Dějepis 6. ročník Podmínky: - výsledná známka bude tvořena známkou z ústních zkoušení, písemek, aktivity, projektu či referátu, domácích úkolů, kompetenční známky a sešitu - mou povinností je si vést sešit, v případě, že chybím, si musím dopsat učivo - veškeré pracovní listy a materiály si lepím do sešitu - sešit bude na konci pololetí zkontrolován a oznámkován - v případě vyrušování či nekázně v hodině se stávám dobrovolníkem na zkoušení (i opakovaně) - zapomínání sešitu/učebnice bude zohledněno v kompetenční známce 1
Úvod do dějepisu Minulost označuje události, které již proběhly. Je to všechno, co minulo, všechno, co se již odehrálo až do současnosti. Dějiny představují paměť lidstva. Lze je chápat jako souhrn událostí, které se staly v určitém časovém sledu. Dějiny jsou to, co o životě předků dokážeme zjistit. Dějepis je školní předmět, který se zabývá dějinami. V dějepisu nemůžeme probrat celé dějiny, a proto se věnujeme jen významným událostem. Historie je společenská věda zkoumající dějiny člověka a jeho civilizace především na základě pramenů. Vědci zkoumající dějiny se nazývají historikové. Za prvního historika považujeme Hérodota, který je nazýván otcem dějepisectví. Proč se učíme dějiny? - dozvíme se, jak člověk vznikl a jak se vyvíjel - seznámíme se s důležitými událostmi v dějinách lidstva - dozvíme se, jak naši předci žili (co jedli, jak se oblékali, jak trávili svůj volný čas atd.) - snažíme se hledat ponaučení v minulých událostech - pochopíme příčiny některých problémů a konfliktů současného světa - naučíme se vážit svých předků, bez jejichž objevů, vynálezů a nápadů bychom dnes nebyli tam, kde jsme Historické prameny Historik získává informace z tzv. historických pramenů. Prameny jsou všechno, co nám po předcích zbylo (písemnosti, budovy, nábytek, oblečení, fotografie, zbraně, zemědělské náčiní, šperky atd.) Prameny dělíme: A) Písemné pr. B) Hmotné prameny C) Obrazové prameny A) Písemné prameny - dochované písemné památky 2
- knihy, listiny, smlouvy, náhrobní nápisy, prostě všechno, kde je něco napsaného B) Hmotné prameny - předměty a nástroje, které naši předkové používali, zařízení jejich domácností - podávají informace o tom, jak lidé žili v době, když ještě neznali písmo - zkoumáme, k čemu sloužily, jak a z čeho jsou vyrobeny, jak jsou staré, odkud pocházejí C) Obrazové prameny - umělecké předměty - obrazy, sochy, fotografie, filmy a mapy - zajímá nás, co takový pr. znázorňuje, získáváme informace třeba o dobové módě, o podobě významných osobností. Ze starých map zjistíme, jak vypadaly hranice starých států Prameny se uchovávají v muzeích, galeriích, knihovnách, archivech. Čas v dějepisu V dějepise budeme většinu událostí datovat v čase. Pro naše dějiny je důležitý přelom letopočtu, rok 0, který spojujeme s narozením Ježíše Krista. Náš letopočet není jediný užívaný letopočet na světě. Židé za počátek svého letopočtu považují datum 3761 př.n.l., dnes počítají, že je rok. Muslimové považují za počátek svého letopočtu rok 622 n.l., dnes mají rok. Za DÚ nakreslení tabulky ze strany 15. Do sešitu si vypsat pojmy ze strany č. 14-20. Archeologie Depozitář Expozice Exponát Galerie Matrika Muzeum Éra, epocha periodizace 3
Periodizace Dějiny lidstva se dělí na 5 období: PRAVĚK vznik člověka - první písemné památky (4.tis. př.n.l.) STAROVĚK 4.tis. př.n.l. - 476 n.l. zánik Západořímské říše STŘEDOVĚK 476 n.l. - 1492 objevení Ameriky NOVOVĚK 1492-1918 NEJNOVĚJŠÍ DĚJINY 1918 až dosud Z občanské výchovy si zopakuj učivo o cyklickém a lineárním pojetí času Samostatná práce k danému letopočtu zapiš správné století 600-501 p.n.l. - 1-100 n.l. - 31 p.n.l. - 753 př.n.l. - 863 n.l. - 2002 př.n.l. - 33 n.l. - 1620 n.l. - 200-101 p.n.l. - 490 př.n.l. - 1848 n.l. - 1901 n.l. - 1415 n.l. - 3501 př.n.l. - 4
Pravěk Pravěk je nejdelším obdobím lidských dějin. Začíná objevením prvních předchůdců člověka a končí vznikem psaných pramenů a prvních států. období se dozvídáme z hmotných pramenů vykopávky. Pravěk trval cca 3 mil. př.n.l. 4 000 př.n.l. (v Evropě ještě déle) Pravěk dělíme na kratší období: A) Podle materiálů, které člověk užíval I. Doba kamenná (cca 3 mil. let př.n.l. 2000 př.n.l.) a) starší doba kamenná paleolit (cca 3 mil. let př.n.l. 8000 př.n.l.) b) střední doba kamenná mezolit (8000 př.n.l. 5500 př.n.l.) c) mladší doba kamenná neolit (5500 př.n.l. 4000 př.n.l.) d) pozdní doba kamenná eneolit (4000 př.n.l. 2000 př.n.l.) II. Doba bronzová (2000 př.n.l. 750 př.n.l.) III. Doba železná (750 př.n.l. přelom letopočtu) B) Podle způsobu opatřování potravy 1. Období přisvojovacího hospodářství - lidé se živí tím, co jim příroda dá (sběr a lov) 2. Období výrobního hospodářství - snaží se přírodu změnit a přecházejí k zemědělství 5
Vznik a vývoj člověka Na vznik světa a člověka existují dva hlavní názory. A. Kreacionistická teorie - tvrdí, že člověka a celý svět stvořil Bůh. Podle této teorie je stáří světa cca 10 000 let. B. Evoluční teorie tvrdí, že člověk vznikl vývojem (evolucí) z živočišných předků (opic). Člověk vznikl postupným vývojem z jiných, dnes již neexistujících, druhů. Vědy zabývající se pravěkem: ARCHEOLOGIE věda, která se zabývá studiem hmotných pramenů ANTROPOLOGIE věda o původu a vývoji lidského druhu CHRONOLOGIE = datování - o způsobech měření času v minulosti např. metoda měření poločasu rozpadu uhlíku. Na počátku pravěku dochází k tzv. Homonizaci člověka tzv. polidštění zahrnuje všechny vývojové změny na kostře, kterými se člověk odlišil od opic např. vývoj ruky, napřímení postavy, zvětšení kapacity mozkovny. Vývoj člověka závisel na vývoji přírody, protože ve čtvrtohorách se střídaly doby ledové s meziledovými člověk se přizpůsoboval životu v těchto dobách. 6