METODICKÁ PŘÍRUČKA PRO VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Autoři: Mgr. Jana Divoká, Bc. Gabriela Špačková Brázdová Projekt: Vzdělávání a podpora ZŠ v oblasti zdravého životního stylu a dopravní výchovy Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
ÚVODEM Vážené kolegyně, vážení kolegové, cílem této příručky je seznámit vás s metodikou vzdělávacího programu Zdravý životní styl (dále jen ZŽS), resp. s jeho konkrétními základními vzdělávacími cíli (ideou), základními pilíři metodiky, strukturou programu a obsahem jednotlivých modulů včetně nástinu užitých teorií, forem a metod práce. Součástí metodiky je i popis studijních a metodických materiálů, které účastníci vzdělávacího programu obdrží. Autoři 3
1 METODIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ A PODPORA ZŠ V OBLASTI ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU 1.1 Základní idea a konkrétní vzdělávací cíle programu 1.1.1 Základní idea tvorba osobní filosofie pedagoga ZŽS je zcela zásadní oblast ovlivňující osobnost každého člověka, a to jak po fyzické, tak i psychické stránce. Osvojení principů ZŽS, a především ztotožnění se s nimi, probíhá již v průběhu dětství. Právě proto byl vytvořen tento vzdělávací program pro pedagogy, kteří tak nyní mají jedinečnou možnost představit tyto principy dětem ve školách a motivovat je k jejich zařazení do života. Metodika vzdělávacího programu vychází z celostního tzv. bio-psycho-sociálně-spirituálního přístupu ke ZŽS. Základní ideou je postavit metodiku na kompetenčním základě, kdy pomáháme pedagogickým pracovníkům vytvářet osobní filosofii, chápanou jako soubor kompetencí a postojů doplněných o základní penzum znalostí (např. z oblasti racionální výživy dětí) využitelných při vedení dětí k životnímu stylu podporujícímu jejich zdravý vývoj. 1.1.2 Konkrétní cíle vzdělávacího programu Konkrétní cíle vyplývají z ideje popsané v předchozí kapitole. Dle ní by měl absolvent programu: - Získat základní přehled o problematice vedení dětí ke ZŽS. - Utřídit si vlastní postoj osobní filosofii v tomto směru a definovat si cíle, ke kterým svým působením chce děti a dospívající směrovat. - Pojmenovat si kompetence, které k tomuto má či ještě potřebuje získat. - Osvojit si základy racionální výživy dětí a jak pracovat s dětmi s handicapem či onemocněním (diabetes, astma, alergie, tělesná či mentální a jiná postižení, atp.). - Převzít univerzální metodiku, kterou lze použít jako univerzální zdroj, ze kterého může odvíjet vlastní působení v dané oblasti a dále ji rozvíjet naplňovat ji získanými nebo vlastními nápady, které budou ve vztahu k problematice funkční v praxi. - Sdílet své nápady a náměty s ostatními účastníky prostřednictvím moderních komunikačních prostředků, případně na základě osobního setkání. 4
- Vědět, kam se obrátit pro odbornou radu resp. využívat informační zdroje, včetně dalších odborných akcí (školení, seminářů, konferencí), nebo studovat doporučenou či jinou literaturu týkající se tématu ZŽS. 1.2 Základní pilíře metodiky Základní pilíře metodiky biologický, psychologický, sociální a spirituální respektují teoretická východiska tvořená zejména úvodem do tématu ZŽS, základy vývojové psychologie včetně základů socializačních procesů dítěte a vybraných přístupů pro vedení dětí a dospívajících ke ZŽS. Dalo by se říci, že tak vznikla integrativní metodika nabízející univerzální zdroj pro rozvoj potřebných znalostí, kompetencí a postojů pedagoga, který ji bude dále předávat. Je však nutné podotknout, že rozdělení na jednotlivé pilíře je jaksi umělé tedy vytvořené pro lepší uchopení a pochopení celého tématu. Musíme si tedy být vždy vědomi, že jednotlivé pilíře jsou vzájemně provázány, a jen společně a s vědomím jejich vzájemných souvislostí tvoří úplný pohled na problematiku ZŽS. V praxi pak jednotlivé pilíře navádějí na to, v jakých vzdělávacích oblastech (předmětech či průřezových tématech) lze daná témata zařadit. 1.2.1 Biologický pilíř Biologický pilíř tvoří zejména soubor informací a rozvoj kompetencí v oblasti racionální výživy dítěte a jeho vedení k pravidelné pohybové aktivitě. Cílem je vést děti a dospívající, aby informace z této oblasti vedly ke vzniku kompetence eventuálně konkrétního návyku, který lze využívat v běžném životě, a to v souladu s individuálními životními biorytmy a v rámci možností jedince. 1.2.2 Psychologický pilíř Psychologický pilíř pak vnáší do metodiky témata související se zvládáním dysfunkčních kognitivních schémat souvisejících s naučenými modely chování, zvládání vnějšího prostředí, které vybízí k nezdravému způsobu života, ale i úpravou organizace času, aktivitami vedoucími k prevenci stresu, schopností odpočívat a relaxovat. Cílem je pěstování kompetencí, dovedností či konkrétních návyků, které lze využít pro nastolení větší duševní rovnováhy a dlouhodobé psychické pohody. Vychází se přitom ze základních přístupů pozitivní psychologie, kognitivně behaviorální psychoterapie, systemické psychoterapie a dalších metod jako je koučování, neurolingvistické programování, motivační rozhovory, mentoring aj. (více viz kapitola 1.4). 5
1.2.3 Sociální pilíř Úlohou sociálního pilíře je vnést do metodiky vzdělávacího programu kontext zdravého vztahování se jedince sama k sobě a druhým. Základní otázkou, kterou si v této souvislosti budeme pokládat, je, zda jsme tady na světě dobře. Vycházíme přitom z konceptu já rodina přátelé škola nejbližší okolí svět. V rámci tohoto pilíře také věnujeme pozornost vztahu škola a rodina. Budeme se zabývat tím, jak může škola prostřednictvím dítěte ovlivnit v oblasti životního stylu celou rodinu nebo jakými přístupy lze rodinu motivovat ke spolupráci. Zabývat se budeme také otázkou působení pozitivních vzorů, tj. kdo a jak nás ovlivňuje. Považujeme za více než vhodné zaměřit pozornost na příklad pedagoga, tj. na to, jaké role má k dispozici, kdy a jak může být pozitivním vzorem. 1.2.4 Spirituální pilíř Spirituální pilíř vnáší do vzdělávacího programu hledání odpovědí na otázky seberealizace jedince. Cílem je posilovat silné stránky (talenty) dítěte či dospívajícího a pomáhat mu hledat cestu, jak je využívat pro zdravé naplnění svých životních rolí. 1.3 Struktura vzdělávacího programu a obsah jednotlivých modulů 1.3.1 Obecná struktura a obsah programu Vzdělávací program Zdravý životní styl je složen ze tří na sebe navazujících modulů. Každý modul má 8 vyučovacích hodin. První dva moduly jsou koncipovány jako semináře a workshopy, během nichž se účastníci seznámí s celostním pojetím problematiky ZŽS, založeném na výše popsaných základních pilířích. Teoretická východiska budou předávána účastníkům kompetenčním způsobem tj. prostřednictvím hledání individuální filosofie pro práci pedagogů s dětmi a dospívajícími. Třetí vyučovací modul je zaměřen na implementaci tématu Zdravý životní styl do školního vzdělávacího programu a jeho propojení s ostatními předměty. 1.3.2 Obsah jednotlivých modulů První modul programu obsahuje konkrétně tato témata: 1. Úvod do tématu ZŽS pojmy, definice, začlenění do kontextu pedagogiky. (2 vyučovací hodiny) 6
2. Celostní přístup ke ZŽS bio-psycho-sociálně-spirituální kontext, resp. biologický, psychologický, sociální a spirituální pilíř ZŽS. (2 vyučovací hodiny) 3. Základy zdravé výživy a pohybu pozn.: mohou být z organizačních důvodů operativně zařazeny i do druhého modulu. (2 vyučovací hodiny) 4. Základy vývojové psychologie kognitivní a morální vývoj dětí, principy učení, osobnostní vývoj dětí (identita, sebepojetí, charakter). (2 vyučovací hodiny) Druhý modul je složen z témat: 1. Základy socializačních procesů (internalizace, externalizace). (2 vyučovací hodiny) 2. Vybrané přístupy pro aplikaci ZŽS na školách: (principy KBT učení, zpětná vazba, sebepozorování, kognitivní schémata, modelování; pozitivní psychologie využití silných stránek osobnosti, motivační a aktivizační metody, navození FLOW zážitků, psychoterapeutické metody zaměřené na řešení a změnu. (2 vyučovací hodiny) 3. Od teorie k praxi aplikace metod do školního vzdělávacího programu. (2 vyučovací hodiny) 4. Didaktické pomůcky pro praxi ZŽS pracovní listy, soubor testů, her a dotazníků, metodická příručka. (2 vyučovací hodiny) 1.4 Užité teorie, metody a formy práce 1.4.1 Užité teorie Jak již bylo zmíněno, metodika má integrativní charakter a jsou do ní včleněny prvky z vícero oblastí, zejména z těch filosofických, psychologických a pedagogických. Následující souhrn uvádí základní teorie a také základní přehled prvků, které byly do metodiky začleněny: - Pozitivní psychologie pozitivní přístup k problematice, žákům i sama sobě vycházíme ze silných stránek, podporujeme je a stavíme na nich. - Systemická psychoterapie a systemická pedagogika otázky zaměřené na řešení, hledání vlastní cesty, aktivizace vnitřních zdrojů; systémy jako součást našeho života. - Kognitivně behaviorální psychoterapie řešení návykových problémů, formy učení, sebepozorování, kognitivní schémata, modelování, zpětná vazba. - Narativní postupy osobní příběh jedince a jiný pohled na něj. 7
- Motivační rozhovory stádia motivovanosti dítěte, připravenosti na změnu (jednotlivé fáze motivovanosti a připravenosti prekontemplace kontemplace rozhodnutí akce udržování nebo relaps), principy ambivalence a práce s ní. - Neurolingvistické programování využití všech smyslů dominantní vjemový kanál, techniky kotvení (relaxace). - Další prvky filosofických, psychologických, psychoterapeutických a pedagogických směrů např. konstruktivismus, osobnostní pojetí dítěte, vývojová psychologie, arteterapie, terapie rodiny, inkluzivní pedagogika aj. 1.4.2 Možné metody a formy práce V rámci modulů: Brainstorming účastníci nabízí své nápady na dané téma lektor je shromažďuje a pomáhá třídit tak, aby vznikly žádané výstupy. Příklad: Učitelé dostanou na začátku modulu papírová srdíčka a jejich úkolem je napsat do nich vše, co je napadne v souvislosti se ZŽS. Na každé srdíčko napíší jeden nápad. Poté jsou vyzváni, aby srdíčka položili na čtyři papíry dle toho, jak si myslí, že spolu souvisí. Lektor působící jakožto mediátor vede skupinu, aby došla k pilířům, které respektuje metodika tj. např. že do ZŽS nepatří jen výživa a pohyb, ale i psychická pohoda, zdravé sociální vztahy a seberealizace (spiritualita). Pokud některý z papírů zůstane prázdný, může lektor napovědět dát své srdíčko s nápadem nebo pomocí návodných otázek. Zážitkový seminář účastníci si zažijí situace, které zažívají děti a dospívající, na které působí. Cílem je vžít se do role dítěte, vidět trochu jeho očima. Supervizní techniky např. balintovské skupiny, rybníček, řízená diskuse. Tyto techniky slouží zejména k rozboru situací, v nichž se vyskytne problém nebo v kterých vidí frekventant kurzu úskalí. Přednáška s prezentací využívaná zejména k předávání informací. Workshop pracovní seminář, kde je předkládaná teorie spojena s praxí a je tedy zaměřená na pěstování kompetencí, dovedností a návyků. Projektové vyučování metodika je pojata jako dlouhodobý projekt zaměřený na profesní rozvoj pedagogů v oblasti kompetencí vedení dětí ke ZŽS. Skupinová práce a práce ve dvojicích v modulech je využito práce ve skupinách resp. dvojicích. 8
V rámci metodické podpory: Terapeutický rozhovor prevence vyhoření, podpora sebevědomí pedagoga. Koučovací rozhovor nebo mentoring podpora uplatnění fungujících postupů namísto postupů neefektivních. Poradenství možnost konzultace pro získání potřebných informací, zkušeností. Náslechy je možná hospitace v hodině lektora, kterou vede na svém pracovišti, případně se provede na pracovišti účastníka vzdělávání. Komunikace prostřednictvím medií facebook, mail, skype je založena skupina a stránka na sociální síti facebook a je k dispozici mail, prostřednictvím kterého je možné komunikovat s lektory. Metodickou podporu lze dávat i prostřednictvím rozhovoru přes skype. 1.5 Popis studijních respektive metodických materiálů 1.5.1 Forma studijního materiálu a jeho základní členění Základním studijním materiálem, který účastníci vzdělávacího programu obdrží, bude soubor karet a textů vázaných v kroužkových deskách formátu A4. Pro členění materiálu jsou využity tvrdé záložky KARTY. Další texty jsou pak členěny do dalších kapitol, resp. témat: Studijní materiály obsahují tyto oddíly (KARTY): ÚVOD DO TÉMATU ZŽS (TEORETICKÁ VÝCHODISKA) BIOLOGICKÝ PILÍŘ ZŽS PSYCHOLOGICKÝ PILÍŘ ZŽS SOCIÁLNÍ PILÍŘ ZŽS SPIRITUÁLNÍ PILÍŘ ZŽS MOJE UČITELSKÉ DESATERO KOMPETENCÍ PRO VEDENÍ KE ZŽS PŘÍLOHY V ELEKTRONICKÉ FORMĚ 1.5.2 Struktura jednotlivých oddílů Jak bylo výše uvedeno, jednotlivé oddíly jsou odděleny KARTAMI. Každý oddíl se skládá z jednotlivých kapitol respektive témat (viz přehled níže). Studijní materiál obsahuje i doplňkové listy, na kterých je uvedena užitá a doporučená literatura a užitečné kontakty nebo odkazy na další materiály, portály a jiné zdroje informací. 9
1.5.3 Popis obsahu jednotlivých oddílů Oddíl ÚVOD DO TÉMATU ZŽS (TEORETICKÁ VÝCHODISKA) Kapitola Celostní přístup ke ZŽS bio-psycho-sociálně-spirituální kontext Kapitola Úvod do vývoje lidské osobnosti Kapitola Vybrané přístupy pro aplikaci ZŽS na školách Kapitola Od teorie k praxi aplikace metod do školního vzdělávacího programu Oddíl BIOLOGICKÝ PILÍŘ ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU Kapitola Výživa Jídelní režim Sacharidy (cukry) v našem jídelníčku Pitný režim Ovoce a zelenina Jak na bílkoviny v našem jídelníčku Zjevné a skryté tuky v našem jídelníčku Princip zdravého talíře Pomalé jedení a jedení bez jiné činnosti Zdravé slavení Kapitola Pohyb Pohybová aktivita jako běžná součást našeho života Motivace dětí k pohybu Oddíl PSYCHOLOGICKÝ PILÍŘ ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU Kapitola Jak zvládnout podněty, které nás vybízejí k nezdravému způsobu života Kapitola Psychická pohoda Kapitola Dysfunkční kognitivní schémata ovlivňující styl života Oddíl SOCIÁLNÍ PILÍŘ ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU Kapitola Já rodina přátelé škola nejbližší okolí svět aneb Jsem tady dobře na světě! Kapitola Rodina a škola jak ovlivnit rodiče přes děti Kapitola Pozitivní vzory Oddíl SPIRITUÁLNÍ PILÍŘ Kapitola Jak se mohu v životě realizovat Jak využívat své talenty a silné stránky 10
Oddíl MOJE UČITELSKÉ DESATERO KOMPETENCÍ PRO VEDENÍ KE ZDRAVÉMU ŽIVOTNÍMU STYLU Slouží k sestavení desatera (nebo i vícera) jakožto osobní filosofie absolventa programu. Cílem je, aby si každý účastník programu v jeho rámci identifikoval například: - zdroje informací, - postoje k problematice, - silné stránky, - efektivní metody a formy práce, - nápady, náměty, - a jiné. Měly by přitom odpovídat jeho pedagogickému stylu, školnímu prostředí a být v souladu s jeho osobními hodnotami a postoji k životu. Pedagog sám by měl být přesvědčen o jejich funkčnosti. Základním kritériem při výběru bodů desatera bude právě individuální hledisko užitečnosti resp. funkčnosti. Oddíl PŘÍLOHY Nápadník činností a her Skripta k výživě Oddíl DOPLŇKOVÉ LISTY Užitá a doporučená literatura Kontakty pro metodickou podporu a odkazy na další zdroje informací 11
2 MOJE UČITELSKÉ DESATERO KOMPETENCÍ PRO VEDENÍ KE ZDRAVÉMU ŽIVOTNÍMU STYLU JEHO TVORBA Účastníci vzdělávacího programu jsou v prvním modulu upozorněni, že výstupem vzdělávacího programu je tvorba osobní filosofie přístupu k tématu, které metodika označuje jako Moje učitelské desatero kompetencí pro vedení ke zdravému životnímu stylu (dále také jen desatero ). Na prvním semináři lektor vysvětlí princip, na základě kterého by mělo vzniknout, a poukáže na jeho smysl pro praxi. Účastníci jsou instruováni, aby si v rámci každé části programu zapisovali, co shledávají užitečné pro svou praxi. Z těchto námětů pak vyberou 10 (lze i více) položek, které vidí jako nejužitečnější pro sebe i svou praxi. Nápad na vytvoření desatera vznikl na základně inspirace prací vynikající psychoterapeutky Virginie Satirové, která svou práci s klienty měla ohraničenou svou osobní terapeutickou ústavou. Desatero by se mělo tedy stát osobní pedagogickou ústavou účastníka, kterou tvoří nejen v průběhu jednotlivých modulů, ale i po jejich skončení. Je jasné, že desatero lze doplňovat či přepracovávat dle osobní potřeby. Zapisovat lze rovněž důležité teoreticko-filosofické myšlenky, informace, metody, motivační a aktivizační prvky atp. Cílem je, aby si pedagogové zformulovali základní hodnoty, postoje, ale i postupy či metody a formy práce, které vidí jako užitečné a funkční, kterým věří. Jakýmsi vodítkem, malou pomocí, při tvorbě Desatera může být i hledání odpovědí na následující otázky: - Co je životní styl? - Co znamená být zdravý? - Co znamená zdravě žít? - Jaký mám životní styl? - Jaký bych chtěl/a mít zdravý životní styl? - Co do ZŽS patří? Co už by patřit nemělo? - Je ZŽS alternativní nebo běžný? A odpovědi hledat z pohledu svého jak jej chápu já, z pohledu dětí a dospívajících, které svým působením ovlivňuji a jsem jim vzorem. 12
ZÁVĚREM Metodická příručka shrnuje obsah a principy vzdělávacího programu Zdravý životní styl určeného nejen pro pedagogické pracovníky ve školách, ale i pro širší veřejnost pracující s dětmi v oblasti životního stylu. Příručka poskytuje inspirativní metody a techniky, které lze při práci s dětmi uplatnit v praxi. Zároveň představuje strukturu programu, jenž lze upravovat a uzpůsobovat na základě individuálních potřeb práce s dětmi. Program byl vytvořen primárně pro pedagogy základních škol, avšak principy vedení ke ZŽS uvedené v této příručce mohou být aplikovány i na jiných typech škol. 13