POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
4. VODOROVNÉ KONSTRUKCE IV- ŽELEZOBETONOVÉ A KERAMICKÉ STROPY
LEGENDA KLÍČOVÉ POJMY trám, deska, nosník, žebro, keramická vložka, ztracené bednění CÍLE KAPITOLY -získat orientaci mezi jednotlivými druhy železobetonových stropů, - základní orientace v návrhu jednotlivých stropů. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 20 hodin
ŽELEZOBETONOVÉ STROPY-OBECNĚ Značná objemová hmotnost železobetonových konstrukcí na jedné straně přispívá ke značnému zatížení svislých konstrukcí (stěn, základů), na druhé straně zlepšuje akustické vlastnosti (vzduchovou neprůzvučnost). Trvanlivost železobetonových stropů je značná, navzdory tomu, že železobeton podléhá degradaci krycích vrstev vlivem karbonatace, sulfatace a koroze výztuže (ve vnitřním prostředí se tyto negativní účinky minimalizují). Železobetonové konstrukce mají nízký tepelný odpor a velkou tepelnou vodivost vznik tepelných mostů. Dále je u nich náročná demontáž, demolice a nákladná recyklace materiálu. Výhoda monolitických železobetonových stropů: - únosnost, - využití spojitých konstrukcí, - tuhost v horizontální rovině, - možnost téměř libovolného tvarování konstrukce, - nehořlavost, značná protipožární odolnost Nevýhoda monolitických železobetonových stropů: - velká staveništní pracnost, - omezení výstavby v zimním období, - nutnost technologických přestávek. Výhodou montovaných železobetonových stropů je rychlost výstavby a předepínání stropních dílců. Nevýhodou montovanýchželezobetonových konstrukcí jsou navíc velké dopravní náklady, velmi obtížná aplikace spojitých Nevýhodou montovanýchželezobetonových konstrukcí jsou navíc velké dopravní náklady, velmi obtížná aplikace spojitých nosníků.
ŽELEZOBETONOVÉ STROPY-OBECNĚ Z technologického hlediska rozeznáváme: a) železobetonové stropy monolitické: a1) deskové: jednostranně pnuté oboustranně pnuté a2) trámové a žebrové: pnuté v jednom směru roštové a kazetové a3) hřibové stropy: s viditelnými hlavicemi se skrytými hlavicemi b) železobetonové stropy montované: b1) polomontované: z monolitických žeber a vložek sklobetonové b2) prefabrikované: z železobetonových nosníků a vložek panelové ze železobetonových povalů
4.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY MONOLITICKÉ 4.1.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY-MONOLITICKÉ DESKOVÉ Železobetonové stropy jsou v současné době nejpoužívanějším typem stropů. Původní monolitické železobetonové konstrukce prošly velkým vývojem od pracného bednění profilovaných stropů k jejich deskovým typům. Dalším zefektivněním těchto konstrukcí se staly stropy prefabrikované, předepnuté a s kombinovanou technologií prefa-monolitickou. Deska se provádí nad půdorysem o malém rozpětí. Pokud jsou konce desek částečně sevřeny ve zdivu (deska částečně vetknutá), nastává v těchto místech tah, který je nutno vykrýt výztuží. Nejvyšší přípustná vzdálenost mezi jednotlivými pruty hlavní výztuže je: 150 mm u desek tloušťky 50 až 100 mm 200 mm u desek tlustých 110 až 200 mm
4.1.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY-MONOLITICKÉ DESKOVÉ Kolmo na směr hlavní výztuže se nad hlavní výztuží klade výztuž rozdělovací o Ø 6 až 8 mm ve vzdálenosti nejvýše 350 mm Schéma vnitřních sil vdesce a vyztužení desky prostě uložené. Schéma vnitřních sil vdesce a vyztužení desky prostě uložené. MĚŠTAN, R., 1989. Stavba svépomocí. Praha : SNTL, str. 182. ISBN 80-03-00165-X.
4.1.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY-MONOLITICKÉ DESKOVÉ Vyztužení v desce částečně uvetknuté. MĚŠTAN, R., 1989. Stavba svépomocí. Praha: SNTL, str. 183. SBN 80-03-00165-X.
4.1.2. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY-MONOLITICKÉ TRÁMOVÉ Trámový strop -vhodný pro větší rozpětí. Desky jsou při vzdálenosti žeber do 1 m tlusté min.50 mm, pro vzdálenost do 1,5 m 60 mm a pro vzdálenost nad 1,5 m 70 mm. Uložení trámů na zdivu min.220 mm, jinak má mít uložení min.7,5 % světlosti. Výztuž spojité desky trámového stropu. MĚŠTAN, R., 1989. Stavba svépomocí. Praha : SNTL, str. 185. ISBN 80-03-00165-X.
4.1.2. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY-MONOLITICKÉ TRÁMOVÉ Nejčastěji používanou variantou trámových stropů je staticky výhodné spojení trám deska v T průřez. Použití náběhu má opodstatnění pouze při vetknutí podpory. Tvary Hennebiqueovýchtrámů. WITZANY,J. a kolektiv, 1994. Konstrukce pozemních staveb 60. Praha: ČVUT. ISBN 80-01- 01144-5.
4.1.2. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY-MONOLITICKÉ TRÁMOVÉ Deska trámových stropů se nachází vrozmezí 60 až 150 mm. U desek s náběhy se tloušťka stanovila z ohybového momentu částečně vetknutého nosníku M = ql 14. 2 u desek bez náběhu zmomentu M = q. l 8 2 až q. l 10 2
4.1.2. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY-MONOLITICKÉ TRÁMOVÉ Schéma uspořádání výztuže a tvary kotevních háků Hennebiqueovýchstropů. WITZANY,J. a kolektiv, 1994. Konstrukce pozemních staveb 60. Praha: ČVUT. ISBN 80-01- 01144-5.
4.1.2. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY-MONOLITICKÉ TRÁMOVÉ Trámový strop s rákosovou omítkou na podbíjení. Podhled je uchycen: -na zabetonované spodní prkno žebra - na boční zabetonovanou lať s uvážením možného průhybu Trámový strop s rákosovou omítkou. MĚŠTAN, R., 1989. Stavba svépomocí. Praha: SNTL, str. 185. ISBN 80-03-00165-X.
4.1.2. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY-MONOLITICKÉ TRÁMOVÉ Trámový strop se stropní omítkou na rabitzovém pletivu. Užívá se v zájmu úspory dřeva nebo v prostorách s vlhkým provozem. Trámový strop se stropní omítkou na rabitzovémpletivu. MĚŠTAN, R., 1989. Stavba svépomocí. Praha: SNTL, str. 185. ISBN 80-03-00165-X.
4.1.2. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY-MONOLITICKÉ TRÁMOVÉ Místo monolitických žeber lze použít ocelové traverzy: - s deskou uloženou na spodních přírubách - s deskou uloženou na horních přírubách: s viditelnými traverzami bez podhledu s rovným zavěšeným podhledem s viditelnými žebry a s náběhy Monierovystropy. WITZANY,J. a kolektiv, 1994. Konstrukce pozemních staveb 60. Praha: ČVUT. ISBN 80-01- 01144-5.
4.1.3. HŘIBOVÉ STROPY Hřibové stropy se používají pro velká užitná zatížení Mohou být: a) se skrytými hlavicemi (s rovným podhledem) b) s viditelnými hlavicemi: -jednostupňovými - dvoustupňovými Hřibové stropy. Hřibové stropy. VOLDŘICH, F., URBÁNEK, F., VÝBORNÝ, J., PůBAL, Z., BILL, Z., 1968. Progresivní stropní konstrukce. Praha: ČSVA.
4.2. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY-MONTOVANÉ 4.2.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY POLOMONTOVANÉ ZMONOLIT. ŽEBER A VLOŽEK Strop polomontovaný Železobetonový montovaný. Železobetonový montovaný. WITZANY,J. a kolektiv, 1994. Konstrukce pozemních staveb 60. Praha: ČVUT. ISBN 80-01- 01144-5.
4.2.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY POLOMONTOVANÉ Z MONOLIT. ŽEBER A VLOŽEK Monolitické stropy vylehčené keramickými vložkami mohou být též opatřeny keramickým podhledem, čímž mezi vložkami pod horní železobetonovou deskou a podhledem vznikne vzduchová dutina. Mohou být aplikovány pro větší výšky žeber. Žebrové keramické stropy. VOLDŘICH, F., URBÁNEK, F., VÝBORNÝ, J., PůBAL, Z., BILL, Z., 1968. Progresivní stropní konstrukce. Praha: ČSVA.
4.2.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY POLOMONTOVANÉ Z MONOLIT. ŽEBER A VLOŽEK Trámové monolitické stropy s keramickými vložkami mohou být: a) vyztužené v jednom směru b) vyztužené v obou směrech Žebrový a kazetový keramický strop. HÁJEK,P a kol.. Konstrukce pozemních staveb 10. Nosné konstrukce I.Praha, ČVUT,2004, 207 s.
4.2.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY POLOMONTOVANÉ Z MONOLIT. ŽEBER A VLOŽEK Trámové stropy mohou být vylehčeny vložkami betonovými, plastovými, keramickými, i laminátovými atd. Axonometrie trámového stropu vylehčeného keramickými vložkami svázaného po obvodě železobetonovým věncem
4.2.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY POLOMONTOVANÉ Z MONOLIT. ŽEBER A VLOŽEK Stropní konstrukce typu BSK (Betonové stavby Klatovy) sestává z betonových stropních vložek a destiček z betonových filigránových stropních nosníků výšky 180, 220 a 270 mm tvořených prostorovou ocelovou svařovanou příhradovinou a nadbetonovanou deskou tloušťky 40 nebo 60 mm, popř. 90 mm. Pohled do stropní konstrukce před zmonolitněním. Dostupné z http://www.betonstavby.cz /dokumenty-ke-stazeni/dokumenty-ke-stazeni
4.2.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY POLOMONTOVANÉ Z MONOLIT. ŽEBER A VLOŽEK Stropní vložka se používá jako nosná výplň mezi stropními trámci. Stropní destičky řeší složitější případy ve stropě (tj. prostupy, ukončení stropní konstrukce na zdivu, příčné ztužení stropní konstrukce, ukončení konzol atd.) Stropní trámec je tvořen prostorovou výztuží a dolní betonovou skořepinou tloušťky 45 mm sloužící pro osazení stropních vložek nebo destiček. Dostupné z http://www.betonstavby.cz /dokumenty-ke-stazeni/dokumenty-ke-stazeni
4.2.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY POLOMONTOVANÉ Z MONOLIT. ŽEBER A VLOŽEK Minimální uložení stropních trámců 100 mm lze uplatnit do rozpětí max. 5,00 m, při větším rozpětí se zvyšuje na 150 mm. Při kladení stropního trámce na zdivo v podélném směru musí být šířka uložení 10 mm. Stropní vložky jsou kladeny na sraz.
4.2.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY POLOMONTOVANÉ Z MONOLIT. ŽEBER A VLOŽEK Po zmonolitněnízálivkou a nadbetonování vrstvou 40, 60 mm vznikne souvislá konstrukce roznášející zatížení lehkých variabilních příček bez dalšího dovyztužení(únosnost jednotlivé stropní vložky bez přebetonování při montážním stádiu až 500 kg). Dostupné z http://www.betonstavby.cz Dostupné z http://www.betonstavby.cz /dokumenty-ke-stazeni/dokumenty-ke-stazeni
4.2.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY POLOMONTOVANÉ Z MONOLIT. ŽEBER A VLOŽEK Díky vysoké únosnosti stropních vložek (až 600 kg) jsou při montáži plně pochozí osobami pro montáž i betonáž. Toto však neplatí pro stropní destičky, které slouží pouze pro ztracené bednění pro betonovou zálivku
4.2.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY POLOMONTOVANÉ Z MONOLIT. ŽEBER A VLOŽEK V místech vyššího stropního zatížení (např. liniového od příčky tloušťky 150, 200 mm, sloupku od krovu atd.) vedeného rovnoběžně s osou trámců se doporučuje provést zvýšení únosnosti stropní konstrukce uložením několika stropních trámců vedle sebe Dostupné z http://www.betonstavby.cz /dokumenty-ke-stazeni/dokumenty-ke-stazeni
4.2.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY POLOMONTOVANÉ Z MONOLIT. ŽEBER A VLOŽEK Polomontovaný strop s použitím příhradových nosníků JISTROP a keramických stropních vložek MIAKO: - osová vzdálenost nosníků 625 mm - tloušťka betonové vrstvy nad vložkami 30 mm - vlastní hmotnost stropu po zmonolitnění 2,91 kn.m-2 Před ukládáním tvarovek a před dobetonováním musí být keramické nosníky podepřeny podpěrami v max. vzdálenosti 1,5 m v podélné ose.
4.2.1. ŽELEZOBETONOVÉ STROPY POLOMONTOVANÉ Z MONOLIT. ŽEBER A VLOŽEK Začátek uložení keramické vložky MIAKO na zdivo
4.2.2. POLOMONTOVANÉ STROPY Z DESEK FILIGRÁN Železobetonová stropní deska Filigrán se používá jako ztracené bednění stropů pro následně prováděnou monolitickou desku. Tvar desky Filigrán lze přizpůsobit danému půdorysu stavby. Uložení desek Filigrán na obvodové zdivo s hloubkou uložení 35 mm.
4.2.2. POLOMONTOVANÉ STROPY Z DESEK FILIGRÁN V desce je zabudovaná spodní výztuž budoucí stropní konstrukce a současně z ní vyčnívají výztužné příhradové nosníky sloužící pro spřažení s následně dobetonovanou částí stropu. Výztužné příhradové nosníky vyčnívají z povrchu desky 70 až 300 mm podle požadovaného rozpětí a zatížení. Rozměry desky bývají upraveny podle dispozice (ukončení může být provedeno jako zkosené, obloukovité, v nepravidelném provedení atd.) a běžně se pohybují v šířce od 600 do 2400 mm s délkou až 9 m. Tloušťka panelu bývá 50 až 80 mm a hmotnost 1 m2 prvku činí v závislosti na tloušťce 125 až 175 kg. Desky Filigrán jsou dimenzované pouze na vlastní hmotnost a na montážní zatížení, plné únosnosti dosahují až ve spřažení s nabetonovanou monolitickou deskou. Hloubka uložení desek je 35 mm, při hlubším uložení než 40 mm se kladou do lože z cementové malty.
4.2.2. POLOMONTOVANÉ STROPY Z DESEK FILIGRÁN Uložení desek Filigrán na střední nosnou stěnu Vzdálenost podpěr bývá 1,5 až 1,8 m
4.2.3. STROPY SKLOBETONOVÉ Svislý řez sklobetonem: A) Běžně používaná sklobetonová konstrukce v interiéru: pružnou hmotou může být pěnový plast, pryž, korek; povrch může být v závislosti na spodní výplni překryt silikonem B) Sklobetonová konstrukce v exteriéru (na chodnících): spáry bývají těsněny asfaltem Svislý řez sklobetonovým stropem: a)sklobetonová konstrukce v interiéru, b) sklobetonová konstrukce v exteriéru (na chodnících). Kolektiv katedry pozemního stavitelství. 1973. Konstrukce pozemních staveb pro II.ročník-1.část. Praha: ČVUT.
4.2.4. POLOMONTOVANÝ STROP ZE ŽELEZOBETONOVÝCH NOSNÍKŮ A VLOŽEK Z LEHKÉHO BETONU. Nosníky se vyrábějí v profilech I a obráceného T. Uložení a kotvení železobetonových nosníků. MĚŠTAN, R., 1989. Stavba svépomocí. Praha: SNTL, str.192. ISBN 80-03-00165-X.
4.2.4. POLOMONTOVANÝ STROP ZE ŽELEZOBETONOVÝCH NOSNÍKŮ A VLOŽEK Z LEHKÉHO BETONU. Tradiční příčky jsou těžké, a proto se na stropu se stropními vložkami z lehkého betonu příčka založí na nosníku (případ a). Příčka na půl cihly na železobetonovém stropu na rozdíl od předchozího případu a) vyžaduje, aby byla deska mezi žebry byla tlustší nebo aby žebro pod touto příčkou bylo zesíleno (případ b). Uložení příčky železobetonovém stropu. a) klasická příčka tl.65 mm. b)příčka tl140 mm. MĚŠTAN, R., 1989. Stavba svépomocí. Praha: SNTL, str. 195. ISBN 80-03-00165-X.
4.2.5. STROP ZE ŽELEZOBETONOVÝCH DUTINOVÝCH PANELŮ Stropy ze železobetonových dutinových desek o běžné šířce 290 mm se kladou do rozpětí cca 3,0 m. Mají jednoduchý příčný lichoběžníkový průřez s horní rozevřenou styčnou spárou, která umožňuje dokonalou betonovou zálivku. Ukládají se do cementové malty. Příčný a podélný řez stropem z železobetonových dutinových panelů. Příčný a podélný řez stropem z železobetonových dutinových panelů. MĚŠTAN, R., 1989. Stavba svépomocí. Praha: SNTL, str.193. ISBN 80-03-00165-X.
4.2.5. STROP ZE ŽELEZOBETONOVÝCH DUTINOVÝCH PANELŮ a) Malé prostupy v dutinových deskách se proseknou před dobetonováním spár (při tom se nepoškodí betonová žebírka mezi dutinami a hlavní výztuž). b) Jsou-li větší, vynechá se deska a zbývající prostor se dobetonuje. Řešení prostupů. a)malý prostup, b) velký prostup. MĚŠTAN, R., 1989. Stavba svépomocí. Praha: SNTL, str.194. ISBN 80-03-00165-X.
4.2.5. STROP ZE ŽELEZOBETONOVÝCH DUTINOVÝCH PANELŮ Univerzální systém ALIDAL s nepředpjatými železobetonovými panely širokými 600 a 300 mm s min.uložením: a) 70 mm na betonové stěně b) 150 mm na cihelné a pórobetonové stěně
4.2.6. VÍCEPODLAŽNÍ BETONOVÁ SKELETOVÁ KONSTRUKČNÍ SOUSTAVA VELKOROZPONOVÉHO SKELETU ZIPP Její nosnou konstrukci tvoří rám, složený ze sloupů průřezu H, zdvojených příčlí a stropních panelů.
4.2.6. VÍCEPODLAŽNÍ BETONOVÁ SKELETOVÁ KONSTRUKČNÍ SOUSTAVA VELKOROZPONOVÉHO SKELETU ZIPP Zdvojené příčle jsou uloženy na sloupy ve směru přírub, na příčle se ukládají stropní panely jako prosté nosníky
4.2.7. MONTOVANÉ STROPY ZE ŽELEZOBETONOVÝCH POVALŮ Mohou být různých průřezů i výšek. Povaly jsou prvky s dutými průřezy Příčné řezy montovanými stropy z železobetonových povalůdutých průřezů. VOLDŘICH, F., URBÁNEK, F., VÝBORNÝ, J., PůBAL, Z., BILL, Z., 1968. Progresivní stropní konstrukce. Praha: ČSVA.
4.2.8. VARIANTY PREFABRIKOVANÝCH NOSNÍKOVÝCH PRVKŮ PRO ROZPĚTÍ 6 AŽ 12 M Průřezy různých typů prefabrikovaných nosníků. JELÍNEK, F.,1983. Konstrukce pozemních staveb - Prvky zastřešení. Praha: ČVUT.
4.3. KERAMICKÉ STROPY S BETONOVOU ZÁLIVKOU Základním principem tohoto typu stropu je osazení keramických vložek do prefabrikovaných, nebo částečně prefabrikovaných nosníků, které se po osazení keramických vložek zmonolitnívrstvou betonu. Vzniká tak prefa-monolitický (polomontovaný) žebrový strop. Představiteli jsou stropy s vložkami HURDIS a MIAKO. Sortiment nosníků stropního systému HURDIS Polystyren se používá pro zvýšení tepelného odporu a nosnosti stropní konstrukce v důsledku snížení nízké objemové hmotnosti polystyrenu (20 25 kg.m-3) Základní typy nosníků pro strop HURDIS
4.3. KERAMICKÉ STROPY S BETONOVOU ZÁLIVKOU Strop systému HURDIS z keramických desek do ocelových nosníků se šikmými patkami
4.3. KERAMICKÉ STROPY S BETONOVOU ZÁLIVKOU Strop systému HURDIS z keramických desek s kolmými čely ukládaný do ocelových nosníků se používá na rozdíl od stropů se šikmými patkami, u kterých výška ocelového nosníku 180 mm vychází pro rozpon cca 5,0 m, u kolmých čel lze ocelové nosníky s výškou až 220 mm aplikovat až pro rozpon cca 6,0 m. Ocelové nosníky je vhodné ukládat na pevný podklad (např. roznášecí ocelový plech, železobetonový věnec, kamenné podkladky, panely atd.)
4.3. KERAMICKÉ STROPY S BETONOVOU ZÁLIVKOU Polomontovaný strop systému HURDIS s celokeramickým nosníkem HF a keramickými deskami Strop systému HURDIS z keramických desek ukládaných do nosníku HF:vykazuje tepelný odpor stropní konstrukce : 0,76 [m2.k.w-1] při použití škvárového zásypu v tloušťce 110 mm nad cementovým potěrem, 3,23 [m2.k.w-1] při použití pěnového polystyrenu v tloušťce 110 mm nad cementovým potěrem.
4.3. KERAMICKÉ STROPY S BETONOVOU ZÁLIVKOU
4.3. KERAMICKÉ STROPY S BETONOVOU ZÁLIVKOU Strop systému HURDIS z keramických desek ukládaných do nosníku HAT TRICK o šířce spodní základny 212 mm: je bez šikmých patek, vykazuje požární odolnost 82 minut a je určen pro různé způsoby uložení: a) prosté nosníky, b) spojité nosníky, c) konzoly.
4.3. KERAMICKÉ STROPY S BETONOVOU ZÁLIVKOU Polomontovaný strop systému HURDIS s nosníkem KPZT a keramickými vložkami CSV Miako: hmotnost stropu cca 270 kg.m-3, strop je použitelný pro normované zatížení 3,0 kn.m2, tepelný odpor stropu: R = 0,39 [m2.k.w-1]
4.3. KERAMICKÉ STROPY S BETONOVOU ZÁLIVKOU Polomontovaný strop systému HURDIS s použitím nosníků POT a stropních vložek CSV MIAKO-Ovýšky 150, 190 a 230 mm: je určen pro světlost 2,1 až 7,8 m s přípustnou hodnotou zatížení od 9,6 kn.m-2 (pro minimální rozpon) až po 1,7 kn.m-2 (pro maximální rozpon)
4.3. KERAMICKÉ STROPY S BETONOVOU ZÁLIVKOU Polomontovaný strop s použitím ocelových nosníků, šikmých patek a keramických vložek Miako Strop tloušťky 190 mm
4.3. KERAMICKÉ STROPY S BETONOVOU ZÁLIVKOU strop tloušťky 220 mm strop tloušťky 260 mm
4.3. KERAMICKÉ STROPY S BETONOVOU ZÁLIVKOU Klima Stropy Samonosné keramické stropní panely ze speciálních kvalitních cihelných tvarovek se zabudovaným osvědčeným systémem teplovodního vytápění a chlazení. CZP Stropy, keramický stropní panel CZ -JW http://www.nasdum.cz/novinky/chcete-rychle-kvalitni-stropy
4.3. KERAMICKÉ STROPY S BETONOVOU ZÁLIVKOU Stropní topení je v podstatě podlahové topení v obráceném gardu. Jedná se o osvědčený trubkový systém, v němž proudí voda. Je zabudovaný po celém stropě, v omítce, těsně pod štukem.
4.3. KERAMICKÉ STROPY S BETONOVOU ZÁLIVKOU Nízkoteplotní systém, u kterého pro běžné vytápění postačuje teplá voda ohřátá jen na 26 29 C (náběhová postačuje cca 35). Pro klimatizování (chlazení) se používá voda s teplotou jen 15 19 C. http://www.nasdum.cz/novinky/chcete-rychle-kvalitni-stropy
LEGENDA STUDIJNÍ MATERIÁLY Základní literatura: HÁJEK, P. a kol. 2004. Konstrukce pozemních staveb 10. Nosné konstrukce I. Praha: ČVUT, str. 266-269. ISBN 80-01-02243-9. Doporučené studijní zdroje: HORNIAKOVA, L. a kol., 1988. Konstrukce pozemnýchstaviebi. Bratislava: ALFA, SNTL. 063-568-88 KPS. OTÁZKY A ÚKOLY 1) Porovnejte vyztužení desky prostě uložené, částečně vetknuté a spojité. 2) Jaký je rozdíl mezi monolitickým a montovaným železobetonovým stropem s keramickými vložkami?
LEGENDA KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Odpověď : Viz výklad. Použitá literatura HÁJEK, P. a kol. 2004. Konstrukce pozemních staveb 10. Nosné konstrukce I. Praha: ČVUT. ISBN 80-01-02243-9. HORNIAKOVA, L. a kol., 1988. Konstrukce pozemných stavieb I. Bratislava: ALFA, SNTL. 063-568-88 KPS. KOHOUT, J., TOBEK, A abarták, K., 1998. Zednictví -tradice z pohledu dneška. Praha: GRADA Publishing. ISBN 80-71069-653-6. Kolektiv katedry pozemního stavitelství. 1973. Konstrukce pozemních staveb pro II.ročník- 1.část. Praha: ČVUT. KUPILÍK,V.,1984. Základy pozemního stavitelství, Učební texty HSPO (Hlavní správa poţární ochrany). Praha: ČSR. ŠILAROVÁ, Š. a kol., 2005. Konstrukce pozemních staveb 20.pomůcka do cvičení. Praha: ČVUT. ISBN 80-01-002678-7. VOLDŘICH, F., URBÁNEK, F., VÝBORNÝ, J., PůBAL, Z., BILL, Z., 1968. Progresivní stropní konstrukce. Praha: ČSVA. WITZANY,J. a kolektiv, 1994. Konstrukce pozemních staveb 60. Praha: ČVUT. ISBN 80-01-01144-5. WITZANY, J. a kol., 2006. Konstrukce pozemních staveb 20. Praha: ČVUT. ISBN 80-01-033422-4.