Orlické hory a Podorlicko 23/1 2: 143 153 (2016) 2017 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640, ISBN 978-80-86076-85-0 JAK TO VLASTNĚ BYLO S POTŠTEJNSKOU TVRZÍ? A NOTICE OF POTŠTEJN S STRONGHOLD Martina Beková & Tereza Vinterová Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, e-mail: bekova@moh.cz Abstract: An archaeological research was executed in Potštejn s brewery. It brings a noteworthy findings of an ancient building below the brewery. Keywords: Eastern Bohemia, Potštejn s brewery, ancient stronghold Stává se, že i rutinní archeologický výzkum přinese víc otázek než odpovědí, je to i případ záchranného výzkumu prováděného při rekonstrukci a přístavbě potštejnského pivovaru (obr. 1). Dlouho chátrající barokní stavba, jinak důstojný partner zámeckého areálu v centru Potštejna, našla konečně své nové, nebo spíše staronové využití. Po mnoha letech váhání změnila majitele a započala velmi citlivá rekonstrukce stavby s tím, že bude znovu sloužit jako pivovar, ovšem již s nejmodernějším technologickým vybavením. Rekonstrukce započala v roce 2013, a to částečným snižováním podlah a úrovně terénu v interiéru vůbec. Během archeologického dozoru bylo zadokumentováno několik dávno zasypaných částí barokního pivovaru, kamenný odvodňovací žlábek či kanál (svrchní část se nedochovala), původní mazaninová podlaha a patrně dno nádrže z kombinovaného zdiva. Mnohem zajímavější ale byly relikty starší stavby, která byla pivovarem překryta, nebo jejíž pozůstatky dost možná barokní stavba využila. Bylo nalezeno kamenné nároží z lomového zdiva a vstup do suterénních prostor. Za tři roky se naskytla možnost ve výzkumu pokračovat, a to rozšířením pivovaru o stavbu restaurace, která zčásti využila chátrající budovu stojící kolmo na obdélnou pivovarskou stavbu, a to ve směru východ západ. Přičemž stojící stavba měla být jednak zrekonstruována a jednak protažena směrem k západu. Pod novostavbou pak byla umístěna čistička, nutná pro provoz areálu. Místo bylo po léta zakryto stavbou kolny. I zde se konalo překvapení, protože po odstranění kolny a svrchních 40 centimetrů překryvu se začalo rýsovat kamenné zdivo, jehož půdorys byl prozkoumán archeologickým odkryvem. Popišme si nejdříve situace nalezené při rekonstrukci vlastní budovy pivovaru (obr. 2). Stavba zde postupovala po jednotlivých vkopech a ty byly postupně ručně dokopány, dočištěny, dokumentovány, bezprostředně po té v nich byly nalezené situace zničeny. Celkový pohled na nalezenou situaci nebyl možný.
Orlické hory a Podorlicko 23/1 2: 143 153 (2016) STATICKÁ SONDA 1/2014 Otevřena jako první uprostřed řešeného prostoru (obr. č. 4). Sonda o rozměru cca 3 2,5 m (šikmé sesýpající se stěny, dno 2 2 m) zachytila v hloubce 1,2 m od povrchu současných podlah relikt původní kamenné dlažby a na ní postavený pískovcový sloupek část ostění. Celá tato situace byla zahrnuta recentní, případně subrecentní planýrkovou vrstvou s obsahem hlíny, písku, lomového kamene, ale i zbytků pískovcových architektonických článků. V severním kraji sondy byla začištěna původní vnitřní příčka budovy pivovaru (č. 7). Příčka z masivnějších kusů lomového kamene zděného na maltu byla založena do hloubky 0,7 m pod současný povrch. ZÁPADNÍ POLOVINA SKLEPA Několika postupujícími vkopy byla odkryta západní část plánovaného sklepa. Prostor byl předělen původní příčkou pivovaru (č. 7). Na své východní straně, zhruba na podélné ose stavby pivovaru, byl předělen opět vnitřní příčkou pivovaru (zeď č. 7). Jeho severnější partie obsahovala pouze součásti původního vybavení pivovaru, a to zejména kamennou podestu (č. 3) vybudovanou částečně z druhotně použitých architektonických článků o síle použitých desek cca 30 cm. V jižnější části bylo objeveno jednak kamenné zdivo č. 8 (ne zcela pravidelný, převážně kamenný sokl s občasnými zlomky cihly, zděný na maltu) a dále zdivo porušující kamenný žlábek (č. 4 nejspíš dno kanalizace z podlouhlých nepříliš kvalitně opracovaných pískovcových desek, místy vyspraveno i cihlou, horní část zde nedochována). Pro funkci odvodu splašků případně výkalů svědčí i průsaková vrstva pod kameny.) Ve dně výkopu byly po stranách příčky zachyceny vrstvy 9, 10 a 11 (viz podrobný plán, 9 hlinitokamenitá utužená nasypanina, více zlomků omítky (maltoviny?), 10 hlinitokamenitá utužená nasypanina, obsahuje i keramiku 15./16. stol., 11 hlinitokamenitá utužená nasypanina, obsahuje i keramiku 15./16. stol, jinak probarvená než vrstva 10). VÝCHODNÍ POLOVINA SKLEPA V tomto prostoru (č. 12) nebyly zachyceny žádné zbytky zdiva, pouze cca 30 cm pod současnou úrovní podlahy plát mazanicové vrstvy (č. 13) snad zbytek podlahy nebo spadlý zbytek dřevohlinité stavby. Přímo na říčních valounech pak byl v hloubce 155 cm pod povrchem zjištěn jílovitý proplástek relikt podlahových úprav. ROZŠÍŘENÍ JIŽNÍM SMĚREM Původně předpokládaný okraj sklepa byl v průběhu bagrování posunut ještě o 1,5 metru. Zde bylo objeveno další zdivo (14 zeď smíšené kamenno cihlové zdivo s převahou kamene pískovce, sekundárně použitými kusy, i s opukou, kratší strana směřující do volného prostoru ukončena lícem, zdivo na maltu, překryto 144
Beková M. & Vinterová T.: Jak to vlastně bylo s potštejnskou tvrzí? podlahami pivovaru) a tentokrát již v průřezu zcela zachovalý kamenný kanalizační žlábek. Vzhledem k tomu, že nemohl být před sestavením plánů jednoznačně identifikován s dříve nalezenými částmi, byl označen číslem 15. Jak již bylo uvedeno výše, celkový obraz nalezené situace bylo možno nahlédnout až po ukončení výzkumu, respektive po vyhodnocení jednotlivě otvíraných úseků. Současná podlaha stavby byla naprostým novotvarem, který v sobě ukrýval jednak součásti původní pivovarské budovy (základy příček (č. 6 a 7), dno nádrže (kamenná podesta č. 3) ale i stavbu starší a sekundárně ukládané pozůstatky sousedního areálu hospodářského dvora, případně zámku. Starší horizont stavby, nesouvisející s tou dnešní, ale naopak při její stavbě ubouraný až na požadovanou niveletu, je kamenná stavba, jejíž boční zdi jsou označeny čísly 14 a 8, podlaha potom byla zachycena ve statické sondě. Zde byl zachycen i původní dveřní otvor stavby s částí ostění (pískovcový sloupek). Zdivo této budovy je porušeno kamennou kanalizací (v průběhu dokumentace označena jako 4 a 15), probíhající šikmo a patrně vyústěnou vně budovy. Přesné datování možné není, podle charakteru zdiva a přítomných keramických zlomků by tato stavba měla patřit do 16. století. Je pravděpodobné, že kanalizace do ní vložená je součástí mladší fáze užívání areálu, jejíž podobu neznáme, a může být skryta pod podlahami druhé poloviny pivovaru. Mohutný zával obsahuje značné množství architektonických článků (dle posouzení ing. Slavíka z NPÚ Josefov patrně barokního stáří) a může tedy souviset se změnami podoby sousedního zámku. Celou situaci pak doplňují poznatky získané při výkopu ČOV za čelem přístavby. (Obr. 3) Po odstranění drnu se začaly rýsovat zbytky zdiva. Jednotlivé úseky byly označeny písmeny. Celá situace byla svrchu zaškrabána. Následně byly kapsy mezi jednotlivými zdmi odebírány bagrem a výsyp kontrolován. Všechny obvodové zdi byly posazeny do štěrkového podloží, přímo na něj nasedal jednotný zásyp, tmavý, hlinitopísčitý s podílem lomového kamene s drobnými zlomky cihloviny. Nebyly v něm patrné žádné základové vkopy, zdivo bylo zřejmě během demolice, která jej ubourala na zhruba stejnou výšku, korespondující s dnešním terénem, obnaženo a zasypáno jednolitým materiálem, použitým pro úpravu terénu. Ojediněle se v zásypu objevily i zlomky keramiky, vesměs patřící do 17./18. stol. Původní půdní terén je dochován pouze pod zdivem d. Zdivo a, e, b se jeví jako obvod konstrukce stavby, resp. její ubourané části, polovina ještě stojí jako kolmá přístavba pivovaru. Vypracováno je z lomového kamene spíše větších kusů občas prokládaného i říčními valouny. Pojivo jíl. Založeno na říční terasu. Povrchy upraveny dodatečně pro druhotné použití, nazděna na ně cihla. Napojení na stojící relikt stavby nedochováno, před započetím výzkumu zde byla vybagrována a zabetonována spára staticky zajišťující stojící část. a šíře 90 cm, v rohu mezi a c schůdek (napříč). Jako jediné pokračuje ven ze staveniště směrem k náhonu. Žádná z příček (c, e) na něj není navázána. b šíře 70 cm, spíše bloky kamene i pískovec. Tvoří provázaný roh s e. Příčka c pouze přiléhá. 145
Orlické hory a Podorlicko 23/1 2: 143 153 (2016) c šíře dvojí, 117 cm a 56 cm, měřeno na povrchu, má náznak předzákladu. Mezi a b vložená. Založeno na podloží. d spíše se jeví jako zbytek dlažby (?), o šíři 105 cm, částečně použity valouny, založeno na půdní horizont nad podložím (viz obr.) e 60 cm šíře, lomové zdivo, provázaný roh se zdivem b, k a pouze přiloženo. Založeno na podloží. f líc zdiva podél J strany staveniště, z pískovcových bloků, založení prakticky až na říční terasu, výškově ubouráno podstatně více než ostatní. Při výkopu pro umístění ČOVB byl zachycen pokračující půdorys stavby, která stojí kolmo na hlavní budovu pivovaru a v dnešní době je s ní stavebně propojena. Stojící část budovy je zachována pouze ve své spodní části, patro je dodatečně nazděné cihlou. Dodatečně jsou vloženy i klenby sklenuté mezi jednotlivými pasy. Do budovy vedly 3 stavební otvory s kamennou klenbou (viditelné v narušené omítce), v současnosti jsou zespodu zazděny. Zdá se, že nalezený půdorys zdiva skrytý pod terénem navazuje na stojící část budovy, a to oběma hlavními kamennými základy, které jsou prodloužením obvodového zdiva stojící stavby směrem k západu. Severní základ nebyl zjištěn v celém svém půdorysu, protože vybíhá směrem k náhonu (k západu), jižní naopak končí nárožím a příčným zdivem se přimyká k severnímu základu. Máme-li shrnout výsledky archeologického výzkumu (nejlepší představu si čtenář udělá z obr. č. 4), byly nalezeny pozůstatky dvou kamenných staveb, které jsou na sebe kolmé, ale přímo provázány nejsou, existovala zde vždy mezera, možná průchod. Datování jejich vzniku možné není, snad jen podle charakteru zdiva a sekundárně se objevujících zlomků keramiky (nejstarší intruze v mladších souvrstvích) lze usuzovat na 16. stol. Problematický je i zánik staveb, zde bych se na základě absence mladších nálezů přikláněla k 18. možná i 19. století. Stavba to byla jistě velmi solidně založená a zdivo je poměrně masivní, stavěné na jíl. Výčet archeologicky zjištěných skutečností je tímto konečný, k možnosti interpretace typu stavby a jejího využití, můžeme naštěstí sáhnout i k jiným pramenů, které jsou v tomto případě k dispozici. Ve sbírkách Muzea a galerie Orlických hor se nacházejí dvě vyobrazení Potštejna zachycující i místo, na němž stojí budova pivovaru. Obě se do muzea dostaly z někdejšího Památníku Jiráskova Pokladu. První (inv. č. 19 A-826, obr. 5 a 6) je tempera na papíře podlepeném plátnem o rozměrech 37 50 cm. Ve spodní části obrazu je nápis Markt Pottenstein in Natura Gemahlet. Von der Abend-Seiten Ao 1746, tedy Městečko Potštejn namalované podle skutečnosti od západu r. 1746. Na tomto obraze se nám nabízí pohled na Potštejn ještě před rozkvětem, který následoval po příchodu rodu Harbuval-Chamaré. Je zde zachycen hrad, nevelké množství chalup v podhradí, mlýn, kostel se samostatnou zvonicí a především areál dnešního zámku a pivovaru. V místech pivovaru vidíme poměrně mohutnou patrovou budovu a na ni kolmou stavbu. Zdá se, že tyto stavby na sebe přímo nenavazují. Dále k východu je nepříliš zřetelný komplex menších a nižších budov a za ním (vedle kostela) otevřené prostranství. 146
Beková M. & Vinterová T.: Jak to vlastně bylo s potštejnskou tvrzí? Druhý obraz (inv. č. 19 A-829, obr. 7 a 8) nabízí obdobný pohled. Nápis ve spodní části centrálního dílu obrazu zní Marckt Pottenstein, Proshpect Von der Abendseite, in Natura Gemahlet, Von Joseph Köhler, Muster Mahler, Ao 1800, tedy Městečko Potštejn, pohled od západu, namaloval podle skutečnosti Josef Köhler, malíř vzorů, r. 1800. Nad nápisem se nachází alianční znak Harbuval-Chamaréů a Dobřenských, tedy tehdejšího majitele panství, Jana Antonína Harbuval-Chamaré, a jeho druhé manželky Anny Marie Dobřenské z Dobřenic. Ve starých evidenčních záznamech Památníku Jiráskova Pokladu je Josef Köhler uváděn jako tkadlec, Rudolf Zrůbek ho považoval za pravděpodobného malíře hrabat Chamaréů. Alespoň kusé informace o něm můžeme dnes snadno zjistit z matrik: v roce 1821 zemřela v Potštejně Antonie, manželka Josefa Köhlera, malíře, 1/ a v roce 1823 ve věku 82 let sám Josef Köhler, uvedený jako chalupník a pensionýrovaný malíř mustrů. 2/ V matrikách je zaznamenáno narození jejich jediné dcery Marie v roce 1768. Lze tedy předpokládat, že Köhler pracoval jako malíř vzorů (návrhář) textilií pro potštejnskou plátenickou manufakturu, v Potštejně žil a městečko důvěrně znal. Porovnáme-li obě vyobrazení, je na první pohled patrný značný rozmach městečka. Přibyly budovy spojené s plátenickou manufakturou, dvě bělidla, hospodářské stavby i obytná stavení a co je pro nás především podstatné, zámek. Při porovnání se zámek nachází na místě někdejších nižších budov, případně i volného prostranství. Patrová budova a na ni kolmo navazující stavba v místech dnešního pivovaru zůstaly zachovány. Klíčovou otázkou zůstává doba vzniku obrazu, který zachycuje situaci k roku 1746. Bohužel není úplně jasné, zda byl namalován v tomto roce, nebo až později, jak se domníval Jaroslav Helfert. Podle něj vznikly oba obrazy současně a pohled z roku 1746 si dal namalovat Jan Antonín Chamaré jako reminiscenci na stav z doby příchodu jeho otce na Potštejn. 3/ Vedle výše popisovaných dvou vyobrazení Potštejna existovalo ještě třetí v soukromé sbírce, jehož bohužel značně nekvalitní reprodukci najdeme na stránkách časopisu Český lid. 4/ Autoři článku ho datují jednou do konce 18., podruhé na začátek 19. století. Také zde jsou v místech dnešního pivovaru zachyceny dvě na sebe kolmé stavby. Čtvrté vyobrazení Potštejna z mírně odlišného úhlu je veduta od Johanna Venuta z roku 1792, uložená v Rakouské národní knihovně. 5/ Je na ní opět dobře patrný zámek a před ním dvě na sebe kolmé stavby, které však na sebe přímo nenavazují. Budova vlevo se v tomto případě jeví širší, v přízemí chybí okenní otvory. 1/ Státní oblastní archiv Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 133 12, matrika zemřelých pro Potštejn 1818 1855, s. 8. 2/ SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 133 12, matrika zemřelých pro Potštejn 1818 1855, s. 11. 3/ Helfert, J.: Mapa statku potštejnského z r. 1722. K vývoji potštejnského půdorysu. Kartografický přehled 6 (1951), s. 72 77, zde s. 73. 4/ Scheufler, V. Zrůbek, R.: Plavba dřeva na Divoké a Tiché Orlici. Český lid 57 (1970), s. 278 282. 5/ Dostupné online: http://www.europeana.eu/portal/en/record/92070/bibliographicresource_1000126222432.html?q=pottenstein#&gid=1&pid=1 147
Orlické hory a Podorlicko 23/1 2: 143 153 (2016) Starší literatura většinou konstatuje pouze výstavbu potštejnského zámku v letech 1749 1755, beze zmínek o využití starších staveb. 6/ Nezohledňuje však výsledky bádání Jaroslava Helferta, podle něhož byl zámek postaven v místech panského hospodářského dvora potštejnského přístavbou vých. průčelního křídla r. 1747 49 a nadstavbou ostatních traktů na základech toho dvora r. 1749 57. Doklady o tom byly údajně v potštejnském zámeckém archivu, konkrétně je však neuvedl. 7/ Část tohoto archivu byla později převedena do Státního oblastního archivu v Zámrsku, ale v současnosti bohužel tyto doklady ve fondu Velkostatek Potštejn ani Rodinný archiv Harbuval-Chamaré nalezeny nebyly. Novější výzkumy potvrzují zachování části hospodářského dvora ve hmotě zámku, přičemž sklepení pod východní částí hospodářského dvora je považováno za pozůstatek nevelké tvrzky. 8/ Současný archeologický výzkum však přinesl další variantu: obytnou, respektive správní budovou mohla být právě stavba kolmá na pivovar. Pozoruhodná zmínka, která se týká sledovaných staveb, je v knize Potštýn: práce a vzpomínky letních hostí a přátel zátiší potštýnského z roku 1897. V této knize jsou mimo jiné zachycena vyprávění Jana Šafránka ze Sopotnice, narozeného v Potštejně r. 1834. Šafránek vyprávěl o poustevníkovi, který žil na hradě a chodíval navštěvovat jeho dědečka, a dodal: A pak ten samej poustevník se přestěhoval na pivovaře byl takovej zámeček, menovalo se to tvrz a v tej tvrzi bydlel a tam se taky v poledne při obědě udávil. 9/ V matrice skutečně najdeme následující zápis: Johanes Swoboda, exeremit [tj. bývalý poustevník], zemřel 27. 2. 1793 v čp. 2 [tj. pivovar], šlakem trefený, 64 let. 10/ Nějaké části pivovaru se tedy zřejmě říkalo zámeček nebo také tvrz. Zachovala se snad až do konce 19. století mezi potštejnskými obyvateli vzpomínka na někdejší tvrz v těchto místech? Archeologický výzkum i ikonografické prameny naznačují, že stavební vývoj potštejnského zámku a jeho nejbližšího okolí byl poměrně složitý. Řada otázek zůstává stále otevřená, mimo jiné i lokalizace tvrze a její možná souvislost s pozdějším pivovarem. PRAMENY A LITERATURA Státní oblastní archiv Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 133 11, Matrika zemřelých pro Potštejn 1784 1817. Státní oblastní archiv Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 133 12, Matrika zemřelých pro Potštejn 1818 1855. 6/ Např. Umělecké památky Čech III., Praha 1980, s. 145; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 1989, s. 392. 7/ Helfert, J.: Okolo potštejnského pokladu. Časopis Společnosti přátel starožitností 57 (1949), s. 153 162, zde s. 155. 8/ Musil, F. Svoboda, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí 1998. 9/ Habeltová, Marie Klíma, Jiří V.: Potštýn: práce a vzpomínky letních hostí a přátel zátiší potštýnského. Potštejn 1897, s. 171. 10/ SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 133 11, Matrika zemřelých pro Potštejn 1784 1817, s. 14. 148
Beková M. & Vinterová T.: Jak to vlastně bylo s potštejnskou tvrzí? Helfert, Jaroslav: Mapa statku potštejnského z r. 1722. K vývoji potštejnského půdorysu. Kartografický přehled, 6, 1951, s. 72 77. Helfert, Jaroslav: Okolo potštejnského pokladu. Časopis Společnosti přátel starožitností, 57, 1949, s. 153 162. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 1989. Musil, František Svoboda, Ladislav: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí 1998. Poche, Emanuel a kol.: Umělecké památky Čech III., Praha 1980. Scheufler, Vladimír Zrůbek, Rudolf: Plavba dřeva na Divoké a Tiché Orlici. Český lid, 57, 1970, s. 278 282. 149
Orlické hory a Podorlicko 23/1 2: 143 153 (2016) Obr. 1. Poloha výzkumu v historické a současné mapě (Císařský povinný otisk, stabilní katastr, mapování 1840). Obr. 2. Geodetické zaměření detail z hlavní budovy pivovaru. 150
Beková M. & Vinterová T.: Jak to vlastně bylo s potštejnskou tvrzí? Obr. 3. Geodetické zaměření detail přístavby 2017. Obr. 4. Geodetické zaměření celková situace. 151
Orlické hory a Podorlicko 23/1 2: 143 153 (2016) Obr. 5. Pohled na Potštejn r. 1746. MGOH, inv. č. 19 A-826. Obr. 6. Pohled na Potštejn r. 1746, detail. 152
Beková M. & Vinterová T.: Jak to vlastně bylo s potštejnskou tvrzí? Obr. 7. Josef Köhler: Pohled na Potštejn r. 1800. MGOH, inv. č. 19 A-829. Obr. 8. Josef Köhler: Pohled na Potštejn r. 1800, detail. 153