Zpráva o finanční stabilitě 216/217 Samostatný odbor finanční stability Seminář pro odbornou veřejnost ke zveřejnění 13. ZFS Praha, 13. červen 217
I. Souhrnné vyhodnocení rizik
Celkové vyhodnocení odolnosti a rizik Vzadhledící pohled (kam jsme se posunuli): udržení míry odolnosti sektoru vůči možným nepříznivým šokům. Odolnost finančního sektoru Rizika cyklická Rizika strukturální ZFS 215/216 ZFS 216/217 3
Celkové vyhodnocení odolnosti a rizik Vpředhledící pohled (jak silné jsou potenciální zdroje rizik): další zvýšení cyklických rizik, další velmi mírný nárůst rizik strukturálního charakteru (rostoucí koncentrace expozic bank vůči nemovitostním expozicím, zvýšení splatnostní transformace u bank, nárůst podílu nerezidentů na trhu domácích dluhových cenných papírů). Odolnost finančního sektoru Rizika cyklická Rizika strukturální ZFS 215/216 ZFS 216/217 4
Makroobezřetnostní barometr Barometr v detailnějším členění indikuje, že potenciální zdroje rizik jsou nadále spojeny s prostředím dlouhodobě nízkých úrokových sazeb, zvýšenou úvěrovou dynamikou a pokračujícím růstem cen nemovitostí. Systémová rizika zůstávají ve všech oblastech pouze potenciální, tj. žádné není bezprostřední. ODOLNOST FINANČNÍHO SEKTORU BANKOVNÍ SEKTOR ZDROJE RIZIK 215 216 215 216 Vyšší odolnost TRŽNÍ RIZIKA LIKVIDITA A NÁKAZA Ekonomická aktivita Svrchovaný sektor Platební bilance Domácnosti Ceny rezidenčních nemovitostí Úrokové riziko Tržní likvidita Bilanční likvidita Mezibankovní nákaza Nižší odolnost 215 216 215 MAKROPROSTŘEDÍ ÚVĚROVÉ RIZIKO PENZIJNÍ A POJIŠŤOVACÍ SPOLEČNOSTI Nefinanční podniky OSTATNÍ NEBANKOVNÍ SUBJEKTY 215 216 216 Potřeba zvážit uvolnění makroobezřetnostní politiky Potřeba zvážit zpřísnění makroobezřetnostní politiky 5
Dva hlavní zdroje rizik (1) Náhlé a neuspořádané zvýšení rizikové prémie u široké škály aktiv s následným dopadem do reálné ekonomiky: svědčí o něm směřování rozpětí rizikových podnikových dluhopisů k historickým minimům, jde ve významné míře o exogenní riziko. Implikace pro finanční sektor: zesiluje význam kvalitního řízení úrokového rizika, u penzijních společností narůstá citlivost vůči růstu výnosů držených CP. Rozpětí výnosů rizikových podnikových dluhopisů (v b.b) 3 2 5 2 1 5 1 5 3/99 3/2 3/5 3/8 3/11 3/14 3/17 EA US Rozvíjející se země Pramen: Bank of America Merill Lynch, výpočty ČNB Pozn.: Rozpětím výnosů se rozumí rozpětí výnosů oproti výnosům vládních dluhopisů upravené o opci (option-adjusted spread); rizikový dluhopis je dluhopis s ratingem ve spekulativním pásmu (BB+ a nižší). 6
Dva hlavní zdroje rizik (2a) Pokračování roztáčení spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení kde se nacházíme. Expanze Oživení Normální vývoj Útlum Propad Pozn.: Body na spirále jsou získány na základě kombinace odhadu míry nadhodnocení bytů odvozeného z poměru ceny bytu a mzdy a rozdílu mezi reálným meziročním zvýšením objemu úvěrů na bydlení a jeho dlouhodobým průměrem. Pro daný rok je zvolena hodnota ke konci 1. čtvrtletí (pro letošní rok jde zatím o expertní odhad). 7
Dva hlavní zdroje rizik (2b) Pokračování roztáčení spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení kam jsme se za rok posunuli. Expanze Oživení Normální vývoj Útlum Propad Pozn.: Body na spirále jsou získány na základě kombinace odhadu míry nadhodnocení bytů odvozeného z poměru ceny bytu a mzdy a rozdílu mezi reálným meziročním zvýšením objemu úvěrů na bydlení a jeho dlouhodobým průměrem. Pro daný rok je zvolena hodnota ke konci 1. čtvrtletí (pro letošní rok jde zatím o expertní odhad). 8
Dva hlavní zdroje rizik (2c) Pokračování roztáčení spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení dynamika cen bydlení a úvěrů na bydlení. Ceny bytů, nové úvěry na bydlení (levá osa: meziroční změny v %; pravá osa: čtvrtletní úhrny v mld. Kč) 2 1 15 1 5 8 6-5 -1 4 2-15 3/1 3/11 3/12 3/13 3/14 3/15 3/16 3/17 Ceny bytů Nové úvěry na bydlení (pravá osa) Pramen: ČSÚ, ČNB, výpočty ČNB Pozn.: Nové úvěry domácnostem na nákup bytových nemovitostí. Řada vyhlazena pololetními klouzavými průměry. 9
Růst zadluženosti domácností Rozdíl mezi tempem růstu úvěrů domácností a tempem růstu jejich disponibilních příjmů se v loňském roce zvýšil. Zadluženost je tažena úvěry na bydlení při poklesu příspěvku nebankovních půjček. Celková zadluženost domácností v ČR v poměru k HDD narostla na cca 6 % (průměr zemí eurozóny cca 1 % HDD). Ukazatele zadluženosti a příjmů domácností (meziročně v %; pravá osa: podíl v %) 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2-2 12/8 12/1 12/12 12/14 12/16 Nebankovní půjčky / HDD (pravá osa) Ostatní bankovní úvěry / HDD (pravá osa) Spotřebitelské úvěry / HDD (pravá osa) Úvěry na bydlení / HDD (pravá osa) Tempo růstu úvěrů celkem Tempo růstu nominálního HDD 7 6 5 4 3 2 1 1
Koncentrace úvěrů spojených s trhem nemovitostí (1) Sektor nemovitostí představoval v letech 215 a 216 dominantní složkou nárůstu bankovních úvěrů do domácího soukromého sektoru. Stav bankovních úvěrů rezidentům se zvýšil o 319 mld. Kč, oblast nemovitostí se na tom podílela 197 mld. Kč (62 %). Absolutní změny bankovních úvěrů ve vybraných segmentech (v mld. Kč) 6 5 4 3 2 1 Rezidenti Úvěry do sektoru nemovitostí Úvěry domácnostem na bydlení 211-216 215-216 Pozn.: Úvěry do sektoru nemovitostí zahrnují úvěry domácnostem na bydlení a úvěry developerům (NACE 411 a 68). 11
Koncentrace úvěrů spojených s trhem nemovitostí (2) Podíl úvěrů spojených s trhem nemovitostí na celkových úvěrech soukromému nefinančnímu sektoru přesáhl ke konci loňského roku 58 %. Roste zranitelnost bankovního sektoru v případě nepříznivého vývoje na trhu nemovitostí. Stejně jako v případě spirály vyžaduje reakci prostřednictvím nástrojů makroobezřetnostního i mikroobezřetnostního dohledu. Koncentrace úvěrových expozic v oblasti nemovitostí (v mld. Kč, pravá osa: v %) 25 2 15 1 5 4 12/6 12/8 12/1 12/12 12/14 12/16 Úvěry domácnostem na bydlení Úvěry nefin. podnikům s činností v oblasti nemovitostí Ostatní úvěry Podíl úvěrů spojených s nemovitostmi (pravá osa) 12 6 58 56 54 52 5 48 46 44 42
II. Vyhodnocení pozice ve finančním cyklu a nastavení proticyklické kapitálové rezervy
Vyhodnocení pozice ve finančním cyklu Posun české ekonomiky dále do růstové fáze finančního cyklu: rychlý růst úvěrů v řadě úvěrových segmentů, uvolňování úvěrových podmínek v některých segmentech, zrychlující růst cen nemovitostí. Odchylka poměru úvěrů k HDP od trendu a dodatečná odchylka (v p.b.) 14,5 Indikátor finančního cyklu (IFC) a jeho rozklad na složky ( minimum, 1 maximum).8 12 1 8,4,3.6.4.2 6,2. 4 2, 12/4 12/6 12/8 12/1 12/12 12/14 12/16 Dodatečná odchylka poměru úvěrů k HPH Souhrnný IFC (p.o.) Pozn.: Dodatečná odchylka - expanzivní úvěrová mezera - je spočtena jako rozdíl poměru bank. úvěrů k hrubé přidané hodnotě (HPH) soukromého sektoru od klouzavého minima za posledních 8 čtvrtletí.,1 -.2 -.4 12/4 12/6 12/8 12/1 12/12 12/14 12/16 Úvěry domácnosti Úvěry podniky Ceny nemovitostí Dluh / disp. důchod Dluh / provozní přebytek Úvěr. podmínky dom. Úvěr. podmínky podn. PX5 Schodek BÚ / HDP Příspěvek korelace IFC, ČSÚ 14
Dynamika bankovních úvěrů Z hlediska absolutních meziročních změn vykazují bankovní úvěry nejvyšší přírůstky od druhého čtvrtletí 29. Vývoj je tažen zejména sektorem domácností, u nefinančních podniků došlo k mírnému zvolnění vývoje. Absolutní meziroční rozdíly a tempa růstu bankovních úvěrů soukromému nefinančnímu sektoru (v mld. Kč; pravá osa: v %) 35 3 Průměrná a aktuální tempa růstu bankovních úvěrů soukromému nefinančnímu sektoru (v %) 14 3 25 2 15 1 5 25 2 15 1 5 12 1 8 6 4 2 3/7 3/9 3/11 3/13 3/15 3/17 Meziroční rozdíl Meziroční tempo růstu (p.o.) Domácnosti - úvěry na bydlení Domácnosti - úvěry na spotřebu Nefinanční podniky 1letý průměr 5letý průměr 3letý průměr 1. čtvrtletí 217 15
Schéma přístupu ČNB ke stanovování sazby CCyB Přístup ČNB ke stanovování sazby CCyB Úvahy o adekvátnosti stávající výše sazby CCyB Nastavení dalších nástrojů ČNB Hlavní indikátory (IFC, úvěrová dynamika, apod.) Určení pozice ekonomiky ve fin. cyklu Je potřeba zvážit změnu výše sazby CCyB? Ano Odchylky poměru úvěrů k HDP od trendu Expertní úsudek Ne Úvahy o změně výše sazby CCyB Pravidlo palce Úvěrové ztráty z Nepříznivého scénáře Zátěžové testování Úvěrové ztráty z podmíněného rozdělení Vyhodnocení všech vstupních informací IFC a národní referenční sazba Expertní úsudek CCyB Sazba CCyB 16
Implikovaná sazba CCyB dle různých přístupů Kvantitativní přístupy indikují potřebu zvýšit sazbu CCyB. Česká ekonomika se aktuálně nachází v druhém roce expanzivní fáze finančního cyklu. Přístupy implikují sazbu CCyB v rozmezí od,75 do 1, %. Ke konci 217 vstoupí ekonomika do třetího roku expanzivní fáze. Implikovaná sazba CCyB dle různých přístupů (v % rizikově vážených aktiv) Přístup Převod podle hodnot IFC 1, % Podmíněné rozdělení úvěrových ztrát,75 % Délka trvání expanzivní fáze cyklu 1, % Implikovaná sazba CCyB IFC a implikovaná sazba CCyB ( minimum, 1 maximum; p.o.: v % celkového objemu rizikové expozice),5,4,3,2 3, 2,5 2, 1,5 1,,1,5,, 12/4 12/6 12/8 12/1 12/12 12/14 12/16 Souhrnný IFC Implikovaná sazba CCyB (p.o.) 17
Stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy Bankovní rada ČNB rozhodla zvýšit sazbu CCyB pro expozice umístěné v ČR na úroveň 1 % s platností od července 218. Rozhodnutí je v souladu se skupinou kvantitativních ukazatelů a vyhodnocením indikátorů systémových rizik. Rozhodnutí zajistí konzistenci kapitálových rezerv s možnými ztrátami, kterým může být bankovní sektor jako celek vystaven v budoucnosti. Aktuálně platná a ohlášená sazba CCyB v ČR (v % celkového objemu rizikové expozice) 1,5 1,25 1,,75,5,25, -,25 -,5 1/16 1/17 4/17 7/17 1/17 1/18 4/18 7/18 Platná sazba CCyB Ohlášená sazba CCyB 18
Výhled sazby proticyklické kapitálové rezervy V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, uvolňování úvěrových standardů a růstu systémových rizik spojených zejména s financováním nákupu nemovitostí bude ČNB připravena sazbu této rezervy dále zvyšovat. Pokud bude naopak docházet k útlumu finančního cyklu a zmírnění rizika nadměrného růstu úvěrů, ČNB bude připravena sazbu CCyB bez prodlení snížit. Rozhodnutí ČNB o nastavení sazby CCyB bude vycházet ze skupiny kvantitativních přístupů. Bude však vždy založeno na komplexním posouzení systémových rizik, nikoli na mechanické aplikaci výsledků těchto přístupů. 19
Nenulové sazby CCyB v ostatních zemích Na posuny v cyklu reagovaly změnami sazby CCyB i další země. Nenulovou sazbu CCyB stanovilo 5 evropských zemí (včetně ČR), ve třech z nich (IS, NO, SE) již makroobezřetnostní autority přistoupily k dalšímu zvýšení. Hlavním uváděným důvodem byl rovněž posun ekonomiky dále do expanzivní fáze finančního cyklu (růst úvěrů domácnostem, vysoká zadluženost domácností a rostoucí ceny nemovitostí). Země s nenulovými sazbami CCyB Země Současná výše CCyB Platnost od Ohlášená výše CCyB Platnost od Česká rep.,5 % 1/17 1, % 7/18 Hong Kong 1,25 % 1/17 1,875 % 1/18 Island 1, % 3/17 1,25 % 11/17 Norsko 1,5 % 6/16 2, % 12/17 Slovensko, % 9/14,5 % 8/17 Švédsko 2, % 3/17 - - Pramen: ESRB, BIS Pozn.: V dubnu 216 byla nenulová sazba CCyB stanovena ještě ve Velké Británii. V návaznosti na hrozby spojené s výsledky referenda o vystoupení Velké Británie z EU bylo v červenci 216 rozhodnuto o snížení sazby CCyB na nulovou úroveň s okamžitým účinkem. 2
Kapitálová vybavenost bank a prostor pro CCyB (1) Většina bank plní souhrnný kapitálový požadavek s dostatečnou rezervou. Banky mají na agregátní úrovni za předpokladu přiměřené dividendové politiky dostatečný prostor v kapitálu jak na případné navýšení proticyklické rezervy, tak na zamýšlený růst svých úvěrových portfolií. Obavy z omezení úvěrování kvůli navýšení kapitálových požadavků se v praxi nepotvrzují (viz Andrle, Tomšík a Vlček, 217). Struktura kapitálových požadavků v domácím bankovním sektoru (%) 2 16 12 8 4 3/14 9/14 3/15 9/15 3/16 9/16 3/17 9/17 Přebytek kapitálu Rezerva kap. plánování (Pillar 2 Guidance) Proticyklická rezerva Bezpečnostní kapitálová rezerva Rezerva pro krytí systémového rizika Dodatečné kapitálové požadavky dle Pilíře 2 Požadavky Pilíře 1 21
Kapitálová vybavenost bank a prostor pro CCyB (2) Souhrnný kapitálový požadavek plní s dostatečnou rezervou i systémově významné banky. Zamýšlený růst úvěrových portfolií za předpokladu přiměřené dividendové politiky snižuje přebytek kapitálu jen mírně. Struktura kapitálového podavku u domácích systémově významných bank (%) 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 3/14 9/14 3/15 9/15 3/16 9/16 3/17 9/17 Pozn.: Za systém ově význam né banky považujeme instituce, které mají k 1.1.217 stanovenou rezervu ke krytí systémového rizika. 22
Pákový poměr a prostor pro růst úvěrů Omezení pro poskytování úvěrů domácími bankami v nepředstavuje ani pákový poměr, který by měl být uplatňován od roku 218. Pákový poměr a výše rizikové váhy u domácích bank ke konci roku 216 (osa y: pákový poměr v %) 14 12 1 8 6 4 2 2 4 6 8 Riziková váha (v %) Pozn.: Černá horizontální linie znázorňuje minimální pákový poměr ve výši 3 %. Červená horizontální linie znázorňuje výši makroobezřetnostního pákového poměru navázanou na maximální výši rezervy ke krytí systémového rizika platnou pro systém ově významné banky (červené tečky) ke konci roku 216. Vertikální čára znázorňuje tzv. kritickou rizikovou váhu, která určuje míru propojení kapitálových rezerv a makroobezřetnostního pákového poměru. 23
III. Rizika spojená s úvěry zajištěnými nemovitostí, navrhovaná opatření v oblasti makroobezřetnostní politiky a výkonu dohledu
Růst cen rezidenčních nemovitostí Realizované ceny dosáhly ke konci loňského roku úrovně předchozího maxima z roku 28. Růst cen rezidenčních nemovitostí v ČR patří mezi nejrychlejší v EU. Ceny rezidenčních nemovitostí realizované (Q1 1999 = 1) 33 3 Ceny bytů realizované a nabídkové (meziroční změny v %) 15 1 27 5 24 21-5 18 15 12/6 12/8 12/1 12/12 12/14 12/16 Byty Rodinné domy Pozemky Celkem Pramen: ČSÚ, HB index, výpočty ČNB -1 3/1 3/11 3/12 3/13 3/14 3/15 3/16 3/17 Realizované Praha Realizované zbytek ČR Nabídkové Praha Nabídkové zbytek ČR Pramen: ČSÚ, výpočty ČNB 25
Zvyšování nadhodnocení rezidenčních nemovitostí Ceny bytů jsou podle metod používaných ČNB ke konci roku 216 mírně nadhodnocené. Rostoucí nadhodnocení signalizuje indikátor porovnávající nárůst cen bytů s nárůstem mezd od posledního cenového dna. Mezery cen bytů podle různých metod (v %) 25 2 Alternativní odhad nadhodnocení cen bytů a limity LTV (nadhodnocení v %; pravá osa: LTV v %) 2 8 15 1 5-5 -1 15 1 5 85 9 95-15 12/2 12/4 12/6 12/8 12/1 12/12 12/14 12/16 Model nabídky a poptávky Upravený poměr ceny bytu a mzdy Upravený poměr ceny bytu a nájemného Model akcelerátoru Pramen: ČSÚ, IRI, MMR, EK, výpočty ČNB 1 3/13 12/13 9/14 6/15 3/16 12/16 9/17 Nadhodnocení cen bytů Agregátní limit LTV (pravá osa) Individuální limit LTV (pravá osa) Pramen: ČSÚ, ČNB, výpočty ČNB 26
Potenciál pro další růst cen rezidenčních nemovitostí Ukazatele dostupnosti koupě bydlení se v roce 216 mírně zhoršily, zůstávají však výrazně pod předchozími maximy. Počet zahájených bytů v Praze byl výrazně nižší než odhadovaný přírůstek domácností. Ukazatele dostupnosti koupě bydlení (PTI v letech, výnosy v %; pravá osa: v %) 6. 45 Bytová výstavba a přírůstek obyvatelstva v krajích (osa x: kraje; osa y: v tisících) 6 5 5.5 5. 4.5 4 35 3 4 3 2 1 4. 25-1 3.5 2-2 3. 15 12/6 12/8 12/1 12/12 12/14 12/16 PHA JHM STČ PLK Zahájené byty PAK ZLK OLK VYS HKK JHČ LBK MSK KVK ULK PTI Výnos z pronájmu bytu DSTI (pravá osa) Pramen: ČSÚ, výpočty ČNB Dokončené byty Přírůstek počtu domácností odhad Pramen: ČSÚ, Eurostat, výpočty ČNB 27
Vyhodnocení plnění Doporučení na základě dat ze Šetření Počet vykázaných úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí (včetně refinancovaných) v 2H 216 dosáhl 7 tis. (133 mld. Kč). Meziročně narostl objem o 5 % ve 3Q a o 2 % ve 4Q 216. Objemy a počty transakcí s rezidenčními Dostupné údaje: nemovitostmi na úvěr (v mld. Kč; pravá osa: v tisících) LTV, LTI, DSTI 7 splatnost, fixace 6 cena, úroková sazba, 5 příjmy žadatele 4 věk, 3 2 počet žadatelů, 1 počet vyživovaných osob, PSČ. 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 214 215 216 Objem zbytek ČR Počet (pravá osa) Objem Praha 4 35 3 25 2 15 1 5 28
Vyhodnocení dodržování Doporučení: limity LTV (1) Limity LTV platné v 1Q 3Q 216 (horní limit LTV 1 % a maximálně 1 % úvěrů s LTV 9 1 %) byly až na výjimky dodržovány. Snížené limity LTV platné od 4Q 216 (horní limit LTV 95 % a maximálně 1 % úvěrů s LTV 85 95 %) byly dodržovány v mnohem menší míře. Plnění doporučených limitů LTV (osa x: LTV v %; osa y: podíl úvěrů v %) 25 2 15 1 5 9-1 nad 1 85-95 nad 95 3Q 216 4Q 216 Snížení od 1H 216 Individuální limit Agregátní limit 29
Vyhodnocení dodržování Doporučení: limity LTV (2) Výrazné snížení nadlimitního objemu úvěrů bylo zaznamenáno v prosinci, tj. dva měsíce po zahájení platnosti přísnějšího limitu. Postupné snižování limitu LTV vedlo ke zpomalení růstu podílu úvěrů s LTV 8 9 % a snížení podílu úvěrů s LTV nad 9 %. Vývoj podílu úvěrů s LTV nad doporučenými limity (LTV v %, osa y: podíl úvěrů v %) 3 25 2 15 1 5 1. Oznámení a začátek platnosti limitů LTV: max 1 % 9-1 % - max 1 % úvěrů 7 8 9 1 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 11 12 3Q/15 4Q/15 1Q/16 2Q/16 3Q/16 4Q/16 LTV nad 1 LTV 9 1 LTV nad 95 LTV 85 95 Individuální limit Individuální limit 2. Oznámení o zpřísnění LTV: max 95 % 85-95 % - max 1 % úvěrů Agregátní limit Agregátní limit Začátek platnosti zpřísnění Rozdělení nových úvěrů podle LTV (osa x: LTV v %; osa y: podíl úvěrů v %) 45 4 35 3 25 2 15 1 5 pod 5 5 6 6 7 7 8 8 9 9 1 nad 1 214 H1 214 H2 215 H1 215 H2 216 H1 216 H2 3
Částky úvěrů a doba splatnosti úvěrů Rostou prům. částky úvěrů a ještě rychleji prům. výše jejich zástavní hodnoty (ve 3Q a 4Q 216 se zvýšila nejvíce u úvěrů s LTV 9 1 %). S růstem prům. výše úvěru klesá úroková sazba ( sleva za výši úvěru?), limit splatnosti je dodržován. Vývoj průměrné výše úvěru a zajištění u nových úvěrů (osa x: LTV v %; osa y: meziroční změny v %) 25 Rozdělení nových úvěrů podle splatností, průměrná úroková míra a výše úvěru ve 2H 216 (osa x: splatnost v letech; levá osa: podíl úvěrů v %, pravá osa: úr. míra v %, výše úvěru v mil. Kč) 7 2.5 2 15 1 5 16/Q3 16/Q4 16/Q3 16/Q4 16/Q3 16/Q4 8 8 9 9 1 Výše úvěru Výše zajištění 6 5 4 3 2 1 pod 8 8 16 16 24 24 32 nad 32 Podíl úvěrů s danou splatností Průměrná úroková míra (pravá osa) Průměrná výše úvěru (pravá osa) 2. 1.5 1..5. 31
Nastavení horní hranice ukazatele LTV Doporučení A dodržování limitů pro hodnoty LTV: Dosavadním snižováním limitů LTV reagovala ČNB adekvátně na očekávaný vývoj cen bytů, resp. v souladu s nárůstem jejich odhadovaného nadhodnocení. V platnosti zůstává nastavení od 1. 4. 217: horní limit 9 % a agregátní limit 15 % z objemu nově poskytnutých úvěrů v rozmezích hodnot LTV 8 9 % za čtvrtletí. Další vyhodnocení adekvátnosti limitů LTV provede ČNB nejpozději v prosinci 217. 32
LTI a DSTI vývoj Rozdělení nových úvěrů dle LTI a DSTI se v čase příliš nemění. Podíl úvěrů s vysokým LTI se v loňské roce mírně zvýšil. Ve 2H 216 se oproti 1H 216 mírně zlepšilo rozdělení dle DSTI. Rozdělení nových úvěrů podle LTI (osa x: LTI; l.o.: podíl úvěrů v %) 3 25 2 15 1 5 Rozdělení nových úvěrů podle DSTI (osa x: DSTI v %, l.o.: podíl úvěrů v %) 4 35 3 25 2 15 1 5 pod 2 2 4 4 6 6 8 8 1 1 12 nad 12 pod 1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 nad 6 2H 215 (podíl úvěrů) 1H 216 (podíl úvěrů) 2H 215 (podíl úvěrů) 1H 216 (podíl úvěrů) 2H 216 (podíl úvěrů) 2H 216 (podíl úvěrů) 33
LTI, DSTI a úrokové sazby Vyšší hodnoty LTI se neodráží v úrokových sazbách. Vyšší hodnoty DSTI se odráží v úrokových sazbách až od 4 %. Rozdělení nových úvěrů podle LTI, průměrná úr. míra (osa x: LTI; l.o.: podíl úvěrů v %; p.o.: úr. míra v %) 3 3, Rozdělení nových úvěrů podle DSTI, průměrná úr. míra (osa x: DSTI v %, l.o.: podíl úvěrů v %, p.o.: úr. míra v %) 4 3, 25 2,5 35 2,5 3 2 2, 25 2, 15 1,5 2 1,5 1 5 pod 2 2 4 4 6 6 8 8 1 1 12 nad 12 2H 215 (podíl úvěrů) 1H 216 (podíl úvěrů) 2H 216 (podíl úvěrů) 2H 215 (úr. míra, p.o.) 1H 216 (úr. míra, p.o.) 2H 216 (úr. míra, p.o.) 1,,5, 15 1, 1 5,5, pod 1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 nad 6 2H 215 (podíl úvěrů) 1H 216 (podíl úvěrů) 2H 216 (podíl úvěrů) 2H 215 (úr. míra, p.o.) 1H 216 (úr. míra, p.o.) 2H 216 (úr. míra, p.o.) 34
Kombinace vysokých hodnot LTI a DSTI Část nových úvěrů má souběžně vysoké hodnoty obou ukazatelů týkajících se schopnosti klienta splácet úvěr v nepříznivé ekonomické situaci. Rozdělení nových úvěrů podle LTI a DSTI (osa x: DSTI v %, osa y: LTI, velikost bublin: podíl úvěrů) > 12 1 12 8 1 6 8 4 6 2 4 < 2 < 1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 > 6 35
Změny v Doporučení v oblasti LTI/DTI, DSTI Doporučení B hodnocení schopnosti klienta splácet a odolat zvýšené zátěži: Horní hranici ukazatelů DTI či DSTI prozatím ČNB nestanovuje. Poskytovatelé by měli sledovat ukazatele DTI a DSTI, stanovovat si pro ně interní limity a na jejich základě obezřetně posuzovat žádosti o úvěr. Obzvláště obezřetně by poskytovatelé měli posuzovat žádosti o poskytnutí úvěru u žadatelů, u nichž by ukazatel DTI přesáhl hodnotu 8 a ukazatel DSTI úroveň 4 % (zejména u úvěrů s vysokým LTV, které jsou předmětem agregátního 15% limitu). Zátěžové testy domácností a citlivostní analýzy indikují u takových úvěrů vysoké riziko napříč příjmovými kategoriemi dlužníků. Při DSTI nad 4 % dlužníci zpravidla nedisponují dostatečnou finanční rezervou pro zachování schopnosti splácet úvěr v případě nepříznivých změn v jejich příjmové situaci nebo v úrovni úrokových sazeb. 36
Zátěžový test domácností (stavy úvěrů) Zátěžový test domácností se zaměřuje na riziko předluženosti domácností. Předlužeností se rozumí zvýšená pravděpodobnost, že se domácnost dostane do prodlení se splácením svých závazků. Je posuzována na základě finanční rezervy, což jsou čisté měsíční příjmy domácností po odečtení nezbytných výdajů a splátek úvěrů. Domácnost je označena jako předlužená, pokud je její finanční rezerva po aplikaci zvoleného scénáře záporná. Domácnosti jsou vystaveny Zesílenému nepříznivému scénáři: Nepříznivý scénář doplněný o nárůst úrokových sazeb z úvěrů o 3 p.b. 37
Zátěžový test domácností (stavy úvěrů) výsledky Po aplikaci Zesíleného nepříznivého scénáře činí podíl předlužených domácností na konci roku 217 necelých 9 %. U skupiny s čistým příjmem do 25 tis. Kč je tento podíl necelých 16 %, což se týká zejména domácností s hypotečním úvěrem. Podíl předlužených domácností podle příjmových skupin (v %, průměrná hodnota v jednotlivých příjmových skupinách) 16 14 12 1 8 6 4 2 <25 25 35 35 45 >45 Celkem Čistý příjem (v tis. Kč) 216 217 Základní scénář 217 Zesílený nepříznivý scénář, ČSÚ Pozn.: Jedná se o podíly domácností s úvěrem. Plná část představuje podíl předlužených domácností s hypotečním úvěrem, vzorkovaná část podíl předlužených domácností s jiným než hypotečním úvěrem. 38
Zátěžový test domácností (stavy úvěrů) vliv DSTI Podíl předlužených domácností s DSTI nad 4 % je vysoký už před aplikací zátěže, po ní narůstá ve všech příjmových skupinách. Podíl předlužených domácností podle DSTI a příjmových skupin v Základním scénáři (v %, průměrná hodnota v jednotlivých skupinách) 6 Podíl předlužených domácností podle DSTI a příjmových skupin v Zesíleném nepříznivém scénáři (v %, průměrná hodnota v jednotlivých skupinách) 6 5 5 4 4 3 3 2 2 1 1 <1 1 2 2 3 3 4 >4 DSTI (v %) <1 1 2 2 3 3 4 >4 DSTI (v %) <25 25 35 35 45 >45 <25 25 35 35 45 >45 Pramen: Statistika rodinných účtů ČSÚ, ČNB, výpočty ČNB Pozn.: Jedná se o podíly domácností s úvěrem. Jednotlivé křivky rozdělují domácnosti do příjmových skupin podle čistého měsíčního příjmu celé domácnosti v tis. Kč. Pramen: Statistika rodinných účtů ČSÚ, ČNB, výpočty ČNB Pozn.: Jedná se o podíly domácností s úvěrem. Jednotlivé křivky rozdělují domácnosti do příjmových skupin podle čistého měsíčního příjmu celé domácnosti v tis. Kč. 39
Citlivostní analýza (pro nové úvěry) finanční rezerva Pro posouzení rizikovosti nových úvěrů byl proveden výpočet finanční rezervy při splácení úvěru v zátěžové situaci (FR S ). FR S představují měsíční čisté příjmy, které spotřebiteli zbydou po odečtení nezbytných nákladů (součet životního minima dle MPSV a nákladů na údržbu pořizované nemovitosti ve výši 1,5 % hodnoty zajištění) a splátek souvisejících s jeho zadlužením. Simulován pokles příjmů o 1 % při lineárním splácení a nárůst úrokových sazeb z úvěrů o 3 p.b. během 5 let. Je respektována délka fixace konkrétního úvěru (pokud má takový úvěr splatnost právě 5 let, nárůst úrokových sazeb se u něj neprojeví). Za rizikové jsou považovány hodnoty FR S nižší než 1 % čistých příjmů žadatele o úvěr nebo alespoň 5 Kč. 4
Citlivostní analýza (pro nové hypoteční úvěry) DSTI Podíl úvěrů poskytnutých v 2H 216, u kterých finanční rezerva v zátěži FR S klesá pod hodnotu minimální rezervy, se u úvěrů s DSTI nad 4 % výrazně zvyšuje. Podíl úvěrů podle DSTI a finanční rezervy v zátěži (osa x: DSTI v %; osa y: podíl úvěrů v %; rezerva v % čist. příjmů) 4 35 3 25 2 15 1 5 pod 1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 nad 6 Rezerva pod 5 5 1 1 15 15 2 nad 2 41
Citlivostní analýza (pro nové úvěry) splatitelný úvěr Pro posouzení rizikovosti nových úvěrů podle LTI byl proveden výpočet hypoteticky splatitelného úvěru spotřebitele v zátěži (HRL S ). Jde o maximální výši úvěru, kterou by byl spotřebitel schopen splatit za dobu nejdelší možné splatnosti úvěru, pokud by jeho měsíční splátky dosahovaly maximální přípustné výše. Tím se rozumí výše splátek, po jejichž zaplacení zbyde spotřebiteli při zátěži minimální požadovaná rezerva FR TH (FR S = FR TH ). Nejdelší možná splatnost úvěru je zbývající doba ekonomické aktivity spotřebitele do 65 let věku, ale maximálně 3 let. HRL S jednotlivých spotřebitelů je srovnána s výší úvěrů, které jim byly skutečně poskytnuty. Tím je získán podíl úvěrů (L), které jsou vyšší než ty, které by spotřebitelé mohli v zátěži po dobu své ekonomické aktivity splatit (L > HRL S nebo také L/HRL S > 1 %). 42
Citlivostní analýza (pro nové hypoteční úvěry) vliv LTI Podíl úvěrů poskytnutých v 2H 216, u kterých je L/HR LS > 1 %, převažuje od hodnoty LTI ve výši 8. Poměr poskytnutého a hypoteticky splatitelného úvěru podle LTI (osa x: LTI v %; osa y: podíl úvěrů v %; poměr v %) 35 3 25 2 15 1 5 pod 2 2 4 4 6 6 8 8 1 1 12 nad 12 Poměr nad 12 1 12 8 1 6 8 4 6 pod 4 43
Rozšíření záběru Doporučení ČNB rozšiřuje působnost Doporučení: na nebankovní poskytovatele, na další úvěry poskytované spotřebitelům následně po poskytnutí hypotečního úvěru. ČNB upozorňuje poskytovatele, že obcházení limitů LTV souběžným poskytováním nezajištěných spotřebitelských úvěrů může být v rozporu s Doporučením ČNB, v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, pokud by vedla k nadměrnému zadlužení žadatele o úvěr. 44
Doporučení ohledně distribučních kanálů Ve 2H 216 se zvýšil podíl úvěrů sjednaných přes zprostředkovatele na dvě třetiny všech nově poskytnutých úvěrů. Úvěry přes zprostředkovatele jsou častěji poskytovány s vyššími hodnotami LTV. Vzniká riziko závislosti poskytovatelů na zprostředkovatelích, kteří mohou vytvářet tlak na nadměrné uvolňování úvěrových standardů. ČNB zodpovídá za stabilitu finančního sektoru jako celku, banky zodpovídají za řízení rizik spojených s poskytováním hypotečních úvěrů včetně rizik spojených s distribučními kanály. Banky by neměly vytvářet pobídková schémata pro zprostředkovatele (bez přímé zodpovědnosti) vedoucí k přijímání zvýšených rizik. 45
Zvýšení intenzity mikroobezřetnostního dohledu ČNB bude pokračovat ve zvyšování intenzity dohledu v oblasti obezřetného postupování úvěrových institucí při poskytování zajištěných i nezajištěných spotřebitelských úvěrů včetně řízení zprostředkovatelských síti jednotlivými úvěrovými institucemi. Forma realizace: deklarace očekávání dohledu prostřednictvím benchmarku, zavedení dodatečného reportingu fungování systému poskytování spotřebitelských úvěrů, požadavek na vlastní provedení vyhodnocení fungování systému úvěrovými institucemi, vyhodnocení obdržených informací a poskytnutí zpětné vazby úvěrovým institucím, vyšší intenzita kontrol na místě zaměřených na systém poskytování spotřebitelských úvěrů. 46
Možná opatření ČNB ČNB je připravena zjištěné nedostatky při poskytování úvěrů řešit cestou nápravných opatření a v případě potřeby dodatečným kapitálovým požadavkem za systém řízení rizik. ČNB může zatížit významně rizikové expozice dodatečným kapitálovým požadavkem za podstoupené riziko podle článků 124 a 164 CRR: článek 164 CRR např. umožňuje zvýšit minimální úroveň parametru ztrátovosti při selhání (LGD) u IRB bank. ČNB může využít i postup podle článku 458 CRR. Článek umožňuje reagovat na makroobezřetnostní nebo systémová rizika mj. navýšením rizikových vah. 47
Vývoj na trhu komerčních nemovitostí V průběhu roku 216 dále poklesly požadované výnosy z komerčních nemovitostí v prémiovém segmentu. Klesala míra neobsazenosti a také objem dokončených ploch. Výnosy a objemy transakcí s komerčními nemovitostmi (v %; pravá osa: 27 = 1) 1 14 Plocha a míry neobsazenosti kancelářských nemovitostí (v %; pravá osa: v tisících m 2 ) 2 7 9 8 12 1 15 6 7 6 8 6 1 5 4 5 4 4 2 5 3 3 12/7 6/9 12/1 6/12 12/13 6/15 12/16 Výnosy kancelářské Výnosy logistické a průmyslové Výnosy maloobchodní Objemy transakcí (pravá osa) Pramen: Jones Lang LaSalle Pozn.: Jedná se o výnos požadovaný investory v prime segmentu. 2 12/9 12/1 12/11 12/12 12/13 12/14 12/15 12/16 Neobsazenost kancelářské Neobsazenost logistické a průmyslové Plocha kancelářské (pravá osa) Plocha logistické a průmyslové (pravá osa) Pramen: Jones Lang LaSalle 48
Zvyšování nadhodnocení komerčních nemovitostí Metody ČNB naznačují ke konci roku 216 mírné nadhodnocení komerčních nemovitostí. Objem nových úvěrů od domácích bank se ale v 2H 216 snížil. Odhadované nadhodnocení komerčních nemovitostí (%) 3 2 1-1 Objem nových úvěrů zajištěných komerční nemovitostí (v mld. Kč) 5 45 4 35 3 25 2 15 1-2 -3 12/1 12/4 12/7 12/1 12/13 12/16 Logistické a průmyslové Kancelářské Maloobchodní Pramen: Jones Lang LaSalle, ČNB, výpočty ČNB 5 2H 214 1H 215 2H 215 1H 216 2H216 Kancelářské I Kancelářské V Logistické, průmyslové I Logistické, průmyslové V Maloobchodní I Maloobchodní V Rezidenční V Pozn.: I značí investice do komerčních nemovitostí, V jejich výstavbu. 49
Úvěry zajištěné komerční nemovitostí a ukazatele LTV, DSCR V 2H 216 se výrazně snížil podíl nových úvěrů s vysokými hodnotami LTV a s nízkým krytím dluhové služby. Distribuce nových úvěrů podle LTV v čase (osa x: LTV v %; osa y: v mld. Kč) 2 Distribuce nových úvěrů podle DSCR v čase (v mld. Kč) 25 16 2 12 15 8 1 4 5 2H/14 1H/15 2H/15 1H/16 2H/16 2H/14 1H/15 2H/15 1H/16 2H/16 2H/14 1H/15 2H/15 1H/16 2H/16 2H/14 1H/15 2H/15 1H/16 2H/16 Kancelářské I 7 9 nad 9 Logistické, průmyslové I Maloobchodní I Rezidenční V Kancelářské V Logistické, průmyslové V Maloobchodní V Pozn.: I značí investice do komerčních nemovitostí, V jejich výstavbu. pod 1,2 1,2 1,4 Kancelářské I Kancelářské V Logistické, průmyslové I Logistické, průmyslové V Maloobchodní I Maloobchodní V Rezidenční V 5 Pozn.: I značí investice do komerčních nemovitostí, V jejich výstavbu.
Úvěry zajištěné komerční nemovitostí - souhrn Souhrnné indikátory nenaznačují za 2H 216 růst úvěrových rizik v tomto segmentu. Objem nových úvěrů s LTV nad 7 % a DSCR pod 1,2 (v mld. Kč) 12 1 Indikátor rizikovosti a rizikově váženého objemu nových úvěrů (průměr napříč druhy nemovitostí v 2H 215 = 1) 18 16 8 6 4 2 2H/14 1H/15 2H/15 1H/16 2H/16 Kancelářské I Logistické, průmyslové I Maloobchodní I Rezidenční V Kancelářské V Logistické, průmyslové V Maloobchodní V Pozn.: I značí investice do komerčních nemovitostí, V jejich výstavbu. 14 12 1 8 6 4 2 K L, P M R K L, P M R Indikátor rizikovosti 2H 215 1H216 2H 216 Rizikově vážený objem Pozn.: K značí kancelářské nemovitosti, L, P logistické a průmyslové, M maloobchodní a R rezidenční. 51
IV. Vývoj úvěrového rizika
Podíl úvěrů se selháním na celkových úvěrech Podíl úvěrů se selháním dále klesl a na konci roku 217 činil 3,7 %. Přiblížil se tak svým historicky nejnižším hodnotám z roku 27. Pokles byl zaznamenán plošně u úvěrů nefinančním podnikům, úvěrů domácnostem i úvěrů nerezidentům. Úvěry se selháním v domácím bankovním sektoru (klientské, v mld. Kč; pravá osa: v %) 14 12 1 8 6 4 2-2 -4-6 -8-4 12/6 12/8 12/1 12/12 12/14 12/16 Čtvrtletní změna stavu úvěrů se selháním Podíl úvěrů se selháním na úvěrech celkem (pravá osa) Pozn.: nezahrnuje ČEB a ČMZRB. 7 6 5 4 3 2 1-1 -2-3 53
Krytí úvěrů se selháním opravnými položkami Celkové krytí úvěrů se selháním opravnými položkami dosáhlo ke konci 216 úrovně 56,5 %. meziročně vzrostlo o 1,7 p.b. Dostatečné pro dosavadní úroveň ztrát z úvěrů se selháním. U úvěrů nefinančním podnikům by nestačilo při naplnění Nepříznivého scénáře. Opravné položky a krytí úvěrů se selháním opravnými položkami (v %) 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1, 2 12/6 12/8 12/1 12/12 12/14 12/16 Podíl opravných položek k hrubým úvěrům Krytí NPL opravnými položkami (pravá osa) Pozn.: nezahrnuje ČEB a ČMZRB. 8 7 6 5 4 3 54
Odhad dopadu zavedení IFRS 9 Implementace IFRS 9 (od 218) mírně zvýší míru krytí, ale bude mít relativně malý dopad na kapitálový poměr domácích bank. Výsledky šetření EBA a ČNB o dopadu implementace IFRS 9 Průměr (EBA / ČNB) Odhadované zvýšení opravných položek (v %) 75% kvantil (EBA / ČNB) +3 / +2 (STA), +1 (IRB) Nízký odhad* Střední dhad* Vysoký odhad* +13 / +2,5 +18 / +8,3 +23 / +13,3 Medián (EBA / ČNB) +2 / +1 Dopad na kapitálový poměr Tier 1 (v b.b.) 75% kvantil (EBA / ČNB) -75 / -5 Průměr (EBA / ČNB) Nízký odhad* Střední odhad* Vysoký odhad* -43 / -21-57 / -33-73 / -46 Medián (EBA / ČNB) -5 / -5 Pozn.: * Nízký odhad znamená nejméně konzervativní odhad. Střední odhad je hodnota mezi nízkým a vysokým odhadem. Vysoký odhad je hodnota nejkonzervativnějšího odhadu. Přesná metodika šetření je uvedena v dokumentu EBA (216): Report on results from the EBA impact assessment of IFRS 9. 55
Úvěrové riziko v sektoru nefinančních podniků Úvěrové riziko podle míry NPL zůstává ve vybraných odvětvích zvýšené. Trajektorie míry defaultu úvěrů podle data poskytnutí úvěru zvýšila v polovině roku 216 sklon, což indikuje možný nárůst rizikovosti. Podíl bankovních úvěrů se selháním ve vybraných odvětvích (v % z celkového stavu úvěrů v daném odvětví) 3 25 2 15 1 Rizikovost úvěrů nefinančním podnikům podle data poskytnutí (kumulativní míra defaultu v %) 3, 2,5 2, 1,5 5 3/9 3/11 3/13 3/15 3/17 Zpracovatelský průmysl Energetika Stavebnictví Developeři a oblast nemovitostí Obchod Zemědělství Pozn.: Skupina developerů je tvořena kódy NACE 411 (Developerská činnost) a 68 (Činnost v oblasti nemovitostí). 1,,5, t+ t+12 t+24 t+36 t+48 t+6 6/6 6/8 6/1 6/12 6/14 6/16 Pozn.: Počáteční sklon křivky poskytuje relativně dobrý signál o dalším vývoji rizikovosti úvěrů poskytnutých v daném období. 56
Nárůst podílu úvěrů v cizích měnách Nárůst čerpání úvěrů v cizích měnách souvisel zejména s přirozeným zajišťováním nefinančních podniků proti kurzovému riziku před očekávaným ukončením kurzového závazku ČNB. Meziroční tempo růstu úvěrů v cizích měnách a jejich podíl na celkových bankovních úvěrech sektoru (v %) 7 45 Absolutní meziroční změny cizoměnových úvěrů ve vybraných odvětvích (v mld. Kč) 6 6 5 4 3 3 15 5 4 3 2 1 2 1-15 3/13 3/14 3/15 3/16 3/17 Podíl úvěrů v cizích měnách u největších exportérů Podíl úvěrů v cizích měnách Úvěry v cizích měnách u největších exportérů (p.o.) Úvěry v cizích měnách (p.o.) -1 3/15 9/15 3/16 9/16 3/17 Obchod, doprava a skladování Developeři Stavebnictví Výroba a rozvod E, P, T a KV Zpracovatelský průmysl Těžba a dobývání Ostatní 57
Úvěrové riziko v sektoru domácností Úvěrové riziko v sektoru domácností v souhrnu klesalo, zvýšené riziko vykazují zejména nebankovní půjčky. Podíl bankovních úvěrů se selháním podle typu úvěru (v % z celkového stavu úvěrů v dané kategorii) 14 12 1 8 Vývoj 12M míry defaultu úvěrů domácnostem (v %) 12 1 8 6 6 4 2 3/9 3/11 3/13 3/15 3/17 Domácnosti celkem Spotřební úvěry obyvatelstvu Úvěry na bydlení obyvatelstvu 4 2 3/9 3/11 3/13 3/15 3/17 Bankovní úvěry domácnostem celkem Bankovní úvěry na bydlení Bankovní spotřebitelské úvěry Úvěry od nebankovních finančních zprostředkovatelů 58 Pramen: BRKI, NRKI
Rizikové váhy dle přístupu k jejich stanovování Agregátní rizikové váhy u IRB bank (73 % sektoru) klesly v roce 216 o 1,4 p.b. na 34,7 %. U STA bank klesly od konce roku 21 agregátní rizikové váhy z 51,6 na 36,9 %. V důsledku změn ve složení úvěrových portfolií bank, nikoli změnami rizikových vah u jednotlivých typů expozic. Agregátní rizikové váhy, pákový poměr a velikost úvěrových expozic (v %; pravá osa: v bil. Kč) 6 5 4 3 2 1 12/1 12/11 12/12 12/13 12/14 12/15 12/16 Expozice STA (pravá osa) Expozice IRB (pravá osa) Rizikové váhy IRB Rizikové váhy STA 6 5 4 3 2 1 Pozn.: nezahrnuje ČEB a ČMZRB. 59
Rizikové váhy u IRB bank U IRB bank se v dlouhodobějším horizontu snižují rizikové váhy vůči institucím a u retailových expozic zajištěných nemovitostmi. Průměrné rizikové váhy a velikost nejvýznamnějších kategorií expozic s přístupem IRB (v %; pravá osa: v bil. Kč) 7 6 5 4 3 2 1 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5 3/14 9/14 3/15 9/15 3/16 9/16 Ostatní expozice Expozice vůči institucím Expozice vůči cenrálním vládám a centrálním bankám Ostatní expozice vůči retailu (mimo SME) Expozice vůči retailu zajištěné nem. (mimo SME) Podnikové expozice, Pozn.: Značky spojené čárami udávají velikost rizikových vah pro jednotlivé kategorie expozic (levá osa). Výš ka sloupců udává velikost expozice (pravá osa). Barevné označení značek odpovídá barevnému označení sloupců. 6
Změny a heterogenita rizikových vah u hypotečních úvěrů Dlouhodobě příznivý ekonomický vývoj může vést k podhodnocení úvěrového rizika hypotečních úvěrů u IRB bank. K signálům růstu tohoto rizika patří zvýšení heterogenity rizikových vah napříč bankami za současného poklesu jejich mediánové hodnoty z 29 na 22 %. Rizikové váhy dle kategorií expozic u bank s IRB přístupem (v %) 1 8 6 4 2 Podnikové expozice Expozice vůči retailu zajištěné nem. (mimo SME) Ostatní expozice vůči retailu (mimo SME) Expozice vůči cenrálním Vládám a centrálním bankám 3/14 12/16 3/14 12/16 3/14 12/16 3/14 12/16 3/14 12/16 Minimum Maximum Median Expozice vůči institucím Pozn.: Do analýzy bylo zahrnuto devět bank a stavebních spořitelen, které alespoň pro část svého úvěrového portfolia používají ke stanovování rizikových vah IRB přístup. Z analýzy byly vynechány banky, které mají v dané kategorii expozice v hodnotě menší než 1 mld. Kč 61
V. Zátěžové testy bank 217 219
Základní scénář: Alternativní scénáře pro zátěžové testy založen na lednové prognóze ČNB zveřejněné ve Zprávě o inflaci I/217, předpokládá růst domácí ekonomiky v letech 217 219 a snižování nezaměstnanosti na horizontu scénáře. Nepříznivý scénář: návrat recese ve tvaru V s výrazným propadem HDP, propad ekonomiky do hluboké deflace, skokový nárůst výnosů vládních dluhopisů, výrazný růst nezaměstnanosti a pokles mezd vede k vyčerpání finančních rezerv části domácností a podniků, negativní vývoj způsobí růst úvěrového rizika a zapříčiní vysoké úvěrové ztráty. 63
Makroekonomický vývoj, úvěrové riziko a zátěžový scénář (1) Nepříznivý scénář zachycuje zejména riziko zhoršení kvality úvěrového portfolia v důsledku: zhoršení situace v zahraničí a následného poklesu domácí poptávky. Alternativní scénáře: vývoj růstu reálného HDP (meziročně v %) 6 4 2-2 -4-6 12/13 12/14 12/15 12/16 12/17 12/18 12/19 Základní scénář Nepříznivý scénář 64
Makroekonomický vývoj, úvěrové riziko a zátěžový scénář (2) Nepříznivý scénář obsahuje silný šok do nezaměstnanosti a cen nemovitostí. Alternativní scénáře: vývoj nezaměstnanosti (v %) 1 9 8 7 6 5 4 3 12/13 12/14 12/15 12/16 12/17 12/18 12/19 Alternativní scénáře: meziroční tempo růstu cen nemovitostí (v %) 15 1 5-5 -1-15 Základní scénář Nepříznivý scénář -2 12/13 12/14 12/15 12/16 12/17 12/18 12/19 Základní scénář Nepříznivý scénář 65
Makroekonomický vývoj, úvěrové riziko a zátěžový scénář (3) Součástí scénářů je i výrazný nárůst dlouhodobých úrokových sazeb, a to i v deflačním scénáři. Alternativní scénáře: vývoj 3M PRIBOR (v %) 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, 12/13 12/14 12/15 12/16 12/17 12/18 12/19 Základní scénář Nepříznivý scénář Alternativní scénáře: vývoj 5Y výnosu (v %) 4 15 1 3 5 2 1-5 -1-15 -1-2 12/13 12/13 12/14 12/14 12/15 12/15 12/16 12/16 12/17 12/17 12/18 12/18 12/19 12/19 Základní scénář Základní scénář Nepříznivý Nepříznivý scénář scénář 66
Zátěžové scénáře - tvrdý, avšak stále možný vývoj ČNB vychází při nastavení míry zátěže z historických zkušeností. V čase ekonomického růstu ČNB používá přísnější scénáře než v období recese. Vývoj HDP v období bankovních krizí (v %) 1 8 6 4 2-2 -4-6 -8-2 -18-16 -14-12 -1-8 -6-4 -2 2 4 6 8 1 12 Mezikvartilové rozpětí (Bank. krize v OECD zemích) Bankovní krize v OECD zemích (medián 198 212) Nepříznivý scénář (medián ZFS 21 217) Nepříznivé scénáře ve Zprávách o finanční stabilitě za období 21 217 (změna reálného HDP, meziročně v %) 1 8 6 4 2-2 -4-6 -8 25Q1 27Q2 29Q3 211Q4 214Q1 216Q2 218Q3 Dosavadní vývoj HDP 211Q1 213Q1 215Q1 216Q4 21Q1 212Q1 214Q1 216Q1 Pozn.: Testy v letech 21 a 211 probíhaly na dvouletém horizontu. Od roku 212 probíhají na horizontu tříletém. Šedá oblast zachycuje rozpětí datových revizí. 67
Podrobné výsledky zátěžových testů bank Dopad alternativních scénářů na bankovní sektor Základní scénář Nepříznivý scénář 217 218 219 217 218 219 Očekávané úvěrové ztráty (ztráty s mínusem) v mld. Kč -25,3-29,3-33,7-67,1-85,3-91,2 v % aktiv -,4 -,5 -,5-1,1-1,5-1,6 Zisky/ztráty z tržních rizik v mld. Kč -9, -5,3-9,3-16,3-5, -1,6 v % aktiv -,1 -,1 -,1 -,3 -,1, Výnosy ke krytí ztrát (upravený provozní zisk) v mld. Kč 73,9 74,4 74,7 66,4 52,8 38,4 v % aktiv 1,2 1,2 1,1 1,1,9,7 Zisk/ztráta před zdaněním v mld. Kč 39,6 39,8 31,7-16,9-37,6-54,4 v % aktiv,6,6,5 -,3 -,6-1, Kapitálový poměr ke konci období v % celkový 18,1 17,6 16,9 16,2 13,4 11,8 Tier 1 17,6 17,1 16,5 15,7 13, 11,4 Kapitálové injekce v mld. Kč,2 12,5 v % HDP,1,3 Počet bank s kapitálovým poměrem pod 8 % 1 8, výpočty ČNB 68
Výsledky zátěžových testů bank potvrzují odolnost sektoru V Základním scénáři se dostává pod 8 % jedna banka: jedná se o systémově nevýznamnou instituci, potřeba kapitálu,2 mld. Kč. V Nepříznivém scénáři by se pod 8% hranici dostalo 8 bank: banky tvoří 14 % aktiv sektoru, potřeba kapitálu cca 12,5 mld. Kč. Doplňující citlivostní analýza: ztráty z operačního rizika. Dopad alternativních scénářů na kapitálový poměr bankovního sektoru (v %) 2 18 16 14 12 1 8 6 4 12/13 12/14 12/15 12/16 12/17 12/18 12/19 Základní scénář Nepříznivý scénář Nepříznivý scénář zesílený o ztráty z operačního rizika, výpočty ČNB 69
Základem odolnosti sektoru je jeho ziskovost (1) V Základním scénáři jsou hlavními příčinami poklesu kapitálového poměru úvěrové ztráty, dividendová politika bank a navýšení expozic v důsledku růstu úvěrů. Kapitálový poměr zůstává robustní díky vysokým provozním ziskům (slouží jako výnosy ke krytí zejména úvěrových ztrát). Dekompozice změny kapitálového poměru bankovního sektoru v Základním scénáři (v %) 35 3 25 2 15 1 5 18,5 Kapitálový poměr (začátek testů) +11,2-4,5 Výnosy ke krytí ztrát Ztráty -3,9 Dividendy a daně -2,9 Změna expozic -1,4 Změna rizikových vah 16,9 Kapitálový poměr (konec testů), výpočty ČNB 7
Základem odolnosti sektoru je jeho ziskovost (2) I v Nepříznivém scénáři dokáží provozní zisky absorbovat vysoké ztráty z úvěrových portfolií. Úvěrové ztráty doprovází nárůst rizikových vah, který výrazně snižuje výsledný kapitálový poměr. Dekompozice změny kapitálového poměru bankovního sektoru v Nepříznivém scénáři (v %) 35 3 25 2 15 1 5 18,5 Kapitálový poměr (začátek testů) +1, -1,5 Výnosy ke krytí ztrát Ztráty -1,9 +,9-5,2 Dividendy a daně Změna expozic Změna rizikových vah 11,8 Kapitálový poměr (konec testů), výpočty ČNB 71
Zátěžový test s 5letým horizontem počítá s hromaděním rizik Výsledek potvrzuje důležitost vpředhledící makroobezřetnostní politiky v oblasti kapitálových rezerv. Nepříznivý scénář kombinuje dva roky vzestupné fáze cyklu, spojené s akumulací rizik, se třemi roky poklesu ekonomiky. Růst úvěrů a dividendová politika bank ve vzestupné fázi spolu s následnými úvěrovými ztrátami a zvýšením rizikových vah vedou k nižší kapitálové vybavenosti (9, %) než indikuje zátěžový test s 3letým horizontem (11,8 %). Alternativní scénáře: vývoj růstu reálného HDP (meziročně v %) 5 3 1-1 -3-5 -7 12/13 12/14 12/15 12/16 12/17 12/18 12/19 12/2 12/21 Dekompozice změny kapitálového poměru bankovního sektoru v Nepříznivém scénáři na 5letém horizontu (v %) 4 35 3 25 2 15 1 5 18,5 Kapitálový poměr (začátek testů) +16,8-15,2 Výnosy ke krytí ztrát, výpočty ČNB Základní scénář Prodloužený Nepříznivý scénář Ztráty -3,8 Dividendy a daně +,5 Změna expozic -6,8 Změna rizikových vah 9, Kapitálový poměr (konec testů) 72
VI. Testy likvidity, veřejných financí a úrokové riziko
Výsledky testů bilanční likvidity bank Bankovní sektor zůstává vůči likviditnímu riziku vysoce odolný. Odolnost ukazují dosažené hodnoty LCR (nyní požadováno 8 %) a NSFR (1 % od r. 218). Makrozátěžový test likvidity ČNB dokumentuje odolnost většiny bank vůči likviditnímu riziku i na ročním horizontu zátěže z Nepříznivého scénáře. Odolnost je dána silnou základnou klientských vkladů a vysokým podílem kvalitních a likvidních aktiv. Regulatorní ukazatele bilanční likvidity bank (v %, k 31. 12. 216) 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Celkem Velké banky Střední banky Malé banky Stavební spořitelny 124 116 13 182 145 188 167 171 421 882 NSFR LCR Pozn.: LCR je poměr likvidní rezervy a čistého odtoku likvidity bank na horizontu zátěže 3 dní dle nařízení EK 215/61. NSFR je poměr dostupných a požadovaných zdrojů stabilního financování bank dle Basel III. Výsledky zohledňují likviditní podskupiny a nezahrnují banky se státní účastí. 74
Změny ve struktuře likvidity domácích bank Používání měnového kurzu jako nástroje měnové politiky vedlo k nárůstu volné korunové likvidity držené nerezidenty a k mírné změně struktury bilance domácích bank. Nerezidenti ukládali koruny zejména do českých státních CP nebo u domácích bank. Domácím bankám se snížil objem držených českých státních CP a narostl podíl závazků za nerezidenty. Přebytek volné likvidity ukládaly domácí banky u ČNB. Vybrané položky bilancí domácího bankovního sektoru (v % k bilanční sumě) 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Aktiva 1/13 Aktiva 2/17 Závazky 1/13 Závazky 2/17 Pohl. za klienty a neobch. CP Klienti rezidenti Pohledávky za ÚI ÚI rezidenti Obchodovatelné CP Klienti nerezidenti Pokladna a pohl. za ČNB ÚI nerezidenti Pozn.: CP jako cenné papíry, ÚI jako úvěrové instituce. 75
Úrokové riziko českých státních dluhopisů (1) Výnosy českých státních dluhopisů krátkých splatností se mírně zvýšily. Částečně souvisí s odchodem nerezidentů (záporná úroveň portfoliové složky se mírně snížila) krátký konec výnosové křivky však zůstává záporný. Rozložení výnosu jednoletého českého státního dluhopisu (v %) 3 2 1-1 -2 1/9 4/11 1/12 4/14 1/15 4/17 Rizikově-neutrální výnos Termínová prémie Kreditní prémie Portfoliová složka Tržní výnos Pozn.: Hodnoty za 4/17 jsou k 13. 4. 217. 76
Úrokové riziko českých státních dluhopisů (2) Výnosy státních dluhopisů se u delších splatností se zvýšily výrazněji. Odráží pravděpodobně očekávaný růst měnověpolitických úrokových sazeb. Průměrná splatnost českých státních dluhopisů v portfoliu FIs: Banky 5,5 let, pojišťovny 9,5 let, penzijní fondy 7,1 let a investiční fondy 5 let. Domácí FIs jsou na úrokové riziko jednou ročně zátěžově testovány. Rozložení výnosu pětiletého českého státního dluhopisu (v %) 5 4 3 2 1-1 -2 1/9 4/11 1/12 4/14 1/15 4/17 Rizikově-neutrální výnos Termínová prémie Kreditní prémie Portfoliová složka Tržní výnos Pozn.: Hodnoty za 4/17 jsou k 13. 4. 217. 77
Riziko koncentrace českých státních cenných papírů v bilancích bank Očekávaní zhodnocení korunových aktiv motivovalo nerezidenty k nákupům českých státních CP (47 %). Docházelo k postupnému vytěsnění domácích finančních institucí. V bilancích bank se tím snížilo riziko koncentrace SCP. Podíl českých SCP na aktivech bank se meziročně snížil ze zhruba 11 % (3/216) na 8,5 % (3/217). Držitelé českých státních cenných papírů (% stavu českých korunových státních cenných papírů) 8 7 6 5 4 3 2 1 (1) (2) 3/13 9/13 3/14 9/14 3/15 9/15 3/16 9/16 3/17 Domácí finanční instituce Nerezidenti Pramen: MFČR, výpočty ČNB Pozn.: Svislé čáry označují poslední měsíční pozorování před (1) oznámením kurzového závazku ČNB 7. 11. 213, (2) spuštěním QE ECB 9. 3. 215. 78
Rizika spojená se svrchovanými expozicemi Ke svrchovaným expozicím nebude podle interní metodiky ČNB uplatňován v dalších 3 letech dodatečný kapitálový požadavek. Jako systémově významné byly i letos identifikovány expozice vůči českému vládnímu sektoru (ke konci 216 cca 65 mld. Kč), Úvěrové instituce s expozicí vyšší než 1 % použitelného kapitálu představují 67 % bilanční sumy sledovaných úvěrových institucí. jejich rizikovost (měřená ISR) v zátěžovém testu na horizontu 3 let nepřekročila prahové hodnoty 5 %, resp. 8 % stanovené interní metodikou. Zátěžový test českých veřejných financí Indikátor svrchovaného rizika (ISR; v %) Nepříznivý scénář 217 218 219 Prahová hodnota,23,8,27 8, % (nepodmíněně) 5, % (při potvrzení další analýzou) Ke zvýšenému ISR přispěl rostoucí primární deficit v Nepříznivém scénáři i vysoký podíl nerezidentů na držbě českého státního dluhu. 79
Tematické články v ZFS 216/217 Proticyklická kapitálová rezerva v České republice Jan Hájek, Jan Frait, Miroslav Plašil Šetření úvěrových podmínek bank Eva Hromádková, Oldřich Koza, Petr Polák Rozklad výnosové křivky českých státních dluhopisů Adam Kučera, Michal Dvořák, Zlatuše Komárková 8
Děkujeme za pozornost Více informací o nové Zprávě o finanční stabilitě 216/217 naleznete na stránkách http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/