Ve struënosti: v robek musì b t schv len Ministerstvem dopravy, musì splúovat n rodnì i mezin - rodnì normy na zabezpeëenì a p idruûenè normy. D le se k produktu vyjad ujì v robci automobil a odpovìdajìcì zkuöebny. Nejn roënïjöìmi zkuöebnìmi komisa i jsou ale z kaznìci. Kolik tu provozuje Ëinnost firem se zabezpeëenìm p esnï nevìm, ale konkurence je na ËeskÈm trhu velik. Takûe z v znamn ch znaëek, kterè se pohybujì na trzìch celèho svïta, jsou vöechny i na naöem trhu. TÏch nejv znamnïjöìch je asi 5, v abecednìm po dku Construct, Defend- Lock, MedvÏd Block, Mul-T-Lock a Tytan Dipol.»leny AGA jsou dvï z tïchto spoleënostì. M ûete specifikovat, v Ëem je vlastnï pro firmy ËlenstvÌ v AGA p Ìnosem? TÌm, ûe jsme slouëeni v jednè organizaci, zast eöujìcì technickè firmy, kterè majì na starosti technickè zabezpeëenì majetku, vystupujeme jednotnï v r mci jedn nì se st tnìmi i zahraniënìmi org ny, zkuöebnami, s»ap, m ûeme nap Ìklad p ipomìnkovat n vrhy z - kon s naöì problematikou a podobnï. V znamn m faktorem je takè p Ìsun informacì a zk vz - jemn spolupr ce a pomoc. Na jak ch smïrnicìch nebo p edpisech na zabezpeëenì motorov ch vozidel jste se podìleli nebo v souëasnosti podìlìte? V r mci pracovnì komise je problematika zabezpeëov nì motorov ch vozidel proti odcizenì pomïrnï Ëasto a intenzivnï prodiskutov - v na, protoûe komise si vzala na sv z da nelehkè b emeno: dot hnout do praktickè a aktu lnì podoby klasifikaci zabezpeëovacìch za ÌzenÌ vöech druh. To znamen od z kladnìch mechanick ch p es vyhled vacì elektronickè systèmy aû po identifikaënì atd. ZatÌm je na tuto problematiku pohled nejednotn i z pohledu norem, kterè jsou v souëasnè dobï platnè nejen u n s, ale i v z - padnì EvropÏ. V stupem pr ce tèto komise by mïl b t souhrn fakt a pohled Ëi doporuëenì pro vöechny z ËastnÏnÈ jak k problematice zabezpeëenì v bec p istupovat a co od nì lze oëek vat. D leûitè je zamï it se na prevenci a kvalitu, kontrolu a represi servis a mont ûnìch organizacì, kterè prov dïjì vlastnì mont ûe. V robek jako takov proch zì schvalovacìm procesem st tnìch zkuöeben, ale je d leûitè udrûet kvalitu mont ûe i v sìti servis. DalöÌm d leûit m bodem naöì Ëinnosti je harmonizace se smïrnicemi a poûadavky EvropskÈ unie. Jak hodnotìte spolupr ci s pojiöùovnami? Dob e. Pojiöùovny pochopily, ûe kvalitnì zabezpeëenì chr nì majetek jejich klienta, sniûuje riziko zcizenì, a tìm jim öet Ì penìze na v plat ch pojistn ch ud lostì. Po- Ë tky spolupr ce byly opatrnè, postupnï vöak doch zelo k urëit m alespoú minim lnìm pravidl m a poûadavk m na zabezpeëenì a na z kladï kvality tohoto zabezpeëenì i k v hod m pro klienty v podobï r zn ch slev. V souëasnè dobï snad nenì pojiöùovna, kter by nezv hodúovala kvalitnì ochranu majetku. Pro klienty je ale nutnè si uvïdomit, ûe jakèkoliv zabezpeëenì je ne- ËinnÈ, pokud se nepouûìv. A tak n m vöem z vïrem p eji co nejmènï pojistn ch ud lostì a co nejvìce spokojen ch klient. DÏkuji za rozhovor. Eva Trojanov POJISTNÝ OBZOR 7/

15 Asociace soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb»eskè republiky JUDr. Ji Ì KamenÌk, prezident Asociace soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb»r Curriculum vitae: JUDr. Ji Ì KamenÌk (52), vzdïl nì: v roce 1991 postgradu l UK ñ pr vnì aspekty soukromèho podnik nì, v r. 1993ñ94 d lkovè studium daúovè poradenstvì Vä ñ EkonomickÈ provoznì fakulty v BrnÏ. Praxe: do roku 1993 krimin lnì policie (17 let), od r podnik nì v oboru detektivnìch sluûeb a oblasti fyzickè ostrahy, poslèze funkce v»eskèm klubu soukrom ch bezpeënostnìch a detektivnìch sluûeb,»eskè komo e detektivnìch sluûeb, Asociaci detektivnìch a ochrann ch sluûeb, Asociaci soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb»r. ASBS»R jako nejpoëetnïjöì profesnì spoleëenstvì v oblasti ÑbezpeËnostnÌho pr mysluì, od svèho vzniku v roce 1999 nastavilo smïr svè cesty ke zlepöov nì profesnì rovnï sv ch Ëlen a prohloubenì spolupr ce s organizacemi p sobìcìmi na poli podpory bezpeënostnìho pr myslu. VyuûÌv nì v sledk Ëinnosti bezpeënostnìch firem je z jmem i pojiöùoven. DobrÈ Ëi öpatnè v sledky v bezpeënostnì Ëinnosti mohou pojiöùovny p Ìmo pocìtit na mì e pojistn ch rizik, kterè musì zakalkulovat do ceny sv ch produkt. Je z ejmè, ûe pr vï pojiöùovny a jejich asociace jsou a budou jedni z hlavnìch partner naöeho silì o zlepöenì bezpeënosti pr vnick ch Ëi fyzick ch osob a jejich majetku. V dobï vzniku ASBS»R byla vize sjednotit malè, st ednì a velkè ÑhlÌdacÌì firmy, i jednotlivè detektivnì kancel e v jednotnou profesnì organizaci. PoËetnÌ z kladna se pohybovala okolo 100 firem. V Ìjnu minulèho roku tzv. ÑvelkÈ firmyì, cca 8 firem, zaloûilo samostatnè sdruûenì, kterè by mïlo vìce odr ûet jejich spoleënè z jmy. Naöe Ëlensk z kladna z st v st le nejpoëetnïjöì a sdruûuje 80 aû 90 Ëlen, s Ëesk mi zakladateli a majiteli. Tento Ñt eskì ovlivnil koncem roku 2002 zmïnu n zorovèho pojetì ASBS»R a doölo k person lnìm zmïn m. Byl vytvo en vedoucì pracovnì, nikoliv jen reprezentaënì, t m se z zemìm sekretari tu. Tato ÑËty kaì je tvo ena prezidentem a 3 viceprezidenty, kte Ì majì vymezenou odpovïdnost za svè seky. Byl jmenov n st l deleg t pro zahraniënì spolupr ci, ustanoven etick v bor a st l kontrolnì komise. S person lnìmi zmïnami nastala v tomto obdobì i zmïna sìdla. Z Prahy 3 se sekretari t ASBS»R p estïhoval na Prahu l, Na Florenci 19, kde p sobì od Pro jasnou a snadnou komunikaci mezi jednotliv mi subjekty zapo- Ëala jiû v minulosti pr ce na sjednocenì odborn ch v kon a jejich termìn, tzv. standard. Vytvo enè a novï se tvo ÌcÌ standardy bezpeënostnìch v kon jsou op eny o empirickè zkuöenosti v voje Ëinnosti a jsou tèû doplúov ny o prvky evropsk ch poûadavk. Standardy bezpeënostnìch v kon umoûnì snadn p echod firem do praxe v dobï vstupu»r do EU. Byl po Ìzen a zpracov n ÑEvropsk manu lì, kter deklaruje pot ebnè poûadavky EU.»erp no bylo zejmèna z mezin rodnì organizace bezpeënostnìch firem CoESS, ve kterè je ASBS»R Ëlenem za»eskou republiku. ASBS»R vyûaduje od sv ch Ëlen dodrûov nì tïchto standard. Je pravda, ûe leckterè ËlenskÈ organizace nevydrûì tento tlak ve ejnè kontroly a radïji se p idruûì k jinèmu profesnìmu sdruûenì, kterè netrv na dodrûov nì tïchto n rok nebo se firma schov do anonymity neorganizovan ch firem. NastavenÌ standard v konu bezpeënostnì Ëinnosti mïlo za cìl pomoci»ap v orientaci na trhu bezpeënostnìch firem; cìlem bylo oddïlit kvalitnì firmy od firem mènï dobr ch. V tèto oblasti doölo ke spolupr ci mezi»ap a ASBS»R. Spolupr ce se jevila p Ìnosnou pro obï strany. DneönÌ praxe vöak uk zala, ûe doölo k nïkolika pochybenìm a bude nutnè p istou- pit k jinèmu zp sobu hodnocenì naöich firem. Myölenku st lè technickè kontroly patrnï nahradì myölenka prokazovanèho obchodnìho z - vazku. Podporujeme registraci dobr ch firem v oboru a budeme ji sami tvo it a vèst. Nebudeme vöak jiû podrobovat svè Ëleny komerënìmu vytïûovanì CI»AP s.r.o. Vz jemn spolupr ce m dalöì öirok prostor. P Ìkladem je moûnost celoploönèho vyuûìv nì sluûeb naöì detektivnì sìtï pro pot eby pojiöùoven. Registrace a stanovenì standard vytv Ì z tïchto kancel Ì kvalitnì pracoviötï pro zjiöùov nì a ovï ov nì pojistn ch relevantnìch skuteënostì na celèm zemì»r, a to se znaënï levnïjöìm provozem neû je tvorba a provoz vlastnìch reviznìch kontrolnìch odbor a oddïlenì. ExistujÌ vöak i dalöì moûnosti naöì spolupr ce. Douf m a vï Ìm, ûe spolupr ce mezi subjekty p sobìcìmi na poli boje s kriminalitou a protispole- Ëensk mi jevy p inese zejmèna ve svèm v sledku snìûenì ztr t na ûivotech a zdravì osob, stejnï jako ökod na majetku. P edstavujeme v m:»eskou komoru samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì V roce 2002 byla zaloûena a n slednï registrov na Ministerstvem vnitra»eskè republiky»esk komora samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì (d le jen komora) jako sdruûenì ve smyslu z kona Ë. 83/1990 Sb., o sdruûov nì obëan. Jedn se o z jmovè, nez vislè a neziskovè sdruûenì fyzick ch nebo pr vnick ch osob. JejÌm p edsedou je prof. Ing. Jan MareËek, DrSc. Komora je dobrovolnou organizacì sdruûujìcì samostatnè likvid - tory pojistn ch ud lostì k ËinnÈ Ëasti na vöestrannèm rozvoji samostatnè likvidace pojistn ch ud lostì. kolem komory je prosazovat a obhajovat profesnì z jmy samostatn ch likvid tor ve vztahu ke spr vnìm org n m a pr vnìm subjekt m. Jako nepolitick organizace se komora podìlì na vypracov v nì a projedn v nì n vrh pr vnìch p edpis t kajìcìch se likvid tor pojistn ch ud lostì a p edpis souvisejìcìch s ËinnostÌ samostatnèho likvid tora pojistn ch ud lostì, vëetnï formulov nì etick ch a mor lnìch z sad jeho Ëinnosti, zakotven ch v kodexu. Komora prosazuje zlepöenì ekonomickèho a soci lnìho postavenì likvid tor a spolupracuje s org ny a s organizacemi v souvisejìcìch oborech a to i v r mci spolupr ce mezin rodnì. V znamnou sloûkou aktivit je vzdïl vacì a informaënì Ëinnost, p ispìvajìcì k vyuûìv nì nov ch poznatk, zahraniënìch standard, ke zvyöov nì a prohlubov nì kvalifikace Ëlen a zvyöov nì kvality jimi poskytovan ch sluûeb. Informace pro z jemce o ËlenstvÌ v komo e a o po dan ch odborn ch akcìch je moûnè zìskat na webov ch str nk ch»kslpu na adrese nebo se lze obr tit na komoru prost ednictvìm u: mailto: ckslpu@akr.cz. SÌdlo komory je na adrese: Helfertova 5, Brno. (eva) 16 POJISTNÝ OBZOR 7/2003

16 Na skuteënosti, ûe mechanickè z brannè systèmy (d le jen MZS) jsou z kladem ochrany hodnot, se shoduje vïtöina odbornìk. Elektrick zabezpeëovacì signalizace, v souëasnosti naz van jako poplachovè systèmy, pak tvo Ì nadstavbu spolu s fyzickou ostrahou. kolem MZS je co nejvìce znesnadnit zcizenì chr nïnè hodnoty, tzn. vytvo it fyzickou p ek ûku, kterou lze charakterizovat Ëasem nutn m k jejìmu p ekon nì. Z tèto skuteënosti vych zì souëasn princip zkouöenì a certifikace MZS. S potïöenìm je moûnè konstatovat, ûe se poda ilo ve spolupr ci se zainteresovan mi institucemi CI»AP, NB, zkuöebnìmi laborato- emi a certifikaënìmi mìsty vytvo- it jednotn systèm komplexnìho hodnocenì MZS, kter z sadnï pracuje pouze s evropsk mi normami Ëi jejich n vrhy. CÌlem je stanovit pro urëit MZS bezpeënostnì t Ìdu, kter de facto charakterizuje jeho pr lomovou odolnost, resp. pod v informaci o Ëase, kter je nutn pro jeho p ekon nì. ObecnÏ lze Ìci, ûe ËÌm je bezpeënostnì t Ìda vyööì, tìm je i doba pot ebn k p ekon nì MZS delöì. Samoz ejmï se zvyöujì i poûadavky na znalosti pachatele a na jeho n strojovè vybavenì. KromÏ pojmu bezpeënostnì t Ìda se p i zkouöenì a certifikaci pracuje i s pojmem t Ìda bezpeënosti. K tomu je nutno uvèst, ûe oba pojmy majì rozdìln obsah a jsou zavedeny do terminologie z mïrnï. Nejedn se tudìû o slovnì h ÌËku nebo chybu z pisu. Normy, kter ch systèm zkouöenì a certifikace MZS vyuûìv (EN, pren, ENV), lze rozdïlit do dvou skupin. P edevöìm jsou to tzv. normy v robkovè ñ viz tabulka 1. V tïchto norm ch jsou pops ny poûadavky na jednotlivè konkrètnì skupiny v robk ñ dve nì kov nì, cylindrickè vloûky a dalöì. Sledovan mi vlastnostmi jsou nap Ìklad ûivotnost, korozivzdornost, ale i bezpeënost, kter je charakterizov na nap. poëtem uzamykacìch sestav, odolnostì nïkter ch komponent urëitèho typu v robku v tahu, krutu atd. Podle stanoven ch hodnot jsou pak v robky klasifikov ny do t Ìd bezpeënosti. Jednotn systèm zkouöenì a certifikace MZS Tyto normy se vlastnì fyzickou odolnostì MZS proti p ekon nì nezab vajì. Ta je n slednï zkouöena a certifikov na podle norem ENV 1627 aû ENV 1630 a je vyj d ena bezpeënostnì t Ìdou, jenû se stanovuje na z kladï skuteënèho fyzickèho toku s vyuûitìm urëitè sady n adì ve stanovenèm Ëase. Podle tïchto norem se pak fyzicky zkouöì i bezklìëovè otevìr nì uzamykacìch mechanism, vëetnï otevìr - nì nedestruktivnì dynamickou metodou BK ñ SG. Certifikace do p ÌsluönÈ bezpeënostnì t Ìdy vych zì z poûadavku zadavatele ñ v robce/dovozce. Ten v p ihl öce uvede, do Tabulka Ë. 1 Ing. Petr Koktan, TREZOR TEST, s.r.o. Curriculum vitae: Ing. Petr KOKTAN, v oboru MZS pracuje od roku 1978, od roku 1980 v oblasti jejich zkouöenì a od roku 1994 i v oblasti certifikace. ÿadu let pracoval v KriminalistickÈm stavu policie»r jako expert v oboru mechanoskopie ñ z mky. V roce 1994 byl jednìm ze zakladatel priv tnì spoleënosti TREZOR TEST, s.r.o., kter je akreditovanou zkuöebnì laborato Ì a akreditovan m certifikaënìm mìstem pro MZS. V souëasnè dobï vykon v tèû funkci cechmistra Cechu mechanick ch z mkov ch systèm. Je Ëlenem rady Pyramidy bezpeënosti»ap. PodÌlel se na zpracov nì ady p edpis a norem pro MZS. jakè bezpeënostnì t Ìdy by mïl b t MZS klasifikov n. VlastnÌ postup zkouöenì probìh tak, ûe v robek je nap ed odzkouöen podle p ÌsluönÈ v robkovè normy, zda spl- Úuje poûadavky pro t Ìdu bezpeënosti shodnou s bezpeënostnì t Ìdou poûadovanou zadavatelem. Tedy, m -li b t cylindrick vloûka klasifikov na nap. bezpeënostnì t Ìda 3 podle ENV 1627, musì jako z klad splúovat poûadavky pro t Ìdu bezpeënosti 3 podle EN 1303 jako v robkovè normy. Pokud v robek nesplnì poûadavky podle v robkovè normy, je cel proces ukonëen. Jsouli parametry splnïny, je v robek V robek Norma UstanovenÌ cylindrickè vloûky»sn EN 1303 tabulka BEZPE»NOST stavebnì z mky pren tabulka BEZPE»NOST stavebnì kov nì»sn EN 1906 tabulka BEZPE»NOST z vïsy»sn EN 1935 tabulka BEZPE»NOST visacì z mky»sn EN tabulka BEZPE»NOST p ÌdavnÈ z mky DIN viz poûadavky schovnè objekty»sn EN viz poûadavky schovnè objekty»sn viz poûadavky schovnè objekty»sn EN viz poûadavky schovnèho objektu se z kladnì bezpeënostì»sn viz poûadavky z mky s vysokou bezpeënostì»sn P viz poûadavky okna, dve e, uz vïry»sn P ENV 1627 aû»sn P ENV 1630 viz poûadavky zkouöen podle poûadavk kladen ch na zadanou bezpeënostnì t Ìdu. Z uvedenèho vypl v, ûe pokud je v robek certifikov n do urëitè bezpeënostnì t Ìdy, splúuje poûadavky do shodnè t Ìdy bezpeënosti podle p ÌsluönÈ v robkovè normy. NeplatÌ to vöak naopak a shodnï tak nelze Ìci, ûe v robek nem ûe splúovat poûadavky v robkovè normy ve vyööì t ÌdÏ bezpeënosti podle v robkovè normy. Po odzkouöenì n sleduje proces auditu v roby a hodnocenì zjiötïn ch skuteënostì. CÌlem auditu je zjistit, zda v robce je schopen udrûet stabilitu ve v robï, jinak eëeno, ûe bude vyr bïn certifikovan v robek trvale v takovè jakosti, jako v robek odzkouöen. K tomu jsou vyuûìv na p edevöìm kritèria normy ISO 9001:2000. D le je pak zjiöùov no, zda jsou v robky vybaveny p Ìsluönou dokumentacì ñ n vod k mont ûi, obsluze, pouûitì, zda jsou v robky pat iënï ozna- Ëov ny ñ certifikaënì ötìtky, v robnì ËÌsla atd. KromÏ toho je hodnoceno zajiötïnì servisu, v roba n - hradnìch klìë atd. NedÌlnou sou- Ë stì celèho procesu je pak rozöì- enì v sledk zkouöek, auditu a procesu hodnocenì na p ÌsluönÈ modifikace certifikovanèho v robku. Cel proces je pak zavröen vyd nìm certifik tu v akreditovanèm systèmu. Je t eba upozornit, ûe certifik t m ûe b t vyd n jak pro bezpeënostnì t Ìdu podle ENV 1627, tak i pro t Ìdu bezpeënosti podle p ÌsluönÈ v robkovè normy. Ten vöak neodr ûì odolnost MZS s vyuûitìm p Ìsluön ch n stroj v danèm Ëase. Proto se, a podle mèho n zoru zcela spr vnï rozhodla»ap, respektive CI»AP, vyuûìvat bezpeënostnì t Ìdu pro sv j n stroj ñ Pyramidu bezpeënosti, a nikoliv pouze hodnocenì MZS podle p Ìsluön ch v robkov ch norem. ShodnÏ tak se poda ilo shora popsan systèm prosadit ve spolupr ci s NB jako z klad pro vyd v nì certifik t pro v robky ve vztahu k ochranï utajovan ch skuteënostì. Lze tedy konstatovat, ûe vöechny t i systèmy hodnocenì v robk, uûìvanè v»eskè republice ñ NB, CI»AP a klasifikace do bezpeënostnì t Ìdy jsou navz jem kompatabilnì. POJISTNÝ OBZOR 7/

17 1. Vyhl öka Ë. 137/2003 Sb., o podrobnostech stanovenì a oznaëenì stupnï utajenì a o zajiötïnì administrativnì bezpeënosti ( Ëinnost , Ë st ). Vyhl öka nahradila dosavadnì vyhl öku z r. 98. StanovÌ podrobnosti stanovenì a oznaëenì stupnï utajenì a postupy p i tvorbï, evidenci, p en öenì, p epravï, zap jëov nì, ukl d nì, jinè manipulaci a skartaci utajovan ch pìsemnostì. Z nov ch pr vnìch p edpis JUDr. Ji ina Kotrbat 2. Vyhl öka Ë. 139/2003 Sb., o evidenci stavu povrchov ch a podzemnìch vod a zp sobu ukl d nì daj do informaënìho systèmu ve ejnè spr vy ( Ëinnost ). Vyhl öka se t k i evidence z - plavov ch zemì, kterè ukl d do informaënìho systèmu V zkumn stav vodohospod sk T.G.M. 3. Vyhl öka Ë. 140/2003 Sb., o pl - nov nì v oblasti vod ( Ëinnost ). 4. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 146/2003 Sb., o pouûitì prost edk St tnìho fondu rozvoje bydlenì ke krytì Ë sti n klad spojen ch s v stavbou byt pro p ÌjmovÏ vymezenè osoby ( Ëinnost ). Na ÌzenÌ upravuje podmìnky a rozsah poskytov nì dotacì obcìm na podporu v stavby n - jemnìch byt pro p ÌjmovÏ vymezenè osoby. 5. Z kon Ë. 148/2003 Sb., o konzervaci a vyuûìv nì genetick ch zdroj rostlin a mikroorganism v znamn ch pro v ûivu a zemïdïlstvì a o zmïnï z kona Ë. 368/ 1992 Sb., o spr vnìch poplatcìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, (z kon o genetick ch zdrojìch rostlin a mikroorganism ) ñ Ëinnost Vyhl öka Ë. 152/2003 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 167/ 2002 Sb., kterou se prov dì z - kon Ë. 247/2000 Sb., o zìsk v - nì a zdokonalov nì odbornè zp sobilosti k ÌzenÌ motorov ch vozidel a o zmïn ch nïkter ch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). Novela zav dì nov tiskopis é - dost o idiëskè opr vnïnì a Z - znam o zkouök ch z odbornè zp sobilosti. 7. Vyhl öka Ë. 154/2003 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 31/2001 Sb., o idiësk ch pr kazech a o registru idië ( Ëinnost ). Novela zav dì novè tiskopisy PotvrzenÌ o odevzd nì (ztr tï, odcizenì, poökozenì) idiëskèho pr kazu a EvidenËnÌ karta idiëe. 18 POJISTNÝ OBZOR 7/2003

18 Blahop ejeme dvïma Ñnestor mì ËeskÈho pojiöùovnictvì k jejich ûivotnìm jubileìm, kter oslavili v ned vn ch dnech. tvo eno agenturou pro v zkum trhu GfK Praha, spoleënostì Ogilvy CID a vydavatelstvìm Economia. Gener lnìm partnerem je druh m rokem finanënì skupina PPF. Po adì v kategoriì Pojiöùovny 1. ING NATIONA- LE-NEDERLANDEN, 2. Kooperativa, pojiöùovna, a. s., 3. Allianz pojiöùovna, a.s. JUDr. VÏ e äkopovè k v znamnèmu ûivotnìmu jubileu ñ praktick m a teoretick m ot zk m legislativy v pojiöùovnictvì se vïnuje neuvï iteln ch 43 rok! Profesoru Ing. Jaroslavu DaÚhelovi, CSc., k v znamnèmu ûivotnìmu jubileu (problematikou pojiöùovnictvì se zab v 41 let) a ke jmenov nì profesorem pro obor finance na VysokÈ ökole ekonomickè v Praze. ObÏma jubilant m srdeënï blahop ejeme a do dalöìho obdobì p ejeme, aby ve zdravì proûili jeötï spoustu tv rëìch let. Redakce Telegraficky * Na tiskovè konferenci konanè 3. Ëervna t.r. ozn mili p edstavitelè GENERALI Pojiöùovny a. s. a GE Capital Bank spolupr ci obou tïchto finanënìch institucì. Produkty ûivotnìho i neûivotnìho pojiötïnì GENE- RALI Pojiöùovny a. s. zaëala na sv ch poboëk ch nabìzet GE Capital Bank. OsobnÌ bankè i GE tak mohou uzavìrat pojistnè smlouvy s klienty on-line p Ìmo na obchodnìch mìstech banky. GE Capital Bank jiû delöì dobu nabìzì nïkterè produkty jin ch finanënìch stav, nap Ìklad stavebnì spo enì od Raiffeisen stavebnì spo itelny nebo penzijnì p ipojiötïnì od ING. Generali nabìzì prost ednictvìm GE Capital Bank Ëty i typy ûivotnìho pojiötïnì. DalöÌm spoleën m produktem obou finanënìch stav je pojiötïnì nemovitosti, kterè je urëeno pro hypoteënì klienty GE Capital Bank. * 28. kvïtna 2003 ozn milo SdruûenÌ Rhodos v sledky soutïûe o nejp sobivïjöì firemnì image. V letoönìm 7. roënìku tèto prestiûnì soutïûe byly vyhl öeny vìtïznè firmy v 19 kategoriìch, podle oboru Ëinnosti, a v kategorii mïsto a zemï s nejlepöì image. PoprvÈ obdrûely zvl ötnì cenu Modr Rhodos firmy, kterè se v minulosti umìstily ve svè kategorii t ikr t na prvnìm mìstï (z pojiöùoven ING Nationale-Nederlanden). Novinkou tohoto roënìku byla i cena mèdiì a ve ejnosti. SoutÏû o nejp sobivïjöì image (obraz toho, jak spoleënost vnìm ve ejnost Ëi jejì obchodnì partne i) kaûdoroënï vyhlaöuje sdruûenì Rhodos, kterè je * DesetiletÌ spïönèho podnik nì na ËeskÈm trhu 22. kvïtna t.r. oslavila Evropsk CestovnÌ Pojiöùovna, a. s. Do kr snèho prost edì Letohr dku HvÏzda v Praze pozvala hosty z ad v znamn ch klient, spolupracovnìk, p tel a dalöìch. V n paditï p ipravenèm programu mïli n - vötïvnìci moûnost prost ednictvìm ochutn vky mnoha n rodnìch kuchynì a shlèdnutìm umïleck ch vystoupenì Ñprocestovatì za veëer nïkolik kontinent. P ipravuje Eva Trojanov AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Swiss Re prod 15,9% podìl v PartnerRe äv carsk gigant Swiss Re koncem dubna informoval o z mïru prodat sv j podìl v PartnerRe. Swiss Re byla jednìm z inici tor vytvo enì PartnerRe p ed deseti lety a dnes je se sv m 15,9% podìlem nejvïtöìm akcion em tèto bermudskè spoleënosti. Swiss Re by mohla prodejem akciì zìskat cca 450 mil. USD. Zdroj: Insurance Day, IMO vytvo Ì nov fond Mezin rodnì n mo nì organizace hodl zaloûit nov fond pro odökodnïnì obïtì zneëiötïnì po hav riìch n mo nìch tanker. Vytvo enì takovèho fondu je p edmïtem jedn nì Mezin rodnì konference o vytvo enì doplúkovèho fondu pro kompenzaci ökod z ropnèho zneëiötïnì, kter se kon v Lond nï v t dnu od 12. kvïtna Zdroj: Insurance Day, Riziko deflace je nìzkè PoslednÌ zpr va ekonom Swiss Re vyjad uje p edpoklad, ûe souëasn glob lnì deflace je nìzk. Studie 45 ekonom z USA a Evropy, dokonëen v dubnu 2003, stanovila riziko deflace v EvropÏ a USA na pouh 3 %. PravdÏpodobnost, ûe nastane obdobì velmi nìzkè inflace se v poslednìch 6 mïsìcìch snìûila. Zdroj: Insurance Day, (OM) POJISTNÝ OBZOR 7/