ANALÝZA PROBLEMATIKY DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku ANALÝZA PROBLEMATIKY DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Miroslava Bůžková Vedoucí bakalářské práce: Ing., Mgr., Olga Hochmannová Znojmo 2013

ABSTRAKT Bakalářská práce,,analýza problematiky daně z příjmů fyzických osob" je zaměřena na zdaňování fyzických osob, především příjmů zaměstnanců. Teoretická část vysvětluje zákonnou úpravu zdaňování příjmů, způsob výpočtu daňové povinnosti a uvádí nejvýznamnější změny, ke kterým došlo v roce 2012 a 2013. V praktické části je ukázán na jednotlivých příkladech postup při výpočtu daně, dopad při uplatnění nezdanitelných částí základu daně na daňovou povinnost a jaký dopad budou mít změny platné od roku 2013 na příjmy fyzických osob. ABSTRACT The Bachelor's thesis "Analysis of a personal or individual income tax issue" focuses on the taxation of natural persons, primarily on the taxation of employees' salaries. The theoretical part of this work expounds the law treatment of the taxation of earnings, the way of tax calculation and presents the most significant changes of income tax of individuals in 2012 and 2013. The practical part of the thesis shows on specific examples the method used for the tax calculation and the impact of an application of the nontaxable portions of the tax base on the final tax liability. This dissertation informs about the effects of the new rules (which will take place from 2013) on natural person's income rates.

KLÍČOVÁ SLOVA Zaměstnanec, zaměstnavatel, příjem ze závislé činnosti, daň z příjmů ze závislé činnosti a funkční požitky, daňová soustav KEYWORDS Employee, emplover, employment earnings, taxable income from employment and the emoluments thereof, tax system

OBSAH 1 ÚVOD... 7 2 CÍL PRÁCE A METODIKA... 8 3 TEORETICKÁ ČÁST... 9 3.1 Daně a daňová soustava v ČR... 9 3.2 Daně z příjmů fyzických osob... 10 3.3 Předmět daně z příjmů fyzických osob... 11 3.4 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky... 12 3.5 Příjmy osvobozené od daně... 14 3.6 Způsob zdanění... 16 3.7 Výpočet měsíční daňové povinnosti ze závislé činnosti... 17 3.8 Nezdanitelná část základu daně... 19 3.8.1 Dary... 19 3.8.2 Úroky z úvěru zaplacené ve zdaňovacím období... 20 3.8.3 Penzijní připojištění se státním příspěvkem... 22 3.8.4 Soukromé životní pojištění... 22 3.8.5 Členské příspěvky odborové organizace... 23 3.8.6 Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání... 23 3.9 Slevy na dani... 24 3.10 Daňové zvýhodnění na vyživované děti... 25 3.11 Způsob prokazování nezdanitelných částí základu daně, slevy na dani a daňového zvýhodnění... 26 3.12 Daňové přiznání a Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků... 29 3.13 Roční zúčtování daně provedené zaměstnavatelem... 30 3.14 Změny daně z příjmů fyzických osob v roce 2012 a 2013... 33 4 PRAKTICKÁ ČÁST... 36 4.1 Výpočet DPFO - zaměstnanci v roce 2012 a 2013... 36 4.2 Konkrétní příklady uplatnění nezdanitelných částí základu daně... 48 4.2.1 Příklady uplatnění darů... 48 4.2.2 Příklad na uplatnění penzijního pojištění se státním příspěvkem... 49 4.2.3 Příklad na uplatnění soukromého životního pojištění... 50 4.2.4 Příklad na uplatněn úroků z úvěru... 51 4.3 Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a daňového zvýhodnění v roce 2012 a 2013... 52 4.4 Vyhodnocení možných rizik a navržení opatření pro zmírnění těchto rizik... 65 5 ZÁVĚR... 69 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 71 7 SEZNAM TABULEK... 72 8 SEZNAM PŘÍLOH... 74

1 ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila,,analýzu problematiky daně z příjmů fyzických osob". Toto téma jsem si vybrala z důvodu, protože mě zajímá problematika daně z příjmů fyzických osob a je to nejvíce používaná přímá daň, která se týká nás všech.ve své práci jsem se především zaměřila na porovnání právní úpravy v roce 2012 a 2013, neboť v obou letech se právní předpis měnil. V teoretické části jsem uvedla základní dělení daňové soustavy v České republice, definovala jsem co je daň, co je předmětem daně z příjmů fyzických osob a kdo je poplatníkem a plátcem této daně. V druhé polovině teoretické části jsem popsala, jak se provádí výpočet měsíční daňové povinnosti ze závislé činnosti a uvedla jsem podrobný přehled jednotlivých nezdanitelných částí základu daně, jak se prokazují a kdy se uplatňují. Na závěr jsem uvedla nejvýznamnější změny z daně z příjmů, které platí od roku 2013. V praktické části jsem uvedla jednotlivé druhy výpočtů daně z příjmů fyzických osob u zaměstnanců v hlavním pracovním poměru za rok 2012 a 2013, z kterých je patrné, jakých zaměstnanců se změny v tomto období nejvíce dotkly. Dále jsem ze své praxe uvedla konkrétní příklady uplatňování nezdanitelných částí základu daně, které zaměstnanci uplatňovali. Provedla jsem několik příkladů na výpočet ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a daňového zvýhodnění. V těchto příkladech jsem srovnala vývoj příjmu čisté mzdy, celkového odvodu státu a jaké jsou mzdové náklady zaměstnavatele v roce 2012 a 2013. V závěru praktické části popisuji možná rizika, která mohou nastat při uplatňování nezdanitelných částí základu daně a navrhuji opatření pro zmírnění těchto rizik. 7

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem mé bakalářské práce je: charakterizovat zdaňování příjmů fyzických osob provést rozbor jednotlivých nezdanitelných částí základu daně uvést připravované změny ve zdanění fyzických osob pro rok 2013 porovnat zdaňování příjmů fyzických osob zaměstnance v roce 2012 a 2013 uvést rozdíl ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob v roce 2012 a v roce 2013 Metodika práce Informace pro teoretickou část jsem čerpala z odborné literatury, kterou jsem uvedla na konci bakalářské práce v seznamu literatury. Dále jsem čerpala ze zákonů. které řeší problematiku daně z příjmů fyzických osob. V praktické části jsem vycházela ze znalostí, které jsem získala ve své práci, při zpracování daňových přiznání zaměstnanců. 8

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Daně a daňová soustava v ČR Daň je povinná, zákonem uložená platba, plynoucí do státního rozpočtu. Je nenávratná, neekvivalentní a zpravidla neúčelová. Platba neúčelová znamená, že nikdo v okamžiku, kdy platí daň neví, co bude z těchto prostředků financováno a platba neekvivalentní znamená, že to, jak se jednotlivec podílí na příjmech státního rozpočtu nemá žádný vztah k tomu, jaké statky bude spotřebovávat. Daně se vybírají pouze v peněžní formě. [8],,Daně jsou placené buď pravidelně (např. důchodové daně), nebo jednorázově při naplnění určitých skutečností (např. daně darovací či daně v případě úmrtí). Charakteristickým znakem daní je to, že splnění daňové povinnosti nezakládá poplatníkovi nárok na žádné konkrétní plnění ze strany státu". [6, str. 9] Předmět daně - u přímých daní je to příjem nebo majetek, který podléhá zdanění. U nepřímých daní jsou to výrobky nebo služby. Některý předmět daně může být od daně osvobozen (např. vývoz zboží je osvobozen od DPH). Správce daně - je to příslušný finanční úřad, který kontroluje správnost výpočtu a odvádění daní a daň vymáhá. Při dovozu zboží je správcem daně příslušný úřad. Zdaňovací období - je období, za které je plátce daně povinen daň vypočítat a odvést. U přímých daní je zdaňovacím období buď kalendářní rok nebo hospodářský rok. U nepřímých daní je to měsíc nebo čtvrtletí. [8] Daňová soustava představuje souhrn daní vybíraných v určitém státě v určitém čase. Daňový systém je širším pojmem než daňová soustava. Pro praktické účely výběru daní se rozlišuje osoba plátce daně a poplatník daně, přičemž za plátce se považuje ten, kdo má ze zákona povinnost daň spočítat, zaplatit, vybrat a odvést a za poplatníka se považuje osoba, která nese daňové břemeno. Povinnost platit daň je zakotvena v Listině základních práv a svobod (článek 11. odst. 5). Daňovou politiku můžeme charakterizovat jako využívání daňových nástrojů k ovlivňování ekonomických 9

a sociálních procesů ve společnosti. Daně patří do skupiny nepřímých nástrojů hospodářské politiky. [6] DAŇOVÁ SOUSTAVA V ČR SE DĚLÍ : A) Nedaňové příjmy : 1) Pojistné u SZ 2) Cla B) Daňové příjmy : 1) Přímé daně : a) daň z příjmů - daň z příjmů fyzických osob (DPFO) - daň z příjmů právnických osob (DPPO) b) majetková daň - z nemovitostí - z převodu nemovitostí - silniční - dědická - darovací 2) Nepřímé daně : a) daň všeobecná - DPH b) daň spotřební - z uhlovodíkových paliv a surovin - z lihu - z paliva - z vína - z tabákových výrobků c) daň k ochraně životního prostředí [8] 3.2 Daně z příjmů fyzických osob Daně z příjmů fyzických osob jsou přímou daní ve výši 15 %. Řídí se zákonem č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen,,poplatníci"), kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném 10

kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Bydlištěm na území České republiky se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Poplatník daně z příjmů fyzických osob se nazývá: a) rezident (daňový tuzemec) s celosvětovým příjmem b) nerezident (daňový cizinec) s příjmem plynoucím ze zdrojů na území ČR tj. s omezenou daňovou povinností. [5] 3.3 Předmět daně z příjmů fyzických osob Předmětem daně z příjmů fyzických osob dle zákona o daních z příjmů jsou: 1) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6 ) 2) Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7 ) 3) Příjmy z kapitálového majetku ( 8) 4) Příjmy z pronájmu ( 9) 5) Ostatní příjmy ( 10) Příjmem fyzické osoby se rozumí příjem peněžní i nepeněžní včetně příjmu dosaženého směnou. Nepeněžní příjem se oceňuje podle zákona o oceňování majetku. [8] Předmětem této daně nejsou například: příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů, úvěry, půjčky, příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních poplatků. [4] 11

3.4 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Tvoří úhrn všech příjmů vyplacených zaměstnavatelem zaměstnanci v kalendářním měsíci na základě: 1) Současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku. 2) Příjmů za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností. 3) Odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob vyplacených ze zisku za práci v představenstvu nebo v dozorčí radě, tzv. tantiemy. 4) Příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykovává. Z těchto příjmů musí srazit daň nebo zálohu na daň vždy ten plátce, který příjem vyplácí. Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků se nazývá,,zaměstnanec", plátce příjmu se nazývá,,zaměstnavatel". [5] Další případy zdanitelných příjmů 5) Vyplacené honoráře za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize, pokud jejich úhrn nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč, podléhají 15 % srážkové dani. Tento příjem ani sražená daň se nezahrnují do celkového příjmu pracovníka pro roční zúčtování záloh daně nebo do daňového přiznání. 6) Svoz zaměstnanců do práce na náklady zaměstnavatele je vždy zdanitelným příjmem zaměstnance. 7) Manažerské pojištění, kde pojistníkem je zaměstnavatel a pojištěným je zaměstnanec. 8) Zdanitelným příjmem od roku 2012 je přídavek na bydlení u vojáků z povolání. 9) Dále zdanitelným příjmem od roku 2011 jsou vyplacené výsluhové příspěvky a odbytné bývalým vojákům z povolání a bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů. [7] 12

Za příjem zaměstnance se rovněž považuje, když zaměstnavatel bezplatně poskytne motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely. Příjmem zaměstnance je částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, avšak musí činit nejméně 1 000 Kč (minimálně 12 000 Kč ročně). [4] Podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet, s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí a musí se jednat o činnost skutečně závislou na osobě plátce. Nejčastějšími znaky závislé činnosti fyzické osoby a osoby od níž jí plyne příjem (dále jen,,plátce příjmu ) jsou následující: a) plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností, b) fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec, c) odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovněprávním vztahu, d) materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu, e) vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný. [15] Funkčními požitky jsou: a) funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravující platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců, s výjimkou platu náležejícího prezidentovi republiky a náhrad související s výkonem jeho funkce, b) odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. 13

Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů. [4] Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují dle 6 odst. 7 DZ: a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách. b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů. [7] Za pracovní oblečení je považováno i jednotné pracovní oblečení (stejnokroje) poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanců (např. poskytovatelů služeb pohostinských), pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. [16] c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel. Jedná se např. o částku, kterou uhradil zaměstnanec jménem zaměstnavatele smluvnímu lékaři za vykonanou vstupní lékařskou kontrolu, nebo výdaje za výpis ze zdravotní dokumentace. d) náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. [7] 3.5 Příjmy osvobozené od daně Kromě příjmů, které nejsou předmětem daně stanoví 4 DZ také příjmy osvobozené od daně. Příjmy osvobozené od daně jsou předmětem daně, ale z důvodu osvobození se nezdaňují. Osvobozené příjmy dle výše uvedeného paragrafu jsou například: 1) Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem. 14

2) Příjmy z prodeje nemovitostí, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let. 3) Cena z veřejné soutěže, nebo reklam, slosování, cena ze sportovní soutěže v hodnotě do 10 000 Kč. 4) Příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského a důchodového pojištění, peněžité pomoci obětem trestné činnosti. 5) Stipendia 6) Dotace ze státního rozpočtu 7) Odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu. 8) Příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč. [1] Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v 4, dále osvobozeny příjmy v 6 odst. 9 zákona o dani z příjmů, kterými například jsou: 1) Nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj a rekvalifikaci zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele. 2) Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanců ke spotřebě na pracovišti. 3) Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům například: tuzemské i zahraniční rekreační zařízení v hodnotě do 20 000 Kč vlastní předškolní zařízení např. mateřské školy tělovýchovná a sportovní zařízení, kulturní pořady, sportovní akce a závodní knihovny. 4) Zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozující veřejnou dopravu osob vlastním zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek. 5) Hodnota přechodného ubytování, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně. 15

6) Příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na území, na kterém byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z FKSP. Příjmy osvobozené od daně se neuvádí v daňovém přiznání. [4] 3.6 Způsob zdanění Pro způsob zdanění je vždy rozhodné, má-li poplatník u plátce podepsáno Prohlášení. 1) Má-li zaměstnanec podepsáno Prohlášení (nesmí je mít podepsáno současně u více plátců), stanoví plátce daně základ daně z úhrnu všech příjmů a vybere zálohu na daň ve výši 15 %. Před zdaněním se základ daně zaokrouhlí do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. 2) Nemá-li zaměstnanec podepsáno Prohlášení, např. proto, že zaměstnavatel je jeho dalším souběžným plátcem příjmu ze závislé činnosti a poplatník má podepsáno Prohlášení u jiného zaměstnavatele, pak pro způsob zdanění je rozhodující výše hrubé mzdy. Z příjmů zúčtovaných nebo vyplacených při splnění ostatních podmínek u zaměstnance bez podepsaného Prohlášení srazí plátce zálohu na daň následně: Tabulka č.1: Způsob zdanění Hrubá mzda Kč Zaokrouhlení základu daně Způsob zdanění 1 až 5 000 včetně na koruny dolů srážková daň 15 % zaokrouhlená na koruny dolů 5 001 a více na stokoruny nahoru záloha na daň 15 % Zdroj:[7] ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V. aj. Abeceda mzdové účetní. 2012. 22. vyd. Olomouc: Anag, 2012. 573 s. ISBN 978-80-7263-716-4. Limit pro zdanění srážkovou daní 15 % platí pro příjem zaměstnance před navýšením o povinné pojistné (které má povinnost platit zaměstnavatel sám za sebe). Pokud např. u dohody o pracovní činnosti má zaměstnanec nárok na odměnu v úhrnu ve výši 16

5 000 Kč v jednom kalendářním měsíci, činí zvýšený základ daně o pojistné 6 700 Kč (5 000 + 1 700) a srážková daň pak 1 005 Kč. Pokud se jedná o příjem, který nevstupuje do vyměřovacího základu pro pojistné (např. dohoda o provedení práce do limitu 10 000 Kč za měsíc), pak srážková daň je 1 500 Kč (tj.15 %). Tento způsob však i nadále neplatí pro zdanění příjmů členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezením, komanditistů komanditních společností a likvidátorů a odměny členů statutárních orgánů. Při zdanění těchto příjmů je rozhodné, zda poplatník má či nemá podepsáno Prohlášení. Pokud Prohlášení nepodepsal, je tento příjem vždy (i v pásmu 1 až 5 000 Kč) zdaněn zálohou na daň 15 %, a to bez ohledu na výši hrubé mzdy. Pokud se ale poplatník rozhodne, že právě u tohoto příjmu si Prohlášení podepíše, je zdanění provedeno měsíční sazbou zálohy na daň ve výši 15 % včetně případného uplatnění slevy na dani a daňového zvýhodnění. [7] 3.7 Výpočet měsíční daňové povinnosti ze závislé činnosti Fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti platí zálohy na daň z příjmů dle 6 zákona o daních z příjmů. Základem daně pro výpočet zálohy na daň je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, zvýšený o povinné pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je povinen hradit zaměstnavatel a snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny. Základ daně pro výpočet zálohy na daň se zaokrouhlí nahoru na celé koruny do 100 Kč základu daně a na celé 100 Kč nahoru u základu daně nad 100 Kč. Z takto stanoveného základu daně se vypočte měsíční záloha na daň ve výši 15 %. Plátce daně při výpočtu měsíční zálohy na daň zaměstnance, který podepsal na příslušné zdaňovací období Prohlášení k dani podle 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů, sníží vypočtenou daň ze základu daně nejprve o prokázanou částku měsíční slevy na dani na poplatníka podle 35ba zákona o daních z příjmů a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti. Pokud je nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daňová povinnost, rozdíl představuje daňový bonus až do výše celkového nároku na daňové zvýhodnění za předpokladu, že jsou splněny veškeré podmínky pro jeho výplatu. 17

Výjimka je u slevy na dani na vyživovanou manželku (manžela), kdy plátce daně k této slevě přihlédne až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. [3] Poplatník s podepsaným Prohlášením, bez vyživovaných dětí Hrubá + Pojistné = Základ Záloha - Sleva = Konečná mzda (zaměstnavatel) daně na daň na dani záloha na daň 15 % 35 ba DZ Poplatník s podepsaným Prohlášením a vyživovanými dětmi Hrubá + Pojistné = Základ Záloha - Sleva = Záloha na daň - mzda (zaměstnavatel) daně na daň na dani po slevě 15 % 35ba DZ - Daňové = Konečná záloha zvýhodnění na daň [7] Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal Prohlášení k dani, nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle 35ba ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti. Pro zdanění je důležité znění 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, který stanoví odlišný postup zdanění příjmů ze závislé činnosti, jejichž výše nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč od obecného postupu zdanění příjmů ze závislé činnosti ve výši přesahující částku 5 000 Kč měsíčně. [3] Poplatník bez podepsaného Prohlášení s příjmem nad 5 000 Kč nebo s jakýmkoliv příjmem podle 6 odst. 1 písm. b) a c) DZ Hrubá mzda + Pojistné (zaměstnavatel) = Základ daně Záloha na daň 15 % Poplatník bez podepsaného Prohlášení s příjmem podle 6 odst. 1 písm. a) a d) a 6 odst. 10 DZ do 5 000 Kč Pro výpočet srážkové daně u příjmů do výše 5 000 Kč za měsíc se základ daně stanoví jako součet hrubé mzdy a případného pojistného. Stanovený základ daně po zaokrouhlení na celé koruny dolů slouží k výpočtu daně. Daň se zaokrouhlí na celé koruny dolů. Hrubá mzda + Pojistné (zaměstnavatel) = Samostatný Daň srážkou 15 % základ daně 18

Čistá mzda se vypočítá stejným způsobem jako v předchozích letech Hrubá mzda - Pojistné - Záloha na daň + Daňový = Čistá mzda (zaměstnanec) nebo daň bonus [7] 3.8 Nezdanitelná část základu daně K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně přihlédne plátce daně za podmínek stanovených v 38k odst. 5 DZ, až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období nebo je poplatník uplatní v daňovém přiznání. [9] 3.8.1 Dary Od základu daně z příjmů fyzických osob lze odečíst: 1) hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek a to např. na financování vědy vzdělání, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na účely sociální, zdravotnické, a ekologické, 2) hodnotu darů poskytnutých fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozující: školská zařízení, zdravotnická zařízení, zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, a to na financování těchto zařízení. 3) hodnotu darů poskytnutých fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zákona o sociálních službách a to na: zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve vyhlášce č. 329/2011 Sb. 19

na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání Z hlediska výše daru, který lze odečíst od základu daně z příjmů, platí, že úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období: přesáhne 2 % ze základu daně, činí alespoň 1 000 Kč, v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. O darování nepůjde, pokud poskytuje obdarovaný dárci nějaké protiplnění. O daru lze uvažovat jen tehdy, došlo-li skutečně fyzicky k předání daru. [3],,Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárcovství oceňuje částkou 2 000 Kč. Jedním odběrem krve bezpříspěvkového dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plazmy, krevních destiček, kostní dřeně a jejich složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve". [7, str. 233] 3.8.2 Úroky z úvěru zaplacené ve zdaňovacím období Při financování bytových potřeb fyzických osob (podnikatelů i zaměstnanců) platí úlevy na dani vymezené v 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů. Od základu daně z příjmů fyzických osob lze odečíst úroky zaplacené ve zdaňovacím období: 1) z úvěrů ze stavebního spoření včetně tzv. překlenovacích úvěrů, 2) z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky, anebo zahraniční bankou, sníženým o státní příspěvek, 3) z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. [3] Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí: a) výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu nebo změna takové stavby, tj. nástavba, přístavba nebo stavební úpravy, 20

b) koupě pozemku, pokud na něm bude zahájena výstavba bytové potřeby do čtyř let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy nebo koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby, c) koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu podle zvláštního právního předpisu, d) splácení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání, f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu, g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu, h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g). [4] Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit 1/12 této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Od základu daně z příjmů fyzických osob se odečítá úhrn úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy. [3] Odpočet mohou uplatnit pouze zletilí účastníci úvěrové smlouvy. V případě, že účastníky smlouvy příslušného úvěru je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna osoba z nich, nebo každá z nich, a to rovným dílem. Odpočet musí být uplatněn při ročním zúčtování do 15.2. následujícího kalendářního roku. [7] 21

3.8.3 Penzijní připojištění se státním příspěvkem Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho: 1) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem nebo penzijní společností. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč, 2) penzijní připojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období. [2] 3.8.4 Soukromé životní pojištění Ze zákona o daních z příjmů dle 15 odst. 6 může poplatník daně z příjmů fyzických osob odečíst od základu daně za zdaňovací období poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Odpočet je uvažován jako celoroční nezdanitelná částka, kterou lze uplatnit až po skončení zdaňovacího období. [3] Výše odpočtu: Maximální částka, kterou lze odečíst ve zdaňovacím období od základu daně činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že má poplatník uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. 1) pojistná doba od 5 do 15 let sjednaná pojistná částka alespoň 40 000 Kč 22

2) pojistná doba nad 15 let sjednaná pojistná částka alespoň 70 000 Kč Zaměstnanci, kteří si jako fyzické osoby hradí pojistné na soukromé životní pojištění a kteří nejsou povinni podávat daňové přiznání, uplatní daňový odpočet zaplaceného pojistného prostřednictvím svých zaměstnavatelů v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů. [2] Podmínky: a) Soukromé životní pojištění zahrnuje tři druhy pojištění: na dožití určitého věku, na smrt a dožití určitého věku, na důchodové pojištění, b) pojistnou smlouvu s pojišťovnou má uzavřenou zaměstnanec, jako pojistník a současně i pojištěný, c) výplata pojistného plnění je smluvně sjednána nejdříve až po 5 letech, d) současně je výplata pojistného plnění sjednána nejdříve v roce dosažení 60 let věku poplatníka. [7] 3.8.5 Členské příspěvky odborové organizace Od základu daně lze odečíst členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání. Částku lze odečíst do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle 6 DZ, s výjimkou příjmů podle 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období (kalendářní rok). [12] 3.8.6 Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (zákon č. 172/2006 Sb.), pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle 24 poplatníkem s příjmy podle 7 zákona o dani z příjmů. Výše odpočtu: ročně lze odečíst částku, která byla uhrazena, nejvýše však 10 000 Kč, 23

u poplatníka se zdravotním postižením až 13 000 Kč, u poplatníka s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč. [2] 3.9 Slevy na dani Slevy na dani může uplatnit každá fyzická osoba, tedy jak zaměstnanec, tak poplatník s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti nebo poplatník s příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu nebo poplatník, který má pouze ostatní příjmy podléhající zdanění. Vypočtená daň se snižuje o částky : 1) Na poplatníka: Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 ročně. 23 640 24 870 24 870 měsíčně.. 1 970 2 070 2 070 Sleva na dani na poplatníka se vztahuje i na starobního důchodce, který má kromě svého důchodu i další příjmy zdaňované dle 7 až 10 zákona o daních z příjmů a na starobního důchodce, který souběžně s důchodem nadále pracuje a pobírá příjmy ze závislé činnosti. [3] 2) Na manželku (manžela) : Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 ročně. 24 840 24 840 24 840 držitelku (držitele) průkazu ZTP/P 49 680 49 680 49 680 Podmínkou je společná domácnost a vlastní příjem manželky (manžela) nepřesáhl 68 000 Kč za zdaňovací období. Tato sleva se poskytuje až po skončení roku při ročním zúčtování záloh daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, nebo v daňovém přiznání. 3) Na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 ročně.. 2 520 2 520 2 520 měsíčně.. 210 210 210 24

4) Na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 ročně. 5 040 5 040 5 040 měsíčně. 420 420 420 5) Držitel průkazu ZTP/P Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 ročně... 16 140 16 140 16 140 měsíčně... 1 345 1 345 1 345 6) Na studenta Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 ročně.. 4 020 4 020 4 020 měsíčně. 335 335 335 Slevu na studenta může uplatnit poplatník, který se sám soustavně připravuje na budoucí povolání. Slevu lze naposledy uplatnit v měsíci, kdy dovrší student 26 let. U prezenčního (denního) doktorského studijního programu naposledy v měsíci, kdy dovrší 28 let. [8] 3.10 Daňové zvýhodnění na vyživované děti Slevy je možno uplatnit na vyživované dítě, které žije s poplatníkem v domácnosti. Daňové zvýhodnění lze uplatnit formou: 1) sleva na dani Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 ročně (na1 dítě) 11 604 13 404 13 404 měsíčně 967 1 117 1 117 2) daňového bonusu Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 ročně (maximálně) 52 200 60 300 60 300 (minimálně) 100 100 100 měsíčně (maximálně) 4 350 5 025 5 025 (minimálně) 50 50 50 [7] 3) uplatnění slevy na dani a daňového bonusu Uplatnění slevy na daní a daňového bonusu lze uplatnit, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daňová povinnost za příslušné zdaňovací období. Do výše nulové daně uplatní poplatník slevu na dani a zbývající 25

rozdíl do výše nároku na daňové zvýhodnění uplatní poplatník slevu na dani a zbývající rozdíl do výše nároku na daňové zvýhodnění uplatní poplatník formou daňového bonusu. [3] Nárok vzniká již v měsíci, kdy se dítě narodilo a je-li uplatněn do 30 dnů po narození, nebo kdy začalo zletilé dítě plnit studijní povinnosti, je-li nárok uplatněn do konce měsíce, kdy změna nastala. [7] 3.11 Způsob prokazování nezdanitelných částí základu daně, slevy na dani a daňového zvýhodnění Nezdanitelné části základu daně: 1) Dary a) potvrzením příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce, pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu daru. Z potvrzení musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar dán, a kdy byl dar poskytnut. b) darovací smlouva, která musí obsahovat údaje výše uvedené. 2) Úroky z úvěru zaplacené ve zdaňovacím období a) smlouva o úvěru b) každoročně do 15.2. potvrzením, v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období úroky z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru anebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s těmito úvěry stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky nebo zahraniční bankou a použitého na financování bytových potřeb. c) stavebním povolením nebo ohlášením stavby, a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu nebo změna stavby, d) výpisem z listu vlastnictví koupě pozemku, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, nebo koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby formou koupě. Po uplynutí 4 let od okamžiku úvěrové 26

smlouvy na nákup pozemku musí poplatník předložit stavební povolení nebo ohlášení stavby, e) výpisem z listu vlastnictví koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, f) výpisem z listu vlastnictví, nájemní smlouvy nebo dokladem o trvalém pobytu údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví a bytů v nájmu nebo v užívání, g) potvrzením právnické osoby, že je poplatník jejím členem nebo společníkem splácení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, h) potvrzením právnické osoby, že je poplatníkem jejím členem nebo společníkem úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu, i) v případě poskytnutého úvěru při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu výpisem z listu vlastnictví anebo potvrzením právnické osoby, že je poplatník jejím členem nebo společníkem podle typu získané bytové potřeby. [7] 3) Penzijní připojištění a) smlouva o penzijním připojištění se státním příspěvkem při prvním uplatnění, b) smlouva o penzijním pojištění nebo potvrzení instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění, c) nejpozději do 15.2. předložit potvrzení penzijního fondu nebo instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění za uplynulé zdaňovací období. 27

4) Pojistné na soukromé životní pojištění a) smlouva o soukromém životním pojištění nebo pojistkou při prvním uplatnění, b) nejpozději do 15.2. potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období. 5) Členské příspěvky odborové organizace Každoročně do 15.2. potvrzení odborové organizace o výši zaplacených členských příspěvků v uplynulém zdaňovacím období. 6) Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání Každoročně potvrzení o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznání výsledků dalšího vzdělávání. [7] Sleva na dani : a) dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela) při uplatnění, b) rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a každoročně do 15.2. dokladem o výplatě invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého a třetího stupně, c) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění. d) potvrzením školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. [12] Daňové zvýhodnění : a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte např. vlastního, osvojeného, b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem, c) potvrzením od zaměstnavatele druhého z manželů, že nárok na daňové zvýhodnění na konkrétní dítě neuplatňuje současně druhý z manželů, 28

d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem, nebo předepsaným výcvikem, e) u studia dítěte na střední nebo vysoké škole v cizině se kromě potvrzení o studiu vydané zahraniční školou na určité období předkládá rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR. f) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. [4] 3.12 Daňové přiznání a Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Daňové přiznání: Je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. [1] V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani podle 35ba a daňového zvýhodnění podle 35c a 35d DZ. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. [5] 29

Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků: Je tiskopis určený pro poplatníka zaměstnance. Je to doklad pro určení způsobu zdanění a slouží k uplatnění nezdanitelných částí základu daně (odpočty) po skončení roku, k uplatnění slev na dani podle 35ba DZ a k uplatnění daňového zvýhodnění podle 35c a 35d zákona o dani z příjmů. Lze jej podepsat pouze u jednoho plátce pro totéž období a slouží k nahlášení veškerých změn rozhodných pro uplatnění nároku či ukončení poskytnutí, slev na dani a daňového zvýhodnění. Dále slouží k požádání o roční zúčtování záloh daně z příjmů ze závislé činnosti, k dodatečnému podpisu a uplatnění Prohlášení při zdanění za zdaňovací období zpětně. Prohlášení musí poplatník podepsat: do 30 dnů po vstupu do pracovního poměru, do 15.2. každoročně do konce kalendářního měsíce, v němž nastala změna v údajích, do 30 dnů po narození dítěte Není-li uplatnění nároku včetně podpisu Prohlášení provedeno včas, náleží odpočet nebo daňové zvýhodnění až od měsíce následujícího po uplatnění. Zpětně lze odpočty a daňové zvýhodnění požadovat až v rámci ročního zúčtování nebo v daňovém přiznání. [4] 3.13 Roční zúčtování daně provedené zaměstnavatelem O roční zúčtování záloh daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a daňového zvýhodnění může písemně požádat každý poplatník, který nemá povinnost podat daňové přiznání, nejpozději do 15.2. po skončení roku.. To znamená: 1) že mimo příjmy ze závislé činnosti neměl jiné zdanitelné příjmy podle 7 a 10 DZ v úhrnu vyšším než 6 000 Kč (ze živnosti, jiné samostatně výdělečné činnosti, kapitálového majetku, z pronájmu atd.) a neměl příjmy podléhající srážce zálohy na daň současně od více plátců, 2) že měl příjmy ze závislé činnosti od jednoho plátce nebo od více plátců po sobě jdoucích včetně doplatků mezd od těchto plátců a u všech těchto 30

plátců měl na příslušné zdaňovací období podepsáno Prohlášení. Nepřihlíží se k příjmům od daně osvobozených a příjmům, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně. [9] Podmínky pro provedení ročního zúčtování : 1) předložit do 15.2. po skončení roku příslušné Potvrzení o výši vyplaceného nebo obdrženého příjmu a sražených zálohách od předchozího plátce ve zdaňovacím období, případně od všech předchozích postupných plátců, 2) roční zúčtování provede poslední plátce, u kterého měl poplatník podepsáno Prohlášení, zanikne-li plátce, provede roční zúčtování příslušný finanční úřad na základě žádosti poplatníka podané do 15.2., 3) neuplatnil-li poplatník v průběhu roku v Prohlášení daňové zvýhodnění na vyživované dítě a některé ze slev na dani, může je uplatnit dodatečně při ročním zúčtování, 4) nepodepsal-li poplatník u plátce Prohlášení ve stanovené lhůtě, může je podepsat dodatečně, nejpozději do 15.2. roku následujícího po uplatnění zdaňovacího období, 5) případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží, 6) daňový bonus, na který má poplatník nárok, je vyplacen, pokud činí alespoň 100 Kč, maximálně 60 300 Kč (nárok do 100 Kč se nevyplácí). Do ročního zúčtování se nezahrnuje příjem, který byl zdaněn srážkovou daní, příjem od daně osvobozený a příjem, který není předmětem daně. Úhrn hrubých příjmů zvýšený o povinné pojistné tvoří základ daně. Ten dále snížený o nárokové nezdanitelné části základu daně tvoří základ pro výpočet daně. Po zaokrouhlení základu daně na stokoruny dolů se stanoví daň. Takto vypočtená daň se sníží o slevy na dani podle prokázaného nároku podle 35ba DZ. Následně nově vypočtená daň se sníží o slevu na dani na vyživované dítě podle nároku. Takto vyčíslená daň po slevě se porovná s úhrnem záloh na daň po slevě. Dále plátce porovná daňový bonus (nárokový) s úhrnem již vyplacených daňových bonusů. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší než daňový bonus (nárokový), zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě, nebo sníží nevyplacenou částku na daňovém bonusu o vypočtenou částku 31

nedoplatku na dani po slevě. Pokud je zjištěn přeplatek na dani vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi, případný nedoplatek se ale od poplatníka nevybírá. [7] Tabulka č. 2: Roční zúčtování s uplatněným daňovým zvýhodněním Úhrn základu daně - Nezdanitelné části základu daně ( 15 DZ) Roční základ daně zaokrouhleny na 100 Kč dolů x 15 % sazba daně/100 ( 16 DZ) Stanovená daň - Sleva na dani (nárok) do výše stanovené daně ( 35ba DZ) Stanovená daň snížená o slevu na dani dle 35ba DZ - Sleva na dani max. do výše daňové povinnosti ( 35c DZ) = Roční základ daně zaokrouhlený na 100 Kč dolů = Stanovená daň = Stanovená daň snížená o slevu na dani podle 35ba DZ = Konečná daňová povinnost Konečná daňová povinnost Nárok na daňový bonus (jen pokud je alespoň 100 Kč, max. 60 300 Kč) Rozdíl 1 + - - Skutečně zaplacená daň = Rozdíl 1 - Poskytnutý bonus v průběhu roku Rozdíl 2 = = Rozdíl 2 Přeplatek Vyšší než 50 Kč SE VRÁTÍ Nedoplatek SE NEVYBERE Zdroj: [7] ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V. aj. Abeceda mzdové účetní. 2012.22. vyd. Olomouc: Anag, 2012. 573 s. ISBN 978-80-7263-716-4. Tabulka č. 3 - Roční zúčtování bez uplatněného daňového zvýhodnění Úhrn základů daně - Nezdanitelné části základu daně ( 15 DZ) Roční základ daně x 15 % sazba daně/100 zaokrouhlený na 100 Kč ( 16 DZ) dolů Stanovená daň - Sleva na dani max. do výše stanovené daně ( 35ba DZ) Stanovená daň po slevě podle 35ba DZ - Skutečný roční úhrn sražených záloh na dani = Roční základ daně zaokrouhlený na 100 Kč dolů = Stanovená daň = Stanovená daň po slevě Podle 35ba DZ + Přeplatek vyšší než 50 Kč SE VRACÍ - Nedoplatek SE NEVRACÍ Zdroj: [7] ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V. aj. Abeceda mzdové účetní. 2012.22. vyd. Olomouc: Anag, 2012. 573 s. ISBN 978-80-7263-716-4. = 32

3.14 Změny daně z příjmů fyzických osob v roce 2012 a 2013 Mezi nejvýznamnější změny zavedené od roku 2012 patří: 1. zvýšení uplatnění slevy na poplatníka 2. zvýšení daňového zvýhodnění na děti 3. výše maximálního ročního daňového bonusu Tabulka č. 4: Sleva na dani, daňového zvýhodnění a maximální výše ročního daňového bonusu 2011 2012 Sleva na poplatníka 23 640 24 870 Daňové zvýhodnění na dítě 11 604 13 404 Maximální výše ročního daňového bonusu 52 200 60 300 Zdroj: Vlastní Nejvýznamnější navrhované změny z daně z příjmů od roku 2013 : 1. Zavedení solidární daně Solidární daň budou platit občané, jejichž roční příjem překročí strop pro platbu důchodového pojištění. Maximální vyměřovací základ (strop) u důchodového pojištění v příštím roce činí 1 242 432 Kč (48krát průměrná mzda stanovena vyhláškou MSPV ve výši 25 884 Kč). Zjednodušeně se tak solidární daň týká občanů s měsíčním příjmem nad 103 536 Kč. Solidární daň činí 7 % z rozdílu mezi příjmem ze zaměstnání a z podnikání a stropem pro platbu pojistného (tj. 1 242 432 Kč). Solidární daň je zavedena pro rok 2013 až 2015. Solidární daň se však nedotýká kapitálových příjmů či příjmů z pronájmu. Občané, kteří budou ze svého příjmu odvádět solidární daň, si budou moci uplatnit všechny slevy na dani (např. na poplatníka, na manželku bez vlastních příjmů nebo daňového zvýhodnění na vyživované děti). [11] 2. Zrušení stropu pro platbu zdravotního pojištění Pro rok 2013 se ruší strop pro platbu zdravotního pojištění. Občané s příjmy nad strop, tak zaplatí více na dani z příjmu fyzických osob a zdravotním pojištění i z důvodu zrušení stropu pro platbu zdravotního pojištění. V roce 2012 činí strop pro platbu zdravotního pojištění 1 809 864 Kč. Jakmile zaměstnanec během roku 2012 dosáhl 33

stropu pro výpočet zdravotního pojištění, tak se již z částky nad tuto hranici zdravotní pojištění neodvádí. Ani ze strany zaměstnance, ani ze strany zaměstnavatele. Odstranění stropu pro platbu zdravotního pojištění se tak dotkne všech zaměstnanců s měsíčním příjmem nad 150 822 Kč (1 809 864 Kč : 12). U OSVČ se posuzuje zisk za celý rok. Zrušení stropu pro platbu zdravotního pojištění zvýší rovněž mzdové náklady zaměstnavatelů za zaměstnance s nadstandardními příjmy. Za zaměstnance s ročním příjmem 2 400 000 Kč zaplatí zaměstnavatel na zdravotní pojištění v roce 2012 částku 162 888 Kč (9% z 1 8809 864 Kč) a v roce 2013 již zaplatí 216 000 Kč (9 % z 2 400 000 Kč). [11] 3. Zrušení slevy na poplatníka u důchodců Slevu na poplatníka (24 840 Kč) nebude možné uplatnit u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Omezení se tedy netýká pouze pracujících důchodců, ale všech důchodců zdaňující své příjmy. Opatření je dočasné pro období 2013 až 2015. [10] 4. Osoby uplatňující výdaje procentem z příjmů si nebudou moci uplatnit daňové zvýhodnění na dítě nebo slevu na manželku/manžela bez vlastních příjmů, pokud součet dílčích základů, u kterých se uplatňuje paušální výdaj, je vyšší než 50% celkového základu daně. [10] 5. Omezení výdaje procentem z příjmů z podnikatelské činnosti a u pronájmu OSVČ dle platné právní úpravy mohou volit mezi uplatněním skutečných výdajů a tzv. výdajového paušálu (výdaje procentem z příjmů). ZDP umožňuje uplatnit výdaje ve výši : a) 80 % příjmů (týká se příjmů ze zemědělské činnosti a z živnosti řemeslné) b) 60 % příjmů (týká se příjmů z neřemeslných živností) c) 40 % příjmů (týká se např. příjmů z podnikání podle zvláštních právních předpisů jako jsou příjmy lékařů, advokátů, auditorů, daňových poradců) d) 30 % příjmů (týká se příjmů z pronájmu - podle 9 ZDP anebo dle 7, jde-li o pronájem obchodního majetku) Od 1.1.2013 bude omezeno uplatnění výdajů z podnikatelské činnosti ve výši 40 % příjmů na částku 800 000 Kč. Např. lékař s ročním příjmem 2,1 mil. Kč si nebude moci 34

uplatnit výdaje v plné výši 840 000 (40 % z 2,1 mil. Kč), ale jen ve výši 800 000 Kč. Stejným způsobem bude omezena výše 30% paušálního výdaje, a to jak u příjmů z podnikatelské činnosti, tak u pronájmu, kde bude zaveden limit ve výši 600 000 Kč. 6. Změna srážkové daně u zahraničních daňových rezidentů Na příjmy zahraničních daňových rezidentů se uplatňuje srážková daň ve výši 15 %. Navrhuje se zvýšit sazbu této daně na 35 %. Tato sazba se uplatní vůči rezidentům států, se kterými ČR nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. [10] 35

4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Výpočet DPFO - zaměstnanci v roce 2012 a 2013 V této části uvedu příklady, kde porovnám příjem zaměstnance, který pobírá vysoký příjem (hrubá mzda 160 000 Kč), střední příjem (hrubá mzda 25 000 Kč), nízký přímem (hrubá mzda 15 000 Kč), příjem důchodce, studenta a zaměstnance s daňovým zvýhodněním na vyživované dítě. Porovnávám zde jejich daňové zatížení z pohledu daňových a odvodových povinností v roce 2012 a 2013. Zaměstnanec je zaměstnán v hlavním pracovním poměru a má podepsané Prohlášení. Příklad č. 1 - Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 160 000 Kč Tabulka č. 5: Rok 2012- Daňová povinnost poplatníka s měsíčním hrubým příjmem 160 000 Kč Položka Rok 2012 Výpočty Měsíční hrubá mzda 160 000 Kč Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 14 400 Kč 160 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 40 000 Kč 160 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 7 200 Kč 160 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 10 400 Kč 160 000 Kč x 0,065 Měsíční superhrubá mzda 214 400 Kč 160 000 Kč + 14 400 Kč + 40 000 Kč Dílčí základ daně (měsíční) 214 400 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně (měsíční) 214 400 Kč (Zaokrouhluje se na 100 nahoru) Záloha na daň 32 160 Kč 214 400 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) - měsíční 2 070 Kč Záloha na daň po slevě 30 090 Kč 32 160 Kč - 2 070 Kč Čistá mzda 112 310 Kč 160 000 Kč - 7 200 Kč - 10 400 Kč - 30 090 Kč Celkový odvod státu 102 090 Kč 14 400 Kč + 40 000 Kč + 7 200 Kč + 10 400 Kč + 30 090 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele Zdroj: Vlastní výpočty 36 214 400 Kč 160 000 Kč + 14 400 Kč + 40 000 Kč

Tabulka č. 6: Rok 2013-Daňová povinnost poplatníka s měsíčním hrubým příjmem 160 000 Kč Položka Rok 2013 Výpočty Měsíční hrubá mzda 160 000 Kč Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 14 400 Kč 160 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 40 000 Kč 160 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 7 200 Kč 160 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 10 400 Kč 160 000 Kč x 0,065 Měsíční superhrubá mzda 214 400 Kč 160 000 Kč + 14 400 Kč + 40 000 Kč Dílčí základ daně (měsíční) 214 400 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně (měsíční) 214 400 Kč (Zaokrouhluje se na 100 nahoru) Záloha na daň 32 160 Kč 214 400 Kč x 0,15 Solidární příspěvek 7% 3 953 Kč 160 000-103 536 (tj. 4 x 25 884) = 56 464 x 7% Záloha na daň včetně solidární daně 36 113 Kč 32 160 Kč + 3 953 Kč Sleva na dani (poplatník) - měsíční 2 070 Kč Záloha na daň po slevě 34 043 Kč 36 113 Kč - 2 070 Kč Čistá mzda Celkový odvod státu 108 357 Kč 106 043 Kč 160 000 Kč - 7 200 Kč - 10 400 Kč - 34 043 Kč 14 400 Kč + 40 000 Kč + 7 200 Kč +10 400 Kč + 34 043 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 214 400 Kč 160 000 Kč + 14 400 Kč +40 000 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 37

Příklad č. 2 - Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 25 000 Kč Tabulka č. 7: Rok 2012 - Daňová povinnost poplatníka s měsíčním hrubým příjmem 25 000 Kč Položka Rok 2012 Výpočty Měsíční hrubá mzda 25 000 Kč Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 2 250 Kč 25 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 6 250 Kč 25 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 1 125 Kč 25 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 1 625 Kč 25 000 Kč x 0,065 Měsíční superhrubá mzda 33 500 Kč 25 000 Kč + 2 250 Kč + 6 250 Kč Dílčí základ daně (měsíční) 33 500 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně (měsíční) 33 500 Kč (Zaokrouhluje se na 100 nahoru) Záloha na daň 5 025 Kč 33 500 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) - měsíční 2 070 Kč Záloha na daň po slevě 2 955 Kč 5 025 Kč - 2 070 Kč Čistá mzda 19 295 Kč 25 000 Kč - 1 125 Kč - 1 625 Kč - 2 955 Kč Celkový odvod státu 14 205 Kč 2 250 Kč + 6 250 Kč + 1 125 Kč + 1 625 Kč + 2 955 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 33 500 Kč 25 000 Kč + 2 250 Kč + 6 250 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 38

Tabulka č. 8: Rok 2013 - Daňová povinnost poplatníka s měsíčním hrubým příjmem 25 000 Kč Položka Rok 2013 Výpočty Měsíční hrubá mzda 25 000 Kč Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 2 250 Kč 25 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 6 250 Kč 25 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 1 125 Kč 25 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 1 625 Kč 25 000 Kč x 0,065 Měsíční superhrubá mzda 33 500 Kč 25 000 Kč + 2 250 Kč + 6 250 Kč Dílčí základ daně (měsíční) 33 500 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně (měsíční) 33 500 Kč (Zaokrouhluje se na 100 nahoru) Záloha na daň 5 025 Kč 33 500 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) - měsíční 2 070 Kč Záloha na daň po slevě 2 955 Kč 5 025 Kč - 2 070 Kč Čistá mzda 19 295 Kč 25 000 Kč - 1 125 Kč - 1 625 Kč - 2 955 Kč Celkový odvod státu 14 205 Kč 2 250 Kč + 6 250 Kč + 1 125 Kč + 1 625 Kč + 2 955 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 33 500 Kč 25 000 Kč + 2 250 Kč + 6 250 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 39

Příklad č. 3 - Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 15 000 Kč Tabulka č. 9: Rok 2012 - Daňová povinnost poplatníka s měsíčním hrubým příjmem 15 000 Kč Položka Rok 2012 Výpočty Měsíční hrubá mzda 15 000 Kč Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 1 350 Kč 15 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 3 750 Kč 15 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 675 Kč 15 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 975 Kč 15 000 Kč x 0,065 Měsíční superhrubá mzda 20 100 Kč 15 000 Kč + 1 350 Kč + 3 750 Kč Dílčí základ daně (měsíční) 20 100 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně (měsíční) 20 100 Kč (Zaokrouhluje se na 100 nahoru) Záloha na daň 3 015 Kč 20 100 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) - měsíční 2 070 Kč Záloha na daň po slevě 945 Kč 3 015 Kč - 2 070 Kč Čistá mzda 12 405 Kč 15 000 Kč - 675 Kč - 975 Kč - 945 Kč Celkový odvod státu 7 695 Kč 1 350 Kč +3 750 Kč + 675 Kč + 975 Kč + 945 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 20 100 Kč 15 000 Kč +1 350 Kč + 3 750 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 40

Tabulka č. 10: Rok 2013-Daňová povinnost poplatníka s měsíčním hrubým příjmem 15 000 Kč Položka Rok 2013 Výpočty Měsíční hrubá mzda 15 000 Kč Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 1 350 Kč 15 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 3 750 Kč 15 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 675 Kč 15 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 975 Kč 15 000 Kč x 0,065 Měsíční superhrubá mzda 20 100 Kč 15 000 Kč + 1 350 Kč + 3 750 Kč Dílčí základ daně (měsíční) 20 100 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně (měsíční) 20 100 Kč (Zaokrouhluje se na 100 nahoru) Záloha na daň 3 015 Kč 20 100 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) - měsíční 2 070 Kč Záloha na daň po slevě 945 Kč 3 015 Kč - 2 070 Kč Čistá mzda 12 405 Kč 15 000 Kč - 675 Kč - 975 Kč - 945 Kč Celkový odvod státu 7 695 Kč 1 350 Kč +3 750 Kč + 675 Kč + 975 Kč + 945 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 20 100 Kč 15 000 Kč +1 350 Kč + 3 750 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 41

Příklad č. 4 - Daňová povinnost poplatníka - starobní důchodce Tabulka č. 11: Rok 2012 - starobní důchodce Položka Rok 2012 Výpočty Měsíční hrubá mzda 27 000 Kč Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 2 430 Kč 27 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 6 750 Kč 27 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 1 215 Kč 27 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 1 755 Kč 27 000 Kč x 0,065 Měsíční superhrubá mzda 36 180 Kč 27 000 Kč + 2 430 Kč + 6 750 Kč Dílčí základ daně (měsíční) 36 180 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně (měsíční) 36 200 Kč (Zaokrouhluje se na 100 nahoru) Záloha na daň 5 430 Kč 36 200 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) - měsíční 2 070 Kč Záloha na daň po slevě 3 360 Kč 5 430 Kč - 2 070 Kč Čistá mzda 20 670 Kč 27 000 Kč - 1 215 Kč - 1 755 Kč - 3 360 Kč Celkový odvod státu 15 510 Kč 2 430 Kč +6 750 Kč +1 215 Kč + 1 755 Kč + 3 360 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 36 180 Kč 27 000 Kč +2 430 Kč + 6 750 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 42

Tabulka č. 12: Rok 2013 - starobní důchodce Položka Rok 2013 Výpočty Měsíční hrubá mzda 27 000 Kč Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 2 430 Kč 27 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 6 750 Kč 27 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 1 215 Kč 27 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 1 755 Kč 27 000 Kč x 0,065 Měsíční superhrubá mzda 36 180 Kč 27 000 Kč + 2 430 Kč + 6 750 Kč Dílčí základ daně (měsíční) 36 180 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně (měsíční) 36 200 Kč (Zaokrouhluje se na 100 nahoru) Záloha na daň 5 430 Kč 36 200 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) - měsíční 0 Kč Záloha na daň po slevě 5 430 Kč Čistá mzda 18 600 Kč 27 000 Kč - 1 215 Kč - 1 755 Kč - 5 430 Kč Celkový odvod státu 17 580 Kč 2 430 Kč +6 750 Kč +1 215 Kč + 1 755 Kč + 5 430 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 36 180 Kč 27 000 Kč +2 430 Kč + 6 750 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 43

Příklad č. 5 - Daňová povinnost poplatníka včetně slevy na studenta Tabulka č. 13: Rok 2012 - sleva na studenta Položka Rok 2012 Výpočty Měsíční hrubá mzda 17 000 Kč Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 1 530 Kč 17 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 4 250 Kč 17 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 765 Kč 17 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 1 105 Kč 17 000 Kč x 0,065 Měsíční superhrubá mzda 22 780 Kč 17 000 Kč + 1 530 Kč + 4 250 Kč Dílčí základ daně (měsíční) 22 780 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně (měsíční) 22 800 Kč (Zaokrouhluje se na 100 nahoru) Záloha na daň 3 420 Kč 22 800 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) - měsíční 2 070 Kč Sleva na dani - student 335 Kč Záloha na daň po slevě 1 015 Kč 3 420 Kč - 2 070 Kč- 335 Kč Čistá mzda 14 115 Kč 17 000 Kč - 765 Kč - 1 105 Kč - 1 015 Kč Celkový odvod státu 8 665 Kč 1 530 Kč +4 250 Kč +765 Kč + 1 105 Kč + 1 015 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 22 780 Kč 17 000 Kč +1 530 Kč + 4 250 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 44

Tabulka č. 14: Rok 2013 - sleva na studenta Položka Rok 2013 Výpočty Měsíční hrubá mzda 17 000 Kč Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 1 530 Kč 17 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 4 250 Kč 17 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 765 Kč 17 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 1 105 Kč 17 000 Kč x 0,065 Měsíční superhrubá mzda 22 780 Kč 17 000 Kč + 1 530 Kč + 4 250 Kč Dílčí základ daně (měsíční) 22 780 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně (měsíční) 22 800 Kč (Zaokrouhluje se na 100 nahoru) Záloha na daň 3 420 Kč 22 800 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) - měsíční 2 070 Kč Sleva na dani - student 335 Kč Záloha na daň po slevě 1 015 Kč 3 420 Kč - 2 070 Kč- 335 Kč Čistá mzda 14 115 Kč 17 000 Kč - 765 Kč - 1 105 Kč - 1 015 Kč Celkový odvod státu 8 665 Kč 1 530 Kč +4 250 Kč +765 Kč + 1 105 Kč + 1 015 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 22 780 Kč 17 000 Kč +1 530 Kč + 4 250 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 45

Příklad č. 6 - Daňová povinnost poplatníka včetně daňového zvýhodnění na vyživované dítě Tabulka č. 15: Rok 2012 - daňové zvýhodnění na vyživované dítě Položka Rok 2012 Výpočty Měsíční hrubá mzda 25 000 Kč Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 2 250 Kč 25 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 6 250 Kč 25 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 1 125 Kč 25 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 1 625 Kč 25 000 Kč x 0,065 Měsíční superhrubá mzda 33 500 Kč 25 000 Kč + 2 250 Kč + 6 250 Kč Dílčí základ daně (měsíční) 33 500 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně (měsíční) 33 500 Kč (Zaokrouhluje se na 100 nahoru) Záloha na daň 5 025 Kč 33 500 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) - měsíční 2 070 Kč Daňové zvýhodnění na dítě 1 117 Kč Záloha na daň po slevě 1 838 Kč 5 025 Kč - 2 070 Kč- 1 117 Kč Čistá mzda 20 412 Kč 25 000 Kč - 1 125 Kč -1 625 Kč - 1 838 Kč Celkový odvod státu 13 088 Kč 2 250 Kč +6 250 Kč + 1 125 Kč + 1 625 Kč + 1 838 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 33 500 Kč 25 000 Kč + 2 250 Kč + 6 250 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 46

Tabulka č. 16: Rok 2013 - daňové zvýhodnění na vyživované dítě Položka Rok 2013 Výpočty Měsíční hrubá mzda 25 000 Kč Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 2 250 Kč 25 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 6 250 Kč 25 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 1 125 Kč 25 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 1 625 Kč 25 000 Kč x 0,065 Měsíční superhrubá mzda 33 500 Kč 25 000 Kč + 2 250 Kč + 6 250 Kč Dílčí základ daně (měsíční) 33 500 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně (měsíční) 33 500 Kč (Zaokrouhluje se na 100 nahoru) Záloha na daň 5 025 Kč 33 500 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) - měsíční Daňové zvýhodnění na dítě 2 070 Kč 1 117 Kč Záloha na daň po slevě 1 838 Kč 5 025 Kč - 2 070 Kč- 1 117 Kč Čistá mzda Celkový odvod státu 20 412 Kč 13 088 Kč 25 000 Kč - 1 125 Kč -1 625 Kč - 1 838 Kč 2 250 Kč +6 250 Kč + 1 125 Kč + 1 625 Kč + 1 838 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 33 500 Kč 25 000 Kč + 2 250 Kč + 6 250 Kč Zdroj: Vlastní výpočty Z výše uvedených příkladů je patrné, že v roce 2013 došlo ke změně výpočtu u zaměstnance s vysokým příjmem a u poživatele starobního důchodu. Obě skupiny odvedou do státního rozpočtu více peněz a sníží se jim jejich čistý příjem. U zaměstnance s měsíčním hrubým příjmem 15 000 Kč, 25 000 Kč, studenta a zaměstnance, který uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě zůstává čistý příjem a celkový odvod státu stejný. 47

4.2 Konkrétní příklady uplatnění nezdanitelných částí základu daně V této části jsem se zaměřila na konkrétní případy uplatnění nezdanitelných částí základu daně a na jejich dokládání při zpracování ročního zúčtování daní nebo daňového přiznání. 4.2.1 Příklady uplatnění darů Příklad A Paní Knéslová poskytla finanční dar ve výši 6 000 Kč diecézní katolické charitě na charitativní účely. O přijetí daru bylo vystaveno potvrzení, které jasně uvádí, kdo je příjemcem daru, hodnotu daru, účel, na který byl dar dán a kdy byl dar poskytnut. Řešení: Hodnotu poskytnutého daru si může paní Knésová uplatnit celou v případě, že její daňový základ bude minimálně 60 000 Kč. Při nižším základu daně si bude moci uplatnit částku rovnající se 10% ze základu. V ročním zúčtování se hodnota darů porovnává se základem daně zvýšeným o pojistné za zaměstnavatele. Tento dar musí být doložen potvrzením příjemce daru nebo darovací smlouvou. Příklad B Pan Šafařík daroval čtyřikrát krev v Ústřední vojenské nemocnici Praha, na transfúzním oddělení. Řešení: Hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárcovství se oceňuje částkou 2 000 Kč. V tomto případě si může pan Šafařík uplatnit hodnotu daru ve výši 8 000 Kč (4 x 2 000 Kč). Dar musí být doložen potvrzením příjemce daru. 48

4.2.2 Příklad na uplatnění penzijního pojištění se státním příspěvkem Příklad A Pan Falhar uzavřel s Penzijním fondem české pojišťovny smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Za příslušné zdaňovací období zaplatil na toto pojištění 18 000 Kč. Řešení: Pan Falhar si bude moci uplatnit odpočet od základu daně ve výši 12 000 Kč (18 000 Kč - 6 000Kč). Doba trvání smlouvy v příslušném zdaňovacím období není rozhodující ( je jedno zda je smlouva uzavřena v lednu nebo srpnu). Odpočet od základu daně musí být doložen smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených na penzijní připojištění se státním příspěvkem na příslušné zdaňovací období. Příklad B Pan Novák uzavřel s penzijním fondem smlouvu o penzijním připojištěním se státním příspěvkem. Za příslušné zdaňovací období zaplatil pojištění ve výši 22 000 Kč. Na potvrzení o příspěvcích zaplacených na zdaňovací období vystaveném penzijním fondem mu byla odečtena částka 6 000 Kč, částka po snížení činí 16 000 Kč. Řešení: Pan Novák si může uplatnit odpočet od základu daně ve výši 12 000 Kč, protože to je maximální částka, kterou lze uplatnit jako úhrn příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění. Nárok na odpočet od základu daně musí být doložen smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených na penzijní připojištění se státním příspěvkem na příslušné zdaňovací období. 49

4.2.3 Příklad na uplatnění soukromého životního pojištění Příklad A Paní Brožová uzavřela s pojišťovnou smlouvu o životním pojištění, Od pojišťovny obdržela potvrzení o pojistném zaplaceném na soukromé životní pojištění ve výši 13 291 Kč. Řešení: Paní Brožová si může odečíst 12 000 Kč, neboť je to maximální částka, kterou lze odečíst a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Nárok na odpočet od základu daně musí být doložen smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném na její životním pojištěním na příslušné zdaňovací období. Příklad B Pan Dvořák uzavřel s pojišťovnou smlouvu o životním pojištění a při uzavření smlouvy uhradil jednorázově částku 120 000 Kč, jako pojistné na pět let. Řešení: Pojišťovna provede výpočet částek na jednotlivá zdaňovací období a po skončení každého zdaňovacího období pošle potvrzení o zaplacení poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na příslušné zdaňovací období. Na základě potvrzení pojišťovny si může pan Dvořák uplatnit příslušnou poměrnou část jednorázového zaplaceného pojistného, která může být do výše maximálního odpočtu 12 000 Kč. Nárok na odpočet od základu daně musí být doložen smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném na jeho soukromém životním pojištění na příslušné zdaňovací období. 50

4.2.4 Příklad na uplatněn úroků z úvěru Příklad A Manželé si koupili byt v rámci poskytnutého hypotečního úvěru. V bytě trvale žijí a mají ho ve společném jmění. Oba jsou účastníky hypoteční smlouvy a ve zdaňovacím období zaplatili úroky ve výši 360 000 Kč. Řešení: Odpočet úroků si můžou manželé uplatnit jen do výše 300 000 Kč. A to buď jeden z nich v plné výši 300 000 Kč, nebo oba rovným dílem ve výši 150 000 Kč. Při uplatnění zaplacených úroků rovným dílem se nezohledňuje, v jaké výši se podíleli na zaplacení úroků. Nárok na odpočet úroků jako nezdanitelné části základu daně je třeba doložit smlouvou o hypotečním úvěru, kupní smlouvou na byt, listem vlastnictví a potvrzením o skutečně zaplacené částce úroků. Příklad B Manželé Dvořákovi se po manželově odchodu do důchodu přestěhovali natrvalo do rekreační chaty, kterou si pořídili z poskytnutého hypotečního úvěru a svůj byt poskytli k bydlení svému synovi. Řešení: Odpočet úroků z hypotečního úvěru si manželé nemohou uplatnit, protože rekreační chata není uvedena ve výčtu bytových potřeb. 51

4.3 Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a daňového zvýhodnění v roce 2012 a 2013 Příklad č. 1 - Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 160 000 Kč Tabulka č. 17: Rok 2012 - Roční zúčtování s měsíčním hrubým příjmem 160 000 Kč Položka Rok 2012 Výpočty Hrubá mzda 1 920 000 Kč 160 000 Kč x 12 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 162 888 Kč 1 809 864 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 301 644 Kč 1 206 576 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 81 444 Kč 1 809 864 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 78 427 Kč 1 206 576 Kč x 0,065 Superhrubá mzda Dílčí základ daně 2 384 532 Kč 2 384 532 Kč 1 920 000 Kč + 162 888 Kč + 301 644 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně 2 384 500 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů) Záloha na daň 357 675 Kč 2 384 500 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) 24 840 Kč 2 070 x 12 Záloha na daň po slevě 332 835 Kč 357 675 Kč - 24 840 Kč Čistá mzda Celkový odvod státu Mzdové náklady zaměstnavatele Zdroj: Vlastní výpočty 1 427 294 Kč 957 238 Kč 2 384 532 Kč 1 920 000 Kč - 81 444 Kč - 78 427 Kč - 332 835 Kč 162 888 Kč +301 644 Kč + 81 444Kč + 78 427 Kč + 332 835 Kč 1 920 000 Kč + 162 888 Kč + 301 644 Kč 52

Tabulka č. 18: Rok 2013 - Roční zúčtování s měsíčním hrubým příjmem 160 000 Kč Položka Rok 2013 Výpočty Hrubá mzda 1 920 000 Kč 160 000 Kč x 12 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 167 729 Kč 1 863 648 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 310 608 Kč 1 242 432 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 83 865 Kč 1 863 648 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 80 758 Kč 1 242 432 Kč x 0,065 Superhrubá mzda Dílčí základ daně 2 398 337 Kč 2 398 337 Kč 1 920 000 Kč + 167 729 Kč + 310 608 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně 2 398 300 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů) Záloha na daň 359 745 Kč 2 398 300 Kč x 0,15 Solidární příspěvek 7% 47 430 Kč 1 920 000 Kč - 1 242 432 Kč (4 x 25 884 = 103 536 x 12) = 677 568 Kč x 7% Záloha na daň včetně solidárního příspěvku 407 175 Kč 359 745 Kč+ 47 430 Kč Sleva na dani (poplatník) 24 840 Kč 2 070 Kč x 12 Záloha na daň po slevě 382 335 Kč 407 175 Kč - 24 840 Kč Čistá mzda 1 373 042 Kč 1 920 000 Kč - 83 865 Kč - 80 758 Kč - 382 335 Kč Celkový odvod státu Mzdové náklady zaměstnavatele Zdroj: Vlastní výpočty 1 025 295 Kč 2 398 337 Kč 167 729 Kč +310 608 Kč + 83 865 Kč + 80 758 Kč+ 382 335 Kč 1 920 000 Kč + 167 729 Kč + 310 608 Kč Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 160 000 Kč 1) Měsíční zúčtování Tabulka č. 19 - Vývoj v jednotlivých letech (měsíční hrubý příjem 160 000 Kč) 2012 2013 Čistá mzda 112 310 Kč 108 357 Kč Celkový odvod státu 102 090 Kč 106 043 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 214 400 Kč 214 400 Kč Zdroj: Vlastní práce 53

2) Roční zúčtování Tabulka č. 20 - vývoj v jednotlivých letech (měsíční hrubý příjem 160 000 Kč) 2012 2013 Čistá mzda 1 427 294 Kč 1 373 042 Kč Celkový odvod státu 957 238 Kč 1 025 295 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 2 384 532 Kč 2 398 337 Kč Zdroj: Vlastní práce Příklad č. 2 - Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 25 000 Kč Tabulka č. 21: Rok 2012 - Roční zúčtování s měsíčním hrubým příjmem 25 000 Kč Položka Rok 2012 Výpočty Hrubá mzda 300 000 Kč 25 000 Kč x 12 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 27 000 Kč 300 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 75 000 Kč 300 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 13 500 Kč 300 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 19 500 Kč 300 000 Kč x 0,065 Superhrubá mzda Dílčí základ daně 402 000 Kč 402 000 Kč 300 000 Kč + 27 000 Kč + 75 000 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně 402 000 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů) Záloha na daň 60 300 Kč 402 000 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) 24 840 Kč 2 070 x 12 Záloha na daň po slevě 35 460 Kč 60 300 Kč - 24 840 Kč Čistá mzda 231 540 Kč 300 000 Kč - 13 500 Kč - 19 500 Kč - 35 460 Kč Celkový odvod státu 170 460 Kč 27 000 Kč +75 000 Kč +13 500 Kč + 19 500 Kč + 35 460 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 402 000 Kč 300 000 Kč +27 000 Kč + 75 000 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 54

Tabulka č. 22: Rok 2013 - Roční zúčtování s měsíčním hrubým příjmem 25 000 Kč Položka Rok 2013 Výpočty Hrubá mzda 300 000 Kč 25 000 Kč x 12 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 27 000 Kč 300 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 75 000 Kč 300 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 13 500 Kč 300 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 19 500 Kč 300 000 Kč x 0,065 Superhrubá mzda Dílčí základ daně 402 000 Kč 402 000 Kč 300 000 Kč + 27 000 Kč + 75 000 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně 402 000 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů) Záloha na daň 60 300 Kč 402 000 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) 24 840 Kč 2 070 x 12 Záloha na daň po slevě 35 460 Kč 60 300 Kč - 24 840 Kč Čistá mzda 231 540 Kč 300 000 Kč - 13 500 Kč - 19 500 Kč - 35 460 Kč Celkový odvod státu 170 460 Kč 27 000 Kč +75 000 Kč +13 500 Kč + 19 500 Kč + 35 460 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 402 000 Kč 300 000 Kč +27 000 Kč + 75 000 Kč Zdroj: Vlastní výpočty Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 25 000 Kč 1) Měsíční zúčtování Tabulka č. 23: Vývoj v jednotlivých letech (měsíční hrubý příjem 25 000 Kč) 2012 2013 Čistá mzda 19 295 Kč 19 295 Kč Celkový odvod státu 14 205 Kč 14 205 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 33 500 Kč 33 500 Kč Zdroj: Vlastní práce 55

2) Roční zúčtování Tabulka č. 24: Vývoj v jednotlivých letech (měsíční hrubý příjem 25 000 Kč) 2012 2013 Čistá mzda 231 540 Kč 231 540 Kč Celkový odvod státu 170 460 Kč 170 460 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 402 000 Kč 402 000 Kč Zdroj: Vlastní práce Příklad č. 3 - Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 15 000 Kč Tabulka č. 25: Rok 2012 - Roční zúčtování s měsíčním hrubým příjmem 15 000 Kč Položka Rok 2012 Výpočty Hrubá mzda 180 000 Kč 15 000 Kč x 12 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 16 200 Kč 180 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 45 000 Kč 180 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 8 100 Kč 180 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 11 700 Kč 180 000 Kč x 0,065 Superhrubá mzda Dílčí základ daně 241 200 Kč 241 200 Kč 180 000 Kč + 16 200 Kč + 45 000 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně 241200 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů) Záloha na daň 36 180 Kč 241 200 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) 24 840 Kč 2 070 x 12 Záloha na daň po slevě 11 340 Kč 36 180 Kč - 24 840 Kč Čistá mzda 148 860 Kč 180 000 Kč - 8 100 Kč - 11 700 Kč - 11 340 Kč Celkový odvod státu 92 340 Kč 16 200 Kč +45 000 Kč +8 100 Kč + 11 700 Kč + 11 340 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 241 200 Kč 180 000 Kč +16 200 Kč + 45 000 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 56

Tabulka č. 26: Rok 2013 - Roční zúčtování s měsíčním hrubým příjmem 15 000 Kč Položka Rok 2013 Výpočty Hrubá mzda 180 000 Kč 15 000 Kč x 12 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 16 200 Kč 180 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 45 000 Kč 180 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 8 100 Kč 180 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 11 700 Kč 180 000 Kč x 0,065 Superhrubá mzda Dílčí základ daně 241 200 Kč 241 200 Kč 180 000 Kč + 16 200 Kč + 45 000 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně 241 200 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů) Záloha na daň 36 180 Kč 241 200 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) 24 840 Kč 2 070 x 12 Záloha na daň po slevě 11 340 Kč 36 180 Kč - 24 840 Kč Čistá mzda 148 860 Kč 180 000 Kč - 8 100 Kč - 11 700 Kč - 11 340 Kč Celkový odvod státu 92 340 Kč 16 200 Kč +45 000 Kč +8 100 Kč + 11 700 Kč + 11 340 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 241 200 Kč 180 000 Kč +16 200 Kč + 45 000 Kč Zdroj: Vlastní výpočty Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 15 000 Kč 1) Měsíční zúčtování Tabulka č. 27: Vývoj v jednotlivých letech (měsíční hrubý příjem 15 000 Kč) 2012 2013 Čistá mzda 12 405 Kč 12 405 Kč Celkový odvod státu 7 695 Kč 7 695 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 20 100 Kč 20 100 Kč Zdroj: Vlastní práce 57

2) Roční zúčtování Tabulka č. 28: Vývoj v jednotlivých letech (měsíční hrubý příjem 15 000 Kč) 2012 2013 Čistá mzda 148 860 Kč 148 860 Kč Celkový odvod státu 92 340 Kč 92 340 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 241 200 Kč 241 200 Kč Zdroj: Vlastní práce Příklad č. 4 - Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 27 000 Kč - starobní důchodce Tabulka č. 29: Rok 2012 - Roční zúčtování - starobní důchodce Položka Rok 2012 Výpočty Hrubá mzda 324 000 Kč 27 000 Kč x 12 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 29 160 Kč 324 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 81 000 Kč 324 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 14 580 Kč 324 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 21 060 Kč 324 000 Kč x 0,065 Superhrubá mzda Dílčí základ daně 434 160 Kč 434 160 Kč 324 000 Kč + 29 160 Kč + 81 000 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně 434 100 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů) Záloha na daň 65 115 Kč 434 100 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) 24 840 Kč 2 070 x 12 Záloha na daň po slevě 40 275 Kč 65 115 Kč - 24 840 Kč Čistá mzda 248 085 Kč 324 000 Kč -14 580 Kč - 21 060 Kč - 40 275 Kč Celkový odvod státu 186 075 Kč 29 160 Kč +81 000 Kč +14 580 Kč + 21 060 Kč + 40 275 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 434 160 Kč 324 000 Kč +29 160 Kč + 81 000 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 58

Tabulka č. 30: Rok 2013 - Roční zúčtování - starobní důchodce Položka Rok 2013 Výpočty Hrubá mzda 324 000 Kč 27 000 Kč x 12 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 29 160 Kč 324 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 81 000 Kč 324 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 14 580 Kč 324 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 21 060 Kč 324 000 Kč x 0,065 Superhrubá mzda Dílčí základ daně 434 160 Kč 434 160 Kč 324 000 Kč + 29 160 Kč + 81 000 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně 434 100 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů) Záloha na daň 65 115 Kč 434 100 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) 0 Kč Záloha na daň po slevě 65 115 Kč Čistá mzda 223 245 Kč 324 000 Kč -14 580 Kč - 21 060 Kč - 65 115 Kč Celkový odvod státu 210 915 Kč 29 160 Kč +81 000 Kč +14 580 Kč + 21 060 Kč + 65 115 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 434 160 Kč 324 000 Kč +29 160 Kč + 81 000 Kč Zdroj: Vlastní výpočty Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 27 000 Kč - starobní důchodce 1) Měsíční zúčtování Tabulka č. 31: Vývoj v jednotlivých letech - starobní důchodce 2012 2013 Čistá mzda 20 670 Kč 18 600 Kč Celkový odvod státu 15 510 Kč 17 580 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 36 180 Kč 36 180 Kč Zdroj: Vlastní práce 59

2) Roční zúčtování Tabulka č. 32: Vývoj v jednotlivých letech - starobní důchodce 2012 2013 Čistá mzda 248 085 Kč 223 245 Kč Celkový odvod státu 186 075 Kč 210 915 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 434 160 Kč 434 160 Kč Zdroj: Vlastní práce Příklad č. 5 - Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 17 000 Kč - student Tabulka č. 33: Rok 2012 - Roční zúčtování - student Položka Rok 2012 Výpočty Hrubá mzda 204 000 Kč 17 000 Kč x 12 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 18 360 Kč 204 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 51 000 Kč 204 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 9 180 Kč 204 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 13 260 Kč 204 000 Kč x 0,065 Superhrubá mzda Dílčí základ daně 273 360 Kč 273 360 Kč 204 000 Kč + 18 360 Kč + 51 000 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně 273 300 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů) Záloha na daň 40 995 Kč 273 300 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) 24 840 Kč 2 070 x 12 Sleva na dani - student 4 020 Kč 335 x 12 Záloha na daň po slevě 12 135 Kč 40 995 Kč - 24 840 Kč - 4 020 Kč Čistá mzda 169 425 Kč 204 000 Kč - 9 180 Kč - 13 260 Kč - 12 135 Kč Celkový odvod státu 103 935 Kč 18 360 Kč +51 000 Kč +9 180 Kč + 13 260 Kč + 12 135 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 273 360 Kč 204 000 Kč +18 360 Kč + 51 000 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 60

Tabulka č. 34: Rok 2013 - Roční zúčtování - student Položka Rok 2013 Výpočty Hrubá mzda 204 000 Kč 17 000 Kč x 12 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 18 360 Kč 204 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 51 000 Kč 204 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 9 180 Kč 204 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 13 260 Kč 204 000 Kč x 0,065 Superhrubá mzda Dílčí základ daně 273 360 Kč 273 360 Kč 204 000 Kč + 18 360 Kč + 51 000 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně 273 300 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů) Záloha na daň 40 995 Kč 273 300 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) 24 840 Kč 2 070 x 12 Sleva na dani - student 4 020 Kč 335 x 12 Záloha na daň po slevě 12 135 Kč 40 995 Kč - 24 840 Kč - 4 020 Kč Čistá mzda 169 425 Kč 204 000 Kč - 9 180 Kč - 13 260 Kč - 12 135 Kč Celkový odvod státu 103 935 Kč 18 360 Kč +51 000 Kč +9 180 Kč + 13 260 Kč + 12 135 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 273 360 Kč 204 000 Kč +18 360 Kč + 51 000 Kč Zdroj: Vlastní výpočty Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 17 000 Kč - student 1) Měsíční zúčtování Tabulka č. 35: Vývoj v jednotlivých letech - student 2012 2013 Čistá mzda 14 115 Kč 14 115 Kč Celkový odvod státu 8 665 Kč 8 665 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 22 780 Kč 22 780 Kč Zdroj: Vlastní práce 61

2) Roční zúčtování Tabulka č. 36: Vývoj v jednotlivých letech - student 2012 2013 Čistá mzda 169 425 Kč 169 425 Kč Celkový odvod státu 103 935 Kč 103 935 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 273 360 Kč 273 360 Kč Zdroj: Vlastní práce Příklad č. 6 - Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 25 000 Kč - včetně daňového zvýhodnění na vyživované dítě Tabulka č. 37: Rok 2012 - Roční zúčtování - daňové zvýhodnění na dítě Položka Rok 2012 Výpočty Hrubá mzda 300 000 Kč 25 000 Kč x 12 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 27 000 Kč 300 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 75 000 Kč 300 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 13 500 Kč 300 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 19 500 Kč 300 000 Kč x 0,065 Superhrubá mzda Dílčí základ daně 402 000 Kč 402 000 Kč 300 000 Kč + 27 000 Kč + 75 000 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně 402 000 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů) Záloha na daň 60 300 Kč 402 000 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) 24 840 Kč 2 070 x 12 Daňové zvýhodnění na dítě 1 117 Kč 335 x 12 Záloha na daň po slevě 34 343 Kč 60 300 Kč - 24 840 Kč - 1 117 Kč Čistá mzda 232 657 Kč 300 000 Kč - 13 500 Kč - 19 500 Kč - 34 343 Kč Celkový odvod státu 169 343 Kč 27 000 Kč +75 000 Kč +13 500 Kč + 19 500 Kč + 34 343 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 402 000 Kč 300 000 Kč +27 000 Kč + 75 000 Kč Zdroj: Vlastní výpočty 62

Tabulka č. 38: Rok 2012 - Roční zúčtování - daňové zvýhodnění na dítě Položka Rok 2013 Výpočty Hrubá mzda 300 000 Kč 25 000 Kč x 12 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 27 000 Kč 300 000 Kč x 0,09 Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 75 000 Kč 300 000 Kč x 0,25 Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 13 500 Kč 300 000 Kč x 0,045 Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 19 500 Kč 300 000 Kč x 0,065 Superhrubá mzda Dílčí základ daně 402 000 Kč 402 000 Kč 300 000 Kč + 27 000 Kč + 75 000 Kč Zaokrouhlený dílčí základ daně 402 000 Kč (Zaokrouhluje se na 100 dolů) Záloha na daň 60 300 Kč 402 000 Kč x 0,15 Sleva na dani (poplatník) 24 840 Kč 2 070 x 12 Daňové zvýhodnění na dítě 1 117 Kč 335 x 12 Záloha na daň po slevě 34 343 Kč 60 300 Kč - 24 840 Kč - 1 117 Kč Čistá mzda 232 657 Kč 300 000 Kč - 13 500 Kč - 19 500 Kč - 34 343 Kč Celkový odvod státu 169 343 Kč 27 000 Kč +75 000 Kč +13 500 Kč + 19 500 Kč + 34 343 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 402 000 Kč 300 000 Kč +27 000 Kč + 75 000 Kč Zdroj: Vlastní výpočty Zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 25 000 Kč - včetně daňového zvýhodnění na dítě 1) Měsíční zúčtování Tabulka č. 39: Vývoj v jednotlivých letech - daňové zvýhodnění na dítě 2012 2013 Čistá mzda 20 412 Kč 20 412 Kč Celkový odvod státu 13 088 Kč 13 088 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 33 500 Kč 33 500 Kč Zdroj: Vlastní práce 63

2) Roční zúčtování Tabulka č. 40: Vývoj v jednotlivých letech - daňové zvýhodnění na vyživované dítě 2012 2013 Čistá mzda 232 657 Kč 232 657 Kč Celkový odvod státu 169 343 Kč 169 343 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele 402 000 Kč 402 000 Kč Zdroj: Vlastní práce Z uvedených příkladů je patrné, že mzdové náklady zaměstnavatele u zaměstnanců s příjmem 15 000 Kč a 25 000 Kč pro rok 2012 a 2013 zůstávají ve stejné výši. Zároveň mzdové náklady u studenta a poplatníka s daňovým zvýhodněním na vyživované dítě jsou pro rok 2012 a 2013 také stejné. U zaměstnance se stejným měsíčním příjmem jako má zaměstnanec, který uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě, je jeho čistá měsíční mzda nižší o 1 117 Kč, což je částka, kterou si uplatňuje zaměstnanec s daňovým zvýhodnění na vyživované dítě a celkový odvod státu je pak o 1 117 Kč vyšší. Výjimku tvoří zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem 160 000 Kč, u kterého se v roce 2013 sníží měsíční čistá mzda v porovnání s rokem 2012. Snížení je důsledkem toho, že v roce 2013 je zavedena solidární přirážka ve výši 7% ročního základu daně převyšující 48 násobek průměrné mzdy pro účely sociálního zabezpečení (v roce 2012 činí 48 násobek průměrné mzdy 1 206 576 Kč a v roce 2013 činí 48 násobek průměrné mzdy 1 242 432 Kč). Na druhé straně se zvýší celkový odvod státu. Zaměstnanec s tímto příjmem uspoří na dani a na zdravotním a sociálním pojištění, neboť v důsledku zavedení stropu na pojistném se u zaměstnance s měsíčním příjmem 160 000 Kč zastaví po dosažení maximálního vyměřovacího základu odvod zdravotního (maximální vyměřovací základ činí 1 809 864 Kč v roce 2012 a 1 863 648 Kč v roce 2013) a sociálního pojištění. Zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu v 10. měsíci. U těchto zaměstnanců se sníží mzdové náklady zaměstnavatele v důsledku zavedení stropů na pojistném. 64

Ke změně dochází také u poživatelů starobního důchodu, neboť v roce 2013 si starobní důchodce nemůže uplatnit slevu na poplatníka. Tím dochází ke snížení čistého měsíčního výdělku a vyššímu celkovému odvodu státu. 4.4 Vyhodnocení možných rizik a navržení opatření pro zmírnění těchto rizik Určitá rizika mohou nastat při zjišťování základu daně a počítání daně z příjmů fyzických osob nebo při zpracování ročního zúčtování daně, neboť často dochází ke změnám v příslušném zákoně. Chyby tak mohou vzniknou v důsledku neznalosti nebo nepochopení zákona, ale mohou vzniknout i nepozorností. O roční zúčtování musí zaměstnanec požádat písemně, nejlépe vyplněním a podpisem III. části prohlášení k dani, nejpozději však do 15.2. 2013 po skončení roku 2012. Podmínkou je, že zaměstnanec měl v zákonné lhůtě podepsáno prohlášení k dani podle 38k odst. 4 a 5 ZDP, nebo je alespoň podepsal zpětně se žádostí o roční zúčtování daně. K žádosti o roční zúčtování daně musí zaměstnanec předložit potvrzení od všech předchozích zaměstnavatelů tj. doklad o zúčtované nebo vyplacené mzdě, povinném pojistném a srážených zálohách na daň, v případě, že celý rok nepracovali u stejného zaměstnavatele. Od roku 2012 nesmíme zapomínat, že jsou nemocenského pojištění účastni též zaměstnanci, kteří pracují na základě dohody o provedení práce, pokud jim byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. Pokud zaměstnanec má uzavřeno v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a součet započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci výše uvedenou částku, pak musí být odvedeno zdravotní a sociální pojištění. Dopustit se chyby je možné i při odečtu odečitatelné položek na penzijní pojištění. U penzijního pojištění se zaplacený příspěvek snižuje o 6 000 Kč a maximální výše je 12 000 Kč. Do zaplaceného příspěvku se nezapočítává příspěvek zaměstnavatele, jak se mnozí domnívají. Jestliže dojde k předčasnému zániku smlouvy, má zaměstnanec za rok, kdy smlouvu vypověděl povinnost podat daňové přiznání, ve kterém uvede jako příjem ty příspěvky, o které mu byl základ daně snížen od roku 2006 např. 65

rok 2006-2011 (příjem je 6 x 12 000 Kč). Zaměstnanec prokazuje nárok na odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem smlouvou o penzijním připojištění a každoročně do 15. 2. potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění v uplynulém zdaňovacím období. Další chyba, která se může vyskytnout je u soukromého životního pojištění, kde maximální částka je 12 000 Kč, zde se však zaplacený příspěvek již nesnižuje o 6 000 Kč, jako tomu je u penzijního připojištění. Lze jej vyzvednout nejdříve po 60 měsících a v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník 60 let. Zaměstnanec prokazuje nárok na odpočet pojistného zaplaceného na soukromém životním pojištění pojistnou smlouvou nebo pojistkou (poprvé při uplatnění odečtu) a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceným poplatníkem v uplynulém zdaňovacím období. Další chyba se může vyskytnou u prokazování úroků z hypotečního úvěru. Poplatník může uplatnit odpočet úroků z úvěru použitého jen na financování bytové potřeby a jen za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěr a musí být majitelem nemovitosti. Požadovala bych po něm smlouvu o úvěru, výpis z katastru nemovitosti a potvrzením od banky, zahraniční banky nebo její pobočky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek poskytnutý v daném roce. Nejvýše lze uplatnit úroky z úvěru do výše 300 000 Kč. Při placní úroků jen z části roku nesmí nezdanitelná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky tj. 25 000 Kč za každý měsíc placení úroků. V případě více účastníků uplatní buď jeden, nebo všichni rovným dílem. V případě, že by si úroky z hypotečního úvěru odečítal pouze jeden z manželů, chtěla bych písemné prohlášení druhého z manželů, že si odečet úroků nenárokuje. U nerezidenta nelze uplatnit v ročním zúčtování, ale v daňovém přiznání jen za podmínky, že nejméně 90% z jeho celosvětových příjmů mu plynou ze zdrojů na území ČR. Za další problémovou oblast lze považovat daňové zvýhodnění na nezaopatřené dítě. Pro uplatnění daňového zvýhodnění na nezaopatřené dítě po 18 roku věku dítěte je nutné předložit u žáků středních škol a učilišť potvrzení o studiu na příslušný školní 66

rok, u studentů vysokých škol potvrzení o studiu na akademický rok nebo semestr. Z hlediska mzdové praxe je nutné mít na zřeteli, že potvrzení platí na dobu, na kterou je vydáno. Jedná-li se o studium na střední nebo vysoké škole v zahraničí, je nutné ještě doložit zaměstnavateli rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o postavení studia v zahraničí na úroveň studia v České republice. Skutečnost, že dítě žije s poplatníkem v domácnosti prokazuje zaměstnanec u zaměstnavatele svým čestným prohlášení na tiskopise Prohlášení k dani a dokládá potvrzení zaměstnavatele druhého z manželů. Totožnost dítěte se prokazuje rodným listem. Složitější je situace při rozvodu manželství, kde jsou nezletilé děti. Zde určuje soud, který z rodičů bude mít dítě v trvalé péči. Jedná-li se o dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů, je potřeba, aby zaměstnanec doložil, že druhý z rodičů daňové zvýhodnění na dané dítě ve zdaňovacím období neuplatňuje, resp., že je uplatňuje jen po určitou dobu. Je-li tedy druhý z rodičů zaměstnán, je třeba tuto skutečnost prokázat potvrzením jeho zaměstnavatele. V případě, že rodič je osobou samostatně výdělečně činnou, je nutné čestné prohlášení s ověřeným podpisem. Časté dotazy v praxi mají studenti, kteří nastoupí do pracovního poměru po dobu prázdnin a na konci roku požádají o provedení ročního zúčtování. Často nevědí kolik měsíců si můžou uplatnit slevu na studenta. V tomto případě musíme vědět, že má-li student příjem pouze v části kalendářního roku, např. po dobu prázdnin, náleží mu při požádání o provedení ročního zúčtování a při řádném uplatnění jak sleva na dani na poplatníka za celý rok, tak i sleva na studenta za celý rok. Jiná situace je u absolventa střední školy, který po skončení denního studia nastoupí do pracovního poměru dne 1.8.2012 a po skončení roku 2012 požádá o provedení ročního zúčtování a uplatní slevu z důvodu studia. V tomto případě mu náleží sleva na dani na poplatníka za celý rok a sleva na studenta, ale pouze jen poměrná část tj. za 7 měsíců (7 x 335 = 2 345 Kč). Další chyba může vzniknout při uplatnění odpočtu členských příspěvků zaplacených odborové organizaci, kde musíme mít na mysli, že vzniká nárok pouze odborově organizovaným zaměstnancům. Nejvýše lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, avšak maximálně do výše 3 000 Kč 67

ročně. Musí být doloženo potvrzením odborové organizace o výši zaplacených členských příspěvků za zdaňovací období. K zjednodušení a zmírnění rizik by určitě přispělo, aby zákony v oblasti daně z příjmů fyzických osob byly stabilní a nedocházelo ke změnám každý rok ani v průběhu zdaňovacího období. Pro přehlednost bych vytvořila tabulky, které by jasně ukazovaly v jaké výši lze uplatnit nezdanitelnou část základu daně, slevy na dani a daňového zvýhodnění. Zároveň by k tomu byly uvedeny doklady, které je nutné k tomu doložit. 68

5 ZÁVĚR V této práci jsem se zabývala analýzou problematiky daně z příjmů fyzických osob, a to konkrétně pro rok 2012 a 2013. Podrobně jsem se zaměřila na zdaňování příjmů zaměstnanců v hlavním pracovním poměru. Práci jsem rozdělila na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části jsem pomocí studie odborné literatury a příslušných zákonů definovala základní pojmy, které se týkají daně z příjmů fyzických osob. Dále jsem popsala způsob zdanění a výpočet měsíční daňové povinnosti. V kapitole, kde popisuji nezdanitelnou část základu daně jsem podrobně rozepsala čeho se týká, podmínky pro jejich uplatnění a zároveň způsob prokazování. Další část teoretické práce jsem věnovala slevám na dani a daňovému zvýhodnění na vyživované děti, které snižují daňovou povinnost. Na konci teoretické části jsem se zabývala daňovým přiznáním a prohlášením poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a také ročním zúčtováním daně provedené zaměstnavatelem. Uvedla jsem také nejdůležitější změny, ke kterým došlo v roce 2012 a 2013. Jako pozitivní bych hodnotila to, že v roce 2012 došlo ke zvýšení částky, do které lze uplatnit daňový bonus a zvýšila se i částka na uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě. Tato provedená úprava dokazuje, že stát chce podporovat rodiny s dětmi. V roce 2013 jako pozitivní vidím zavedení 7% solidární daně pro občany s vysokým měsíčním příjmem. Touto změnou se jim sníží čistý měsíční příjem a více se odvede do státního rozpočtu. V praktické části jsem na konkrétních příkladech provedla výpočet čisté měsíční mzdy zaměstnanců různých kategorií, výši daňových odvodů státu a mzdové náklady zaměstnavatele. Nejprve jsou příklady vypočteny pro rok 2012 a poté u stejných zaměstnanců pro rok 2013. Z výpočtů je patrné, že změny, které byly provedeny pro rok 2013 nejvíce postihly zaměstnance s vysokým příjmem a poživatele starobního 69

důchodu. V druhé polovině praktické části jsem uvedla příklady na uplatnění nezdanitelných částí základu daně, které se týkaly uplatnění darů, penzijního připojištění, uplatnění soukromého životního pojištění a uplatnění úroků z úvěru. Velkou pozornost jsem věnovala výpočtům ročního zúčtování daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a daňového zvýhodnění, kde jsem upozornila na změny, které se v ročním zúčtování vyskytly za rok 2012 a 2013. V závěru jsem vyhodnotila možná rizika při uplatňování nezdanitelných částí základu daně a navrhla opatření pro zmírnění těchto rizik. 70

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Daně 2012 a předpisy související s přehledem změn. Praha : Anag, 2012. 1120 s. ISBN 978-80-7263-715-7. [2] Kolektiv autorů, Meritrum Daň z příjmů. 9. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2011. 636 s. ISBN 978-80-7357-711-7. [3] MACHÁČEK, Ivan. Fyzické osoby a daň z příjmů 2012. 3. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2012. 304 s. ISBN 978-80-7357-711-7. [4] MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2012, úplná znění platná k 1.1.2012. 21. vyd. Praha : GRADA, 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-4254-0. [5] PELC, Vladimír; PELECH, Petr. Daně z příjmů s komentářem 2012. 12. vyd. Olomouc : Anag, 2012. 1080 s. ISBN 978-80-7263-742-3. [6] ŠIROKÝ, Jan a kolektiv. Daňová teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. [7] ŠUBRT, Bořivoj; LEIBLOVÁ, Zdeňka; PŘÍHODOVÁ, Věra. aj. Abeceda mzdové účetní. 2012. 22. vyd. Olomouc : Anag, 2012. 573 s. ISBN 978-80-7263-716-4. [8] VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha : Vox, 2012. 372 s. ISBN 978-80-87-480-05-2. [9] VYBÍHAL, Václav et al. Mzdové účetnictví 2012. Praha : Grada Publishing, 2012. 448 s. ISBN 978-80-247-4101-7. [10] BĚHOUNEK, Pavel. Zvýšení daní od roku 2013 [online]. [cit 2012-11-29]. <http://www.behounek.eu/news/zvyseni-dani-2013/>. [11] GOLA, Petr. Solidární daň v roce 2013 [online]. [cit 2012-11-26]. <http://www.finance.cz./zpravy/finance/371902-solidarni-dan-v-roce2013/>. [12] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. [13] Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. [14] Zákon č. 48/1997 Sb., o zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. [15] Pokyn D-285, ministerstva financí čj. 53/79 983/2005-532, k aplikaci 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a vymezení tzv. závislé činnosti. [16] Pokyn GFŘ D-6 čj. 32320/11-31, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 71

7 SEZNAM TABULEK Tabulka č.1: Způsob zdanění...16 Tabulka č.2: Roční zúčtování s uplatněným daňovým zvýhodněním... 32 Tabulka č.3: Roční zúčtování bez uplatněného daňového zvýhodnění...32 Tabulka č.4: Sleva na dani, daňového zvýhodnění a maximální výše ročního daňového bonusu...33 Tabulka č.5: Rok 2012 - Daňová povinnost poplatníka s příjmem 160 000 Kč...36 Tabulka č.6: Rok 2013 - Daňová povinnost poplatníka s příjmem 160 000 Kč...37 Tabulka č.7: Rok 2012 - Daňová povinnost poplatníka s příjmem 25 000 Kč...38 Tabulka č.8: Rok 2013 - Daňová povinnost poplatníka s příjmem 25 000 Kč...39 Tabulka č.9: Rok 2012 - Daňová povinnost poplatníka s příjmem 15 000 Kč...40 Tabulka č.10: Rok 2013 - Daňová povinnost poplatníka s příjmem 15 000 Kč...41 Tabulka č.11: Rok 2012 - Daňová povinnost poplatníka - starobní důchodce...42 Tabulka č.12: Rok 2013 - Daňová povinnost poplatníka - starobní důchodce...43 Tabulka č.13: Rok 2012 - Daňová povinnost poplatníka - sleva studenta...44 Tabulka č.14: Rok 2013 - Daňová povinnost poplatníka - sleva studenta...45 Tabulka č.15: Rok 2012 - Daňová povinnost poplatníka - vyživované dítě...46 Tabulka č.16: Rok 2013 - Daňová povinnost poplatníka - vyživované dítě...47 Tabulka č.17: Rok 2012 - Roční zúčtování - měsíční příjem 160 000...52 Tabulka č.18: Rok 2013 - Roční zúčtování - měsíční příjem 160 000...53 Tabulka č.19: Vývoj v letech 2012 a 2013 - měsíční zúčtování - příjem 160 000...53 Tabulka č.20: Vývoj v letech 2012 a 2013 - roční zúčtování - příjem 160 000...54 Tabulka č.21: Rok 2012 - Roční zúčtování - měsíční příjem 25 000...54 Tabulka č.22: Rok 2013 - Roční zúčtování - měsíční příjem 25 000...55 Tabulka č.23: Vývoj v letech 2012 a 2013 - měsíční zúčtování - příjem 25 000...55 Tabulka č.24: Vývoj v letech 2012 a 2013 - roční zúčtování - příjem 25 000...56 Tabulka č.25: Rok 2012 - Roční zúčtování - měsíční příjem 15 000...56 Tabulka č.26: Rok 2013 - Roční zúčtování - měsíční příjem 15 000...57 Tabulka č.27: Vývoj v letech 2012 a 2013 - měsíční zúčtování - příjem 15 000...57 Tabulka č.28: Vývoj v letech 2012 a 2013 - roční zúčtování - příjem 15 000...58 Tabulka č.29: Rok 2012 - Roční zúčtování - starobní důchodce...58 Tabulka č.30: Rok 2013 - Roční zúčtování - starobní důchodce...59 72

Tabulka č.31: Vývoj v letech 2012 a 2013 - měsíční zúčtování - SD...59 Tabulka č.32: Vývoj v letech 2012 a 2013 - roční zúčtování - SD...60 Tabulka č.33: Rok 2012 - Roční zúčtování - student...60 Tabulka č.34: Rok 2013 - Roční zúčtování - student...61 Tabulka č.35: Vývoj v letech 2012 a 2013 - měsíční zúčtování - student...61 Tabulka č.36: Vývoj v letech 2012 a 2013 - roční zúčtování - student...62 Tabulka č.37: Rok 2012 - Roční zúčtování - daňové zvýhodnění na dítě...62 Tabulka č.38: Rok 2013 - Roční zúčtování - daňové zvýhodnění na dítě...63 Tabulka č.39: Vývoj v letech 2012 a 2013 - měsíční zúčtování - daňové zvýhodnění na dítě...63 Tabulka č.40: Vývoj v letech 2012 a 2013 - roční zúčtování - daňové zvýhodnění na dítě...64 73

8 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Potvrzení o bezplatném dárcovství krve Příloha č. 2: Potvrzení odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku Příloha č. 3: Potvrzení o platbách příspěvků účastníka penzijního připojištění se státním příspěvkem Příloha č. 4: Prohlášení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků 74