âíslo 4 ROâNÍK 16 25. DUBNA 2005 âeská republika si spolu s dal ími státy letos pfiipomíná edesát let od ukonãení jrozsáhlej ího a jniãivûj- ího váleãného konfliktu v dûjinách lidstva, pfii nûmï pfii lo o Ïivot pfies padesát milionû lidí. Druhá svûtová válka zaãala 1. záfií 1939, kdy Nûmecko vpadlo do Polska. V Evropû boje skonãily v kvûtnu 1945, definitivní koc války v ak pfii el aï 2. záfií, kdy se vzdalo Japonsko. V âeské republice vyvrcholí oslavy konce války 8. kvûtna. Loni se osm kvûten poprvé slavil jako Den vítûzství, pfiedtím byl tento státní svátek oznaãen v kalendáfii jako Den osvobození. Vût inu území d ní âeské republiky osvobodila sovûtská armáda, pfieváïnou ãást západních âech jednotky americké armády. K vítûzství nad nacismem pfiispûl také domácí a zahraniãní odboj, partyzánské skupiny a povstání v posledních dch války. V âísle: K povinnosti zamûstnavatele evidovat pracovní dobu (str. 4) Pfiíjmy (plnûní) poskytované zamûstnancûm... (2. ãást) (pfiíloha) Penzijní pfiipoji tûní (pfiíloha) Nûco z ekologie tekuté odpady (str. 7) Mûsíãník Odborového svazu UNIOS edesát let poté Nûktefií, a to pfiedev ím ti, co tuto hrûzu zaïili, se v ak chovají zrovna dûstojnû. Niãí památníky osvobození, malují tanky na rûïovo a podobnû, a moïná ani tu í, proã je na toto v roãí nutno vzpomenout. Îijeme v dobû, kdy jiï kaïd mûïe oslavovat své pravé osvoboditele, ale musíme si uvûdomit, Ïe i to, co nám bylo mnohá léta pfiedkládáno, bylo pro mnohé pravdou alespoà ãásteãnou a pro nûkoho i skuteãnou. KaÏd má právo na vlastní zhodnocení a vyjádfiení své my lenky, vïdyè máme demokracii. V dobû stále nov ch a nov ch váleãn ch konfliktû je tfieba pfiipomenout, co v echno pro nás udûlali ti, kdo pfiisli pfied edesáti lety svûtu mír. I kdyï nûktefií tento ãin vyuïívali pozdûji pfiedev ím ve svûj prospûch, ti pfiímí úãastníci o tom pfied edesáti lety tak uvaïovali. PfiestoÏe potomci nûkter ch z tûch tehdy oslavovan ch národû si svoji reputaci v letech míru po ramotili, pfiece stojí za to vzpomenout na v echny, ktefií tenkrát pfiisli na í zemi mír. Petr Pech Hodnocení stavu dodrïování BOZP v roce 2004 Svazová inspekce bezpeãnosti práce vám, ãtenáfiûm mûsíãníku Servis, kaïdoroãnû v tomto období pfiedkládá zprávu o stavu BOZP u zamûstnavatelû, u kter ch pûsobí na e základní ãi místní odborové organizace. Tato zpráva vychází z proveden ch 261 vstupû svazov ch inspektorû bezpeãnosti práce na pracovi tû zamûstnavatelû a je bohuïel jiï tradiãnû velmi kritická, boè situace v oblasti BOZP je utû ená, a to z mnoha znám ch dûvodû: roztfií tûná, úplná a pfiíli komplikovaná legislativa, chybûjí motivace zamûstnavatelû a zamûstnancû a jejich pfiístup k plnûní úkolû v této oblasti. Svazová inspekce bezpeãnosti práce v roce 2004 zjistila kolem 820 závaïn ch dostatkû a v rámci své ãinnosti se zamûfiila na tûchto osm základních okruhû: 1. Vy etfiování pracovních úrazû a mocí z povolání 2. Od kodàování pracovních úrazû a mocí z povolání 3. Organizace provûrek bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci 4. Závodní preventivní péãe a její zaji Èování 5. kolení zamûstnancû o právních a ostatních pfiedpisech k zaji tûní BOZP, vãetnû pravidelného ovûfiování znalostí 6. Poskytování osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkû a ochrann ch nápojû 7. Zaji Èování a provádûní revizí, kontrol a prohlídek stavu v robních a pracovních prostfiedkû a zafiízení 8. Stav pracovi È a pracovního prostfiedí JelikoÏ zde ní moïné podrobnû probrat v echny jednotlivé sledované oblasti, upozoràuji zejména na ty okruhy, které byly v roce 2004 jãastûji hodnoceny hor í známkou. Byly to: A. Stav pracovi È a pracovního prostfiedí B. Provûrková ãinnost zamûstnavatele na úseku BOZP C. Závodní preventivní péãe a její zaji Èování D. Revize, kontroly a prohlídky stavu v robních a pracovních prostfiedkû a zafiízení Stav pracovi È a pracovního prostfiedí Nejhor ího v sledku dosáhla kontrola ze strany SIBP v oblasti pracovního prostfiedí. Pracovi tû jsou kromû administrativních budov a kanceláfií zamûstnancû vût inou udrïována. Na dílnách je pofiádek, ãistí se okna ãi kryty svítidel a ní dodrïována stvená lhûta pro malování a údrïbu sanitárních zafiízení. Nebezpeãná místa prostfiedkû a zafiízení mají v nûkter ch pfiípadech ochranná zafiízení (zejména to platí u dfievoobrábûcích strojû a u elektrického zafiízení). Vybavení pracovi È prostfiedky pro poskytování první pomoci je dostateãné, odpovídá danému bezpeãí pracovi tû a zdravotní pomûcky umístûné v lékárniãkách první pomoci mají pro lou lhûtu pouïitelnosti. Novû se zaãaly objevovat dostatky v chybûjící dokumentaci BOZP - místní fiády skladû, místní provozní bezpeãnostní pfiedpisy strojû a pro provoz dopravy, pravidla BOZP pro zacházení s chemick mi látkami bo pfiípravky apod. Provûrková ãinnost zamûstnavatele na úseku BOZP Na druhém místû pomyslného Ïebfiíãku se objevila povinnost zamûstnavatele organizovat provûrky BOZP, a to jménû jednou v roce, na v ech pracovi tích a zafiízeních zamûstnavatele. Provûrky BOZP v nûkter ch pfiípadech na i zamûstnavatelé chápou jako povinnost odborové organizace bo jsou spojovány s b val m, totalitním reïimem. To, Ïe jde o velmi v znamn nástroj prevence, kter má svoji dlouholetou tradici, je asi zbyteãné uvádût. BohuÏel zcela bûïnû se stává, Ïe provûrky BOZP jsou organizovány pouze na vybran ch pracovi tích. To platí zejména pro organizace bytov ch druïstev, kde se zcela zapomíná na pracovi tû kotelen. Závodní preventivní péãe a její zaji Èování Tfietí jproblémovûj í oblastí je oblast závodní preventivní péãe a jejího zaji Èování. Mnozí zamûstnavatelé sice mají sepsu smlouvu s pfiíslu n m zdravotnick m zafiízením, ale ve skuteãnosti nadále vysílají zamûstnance k preventivním lékafisk m prohlídkám k lékafiûm svobodnû zvolen m poji tûnci, ktefií v ak vût inou znají konkrétní zdravotní nároky urãité práce v dan ch pracovních podmínkách. Lékafii závodní preventivní péãe vlivem dostateãné legislativní úpravy chápou tuto péãi jako starost o provádûní preventivních lékafisk ch prohlídek, takïe ostatní úkoly tohoto zdravotnického zafiízení jsou vût inou zabezpeãovány. S oblastí závodní preventivní péãe je úzce spjata evidence preventivních lékafisk ch prohlídek a oblast kolení vybraného poãtu zamûstnancû, ktefií organizují poskytování první pomoci. Evidence preventivních lékafisk ch prohlídek je velmi chaotická a v mnoha pfiípadech se zdravotní zpûsobilost zamûstnancû specifick ch profesí sleduje, respektive se pochává její evidence, ovûfiování a dodrïování stven ch lhût na samotném zamûstnanci, ãi na kolicím zafiízení. (Pokraãování na str. 2)
Budou Ïelezniãáfii stávkovat? Vedení âesk ch drah ustoupí poïadavkûm odboráfiû na okamïité zastavení propou- tûní. Na to reagoval pfiedseda Odborového sdruïení ÏelezniãáfiÛ tím, Ïe stávka na dráze stoprocentnû bude. Datum jejího konání odbory oznámí v pfií tích dch. Pokud odbory hrozby splní, postih ãeskou Ïeleznici po pûti letech dal í velká stávka. (12. 4.) Kolektivní smlouva ve kodû Auto Vedení kody Auto podepsalo se zástupci odborové organizace novou kolektivní smlouvu. Potvrzuje mimo jiné sedmiprocentní nárûst mzdy zamûstnancû automobilky od 1. ãervna, a to ve v ech platov ch tfiídách. Nová smlouva je platná zpûtnû od 1. dubna a její platnost vypr í 31. bfiezna 2007. Dohodu, která podpisu kolektivní smlouvy pfiedcházela, uzavfiely obû strany po nûkolikamûsíãním vyjednávání. ZaÏehnaly tak hrozbu celodenní stávky. Odboráfii zároveà zru ili stávkovou pohotovost a ukonãili ãinnost stávkového v boru. V pfií tím roce se mzdy zvy ovat budou, ale zûstu na úrovni, kterou odbory nyní vyjednaly. (6. 4.) Popularita odborû Popularita odborû mezi lidmi jiï dva roky mírnû roste, nyní jim dûvûfiuje 46 procent obyvatel. Pfied dvûma lety se pfiitom tû ily podpofie jen zhruba tfietiny lidí. Nejoblíbenûj í jsou tradiãnû u pfiíznivcû KSâM - podporuje je 57 procent z nich, jménû jim jsou naklonûni voliãi ODS, jen 40 procent. I ti v ak jsou k odborûm vstfiícnûj í Ï v minulosti. Vyplynulo to z prûzkumu, kter letos v únoru provedla agentura STEM. Z ankety je zfiejmé, Ïe odborûm dûvûfiuje polovina Ïen, ale jen 41 procent muïû. NadprÛmûrnou oblibu odborû autofii prûzkumu zjistili u studentû a dûchodcû, zatímco u zamûstnancû je na celorepublikovém prûmûru. Pouze tfietinové oblíbenosti se tû í u podnikatelû a ÏivnostníkÛ. I pfies vzestup popularity odborû dosáhla jejich oblíbenost rekordu z roku 1997, kdy je podporovalo 50 procent obãanû. Od té doby aï do roku 2003 jejich obliba upadala aï na 37 procent. Pak se trend zastavil. (23. 3.) Dlouhá stávka v USA V jvût ím závodû na zpracování vla - sk ch ofiechû na svûtû skonãila stávka po 13,5 letech. Vût ina ze 600 protestujících zamûstnancû, ktefií zahájili stávku 4. záfií 1991, si na la od té doby místa jinde a ãeká se, Ïe by se vrátili. Nyní mají deset dnû na to, aby odpovûdûli na dopis, kter jim nabízí moïnost návratu. Podnik navzdory stávce prosperoval, a to díky nov m zamûstnancûm a nové strojové technice. Zamûstnanci závodu pfiistoupili na 30procentní sníïení mezd v roce 1985, kdy se podnik dostal do potíïí, a oãekávali, Ïe peníze dostu zpût, protoïe se finanãní situace podniku zlep ila. Odbory vyzvaly ke stávce, kdyï vedení zamûstnancûm nabídlo v roce 1991 jen patrné zv ení hodinové mzdy a prémie. (23. 3.) PilotÛm âsa platy porostou PilotÛm âesk ch aerolinií letos porostou platy o 12,5 procenta a v dal ích dvou letech vïdy o 15,5 procenta. Na rûstu platû se vedení firmy dohodlo s piloty po pûtimûsíãním kolektivním vyjednávání. Podle prezidenta odborû pilotû Radomila Kratochvíla zaji Èuje dohoda letcûm postupné srovnávání podmík s jejich zahraniãními kolegy. S ostatními osmi odborov mi organizacemi se podnik dohodl jiï dfiíve. Piloti pûvodnû poïadovali je tû vy í nárûst. (22. 3.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Demonstrace v Bruselu Na v zvu Evropské odborové konfederace k uspofiádání masové demonstrace pfied Jarním zasedáním Evropské rady odpovûdûla i âmkos a za pomoci odborov ch svazû vypravila dva autobusy plné odboráfiû pfiipraven ch hájit zájmy pracujících. Hlavní hesla demonstrace byla: za více a lep ích pracovních míst, za kvalitní pracovní místa a sluïby - Bolkesteinovû smûrnici, za základní sociální práva, za sociální Evropu. Protestu se zúãastnilo pfies 70 tisíc odboráfiû z celé Evropy, z toho 75 z âeské republiky. Protest byl svolán, aby evrop tí politici vidûli, Ïe odbory jsou proti jednostranné a vyváïené liberalizaci EU a Ïe by chtûly udrïet evropsk sociální model. Jak je z posledních informací vidût, demonstrace pfiece jen splnila svûj úãel. Návrh smûrnice Fritze Bolkesteina (b valého nizozemského komisafie EK), kter poãítal s uvolnûním ve ker ch sluïeb, na které se vztahují zvlá tní úpravy, by mûl projít takovou úpravou, aby do lo k ohroïení evropského sociálního modelu. Je jen dobfie, Ïe hlas ãeské delegace zanikl, protoïe v ichni úãastníci byli vybaveni jak ze sv ch svazû, tak dostali i bílé ály s logem âmkos, v ãele skupiny sli velk transparent s logem âmkos a nad hlavami létaly dva obfií balony OS KOVO. V první linii navíc mezi zástupci ostatních odborov ch centrál li i Zdenûk Málek (místopfiedseda âmkos), Alena Vondrová (pfiedsedkynû OS státních orgánû a organizací) a Jan Sábel (pfiedseda OS pracovníkû hornictví, geologie a naftového prûmyslu). Je jen koda, Ïe o tuto demonstraci ãeská média projevila Ïádn zájem. 17. bfiezna zasedala poprvé v tomto roce sekce bytov ch druïstev. Po zahájení jednání pfiedseda sekce Jan Kozel pfiedal slovo místopfiedsedovi svazu Petru Pechovi, aby seznámil pfiítomné s aktuální situací v OS UNIOS a âmkos. Dal ími body programu byla diskuse o moïnostech uzavírání vy í kolektivní smlouvy a novela zákona o úãetnictví. K této problematice pohovofiila Ing. Anna Kodlová. V dal í ãásti jednání informovala JUDr. Jitka Kocivá o návrhu zákona o podpofie v stavby bytû ze státního rozpoãtu a o tezích návrhu nafiízení vlády o poskytování podpory ze státního rozpoãtu na v stavbu druïstevních bytû. Závûr jednání byl vûnován diskusi o pfiípravû roz ífieného zasedání sekce bytov ch druïstev v první polovinû fiíjna, na které upozorníme je tû v ãervnovém vydání ãasopisu Servis. (Dokonãení ze str. 1) To platí napfiíklad u profese sváfieã, fiidiã manipulaãního vozíku s vlastním pohom, obsluha tlakov ch nádob a obsluha pfienosn ch motorov ch pil. Revize, kontroly a prohlídky stavu v robních a pracovních prostfiedkû a zafiízení Nejvût ím problémem se u povinnosti zamûstnavatele zaji Èovat pfiedepsané revize, kontroly a prohlídky prostfiedkû a zafiízení jiï del í dobu jeví problematika odstraàování zji tûn ch závad a provádûní revizí a kontrol elektrického ruãního náfiadí, elektrick ch spotfiebiãû, vãetnû jejich pohybliv ch pfiívodû, dále tlakov ch nádob stabilních a pfienosn ch motorov ch pil. Stává se bohuïel jiï ãast m jevem, Ïe zamûstnavatel má revizní zprávu, ale díky chybûjící zpûtné kontrole má vlastnû pfiehled o odstranûní zji tûn ch závad, a to i pfiesto, Ïe pfii opakovan ch revizích je opûtovnû upozoràován na odstranûní pfiedchozích závad. Zejména to platí u tlakov ch nádob stabilních a odborn ch prohlídek nízkotlak ch kotelen. Závûr Stav v oblasti BOZP je tedy nadále velmi utû en. I pfies znaãné mnoïství právních Hodnocení stavu... Michal Votava Zasedání sekcí a komisí pokraãují V úter 12. dubna se se la sekce vefiejnû prospû n ch sluïeb. Zasedání zahájil pfiedseda sekce Franti ek Kaláb pfiivítáním pfiedsedy svazu Karla Sladkovského, místopfiedsedy svazu Petra Pecha a ãlenû sekce. Karel Sladkovsk hovofiil o situaci ve svazu a v âmkos. Petr Pech informoval o prûbûhu pfiede l ch schûzí sekce a upozornil na zku- ební provoz intratu a ãasopisu Servis na intertov ch stránkách. âlenové sekce informovali o zmûnách ve sv ch základních organizacích, dohodlo se, jak postupovat pfii nové dotazníkové akci. Posledním bodem jednání byla pfiíprava roz ífiené sekce vefiejnû prospû n ch sluïeb v fiíjnu. Na závûr probûhla diskuse. 19. dubna se se la komise pro rovnost pfiíleïitostí. Informace z jednání pfiiseme v pfií tím ãísle ãasopisu. Jana S korová a ostatních pfiedpisû k zaji tûní BOZP dochází v této oblasti k velmi malému posunu ve zlep- ování pracovních podmík a dodrïování povinností, a to ze strany na ich zamûstnavatelû, ale i zamûstnancû. Z jednotliv ch inspekãních záznamû je patrné, Ïe celková úroveà závisí na finanãních moïnostech zamûstnavatelû, jejich pfiístupu a ekonomické motivaci a také na kvalitû a pfiístupu dozorov ch orgánû. Celé této situaci napomáhá i úroveà a mnoïství pfiijíman ch právních pfiedpisû a jejich novel, úmûrná cena sluïeb, prodávan ch technick ch norem a publikací, chybûjící legislativa a chybûjící vzájemná koordinace orgánû státního odborného dozoru pûsobících na úseku BOZP. Dosavadní právní úprava motivace zamûstnavatelû je dostateãná a postavená pouze na sankcích a opatfieních orgánû státního dozoru. Zákon o úrazovém poji tûní je v souãasné dobû po vnûj ím pfiipomínkovém fiízení a jeho znûní se vzdaluje pfiedstavû odborû o zfiízení jedné, ziskové, vefiejnoprávní a tripartitnû spravované instituce. Právní úprava fie ící poskytování sluïeb v oblasti BOZP stále chybí a stávající legislativa oblasti závodní preventivní péãe odpovídá jejímu smyslu a v znamu. Robert Kfiepinsk
PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Informace ze sbírky pfiedpisû (vybrané právní pfiedpisy za období prosic 2004 - bfiezen 2005) ãástka 236/2004 Sb. - rozeslána 31. prosince 2004 700/2004 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 Nafiízení vlády, kter m se mûní nafiízení vlády ã. 333/1993 Sb., o stvení minimálních mzdov ch tarifû a mzdového zv hodnûní za práci ve ztíïeném a zdraví kodlivém pracovním prostfiedí a za práci v noci, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû 699/2004 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 Nafiízení vlády, kter m se mûní nafiízení vlády ã. 303/1995 Sb., o minimální mzdû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû ãástka 227/2004 Sb. - rozeslána 23. prosince 2004 664/2004 Sb. - úãinnost od 23. prosince 2004 Nafiízení vlády, kter m se zvy ují ãástky Ïivotního minima 647/2004 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 Vyhlá ka, kterou se pro úãely poskytování cestovních náhrad ství v e sazeb stravného, v e sazeb základních náhrad za pouïívání silniãních motorov ch vozidel a v e prûmûrn ch cen pohonn ch hmot ãástka 218/2004 Sb. - rozeslána 22. prosince 2004 642/2004 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 Vyhlá ka, kterou se provádí zákon o obãansk ch prûkazech a zákon o cestovních dokladech ãástka 216/2004 Sb. - rozeslána 17. prosince 2004 637/2004 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 Nafiízení vlády, kter m se mûní nafiízení vlády ã. 330/2003 Sb., o platov ch pomûrech zamûstnancû ve vefiejn ch sluïbách a správû ãástka 208/2004 Sb. - rozeslána 8. prosince 2004 613/2004 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 Vyhlá ka o základních sazbách stravného v cizí mûnû pro rok 2005 ãástka 7/2005 Sb. - rozeslána 18. ledna 2005 35/2005 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 s v jimkou Úplné znûní zákona ã. 328/1999 Sb., o obãansk ch prûkazech, jak vypl vá z pozdûj ích zmûn 36/2005 Sb. - úãinnost od 1. ledna 2005 s v jimkou Úplné znûní zákona ã. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o zmûnû zákona ã. 283/1991 Sb., o Policii âeské republiky, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (zákon o cestovních dokladech), jak vypl vá z pozdûj ích zmûn Pfiedstavujeme vám... FEZKO, a. s. ZO OS UNIOS pûsobí ve Strakonicích ve ãtyfiech akciov ch spoleãnostech - FEZKO, a. s., FEZKO SERVIS, a. s., FEZKOTEX, a. s., a TONAK, a. s., závod Strakonice. ProtoÏe v jednom ãlánku mohu obsáhnout problematiku ve v ech akciov ch spoleãnostech, kde na e organizace pûsobí, chtûl bych se ds vûnovat FEZKU, a. s. FEZKO, a. s., se zab vá v robou autotextilií jen pro domácího v robce kodu Auto. UÏ potfietí jsme obhájili certifikát ISO/TS 16 949, tedy jvy í standard v automobilovém prûmyslu, a z hlediska plnûní environmentální politiky v rámci ISO 14 001 patfiíme k absolutní piãce v na í republice. Pro spoleãnost FEZKO je klíãov m odbûratelem koda Auto. Zakázky pro nûj dosahují edesáti pûti procent objemu v roby. V loàském roce se FEZKU podafiilo mimo jiné zahájit v robu textilií pro nové modely Fabia, Octavia i pro luxusní automobil koda Superb. Pfies úspûchy na domácím trhu se spoleãnosti dafií pronikat i do dal ích zahraniãních spoleãností. Nejen díky svûtovému trendu v popularitû hladk ch tkanin se na e v roba orientuje pfiedev ím na nûmeck automobilov trh. Z rozpracovan ch projektû pak do v roby postupnû nabíhají textilie zejména pro firmy Opel, Daimler Chrysler, VW, BMW Mini a Smart. Aktivity na í firmy jsou smûfiovány na západoevropsk i v chodoevropsk trh tak, aby se v jbliï ích letech FEZKO zafiadilo mezi jv znamnûj í dodavatele a v robce v tomto oboru. O tom, Ïe se spoleãnosti dafií i na asijském trhu, svûdãí teprve dávno sjednané dodávky do Malajsie. Textilie z Fezka se objeví ve vozech Proton a Perodua. O úspûchu strakonického Fezka svûdãí i novû otevfien závod ve slovenské Îilinû. Na ím zámûrem je vybudovat v Îilinû druhé strakonické Fezko s v robou nároãn ch autotextilií. V ichni víme, Ïe pokud se dafií matefiské spoleãnosti, bude se dafiit i zamûstnancûm, potaïmo odborûm. V kolektivní smlouvû máme pro pfií tí rok ujednáno nûkolik v hod - mzdové nav ení 6,4 %, sportovní den, den otevfien ch dvefií, firemní setkání zamûstnancû, plné financování setkání b val ch pracovníkû - ãlenû odborové organizace, ples aï po relaxaãní a rehabilitaãní program akciové spoleãnosti. PrÛmûrná mzda v na em podniku dosahuje 18 294 Kã. NárÛst pfiím ch zakázek do zahraniãí, rostoucí v roba autotextilií, obhájení v znamn ch certifikátû, roz ífiení v roby na Slovensko, titul Dodavatel Auta ( koda Octavia) - to je spoleãnost FEZKO Strakonice. Rudolf Pru ák pfiedseda ZV FEZKO, a. s. 37/2005 Sb. - úãinnost od 31. prosince 2004 Sdûlení Ministerstva práce a sociálních vûcí o uloïení kolektivních smluv vy ího stupnû a dodatkû ke kolektivním smlouvám vy ího stupnû Pod bodem 2: Kolektivní smlouva vy ího stupnû (ze d 25. listopadu 2004 na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2008 Obecná ãást; od 1. ledna 2005 do 31. 12. 2005 Zvlá tní ãást) uzavfiená mezi Odborov m svazem pracovníkû textilního, odûvního a koïedûlného prûmyslu âech a Moravy a Asociací textilního, odûvního a koïedûlného prûmyslu (ATOK) Pod bodem 8: Dodatek ã. 2 (ze d 20. prosince 2004) ke kolektivní smlouvû vy ího stupnû uzavfien mezi Odborov m svazem UNIOS, Odborov m svazem TRANSGAS a âeskou plynárenskou unií ãástka 8/2005 Sb. - rozeslána 20. ledna 2005 38/2005 Sb. - úãinnost od 19. února 2005 Vyhlá ka, kterou se mûní vyhlá ka Ministerstva zdravotnictví ã. 342/1997 Sb., kterou se ství postup pfii uznávání mocí z povolání a vydává seznam zdravotnick ch zafiízení, která tyto moci uznávají ãástka 17/2005 Sb. - rozeslána 9. února 2005 64/2005 Sb. - úãinnost od 9. února 2005 Vyhlá ka o evidenci úrazû dûtí, ÏákÛ a studentû ãástka 22/2005 Sb. - rozeslána 23. února 2005 67/2005 Sb. - úãinnost od 15. února 2005 Nafiízení vlády o úpravû náhrady za ztrátu na v dûlku po skonãení pracovní schopnosti vzniklé pracovním úrazem bo mocí z povolání, o úpravû náhrady nákladû na v Ïivu pozûstal ch a o úpravû náhrady za ztrátu na v dûlku po skonãení pracovní schopnosti bo pfii invaliditû (úprava náhrady) 80/2005 Sb. - úãinnost od 1. ãervence 2005 s v jimkou Úplné znûní zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, jak vypl vá z pozdûj ích zmûn 84/2005 Sb. - úãinnost od 1. bfiezna 2005 Vyhlá ka o nákladech na závodní stravování a jejich úhradû v pfiíspûvkov ch organizacích zfiízen ch územními samosprávn mi celky ãástka 30/2005 Sb. - rozeslána 1. bfiezna 2005 101/2005 Sb. - úãinnost od 1. bfiezna 2005 Nafiízení vlády o podrobnûj ích poïadavcích na pracovi tû a pracovní prostfiedí Vybrala: JUDr. Jitka Kocivá PÛjãka z FKSP Pokud zamûstnavatel - pfiíspûvková organizace zfiízená územním samosprávním celkem (obcí, krajem) - poskytoval zamûstnancûm pûjãky z fondu kulturních a sociálních potfieb, byl k tomuto úkonu nutn souhlas zfiizovatele. Zmûnu pfiisl zákon ã. 557/2004 Sb., kter novelizoval zákon ã. 250/2002 Sb., o rozpoãtov ch pravidlech územních rozpoãtû. Ustvení zákona v odst. 1 34 Úvûry, pûjãky a ruãení pfiíspûvkové organizace bylo doplnûno o text: Tento souhlas se vyïaduje v pfiípadû pûjãek zamûstnancûm z fondu kulturních a sociálních potfieb. Úãinnost novely je od 9. listopadu roku 2004. To znamená, Ïe zamûstnavatel mûïe zamûstnanci poskytovat pûjãky v souladu s vyhlá kou Ministerstva financí ã. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potfieb, v platném znûní. Jedná se o pûjãky na bytové úãely podle ustvení 6 na pofiízení domu bo bytu do v e 100 000 Kã a na koupi bytového zafiízení do v e 50 000 Kã. Dále se jedná o pûjãky poskytované v souladu s ustvením 11 k pfieklenutí tíïivé finanãní situace, jv e 20 000 Kã bo 50 000 Kã v pfiípadech postiïení Ïivelní pohromou, ekologickou bo prûmyslovou havárií na územích, na kter ch byl vyhlá en nouzov stav, se splatností do pûti let od uzavfiení smlouvy o pûjãce. Ing. Anna Kodlová 3
Právní úprava povinnosti zamûstnavatele evidovat pracovní dobu byla do zákona ã. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen zákoník práce ), zakotvena s úãinností od 1. ledna 2001 zákom ã. 155/2000 Sb. DÛvodem, kter vedl zákonodárce k tomuto kroku, byly problémy praxe, které zpûsobovala absence této povinnosti zamûstnavatelû, a to pfiedev ím pfii kontrolách dodrïování pracovnûprávních pfiedpisû a pfiedpisû o bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci. V této souvislosti je v ak nutno zdûraznit, Ïe uvedená novela zákoníku práce formu této evidence pracovní doby stvila a pochala plnû na zamûstnavatelovû rozhodnutí, jak zpûsob prûkazné evidence zvolí, aby evidence mûla vypovídací schopnost. Zamûstnavatel se pfii tomto svém rozhodování musí fiídit pfiedev ím tím, Ïe evidence pracovní doby zakotvená do ustvení 94 zákoníku práce ní totoïná s evidencí docházky do zamûstnání. Z právní úpravy této povinnosti zamûstnavatele pak pro nûho vypl vá povinnost vést evidenci pracovní doby ve smyslu ustvení 83 odst. 1 zákoníku práce, práce pfiesãas dle ustvení 83 odst. 6 a 96 zákoníku práce, pracovní pohotovosti a noãní práce dle ustvení 83 odst. 5, 95 a 99 téhoï zákona. Tuto evidenci musí zamûstnavatel vést u jednotliv ch sv ch zamûstnancû samostatnû. Uvedená novela zákoníku práce souãasnû zakotvila pro zamûstnavatele dal í povinnost, a to na Ïádost zamûstnance mu umoïnit nahlédnout do evidence jeho pracovní doby. Pracovní doba je zákoníkem práce definována jako doba, v níï je zamûstnac povin vykonávat pro zamûstnavatele práci. Samozfiejmû, Ïe jde o práci na základû pracovního úvazku dohodnutého v pracovní smlouvû. Z úpravy v ustvení 94 zákoníku práce v ak vypl vá pojetí pracovní doby v ir ím rozsahu. Povinnost zamûstnavatele k evidenci pracovní doby totiï zahrnuje i shora naznaãenou povinnost zvlá tní evidence práce pfiesãas, pracovní pohotovosti i práce noãní. Práce pfiesãas je zákoníkem práce stále upravena jako práce pro zamûstnance v jimeãná, kdy jeho povinnost odpracovat st- 4 CO VÁS ZAJÍMÁ K povinnosti zamûstnavatele evidovat pracovní dobu ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Zamûstnavatel mi dal v povûì z dûvodu organizaãních zmûn. V dobû v povûdi mû nutí vykonávat jinou práci. KdyÏ jsem to odmítl, sdûlil mi, Ïe závaïn m zpûsobem poru uji pracovní kázeà, a Ïe mi zfiejmû dá v povûì z dûvodu poru- ení pracovní káznû, kde jiï ní nárok na odstupné. Podle jeho tvrzení mû mûïe na jinou práci pfievést na 30 pracovních dnû a musí uvádût dûvod. Má zamûstnavatel pravdu? Pokud má, jak se mám bránit? S. V., Praha ODPOVùë: Zamûstnavatel má pravdu. I v dobû bûhu v povûdní doby je zamûstnavatel povin vám pfiidûlovat práci venou t denní pracovní dobu pro zamûstnavatele jiï byla zamûstnancem splnûna. Práci pfiesãas musí zamûstnavatel evidovat kaïdou u jakéhokoliv zamûstnance bez rozdílu, tedy i ve vedoucích funkcích, a to i pfiesto, Ïe se napfiíklad odpracovaná práce pfiesãas zahrnuje do rozsahu jv e pfiípustné práce pfiesãas v roce, protoïe zamûstnanci bylo zamûstnavatelem za tuto práci poskytnuto náhradní volno. Zamûstnavatel musí evidovat i práci pfiesãas konu zamûstnanci, se kter mi byla mzda dohodnuta v pracovních bo kolektivních smlouvách jiï s pfiihlédnutím k pfiípadné práci pfiesãas. U pracovní pohotovosti se podle zákonné úpravy jedná o dobu, v níï je zamûstnac pfiipraven k pfiípadnému v konu práce podle pracovní smlouvy, která musí b t v pfiípadû naléhavé potfieby provedena nad rámec jeho rozvrhu pracovních smûn. Pokud ní takov to zamûstnac povolán k v konu práce, jedná se jen o jeho pfiipravenost k pfiípadnému v konu práce. Pracovní doba, které se povinnost evidence t ká, zahrnuje rovnûï noãní práci, je-li konána v noãní dobû. Za noãní práci zákoník práce pova- Ïuje práci konu v noãní dobû, pfiiãemï noãní dobou se rozumí doba mezi 22. a 6. hodinou. Evidenãní povinnost zamûstnavatele musí zamûstnavatel realizovat, jak jiï bylo naznaãeno, v individualizované podobû. Z toho tedy ply, Ïe ji zamûstnavatel musí plnit zvlá È ve vztahu k jednotliv m sv m zamûstnancûm, nikoliv souhrnnû vûãi více zamûstnancûm zafiazen m k v konu práce na urãitém pracovi ti ãi jiné organizaãní jednotce zamûstnavatele najednou, popfiípadû vûãi celému pracovnímu kolektivu v ech zamûstnancû zamûstnavatele. Uvedenou povinnost evidovat pracovní dobu ve v ech jejích ãástech má ze zákona zamûstnavatel. Ten tuto svoji povinnost mûïe Ïádn m zpûsobem pfienést na jednotlivé fiadové zamûstnance. Zamûstnavatel tak mûïe uãinit Ïádn m sv m individuálním rozhodnutím, ani organizaãním ãi vnitfiním pfiedpisem zamûstnavatele. Nelze tak uãinit ani na základû kolektivní smlouvy, ani individuální smlouvy uzavfiené se zamûstnancem. Pokud by takov mto zpûsobem zamûstnavatel postupoval, bylo by takovéto jeho poãínání v rozporu se zákom. Jak jiï bylo v úvodu naznaãeno, povinnost zamûstnavatele evidovat pracovní dobu jednotliv ch zamûstnancû lze zamûàovat s kontrolou docházky zamûstnancû do práce. podle pracovní smlouvy. Bez va eho souhlasu vás mûïe na jinou práci pfievést pouze v pfiípadech uveden ch v 37 zákoníku práce. Právo zamûstnavatele pfievést zamûstnance na jinou práci aï na 30 pracovních dnû bylo od 29. 5. 1992 zru eno. Dále ní pravda, Ïe mohl v tomto pfiípadû zamûstnance pfievést bez uvádûní dûvodû. Zamûstnavatel do 29. 5. 1992 mohl zamûstnance pfievést na jinou práci z dûvodu jiné zbytné provozní potfieby, a nikoliv bez uvedení dûvodu. Na základû v e uvedeného vám doporuãujeme zamûstnavateli písemnû sdûlit, Ïe trváte na pfiidûlování práce podle pracovní smlouvy i v dobû v povûdi. Pokud by vám dal v povûì z dûvodu poru ení pracovní káznû, je tfieba mu opût písemnû sdûlit, Ïe s v povûdí souhlasíte a trváte na zamûstnání - na pfiidûlování práce podle pracovní smlouvy i po uplynutí v povûdní doby. JestliÏe by zamûstnavatel v povûì odvolal, bude nutné jpozdûji do dvou mûsícû ode d, kdy uply v povûdní doba této nové v povûdi, u soudu podat Ïalobu, kde budete navrhovat, aby soud urãil, Ïe tato v povûì je platná. Vzhledem k tomu, Ïe se Zamûstnac je podle ustvení 35 odst. 1 písm. b) zákoníku práce povin konat podle pokynû zamûstnavatele práci dle pracovní smlouvy osobnû a ve stvené pracovní dobû. Dále je jeho povinností dle ustvení 73 odst. 1 písm. b) a 88 odst. 1 téhoï zákoníku plnû vyuïívat pracovní doby k vykonávání svûfien ch prací a b t na svém pracovi ti na zaãátku pracovní doby a odcházet z nûho aï po jejím skonãení. Mezi základní povinnosti vedoucích zamûstnancû zamûstnavatele pak dle ustvení 74 odst. 1 písm. a) zákoníku práce patfií fiídit a kontrolovat práci. Tato povinnost pochybnû v sobû zahrnuje i povinnost vedoucích zamûstnancû kontrolovat i dodrïování pracovní doby jednotliv mi podfiízen mi zamûstnanci. Do této kontroly docházky do práce lze, na rozdíl od evidence pracovní doby, zamûstnance zapojit a jejich postup mûïe b t upraven v pfiedpisech zamûstnavatele. Ani u kontroly docházky zamûstnancû do práce zákoník práce Ïádn závazn postup ství, stejnû jako ství postup, jak m má b t zaji tûno plnûní povinnosti vedení evidence pracovní doby. Pfii volbû postupu a zpracovávání evidence pracovní doby bude vïdy záleïet na podmínkách konkrétního zamûstnavatele, poãtech jeho zamûstnancû, jeho organizaãní struktufie, ale i ekonomick ch moïnostech. Pfii rozhodování o formû a zpûsobu zaji tûní této evidence v ak je nutno mít na pamûti, Ïe zvolen postup musí zajistit i druhou shora naznaãenou povinnost zamûstnavatele, a to povinnost umoïnit k Ïádosti zamûstnance jeho nahlédnutí do evidence jeho pracovní doby. V kaïdém pfiípadû je nutné, aby evidence pracovní doby vedená zamûstnavatelem splàovala zákonn úãel, byla vedena pfiehlednû, prokazatelnû a tak, aby byla kontrolovatelná. Nesplnûní, popfiípadû dostateãné plnûní obou uveden ch povinností pfiedstavuje poru- ení povinností uloïen ch pracovnûprávními pfiedpisy, a to pfiedpisy stvujícími pracovní podmínky. Plnûní tûchto povinností jsou oprávnûny kontrolovat orgány státního odborného dozoru nad bezpeãností práce, které mají i potfiebná sankãní oprávnûní. Tolik ve struãnosti k problematice evidování pracovní doby zamûstnavatelem, jejíï plnûní mûïe v praxi nûkdy pfiivodit problémy, a proto povaïujeme za vhodné nûkteré související otázky zde takto pfiipomenout. JUDr. Karel Horn jedná o pomûrnû sloïitou právní problematiku, doporuãujeme vám poïádat o pomoc prostfiednictvím va í odborové organizace odborového právníka. DOTAZ: Prosím o sdûlení, zda budu mít nárok na nûjaké placené volno na pohfieb mého dûdy. Bylo mi sdûleno, Ïe mi nárok na placené volno vznikl, protoïe jsem s ním Ïila ve spoleãné domácnosti. L.., Uherské Hradi tû ODPOVùë: Tvrzení, Ïe vám nárok vznik, protoïe jste s dûdou Ïila ve spoleãné domácnosti, je správné. Podle písmena c) bodu 4 pfiílohy k nafi. vlády ã. 108/1994 vám k úãasti na pohfibu va eho dûdy náleïí pracovní volno s náhradou mzdy na dobu zbytnû nutnou, jv e v ak na jeden den. Spoleãná domácnost se vyïaduje u jin ch osob, které patfií k jbliï ím pfiíbuzn m uveden m v tomto bodu pfiílohy. Jedná se napfiíklad o tetu, str ce, bratrance bo se ani musí jednat o pfiíbuzného. Pokud byste zafiizovala jeho pohfieb, vznikl by vám nárok na dal í den placeného volna. (zr)
SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Pfiíjmy (plnûní) poskytované zamûstnancûm, jejich zdanûní a odvod zdravotního a sociálního pojistného (Pokraãování z minulého ãísla) Druh pfiíjmu daà pojistné Vstupní prohlídka zamûstnance ve zdravotnickém zafiízení zamûstnavatele bo jeho smluvním zafiízení hrazená zamûstnavatelem pfiímo bo zprostfiedkovanû pfies zamûstnance Vstupní prohlídka zamûstnance provedená v jiném zafiízení, napfi. u o etfiujícího praktického lékafie, kterou si zamûstnac sám zaplatil a byla mu proplacena zamûstnavatelem ní daàov m v dajem zamûstnavatele Vstupní prohlídka zamûstnance provedená v jiném zafiízení, napfi. u o etfiujícího praktického lékafie hrazena zamûstnavatelem ze sociálního fondu, ze zisku bo z v dajû, které jsou v daji na dosaïení, zaji tûní a udrïení pfiíjmu Odstupné pfii ukonãení pracovního pomûru z organizaãních dûvodû a ze zdravotních dûvodû - 46 odst. 1 písm. a) aï d) zákoníku práce Poukázka na odbûr zboïí, napfi. v obchodním domû - zamûstnavatel poskyt v prosinci v em zamûstnancûm, kter m od 1. 1. pfiíslu ného roku trvá pracovní pomûr a mûli omluvenou absenci Vstupenka do divadla (kulturní bo sportovní akce) - zamûstnavatel proplatí kaïdému zamûstnanci, kter mu ji pfiedloïí Vstupenka do divadla - zamûstnavatel zakoupí a nabíd je zamûstnancûm Vánoãní kolekce v hodnotû 200 Kã poskytnutá v rámci vánoãní akce pro dûti Vánoãní kolekce v hodnotû 200 Kã (podmínka: trvání pracovního pomûru jménû po dobu 1 roku) - v em zamûstnancûm Jednotné obleãení (stejnokroj) - zamûstnavatel zakoupí v em zamûstnancûm PenûÏní pfiíspûvek na udrïování stejnokroje podle stven ch podmík PenûÏní pfiíspûvek mûsíãnû v em zamûstnancûm na pofiízení a udrïování stejnokroje Poskytnutí v robkû a sluïeb zamûstnancûm za niï í cenu, Ï je cena obvyklá - 5 odst. 2 písm. c) bod 8) zákona ã. 589/199 Sb., v platném znûní, a 3 odst. 2 písm. c) bod 8) zákona ã. 592/1992 Sb. Poskytnutí v em zamûstnancûm, napfi. 2 m 3 palivového dfiíví z dûvodu, Ïe zamûstnání trvalo od urãitého data Odmûny dle zákona o vynálezech a ZN vyplácené vlastnímu zamûstnanci SP ZP Pozn.: Pro úãely placení pojistného je nutno rozli ovat, zda se jedná o plnûní poskytnutá v souvislosti se zamûstnáním, a to plnûní vûrnostní bo stabilizaãní povahy pojistné se odvádí. Takovéto plnûní znamená, Ïe se jedná o plnûní s podmínkou trvání zamûstnání po urãitou dobu bo k urãitému dni. Pokud se jedná o plnûní poskytnuté v souvislosti se zamûstnáním mající jin charakter, napfi. sociální, kulturní, sportovní, rekreaãní, vzdûlávací, pojistné se z takovéhoto plnûní odvádí. Státní podniky uplatàují pro FKSP vyhlá ku ã. 310/1995 Sb. Plnûní poskytnutá z odborov ch prostfiedkû sv m ãlenûm Druh pfiíjmu daà pojistné SP ZP Pfiíspûvek penûïní i penûïní na stravování, rekreaci, kulturní a sportovní akce Pfiíspûvky na schûzovou ãinnost konference, kolektivní vyjednávání Sociální podpory a pfiíspûvky Pfiíspûvky penûïní i penûïní na rehabilitaci, saunu, bazén Dary penûïní i penûïní: - pfii odchodu do dûchodu - pfii Ïivotních a pracovních jubileích - pfii narození dítûte Dárek pfii náv tûvû mocného ãlena Zakoupení vûncû pfii úmrtí ãlena, proplacení hudby, autobus Bezúroãné pûjãky z odborov ch prostfiedkû Funkãní poïitky do 5000 Kã 15 % Odmûny hospodáfiek (pokladníkû) do 5000 Kã 15 % Mzda uvolnûn ch funkcionáfiû, vãetnû odvodu zdravotního a sociálního poji tûní, uvolnûn ch pro v kon funkce dle vyhl. ã. 172/1973 Sb., v platném znûní, pokud ní pojistné za tohoto funkcionáfie z ãásti bo plnû hrazeno zamûstnavatelem na základû kolektivního vyjednávání úhradu pojistného fie í 26 a) zákona ã. 592/1992 Sb. a 25 a) zákona ã. 589/1992 Sb., v platném znûní Pozn.: Uvedená plnûní jsou s v jimkou funkãních poïitkû a odmûn pokladníkû a hospodáfiû pfiedmûtem danû z pfiíjmû fyzick ch osob. Tyto pfiíjmy jsou pfiedmûtem danû darovací (zákon ã. 357/1992 Sb., v platném znûní) a jsou do v e 20 000 Kã v prûbûhu dvou po sobû jdoucích kalendáfiních rokû od této danû osvobozeny. Zkratky: ZDP zákon ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, v platném znûní SP pojistné na sociální zabezpeãení ZP zdravotní poji tûní SF sociální fond FKSP fond kulturních a sociálních potfieb Ing. Anna Kodlová 5 6
Penzijní pfiipoji tûní Poskytování pfiíspûvku na penzijní pfiipoji tûní se stalo jednou z zastupiteln ch forem v hod poskytovan ch zamûstnavatelem zamûstnancûm. Poãet zamûstnavatelû, ktefií poskytují sv m zamûstnancûm pfiíspûvek na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem bo na soukromé Ïivotní poji tûní, se zvy uje, coï vypl vá i ze zhodnocení kolektivních smluv uzavfien ch pro rok 2004 provedeného âmkos. Ujednání o poskytování pfiíspûvku obsahovalo 35,2 % kolektivních smluv a prûmûrná v e pfiíspûvku ãinila asi 261 Kã mûsíãnû. Podle v sledkû z hodnocení provedeného na úrovni Odborového svazu UNIOS obsahovalo ujednání o poskytování pfiíspûvku 54 % podnikov ch kolektivních smluv a pfiíspûvek zamûstnavatele se pohyboval v rozmezí od 100 do 1200 Kã mûsíãnû. Pro jednání o uzavfiení kolektivní smlouvy a správné rozhodnutí, zda bude odborová organizace poïadovat sjednání pfiíspûvku na penzijní pfiipoji tûní, pfiípadnû jeho zv ení bo nárûst mezd, je dûleïité znát zákonnou úpravu, moïnosti daàového zv hodnûní a úlevy jak pro zamûstnance, tak i pro zamûstnavatele. Pfii posuzování vycházíme z ustvení zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, v platném znûní (dále jen ZDP). DaÀové zv hodnûní u zamûstnancû Penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem - podle ZDP 6 odst. 9 písm. u) je u zamûstnance daàovû osvobozen pfiíspûvek zamûstnavatele na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem poukázan na úãet jeho zamûstnance u penzijního fondu, maximálnû v ak do v e 5%vymûfiovacího základu zamûstnance pro pojistné na sociální zabezpeãení a pfiíspûvek na státní politiku zamûstnsti. Rozhodn m obdobím pro zji tûní vymûfiovacího základu zamûstnance je kalendáfiní mûsíc. Maximální v e daàového osvobození závisí na úhrnu pfiíjmû, které u zamûstnance vstupují do jeho vymûfiovacího základu pro pojistné na sociální zabezpeãení v kalendáfiním mûsíci. Problém t kající se opoïdûného zji Èování vymûfiovacího základu pro pojistné (mzda za kalendáfiní mûsíc se vyplácí jpozdûji do konce následujícího mûsíce) je vyfie en ustvením 38 h) odst. 13 ZDP. Podle tohoto ustvení u zamûstnavatelû, ktefií provádûjí zúãtování mezd pravidelnû mûsíãnû, se pfiíspûvek zamûstnavatele na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem poukázan na úãet zamûstnance u penzijního fondu do osmi dnû po zúãtování mezd za uplynul kalendáfiní mûsíc povaïuje za pfiíjem zamûstnance dosaïen za uplynul kalendáfiní mûsíc. âást pfiíspûvku, která pfiesáh stven limit 5 %, se u zamûstnance posuzuje jako pfiíjem ke zdanûní. Soukromé Ïivotní poji tûní - podle 6 odst. 9 písm. w) jsou osvobozeny ãástky pojistného, které hradí zamûstnavatel poji Èovnû za zamûstnance na poji tûní pro pfiípad doïití bo pro pfiípad smrti bo doïití bo na dûchodové poji tûní, a to i pfii sjednání dfiívûj ího plnûní v pfiípadû vzniku nároku na starobní dûchod bo pln invalidní dûchod, bo v pfiípadû, sta-li se zamûstnac plnû invalidním podle zákona o dûchodovém poji tûní, bo v pfiípadû smrti (dále jen soukromé Ïivotní poji tûní ), na základû pojistné smlouvy sjednané zamûstnancem jako pojistníkem a poji Èovnou, která je oprávnûna k provozování poji Èovací ãinnosti na území âr podle zvlá tního pfiedpisu za podmínky, Ïe ve smlouvû byla sjednána v plata pojistného plnûní aï po 60 kalendáfiních mûsících a souãasnû jdfiíve v roce dosaïení vûku 60 let, maximálnû v ak do v e 12 000 Kã roãnû od téhoï zamûstnavatele. To platí v pfiípadech, kdy má právo na plnûní z tûchto pojistn ch smluv poji tûn zamûstnac, a je-li pojistnou událostí smrt poji tûného, osoby urãené podle 817 obãanského zákoníku, kromû zamûstnavatele, kter hradil pojistné. SníÏení základu danû - 15 odst. 12 uvádí úlevu, která umoïàuje poplatníkovi danû z pfiíjmû fyzick ch osob (jedná se o v echny poplatníky, pouze zamûstnance) odeãíst od základu danû platbu pfiíspûvkû zaplacen ch poplatníkem na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem sníïenou o 6000 Kã. Maximálnû mûïe poplatník odeãíst za zdaàovací období 12 000 Kã. Odpoãet zdanitelné ãástky je moïné uplatnit a provést pfii roãním zúãtování záloh na daà z pfiíjmû fyzick ch osob. Dále v 15 odst. 13 je uvedena úleva, podle které lze odeãíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaàovacím období na jeho soukromé Ïivotní poji tûní podle pojistné smlouvy uzavfiené mezi poplatníkem jako pojistníkem a poji tûn m v jedné osobû a poji Èovnou, která je oprávnûna k provozování poji Èovací ãinnosti na území âr podle zvlá tního právního pfiedpisu, za pfiedpokladu, Ïe v plata pojistného plnûní (dûchodu bo jednorázového plnûní) je ve smlouvû sjednána aï po 60 mûsících 1 od uzavfiení smlouvy a souãasnû jdfiíve v kalendáfiním roce, v jehoï prûbûhu dosáh poplatník vûku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevnû sjednu pojistnou ãástkou pro pfiípad doïití navíc za pfiedpokladu, Ïe pojistná smlouva s pevnû sjednu pojistnou ãástkou pro pfiípad doïití s pojistnou dobou od 5 do 15 let vãetnû má sjednu pojistnou ãástku alespoà na 40 000 Kã a pojistná smlouva s pevnû sjednu pojistnou ãástkou pro pfiípad doïití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednu pojistnou ãástku alespoà na 70 000 Kã. (Podmínka, kterou se ství minimální v e pojistné ãástky, platí od roku 2005.) U dûchodového poji tûní se za sjednu pojistnou ãástku povaïuje odpovídající jednorázové plnûní pfii doïití. V pfiípadû jednorázového pojistného se zaplacené pojistné pomûrnû rozpoãítá na zdaàovací období podle délky trvání poji tûní s pfiesností na dny. Maximální ãástka, kterou lze odeãíst za zdaàovací období, ãiní v úhrnu 12 000 Kã, a to i v pfiípadû, Ïe poplatník má uzavfieno více smluv s více poji Èovnami. Pfii dodrïení tûchto podmík z dûvodu zániku poji tûní bo dodateãné zmûny doby trvání poji tûní nárok na uplatnûní odpoãtu zdanitelné ãásti základu danû zaniká a pfiíjmem podle 10 ve zdaàovacím období, ve kterém k této skuteãnosti do lo, jsou ãástky, o které byl poplatníkovi v pfiíslu n ch letech z dûvodu zaplaceného pojistného základ danû sníïen, s v jimkou pojistn ch smluv, u nichï bude vyplaceno pojistné plnûní bo odbytné a zároveà rezerva bo kapitálová hodnota poji tûní bude pfievedena na novou smlouvu soukromého Ïivotního poji tûní splàující podmínky pro uplatnûní zdanitelné ãásti základu danû. DaÀové zv hodnûní u zamûstnavatelû V souladu s ustvením 24 odst. 2 písm. zj) se za v daj vynaloïen zamûstnavatelem na dosaïení, zaji tûní a udrïení zdaniteln ch pfiíjmû pro zji tûní základu danû povaïuje pfiíspûvek zamûstnavatele na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem poukázan na úãet jeho zamûstnance u penzijního fondu, maximálnû v ak do v e 3 % vymûfiovacího základu zamûstnance pro pojistné na sociální zabezpeãení a pfiíspûvek na státní politiku zamûstnsti za zdaàovací období bo jeho ãást. âástka pfiíspûvku zamûstnavatele na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem uhrazená za zamûstnance nad uveden limit jiï ní uznateln m v dajem, a proto jej musí zamûstnavatel uhradit ze sociálního fondu, fondu FKSP bo ze zisku. Podle ustvení 24 odst. 2 písm. zo) se dále za v daj vynaloïen zamûstnavatelem povaïuje i pojistné, které hradí zamûstnavatel poji Èovnû za zamûstnance na soukromé Ïivotní poji tûní na základû pojistné smlouvy uzavfiené mezi zamûstnancem jako pojistníkem a poji - Èovnou, maximálnû v ak do v e 8000 Kã za zdaàovací období bo jeho ãást za podmínky, Ïe ve smlouvû byla sjednána v plata pojistného plnûní aï po 60 kalendáfiních mûsících a souãasnû jdfiíve v roce dosaïení vûku 60 let. Pfiíklad v poãtu ãisté mzdy zamûstnance a nákladû zamûstnavatele Pod písm.: A je uveden v poãet ãisté mûsíãní mzdy zamûstnance a nákladû zamûstnavatele B u zamûstnance do lo ke zv ení mzdy o 300 Kã C místo nav ení mzdy byl poskytnut pfiíspûvek na penzijní pfiipoji tûní ve v i 300 Kã mûsíãnû Mzda zamûstnance v Kã Náklady zamûstnavatele v Kã A B C A B C Hrubá mzda 15 000 15 300 15 000 15 000 15 300 15 000 Pojistné sociální (8 %) 1 200 1 224 1 200 (26 %) 3 900 3 978 3 900 Pojistné zdravotní (4,5 %) 675 689 675 (9 %) 1 350 1 377 1 350 DaÀ* 1 545 1 605 1 545 Pfiipoji tûní 300 300 âistá mzda 11 580 11 782 11 580 âist pfiíjem Náklady celkem: 11 580 11 782 11 880 celkem: 20 250 20 665 20 550 * Pro v poãet danû je daàov základ sníïen pouze o 3170 Kã, tj. mûsíãní základní zdanitelná ãástka. 2 Ing. Anna Kodlová
Svût kolem nás tvofií v podstatû tfii hlavní sloïky: zemû, voda a vzduch. Ná kaïdodenní Ïivot zãi Èuje v echny tfii. JiÏ v druhém ãísle ãasopisu Servis jsem psala o v znamu odpadû v d ní dobû. Struãnû jsem popsala plynné a tuhé odpady a zpûsoby, jak lze s nimi nakládat. V tomto ãísle vám pfiedstavím tfietí ãást odpadû, které ãlovûk produkuje. Jsou jimi odpady kapalné. Odpadní vody jsou tedy dal ím problémem z hlediska zãi tûní Ïivotního prostfiedí. Víme, Ïe voda je jednou z jdûleïitûj ích sloïek Ïivotního prostfiedí, je nahraditelná a na e Ïivoty jsou na ní závislé. Proto také musíme brát v úvahu fakt, Ïe pitné vody rapidnû ub vá, zato té zãi tûné je tû rychleji pfiib vá. Na zãi Èování vody se podílí prûmysl i domácnosti. Podobnû jako tomu je se vzduchem, i ve vodû se jednotlivé kontaminující látky rozpt lí, a tak zasáhnou irokou oblast, nûkdy znaãnû vzdálenou od zdroje zãi tûní. Skládky domácího a prûmyslového odpadu kontaminují pûdu a voda, která z nich prosakuje, obsahuje chemikálie; ty se mohou dostat do studní, z nichï se ãerpá pitná voda, ãi do podzemních nádrïí, kde je ukryta velká ãást svûtov ch zásob sladké vody. Spla kové vody z mûst obsahují vût inou zbytky po vafiení, koupání, mytí a také fekálie. Jejich obsahem jsou téï patogenní organismy a vajíãka parazitû, ktefií mohou b t nositeli nákazy a infekcí. Ano, s tûmito odpady si pfiece poradí ãistiãky odpadních vod! Ale opravdu se ãlovûk zamyslel nad v ím, co vody po nás obsahují ve skuteãnosti? Vkládáme dostateãné mnoïství prostfiedkû do v zkumu, ekologizace, modernizace star ích ãistiãek? Nebo právû zde etfiíme finance? etfiit bychom mûli jinde. Budeme-li etfiit vodu, mûïeme pfiece etfiit také na e peníze! Ménû ãisté vody zvy- PRO KAÎDÉHO NùCO LETNÍ DùTSK TÁBOR VARVAÎOV Do konce dubna máte poslední moïnost poslat pfiihlá ky na LDT. Nûco z ekologie tekuté odpady uje její cenu, voda se stává vzácn m statkem. JiÏ brzy si ãlovûk bude muset vody zaãít více váïit. VÏdyÈ jiï ds stojí voda více Ï pivo. Zemûdûlské vody obsahují napfiíklad moãûvku, hnojûvku, pesticidy, prûmyslová hnojiva, siláïní Èávy, odpady z rostlinn ch produktû a velkochovû. Potrava, kterou jíme, pochází z plodin vypûstovan ch za pomoci iroké kály chemikálií. Nûkteré z tûchto látek se dostávají do na í potravy bo do pitné vody. PrÛmyslové vody se li í v raznû podle druhu v roby, z níï pocházejí. Dal ím zdrojem zãi tûní vody jsou i ropné vrty a následné pfievozy nafty tankery pfies oceán. Havárie pfii takov chto ãinnostech mají dalekosáhl vliv na prostfiedí, na Ïivot v mofii i mimo nûj. Pfii tûchto haváriích se hladina pokryje tenkou vrstvou ropy a ta zamezí pfiístupu kyslíku, svûtla do mofie. Následkem zahy mnoho ryb, ptákû, ale i ÏivoãichÛ, ktefií se Ïiví planktom. KaÏdoroãnû tak skonãí miliony mofisk ch ptákû, které pokryla ropa. Nûkteré se podafií zachránit a oãistit, ale naprostá vût ina uhy bez pov imnutí. Tam, kde se st ká volná pfiíroda s prûmyslem, to vût inou dopadá pro pfiírodu patnû. Mimo zãi tûní hladiny dojde i ke zãi tûní pobfieïí, coï má za následek kontaminaci pûdy. Pravdou je, Ïe by k mnoha haváriím ani muselo dojít, kdyby si ãlovûk uvûdomil, Ïe etfií na správném místû, kdyï nahradí zastaralé stroje (tankery) novûj ími. Vím, Ïe jednotlivec mûïe porouãet ostatním, co mají dûlat, zato má vûdût, jak si má poãínat sám. KaÏd z nás se mûïe pokusit nabádat lidi ve svém okolí, ãi dokonce vládu, aby zabránila niãení Ïivotního prostfiedí. Za to, co sami dûláme ãi dûláme bûhem svého Ïivota na této platû, téï sami zodpovídáme. Bc. Lenka imonová Vybavení pracovi È hasicími pfiístroji V zákonû o poïární ochranû ã. 133/1985 Sb. je právnick m a podnikajícím fyzick m osobám stvena povinnost obstarávat a zabezpeãovat v potfiebném mnoïství a druzích poïární techniku, vûcné prostfiedky poïární ochrany a poïárnû bezpeãnostní zafiízení se zfietelem na poïární bezpeãí provozované ãinnosti a udr- Ïovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené poïární techniky, vûcn ch prostfiedkû poïární ochrany a poïárnû bezpeãnostních zafiízení, lze instalovat a pouïívat pouze schválené druhy. Povinnost obstarat poïárnû bezpeãnostní zafiízení (napfi. hasicí pfiístroje) se zpravidla vztahuje na rodinné domky a byty. Konkrétnû je upfiesnûna ve vyhlá ce o poïární prevenci ã. 246/2001 Sb. Je v ní fieãeno, Ïe pokud bylo stveno mnoïství, druhy a zpûsob vybavení vûcn mi prostfiedky poïární ochrany a poïárnû bezpeãnostními zafiízeními, projektovou dokumentací, zabezpeãuje se a instaluje alespoà jeden pfienosn hasicí pfiístroj na kaïd ch zapoãat ch 200 m 2 pûdorysné plochy podlaïí objektu. Jmenovité mnoïství náplnû hasicího pfiístroje pfiitom musí odpovídat jménû nûkteré z tûchto hodnot: 9 litrû vody, 6 litrû vodního roztoku pûnidla, 6 kg halonu bo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prá ku bo 5 kg oxidu uhliãitého (CO 2 ). Pfii rozmísèování hasicích pfiístrojû je nutno myslet na to, aby byly snadno a rychle pouïitelné. UmísÈují se tak, aby byly dobfie viditelné a volnû pfiístupné. Je-li to zbytné (napfi. z provozních dûvodû), lze hasicí pfiístroje umístit i do skryt ch prostor. V pfiípadech, kdy je omezena bo ztíïena orientace osob z hlediska rozmístûní hasicích pfiístrojû (napfi. v pfiehledn ch, rozlehl ch bo skryt ch prostorách), se k oznaãení jejich umístûní pou- Ïije pfiíslu ná poïární znaãka. Tato znaãka musí b t umístûna na viditelném místû. Hasicí pfiístroje se dávají na místa, kde je jvy í pravdûpodobnost vzniku poïáru bo v jejich dosahu. Druhy a typy pfienosn ch hasicích pfiístrojû se volí podle charakteru pfiedpokládaného poïáru, vyskytujících se hofilav ch látek bo provozované ãinnosti; pfiitom musí b t vylouãeno, Ïe bude v pfiípadû potfieby pouïit hasicí pfiístroj s vhodnou hasební látkou (napfiíklad rozvodnu elektrické ergie nikdy vybavíme vodním hasicím pfiístrojem). Pfienosné hasicí pfiístroje se umísèují na svislé stavební konstrukci a v pfiípadû, Ïe jsou k tomu konstrukãnû pfiizpûsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. RukojeÈ hasicího pfiístroje umístûného na svislé stavební konstrukci musí b t jv e 1,5 m nad podlahou. Hasicí pfiístroje umístûné na podlaze bo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí b t vhodn m zpûsobem zaji tûny proti pádu. Kontrola hasicích pfiístrojû se provádí po kaïdém jeho pouïití bo tehdy, vznik-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (napfiíklad pfii mechanickém po kození) a jménû jednou za rok, pokud jiná dokumentace ství lhûtu krat í. Provozuschopnost hasicího pfiístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole, kontrolním títkem a plombou spou tûcí armatury. K hasicím pfiístrojûm musí b t udrïován voln pfiístup tak, aby je bylo moïno kdykoliv rychle pouïít. V nûkter ch provozech se v ak tato základní pravidla dodrïují a je otázkou, k jak m zbyteãn m kodám by v pfiípadû poïáru do lo. Václav âikl 7
PRO VOLNOU CHVILKU Evropa a my âesk Krumlov Mûsto v jiïních âechách na fiece Vltavû; 14 500 obyvatel (1999). Jedna z jv znamnûj ích mûstsk ch památkov ch rezervací v âr. Od roku 1992 souãást svûtového kulturního dûdictví UNESCO. Dopravní kfiiïovatka. PrÛmysl dfievozpracující, potravináfisk. Stfiedisko cestovního ruchu. âesk Krumlov vyrostl jako stfiedisko mocného feudálního rodu VítkovcÛ; hrad z 1. pol. 13. stol. (po praïském jrozsáhlej í v âechách) byl pfiestavûn ve 2. pol. 17. stol. na zámek s bohat mi sbírkami. V zámeckém parku stojí letohrádek a jízdárna, letní divadlo s otáãecím hledi tûm (1958). Ve mûstû je gotick kostel sv. Víta (1407-1439) se síèovou klenbou, klá - tery minoritû a klarisek se spoleãn m gotick m, pozdûji zbarokizovan m kostelem, resanãní pivovar a zbrojnice, Budûjovická brána (1598), resanãní radnice (1580). Esovit meandr fieky Vltavy hlouben v dramatické skalnaté scenérii je základním kompoziãním prvkem tohoto krásného jihoãeského mûsta. âesk Krumlov, jako centrum mimofiádnû rozsáhlého panství, pro el zejména v 15. a 16. století obdobím velkého rozkvûtu. Bylo dostavûno mnoho mûstsk ch domû, radnice, pitál s kostelem sv. Jo ta, jezuitská kolej a star gotick hrad byl pfiestavûn na obytnou zámeckou rezidenci. Správné odpovûdi: 1. Jak se toto mûsto jmenuje? âesk Krumlov 2. Kter slavn ãesk rod byl u zrodu tohoto mûsta? Vítkovci 3. Jaká zvífiata jsou chována v pfiíkopu u hradu? Medvûdi Nejlépe odpovûdûli: Franti ek Bumba, ZO FAURECIA Tábor Marcela Dytrtová, OPP Poliãka Miroslav Dytrt, OPP Poliãka Ludmila Haldovská, SBD Chomutov Kvûta Krejãíková, AMBA Malín Ing. Jindfiich Lasák, CSc., ZO OS UNIOS Praha Josef Míãka, SBD Su ice Radek Náprava, ZO FAURECIA Tábor Eva Táborská, MP Brno Kupon 4/05 1.................................... 2.................................... 3.................................... Jméno a pfiíjmení:...................... Adresa:............................................................ ZO/MO:.............................. Slosovány budou odpovûdi do lé do 13. kvûtna 2005. Jména v hercû a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle. Kupon zasílejte na adresu: Redakce ãasopisu Servis, Odborov svaz UNIOS, nám. W. Churchilla 2, 113 59 PRAHA 3, bo na e-mail: unios@cmkos.cz (do pfiedmûtu zprávy uvádûjte: SoutûÏ Servis). Mûsto dods ovládají dvû dominanty - resanãní válcová vûï zámku s obnovenou malífiskou v zdobou a tíhlá vûï gotického kostela sv. Víta, jehoï síèová klenba opakuje motiv z katedrály sv. Víta na PraÏském hradû. V 17. století byl dobudován, pûvodnû gotick, minoritsk klá ter s kostelem BoÏího tûla. V následujícím století do lo k rozsáhlé pfiestavbû zámku, kdy zde pfiibyl ma karní sál s iluzivními malbami, byla upravena zahrada s letohrádkem Bellarie a pfiedev ím byla v letech 1766-1767 zbudována nová stavba zámeckého divadla, vybavená na svoji dobu jmodernûj í jevi tní technologií, rozsáhl m souborem kulis, divadelních rekvizit a kost mû. Pfii dobov ch divadelních inscenacích bylo moïno vytváfiet barevné ohnû a koufie, iluzi zahrady ãi mofiské zátoky, umûlé vlnobití, hfimûní, koàskou jízdu, padající dé È, vodotrysk, hukot vichfiice ãi létající stroje. Èastnou shodou okolností byl cel komplex barokního divadla v jediãné autenticitû zachován do d ních dnû, a to vãetnû celého souboru jevi tní techniky, kost mû a rekvizit, coï jej zafiazuje mezi skuteãné svûtové unikáty. Pamûtní sloup se nachází na Moravû, byl? vztyãen v prvních letech 18. století. Je v jimeãn m pfiíkladem památky velmi typické pro stfiední Evropu. Dosahuje v ky 35 metrû, je postaven v charakteristickém stylu a vyzdoben mnoïstvím soch vynikajícího moravského umûlce. Nejvût í souso í bylo vysvûceno v roce 1754 za osobní úãasti Marie Terezie. Památka je od roku 2000 souãástí svûtového kulturního dûdictví UNESCO. Otázky: 1. Jak se tato památka jmenuje? 2. V jakém stavebním slohu je sloup postaven? 3. Uveìte jméno prvního z nûkolika architektû. Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdn redaktor: Michal Votava. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 194, e-mail: unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick ch vûzàû 9, 110 00 Praha 1, telefon: 224 224 429. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze d 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âr E 5057 Pfied hodnocením jeden za v echny. Pfii hodnocení v ichni do jednoho. Tip do kina Sleãna DrsÀák 2: Je tû drsnûj í Ve filmu Sleãna DrsÀák 2: Je tû drsnûj í se diváci setkají s agentkou FBI Gracií Hartovou (Sandra Bullocková) krátce poté, co úspû nû dokonãila svûj poslední úkol. V pfiestrojení za jednu ze soutûïících na Miss Sympatie z kodnila atentátníka, kter mûl spadeno na soutûï Miss Spojen ch státû, a pfies noc se stala miláãkem médií. Gracii se ale poslední dobou zrovna dafií. Vzpamatovává se z vydafieného vztahu a s hrûzou zji Èuje, Ïe popularita ohroïuje její milovu práci tajné agentky. Nakoc se tedy chá pfiemluvit sv m éfem, agentem McDonaldem (Ernie Hudson), aby slouïila svému úfiadu jedin m moïn m zpûsobem: jako Tváfi FBI v sérii talk-show, a to v dokonalém úãesu a kost mku. FBI se snaïí ze své dosud jvût í propagaãní kampanû vytûïit co jvíc, a tak Gracii donutí, aby se s pomocí stylisty Joela (Diedrich Bader) pro své vûrné fu ky opût promûnila v dokonale upravenou dámu. Gracie ke svému novému úkolu pfiistupuje zpoãátku s chutí, ale pfiízeà divákû se jí brzy zalíbí a zadlouho se do své role vïije aï pfiíli. Zato její nová parèaãka Sam Fullerová (Regina Kingová) je drsná, ambiciózní agentka, která evidentnû mezi Graciiny fu ky patfií a je také první, kdo upozorní FBI, Ïe se z jejich h ãkané hvûzdy stala cukrová barbie. KdyÏ jsou ale Graciina jlep í pfiítelkynû, vítûzka soutûïe Miss, Cheryl Frazierová (Heather Burnsová), a moderátor Stan Fields (William Shatr) useni v Las Vegas, Graciin instinkt kriminalisty se opût probudí. Zvlá tû kdyï se ukáïe, Ïe její kolega Collins vede vy etfiování patn m smûrem. Gracie musí znovu dokázat, Ïe hezké holky mohou b t i schopné, a Ïe kdyï jde o to vyfie it tûïk pfiípad bo pomoci pfiátelûm, nikdo a nic ji zastaví. Film USA, komedie ReÏie: Wes Anderson Recept pro vás Horká sangría Ingredience: 5 pomeranãû, 1 citron, 2 grapefruity, 1,5 l ãerveného vína, 6 lïic pomeranãového likéru, 75 aï 100 g mouãkového cukru Postup pfiípravy: Ze tfií pomeranãû vymaãkáme Èávu. Citrony dobfie omyjeme v horké vodû. Osu íme je a tence z nich okrájíme kûru. Zahfiejeme víno s likérem, citronovou kûrou a pomeranãovou Èávou. Zbylé pomeranãe a grepy oloupeme a ostr m noïem nakrájíme na plátky. Pfiidáme je k vínu a krátce zahfiejeme. Podle chuti dosladíme cukrem. Poãet porcí: 6-8 ( el)