Technická zpráva Rozložení průměrné spotřeby potravin v ČR v průběhu dne Údaje ze studie SISP04 Zpracovaly: Marcela Dofková Jitka Blahová 1. Podíl denních jídel na přívodu nutrientů 2. Zastoupení potravinových skupin v denních jídlech 3. Časy konzumace denních jídel Editor: Jiří Ruprich Centrum zdraví, výživy a potravin, Státní zdravotní ústav, Palackého 3a, 612 42 Brno 1 (106)
Obsah 1 Úvod... 4 2 Použitá metodika... 4 3 Podíl denních jídel na přívodu nutrientů... 6 3.1 Energie... 7 3.2 Bílkoviny... 9 3.3 Tuky... 11 3.4 Nasycené mastné kyseliny... 13 3.5 Mononenasycené mastné kyseliny... 15 3.6 Polynenasycené mastné kyseliny... 17 3.7 Sacharidy... 19 3.8 Přidané cukry... 21 3.9 Potravinová vláknina... 23 3.10 Alkohol... 25 3.11 Vitamín A... 27 3.12 Vitamín D... 29 3.13 Vitamín E... 31 3.14 Vitamín C... 33 3.15 Vitamín B1... 35 3.16 Vitamín B2... 37 3.17 Vápník... 39 3.18 Fosfor... 41 3.19 Hořčík... 43 3.20 Železo... 45 3.21 Sodík... 47 3.22 Draslík... 49 4 Podíl denních jídel na přívodu nutrientů přehledy podle populačních skupin... 51 5 Korelační analýza přívod nutrientů vs. přívod energie denními jídly... 62 6 Podíl denních jídel na konzumaci vybraných potravinových skupin... 71 6.1 Pečivo a obiloviny... 71 6.2 Ovoce... 73 2 (106)
6.3 Zelenina... 75 6.4 Mléko a mléčné výrobky... 77 6.5 Maso a masné výrobky... 79 6.6 Ryby a rybí výrobky... 81 6.7 Cukr a cukrovinky... 83 7 Zastoupení hlavních potravinových skupin v denních jídlech... 85 7.1 Snídaně... 85 7.2 Přesnídávka... 87 7.3 Oběd... 89 7.4 Odpolední svačina... 91 7.5 Večeře... 93 7.6 Druhá večeře... 95 8 Čas konzumace jídel v průběhu dne... 97 9 Závěr... 102 10 Vysvětlivky... 104 11 Použitá literatura... 105 3 (106)
1 Úvod Spotřeba potravin během dne, a tím i příjem energie a nutrientů, je většinou rozdělena do několika denních jídel. Toto rozdělení je součástí stravovacích a výživových zvyklostí typických pro určité společensko-kulturní prostředí. V našich podmínkách jsou tradičními denními jídly snídaně, oběd a večeře, které bývají doplněné jednou či více svačinami. Vzhledem k tomu, že některé způsoby rozložení příjmu energie a nutrientů v průběhu dne nejsou přínosné a mohou mít negativní vliv na zdraví např. přispívají k rozvoji obezity nebo mohou zvýšit výskyt hypertenze, má význam informaci o vhodném rozdělení spotřeby potravin během dne uvádět jako součást výživových doporučení. K tomu je však třeba také znát, jaká je v tomto směru aktuální situace v populaci. Proto jsme se rozhodli navázat na již provedené šetření spotřeby potravin a přívodu nutrientů (SISP04) a rozšířit stávající poznatky o další, podrobnější údaje o rozdělení příjmu potravy během dne. Hlavním cílem provedené analýzy dostupných dat bylo popsat podíl jednotlivých denních jídel na přívodů energie a nutrientů (jak makronutrientů, tak i vybraných vitamínů a minerálních látek) v různých populačních skupinách. Dále jsme se zaměřili i na rozbor zastoupení hlavních potravinových skupin v jednotlivých denních jídlech a časovém rozvrhu konzumace. Získané poznatky lze následně využít nejen při formulování výživových doporučení, ale rovněž při plánování preventivně-intervenčních programů. 2 Použitá metodika Pro stanovení rozložení přívodu nutrientů v průběhu dne byla využita data z národní Studie individuální spotřeby potravin (SISP) realizované Centrem zdraví, výživy a potravin SZÚ v letech 2003 2004. Sběr dat se uskutečnil prostřednictvím metody opakovaného 24-hodinového recallu ve dvou na sobě nezávislých dnech. Studie byla realizována na reprezentativním vzorku populace ČR, celkový počet účastníků byl 2590 mužů a žen ve věku od 4 do 90 let (viz tabulka 2.0). Sběr dat byl naplánován na celý rok, aby se vyloučil případný vliv sezónnosti ve spotřebě některých potravin. Součástí šetření byl u každé zkonzumované položky nejen údaj o tzv. příležitosti (tj. denním jídle), ale i o čase a místě konzumace. Pro všechny osoby ve výběrovém souboru byl na základě údajů o spotřebě potravin stanoven přívod nutrientů, a to pro každý konzumační den a uvedenou příležitost zvlášť. K výpočtu byla využita kompilovaná tabulka nutričních hodnot, která byla sestavena na základě dostupných tuzemských a zahraničních (především slovenských) zdrojů. Zjištěné přívody pro jednotlivá denní jídla pak byly vyjádřeny jako podíl z celkového denního přívodu. Z těchto hodnot byly určeny základní statistické charakteristiky pro celkem deset skupin populace ČR (děti 4-6 let, děti 7-10 let, chlapci 11-14 let, dívky 11-14 let, muži 15-17 let, ženy 15-17 let, muži 18-59 let, ženy 18-59 let, muži 60 a více let, ženy 60 a více let). U každého ze sledovaných nutrientů byly výsledky zpracovány do přehledového grafu, který popisuje průměrný podíl jednotlivých denních jídel (v %) na celodenním přívodu (kapitola 3). Součástí analýzy dat bylo i stanovení míry souvislosti rozložení přívodu nutrientů vs. přívodu energie v průběhu dne prostřednictvím korelační analýzy (kapitola 5). 4 (106)
Kromě přívodu nutrientů byly obdobné grafy zpracovány i pro znázornění zastoupení hlavních skupin potravin v jednotlivých denních jídlech (kapitola 6 a 7). Pro tvorbu grafů byla v tomto případě využita stejná data o spotřebě potravin ze studie SISP04. Potraviny v databázi byly pro tuto analýzu rozčleněny do kategorií na úrovni Level 1 podle kódovacího systému FoodEx2 (EFSA, 2015). Posledním sledovaným hlediskem byl čas konzumace denních jídel (kapitola 8). Pro zpracování přehledových grafů byl využit údaj o čase konzumace sbíraný ve studii SISP04. Grafy znázorňují frekvenci konzumace denních jídel v jednotlivých hodinách dne u deseti sledovaných skupin populace ČR. Při využití předkládaných výsledků je třeba brát v úvahu možné nejistoty, které vyplývají zejména z delšího časového intervalu, který uběhl od roku 2003 2004, kdy byla data o spotřebě potravin pořízena. Dále je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že potravinové tabulky, s jejichž využitím byl stanoven přívod energie a nutrientů u výběrového souboru, nemusejí vždy obsahovat podrobné nutriční údaje pro všechny potraviny. Tabulka 2.0: Charakteristika sledovaných populačních skupin Populační skupina Tělesná hmotnost (kg) Počet osob Děti 4-6 let 21,4 182 Děti 7-10 let 32,3 311 Chlapci 11-14 let 46,9 54 Dívky 11-14 let 45,3 55 Muži 15-17 let 65,6 55 Ženy 15-17 let 55,6 55 Muži 18-59 let 82,5 711 Ženy 18-59 let 67,7 746 Muži 60 a více let 82,9 166 Ženy 60 a více let 75,2 255 Celkem 2590 5 (106)
3 Podíl denních jídel na přívodu nutrientů Průměrný podíl denních jídel na přívodu energie a nutrientů v populaci ČR jako celku je uveden v tabulce 3.0. Jak vyplývá z uvedených údajů, na přívodu energie i většiny nutrientů v průběhu dne se nejvyšší měrou podílí oběd (31 50 %). Výjimkou jsou v tomto ohledu sacharidy, přidané cukry a vápník, u kterých byl větší přívod zaznamenán z potravin konzumovaných mezi hlavními denními jídly (30 42 %). Jednalo se především o obě svačiny. Večere kryla z celodenního přívodu obvykle 20 25 % a snídaně okolo 15 %. Nezanedbatelný byl také příspěvek obou svačin, většinou 20 30% z celkového denního přívodu. Na následujících stranách jsou uvedeny podrobné údaje o přívodu energie a jednotlivých nutrientů pro 10 sledovaných skupin populace ČR. Tabulka 3.0: Přívod nutrientů jednotlivými denními jídly v % (průměrné hodnoty pro populaci jako celek) Příležitost (%) Snídaně Oběd Večeře Svačiny + ostatní Energie 16,9 32,7 24,0 26,4 Bílkoviny 15,9 39,3 25,1 19,6 Tuky 15,3 37,5 25,3 21,9 SFA 18,0 32,6 24,9 24,4 MUFA 13,9 40,1 25,9 20,0 PUFA 13,0 44,1 24,3 18,6 Sacharidy 19,2 28,5 22,2 30,1 Přidané cukry 22,3 21,9 14,2 41,6 Potravinová vláknina 17,4 31,0 24,1 27,5 Vitamín A 20,4 35,6 22,7 21,3 Vitamín D 15,4 42,3 26,6 15,3 Vitamín E 12,2 44,5 22,6 20,7 Vitamín C 6,0 44,2 18,8 30,8 Vitamín B1 15,3 37,5 25,1 22,1 Vitamín B2 17,7 31,1 25,1 26,0 Vápník 20,5 24,5 23,8 31,2 Fosfor 17,5 33,1 25,5 23,9 Hořčík 14,6 34,2 22,8 28,3 Železo 14,2 35,8 24,3 25,7 Sodík 12,0 50,1 24,9 13,0 Draslík 13,3 37,5 21,4 27,8 6 (106)
3.1 Energie Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu energie je znázorněn v grafu 3.1. Největší část z celkového denního energetického přívodu kryje oběd, a to ve všech uvedených populačních skupinách (27 36 %). Večeře kryje průměrně 21 26 %, snídaně 16 20 %. U přesnídávky a odpolední svačiny je patrný zajímavý trend, kdy se jejich podíl na přívodu energie snižuje s přibývajícím věkem. Zatímco u nejmladší sledované věkové skupiny (děti 4-6 let) představuje přesnídávka 10 % a odpolední svačina 20 % z celodenního přívodu, v nejstarších věkových skupinách (60 a více let) je to 6 % a 11 12 %. U mladších dětí je tedy podíl obou svačin významný, společně tvoří téměř třetinu z denního přívodu. Opačná tendence se projevuje v případě oběda, který v nemladší skupině tvoří 27% z celodenního přívodu, zatímco v nejvyšších sledovaných věkových skupinách 34 36 %. S věkem tedy význam oběda v přívodu energie během dne roste. V tabulce 3.1 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu v kj jednotlivými denními jídly. Pro srovnání jsou v posledním sloupci uvedeny i hodnoty doporučení pro přívod energie (Average Requirement, EFSA, 2013). Graf 3.1: 7 (106)
Tabulka 3.1: Přívod energie jednotlivými denními jídly v kj Energie (průměr, kj) Snídaně Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem AR (PAL 1,6) (EFSA, 2013) Děti 4-6 1378 811 2128 1595 1738 291 7942 5600-6700 Děti 7-10 1437 1043 2576 1501 1926 573 9056 6700-8100 Chlapci 11-14 1871 1109 3238 1888 2816 857 11778 8500-10500 Dívky 11-14 1526 1152 2931 1575 2142 553 9879 8000-9100 Muži 15-17 2423 1677 3988 2088 3447 1012 14636 Přesnídávka 11300-12300 Ženy 15-17 1676 655 2940 940 1988 670 8869 9300-9500 Muži 18-59 2156 1125 4017 1372 3446 1103 13220 10500-11200 Ženy 18-59 1349 564 2874 981 2062 601 8431 8500-9000 Muži 60+ 2173 780 3779 1329 2912 719 11692 9500-9600 Ženy 60+ 1535 485 2901 1030 1837 439 8227 7700-7800 8 (106)
3.2 Bílkoviny Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu bílkovin je znázorněn v grafu 3.2. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (33 44 %). Večeře kryje průměrně 22 27 %, snídaně 15 20 %. Je patrné, že podíl oběda na přívodu bílkovin je vyšší u dospělých než u dětí. Naopak u dětí, ve srovnání s dospělými, mají větší význam pro přívod bílkovin svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 23 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 12 15 %. Také ve všech sledovaných skupinách žen byl přívod bílkovin obědem poněkud vyšší v porovnání se stejnou věkovou skupinou mužů. V tabulce 3.2 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu bílkovin v g z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod bílkovin vyjádřený jako % energetického přívodu (E%) a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Population Reference Intake, EFSA, 2012). V této souvislosti je třeba poznamenat, že hodnoty PRI byly odvozeny na základě studií dusíkové bilance a například u dospělých jsou běžné přívody na úrovni dvojnásobku PRI, které se považují za bezpečné. Doporučený přívod bílkovin v E% se uvádí v rozsahu 10 15 E%, což splňovaly všechny sledované populační skupiny. Graf 3.2: 9 (106)
Tabulka 3.2: Přívod bílkovin jednotlivými denními jídly Bílkoviny (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem E% PRI (g) (EFSA, 2012) Děti 4-6 11,4 5,1 20,3 9,2 13,7 1,5 61,2 13 14-19 Děti 7-10 11,2 6,4 24,5 8,6 15,6 2,3 68,6 13 22-31 Chlapci 11-14 15,1 6,6 28,9 10,7 21,9 3,8 87,0 12 34-47 Dívky 11-14 10,9 6,9 27,4 8,3 18,9 3,2 75,6 13 34-45 Muži 15-17 18,8 11,3 37,1 12,1 29,6 5,3 114,2 13 52-58 Ženy 15-17 13,1 3,9 27,9 5,5 17,0 3,2 70,6 13 46-48 Muži 18-59 16,1 8,0 38,3 8,5 28,5 5,3 104,7 13 62 Ženy 18-59 9,7 3,6 28,3 5,5 17,5 2,7 67,1 13 52 Muži 60+ 15,0 5,2 35,1 6,8 22,9 3,4 88,3 13 61 Ženy 60+ 10,3 3,0 28,4 5,9 15,5 2,0 65,2 13 55 10 (106)
3.3 Tuky Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu tuků je znázorněn v grafu 3.3. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (33 43 %). Večeře kryje průměrně 23 28 %, snídaně 13 19 %. Podíl oběda na přívodu tuků je vyšší u dospělých než u dětí. Naopak u dětí mají větší význam pro přívod tuků i svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 27 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 14 17 %. Také ve všech sledovaných skupinách žen byl přívod tuků obědem poněkud vyšší v porovnání se stejnou věkovou skupinou mužů. V tabulce 3.3 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu tuků v g z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod tuků vyjádřený jako % energetického přívodu (E%) a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Reference Intake ranges for macronutrients, EFSA, 2010). Doporučený přívod tuků v E% se uvádí v rozsahu 20 35 E%, což splňovaly věkové kategorie dětí do 10 let. U ostatních sledovaných populačních skupin se hodnota přívodu pohybovala mírně nad horní hranicí uvedeného intervalu. Graf 3.3: 11 (106)
Tabulka 3.3: Přívod tuků jednotlivými denními jídly Tuky (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem E% RI (E%) (EFSA, 2010) Děti 4-6 10,8 6,3 22,8 13,2 16,5 1,8 71,4 34 20-35 Děti 7-10 11,6 8,2 28,1 13,1 19,6 3,8 84,5 35 20-35 Chlapci 11-14 16,8 9,5 35,4 16,3 31,9 5,7 115,5 37 20-35 Dívky 11-14 13,1 9,0 33,0 14,8 22,8 5,0 97,7 37 20-35 Muži 15-17 23,5 14,9 44,3 19,9 35,3 9,2 147,0 38 20-35 Ženy 15-17 14,5 5,4 32,4 8,4 21,4 5,3 87,4 37 20-35 Muži 18-59 20,1 10,6 42,5 11,7 35,2 7,5 127,6 36 20-35 Ženy 18-59 11,6 4,6 33,4 8,9 22,4 4,1 84,9 38 20-35 Muži 60+ 21,3 6,5 39,2 11,2 29,8 4,9 112,8 36 20-35 Ženy 60+ 12,9 3,5 33,4 8,7 19,4 3,0 80,8 37 20-35 12 (106)
3.4 Nasycené mastné kyseliny Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu nasycených mastných kyselin (SFA) je znázorněn v grafu 3.4. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (26 38 %). Večeře kryje průměrně 21 27 %, snídaně 15 23 %. Podíl oběda na přívodu SFA je vyšší u dospělých než u dětí. Naopak u dětí, ve srovnání s dospělými, mají větší význam pro přívod SFA svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 31 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 15 18 %. Ve všech sledovaných skupinách žen byl přívod SFA obědem poněkud vyšší v porovnání se stejnou věkovou skupinou mužů. V tabulce 3.4 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu SFA v g z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod SFA vyjádřený jako % energetického přívodu (E%) a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Population nutrient intake goals for preventing diet-related chronic diseases, WHO, 2003). Přívod SFA by měl tvořit méně než 10% z celkového energetického přívodu. Ve všech sledovaných populačních skupinách byl zjištěn vyšší přívod, a to v průměru 13 15 E%. Graf 3.4: 13 (106)
Tabulka 3.4: Přívod nasycených mastných kyselin jednotlivými denními jídly SFA (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem E% E% (WHO, 2003) Děti 4-6 5,4 3,3 8,0 6,8 6,9 0,9 31,3 15 <10 Děti 7-10 5,7 4,1 9,7 6,5 7,6 1,8 35,5 15 <10 Chlapci 11-14 7,7 4,2 12,6 7,6 11,8 2,6 46,4 15 <10 Dívky 11-14 6,4 4,3 11,4 7,0 8,9 2,0 40,1 15 <10 Muži 15-17 11,1 7,1 14,1 8,9 12,5 3,9 57,6 15 <10 Ženy 15-17 7,7 2,8 10,3 3,9 7,8 2,4 34,8 15 <10 Muži 18-59 8,8 4,2 13,7 4,7 12,5 2,7 46,7 13 <10 Ženy 18-59 5,4 2,0 10,8 3,9 8,4 1,6 32,0 14 <10 Muži 60+ 9,2 2,7 13,2 4,3 10,6 2,0 42,0 14 <10 Ženy 60+ 5,8 1,6 11,4 4,0 7,4 1,4 31,7 14 <10 14 (106)
3.5 Mononenasycené mastné kyseliny Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu mononenasycených mastných kyselin (MUFA) je znázorněn v grafu 3.5. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (34 46 %). Večeře pak kryje průměrně 23 28 % a snídaně 12 17 %. U žen byl přívod MUFA obědem vyšší v porovnání se stejnými věkovými skupinami mužů. U dětí, ve srovnání s dospělými, mají větší význam v přívodu MUFA svačiny. V nejmladší věkové skupině (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 24 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 12 16 %. V tabulce 3.5 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu MUFA v g z jednotlivých denních jídel. V posledním sloupci tabulky je uveden průměrný celodenní přívod tuků vyjádřený jako % energetického přívodu (E%). Doporučení pro přívod MUFA uvedeno není. EFSA takové doporučení nestanovil, vzhledem ke skutečnosti, že MUFA jsou běžně syntetizovány v organismu a není známo, že by měly specifickou úlohu v prevenci onemocnění souvisejících se stravou. Přívod MUFA v naší populaci však odpovídá přívodu v jiných evropských zemích a náleží přitom spíše k těm vyšším (EFSA, 2010). Graf 3.5: 15 (106)
Tabulka 3.5: Přívod mononenasycených mastných kyselin jednotlivými denními jídly MUFA (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem E% Děti 4-6 3,6 2,0 9,1 4,2 6,2 0,6 25,7 12 Děti 7-10 3,8 2,7 11,4 4,3 7,7 1,3 31,2 13 Chlapci 11-14 6,0 3,5 14,6 5,8 13,0 1,8 44,8 14 Dívky 11-14 4,5 3,1 13,3 4,8 9,2 1,8 36,8 14 Muži 15-17 8,5 5,5 18,8 6,7 14,7 3,2 57,4 15 Ženy 15-17 4,7 1,7 13,2 2,8 8,4 1,9 32,6 14 Muži 18-59 7,3 4,3 17,9 4,3 14,6 2,9 51,4 15 Ženy 18-59 3,9 1,6 13,8 2,9 9,0 1,5 32,7 15 Muži 60+ 7,7 2,4 16,2 4,0 12,4 1,9 44,7 14 Ženy 60+ 4,3 1,2 13,7 2,7 7,6 1,0 30,4 14 16 (106)
3.6 Polynenasycené mastné kyseliny Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu polynenasycených mastných kyselin (PUFA) je znázorněn v grafu 3.6. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (37 47 %). Večeře kryje průměrně 22 28 %, snídaně 11 16 %. Pokud se týká významu svačin pro přívod PUFA, není rozdíl mezi dětskou populací a dospělými nijak velký. Ve všech sledovaných skupinách žen byl však přívod MUFA obědem vyšší v porovnání se stejnou věkovou skupinou mužů. V tabulce 3.6 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu PUFA v g z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod tuků vyjádřený jako % energetického přívodu (E%) a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Population nutrient intake goals for preventing diet-related chronic diseases, WHO, 2003). Přívod PUFA by měl podle tohoto doporučení představovat 6 10 % z celkového energetického přívodu. Stanovený průměrný přívod v různých skupinách populace ČR byl odpovídající, pouze u dětí ve věku 4-6 let byl poněkud nižší, a to 5 E%. Graf 3.6: 17 (106)
Tabulka 3.6: Přívod polynenasycených mastných kyselin jednotlivými denními jídly MUFA (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem E% E% (WHO, 2003) Děti 4-6 1,4 0,6 4,7 1,3 2,6 0,2 11 5 6-10 Děti 7-10 1,5 0,9 5,8 1,5 3,4 0,4 13 6 6-10 Chlapci 11-14 2,3 1,3 6,8 2,1 5,9 0,8 19 6 6-10 Dívky 11-14 1,6 1,2 6,8 2,1 3,8 0,8 16 6 6-10 Muži 15-17 3,0 1,9 9,9 3,0 6,6 1,5 26 7 6-10 Ženy 15-17 1,4 0,6 7,4 1,2 4,1 0,7 15 7 6-10 Muži 18-59 3,0 1,6 9,2 2,0 6,2 1,3 23 7 6-10 Ženy 18-59 1,7 0,8 7,3 1,5 4,0 0,7 16 7 6-10 Muži 60+ 3,2 1,0 8,2 2,0 4,9 0,7 20 6 6-10 Ženy 60+ 2,1 0,5 6,8 1,4 3,3 0,4 15 7 6-10 18 (106)
3.7 Sacharidy Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu sacharidů je znázorněn v grafu 3.7. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (23 31 %), večeře kryje průměrně 20 24 %, snídaně 17 22 %. Podíl oběda na celodenním příjmu sacharidů je významně nižší ve srovnání s tuky nebo bílkovinami. Například v nejmladší sledované věkové skupině dětí (4-6 let) byl příspěvek jednotlivých denních jídel poměrně vyrovnaný (snídaně 19 %, oběd 23%, večeře 21 %). Dokonce i podíl odpolední svačiny na celodenním přívodu sacharidů byl velmi podobný 22 %. Jedinou výjimkou tak byla dopolední svačina, která se podílela přibližně poloviční hodnotou (11 %). S přibývajícím věkem se význam oběda v celodenním příjmu zvyšuje a naopak klesá především příspěvek z odpolední svačiny. Na rozdíl od ostatních makronutrientů byl podíl oběda u dospělých mužů a žen velmi podobný. V tabulce 3.7 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu sacharidů v g z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod tuků vyjádřený jako % energetického přívodu (E%) a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Reference Intake ranges for macronutrients, EFSA, 2010). Doporučený přívod sacharidů v E% se uvádí v rozsahu 45 60 E%, což splňovaly všechny sledované populační skupiny (46 54 E%). Graf 3.7: 19 (106)
Tabulka 3.7: Přívod sacharidů jednotlivými denními jídly Sacharidy (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem E% RI (E%) (EFSA, 2010) Děti 4-6 46,6 29,9 57,7 57,3 53,1 12,1 256,7 54 45-60 Děti 7-10 49,1 38,3 68,8 51,9 56,9 23,7 288,7 53 45-60 Chlapci 11-14 60,1 39,2 88,4 62,8 77,3 34,6 362,4 51 45-60 Dívky 11-14 51,6 42,5 76,2 53,6 59,6 19,4 303,0 51 45-60 Muži 15-17 74,9 56,5 105,0 68,9 96,5 34,9 436,8 50 45-60 Ženy 15-17 54,9 23,5 77,6 32,8 55,6 23,1 267,6 50 45-60 Muži 18-59 67,6 34,1 100,9 41,3 86,1 31,6 361,7 46 45-60 Ženy 18-59 45,2 20,0 69,7 32,7 53,1 19,3 240,0 48 45-60 Muži 60+ 67,7 24,7 96,4 40,7 73,2 21,5 324,2 46 45-60 Ženy 60+ 53,4 18,4 71,5 35,7 50,3 16,1 245,5 50 45-60 20 (106)
3.8 Přidané cukry Termín "přidané cukry" se vztahuje na sacharózu, fruktózu, glukózu, škrobové hydrolyzáty (glukózový sirup, vysoce fruktózový sirup) a jiné izolované sacharidové přípravky používané jako takové nebo přidané během přípravy a výroby potravin (EFSA, 2010). Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu přidaných cukrů je znázorněn v grafu 3.8. Příspěvky denních jídel se v tomto případě lišily zejména v závislosti na věku. U dětí (4 10 let) dominovala odpolední svačina, která se u nejmladších dětí podílela v průměru 30 % a u dětí ve věku 7-10 let 25 % na celodenním přívodu. U ostatních věkových skupin byl podíl odpolední svačiny také významný (14 23 %), ale u dospělých je již patrný vyšší příspěvek z oběda (22 26%) a u mužů rovněž ze snídaně (27 % resp. 25%). Při srovnání obou svačin je zřejmé, že ve všech sledovaných skupinách populace, byl příspěvek odpolední svačiny podstatně vyšší (14 30 %) ve srovnání s přesnídávkou (7 18 %). V tabulce 3.8 jsou uvedeny průměrné hodnoty přívodu přidaných cukrů v g z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod přidaných cukrů vyjádřený jako % energetického přívodu (E%). V posledním sloupci je uvedena hodnota doporučení (<10 E%), která byla přijata řadou orgánů jako horní limit pro průměrný přívod na úrovni populace nebo i individuální přívod přidaných cukrů. Na tuto hodnotu odkazuje i EFSA, přestože limit nestanovuje z důvodu nedostatku relevantních údajů (EFSA, 2010). Z tabulky je patrné, že přívod v mladších věkových skupinách je vyšší, než by bylo žádoucí, zatímco příjem přidaných cukrů u dospělé populace uvedený limit nepřekračuje. Graf 3.8: 21 (106)
Tabulka 3.8: Přívod přidaných cukrů jednotlivými denními jídly Přidané cukry (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem E% Recommen dation (E%) Děti 4-6 10,4 9,3 10,3 21,7 11,0 5,4 68,1 14 <10 Děti 7-10 11,4 11,2 11,9 19,6 10,8 11,9 76,9 14 <10 Chlapci 11-14 10,6 11,7 16,6 23,5 15,6 18,6 96,6 14 <10 Dívky 11-14 12,5 15,4 13,0 19,7 10,3 8,4 79,3 13 <10 Muži 15-17 14,4 14,6 13,2 24,4 13,3 16,5 96,4 11 <10 Ženy 15-17 10,0 7,3 14,3 10,1 9,7 9,8 61,3 12 <10 Muži 18-59 11,1 6,1 9,6 9,9 7,2 9,0 52,9 7 <10 Ženy 18-59 7,6 4,4 8,5 9,9 5,7 6,1 42,3 8 <10 Muži 60+ 9,6 4,2 8,8 9,2 5,0 5,0 41,8 6 <10 Ženy 60+ 7,7 3,2 8,4 9,1 5,6 5,4 39,4 8 <10 22 (106)
3.9 Potravinová vláknina Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu potravinové vlákniny je znázorněn v grafu 3.9. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (26 34 %). Večeře kryje průměrně 21 26 %, snídaně 15 21 %. Je patrné, že podíl oběda na přívodu potravinové vlákniny je o trochu vyšší u dospělých než u dětí. Naopak u dětí, ve srovnání s dospělými, mají větší význam pro přívod vlákniny svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 32 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 16 20 %. V tabulce 3.9 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu potravinové vlákniny v g z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Adequate Intake, EFSA, 2010). Je patrné, že průměrný přívod je v řadě sledovaných populačních skupin nižší, než by odpovídalo doporučení. Nejnižší hodnoty oproti doporučení byly zaznamenány u dospělých žen. Graf 3.9: 23 (106)
Tabulka 3.9: Přívod potravinové vlákniny jednotlivými denními jídly Vláknina (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem AI (EFSA, 2010) Děti 4-6 2,2 1,6 3,5 2,8 2,8 0,6 13,6 14 Děti 7-10 2,4 2,3 4,4 2,6 3,4 1,0 16,0 16 Chlapci 11-14 3,5 2,4 5,5 3,3 4,8 1,3 20,7 19 Dívky 11-14 2,7 2,3 4,5 2,8 3,7 1,3 17,2 19 Muži 15-17 4,1 3,0 6,4 4,0 5,4 1,7 24,7 21 Ženy 15-17 3,2 1,5 4,8 2,3 3,7 1,1 16,6 21 Muži 18-59 4,0 2,1 6,5 2,0 5,7 1,6 21,9 25 Ženy 18-59 2,7 1,4 4,9 1,8 3,9 1,3 15,9 25 Muži 60+ 4,3 1,6 6,8 2,2 5,0 1,3 21,2 25 Ženy 60+ 3,3 1,5 5,2 2,2 3,8 1,0 17,1 25 24 (106)
3.10 Alkohol Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu alkoholu u dospělých osob je znázorněn v grafu 3.10, přitom spotřeba alkoholických nápojů byla přepočtena na 100% ethanol. Alkohol je konzumován především ve večerních hodinách, jednalo se o 50 72 % z celodenního příjmu. Přitom nejvyšší podíl zkonzumovaného alkoholu v této denní době byl zaznamenán u žen ve věku 18-59 let, naopak nejnižší u mužů ve věku 60 let a více. U starších osob je patrný vyšší podíl zkonzumovaného alkoholu během oběda i v odpoledních hodinách při porovnání s osobami v produktivním věku. Naopak všechny sledované skupiny populace vykazovaly nízký podíl konzumace alkoholu v ranních a dopoledních hodinách (jen 2 7 %). V tabulce 3.10 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty zkonzumovaného alkoholu v g (vyjádřeno jako 100% ethanol) během jednotlivých denních jídel. Z tabulky vyplývá, že množství zkonzumovaného alkoholu je značně odlišné u mužů a žen. Zatímco u mužů dosahuje průměrná denní dávka hodnoty okolo 25 g, u žen se jednalo o hodnoty 4 7 g. Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR (MZ ČR, 2005) uvádějí, že lidé konzumující alkohol by se měli vyvarovat každodenní konzumaci a neměli by překračovat denní dávku 20 g alkoholu. Graf 3.10: 25 (106)
Tabulka 3.10: Přívod alkoholu jednotlivými denními jídly Alkohol 100% (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Po večeři Ostatní Celkem Děti 4-6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Děti 7-10 0,0 0,0 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,2 Chlapci 11-14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Dívky 11-14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,2 Muži 15-17 0,0 0,0 0,2 0,1 0,4 0,5 0,0 1,3 Ženy 15-17 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,9 0,4 1,5 Muži 18-59 0,6 1,1 5,0 3,6 8,6 6,4 1,0 26,4 Ženy 18-59 0,2 0,1 0,8 0,6 2,4 2,8 0,3 7,2 Muži 60+ 0,6 1,3 5,8 4,3 7,8 4,4 0,0 24,2 Ženy 60+ 0,0 0,1 1,0 0,6 1,2 1,0 0,0 3,8 26 (106)
3.11 Vitamín A Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu vitamínu A je znázorněn v grafu 3.11. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (29 40 %). Večeře kryje průměrně 19 25 %, snídaně 16 25 %. Příspěvek snídaně a večeře je tedy obdobný. Je patrné, že podíl oběda na přívodu vitamínu A je vyšší u dospělých než u dětí. Naopak u dětí, ve srovnání s dospělými, mají větší význam pro přívod vitamínu svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 27 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 14 16 %. V tabulce 3.11 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu vitamínu A v ug z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod vitamínu a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Population Reference Intake, EFSA, 2015). Průměrné hodnoty přívodu vitamínu A ve sledovaných populačních skupinách byly vyšší než hodnoty PRI. Zdrojem vitamínu A ve stravě je především zelenina, máslo a margaríny, mléko a mléčné výrobky. Graf 3.11: 27 (106)
Tabulka 3.11: Přívod vitamínu A jednotlivými denními jídly Vitamín A (průměr, ug) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem PRI (EFSA, 2015) Děti 4-6 106 60 264 95 156 17 699 300 Děti 7-10 94 65 321 96 154 27 757 400 Chlapci 11-14 145 63 367 123 223 37 958 600 Dívky 11-14 91 71 246 76 111 23 619 600 Muži 15-17 185 86 340 121 430 46 1208 750 Ženy 15-17 128 60 508 66 119 32 913 650 Muži 18-59 147 60 384 57 192 23 863 750 Ženy 18-59 99 25 352 52 175 29 732 650 Muži 60+ 162 52 475 49 237 18 993 750 Ženy 60+ 113 31 293 58 147 17 659 650 28 (106)
3.12 Vitamín D Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu vitamínu D je znázorněn v grafu 3.12. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (36 48 %). Večeře kryje průměrně 24 32 %, snídaně 13 18 %. Podíl oběda na přívodu vitamínu D se mezi skupinami liší, není však tolik výrazný nárůst příspěvku oběda se zvyšujícím se věkem. Přívod vitamínu D obědem byl poněkud vyšší u žen v porovnání se stejnými věkovými skupinami mužů. U dětí, mají ve srovnání s dospělými, větší význam pro přívod vitamínu D svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 18 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 10 12 %. V tabulce 3.12 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu vitamínu D v ug z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod vitamínu a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Adequate Intake, EFSA, 2016). Průměrný přívod ve všech sledovaných populačních skupinách byl výrazně nižší než doporučená hodnota. Mezi významné zdrojům vitamínu D ve stravě populace ČR patří vejce, jemné pečivo, margaríny a máslo, mléko, ryby a rybí výrobky. Graf 3.12: 29 (106)
Tabulka 3.12: Přívod vitamínu D jednotlivými denními jídly Vitamín D (průměr, ug) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem AI (EFSA, 2016) Děti 4-6 0,31 0,14 0,72 0,27 0,62 0,02 2,08 15 Děti 7-10 0,31 0,16 0,83 0,24 0,80 0,05 2,40 15 Chlapci 11-14 0,43 0,21 0,97 0,30 1,29 0,13 3,33 15 Dívky 11-14 0,32 0,12 0,93 0,26 0,72 0,17 2,52 15 Muži 15-17 0,47 0,23 1,15 0,38 1,91 0,19 4,33 15 Ženy 15-17 0,30 0,08 0,93 0,20 0,95 0,09 2,54 15 Muži 18-59 0,62 0,35 1,25 0,43 1,64 0,11 4,42 15 Ženy 18-59 0,36 0,15 1,11 0,25 1,06 0,08 3,01 15 Muži 60+ 0,61 0,18 1,27 0,34 1,13 0,10 3,63 15 Ženy 60+ 0,38 0,04 1,20 0,20 0,95 0,03 2,81 15 30 (106)
3.13 Vitamín E Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu vitamínu E je znázorněn v grafu 3.13. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (38 47 %). Večeře kryje průměrně 20 25 %, snídaně 11 14 %. Podíl oběda na přívodu vitamínu E se mezi skupinami populace poněkud liší, není však příliš výrazný nárůst příspěvku oběda se zvyšujícím se věkem. U dětí, mají ve srovnání s dospělými, o něco větší význam pro přívod vitamínu E svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 21 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 13 15 %. V tabulce 3.13 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu vitamínu E v mg z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod vitamínu a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Adequate Intake, EFSA, 2015). Průměrné hodnoty přívodu vitamínu E byly ve všech sledovaných populačních skupinách vyšší než uvedené hodnoty AI. Zdrojem vitamínu E ve stravě populace ČR jsou zejména rostlinné a živočišné tuky, pečivo a obiloviny. Graf 3.13: 31 (106)
Tabulka 3.13: Přívod vitamínu E jednotlivými denními jídly Vitamín E (průměr, mg) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem AI (EFSA, 2015) Děti 4-6 1,2 0,6 4,2 1,2 2,1 0,2 9,4 9 Děti 7-10 1,2 0,8 4,9 1,2 2,7 0,5 11,3 9 Chlapci 11-14 1,7 1,0 5,6 1,8 4,1 0,7 14,9 13 Dívky 11-14 1,3 0,8 5,8 1,8 2,9 0,9 13,5 11 Muži 15-17 2,2 1,2 8,1 2,1 5,0 1,2 19,8 13 Ženy 15-17 1,4 0,6 6,5 1,2 3,4 0,7 13,7 11 Muži 18-59 1,9 1,1 7,4 1,3 4,3 1,0 17,1 13 Ženy 18-59 1,2 0,6 6,1 1,1 3,1 0,7 12,8 11 Muži 60+ 1,8 0,7 6,6 1,2 3,1 0,6 14,1 13 Ženy 60+ 1,4 0,5 5,4 1,0 2,4 0,5 11,1 11 32 (106)
3.14 Vitamín C Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu vitamínu C je znázorněn v grafu 3.14. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (35 53 %). Večeře kryje průměrně 16 23 %, snídaně pouze 5 8 %. Podíl oběda na přívodu vitamínu C je vyšší u dospělých (44 53 %) než u dětí (36 40 %). Naopak u dětí, ve srovnání s dospělými, mají větší význam pro přívod vitamínu svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 34 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 14 22 %. Ve všech sledovaných skupinách mužů byl přívod vitamínu C obědem poněkud vyšší v porovnání se stejnou věkovou skupinou žen. V tabulce 3.14 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu vitamínu C v mg z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod vitamínu a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Population Reference Intake, EFSA, 2013). Průměrné hodnoty přívodu vitamínu C byly v populačních skupinách do 18 let věku vyšší než uvedené doporučení PRI. Naopak u dospělých byly zjištěné hodnoty přívodu nižší. Zdrojem vitamínu C ve stravě je především zelenina, ovoce a nealkoholické nápoje. Graf 3.14: 33 (106)
Tabulka 3.14: Přívod vitamínu C jednotlivými denními jídly Vitamín C (průměr, mg) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem PRI (EFSA, 2013) Děti 4-6 4 12 28 21 21 6 93 30 Děti 7-10 5 17 30 20 18 13 103 45 Chlapci 11-14 5 13 35 21 26 15 115 70 Dívky 11-14 4 18 33 15 23 10 104 70 Muži 15-17 4 17 36 20 30 12 119 100 Ženy 15-17 8 10 32 15 26 14 105 90 Muži 18-59 5 7 34 9 19 9 83 110 Ženy 18-59 5 8 33 12 18 12 88 95 Muži 60+ 5 7 35 6 16 7 76 110 Ženy 60+ 4 9 34 11 15 9 82 95 34 (106)
3.15 Vitamín B1 Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu vitamínu B1 je znázorněn v grafu 3.15. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (31 41 %). Večeře kryje průměrně 22 28 %, snídaně 14 18 %. Podíl oběda na přívodu vitamínu B1 je vyšší u dospělých než u dětí. Naopak u dětí, ve srovnání s dospělými, mají větší význam pro přívod vitamínu svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 25 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 12 15 %. Také ve všech sledovaných skupinách žen byl přívod vitamínu obědem poněkud vyšší v porovnání se stejnou věkovou skupinou mužů. V tabulce 3.15 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu vitamínu B1 v mg z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod vitamínu a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Population Reference Intake, EFSA, 2016). Průměrné hodnoty přívodu vitamínu B1 byly ve všech sledovaných populačních skupinách vyšší než doporučení PRI. K přívodu vitamínu B1 v populaci ČR přispívají prakticky všechny skupiny potravin, nejvyšší podíl má pečivo, zelenina, u mužů také masné výrobky a u dětí mléko. Graf 3.15: 35 (106)
Tabulka 3.15: Přívod vitamínu B1 jednotlivými denními jídly Vitamín B1 (průměr, mg) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem PRI (EFSA, 2016)* Děti 4-6 0,16 0,08 0,30 0,14 0,22 0,03 0,92 0,56-0,67 Děti 7-10 0,16 0,10 0,39 0,13 0,24 0,05 1,08 0,67-0,81 Chlapci 11-14 0,22 0,11 0,46 0,15 0,36 0,06 1,36 0,85-1,05 Dívky 11-14 0,17 0,12 0,46 0,13 0,26 0,06 1,19 0,80-0,91 Muži 15-17 0,30 0,18 0,56 0,19 0,42 0,09 1,75 1,13-1,23 Ženy 15-17 0,19 0,07 0,48 0,09 0,26 0,07 1,15 0,93-0,95 Muži 18-59 0,23 0,12 0,63 0,13 0,46 0,11 1,68 1,05-1,12 Ženy 18-59 0,15 0,06 0,46 0,09 0,26 0,07 1,08 0,85-0,90 Muži 60+ 0,23 0,09 0,61 0,11 0,41 0,07 1,53 0,95-0,96 Ženy 60+ 0,16 0,06 0,45 0,09 0,24 0,04 1,04 0,77-0,78 *Přepočet podle doporučeného energetického přívodu AR (PAL 1,6) (EFSA, 2013). 36 (106)
3.16 Vitamín B2 Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu vitamínu B2 je znázorněn v grafu 3.16. Největší část z celkového denního přívodu kryl ve všech sledovaných populačních skupinách oběd. Zejména u dětí byl však příspěvek snídaně, oběda i večeře poměrně vyrovnaný. U dospělých představoval oběd 31 35 % z celodenního přívodu, u dětí do 14 let věku 22 28 %. Večeře představovala 21 28 % z přívodu, snídaně 16 23 %. U dětí, ve srovnání s dospělými, mají větší význam pro přívod vitamínu B2 svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) tvořila přesnídávka spolu s odpolední svačinou 30 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 17 18 %. V tabulce 3.16 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu vitamínu B2 v mg z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod vitamínu a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Population Reference Intake, EFSA, 2017). Průměrný přívod vitamínu B2 byl u dětí do 10 let věku a chlapců do 17 let nad hodnotou doporučení PRI. U dospělých a dívek ve věku 11 17 let byl však nižší. Zdrojem vitamínu B2 ve stravě populace ČR jsou prakticky všechny skupiny potravin. Významný je příspěvek mléka a mléčných výrobků, a to zvláště u dětí. Graf 3.16: 37 (106)
Tabulka 3.16: Přívod vitamínu B2 jednotlivými denními jídly Vitamín B2 (průměr, mg) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem PRI (EFSA, 2017) Děti 4-6 0,30 0,13 0,26 0,24 0,27 0,05 1,24 0,7 Děti 7-10 0,27 0,14 0,32 0,22 0,27 0,07 1,28 1,0 Chlapci 11-14 0,32 0,11 0,36 0,23 0,35 0,10 1,47 1,4 Dívky 11-14 0,24 0,13 0,32 0,21 0,28 0,07 1,26 1,4 Muži 15-17 0,35 0,17 0,43 0,25 0,48 0,12 1,80 1,6 Ženy 15-17 0,30 0,09 0,42 0,16 0,25 0,09 1,31 1,6 Muži 18-59 0,26 0,13 0,49 0,16 0,43 0,12 1,58 1,6 Ženy 18-59 0,20 0,08 0,37 0,13 0,29 0,06 1,12 1,6 Muži 60+ 0,24 0,12 0,49 0,14 0,39 0,08 1,46 1,6 Ženy 60+ 0,19 0,08 0,37 0,13 0,28 0,06 1,10 1,6 38 (106)
3.17 Vápník Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu vápníku je znázorněn v grafu 3.17. Příspěvek denních jídel je u vápníku mnohem více vyrovnaný ve srovnání s většinou ostatních nutrientů. Je to patrné zejména u dětí. Například ve věkové skupině 4 6 let oběd kryl jen 16 % z celodenního přívodu, tedy méně než snídaně (26 %), večeře (21 %) i odpolední svačina (22%). Obdobná byla situace i u starších dětí. U dospělých byl příspěvek oběda již vyšší (26 30 %), večeře pak pokrývala 23 25 % a snídaně 19 21 %. U dětí měly větší význam pro přívod vápníku svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 34 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 19 21 %. V tabulce 3.17 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu vápníku v mg z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Population Reference Intake, EFSA, 2015). Průměrné hodnoty přívodu vápníku byly odpovídající doporučení u dětí do 10 let věku, u všech ostatních sledovaných skupin populace byl průměrný přívod nižší. Nejvýznamnějším zdrojem vápníku ve stravě byly sýry, mléko a mléčné výrobky. Graf 3.17: 39 (106)
Tabulka 3.17: Přívod vápníku jednotlivými denními jídly Vápník (průměr, mg) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem PRI (EFSA, 2015) Děti 4-6 218 99 118 178 178 38 830 800 Děti 7-10 198 112 144 154 175 51 835 800 Chlapci 11-14 240 83 164 168 184 84 923 1150 Dívky 11-14 171 100 155 156 210 51 842 1150 Muži 15-17 228 139 209 192 270 98 1135 1150 Ženy 15-17 228 82 209 117 175 68 879 1150 Muži 18-59 175 86 205 98 217 85 865 1000 Ženy 18-59 144 63 168 93 195 66 729 1000 Muži 60+ 169 72 178 76 172 55 723 950 Ženy 60+ 143 55 159 95 161 69 683 950 40 (106)
3.18 Fosfor Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu fosforu je znázorněn v grafu 3.18. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (25 37 %). Večeře kryje průměrně 22 28 %, snídaně 16 21 %. Je patrné, že podíl oběda na přívodu fosforu je vyšší u dospělých než u dětí. Naopak u dětí, ve srovnání s dospělými, mají větší význam pro přívod svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 29 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 15 17 %. V tabulce 3.18 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu fosforu v mg z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Adequate Intake, EFSA, 2015). Průměrný přívod fosforu ve všech sledovaných populačních skupinách 2x 3x převyšoval hodnotu AI. Zdrojem fosforu ve stravě populace ČR jsou všechny skupiny potravin, největší příspěvek má pečivo. Graf 3.18: 41 (106)
Tabulka 3.18: Přívod fosforu jednotlivými denními jídly Fosfor (průměr, mg) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem AI (EFSA, 2015) Děti 4-6 243 120 272 212 251 38 1137 440 Děti 7-10 236 138 337 187 266 57 1221 440 Chlapci 11-14 295 129 396 216 354 87 1477 640 Dívky 11-14 224 133 375 196 315 66 1310 640 Muži 15-17 334 195 512 250 466 117 1874 640 Ženy 15-17 262 93 414 133 281 76 1259 640 Muži 18-59 280 133 536 161 480 123 1712 550 Ženy 18-59 192 75 393 117 302 61 1140 550 Muži 60+ 272 106 502 141 397 84 1501 550 Ženy 60+ 206 66 396 118 273 52 1111 550 42 (106)
3.19 Hořčík Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu hořčíku je znázorněn v grafu 3.19. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (30 38 %). Večeře kryje průměrně 20 25 %, snídaně 14 16 %. Podíl oběda na přívodu hořčíku je poněkud vyšší u dospělých než u dětí. Naopak u dětí, ve srovnání s dospělými, mají větší význam pro přívod svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 29 % z celodenního přívodu hořčíku, zatímco u dospělých to bylo jen 16 19 %. V tabulce 3.19 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu hořčíku v mg z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Adequate Intake, EFSA, 2015). Průměrný přívod hořčíku byl ve většině sledovaných populačních skupin odpovídající doporučení AI, nižší byl přívod u dospělých žen. Zdrojem hořčíku ve stravě populace ČR jsou ve větší míře potraviny rostlinného původu. Nejvyšší byl příspěvek pečiva a obilovin, zeleniny a také nápojů. Graf 3.19: 43 (106)
Tabulka 3.19: Přívod hořčíku jednotlivými denními jídly Hořčík (průměr, mg) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem AI (EFSA, 2015) Děti 4-6 38 25 74 45 50 11 243 230 Děti 7-10 39 31 86 42 55 19 271 230 Chlapci 11-14 51 30 94 47 74 22 317 300 Dívky 11-14 41 29 93 45 64 20 292 250 Muži 15-17 57 44 128 55 95 31 410 300 Ženy 15-17 44 20 93 31 63 25 275 250 Muži 18-59 56 34 134 43 107 47 420 350 Ženy 18-59 40 22 103 33 66 28 292 300 Muži 60+ 56 26 131 40 90 27 372 350 Ženy 60+ 42 19 104 33 57 21 277 300 44 (106)
3.20 Železo Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu železa je znázorněn v grafu 3.20. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (31 39 %). Večeře kryje průměrně 22 27 %, snídaně 12 17 %. Podíl oběda na přívodu železa se mezi skupinami populace poněkud liší, není příliš patrný nárůst příspěvku oběda se zvyšujícím se věkem. Přívod železa obědem byl ale vždy mírně vyšší u žen v porovnání se stejnými věkovými skupinami mužů. U dětí, ve srovnání s dospělými, mají větší význam pro přívod svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 26 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 15 18 %. V tabulce 3.20 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu železa v mg z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Population Reference Intake, EFSA, 2015). Průměrné hodnoty přívodu železa byly odpovídající doporučení u dětí 4-6 let, u chlapců a mužů. Naopak nižší přívody, než by odpovídalo doporučení, měly děti ve věku 7-10 let, dívky a ženy. K nejvýznamnějším zdrojům železa ve stravě populace ČR patří pečivo, cukrovinky s obsahem kakaa, zelenina, maso, masné výrobky. Graf 3.20: 45 (106)
Tabulka 3.20: Přívod železa jednotlivými denními jídly Železo (průměr, mg) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem PRI (EFSA, 2015) Děti 4-6 1,0 0,7 2,8 1,3 1,8 0,3 8,0 7 Děti 7-10 1,1 1,0 3,4 1,3 2,1 0,6 9,5 11 Chlapci 11-14 1,7 1,1 3,7 1,6 3,2 0,7 12,1 11 Dívky 11-14 1,2 1,1 3,9 1,3 2,5 0,6 10,6 13 Muži 15-17 2,5 1,8 4,9 1,8 4,1 0,9 16,0 11 Ženy 15-17 1,5 0,7 3,5 1,0 2,3 0,7 9,7 13 Muži 18-59 2,3 1,5 5,1 1,4 4,1 1,2 15,5 11 Ženy 18-59 1,4 0,8 4,0 1,0 2,6 1,0 10,8 16 Muži 60+ 2,2 0,9 4,9 1,2 3,5 0,8 13,5 11 Ženy 60+ 1,5 0,7 4,2 1,1 2,4 0,7 10,5 11 46 (106)
3.21 Sodík Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu sodíku je znázorněn v grafu 3.21. Největší měrou k celkovému dennímu přívodu přispívá oběd, a to ve všech populačních skupinách (44 55 %). Večeře, která je druhým nejvýznamnějším zdrojem sodíku, se podílela 21 28 %. Mnohem nižší byl pak příspěvek snídaně 10 14 % a obou svačin (přesnídávka 3 9 %, odpolední svačina 4 8 %). Přívod sodíku obědem byl vždy poněkud vyšší u žen v porovnání se stejnou věkovou skupinou mužů. V tabulce 3.21 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu sodíku v mg z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení pro nejvyšší akceptovatelný přívod (Recommendation, WHO, 2012). Průměrný denní přívod sodíku byl ve všech hodnocených skupinách populace 2x 3x vyšší než uvedené doporučení WHO. Podíl kuchyňské soli používané při kulinární úpravě pokrmů a pro dosolování na přívodu sodíku je přibližně 50 %. Druhá polovina dávky pak připadá na sodík obsažený v potravinách, přičemž nejvýznamnějším zdrojem ve stravě populace ČR bylo v tomto případě pečivo a masné výrobky. Graf 3.21: 47 (106)
Tabulka 3.21: Přívod sodíku jednotlivými denními jídly Sodík (průměr, mg) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem Recomm. (WHO, 2012) Děti 4-6 380 170 1705 253 705 37 3249 X Děti 7-10 395 245 1945 258 893 78 3813 X Chlapci 11-14 647 310 2323 394 1493 139 5305 X Dívky 11-14 432 319 2210 249 1066 140 4415 X Muži 15-17 912 640 2945 523 1766 177 6963 2000 Ženy 15-17 552 156 2027 168 1019 96 4019 2000 Muži 18-59 835 465 2888 394 1807 213 6601 2000 Ženy 18-59 441 155 2193 178 1063 107 4137 2000 Muži 60+ 805 290 2895 295 1480 134 5900 2000 Ženy 60+ 504 130 2371 204 974 82 4265 2000 48 (106)
3.22 Draslík Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na přívodu draslíku je znázorněn v grafu 3.22. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (31 42 %). Večeře kryje průměrně 18 24 %, snídaně 12 16 %. Je patrné, že podíl oběda na přívodu draslíku je vyšší u dospělých než u dětí. Naopak u dětí, ve srovnání s dospělými, mají větší význam pro přívod draslíku svačiny. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) představovala přesnídávka spolu s odpolední svačinou 31 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 16 20 %. V tabulce 3.22 jsou pro úplnost uvedeny průměrné hodnoty přívodu draslíku v mg z jednotlivých denních jídel. Pro srovnání je v předposledním sloupci tabulky uveden průměrný celodenní přívod a v posledním sloupci jsou uvedeny hodnoty doporučení (Adequate Intake, EFSA, 2016). Průměrný přívod draslíku byl odpovídající uvedenému doporučení AI pouze u dětí do 10 let věku a u chlapců ve věku 11-14 let. Ve všech ostatních populačních skupinách byl přívod nižší. Zdrojem draslíku ve stravě populace ČR je především zelenina a výrobky ze zeleniny, na dalších místech pečivo, ovoce, nápoje a mléko. Graf 3.22: 49 (106)
Tabulka 3.22: Přívod draslíku jednotlivými denními jídly Draslík (průměr, mg) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Ostatní Celkem AI (EFSA, 2016) Děti 4-6 332 219 644 408 394 92 2089 1100 Děti 7-10 320 257 781 372 432 142 2304 1800 Chlapci 11-14 381 249 913 418 630 184 2775 2700 Dívky 11-14 309 230 858 405 523 176 2500 2700 Muži 15-17 434 303 1126 462 768 238 3332 3500 Ženy 15-17 334 178 865 310 484 177 2348 3500 Muži 18-59 387 238 1162 320 769 260 3137 3500 Ženy 18-59 291 185 920 298 503 192 2389 3500 Muži 60+ 387 202 1129 297 662 178 2856 3500 Ženy 60+ 297 176 969 304 459 153 2359 3500 50 (106)
4 Podíl denních jídel na přívodu nutrientů přehledy podle populačních skupin V grafech na následujících stranách jsou zpracovány přehledy podílu jednotlivých denních jídel na přívodu nutrientů, a to ve sledovaných populačních skupinách. Takto zpracované grafy tedy umožňují porovnat denní rozložení přívodu nutrientů v rámci každé populační skupiny. 51 (106)
Graf 4.1: 52 (106)
Graf 4.2: 53 (106)
Graf 4.3: 54 (106)
Graf 4.4: 55 (106)
Graf 4.5: 56 (106)
Graf 4.6: 57 (106)
Graf 4.7: 58 (106)
Graf 4.8: 59 (106)
Graf 4.9: 60 (106)
Graf 4.10: 61 (106)
5 Korelační analýza přívod nutrientů vs. přívod energie denními jídly Součástí analýzy dat o podílu přívodu nutrientů jednotlivými denními jídly bylo i stanovení míry souvislosti rozložení přívodu nutrientů vs. přívodu energie. Lze očekávat, že souvislost bude obecně vysoká. Přesto šlo o to zjistit, zda se některé nutrienty poněkud neliší od tohoto obecného předpokladu. Pro stanovení závislosti byl využit Pearsonův korelační koeficient (r). Výsledky korelační analýzy jsou shrnuty v tabulce 5.0. Pro snazší orientaci byly hodnoty zjištěných korelačních koeficientů zvýrazněny barevnou škálou, a to podle zjištěné míry souvislosti (nejtmavší odstín velmi silná). Rozlišení síly korelace bylo stanoveno podle Evanse (1996), který navrhl pro absolutní hodnotu r následující kategorie míry závislosti: 0,00-0,19 velmi slabá 0,20-0,39 slabá 0,40-0,59 střední 0,60-0,79 silná 0,80-1,00 velmi silná. Z výsledků je patrné, že přívod většiny nutrientů během dne velmi silně souvisí s přívodem energie. To znamená, že čím více dané denní jídlo přispívá k přívodu energie, tím více přispívá i k přívodu daného nutrientu. Ve výsledcích se však objevily tři nutrienty, kde nebyla tato závislost tak silná. Jednalo se o přidané cukry, vitamín C a vápník. U přidaných cukrů byla závislost slabší prakticky ve všech věkových kategoriích, v případě dětí však byly hodnoty korelačního koeficientu nižší než u dospělých. U zbývajících dvou nutrientů byla poněkud nižší míra souvislosti zjištěna v mladších věkových kategoriích. Zajímavé je zjištění především u přidaných cukrů, které jsou zdrojem energie a přispívají tedy k celkovému energetickému přívodu, a přitom je v tomto případě míra souvislosti značně nižší než u ostatních nutrientů. Vzhledem k tomu, že výsledky korelační analýzy, jsou zajímavé především u mladších věkových kategorií, byly zpracovány podrobnější grafy míry závislosti přívodu nutrientů vs. energie jednotlivými denními jídly pro populační skupinu dětí ve věku 7-10 let (viz graf 5.1 5.21). Hlavním důvodem, proč byla zvolena právě tato populační skupina, je skutečnost, že na děti ve věku 7-10 let byla zaměřena Studie obsahu nutrientů v pokrmech ze školního stravování (CZVP SZÚ, 2017) a zde prezentovaná data by mohla napomoci k interpretaci výsledků této studie. Současně by data mohla být i přínosem do diskuze o případných opatřeních v oblasti školního stravování, které by přispěly k ochraně a podpoře veřejného zdraví v této oblasti. Uvádění podrobných grafů pro všechny věkové kategorie by bylo příliš rozsáhlé a nemá velký význam, vzhledem k tomu, že jsou výsledky u jednotlivých nutrientů pro většinu věkových kategorií obdobné. Pokud se blíže podíváme na grafy u nutrientů s nižší mírou závislosti, je patrné, že v případě vitamínu C (graf 5.13) a vápníku (graf 5.16) se od ostatních denních jídel odlišovala zejména snídaně. Byla jen nevýznamným zdrojem vitamínu C a naopak významným zdrojem vápníku vzhledem ke své energetické hodnotě. Obojí lze vysvětlit složením snídaní, které jsou z větší části složeny z mléka, mléčných výrobků, pečiva a jen ve velmi malé míře obsahují ovoce a zeleninu. U přidaných cukrů (graf 5.8) lze pozorovat, že většina denních jídel zajišťuje podobnou dávku přidaných cukrů, bez ohledu na to jaká je jejich energetická hodnota. Výjimkou v tomto směru byla u 7-10 letých dětí odpolední svačina, která obsahovala až dvojnásobné množství přidaných cukrů ve srovnání s ostatními denními jídly. 62 (106)
Tabulka 5.0: Výsledky korelační analýzy (r) přívod nutrientů vs. přívod energie jednotlivými denními jídly Děti 4-6 Děti 7-10 Chlapci 11-14 Dívky 11-14 Muži 15-17 Ženy 15-17 Muži 18-59 Ženy 18-59 Muži 60+ Ženy 60+ Bílkoviny 0,95 0,98 0,98 0,97 0,99 1,00 0,99 0,99 0,99 0,99 Tuky 0,98 0,99 0,99 0,99 1,00 0,99 1,00 1,00 1,00 0,99 SFA 0,99 0,99 0,99 0,99 0,97 0,98 0,98 0,99 0,99 1,00 MUFA 0,95 0,98 0,99 0,98 0,99 0,98 0,99 0,99 1,00 0,98 PUFA 0,87 0,96 0,97 0,95 0,95 0,95 0,98 0,98 0,98 0,98 Sacharidy 0,97 0,98 0,99 0,97 0,99 0,99 0,99 0,98 0,99 0,97 Přidané cukry 0,58 0,35 0,52 0,24 0,43 0,83 0,46 0,64 0,67 0,73 Vláknina 0,99 0,98 0,99 1,00 0,99 0,98 0,99 0,99 0,99 0,99 Vitamín A 0,91 0,95 0,96 0,95 0,93 0,89 0,94 0,98 0,96 0,99 Vitamín D 0,92 0,92 0,90 0,93 0,83 0,90 0,93 0,96 0,99 0,96 Vitamín E 0,86 0,94 0,97 0,93 0,93 0,95 0,95 0,96 0,94 0,96 Vitamín C 0,78 0,66 0,76 0,78 0,75 0,80 0,87 0,85 0,84 0,80 Vitamín B1 0,95 0,97 0,98 0,96 0,99 0,99 0,99 0,98 0,98 0,98 Vitamín B2 0,88 0,93 0,92 0,95 0,95 0,97 1,00 0,99 0,99 0,99 Vápník 0,64 0,61 0,59 0,72 0,81 0,84 0,94 0,88 0,92 0,90 Fosfor 0,96 0,97 0,97 0,98 0,99 0,99 1,00 1,00 1,00 0,99 Hořčík 0,97 0,98 0,99 0,99 0,98 0,99 0,98 0,99 0,98 0,98 Železo 0,92 0,96 0,99 0,96 0,99 0,99 0,99 0,98 0,99 0,97 Sodík 0,80 0,92 0,94 0,92 0,95 0,97 0,97 0,97 0,95 0,95 Draslík 0,96 0,97 0,97 0,97 0,96 0,96 0,97 0,97 0,96 0,95 Graf 5.1: 63 (106)
Graf 5.2: Graf 5.3: Graf 5.4: 64 (106)
Graf 5.5: Graf 5.6: Graf 5.7: 65 (106)
Graf 5.8: Graf 5.9: Graf 5.10: 66 (106)
Graf 5.11: Graf 5.12: Graf 5.13: 67 (106)
Graf 5.14: Graf 5.15: Graf 5.16: 68 (106)
Graf 5.17: Graf 5.18: Graf 5.19: 69 (106)
Graf 5.20: Graf 5.21: 70 (106)
6 Podíl denních jídel na konzumaci vybraných potravinových skupin Grafy v této kapitole vyjadřují, jak je spotřeba hlavních skupin potravin rozdělena během dne. Pro tvorbu grafů byla použita data ve formátu jak nakupováno. Procentuální podíly byly odvozeny od průměrných spotřeb jednotlivých kategorií potravin ve sledovaných populačních skupinách. Potraviny jsou členěny do kategorií podle kódovacího systému FoodEx2 (EFSA, 2015). 6.1 Pečivo a obiloviny Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na konzumaci pečiva a obilovin je znázorněn v grafu 1. Je patrné, že spotřeba této kategorie potravin je ve všech sledovaných populačních skupinách celkem rovnoměrně rozdělena mezi snídani (21 29 %), oběd (21 28 %) a večeři (22 26 %). U dětí, ve srovnání s dospělými, pak mají větší podíl ve spotřebě svačiny. V této souvislosti je však třeba upozornit, že procentuální zastoupení bylo vypočteno ze zkonzumovaného množství v gramech ve formátu jak nakupováno (taková data byla k dispozici). V případě některých obilovin a výrobků z nich, jako jsou například rýže a těstoviny, se tedy jedná o hodnoty odpovídající hmotnosti v suchém stavu. Při použití hodnot ve formátu jak jezeno by pak byl podíl této skupiny v obědech vyšší. V tabulce 1 jsou pro doplnění uvedeny odpovídající průměrné hodnoty spotřeby pečiva a obilovin v g/osobu jednotlivými denními jídly ve sledovaných populačních skupinách. Graf 6.1: 71 (106)
Tabulka 6.1: Úroveň konzumace pečiva a obilovin v rámci jednotlivých denních jídel Pečivo, obiloviny (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Druhá večeře Ostatní Celkem Děti 4-6 45 22 42 39 45 4 0 198 Děti 7-10 52 31 51 38 53 9 0 235 Chlapci 11-14 70 35 73 53 80 18 0 329 Dívky 11-14 56 35 57 42 54 9 0 253 Muži 15-17 87 58 97 62 95 24 1 424 Ženy 15-17 60 17 60 18 50 8 0 214 Muži 18-59 84 36 92 35 91 16 0 353 Ženy 18-59 53 16 55 25 54 8 0 211 Muži 60+ 85 23 85 35 79 11 0 319 Ženy 60+ 67 13 58 30 55 8 0 231 72 (106)
6.2 Ovoce Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na konzumaci ovoce je znázorněn v grafu 6.2. Převážná část spotřeby ovoce během dne je kryta svačinami a druhou večeří, a to ve všech sledovaných populačních skupinách. Odpolední svačina tvořila 29 40 % ze spotřeby, přesnídávka 18 28 % a druhá večeře 11 23 %. U dětí, ve srovnání s dospělými, měla větší význam ve spotřebě ovoce odpolední svačina. U nejmladší věkové skupiny (děti 4-6 let) například představovala 40 % z celodenního přívodu, zatímco u dospělých to bylo jen 29 30 %. Naopak u dospělých, ve srovnání s dětmi, měla vyšší podíl na spotřebě druhá večeře. Zajímavý je i vyšší přívod ovoce dopolední svačinou (28 %) u dětí ve věku 7 10 let. V tabulce 6.2 jsou pro doplnění uvedeny odpovídající průměrné hodnoty spotřeby ovoce v g/osobu jednotlivými denními jídly ve sledovaných populačních skupinách. Graf 6.2: 73 (106)
Tabulka 6.2: Úroveň konzumace ovoce v rámci jednotlivých denních jídel Ovoce (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Druhá večeře Ostatní Celkem Děti 4-6 8 41 18 72 17 20 2 178 Děti 7-10 9 53 22 62 16 26 1 189 Chlapci 11-14 9 43 17 71 23 31 6 200 Dívky 11-14 8 48 27 73 15 34 0 205 Muži 15-17 7 30 7 60 25 31 1 162 Ženy 15-17 22 46 19 81 23 26 0 216 Muži 18-59 9 20 12 33 13 25 1 112 Ženy 18-59 12 39 17 52 26 34 1 181 Muži 60+ 9 25 15 41 17 34 2 143 Ženy 60+ 10 48 18 61 27 39 1 203 74 (106)
6.3 Zelenina Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na konzumaci zeleniny je znázorněn v grafu 6.3. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (50 65 %). Výrazněji se podílela také večeře, která přispívala ke spotřebě zeleniny 22 34 %. Ostatní denní jídla měly mnohem menší význam snídaně (0 6 %), přesnídávka (2 7 %), odpolední svačina (3 12 %), druhá večeře (0 7 %). Konzumace zeleniny se tedy v naší populaci prakticky omezuje jen na oběd a v menší míře na večeři. Ostatní denní příležitosti zůstávají nevyužité. V tabulce 6.3 jsou pro doplnění uvedeny odpovídající průměrné hodnoty spotřeby zeleniny v g/osobu jednotlivými denními jídly ve sledovaných populačních skupinách. Jako doporučení se uvádí konzumace minimálně 400 g ovoce a zeleniny denně (MZ ČR, 2005). Populace ČR přitom vykazuje nízkou úroveň spotřeby, a to zejména právě u zeleniny, jak vyplývá i z přiložené tabulky. Graf 6.3: 75 (106)
Tabulka 6.3: Úroveň konzumace zeleniny v rámci jednotlivých denních jídel Zelenina (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Druhá večeře Ostatní Celkem Děti 4-6 1 3 47 5 16 1 0 74 Děti 7-10 1 4 53 6 20 2 0 85 Chlapci 11-14 3 10 65 16 36 1 0 131 Dívky 11-14 0 2 55 3 35 7 0 103 Muži 15-17 4 5 76 17 27 6 0 133 Ženy 15-17 3 5 57 7 36 2 0 110 Muži 18-59 5 6 77 6 36 3 0 133 Ženy 18-59 4 3 71 6 32 6 0 122 Muži 60+ 7 5 86 5 32 0 0 135 Ženy 60+ 4 3 79 5 27 3 0 120 76 (106)
6.4 Mléko a mléčné výrobky Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na konzumaci mléka mléčných výrobků je znázorněn v grafu 6.4. Největší část z celkového denního přívodu kryje snídaně, a to ve všech populačních skupinách (27 37 %). Další denní jídla se podílejí následovně: oběd 9 20 %, večeře 16 25 %, přesnídávka 4 12 %, odpolední svačina 10 21 %, druhá večeře 4 10 %. Příspěvek denních jídel je poněkud odlišný mezi dětmi a dospělými. U dětí se po snídani nejvíce podílejí na spotřebě mléka a mléčných výrobků večeře a odpolední svačina. Význam oběda je nižší (9 12 %), u dětí ve věku 4 10 let srovnatelný s přesnídávkou. U dospělých je příspěvek snídaně také nejvyšší, ale méně výrazně oproti večeři a obědu, což jsou další dvě denní jídla s největším podílem na spotřebě v této věkové kategorii. V tabulce 6.4 jsou pro doplnění uvedeny odpovídající průměrné hodnoty spotřeby mléka a mléčných výrobků v g/osobu jednotlivými denními jídly ve sledovaných populačních skupinách. U této kategorie potravin je třeba zmínit, že uvedené spotřeby odpovídají přímo množství v gramech konzumovaných výrobků. Nejedná se tedy o hodnoty přepočtené na ekvivalent mléka. Graf 6.4: 77 (106)
Tabulka 6.4: Úroveň konzumace mléka a mléčných výrobků v rámci jednotlivých denních jídel Mléko, výrobky (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Druhá večeře Ostatní Celkem Děti 4-6 134 43 33 75 69 15 0 369 Děti 7-10 113 34 38 60 59 14 0 318 Chlapci 11-14 116 13 41 60 52 32 0 315 Dívky 11-14 91 24 43 61 58 16 0 294 Muži 15-17 94 27 42 54 64 26 0 307 Ženy 15-17 94 21 40 47 41 20 0 263 Muži 18-59 53 15 40 22 42 14 1 187 Ženy 18-59 49 14 31 28 45 9 1 177 Muži 60+ 51 22 37 19 45 12 0 186 Ženy 60+ 56 17 35 28 46 18 0 200 78 (106)
6.5 Maso a masné výrobky Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na konzumaci masa a masných výrobků je znázorněn v grafu 6.5. Největší část z celkového denního přívodu kryje oběd, a to ve všech populačních skupinách (47 68 %). Výrazněji se podílela také večeře, která přispívala ke spotřebě 24 31 %. Ostatní denní jídla měly mnohem menší podíl snídaně (4 12 %), přesnídávka (1 7 %), odpolední svačina (1 5 %), druhá večeře (0 3 %). V tabulce 6.5 jsou pro doplnění uvedeny odpovídající průměrné hodnoty spotřeby masa a masných výrobků v g/osobu jednotlivými denními jídly ve sledovaných populačních skupinách. Graf 6.5: 79 (106)
Tabulka 6.5: Úroveň konzumace masa a masných výrobků v rámci jednotlivých denních jídel Maso, výrobky (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Druhá večeře Ostatní Celkem Děti 4-6 3 2 59 3 24 1 0 91 Děti 7-10 5 5 75 5 28 2 0 120 Chlapci 11-14 17 10 90 10 56 2 0 185 Dívky 11-14 5 10 91 5 39 4 0 154 Muži 15-17 30 18 120 10 72 3 0 253 Ženy 15-17 7 1 72 2 31 1 0 114 Muži 18-59 24 17 126 14 79 7 0 268 Ženy 18-59 7 4 88 3 33 2 0 137 Muži 60+ 20 10 108 10 69 4 0 221 Ženy 60+ 5 3 93 3 32 0 0 137 80 (106)
6.6 Ryby a rybí výrobky Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na konzumaci ryb a rybích výrobků je znázorněn v grafu 6.6. Největší část z celkového denního přívodu ve všech populačních skupinách kryje oběd (38 80 %) a večeře (13 61 %). Příspěvek ostatních denních jídel je prakticky zanedbatelný. V tabulce 6.6 jsou pro doplnění uvedeny odpovídající průměrné hodnoty spotřeby ryb a rybích výrobků v g/osobu z jednotlivých denních jídel. Spotřeba ryb a rybích výrobků je v populaci ČR velmi nízká, a to ve všech populačních skupinách, jak je patrné i z tabulky. Graf 6.6: 81 (106)
Tabulka 6.6: Úroveň konzumace ryb a rybích výrobků v rámci jednotlivých denních jídel Ryby, výrobky (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Druhá večeře Ostatní Celkem Děti 4-6 0 0 9 0 1 0 0 11 Děti 7-10 0 0 8 1 4 0 0 13 Chlapci 11-14 0 0 6 0 4 0 0 10 Dívky 11-14 0 0 8 0 5 2 0 15 Muži 15-17 0 0 8 0 12 0 0 20 Ženy 15-17 0 0 8 0 6 0 0 13 Muži 18-59 1 1 7 1 8 1 0 19 Ženy 18-59 0 0 10 0 6 1 0 18 Muži 60+ 1 0 9 0 4 0 0 14 Ženy 60+ 0 0 10 0 5 0 0 16 82 (106)
6.7 Cukr a cukrovinky Průměrný podíl jednotlivých denních jídel na konzumaci cukru a cukrovinek je znázorněn v grafu 6.7. Příspěvek denních jídel se v tomto případě poněkud lišil u dětí a dospělých. U dětí měla nejvyšší podíl ve spotřebě cukru a cukrovinek odpolední svačina (až 33 %). Ostatní denní jídla byla zastoupena celkem rovnoměrně (13 17 %) s výjimkou druhé večeře, kde byl podíl menší (5 10 %). U dospělých tvořila největší část z denní spotřeby cukru a cukrovinek snídaně (22 30 %), dále odpolední svačina (18 23 %) a oběd (16 21 %). Ostatní denní příležitosti přispívaly méně: přesnídávka (7 9 %), večeře (11 14 %), druhá večeře (6 10 %). Z grafu je patrné, že se zvyšujícím se věkem roste podíl snídaně na spotřebě cukru a cukrovinek, podobně se s věkem mírně zvyšuje i podíl oběda. Naopak u dětí ve srovnání s dospělými mají větší význam svačiny. U nejmladší věkové skupiny dětí 4 6 let byl podíl svačin na spotřebě cukru a cukrovinek 44 %, zatímco u dospělých to bylo jen 26 32 %. V tabulce 6.7 jsou pro doplnění uvedeny odpovídající průměrné hodnoty spotřeby cukru a cukrovinek v g/osobu z jednotlivých denních jídel. Je zřejmé, že kategorie potravin cukr a cukrovinky není rozhodně jediným zdrojem přidaných cukrů ve stravě. Významně se podílí i nápoje, mléčné výrobky, jemné a trvanlivé pečivo. Graf 6.7: 83 (106)
Tabulka 6.7: Úroveň konzumace cukru a cukrovinek v rámci jednotlivých denních jídel Cukr, cukrovinky (průměr, g) Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Druhá večeře Ostatní Celkem Děti 4-6 6 5 6 15 8 2 3 44 Děti 7-10 6 5 7 10 6 5 4 43 Chlapci 11-14 7 6 6 9 6 4 3 40 Dívky 11-14 7 7 7 12 6 3 4 44 Muži 15-17 8 5 8 8 8 6 3 46 Ženy 15-17 6 1 5 8 4 3 1 28 Muži 18-59 8 3 5 5 4 3 2 30 Ženy 18-59 5 2 4 5 3 2 1 23 Muži 60+ 8 2 6 5 3 2 1 26 Ženy 60+ 6 2 5 5 3 2 1 24 84 (106)
7 Zastoupení hlavních potravinových skupin v denních jídlech Následující grafy podávají přehled o tom, jaké kategorie potravin jsou konzumovány sledovanými populačními skupinami během jednotlivých denních jídel. Procentuální podíly byly odvozeny od průměrného zkonzumovaného množství dané kategorie potravin v určité populační skupině, a to z dat ve formátu jedlý podíl z jak nakoupeno. To znamená, že se jednalo o čistou hmotnost potravin (bez nejedlých součástí), avšak v té podobě, jak jsou nakupovány nikoli konzumovány. Do přehledu také nebyla zahrnuta spotřeba nealkoholických i alkoholických nápojů, která v této souvislosti není podstatná. Potraviny byly rozčleněny do kategorií podle kódovacího systému FoodEx2 (EFSA, 2015). 7.1 Snídaně Dominantními složkami snídaně jsou u populace ČR mléko, mléčné výrobky a pečivo. Tyto skupiny potravin představovaly přibližně 70 85 % (hmotnostních) z potravin zkonzumovaných na snídani. Podíl mléčné složky se s věkem postupně snižuje. Zatímco u nejmladší sledované skupiny dětí ve věku 4-6 let tvořilo mléko a výrobky v průměru 63 % ze zkonzumovaných potravin, u dospělých to bylo už jen 25 35 %. Patrný je také rozdíl mezi muži a ženami, kdy již od 15 let věku je podíl mléčné složky na snídani u mužů nižší ve srovnání s ženami. S věkem se naopak zvyšuje zastoupení skupiny obilovin (v naprosté většině se jedná o pečivo). Zatímco u dětí ve věku 4-6 představovala skupina obilovin 22 % z potravin zkonzumovaných na snídani, u dospělých to bylo již okolo 40 %. Dalšími nejvíce zastoupenými složkami snídaně byla u mužů skupina maso a výrobky (okolo 10 %) a u žen ovoce (5 9 %). 85 (106)
86 (106)
7.2 Přesnídávka Složení přesnídávky, respektive jídla zkonzumovaného mezi snídaní a obědem se liší v závislosti na věku i pohlaví. Dominantními složkami však zůstávají u všech skupin populace ovoce, mléko a výrobky, obiloviny a výrobky (z převážné části se jedná o pečivo). Ovoce tvoří u dětí do 14 let věku asi 30 % z potravin zkonzumovaných na přesnídávku, u žen je to ještě více (40 50 %), naopak u mužů je podíl menší (asi 15 25 %). Mléčná složka měla nejvyšší podíl u nejmladší věkové skupiny dětí, kde tvořila 34 % z přesnídávky, u žen to bylo přibližně 20 % a u mužů 14 24 %. Podíl skupiny obilovin na přesnídávce byl poměrně rozdílný u populačních skupin (17 40 %), u obou pohlaví však s věkem nejprve roste (u žen do 14 let, u mužů do 17 let) a pak opět klesá. Další významnou složkou přesnídávky bylo u mužů maso a masné výrobky (11 17 %), u žen byl podíl této skupiny výrazně nižší (asi 5 %). 87 (106)
88 (106)
7.3 Oběd Hlavními součástmi oběda ve všech sledovaných populačních skupinách byly maso a výrobky (18 24 %), brambory (16 19 %), obiloviny a výrobky (15 20 %) a zelenina (14 18 %). V pořadí dalšími složkami byly mléko a mléčné výrobky se zastoupením 8 12 %, dále jedlé tuky a oleje (4 5 %) a u žen a dětí také ovoce (4 7 %). Je zřejmé, že složení oběda je v různých skupinách populace poměrně podobné. V této souvislosti je třeba upozornit, že procentuální zastoupení jednotlivých skupin potravin bylo vypočteno z množství v gramech ve formátu jedlý podíl z jak nakupováno (taková data byla k dispozici). V případě některých obilovin a výrobků z nich, jako jsou například rýže a těstoviny, se tedy jedná o hodnoty odpovídající hmotnosti v suchém stavu. Při použití hodnot ve formátu jak jezeno by byl podíl této skupiny v obědech vyšší. 89 (106)