FLUIDNÍ SUŠENÍ LEPIVÝCH ČÁSTIC VE VSÁDKOVÉM REŽIMU Ing. Michal Pěnička Školitel: Doc. Ing. Pavel Hoffman CS. ČVUT v Praze, Ústav procesní a zpracovatelské techniky, Technická 4, 166 07 Praha, Česká republika; tel. +420 224352714, email: michal.penicka@fs.cvut.cz; Abstrakt Tento článek je věnován fluidnímu sušení kulových částic iontoměniče s mechanicky míchanou vrstvou ve vsádkovém režimu. Cílem příspěvku je prokázat pozitivní vliv mechanického míchání fluidního lože na celkovou sušící dobu a dále navrhnout parametry míchadla (tvar, rozměry, otáčky, atd.) pro rovnoměrné rozrušování tvořících se shluků částic v počátečním období sušení a konečné ověření vlivu podmínek procesu na první a druhou oblast kinetiky sušení. Cílem je tedy vyhodnotit vliv mechanického míchání na sledovaný proces sušení. Z výsledků provedených měření a výpočtů vyplývá, že aplikací navrženého míchacího ústrojí lze zkrátit dobu sušení částic iontoměniče ve srovnání s původním uspořádáním bez míchadla až o 50%, přičemž výsledky výpočtů potvrdily předpokládaný průběh sušení testovaných částic v prvním období sušení. Klíčová slova Fluidní sušení, míchání, mechanické rozrušení, kinetika sušení, první oblast sušení 1. Úvod Sušení je energeticky velice náročný proces a je oblastí, kde lze hledat rezervy v dnešní době vysokých cen energií a následujícího značného tlaku na jejich úspory. Tento článek je věnován hledání rezerv při fluidním sušení částic ve vsádkovém režimu, které jsou silně lepivé vlivem povrchového napětí kapaliny ulpívající na částicích, kdy tedy nelze tuto kapalinu odstranit jiným typem procesu jako je například odstředění. Fluidní sušení je typ sušícího procesu, kde dochází k velmi intenzivnímu přenosu tepla a hmoty mezi sušenou částicí a proudícím vzduchem, kde částice jsou ve fluidním stavu. Povrchové napětí kapaliny, která je na povrchu sušené částice na počátku sušícího procesu, způsobuje silnou lepivost částic, jak mezi sebou, tak i na stěnách sušící komory. Vsádkový režim tohoto procesu a malé množství sušeného materiálu v jedné dávce zabraňuje použití vibro-fluidní sušárny, kde jsou většinou tyto sušárny konstruovány pro kontinuální režim. Jako řešení se nabízí sušení s míchanou fluidní vrstvou, kde míchací proces bude kontinuálně rozrušovat shluky částic a stírat přichycené částice na stěny sušící komory. Průběh fluidního sušení vlhkých částic iontoměniče Maximální teplota, při které lze kulové částice iontoměniče sušit, je 120 C. Prvních 80 minut, pro 350g testovaného množství sušeného materiálu, vznikne kompaktní shluk částic vlivem povrchového napětí vody, která je na jejich povrchu na počátku sušení. To má za následek, že z počátku sušící proces probíhá bez přechodu částic do fluidního stavu. K fluidaci začíná docházet až po 80 minutách sušení. V době od 80 do 104 minuty se jedná o první fázi sušení, 1
d p [ m] kde probíhá konstantní úbytek vlhkosti z částic s časem. Po 104 minutách sušícího procesu přechází sušení do druhé fáze fluidního sušení s klesající rychlostí úbytku vlhkosti částic. 2. Materiál a metody 2.1. Kulové částice ionexu Jako modelový materiál byly zvoleny kulové částice ionexu (katex, anex). Tento materiál je používán také v procesech při výrobě atomové energie či membránové technologii pro čistění odpadních vod. Ionexy jsou většinou syntetické vysokomolekulární organické látky, nejčastěji na bázi styrenu, polyakrylátu, fenolformaldehydových pryskyřic a podobně. Pro modelový materiál byl zvolen katex s označením Marathon-A ve tvaru kulových částic o průměru 450-550 m. Zvláštní vlastností tohoto materiálu je objemová roztažnost, která závisí na obsahu vlhkosti materiálu viz. Fig. 1 600 550 500 450 400 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2 1,4 X H2O [kg H2O / kg suš ] 2.2. Typy míchadel Fig. 1 Závislost průměru částice na relativní vlhkosti částice Jak bylo řečeno výše, hlavním úskalím této problematiky je počáteční oblast sušení, kde jsou částice lepivé samy k sobě či ke stěnám technologického zařízení vlivem povrchového napětí kapaliny, která je na povrchu i uvnitř částice. Určení vhodných vlastností míchadla je tedy důležitým úkolem intenzifikace studované technologie. Hlavní požadovanou vlastností navrženého míchadla by měla být jeho schopnost rozrušovat tvořící se shluky sušených částic a dále stírat částice ze stěn, a to tak intenzivně, aby se počáteční oblast sušení s lepivými částicemi minimalizovala a přitom nedocházelo k degradaci částic. Pro přesné zjištění průběhu sušícího procesu bylo navrženo experimentální zařízení pro fluidní sušení s míchanou vrstvou. Schéma experimentálního zařízení je na Fig. 2. Tlakový vzduch o známé teplotě a vlhkosti (bod 0 v Fig. 3) je veden z centrálního vzduchového rozvodu. Průtok vzduchu je řízen regulačním tlakovým ventilem a měřen rotačním průtokoměrem. Za průtokoměrem je vzduch zahříván topením s odporovými dráty, kde výkon jednotky je řízen ručně pomocí transformátoru (bod 1 v Fig. 3). Teplota ohřátého vzduchu je měřena před fluidní komorou dotykovým teploměrem. Vlhkost ohřátého vzduchu je určena podle h-x diagramu (Chyský, 1977) (viz Fig. 3), a to za předpokladu, že absolutní vlhkost sušícího vzduchu je konstantní, čili platí x A0 = x A1. 2
Na vstupu do fluidní komory je umístěn U-manometr pro měření tlakové ztráty ve fluidním loži. Fluidní komora je tvořena skleněným válcem o rozměrech 90 570 mm. Snímač pro odečet vlhkosti a teploty sušícího vzduchu po průchodu fluidní vrstvou (bod 2 v Fig. 3) je umístěn 300mm nad roštem fluidní komory. Nad komorou je umístěn pohon míchací jednotky s nastavitelnými otáčkami. T A_out, X A_out Flowmeter Heater Air distribution T A0, X A0 T A_in Fig. 2 - Schéma experimentálního zařízení t A [ C] 140 120 1 100 80 60 40 20 0 2 2 0 0 10 20 30 40 50 x A [g/kg s.v.] Fig. 3 Mollierův diagram h-x Porózita sušených částic byla určena ze vztahu (Struhár, a další, 1974) (1) kde 0 je porózita v neomezené vrstvě, která je pro kulové částice rovna 0,39. Průtok ohřátého plynu za topnou jednotkou (bod 1 v Fig. 3) byl určen za pomocí stavové rovnice ideálního 3
plynu, a to za předpokladu, že látkové množství protékajícího vzduchu je konstantní. Z průtoku v tomto bodě byla určena mimovrstvová rychlost sušícího vzduchu v sušící komoře. Odběr vzorků sušených částic byl prováděn ze středu fluidní vrstvy za předpokladu, že jsou částice ideálně promíchávány a tudíž vlhkostní a teplotní profil fluidní vrstvy je rovnoměrný ať už vlivem míchadla v počáteční fázi či turbulentním charakteru proudění částic ve fluidním stavu v první a druhé fázi sušení. 2.3. Odvození časové závislosti sušící rychlosti v prvním období sušení Míchadlo rozrušuje tvořící se shluky částic v počáteční oblasti sušení, což má pozitivní vliv na celkovou dobu sušení. Vliv míchadla v první a druhé fázi, kdy jsou částice na povrchu dostatečně suché, že přecházejí do fluidního stavu, může být negativní, protože míchadlo může narušovat vytvořenou fluidní vrstvu a tak částice nebudou v ideálním styku se sušícím vzduchem a přenosové jevy budou pomalejší. Při určení tohoto vlivu musíme nejdříve určit, jaký vliv na sušící dobu má objemová smrštivost částic, tj. chování sušených částic v prvním období sušení. Závislost změny průměru částice na relativní vlhkosti je ukázána na Fig. 1. Sledujeme kulovou částici ionexu ve vznosu ve fluidní sušárně, ve které probíhá její sušení v prvním období sušení, tj. za konstantní rychlost sušení. Proces sušení iontové částice uvažujeme za platnosti následujících zjednodušujících předpokladů: 1. Ve fluidní sušárně dochází k ideálnímu promíchávání sušených částic v sušícím vzduchu. 2. Vlastnosti vzduchu (teplota, vlhkost) se při jeho průchodu sušárnou (výrazně) nemění. 3. Změna objemu částice ionexu v prvním období sušení je dána pouze objemem odsušené vody, odpařené z jejího povrchu. Z výsledků laboratorních experimentů vyplynula lineární závislost průměru částice ionexu d p na jeho relativní vlhkosti X w (viz. Fig. 1), což lze vyjádřit vztahem V periodě prvního období sušení je rychlost sušení dána podmínkou, kde rychlost sušení není funkcí času i když jednotlivé veličiny, ze kterých se skládá, jsou závislé na čase. Toto tvrzení vyjadřuje vztah kde za rychlost sušení dosadíme vztah dle (Mujumdar, 1995) (2) ( ) (3) (4) Po dosazení rovnice (2)do rovnice (4) dostaneme relaci (5) a po následné integraci dostaneme rovnici (6). Ta popisuje svým tvarem vztah pro rychlost sušení částice ionexu ve fluidní koloně v první oblasti sušení, kdy tato veličina nezávisí na čase t, v intervalu t ϵ <t 1 ; t 2 > a v rozsahu jejich relativních vlhkostí X W ϵ <X W1 ; X W2 >: ( ) ( ( )) ( ) (6) 4
Pro potřebné ověření analytického řešení z experimentálních průběhů funkcí, resp. pro odpovídající interval t i = t i+1 + t i, d p = d p (X W ) a X W = X W (t), vždy pro daný interval X w,i = X W,i+1 X W,i, byly z experimentálních dat stanoveny hodnoty průměru částice d p,i (Fig. 1) a pro tuto hodnotu průměru částice byl určen její povrch. Tyto hodnoty byly dosazeny do rovnice (7) a tak získán odhad rychlosti sušení v intervalu t ϵ <t i ; t i+1 >: (7) Přesnost navrženého analytického řešení (6) byla vyjádřena rozdílem mezi vypočtenou a naměřenou hodnotou rychlostí sušení, vyjádřenou rovnicí (8) pro směrodatnou odchylku (9) naměřených hodnot rychlostí sušení a relativní směrodatnou odchylkou (10): (8) ( ) [ ] (9) (10) a kde střední hodnota rychlosti sušení vypočtená naměřených dat (rovnice (7)) je dána vztahem (11) 2.4. Určení součinitele přestupu hmoty pro první období sušení Vliv míchadla na první sušení lze vyjádřit pomocí hodnoty součinitele přestupu hmoty mezi míchanou a nemíchanou vrstvou. Určení tohoto součinitele z experimentálních dat bylo provedeno podle rovnice (12) (Mujumdar, 1995), kde veličina K je součinitel přestupu hmoty [kgwm -2 s -1 ]. ( ) (12) V této rovnici Y W vyjadřuje absolutní vlhkost sušícího vzduchu v mezní vrstvě, která se vytvoří okolo sušené částice a Y A je absolutní vlhkost sušícího vzduchu na výstupu ze sušárny. Pro možnost porovnání součinitele přestupu hmoty z kriteriální rovnice (14) (Ditl, 1996) ( ) (13) Analytické určení součinitele přenosu hmoty bylo provedeno podle kriteriální rovnice (14)(Gupta, a další, 1962) a (Ditl, 1996) platí pro fluidní vrstvu: [ ] (14) kde platnost tohoto vztahu je pro definovaný interval 20 < Re < 3000. Zde Reynoldosovo číslo pro kulovou částici je definováno 5
(15) kde je střední mezerovitá rychlost (16) a hustota vlhkého vzduchu dle (Chyský, 1977) ( ) (17) a tlak nasycených par při teplotě T byl určen dle vztahu (18) pro rozsah teplot 0 až 200 C: ( ) (18) Schmitovo číslo je definováno relací (19) kde difúzní součinitel vlhkosti vzduchu lze vypočítat pomocí vztahu (Rossié, 1953) ( ) ( ) (20) Zde je kinetická viskozita suchého vzduchu při průměrné teplotě a tlaku v sušině. Pro možnost porovnání součinitelů přestupů hmoty F (14) a ( ) (13) byla použita relace (Ditl, 1996) ( ) (21) kde (22) Za předpokladu, že se jedná o difúzi vlhkosti absorbovanou vrstvou na povrch póru v otevřeném systému (Ditl, 1996) platí (23) Souhlas hodnot součinitelů přestupu hmoty ( ) ( ) rovnice ( ) ( ) ( ) lze vyjádřit relativní chybou dle (24) 3. Výsledky a diskuse 3.1. Vliv umístění míchadla 6
Dílčí úkol pro navržení optimalizovaného míchadla bylo určení způsobu jeho umístění v sušící komoře. Byly vyzkoušeny dvě hlavní varianty, a to excentrické umístění (viz. Fig. 4) a centrické umístění míchadla (viz. Fig. 5). Z navržených předpokladů a následných ověřovacích experimentů vyplývá, že optimalizované míchadlo musí být umístěno v nádobě centricky a jeho průměr je 0.95-0.97 vnitřního průměru sušící komory. Umístění spodní hrany míchadla nad roštem by nemělo být výše než 5mm. Hlavním důvodem pro centrické uspořádání jsou nežádoucí kmity celé míchací soustavy, nárazy míchadla na stěny komory a tím značná degradace sušeného materiálu. Fig. 4- Excentrické umístění míchadla Velikost míchadla je dána nutností stírání stěn od nalepeného materiálu a homogenizací celé vsádky. Pokud je míchadlo menšího průměru, tak se na stěnách vytváří vrstva mokrého materiálu, která zmenšuje průměr sušící komory a tím zvyšuje rychlost sušícího vzduchu až nad úletovou rychlost částic. Umístění míchadla těsně nad sušícím roštem je dáno tloušťkou vytvořené vrstvy mokrého materiálu, který zamezuje přístupu vzduchu do komory a tím způsobuje lokální přehřívání materiálu s lokálním zvyšování rychlosti sušícího vzduchu nad rychlost úletu částic. Dále také sušené částice mají silnou tendenci vytvářet fontánový nebo tryskající typ fluidní vrstvy, který není z hlediska přenosu hmoty tak výhodný jako souvislý laminární či turbulentní typ fluidní vrstvy. 3.2. Vliv otáček míchadla Experimenty ověřily předpoklady, že při nízkých otáčkách navrženého míchadla (viz Fig. 6) není účinnost rozbíjení shluku částic iontoměniče dostatečná a shluk se otáčí společně s míchadlem. Oproti tomu, když jsou otáčky míchadla příliš vysoké, tak míchadlo zamezuje ustálení fluidní vrstvy a neustále ji rozrušuje. Tento efekt má vliv na celkovou dobu sušení v první i ve druhé periodě sušení, které se prodlužuje až 1.2-1.8x oproti nemíchanému stavu, což platí jak pro nízké tah i vysoké otáčky míchadla. 3.3. Návrh optimalizovaného míchadla pro minimální celkovou dobu sušení Z výsledků průběžných experimentů typizovaných míchadel bylo navrženo prototypové míchadlo s názvem Drátové míchadlo, které je znázorněno na schématu Fig. 6. Míchadlo je vyrobeno z nerezového drátu o průměru 0.4-0.6mm. Je navrženo pro centrické uspořádání a průměr míchadla je 0.95-0.97 d/d k s výškou 2.8-5x větší než je klidová výška vrstvy materiálu. Předpokládané otáčky jsou cca 50min -1. kde obvodová rychlost konce lopatky je v rozmezí 0.225 až 0.26 m. s -1. 7
hm ho ØDk Ødm Hpar h k Fig. Fig. 6 Schéma drátového míchadla Dále byly provedeny experimenty s velikostí a tvarem ok na tomto míchadle. Oka byla o rozměrech 2.5x2.5mm, 10x10mm a 25x25mm při čtvercovém tvaru oka a 25x2.5mm a 25x10mm na při obdélníkovém tvaru oka na výšku a na šířku. Z experimentů jednoznačně vyplynulo, že při malé velikosti ok, míchadlo nedostatečně rozrušuje shluk vlhkých částic testovaného iontoměniče a tento shluk se otáčí současně s míchadlem. Při velké velikosti ok se shluk rozrušoval pravidelně, avšak na nedostatečně malé shluky. Orientace a tvar oka neměly žádný výrazný vliv na rozrušování shluku. Optimální velikost ok byla nalezena 10x10mm. 3.4. Vliv na jednotlivé oblasti sušícího procesu Porovnání sušících křivek s míchanou a nemíchanou fluidní vrstvou je na Fig. 7. Z tohoto grafu je zřejmé, že drátěné míchadlo má hlavní vliv na počáteční oblast sušícího procesu (na Fig. 7 plná čára), tedy jsou částice slepeny. Tato oblast leží v rozmezí relativní vlhkosti částic od 65-50% Částice se lepí k sobě navzájem a ke stěnám a nemůžou přecházet do fluidního stavu. Při variantě s míchanou fluidní vrstvou se celková sušící doba počáteční oblasti sušení zkrátí z 80minut na 30minut čili až o 60%. Dále je zřejmé, že míchadlo nemá negativní vliv na rychlost úbytku vlhkosti z materiálu v první fázi sušení, kde částice jsou ve fluidním stavu (ve vznosu). Za počáteční podmínky na vstupu je uvažovaná teplota 120 C s relativní vlhkostí vzduchu 20% (Fig. 3 bod 1). 8
X H2O [kg H2O / kg suš ] 2 1,8 1,6 1,4 Without mixed layer With mixed layer 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 0:00 0:20 0:40 1:00 1:20 1:40 2:00 t [h:min] Fig. 7 Porovnání sušících křivek Vlhkost Y W byla určena za předpokladu (Fig. 3 bod 2 ), že vzduch je plně nasycen vodními parami při povrchové teplotě sušené částice, kde tato teplota je rovna teplotě mokrého teploměru čili 35.6 C. Tato teplota byla určena z Mollierova diagramu (Chyský, 1977) Fig. 3, a to za předpokladu izoentalpického děje při sušení jež je na Fig. 3 zobrazen mezi body 1 a 2. Za vlhkost Y G byla považována vlhkost na výstupu ze sušárny, kde teplota na výstupu byla 36.7 C a vlhkost 93% podle (Fig. 3 bod 2.) Číselné vyjádření hodnot sušící rychlosti vypočtené Nw6 (rov.6), naměřené (11) a relativní chyby z rovnice (8), směrodatné odchylky (9) a relativní směrodatné odchylky (10) pro určení sušící rychlosti v prvním období sušení jsou shrnuty v Tabulka 1. Tabulka 2 ukazuje vyjádření součinitele přestupu hmoty pro míchanou a nemíchanou vrstvu. Tabulka 1 Přehled chyb při určování sušící rychlosti Míchaná vrstva Nemíchaná vrstva Sušící rychlost kg. m -2. s -1 1.84. 10-6 1.62. 10-6 Průměrná sušící rychlost kg. m -2. s -1 1.51. 10-6 1.41. 10-6 Relativní chyba % 17.65 13.00 Směrodatná odchylka kg. m -2. s -1 2.99. 10-6 3.08. 10-6 Relativní směrodatná odchylka % 2.0 2.2 Rozdíly hodnot stanovených experimentálně, ze vztahů převzatých z literatury (Ditl, 1996)(Mujumdar, 1995) a ze vztahů teoretických (6) jsou způsobena zavedením zjednodušující předpokladů řešení rovnice (4), které jsou uvedeny výše. Další zdroj chyb je axiální a radiální nerovnoměrnost teplotního pole ve fluidní komoře, a to i přes intenzivní míchání částic vlivem turbulentního charakteru proudění ve fluidním loži. Určování teploty mokrého teploměru analytickou metodou je možno považovat další zdroj celkové chyby. Vliv míchadla na první fázi sušení je pozitivní což ukazuje o 13% větší součinitel přenosu hmoty u 9
míchané vrstvy oproti nemíchané (Tabulka 2.). Mezi hlavní přínosné vlastnosti navrženého zařízení lze uvést, že míchadlo neovlivňuje vytvořenou fluidní vrstvu a stírá uchycené vlhké částice ze stěn kolony zpět do fluidního lože, kde probíhají intenzivnější přenosové jevy. Tabulka 2 Přehled hodnot stanovených součinitele přestupu hmoty Míchaná vrstva Nemíchaná vrstva Porózita - 0.85 Mimovrstvová rychlost u m/s 2.5 Mezivrstvová rychlost u mezi m/s 2.94 Průměrná průměr částice d p_celk m 5.00E-04 Povrchová teplota vrstvy t W C 35 Průměrná relativní vlhkost vzduchu W % 99.9 Měrná vlhkost vzduchu x W g H2O / g s.v. 0.037 Průměrná průměr částice d p_celk m 0.0005 Teplota vzduchu na výstupu t A C 38.7 Průměrná relativní vlhkost vzduchu A % 85.0 Měrná vlhkost vzduchu x A g H2O / g s.v. 0.038 Hustota vzduchu A kg / m 3 1.155 Dynamická viskozita vzduchu při t A A Pa. s 19.1E-6 Kinetická viskozita vzduchu při t A A m 2 / s 16.6E-6 Parciální tlak syté páry p" A Pa 6882 Součinitel objemové difúse D AW m 2 / s 34.7E-6 Reynoldosovo číslo Re - 90 Schmidtovo číslo Sc - 468.5E-3 Sherwoodovo číslo Sh - 5 Součinitel přenosu hmoty F m / s 0.369 Rychlost sušení N w kgw/ m 2 s 1.51E-04 1.41E-04 Součinitel přenosu hmoty Y kgw/ m 2 s 0.0951 0.0888 Součinitel přenosu hmoty m / s 0.079 0.079 Součinitel přenosu hmoty m / s 0.082 0.077 Relativní chyba d % 4.8 2.1 4. Závěry Bylo navrženo míchadlo pro minimalizaci celkové sušící doby při fluidním sušení lepivých kulových částic iontoměniče o rozměrech 250 až 1000µm. Celková doba sušení se u těchto experimentů zkrátila cca na polovinu, kdy bylo dosaženo požadované vlhkosti materiálu 2% hmot. Dále bylo dokázáno, že vliv míchadla na první fázi sušení ve fluidní vrstvě je pozitivní, protože nejen, že nenarušuje vytvořenou fluidní vrstvu, ale pravidelným stíráním nalepených vlhkých částic na stěny sušení komory, se sušící rychlost zvýší až o 15% a tím se zvýší součinitel přenosu hmoty o 13%. 10
Poděkování Vyjadřujeme naše poděkování za podporu z grantu SGS2012 na ČVUT v Praze (SGS12/057/OHK2/1T/12) a výzkumného záměru MŠMT ČR (6840770035), která nám umožnila provést experimentální ověření sušící hypotézy. Seznam symbol: A S Průřez částice m 2 C 8-13 Součinitele - d Průměr částice mm D AW Difúzní součinitel m 2. s -1 D k Průměr sušící komory mm F Součinitel přestupu hmoty m. s -1 h Šířka míchadla mm h 0 Rozměr oka míchadla mm h m Výška míchadla mm h par Výška fluidní vrstvy v klidovém stavu mm h par,fl. Výška fluidní vrstvy ve fluidaci mm K Součinitel přestupu hmoty kgw. m -2. s -1 k, q Konstanty m Hmotnost kg Molová hmotnost kmol. kg -1 n Počet prvků - N W Rychlost sušení kg. m -2. s -1 Střední hodnota rychlosti sušení kg. m -2. s -1 p Atmosférický tlak Pa p" Parciální tlak syté páry Pa Re Reynolsovo číslo - s Směrodatná odchylka - Sc Schmitovo číslo - Sh Sherwoodovo číslo - t Sušící doba s Střední mezerovitá rychlost m. s -1 Mimovrstvová rychlost m. s -1 V Relativní směrodatná odchylka % X Měrná vlhkost. g H2O -1 g s.v. Y A Měrná vlhkost vzduchu na výstupu ze fluidní komory. -1 g H2O g s.v. Y W Měrná vlhkost na povrchu částic v prvním období sušení. -1 g H2O g s.v. Součinitel přestupu hmoty m 2. s -1 Relativní chyba % Porózita - Porózita v neomezené vrstvě - Výpočtové koeficienty - Průměrná relativní vlhkost vzduchu % Dynamická viskozita Pa. s Kinematická viskozita m 2. s -1 Hustota kg. m -3 Doba sušení s 11
Indexy: W SW S p m Vzduch Voda (vlhkost) Vlhký materiál Sušina Částice Míchadlo Seznam literatury: Ditl, Pavel. 1996. Diffusion and Separation Processes (in Czech). Prague : Publishing House of Czech Technical University in Prague, 1996. Gupta, Ashis Sen a Thodos, Georgie. 1962. Mass and heat transfer in the flow of fluids through fixed and fluidized beds of spherical particle. Houston : AIChE Journal, 1962. stránky 608-610. Sv. 8. Chyský, Jaroslav. 1977. The moist air (in Czech). Prague : Publishing House of Czech Technical University in Prague, 1977. Mujumdar, Arun S. 1995. Handbook of Industrial Drying. New York : Dekker, 1995. Pěnička, Michal, a další. 2012. Zařízení pro fluidní sušení lepivých částic. 24082 Česká republika, 9. Červen 2012. Český užitný vzor. Rossié, K. 1953. Die Diffusion von Wasserdampf in Luft bei Temperaturen bis 300 C. Frost : Forschung im Ingenieurwesen, 1953. stránky 49-58. Sv. 19. Struhár, L. a Hlavačka, V. 1974. Porosity of the particle layers (in Czech). Prague : ZTV, 1974. str. 277. Sv. 17. 12