Makroobezřetnostní politika a její implikace

Transkript

1 Makroobezřetnostní politika a její implikace Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady Spoločné zasadnutie vedenia Národohospodárskej fakulty EU v Bratislave a Národohospodářské fakulty VŠE v Prahe s vedeniami Národnej banky Slovenska a Českej národnej banky Starý Smokovec, Vysoké Tatry

2 Bilance a intenzita rizik V eurozóně zůstávají rizika pro finanční stabilitu vysoká. Na finančních trzích došlo k dílčí stabilizaci a obnovila se likvidita i na trzích rizikovějších aktiv. Vyhlídky reálné ekonomické aktivity se diametrálně nezlepšují. Současná stabilita v eurozóně je křehká. Nelze vyloučit návrat silného napětí v důsledku vzájemné interakce mezi riziky v bankovních bilancích, klesající ekonomickou aktivitou a svrchovaným rizikem. Dopad budou mít připravovaná regulatorní opatření. 2

3 Hloubka finančního zprostředkování Podíl finančních aktiv na HDP v ČR i SR je ve srovnání s eurozónou nadále na relativně nízké úrovni % HDP % HDP EA PT DE AT SI CZ HU PL SK 0 EA DE CZ SK Pozn: Aktiva finančních institucí (bez centrálních bank) v % HDP, data za rok 2012 Zdroj: ČNB, ECB, Eurostat, centrální banky 3

4 Zadlužení soukromého sektoru bankovní úvěry/hdp Slovak Republic Romania Poland Lithuania Latvia Hungary Estonia Czech Republic Bulgaria CEE countries United Kingdom Sweden Spain Slovenia Portugal Netherlands Malta Luxembourg Italy Ireland Greece Germany France Finland Denmark Cyprus Belgium Austria Zdroj: ČNB, Eurostat, IMF 4

5 Hodnocení pozice ve finančním cyklu Pro český finanční sektor nevznikají rizika z titulu nadměrného růstu úvěrů. V případě možnosti využít proticyklický kapitálový polštář by ČNB pro následující období nastavila jeho hodnotu pro expozice v domácí ekonomice na nulu. Vyhodnocení zadlužení reálného sektoru v ČR (v %; pouze bankovní úvěry) /04 03/06 03/08 03/10 03/12 03/14 03/16 Úvěry k HDP Odhad rovnovážné hodnoty dle ekonomických fundamentů Dlouhodobý trend dle HP filtru (lambda dle Basel III) Pramen: IMF IFS, ČNB, výpočty ČNB 5

6 Hodnocení vnitřních rizik Akutní riziko pro finanční stabilitu vyžadující bezprostřední opatření nebylo identifikováno. Rizikem pro český bankovní sektor je nárůst úvěrových ztrát v důsledku pokračování nepříznivého vývoje ekonomické aktivity. Úvěrové riziko v bilancích bank je zvýšené a rostoucí. Krytí úvěrů v selhání opravnými položkami je snížené. Při setrvalé recesi nelze vyloučit nelineárně rychlý nárůst míry úvěrového selhání i ztrátovosti z pohledávek. Banky čelí rovněž značným tlakům na pokles stabilních složek zisku (zejména úrokového zisku a zisku z poplatků a provizí). Existuje několik potenciálních vnitřních zdrojů systémového rizika Postupně se rozvíjí rizika spojená s úvěrováním nemovitostního sektoru. Narůstají rizika spojená se svrchovanými expozicemi (riziko koncentrace, úrokové riziko). 6

7 Hodnocení vnějších rizik (1) Z pohledu vzájemné provázanosti českých bank a jejich mateřských skupin byl vývoj v posledním období spíše příznivý. Hrubé expozice domácích bank na jejich mateřské skupiny poklesly, k čemuž přispěla i změna regulatorních limitů stanovených ČNB v roce Hrubá a upravená expozice vůči mateřské skupině (v %; expozice k regulatornímu kapitálu) Hrubá expozice Upravená expozice Pramen: ČNB 7

8 Hodnocení vnějších rizik (2) Vnější bilance ČR se v roce 2012 vyvíjela vcelku příznivě. Výjimkou je vývoj čistého zahraničního zadlužení vlády, které již čtvrtým rokem pokračovalo v trendovém nárůstu. Mezi 2008 a 2012 se zvýšilo z 290 mld. Kč na téměř 550 mld. Kč. Rizikem by se mohla stát snaha získávat v budoucnosti ve značně větším rozsahu zdroje pro financování vládního dluhu na zahraničních trzích. Vývoj podílu vládního dluhu na HDP, hrubé výpůjční potřeby vlády a čistého zahraničního zadlužení vlády (v % na levé ose, v mld. Kč na pravé ose) Dluh na HDP Výpůjční potřeba vlády (pravá osa) Čisté zahraniční zadlužení vlády (pravá osa) Pramen: ČSÚ, ČNB, MF ČR Pozn.: Byly použity odhady ČNB pro podíl dluhu na HDP pro a odhady MF ČR pro výpůjční potřeby ústřední vlády

9 Hodnocení vnějších rizik (3) Existuje řada krátkodobých až střednědobých rizik vnějšího původu souvisejících s makroekonomickým prostředím ve vyspělých zemích (slabá ekonomická aktivita, honba za výnosem v prostředí nízkých úrokových sazeb), přístupem autorit eurozóny k řešení krize (pomalá rekapitalizace a restrukturalizace bankovních sektorů), některými částmi projektu bankovní unie eurozóny, kvantitativním uvolňováním a nízkou cenou peněz. 9

10 Kroky k udržení důvěry ve stabilitu bankovního sektoru ČNB bude nadále věnovat zvýšenou pozornost sledování kvality úvěrových portfolií bank a družstevních záložen. Obzvláště důležité je udržování robustních kapitálových polštářů u těch bank, které jsou vzhledem ke svému postavení a charakteru systémově významné. Vzhledem k dominantní roli bank v českém finančním sektoru a rozhodujícímu tržnímu podílu několika velkých bank je ČNB připravena stanovit pro tyto instituce kapitálové přirážky v souladu s novým regulatorním balíkem CRD IV/CRR (viz dále). 10

11 Zátěžové testy (květen 2013) Odolnost domácího finančního systému je prověřována pomocí zátěžových testů bank, pojišťoven a penzijních fondů. Základní scénář reprezentuje vývoj, který považuje ČNB za nejpravděpodobnější. Předpokládá pokračování poklesu domácí ekonomiky a nárůst nezaměstnanosti v roce 2013, k oživení dojde v roce Nárůst úvěrového rizika pro všechny úvěrové segmenty. Zátěžový scénář Vleklá deprese zachycuje riziko dlouhotrvajícího výrazného poklesu domácí ekonomické aktivity. Dlouhotrvající pokles domácí ekonomické aktivity. Vyčerpání finančních rezerv části domácností a podniků zapříčiní výrazné zhoršení jejich schopnosti splácet dříve přijaté závazky. Podstatný růst míry defaultu jak v sektoru nefinančních podniků, tak domácností. Pokles provozního zisku bank. 11

12 Alternativní scénáře pro zátěžové testy Alternativní scénáře: vývoj růstu reálného HDP Alternativní scénáře: vývoj měnového kurzu (v %) (CZK/EUR) /10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 03/16 03/10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 03/16 Základní scénář Vleklá deprese Základní scénář Vleklá deprese Alternativní scénáře: vývoj inflace Alternativní scénáře: vývoj 3M Pribor (v %) (v %) inflační cíl /10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 03/16 Základní scénář Vleklá deprese 0 03/10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 03/16 Základní scénář Vleklá deprese 12

13 Výsledky zátěžových testů bank V Základním scénáři se dostávají dvě banky pod 8% hranici. Jejich bilance dosahuje pouze 1 % aktiv sektoru jako celku. Ve scénáři Vleklá deprese by se pod 8% hranici dostalo 13 bank. Bilance činí 17 % aktiv sektoru. Potřeba kapitálu k dorovnání na 8 % CAR by činila necelých 16 mld. Kč (0,4 % HDP). Kapitálová přiměřenost neklesá výrazně pod 12 %. Vývoj kapitálové přiměřenosti dle scénářů (v %) /10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 03/16 Pramen: ČNB, výpočty ČNB Základní scénář Vleklá deprese Pozn.: Český bankovní sektor držel k 1. čtvrtletí 2013 celkový regulatorní kapitál ve výši přibližně 320 mld. Kč, přičemž kapitálová přiměřenost dosahovala 16,4 %. 13

14 Citlivostní analýzy zátěžových testů Zátěžový scénář Vleklá deprese je v citlivostních analýzách doplněn o další šoky: eskalace dluhové krize eurozóny ( ztráta důvěry ), znehodnocení části expozic domácích bank vůči svým mateřským skupinám, déle trvající recesi, která způsobí výrazný nárůst úvěrových ztrát bankovního sektoru, pád největších dlužníků každé banky. 14

15 Vybrané citlivostní analýzy zátěžového scénáře (1) Zátěžový scénář Vleklá deprese byl doplněn o další citlivostní analýzy. Ztráta důvěry vede k růstu výnosů ze státních dluhopisů a dílčímu znehodnocení expozic vůči zadluženým zemím EU. K tomu je pak přidáno částečné znehodnocení expozic 5 největších domácích bank vůči svým mateřským skupinám. Celkově CAR klesá pod 10 %. 14 bank by potřebovalo navýšit kapitál o více než 31 mld. Kč (0,8 % HDP). Vývoj kapitálové přiměřenosti dle scénářů (v %) /10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 03/16 Základní scénář Vleklá deprese Vleklá deprese a ztráta důvěry + ztráta 50 % upravených expozic na mateřské skupiny Pramen: ČNB, výpočty ČNB 15

16 Vybrané citlivostní analýzy zátěžového scénáře (2) Další citlivostní analýza nad zátěžovým scénářem hodnotí dopady ještě delší recese na celém 3letém horizontu se silnějšími deflačními tlaky. Vyšší pokles příjmů domácností a podniků vede k dalšímu omezení spotřeby a investic. Vyčerpání finančních rezerv způsobí růst míry nesplácení dříve přijatých závazků. 14 bank by potřebovalo navýšit kapitál o 29 mld. Kč (0,7 % HDP). Sektor jako celek zůstává odolný i pro tyto silně zátěžové scénáře. Vývoj kapitálové přiměřenosti dle scénářů (v %) /10 03/11 03/12 03/13 03/14 03/15 03/16 Pramen: ČNB, výpočty ČNB Základní scénář Vleklá deprese Zesílená vleklá deprese 16

17 Rizika koncentrace se nezvyšují Koncentrace 3 největších klientských úvěrových expozic v portfoliu úvěrů právnickým osobám mírně klesá (pohybuje se kolem 13 %). Zvyšuje se však podíl zcela nezajištěných pohledávek (cca 53 %). Je testován pád 3 největších dlužníků každé banky s předpokladem 50% LGD. Kapitálová přiměřenost sektoru klesá k 10,8 %. Tento výsledek lze hodnotit pozitivně, vzhledem k extrémnímu předpokladu scénáře. Dopad pádu tří největších dlužníků každé banky (v %; v rámci scénáře Vlek lá deprese a ztráta důvěry, LGD = 50 %) 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Bez pádu dlužníků Pramen: ČNB, výpočty ČNB Pád dlužníků (bilanční expozice) Úvěrové ztráty v roce 2013 (v % aktiv) Pád dlužníků (bil. i mimobil. expozice) Kapitálová přiměřenost ke konci roku 2013 (v %, pr. osa) 14,0 13,5 13,0 12,5 12,0 11,5 11,0 10,5 10,0 17

18 Hodnocení výsledků zátěžových testů Zátěžové testy a další analýzy ukazují, že český bankovní sektor je na případné zátěžové situace dobře připraven. Banky disponují vysokým kapitálovým polštářem, který umožňuje absorbovat negativní šoky a udržet celkovou kapitálovou přiměřenost sektoru dostatečně nad 8% regulatorní hranicí i v případě velmi nepříznivého scénáře. Udržení vysoké míry důvěry veřejnosti a investorů ve stabilitu českého bankovního sektoru v současném nepříznivém ekonomickém prostředí vyžaduje zachování vysoké schopnosti bank absorbovat potenciální ztráty. Lze využít nové makroobezřetnostní kapitálové polštáře (přirážky) v rámci schválených pravidel CRD IV (viz dále). 18

19 Srovnání zátěžových scénářů EBA vs. ČNB Ve srovnání s posledními zátěžovými scénáři EBA z roku 2011 (EU-wide stress test) pracuje ČNB v poslední Zprávě o finanční stabilitě 2012/13 s pomalejším růstem HDP v základním scénáři a výrazně vyššími propady HDP v nepříznivém scénáři. Vývoj HDP v zátěžových scénářích EBA 2011 vs. Zprávě o finanční stabilitě 2012/13. (v %) EBA Baseline EBA Adverse ZFS Baseline ZFS Vleklá deprese Pramen: EBA, ČNB

20 Srovnání zátěžových scénářů EBA vs. ČNB (2) Parametry úvěrového rizika EBA testů (PD, LGD) jsou rovněž mírnější než u testů ČNB. Celková výše zátěže je ilustrována součinem PDxLGD (tzv. Loss Rate) pro základní uvažovaná bankovní portfolia. Pro nepříznivý recesní scénář jsou předpoklady ČNB razantnější zejména v segmentu úvěrů podnikům. Vývoj Loss Rate (PDxLGD) v zátěžových scénářích EBA 2011 vs. Zprávě o finanční stabilitě 2012/13. (v %) EBA Baseline EBA Adverse Úvěry podnikům Úvěry na bydlení Spotř. úvěry ZFS Baseline ZFS Vleklá deprese Pramen: EBA, ČNB 20

21 Kapitálové požadavky v rámci CRD IV/CRR Kapitálový poměr musí dosahovat minimálně: 4,5 % pro CET1 (Common Equity Tier 1) kapitál 6 % pro T1 (Tier 1) kapitál 8 % pro celkový kapitál Kromě těchto požadavků může regulatorní autorita bankám uložit i dodatečné kapitálové polštáře : bezpečnostní rezervu (conservation buffer CB) rezervu pro systémové riziko (systemic risk buffer SRB) proticyklickou rezervu (countercyclical buffer CCB) ČNB je připravena uvedené možnosti využít a nastavit dodatečnou kapitálovou rezervu i v závislosti na velikosti a významu bank 21

22 Přehled kapitálových rezerv kde se nacházíme ZFS 2012/ v nejbližších 2 letech ČNB zavedení této rezervy nepředpokládá uplatnění či neuplatnění národních diskrecí 22

23 Děkuji za pozornost 23