Obchod doména spotřebitele 24. května 2006, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Obchod doména spotřebitele 24. května 2006, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR TEZE Obchod v České republice v polovině první dekády 21. století (po vstupu do EU); rozhodující makroekonomické souvislosti a vývojové trendy jednotlivých součástí obchodního podnikání (maloobchod, velkoobchod, pohostinství, turismus), postavení v mezinárodním obchodě; změny v dynamice a struktuře vnitřního spotřebitelského trhu a ve formách a formátech obchodního podnikání, impulsy vyvolané vstupem na jednotný vnitřní trh a jeho blízké perspektivy; resortní politika ve vnitřním obchodě; přípravy obchodu a cestovního ruchu na jednotnou evropskou měnu. Současné a budoucí strategie a cíle podnikatelských a profesních institucí v obchodě se zaměřením na kultivaci, zdokonalování a simplifikaci podnikatelských podmínek, korektní obchodní soutěž, únosnou míru regulace, využívání autoregulačních principů v managementu a konstruktivní kooperace se státní správou. Dosahovaná úroveň a nástroje ochrany spotřebitele na vnitřním trhu zboží a služeb ČR; nové cíle, úkoly a nástroje spotřebitelské politiky do roku 2010; stav, souvislosti a předpokládané postupy transpozice prostředků ochrany spotřebitele na vnitřním trhu EU, rozvoj znalostní základny ochrany spotřebitele s maximem účinků ve prospěch spotřebitele a minimem negativních dopadů na podnikatelskou sféru. Specifika ochrany vnitřního trhu a spotřebitele v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti výrobků i služeb; rozvoj činnosti spotřebitelských organizací, úloha tržního dozoru; nové aspekty ochrany spotřebitele plynoucí z udržitelného rozvoje spotřeby, z rozšiřování internetového obchodu, z rozvoje turismu a provozovatelů služeb cestovního ruchu, z příhraničního obchodu v rámci EU. SPOLUPOŘADATELÉ Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR sdružení Korektní podnikání POŘADATEL MAG CONSULTING s.r.o. www.magconsulting.cz 1

Přehled: Koncepce spotřebitelské politiky na léta 2006 2010, Ing. Josef Tržický, MPO příspěvky: Ing. Josef Tržický, Ministerstvo průmyslu a obchodu Otázky vnitřního obchodu Doc. Ing. Michal Ševera, CSc., Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, GfK Praha Pohled na vývoj nákupních podmínek v ČR preferované typy prodejen, Příprava přechodu ČR na euro Jan Wiesner, Hospodářská komora ČR, SČMVD, Sdružení Korektní podnikání Negativní jevy v podnikání Doc. Ing. Dana Zadražilová, CSc., Vysoká škola ekonomická Vývoj maloobchodu v ČR Mgr. Marek Jahůdka, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Návrh integrovaného operačního programu v cestovním ruchu pro rok 2007-2013 Ing. František Sládek, CSc., Ministerstvo zemědělství Zajištění bezpečnosti potravin v ČR JUDr. Marie Moravcová, Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR Dr. Pavla Podskalská, Lobby ČR Příběh Jak podnikatel okradl podnikatele Ing. David Šmejkal, Sdružení obrany spotřebitelů Sdružení obrany spotřebitele v souvislosti s obchodem PhDr. Stanislav Voleman, Asociace průvodců ČR Globální vývoj v oboru 2

Ing. Josef Tržický, Ministerstvo průmyslu a obchodu Koncepce spotřebitelské politiky na léta 2006 2010 Vláda si klade za cíl zajistit, aby byla ochrana spotřebitele v České republice na úrovni srovnatelné s nejvyspělejšími státy EU a aby odpovídala potřebám 21. století. Uplatňovaný režim bude nadále zajišťovat spotřebitelům dostatečnou ochranu a poskytovat jim za tím účelem odpovídající nástroje, přičemž budou podporovány otevřené, konkurenceschopné a inovativní trhy. Spotřebitelé proto musí být vybaveni schopnostmi, znalostmi, informacemi a důvěrou ve svá spotřebitelská práva. Spotřebitelská práva musí být jasná a srozumitelná. Spotřebitelé musí mít přístup k odpovídajícím a přiměřeným poradenským zdrojům a musí mít vytvořeny podmínky a prostředky k tomu, aby se domohli práva, včetně možnosti využití alternativního řešení sporů mimosoudní cestou. Mezi základní cíle spotřebitelské politiky v období 2006 2010 bude patřit ochrana spotřebitelů před riziky a hrozbami, které sám nemůže ovlivnit (především bezpečnost výrobků a služeb, spotřebitelské aspekty související s užíváním nových technologií včetně elektronického obchodování a obchodování mobilním telefonem, etické chování podnikatelů), dále schopnost spotřebitelů lépe se rozhodovat o svých zájmech, zohledňování zájmů spotřebitelů v ostatních politikách, včetně přípravy právních předpisů s dopady na spotřebitele, jakož i aktivní účast na dění v Evropské unii i jiných mezinárodních organizacích. Koncepce pro léta 2006 2010 zároveň sleduje zajištění základních a obecně uznávaných základních práv spotřebitelů, kterými jsou práva na: ochranu zdraví a bezpečnost ochranu ekonomických zájmů odškodnění informace a výchovu zastoupení při řešení uplatňování nároků sdružování k ochraně zájmů spotřebitelů odpovědnou volbu ve vztahu k životnímu prostředí a sociálním dopadům spotřeby. Při postupném naplňování cílů Koncepce spotřebitelské politiky se všechny dotčené subjekty (orgány státní správy, dozorové organizace, spotřebitelské organizace i sami spotřebitelé) budou muset vyrovnávat s novými podmínkami, které na ně budou působit. Určitě je třeba si uvědomit, že již nyní dochází k nárůstu přeshraničního obchodování se zbožím a službami, zejména na vnitřním trhu EU. Služby se neustále rozvíjejí, a to včetně služeb finančních a služeb v obecném zájmu, jako jsou například služby spojené s dodáváním elektřiny, plynu, vody, s dopravou a telekomunikačními službami. I v těchto oblastech bude nutné důsledně dbát na ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů a uplatňovat ji. Rychle se rozvíjejí i technologie a vznikají tak nové bezprecedentní situace, s nimiž musí spotřebitelé i příslušné dozorové orgány počítat (např. otázky možností přehrávání CD nebo DVD na některých zařízeních, nemožnost pořizování jejich kopií, regionální omezení jejich použití, apod.). Ke splnění obecných cílů spotřebitelské politiky pro nadcházející období je třeba stanovit základní priority. Tyto priority byly vytipovány následovně, avšak s výhradou jejich určitých modifikací souvisejících s vývojem dané i souvisejících oblastí: zvyšování znalostní úrovně v oblasti ochrany spotřebitelů, rozvoj pro-aktivních informačních a vzdělávacích aktivit ve prospěch spotřebitelů; bezpečnost výrobků a služeb; zvýšení efektivity regulace oblasti; podpora samoregulace, dialogu státních institucí se spotřebiteli a dialogu mezi podnikateli a spotřebiteli; zvýšení účinnosti tržního dozoru; podpora rozvoje mimosoudního řešení spotřebitelských sporů; podpora činnosti a rozvoje spotřebitelských organizací; podpora aktivit souvisejících s realizací udržitelného rozvoje spotřeby, např. cestou změny vzorců spotřeby. 1. Základní priority ochrany spotřebitele v letech 2006 2010 A. Zvyšování znalostní úrovně v oblasti ochrany spotřebitelů včetně mapování nových trendů na trhu ovlivňujících ekonomické a další aspekty rozhodování spotřebitelů. Rozvoj znalostní základny je nezbytný pro výběr vhodných instrumentů spotřebitelské politiky, zejména pro dosažení maximálních výsledků s minimálními negativními důsledky na podnikatelskou sféru. Tato priorita je plně v souladu s připravovaným evropským Akčním programem společenství v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele na léta 2007 2013. Česká republika se bude aktivně podílet na mezinárodních studiích a dílčích analýzách zastřešovaných Evropskou komisí s cílem vytvořit informační základnu pro přípravu nových směrů evropské spotřebitelské politiky. Jedná se zejména o systémy umožňující srovnání cen, indikaci spotřebitelských postojů a míry jejich spokojenosti, posílení 3

bezpečnosti výrobků a služeb, omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí, ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů při využívání telekomunikačních služeb, nákupu energií, poskytování dopravních služeb apod. Spotřebitelské organizace budou mít možnost podílet se na rozvoji znalostní základny prostřednictvím svých vlastních průzkumů a vyhodnocování spotřebitelských dotazů či podání a využívat vybudovanou informační základnu. B. Zvýšení efektivity regulace v oblasti ochrany spotřebitelů V souvislosti s rekodifikací občanského zákoníku, revizí evropského spotřebitelského práva a přijetím nových právních předpisů na úrovni Evropských společenství vzniká příležitost pro analýzu existující české spotřebitelské legislativy a její úpravu. V oblasti ochrany práv spotřebitele před nebezpečnými a zdraví ohrožujícími výrobky je třeba zajistit důsledné a efektivní vymáhání práva prostřednictvím orgánů dozoru nad trhem, spolupracovat v této oblasti jak na národní úrovni, tak s Evropskou komisí a jejími výstražnými systémy a s dozorovými orgány ostatních členských států. Tato součinnost může mít různé podoby, od konkrétní spolupráce při šetření případu až po účast v organizacích či sdruženích, zabývajících se otázkami sjednocení postupů a metodologií posuzování rizik, vytvářením databáze prověřovaných výrobků apod. Takovou organizací je například evropská PROSAFE (Product Safety Enforcement Forum of Europe). Zároveň je žádoucí podporovat vytváření etických kodexů souvisejících s výrobou i prodejem výrobků a poskytováním služeb. Vedle ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů je třeba nadále posilovat ochranu jejich ekonomických zájmů, a to jak formou legislativních úprav, tak také prostřednictvím poskytovaných informací o právech a o způsobech jejich uplatnění. Nezbytné jsou účinné nástroje k jejich vymáhání a k vytvoření prostředí s nezbytnou regulací omezující porušování těchto zájmů. Jedním z důležitých úkolů budoucího období v této oblasti bude provedení transpozice Směrnice ES /29/ES o nekalých obchodních praktikách a zajištění odpovídající úrovně efektivního vymáhání práva. V souvislosti s touto novou právní úpravou a v návaznosti na probíhající rekodifikaci občanského zákoníku bude účelné podrobit revizi i stávající zákon o ochraně spotřebitele, přizpůsobit jej novým podmínkám. Ochrana spotřebitele proti nesprávnému měření v obchodních a správních transakcích je jednou ze základních úloh legální metrologie, zabývající se měřidly podřízenými zákonem dané kontrole. Problémy, které musí být v nejbližší době řešeny, souvisí s úlohami legální metrologie v oblasti harmonizované s Evropskou unií a na druhé straně v oblasti neharmonizované, podřízené národní úpravě, kde je cílem dosažení co nejvyšší úrovně slučitelnosti systémů. Je také třeba nalézt optimální řešení pro měřidla, která nejsou pod režimem zákona č. 505/1990 Sb.,o metrologii, ve znění pozdějších předpisů a která jsou vzhledem ke svému významu podřízena rezortním předpisům (například v oblasti dopravy, potravin, zdravotnictví). Chování podnikatelů poškozující ekonomické zájmy spotřebitelů se objevuje nově v souvislosti s liberalizací některých síťových odvětví, jako jsou energetika a telekomunikace. Nárůst spotřebitelských stížností lze očekávat ve službách, zejména finančních a cestovních, a v souvislosti s rozvíjejícím se elektronickým obchodováním. S rozvojem nových digitálních technologií se nově objevuje také potřeba chránit spotřebitele právě v souvislosti s jejich využíváním. Při přípravě legislativy a dalších regulativních kroků v oblasti ochrany spotřebitele bude přihlíženo též k uplatňování aspektů a principů Strategie udržitelného rozvoje v České republice přijaté v roce 2004 a zejména Rámce programů udržitelné spotřeby a výroby schváleného Radou vlády pro udržitelný rozvoj v roce. Při přípravě legislativních opatření bude nadále pokračovat nastolený trend zapojování spotřebitelů (prostřednictvím nevládních občanských sdružení) i zástupců podnikatelů do legislativního procesu. Základem bude nejen informování příslušných zástupců těchto subjektů o legislativních změnách, a to jak na národní tak i evropské úrovni, ale pokračovat bude již dnes uplatňovaný princip jejich postavení jako připomínkového místa při tvorbě právního předpisu. Pokud jde o evropskou legislativu, je třeba aktivně participovat na přípravě nových právních předpisů (jak v oblasti ochrany spotřebitele, tak v oblastech s dopady na spotřebitele, jako např. u směrnice o službách), jakož i na připravovanou revizi spotřebitelského acquis. C. Podpora uplatňování principů samoregulace, dialogu státních institucí se spotřebiteli a dialogu mezi spotřebiteli a podnikateli V této oblasti půjde především o: podporu vzniku kodexů etického chování a dalších aktivit podnikatelských subjektů, včetně vytváření nástrojů k zajištění praktické realizace těchto kodexů tak, aby bylo zajištěno jejich důsledné uplatňování ze strany podnikatelů, prohlubování dialogu spotřebitelů se státními institucemi, především ve formě vytváření podmínek pro účast spotřebitelů resp. jejich zástupců při projednávání záležitostí dotýkajících se spotřebitelů; možnost uplatnit připomínky v rámci legislativního procesu, zapojení do různých pracovních skupin ke konkrétním okruhům, např. vytváření norem, podporu a budování kapacit spotřebitelských organizací, posilování spotřebitelských organizací a jejich kapacit, a to i do oblastí a regionů, reprezentaci zájmů spotřebitelů na evropských a mezinárodních fórech, zejména prohloubení účasti zástupců spotřebitelů v oblasti standardizace, podporu dodržování principu komplexního plánování (design for all) tak, aby navrhovaná řešení vyhovovala všem spotřebitelům, tedy i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, prohlubování dialogu mezi zástupci spotřebitelů a podnikateli. 4

Samoregulace je považována za vhodnou formu kultivace tržního prostředí. Lze ji chápat i jako prevenci před neodpovědným a manipulativním chováním podnikatelů vůči ekonomicky slabším spotřebitelům. Aby samoregulativní opatření nebyla pouhou deklarací, musí obsahovat také transparentní nástroje pro vynucení plnění závazků. Dialog mezi spotřebiteli a podnikateli napomáhá k hledání efektivních řešení problémů z každodenní praxe. Dialog se spotřebiteli a státními institucemi je jednou z nezbytných podmínek pro účinné definování cílů a následně i pro jejich naplňování. D. Zvýšení účinnosti tržního dozoru Účinnost tržního dozoru je třeba nadále zvyšovat v oblastech: bezpečnosti výrobků a služeb na trhu, včetně zapojení do výstražných informačních systémů o výskytu nebezpečných výrobků na vnitřním trhu ES, ochrany ekonomických zájmů spotřebitelů, finančních a cestovních služeb, e-commerce, reakce a hledání odpovídajících nástrojů při řešení poškozování spotřebitelů v souvislosti s novými problémy, jako jsou např. obchody uzavírané mobilními telefony, omezené možnosti využívání nových technologií, účinné spolupráce orgánů tržního dozoru v rámci jednotného vnitřního trhu ES, vzdělávání osob odpovědných za vymáhání práva, vytvoření uživatelsky přátelského vzájemně provázaného systému informací dozorových orgánů přístupných široké spotřebitelské veřejnosti. Působnost orgánů dozoru byla profilována přijímanou legislativou již od konce devadesátých let. V současné době je rozdělení kompetencí v zásadě takové, že nedochází k překrývání kompetencí. S ohledem na velmi obsáhlou věcnou problematiku jednotlivých aspektů ochrany spotřebitele (potraviny, technické požadavky na výrobky, nebezpečné chemické látky, apod.) a s ohledem na strukturu a organizační začlenění dozorových orgánů v ostatních členských státech. Koncepce proto nepředpokládá vytvoření jednoho univerzálního kontrolního orgánu pro otázky ochrany spotřebitele. V prostředí vnitřního trhu je vedle spolupráce na národní úrovni nezbytná také součinnost s orgány dozoru jednotlivých členských států. V návaznosti na přijaté Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2006/2004, o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele, budou od konce roku 2006 aplikovány nové kontrolní postupy v přeshraniční spolupráci orgánů dozoru jednotlivých členských států. Aplikace tohoto nařízení sleduje jeden z hlavních cílů, a tím je zajištění vymahatelnosti práva na celém jednotném trhu Evropské unie. Tím bude posílena ochrana práv spotřebitelů především v oblastech přeshraničních prodejů a poskytování služeb, tedy i těch, které souvisí s novými formami prodeje, jako je například prodej prostřednictvím internetu, telekomunikačních prostředků apod. Tato nová forma přeshraniční spolupráce v oblasti dozoru nad trhem ve svém důsledku povede i k posílení důvěry spotřebitelů v tyto nové formy prodeje. Pro posílení postavení spotřebitelů a pro zlepšení jejich orientace na trhu je nezbytné, aby dozorové orgány v mezích daných právními předpisy rozšířily aktivity související se zveřejňováním informací o výsledcích kontrol. E. Podpora rozvoje institutu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů Institut mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je celosvětově považován za rychlý, levný a vhodný způsob vyřešení nároku spotřebitele. Formou mediace či rozhodčího řízení lze úspěšně řešit spory mezi spotřebiteli a podnikateli, které by jinak musely být řešeny soudní cestou. Metody alternativního řešení sporů nejsou dosud v České republice příliš rozšířené. Jejich potřeba však neustále narůstá a bude důležité zvolit a právně zakotvit takový model, který by byl pro řešení spotřebitelských sporů efektivní a současně nezatěžující ani pro jednu ze zúčastněných stran. U formy mediace spotřebitelského sporu půjde o zkvalitňování již dnes prováděných aktivit, zejména ze strany nevládních spotřebitelských organizací v rámci jejich projektů a jejich podporu ze strany státních orgánů. Ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu budou i nadále na tyto projekty poskytovány finanční dotace. Zároveň bude účelné zvýšit informovanost spotřebitelské veřejnosti o možnosti využití této formy řešení sporu. Zvýšená podpora ze strany státu přispěje i k upevnění postavení nevládních spotřebitelských organizací - mediátora - v očích podnikatelů. Pokud se týká rozhodčího řízení pro spotřebitelské spory, bude nutné posoudit stávající právní úpravu a vhodnost či možnost jejího použití v celé šíři spotřebitelských sporů se zohledněním některých jejich specifik (konkludentní uzavírání smluv, odpovědnost za vady věci, apod.) a následně navrhnout právní úpravu tak, aby byla zajištěna snadná přístupnost spotřebitele k této formě mimosoudního řešení sporů. 5

F. Rozvoj pro-aktivních informačních a vzdělávacích aktivit ve prospěch spotřebitelů Podpora fungování a rozvoje aktivit Evropského spotřebitelského centra Podpora vzdělávání spotřebitelů Podpora aktivit zaměřených na zvyšování informovanosti spotřebitelů Podpora zavádění konkrétních programů udržitelné spotřeby Publikace Internet Medializace spotřebitelských práv Je třeba nadále posilovat a zlepšovat komunikaci s občany s cílem poskytnout jim nezbytné informace důležité pro ochranu jejich spotřebitelských zájmů, především pro jejich kvalifikované rozhodnutí o nakupovaném zboží nebo službách, mj. i ve vztahu k udržitelnosti jejich spotřebitelské volby. Budou podporovány projekty nevládních spotřebitelských organizací se zaměřením na posílení informací spotřebitelům o technických, bezpečnostních a zdravotních parametrech vybraných druhů výrobků v celém řetězci: výrobce, distributor, prodejce, spotřebitel. Komunikace musí být rozvíjena na úrovni orgánů státní správy, dozorových orgánů i spotřebitelských organizací. Důležité je i informování spotřebitelů o výsledcích kontrol prováděných na trhu, např. pokud jde o ceny, přeshraniční nákupy a související řešení sporů, podvody, nehody a zranění, apod. Neméně významné je zpracování informací od spotřebitelů (stížností nebo jiných vyjádření) a jejich promítnutí do následných opatření spotřebitelské politiky. Podpora možnosti aktivního vymáhání práv ze strany spotřebitelů je významnou součástí zajištění vysoké úrovně jejich ochrany. Z tohoto důvodu musí být podporován zájem spotřebitelů na vzdělávání a informování o relevantních oblastech práva a pod. Programy udržitelné spotřeby vytvářejí žádoucí tlak na chování jednotlivých zainteresovaných stran (výrobce, obchodní řetězce, instituce a podniky jako spotřebitele, jednotlivé spotřebitele, média). Programy podpory odbytu ekologicky šetrných výrobků (viz např. usnesení vlády 720/2000), zelené nakupování veřejné správy obecně, podpora odbytu výrobků spravedlivého obchodu (fair trade), výběru zelené elektřiny, zdravých a lokálních biopotravin jsou dobrými a vyzkoušenými nástroji, které je potřeba v ČR po vzoru vyspělých zemí posílit. V souvislosti s uvedeným vzděláváním spotřebitelů je třeba zaměřit se především na následující aktivity: podporu fungování a rozvoje aktivit Evropského spotřebitelského centra, vydávání publikací (obecných i konkrétně zaměřených na vybraná témata ochrany spotřebitele), pravidelnou aktualizaci internetu, včetně vytvoření rubriky nejčastější dotazy spotřebitelů, vyhodnocení a případné provedení úprav v osnovách základních i středních škol, pokud jde o výuku zaměřenou na spotřebitelské otázky, vč. otázek souvisejících s udržitelnou spotřebou, školení v oblasti práv spotřebitelů jak pro spotřebitele, tak pro podnikatelské subjekty medializace spotřebitelských práv, ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy bude iniciováno získávání větších znalostí o sortimentu prodávaných výrobků (zbožíznalství). G. Podpora činnosti a rozvoje spotřebitelských organizací. Spotřebitelské organizace hrají v celkovém pojetí ochrany spotřebitele nezastupitelnou úlohu, proto je třeba pokračovat v podpoře rozvoje jejich aktivit a zefektivňování jejich činností, včetně vzdělávání jejich členů a představitelů. Cílem podpory bude zejména integrace a zkvalitnění poradenské a informační služby poskytované spotřebitelům, zapojení do vzdělávací a osvětové činnosti, realizace hromadných kauz chránících zájmy spotřebitelů, zvýšení základny členů a podporovatelů spotřebitelských organizací, vylepšení schopnosti spotřebitelských organizací pomáhat spotřebitelům, sledovat nepoctivé obchodování a varovat spotřebitele i zastupovat zájmy spotřebitelů na národní i mezinárodní úrovni. Přitom musí být na tyto spotřebitelské organizace kladeny základní požadavky vyplývající i z diskusí na evropské úrovni (vytvoření závazného etického kodexu spotřebitelských organizací), zejména plná nezávislost na podnikatelských subjektech. Z dlouhodobého hlediska je nezbytné podporovat schopnost spotřebitelských organizací, generovat vlastní zdroje, ať už z poskytování služeb spotřebitelům, členských příspěvků apod. či v návaznosti na zvažované legislativní úpravy (daňové asignace, podávání hromadných žalob o náhradu škody atd.) 2. Institucionální uspořádání Vzhledem k průřezovosti problematiky ochrany spotřebitele je nadále nezbytné, aby pro budoucí období byl pro tuto oblast určen koordinující ústřední státní orgán. Protože již více než pět let fungující institucionální uspořádání se ukázalo jako dobře fungující a životaschopné, Koncepce předpokládá, že by se toto uspořádání pro následující období nemělo zásadně měnit. 6

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude věcně odpovědné za činnosti, které přímo přísluší do jeho kompetence, a nadále bude koordinovat otázky spotřebitelské politiky v oblastech ochrany spotřebitele spadajících zcela nebo částečně do působnosti jiných orgánů státní správy, a to zejména v těchto oblastech: závazkové vztahy mezi spotřebitelem a podnikatelem včetně problematiky záruk, cestovní a dopravní služby, finanční služby a oblast informací o ceně, vyjma spotřebitelského úvěru (působnost MPO), mimosoudní urovnání sporů, značení výrobků, obalů např. ve vztahu k životnímu prostředí, e-commerce, obchodování mobilními telefony a používání nových technologií, telekomunikačních služeb, přeshraniční spolupráce v oblasti dozoru. Příslušné ústřední orgány státní správy (především Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo informatiky, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) budou poskytovat v předem dohodnutém rozsahu informace týkající se otázek ochrany spotřebitelů včetně údajů potřebných k zajištění součinnosti při realizaci společného postupu. Společnou platformou pro zajištění koordinační úlohy Ministerstva průmyslu a obchodu, vzájemné informovanosti dotčených orgánů státní správy a řešení úkolů bude Sektorová skupina Ochrana spotřebitele ustavená při Resortní koordinační skupině Ministerstva průmyslu a obchodu. Ve vztahu k nevládnímu spotřebitelskému hnutí Ministerstvo průmyslu a obchodu bude i nadále podporovat a organizačně zabezpečovat činnost Spotřebitelského poradního výboru. 3. Zajištění realizace Koncepce A. Legislativní opatření Průběžně spolupracovat s Evropskou komisí a ostatními orgány Evropských společenství na přípravě spotřebitelské legislativy. Při jednáních uplatňovat zájmy české spotřebitelské veřejnosti. Zajistit řádnou transpozici nové evropské legislativy do právního řádu České republiky, průběžně vytvářet podmínky pro aplikaci přímo účinných právních aktů ES a vytvořit tak sjednocující podmínky ochrany spotřebitele v rámci jednotného trhu. Respektovat průřezový charakter spotřebitelské problematiky a při tvorbě národních právních předpisů přihlížet k zajištění oprávněných zájmů ochrany spotřebitele. V souladu s Doporučením Komise z 30.3.1998 o zásadách platných pro orgány odpovědné za mimosoudní vyrovnání spotřebitelských sporů a Doporučení Komise z 4.4.2001 o zásadách pro mimosoudní orgány při řešení spotřebitelských sporů dohodou právně upravit problematiku mimosoudního řešení spotřebitelských sporů v České republice. Vedle forem mediace zpřístupnit spotřebitelům možnost využití rozhodčího řízení. V návaznosti na rekodifikaci občanského zákoníku posoudit stávající národní právní úpravu ochrany spotřebitele a případně zpracovat nový Spotřebitelský zákon (kodex), jehož cílem bude i zpřehlednění právní úpravy spotřebitelské legislativy. Ochranu spotřebitelů je třeba zajistit také v souvislosti se zavedením eura v České republice. Za tím účelem se předpokládá zabezpečení garance právní jistoty smluvních vztahů, úprava způsobu zaokrouhlování při převodu z korun na euro, současné označování cenou v Kč a euro a využití dalších nástrojů vymezených mj. doporučeními Evropské komise. Podporovat dodržování principu komplexního plánování (design for all) tak, aby navrhovaná řešení vyhovovala všem spotřebitelům, tedy i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Při přípravě legislativy v oblasti působnosti orgánů dozoru nad trhem bude kladen důraz na jasné vymezení kompetencí příslušného orgánu dozoru. B. Nelegislativní opatření Podpora činností nevládních spotřebitelských organizací, zejména v podobě finanční podpory projektů zaměřených zejména na informování a vzdělávání spotřebitelů a poradenskou činnost, testování výrobků z pohledu jejich bezpečnosti a kvality, podpora jejich zapojení do řešení spotřebitelské problematiky v legislativních i nelegislativních otázkách na národní úrovni a podpora jejich zapojení do evropské a mezinárodní spolupráce. Rozvoj vzdělávání spotřebitelské veřejnosti včetně zařazování vybraných spotřebitelských témat do školních osnov. Podpora činnosti Evropského spotřebitelského centra jako místa pro poskytování informací a řešení stížností a sporů v otázkách přeshraničního prodeje výrobků a poskytování služeb. Realizace evropské a mezinárodní spolupráce na úrovni příslušných státních úřadů včetně dozorových. Podpora rozvoje samoregulačních nástrojů podnikatelské sféry s důrazem na vytváření principů odpovědného chování podnikatelů vůči spotřebitelům a jejich praktického uplatňování v každodenním životě. V souvislosti s přijetím euro v potřebném rozsahu provést informační kampaň s cílem seznámit spotřebitele s aspekty tohoto zásadního kroku. 7

Podpora dalšího rozvoje Programu Česká kvalita, sledující zlepšenou informovanost spotřebitelů o nabídce kvalitních výrobků a služeb. Podpora dodržování principu komplexního plánování (design for all) tak, aby navrhovaná řešení vyhovovala všem spotřebitelům, tedy i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. C. Dozor nad trhem Trvalé zajišťování účinného vymáhání práv spotřebitelů, průběžné hodnocení účinnosti a efektivnosti vynakládání finančních i lidských zdrojů. Realizace spolupráce na národní a zejména na evropské úrovni s cílem dosažení efektivního a jednotného postupu při dozoru nad trhem. Odpovídající zapojení do výstražných systémů, které shromažďují informace o výskytu nebezpečných výrobků na jednotném trhu EU. Dozorové orgány budou v maximální možné míře spolupracovat v oblastech přímého výkonu dozoru nad trhem, např. formou společných kontrolních akcí zajišťujících komplexnější prověření kontrolovaného subjektu. Dozorové orgány budou zvyšovat míru informovanosti spotřebitelské veřejnosti o výsledcích kontrol (mimo jiné s využitím účinnějšího propojení informačních systémů dozorových orgánů) a zajistí účelnou a účinnou výměnu informací mezi sebou navzájem. Finanční nároky Vzhledem k tomu, že činnosti v oblasti ochrany spotřebitele z hlediska ministerstev a ostatních orgánů státní správy jsou nedílnou součástí jejich práce v rozsahu kompetencí daných příslušným zákonem, a to včetně součinnosti s orgány Evropské Unie, předpokládá Koncepce, že navržené činnosti budou hrazeny z rozpočtů jednotlivých úřadů pro příslušný rok. Dále se předpokládá, že Evropské spotřebitelské centrum zůstane nadále součástí Ministerstva průmyslu a obchodu. Na financování jeho činnosti se bude podílet Evropská komise. Závěr Navrženou Koncepci spotřebitelské politiky na léta 2006 2010 je třeba chápat především jako otevřený materiál, který vymezuje základní aspekty budoucího směrování činností v této oblasti. Ponechává prostor pro řešení budoucích aktuálních potřeb ochrany spotřebitele na trhu, reakci na řešení konkrétních problémů, které s sebou přinese vývoj, a to jak v České republice, tak v Evropské unii. Zejména bude potřeba reagovat na nově připravovanou legislativu a v současné době projednávaný návrh Akčního programu Společenství v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele na léta 2007 2013. Případné změny obsahu Koncepce spotřebitelské politiky, včetně opatření k jejich realizaci budou uvedeny ve Zprávě o průběžném plnění úkolů zpracované v polovině roku 2008. 8

Obchod, doména spotřebitele moderoval Prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., Vysoká škola hotelová, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Dámy a pánové, vítám Vás jménem spolupořadatelů na konferenci Obchod, doména spotřebitele. Vítám zde i studenty, které máme mezi sebou. Studenty, kteří jistě dále budou postupovat ve své odbornosti a zaujmou také jednou významná místa na lodivodském můstku našeho národního hospodářství či státu. Rád bych poděkoval Ministerstvu průmyslu a obchodu, Svazu obchodu a cestovního ruchu, Parlamentu a organizátorům této akce MAG CONSULTING, s.r.o. Naše dnešní jednání by mělo mít formu jednotlivých referátů s tím, že po každém referátu bude možnost sdělovat připomínky a pokládat dotazy. Jestli dovolíte, úvodem vystoupí za Ministerstvo průmyslu a obchodu pan Ing. Josef Tržický, ředitel odboru ochrany spotřebitelů, MPO ČR. Ing. Josef Tržický, Ministerstvo průmyslu a obchodu Otázky vnitřního obchodu Vážené dámy, vážení pánové, nyní mi dovolte pár slov k vnitřnímu obchodu. Nedílnou součástí pozitivního vývoje české ekonomiky a spokojenosti občanů je nepochybně také vývoj na vnitřním trhu, především v maloobchodě. Je prokazatelné, že obchod je významným akcelerátorem a činitelem růstu ekonomiky a tvorby nálad občanů. Oceňuji v této souvislosti, že trh je živý, odráží dosahované rostoucí reálné příjmy domácností, zkvalitňující se strukturu poptávky spotřebitelů i poptávku ostatních účastníků trhu, především podnikatelského sektoru a rostoucího počtu turistů. Je charakterizován pestrou škálou prodejních formátů a příležitostí k nákupu, ostrou konkurencí jeho účastníků, vcelku stabilní a příznivou hladinou spotřebitelských cen v maloobchodě při současném intenzivním využívání akčních i průběžných cenových nabídek. Kvalitativní změny doznává, a to potěšujícím způsobem, strana spotřebitele. Kupní síla spotřebitele roste a dle posledních predikcí během příštích let předčí kupní sílu spotřebitelů v Řecku a Portugalsku a rychleji, než se očekávalo se přiblíží průměru kupní síly staré evropské patnáctky. Spolu se Slovinskem jsme již teď, a budeme výrazně i nadále, nejbohatšími spotřebiteli z nové evropské desítky. Prokazuje se, že spotřebitelé již nejsou šedou spotřební masou, ale diferencovaným souborem s odlišnými přáními, touhami a aspiracemi, za které si rádi připlatí. Více a rychleji než v okolních zemích již vystřízlivěli z tržních pozlátek/trháků a vyžadují stále více skutečnou hodnotu. Domnívám se, že je účelné dát signál k tomu, aby se obchodníci zaměřili spíše na kvalitu než na kvantitu, aby zefektivnili interní kontrolní systémy, ochotněji spolupracovali s orgány státního dozoru, aby se ochrana spotřebitele stala z deklarované aktivity reálnou aktivitou každodenního obchodního provozu. K mnohdy diskutovanému poukazu na přehnané zpřísnění některých legislativních nástrojů ochrany spotřebitele, včetně sankcí za jejich porušení, dále uvádím, že poctivého obchodníka se tyto změny ani nadále nedotknou; ten méně si jistý nepochybně zbystřil pozornost, a tak by to, koneckonců, mělo být. Vážené dámy a pánové, přestože současnou etapu vývoje obchodu hodnotím jako etapu konsolidace expanzí utvořené struktury vnitřního trhu, nelze v žádném případě hovořit o stabilizaci či snad klidu konečném. Procesy koncentrace, i když volněnějším tempem, pokračují a budou pokračovat. Možná ještě přesnější bude označit právě probíhající období jako fázi pročišťování obchodního portfolia. Je také zřejmé, že ne všechny subjekty současnou ostrou konkurenci dlouhodobě vydrží a svou pozici na trhu obhájí. O to více potěšující je expertní zjištění, že tempo poklesu malých obchodníků se zpomalilo a zvláště malé obchody a rodinné firmy svou pozici na trhu stabilizovaly. Pro rok 2006 i střednědobý horizont lze usuzovat, že obchod si minimálně zachová svoji dosavadní pozici v rozhodujících ekonomických parametrech, bude i nadále prorůstovým a stabilizujícím odvětvím ekonomiky. Pro rok 2006 lze očekávat tempo růstu v intervalu 4-6%, což je přírůstek, o kterém se může obchodníkům na západ od našich hranic jen zdát. Nepochybně se jistou měrou zkvalitní i nákupní podmínky obyvatel venkova, kde je situace v zásobování mnohdy zatím neuspokojivá. Dosavadní podklady nasvědčují tomu, že stejně jako loni poroste rychleji prodej průmyslového zboží (především textilu a obuvi) než prodej potravin. Rovněž lze očekávat, že příznačný pro trh bude jeho ne příliš vítaný aspekt totiž jeho diskontizace. V závěru mého vystoupení mi nedá nezmínit upřímně, že není snahou centra obchod zbytečně regulovat. Jde především o to jej evropsky, hlavně v kvalitě pro spotřebitele, standardizovat! Velmi bychom samozřejmě uvítali, kdyby tento proces probíhal přirozenou cestou kultivace podnikatelských iniciativ samotných, např. prostřednictvím sdružení Korektní podnikání či podobně, ale k diskusi o tom a mnohém dalším jistě přispěje i jednání této a podobných konferencí. Ing. Michal Ševera, CSc., Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, GfK Praha Pohled na vývoj nákupních podmínek v ČR, příprava přechodu ČR na euro Konkurenční prostředí, míra liberálního prostředí a státních zásahů se velmi diskutuje. Vyplývá z toho, že i velice intenzivní soutěže mezi velkými obchodními řetězci se v poslední době odráží u některých fúzí nákupech obchodních firem na vzájem. I v některých excesech a problémech, který se v poslední době stalý. Malé a střední podnikání začíná být velice aktivní a domníváme se, že se jedná o fenomén, který si zaslouží být ne jenom monitorován a popsán, ale zejména ho velice intenzivně z hlediska Svazu obchodu a cestovního ruchu podporovat. 9

PREFEROVANÉ TYPY PRODEJEN Hlavní nákupní místo 100% 90% 80% 2.1 V JAKÉM TYPU PRODEJNY CELKOVĚ UTRATÍTE NEJVĚTŠÍ ČÁST VAŠICH MĚSÍČNÍCH VÝDAJŮ ZA POTRAVINY? 13 12 10 8 23 5 20 5 22 5 18 3 20 5 17 jinde stánek / tržnice 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 32 19 22 41 18 49 18 17 23 15 19 26 21 20 15 13 29 9 23 24 26 37 35 36 29 30 20 16 4 XI/ 97 XI/ 98 XI/ 99 XI/ 00 XI/ 01 XI/ 02 XI/ 03 XI/ 04 XI/ 05 specializovaná prodejna pultová prodejna potravin menší samoobsluha diskontní prodejna supermarket hypermarket SPOTŘEBITELSKÉ HODNOCENÍ ŘETĚZCŮ Hodnocení podle cenové úrovně 6.1 HODNOCENÍ OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ PODLE CENOVÉ ÚROVNĚ (1=nejlepší známka, 5=nejhorší známka) 2004 řetězec změna 04/05 Známka listopad 2004 řetězec změna 04/05 Známka listopad 1. 1. Kaufland 1,58 16. 13.-14. Hypernova 2,29 2. 4. Makro 1,66 17. 17. Flosman/Flop* 2,30 3. 3. Penny Market 1,68 18. 20. Jednota 2,36 4. 2. Lidl 1,70 19. 21. Spar* 2,43 5. 5. Plus Diskont 1,79 20. 16. Tempo* 2,48 6. 15. Terno* 1,81 21. 23.-24. Konzum 2,59 7. 6. Tesco HYP 1,82 22. 19. Billa 2,64 8. 7. Globus 1,86 23. 18. Albert 2,69 9. 13.-14. Hruška 1,92 24. 23.-24. Delvita 2,78 10. 12. Tesco OD 1,97 11. 10. Interspar 2,00 Vysvětlivky: 12. 8. Norma* 2,03 zlepšení hodnocení o více než 0,15 bodu 13. 11. Carrefour 2,10 zhoršení hodnocení o více než 0,15 bodu 14. 9. Coop Diskont 2,12 žádná nebo nevýznamná změna 15. 22. Tip/Tuty* 2,14 *nízký počet respondentů 10

SPOTŘEBITELSKÉ HODNOCENÍ ŘETĚZCŮ Hodnocení podle šíře sortimentu 6.2 HODNOCENÍ OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ PODLE ŠÍŘE SORTIMENTU (1=nejlepší známka, 5=nejhorší známka) 2004 řetězec změna 04/05 Známka listopad 2004 řetězec změna 04/05 Známka listopad 1. 2. Globus 1,33 16. 19. Plus Diskont 2,24 2. 3. Tesco hypermarket 1,40 17. 21.-22. Jednota 2,28 3. 1. Carrefour 1,42 18. 12. Albert 2,29 4. 5. Makro 1,47 19.-20. 17. Penny Market 2,35 5. 8. Tesco OD 1,54 19.-20. 11. Spar* 2,35 6. 4. Hypernova 1,56 21. 20. Flosman/Flop* 2,36 7. 7. Interspar 1,63 22. 18. Lidl 2,45 8. 6. Kaufland 1,68 23. 24.-25. Konzum 2,54 9. 16. Tempo* 1,88 24. 24.-25. Norma* 2,71 10. 10. Terno* 1,95 11. 23. Tip/Tuty* 2,00 Vysvětlivky: 12. 9. Billa 2,03 zlepšení hodnocení o více než 0,15 bodu 13. 13.-14. Hruška 2,06 zhoršení hodnocení o více než 0,15 bodu 14. 13.-14. Coop Diskont* 2,12 žádná nebo nevýznamná změna 15. 15. Delvita 2,16 *nízký počet respondentů SPOTŘEBITELSKÉ HODNOCENÍ ŘETĚZCŮ Hodnocení podle čerstvosti a kvality zboží 6.4 HODNOCENÍ OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ PODLE ČERSTVOSTI A KVALITY ZBOŽÍ (1=nejlepší známka, 5=nejhorší známka) 2004 řetězec změna 04/05 Známka listopad 2004 řetězec změna 04/05 Známka listopad 1. 2. Globus 1,51 16.-17. 3.-4. Hypernova 1,94 2. 5. Tesco hypermarket 1,63 16.-17. 22. Jednota 1,94 3. 7. Tesco OD 1,64 18. 12.-13. Billa 1,96 4. 14.-15. Hruška 1,67 19. 20.-21. Delvita 2,00 5.-6. 6. Interspar 1,70 20. 12.-13. Lidl 2,04 5.-6. 3.-4. Kaufland 1,70 21. 23. Konzum 2,04 7. 16. Tip / Tuty* 1,71 22. 17. Albert 2,08 8. 9. Makro 1,72 23. 10. Spar* 2,14 9. 1. Carrefour 1,76 24. 24.-25. Norma* 2,35 10. 8. Tempo* 1,79 11. 20.-21. Flosman / Flop* 1,80 Vysvětlivky: 12 18.-19. Terno* 1,82 zlepšení hodnocení o více než 0,15 bodu 13. 18.-19. Plus Diskont 1,85 zhoršení hodnocení o více než 0,15 bodu 14.-15. 14.-15. Penny Market 1,93 žádná nebo nevýznamná změna 14.-15. 11. Coop Diskont* 1,93 *nízký počet respondentů 11

SPOTŘEBITELSKÉ HODNOCENÍ ŘETĚZCŮ Hodnocení podle dostupnosti a kvality personálu 6.5 HODNOCENÍ OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ PODLE DOSTUPNOSTI A KVALITY PERSONÁLU (1=nejlepší známka, 5=nejhorší známka) 2004 řetězec změna 04/05 Známka listopad 2004 řetězec změna 04/05 Známka listopad 1. 5.-6. Flosman / Flop* 1,68 16. 1. Spar* 2,10 2.-3. 2. Hruška 1,69 17. 17. Carrefour 2,17 2.-3. 11.-12. Tip / Tuty* 1,69 18.-19. 14.-15. Albert 2,18 4.-5. 7. Coop Diskont* 1,82 18.-19. 18.-19. Delvita 2,18 4.-5. 3. Jednota 1,82 20.-21. 20. Billa 2,22 6. 24. Terno* 1,84 20.-21. 14.-15. Hypernova 2,22 7. 11.-12. Globus 1,93 22. 18.-19. Lidl 2,27 8. 8. Tesco hypermarket 1,94 23. 23. Makro 2,35 9. 9.-10. Tesco OD 1,96 24. 21.-22. Norma* 2,42 10. 4. Tempo* 1,98 11. 13. Penny Market 2,01 Vysvětlivky: 12. 5.-6. Konzum 2,03 zlepšení hodnocení o více než 0,15 bodu 13.-14. 21.-22. Interspar 2,05 zhoršení hodnocení o více než 0,15 bodu 13.-14. 16. Plus Diskont 2,05 žádná nebo nevýznamná změna 15. 9.-10. Kaufland 2,09 *nízký počet respondentů Druhá část mého vystoupení se bude týkat přeměny národní měny na měnu evropskou. Všichni dobře víme, že je s tím hodně práce již nyní. Svaz obchodu nechtěl zůstat pozadu a velice aktivně v tomto roce vykročil vstříc těmto požadavkům a potřebám. Snaží se maximálně připravit podmínky pro to, aby změna měn proběhla relativně dobře. Víme i to, že jsme dnes v podstatě jedinou zemí střední a východní Evropy, která splňuje maastrichtská kritéria pro přeměnu na euro. A to také znamená, že po volbách, ať dopadnou jakkoliv, někdo rozhodne, kdy se naše ekonomika k euru vydá. Odhaduje se, že to bude v roce 2009 nebo 2010. Ale přípravy, které s tím budou spojeny, musí začít již nyní. Změna, která probíhala v Evropě, když se převáděly národní měny na euro (i když se nejednalo o všechny státy Evropské unie), se týkala víc než 300 mil. obyvatel. Naší výhodou je to, že situace byla v různých zemích připravována rozdílně a proběhla různě kvalitně. Procesy byly monitorovány a my se pokusíme zaujmout co nejlepší postoj. Ukázalo se, že ve všech zemích maloobchod sehrál rozhodující úlohu při směně peněz. Daleko významnější než všechny bankovní systémy a než všechna možná softwarová řešení bezhotovostních převodů atd. Jedním z rizik, která bylá definována v Evropě je to, že malé a střední podniky se nedovedly přizpůsobit velkému profesnímu tlaku a přípravě velkých řetězců při přeměně na euro. S tím může být spojeno vydělení speciálních prostředků a budgetu na takovéto změny. Vzniknou i objektivní náklady, které jsou spojeny s přeceňováním zboží, se změnou informačních podnikových systémů, přizpůsobování účetnictví, počítačových systémů, softwarů, atd. Dalším důležitým aspektem bylo, kolik obchodníci, hotely a hospody budou potřebovat bankovek a mincí, aby dovedli zvládnout nápor na změnu, která proběhne. Bude potřeba zajistit včas komunikační aktivity v obchodě, tzn. letáky, ceníky, reklamy, atd. Důležitá bude komunikační a propagační kampaň, kterou stát připravuje. Velkou roli budou hrát také ekonomické parametry eura v době, kdy se přechod uskuteční. Opatření, která by měla rizika minimalizovat:. Budou vznikat dobrovolné dohody mezi Svazem obchodu a cestovního ruchu. Také je potřeba jednat s bankami, pojišťovnami, se spotřebitelskými organizacemi, např. s ochranou spotřebitele, asociací slepců. Nezbytným nástrojem pro přechod na euro je monitoring připravenosti jednotlivých subjektů, potažmo celé populace. Dalším důležitým bodem je na jednu stranu dostatečně dlouhá přechodová fáze a na druhou stranu co nejkratší doba trvání duálního oběhu. A v neposlední řadě se musí stanovit pravidla pro stanovování a označování cen. Jan Wiesner, Hospodářská komora ČR, Svaz českých a moravských výrobních družstev, Sdružení Korektní podnikání Negativní jevy v podnikání Vážené dámy a pánové, již 17. rok se pohybujeme v tržním kapitalistickém prostředí a za tuto krátkou dobu jsme prošli všemi stádii vývoje. Je pochopitelné, že jsme během této doby pocítili i všechny negativní jevy související se svobodným podnikáním, které nás, jako daňové poplatníky a občany, stálo obrovské prostředky. Ostatní země západní Evropy, s nimiž dnes sdílíme společný trh, si tímto vývojem prošly také, měly na to však mnohem delší dobu. Změny neprobíhali tak překotně, nedošlo k zásadní změně politického a ekonomického systému a mohla proto být vypracována a zažita legislativní pravidla, upravující podnikání mnohem důsledněji než na našem území. Nejdůležitějším subjektem v podnikání je spotřebitel, zákazník. Tím je nejenom občan, ale také každý odběratel. Ochrana spotřebitele v tržním prostředí proti jeho negativním 12

vlivům a zneužívání může být zajištěna na několika úrovních. Legislativně může být spoléháno na všemocnou ruku trhu a můžeme také působit na morální přístup podnikatelů a zaměstnavatelů k zákazníkovi a partnerům. V legislativní oblasti jsme již udělali dost, myslím, že oblast podnikání je upravena spíše nadbytkem norem. V čem ale vidím dosud nedostatky a co nejvíce škodí poctivým podnikatelům. Podnikatel, který porušuje práva spotřebitelů, svých obchodních partnerů nebo zaměstnanců, přímo je okrádá, zneužívá dominantního postavení nebo mezer v zákonech, může v případě ukončení podnikání v jedné firmě, založit neomezené množství dalších podniků, třeba i se stejným předmětem činnosti, tudíž v podnikání pokračovat. Jedině v případě, že je za svou činnost odsouzen a je mu uložen trest zákazu podnikání, mohou být jeho další aktivity omezeny. A co je snad ještě závažnější, že pokud svou neetickou podnikatelskou činností získal značné prostředky, místo toho, aby se dostal na okraj společnosti, je často prezentován jako příklad úspěšnosti a takto medializován. Bohužel stav, úroveň a vztahy podnikání vytvářejí a ovlivňují celé společenské klima. O zahraničních podnikatelích pak nevíme vůbec nic z hlediska jejich minulých aktivit a naše otevřenost trhu pro zahraniční subjekty, která nemá ve vyspělých zemích obdoby, umožňuje u nás podnikání i organizovaným, dá se říci až zločineckým společnostem. Stejně negativně je vnímáno nejenom podnikání přímo porušující zákony, ale také zneužívání dominantního postavení a těžko prokazatelné kartelové dohody, s jejichž pomocí získávají úzké skupiny neadekvátních zisků na úkor většiny ostatních podnikatelů, zákazníků a občanů. Nejzřetelnější jsou příklady bank nebo dodavatelů energií a základních komodit. Do této kategorie patří i některé obchodní řetězce, které si pletou heslo Zákazník je náš pán s cílem získání co největšího zisku a naopak většina zákazníků si neuvědomuje, že ona honba za co nejnižší pro ně samozřejmě výhodnou cenou jde na úkor výrobce, kde je obvykle tento zákazník zaměstnán. Tím dříve či později může touto politikou přijít o práci, neboť tlak některých obchodníků na výrobce jít až na nákladové ceny v budoucnu zapříčiní nemožnost investovat, inovovat a rozvíjet podnik, což vede k postupné likvidaci. Aby toho nebylo málo, tak různá lákadla jako výhodné půjčky zapříčiní, což je dnes již ze statistiky zřejmé, životní problémy a tragedie mnohých i když nezodpovědných rodin. Nebudu již vůbec hovořit o změně stylu života naší již konzumní společnosti místo rozvíjení kultury, sportu, poznávání přírody a jiné relaxace na trávení víkendů v areálech obchodních center. Je pochopitelné, že na poctivé podnikatele má tato situace negativní dopady a snaží se jim bránit. Rád bych zde poukázal na jednu aktivitu, která vzešla z iniciativy Svazu obchodu a dalších podnikatelských svazů a organizací a vedla k založení sdružení pro Korektní podnikání. Cílem sdružení je ochrana rovných podmínek obchodního podnikání, konkurenčního prostředí a regulérního tržního jednání. Za nedílnou součást tohoto úsilí považují členové sdružení a jejich partneři soustavnou kultivaci partnerských a spotřebitelských vztahů, založenou na prosazování etických požadavků a principů autoregulace. Významným argumentem pro prosazování etických autoregulačních nástrojů jsou osvědčené zahraniční zkušenosti i vstup České republiky na společný evropský trh, kde jsou mnohé z prvků již aplikovány a další se vzájemně mezi členskými zeměmi v zájmu potlačování nekorektního jednání řeší. Členové sdružení si kladou za cíl být vzorem a garantem, dnes bychom řekli nadstandardního, ale ve skutečnosti slušného chování podnikatelských subjektů jak ve vzájemných vztazích, tak i ve vztazích ke spotřebiteli. Normy chování vyplývající z příslušných zákonů považují členové Sdružení za výchozí bázi k vytváření vlastních nadstandardních dobrovolně dohodnutých aktivit. K realizaci předmětu činnosti Sdružení vyhlásilo Kodex korektního podnikání a vytváří standardy Společenské odpovědnosti organizací jako autoregulační mechanismy, které umožní předcházet problémům a případně je řešit bez zásahu orgánů státu v souladu s právními předpisy České republiky, například prostřednictvím alternativního řešení sporů. Rád bych využil této příležitosti a doporučil všem přítomným podnikatelům ze všech oblastí výroby, obchodu či služeb, kterým nejsou negativní jevy v podnikání lhostejné, aby se seznámili se zásadami sdružení a případně se stali jeho členy. Pro vaší informaci je k dispozici adresa www.korektnipodnikani.cz. Doc. Ing. Dana Zadražilová, CSc., Vysoká škola ekonomická Vývoj maloobchodu v ČR Vývoj maloobchodu České republiky Postavení obchodu v národním hospodářství podíl na HDP okolo 15 % podíl na investicích zhruba 10 % podíl na zaměstnanosti okolo 16 % podíl na počtu ekonomických subjektů zhruba třetina Vývoj podnikatelských struktur v maloobchodě 1. transformace 2. restrukturalizace 3. diferenciace TOP 10 maloobchodu 1995 1. Interkontakt 2. Euronova (Ahold) 3. Pronto-Plus 4. Spar České Budějovice, Sušice 5. M-Holding 6. Julius Meinl 7. Delvita 8. Plus Discount 9. Pramen Praha Červený Dvůr 10. Vít Restrukturalizace Nástup moderních obchodních formátů supermarketů, diskontů a především hypermarketů Rostoucí organizační koncentrace Dominance mezinárodních obchodních řetězců 13

Hlavní nákupní místo potravin v (%) Typ 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Hypermarket 1 4 16 20 29 30 37 Supermarket 24 26 23 29 26 21 19 Diskont 9 13 15 17 18 18 19 Superetta 49 41 32 23 20 22 18 Pultová prod. 13 12 10 8 5 5 5 Jinde 4 4 4 3 2 4 2 TOP 10 maloobchodu 1999 1. Ahold 2. Rewe 3. Kaufland 4. Delvita 5. Tengelmann 6. Tesco 7. Globus 8. Julius Meinl 9. Baumax 10. Spar Maloobchodní síť sortimentní členění potraviny nepotraviny celkem počet jednotek prům. prodej. plocha v m2 na jednotku prům. počet zaměstn. na jednotku plošný standard obslužný standard 1989 22494 70,5 3,63 153,1 7,89 1999 32998 71,9 3,52 230,4 11,30 index 99/89 146,7 102,0 97,0 150,5 143,2 1989 19625 85,6 4,55 162,2 8,62 1999 76128 102,2 2,48 756,0 18,33 index 99/89 387,9 119,4 54,5 466,1 212,6 1989 42119 77,6 4,06 315,3 16,52 1999 109126 93,0 2,79 986,4 29,63 index 99/89 259,1 119,8 68,7 312,8 179,4 Diferenciace Páteří trhu jsou mezinárodní podnikové sítě tvořené nadnárodními obchodními řetězci a jejich stejně internacionalizovanými dodavateli a dalšími firmami zajišťujícími podpůrné procesy ve formě služeb. TOP 10 maloobchodu 1. Makro 2. Schwarz (Kaufland, Lidl) 3. Ahold 4. Rewe (Billa, Penny Market) 5. Tesco 6. Globus 7. Tengelmann (Plus-Discount, Obi) 8. Spar 9. Carrefour 10. Helvita Podíl velikostních skupin podniků na tržbách 70 60 50 40 30 20 10 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 0-19 20-99 0-99 100 a více Podíl velikostních skupin podniků na počtu pracovníků 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 0-19 20-99 0-99 100 a více Diferenciace Maloobchodní trh je značně nasycený. Klíčovou úlohu při přerozdělování tržních podílů budou mít diferenciační marketingové strategie opřené o vysokou efektivitu oběhových procesů a produktivitu práce. Srovnání výkonnosti domácích a zahraničních společností (100 a více zaměstnanců) Zahraniční společnosti lépe využívají pracovní sílu, spolehlivěji hradí své závazky, stejných výnosů dosahují s vyššími zásobami a vyšší vázaností vlastního jmění a investičního majetku, jejich provozní zisk je relativně nižší. Přestože jsou zahraniční společnosti dosud lepší ve všech ukazatelích produktivity práce, po roce 2000 dochází ke sbližování výsledků se společnostmi domácími. 14

Růst produktivity v segmentu zahraničních společností se tak přenáší i do segmentu firem domácích. Nadějné strategie Diferenciační marketingové strategie Budování zákaznické loajality i necenovými nástroji - poskytování služeb - prokazatelná jakost zboží - vyhledávání či vytváření nových tržních segmentů Mgr. Marek Jahůdka, Ministerstvo pro místní rozvoj Návrh integrovaného operačního programu v cestovním ruchu pro rok 2007-2013 Silné stránky ČR v oblasti CR Existence kulturních i přírodních atraktivit nadregionálního a mezinárodního významu Vysoký podíl odvětví cestovního ruchu na devizových příjmech a HDP České republiky (CR se podílí na HDP 9 % a více než 12 % na zaměstnanosti) Vysoký potenciál venkova pro rozvoj CR Slabé stránky ČR v oblasti CR Regionální disproporce v návštěvnosti - vysoká koncentrace aktivit CR v tradičních střediscích a naopak nevyužívání potenciálu dalších regionů Nedostatečná nabídka komplexních produktů CR, nedostatečně rozvinuté marketingové aktivity Nedostatečné využívání národních kulturních památek Nedostatečně rozvinutá infrastruktura CR Nedostatek kvalifikovaných pracovníků a z toho pramenící nízká kvalita služeb CR Příležitosti ČR v oblasti CR Celosvětově rostoucí zájem o CR Potenciál moderních informačních technologií Zvyšující se počet zahraničních turistů v ČR Značný potenciál pro rozvoj CR v dosud nevyužitých regionech (často vykazujících vysokou nezaměstnanost) Zvyšování počtu podnikatelských subjektů v oblasti CR, jejich kvalifikace a úrovně služeb Hrozby pro ČR v oblasti CR Snižování návštěvnosti v důsledku nedostatečné a nekvalitní nabídky služeb Zvyšující se kvalita služeb v CR v dalších zemích Evropy Zhoršování technického stavu kulturních památek Strategické dokumenty ČR podporující problematiku CR Strategie hospodářského růstu ČR - Zajistit dostatek zdrojů z EU - Urychlit ekonomický rozvoj regionů Strategie udržitelného rozvoje ČR - Rozvoj ekologických forem CR Strategie regionálního rozvoje ČR - Organizace a management CR - Infrastruktura CR - Produkty a služby CR Koncepce státní politiky CR 2004-2006 - V současnosti se připravuje se na období 2007-2013 Potenciál cestovního ruchu Česká republika 15

Míra nezaměstnanosti (obce s rozšířenou působností, stav k 31.12.) Potenciál cestovního ruchu Pardubický kraj 16

Integrovaný operační program (IOP) Priorita 3 - Rozvoj cestovního ruchu Opatření 3.1 - Organizace a řízení cestovního ruchu na národní a nadregionální úrovni Opatření 3.2 - Podpora budování destinací CR národního a nadregionálního významu Opatření 3.3 - Rozvoj produktů a marketingová podpora CR na národní a nadregionální úrovni Nahrazuje stávající dotační intervence: Státní program podpory CR Společný regionální operační program (priorita 4) Státní program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů (podprogram Podpora investic pro rozvoj CR) Opatření 3.1 Organizace a řízení CR na národní a nadregionální úrovni Typy operací - Individuální projekty - Komplexní operace Koneční příjemci a uživatelé - ČCCR, nestátní neziskové organizace (NNO), rozpočtové a příspěvkové organizace Opatření bude v synergii s intervencemi plánovanými v rámci ROP Zaměření: zavedení a dlouhodobé naplňování satelitního účtu cestovního ruchu včetně regionálních satelitních účtů zavádění národních a nadregionálních informačních systémů a podpora koordinace a propojení regionálních komunikačních platforem, databází a e-služeb destinační management organizace cestovního ruchu na národní a nadregionální úrovni tvorba a informační podpora národních a mezinárodních standardů CR v ubytovacích a stravovacích službách a certifikace kvality služeb Opatření 3.2 Podpora budování destinací CR národního a nadregionálního významu Typy operací - Individuální projekty - Grantová schémata - Komplexní operace Koneční příjemci a uživatelé - právnické a fyzické osoby - PO MK - NNO Opatření bude v synergii s intervencemi plánovanými v rámci ROP Zaměření: Podpora komplexních projektů vybudování a rekonstrukce zařízení CR, které jsou součástí infrastruktury specifických destinací (doplnění a zlepšení infrastruktury v rámci kompaktních turistických regionů ležících na území více NUTS2 nebo v rámci sítě měst/míst rozložených po území ČR, nabízejících společné produkty) a odvětví CR Zkvalitňování sportovně-rekreační turistické infrastruktury zejména v našich nejvýznamnějších horských oblastech a střediscích, příp. střediscích letní rekreace u vody Rozvoj lázeňství a lázeňského cestovního ruchu Péče o přírodní atraktivity národního významu za účelem rozvoje CR Předpokládané výsledky a dopady: Příznivější rozložení domácí a zejména zahraniční návštěvnosti (mimo Prahu) Výrazné zvýšení pobytové domácí a zahraniční návštěvnosti Prodloužení sezóny a využití zařízení v našich nejvýznamnějších oblastech a střediscích CR Opatření 3.3 Rozvoj produktů a marketingová podpora CR na národní a nadregionální úrovni Typy operací - Individuální projekty - Komplexní operace Koneční příjemci a uživatelé - ČCCR, NNO, FO+PO, obce, kraje, rozpočtové a příspěvkové organizace Opatření bude v synergii s intervencemi plánovanými v rámci ROP Zaměření: Podpora rozvoje podnikání v CR dotváření komplexních operací Podpora marketingu na národní úrovni a tvorby zdrojových databází Tvorba a propagace produktů specifických destinací CR Tvorba a zkvalitnění základních a doplňkových služeb CR Zapojení ČR do mezinárodních (evropských) projektů CR včetně propagace (např. středoevropská spolupráce, V4, evropské projekty kulturního cestovního ruchu, ekoturistiky, learning areas apod.) Organizace mezinárodních konferencí, sympozií, podpora tvorby katalogů Předpokládané výsledky a dopady: Zvýšení zahraniční a domácí pobytové návštěvnosti Výrazné zvýšení kvality poskytovaných služeb Zvýšení kvalifikace a konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů v cestovním ruchu Finanční perspektiva 2007-2013 celkové prostředky na politiku soudržnosti pro ČR na období 2007-2013: cca 685 mld. Kč (v cenách r.2004), v běžných cenách až 774 mld. Kč alokace 2007-2013 pro IOP: 7,25%, tj. cca 56 mld. Kč priorita 3 (CR) v rámci IOP na období 2007-2013: 2,45% (34% z IOP), tj. cca 19,2 mld. Kč Finanční alokace IOP 2007-2013 Priorita 3 - Rozvoj cestovního ruchu (strukturální fondy EU) Opatření 3.1-2.533 mil. Kč Opatření 3.2-10.696 mil. Kč Opatření 3.3-5.910 mil. Kč Zajištění spolufinancování národních a nadregionálních projektů IOP míra spolufinancování ze zdrojů EU 85% zbývajících 15% bude financováno ze SR spolufinancování bude zajištěno částečně přesunem dotačních zdrojů z národních dotačních programů kapitoly MMR, zbývající část bude financována z vlastních zdrojů žadatele Zajištění absorpční kapacity v rámci IOP I. Funkční implementační struktura II. Výběr oblastí (komplexních středisek CR) 17

1. Ideový návrh zajištění absorpční kapacity v regionech (způsob implementace IOP) 3 úrovně implementace IOP I. Monitoring absorpčního potenciálu území - projektoví manažeři odpovědni za vyhledávání vhodných projektů - zajišťují manažeři zprostředkujícího subjektu II. Příprava a kompletace projektové žádosti - bude probíhat na komerční bázi prostřednictvím poradenských firem (snaha vytvořit podmínky pro certifikaci poradenských firem) III. Administrace schváleného projektu - systém projektových manažerů na pobočkách zprostředkujícího subjektu (např. ve Dropu pobočky CRR) odpovědných za plnění věcného a časového harmonogramu administrace projektu 2. Výběr komplexních center CR návrh komplexních center respektuje vhodnost a potenciál území pro rozvoj CR v ČR smyslem výběru je podpora takových území, která mají pro rozvoj CR dostatečný potenciál a vygenerují nová pracovní místa (významně přispějí k řešení nezaměstnanosti v regionu) centra mají strategický a klíčový charakter pro rozvoj CR v ČR a budou tvořit rovnoměrnou a páteřní síť s nadregionálním významem výběr center respektuje územní členění ČR na regiony soudržnosti NUTS II výběr center respektuje možnosti jejich propagace ze strany CzechTourismu v zahraničí (vychází z marketingových studií CzT) cílem je rovnoměrné rozptýlení návštěvníků ČR mimo Prahu a koncepční podpora domácího cestovního ruchu Několik důležitých rad na závěr (zkušenosti z administrace 2004-2006) zahájit přípravu projektu co nejdřív - týká se to zejména komplexních projektů vazba na lhůty ve stavebním řízení atd. Letošní rok je sice rokem kdy finanční zdroje 2004-2006 jsou již alokovány na druhé straně je to období, kdy je jedinečná příležitost soustředit se na přípravu. Základní logika přípravy projektové žádosti zůstane z velké části stejná jako u projektů 2004-2006. zpracovatele projektové žádosti vybírat podle jeho zkušeností a podle úspěšnosti jím předkládaných žádostí. MMR ve spolupráci s MPO připravuje systém certifikace poradenských firem. příprava příloh projektové žádosti mnohdy se stává, že z důvodu formálních nedostatků není vybrán kvalitní projekt. možnost konzultací podle toho, kdo výzvu vyhlašuje (odbor rozvojových programů v CR na MMR, do budoucna Regionální rady pro ROP atd.). příručky pro žadatele, metodiky hodnocení projektů všechny metodické dokumenty jsou vyvěšeny na www stránkách příslušného ministerstva Ing. František Sládek, CSc., Ministerstvo zemědělství Zajištění bezpečnosti potravin v ČR Proč bezpečnost potravin? Dotýká se všech obyvatel Zajímá se o ni 91 % obyvatel EU. Má přímý dopad na - kvalitu a délku života - zdravotní stav populace Zajištění bezpečnosti potravin vychází z nařízení EP a Rady 178/2002. Vyžaduje dobrou komunikaci - mezi resorty - s nevládními organizacemi - s odbornou i laickou veřejností Informace jsou založeny na vědeckém základě Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) Nařízení EP a Rady č. 178/2002, EK č. 2230/2004 - vědecké posouzení na úrovni společenství - stanoviska k právním přepisům Společenství států EU a EHS EFTA - spolupráce s obdobnými úřady členských zemí - komunikace o riziku Spolupráce ČR a EFSA komunikaci s EFSA zajišťuje KS BP při MZe spolupráce od 3/2003 v roli pozorovatele v současnosti: - účast na jednání poradního sboru EFSA, - pracovní skupiny pro komunikaci a IT, - přístup do Extranetu - videokonference Eurobarometer průzkum veřejného mínění spolupráce EFSA a DG SANCO (EK) ve všech 25 státech EU, 2.9.- 6.10. účel: zjistit, jak lidé vnímají riziko Eurobarometer nejdůležitější závěry lidé obecně potraviny vnímají pozitivně, jako takové si je nejčastěji spojují s chutí a požitkem při nákupu potravin je vybírají podle kvality a dále ceny, nikoliv podle toho zda jsou zdravé a bezpečné více než 40% obyvatel EU se domnívá, že jejich zdraví může být poškozeno konzumovanými potravinami Eurobarometer - nejdůvěryhodnější zdroje informací - spotřebitelské organizace (32%), - lékaři (32%), - vědci (30%) - státní správa (22%) - média (17%) - výrobci potravin (6%), - zemědělci (6%) - obchodníci (3%) 18

Představují následující okolnosti reálné riziko ohrožení vašeho zdraví (EU 25 - %)? Výsledky průzkumu veřejného mínění (květen ) provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění AV ČR Mají spotřebitelé dostatek informací o bezpečnosti potravin? (v %) Obavy ze zdravotní závadnosti potravin (v %) 19

Sledování údajů, které jsou uvedeny na obalech potravin (v %) Názory na změny v úrovni zdravotní nezávadnosti potravin na českém trhu po vstupu ČR do EU (v %) Komunikace se spotřebiteli Komunikace se spotřebiteli úzká komunikace MZe s nevládními organizacemi účast zástupců spotřebitelů - v koordinační skupině - v pracovní skupině pro komunikaci se spotřebiteli Informační centrum bezpečnosti potravin www.bezpecnostpotravin.cz moduly - Informační centrum - Potravinářství - Legislativa - Zemědělství - Ministerstvo zdravotnictví informuje - Poradenství INFOPULT zodpovídání dotazů pro širokou veřejnost odpověď do tří dnů - bezplatná služba přístupná: - z internetu - e-mailem info@uzpi.cz - telefonicky 227 010 277 nebo 227 010 270 - faxem 227 010 115 - osobně Dny bezpečnosti potravin 15. 24. května 2006 Zahájeny tiskovou konferencí na MZe dne 15. 5. 2006 Spolupráce s MZ, ČRO, spotřebitelskými organizacemi, SZPI, SVS ČR, SZIF, VŠCHT, ČZU a ZOO Praha Cíl poskytnout spotřebitelům co nejvíce informací z oblasti bezpečnosti potravin a pořádat tuto akci pravidelně každý rok Podpora potravinářských výrobků značka KLASA Slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických domácích produktů, Prezentace kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo nebo odebráno Co je KLASA Uděluje ministr zemědělství od r. 2003 Značku spravuje SZIF Odbor pro marketing K 28. dubnu bylo oceněno 1149 výrobků od 174 podniků Co je RASFF? Rapid Alert System for Food and Feed Systém sloužící pro hlášení přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví, pocházející z potraviny nebo krmiva 20