CHKO Slavkovsk les GEOLOGIE PÛvodnû lom v nefelinitech zaloïen v tfietihorním lávovém proudu na svahu pûvodnû tfietihorní sopky v levného charakteru pod kótou HÛrka (87,0 m n. m.). Charakteristická je sloupcovitá odluãnost vertikálního smûru. V okolí lomu se vyvinuly jednak nasycené hnûdé pûdy kambizem eutrofní, na mûlk ch pfiekryvech ãediãe i typické (litické) rankery s ostrûvky litozemí. KVùTENA Kromû bûïn ch ruderálních druhû roste v b valém lomu orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris) a zimolez ãern (Lonicera nigra). ZVÍ ENA V okolí pravidelnû loví ãáp ãern (Ciconia nigra). VYUÎITÍ Je nutné zamezit divok m skládkám a stávající odpad asanovat. památka âediãové varhany u Hlinek B val lom u obce Bochov ve Îlutické vrchovinû. âediãov v lev tfietihorní sopky se sloupcovitou odluãností. Detail sloupcovité odluãnosti. Nové Kounice (okres Karlovy Vary) 756 768 m V mûra: 0,69 ha Vyhlá eno: 997 âediãov v lev se sloupcovitou odluãností. CHKO SL 9 55
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE V vûr minerálního pramene v nivû Kosího (Kosového) potoka pfiibliïnû na zlomovém kontaktu málo metamorfovan ch amfibolitû s loïními polohami mramorû Lazurového vrchu (650,4 m n. m.) a fylitû aï svorov ch fylitû tepelského krystalinika. Bezprostfiední okolí v vûru pokr vají podmáãené gleje glej typick aï typick, varieta zbahnûl. Na su ích stanovi tích navazuje kambizem typická (nasycená). KVùTENA BûÏné mokfiadní druhy v tûsném okolí pramene. Velice poãetná je ohroïená pfiesliãka luãní (Equisetum pratense) v nivû Kosího potoka v blízkosti pramene. ZVÍ ENA Niva Kosího potoka v sousedství PP je první lokalitou bobra evropského (Castor fiber) v CHKO Slavkovsk les. VYUÎITÍ Upraven pramen umoïàuje náv tûvníkûm snadn odbûr kvalitní minerální vody. BIBLIOGRAFIE 8 Vy í obsah Ïeleza typicky zbarvuje dnové sedimenty. PP âiperka. památka âiperka V vûr minerální (uhliãité) vody v údolí Kosího potoka vtepelské vrchovinû. Bonûnov (okres Tachov) 508 m V mûra: 0,0 ha Vyhlá eno: 995 Cílem ochrany je zachování charakteristického geologického fenoménu. 56 CHKO SL 0
CHKO Slavkovsk les památka Dominova skalka Izolovan pahorek u silnice Nová Ves Louka v Krásenské hornatinû. Louka u Mariánsk ch Lázní (okres Sokolov) 74 747 m V mûra: 6,6 ha Vyhlá eno: 989 Rostlinná spoleãenstva na hadcovém substrátu Vlãího hfibetu s populacemi zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. GEOLOGIE Morfologicky v razn skalní pahorek, tvofien serpentinity. Povrch je pokryt pfiedev ím typick mi (nasycen mi) kambizemûmi, které pfiecházejí na velmi mûlk ch pokryvech do kambizemních rankerû (kambizemí rankerov ch) aï litozemí. KVùTENA Odlesnûn hadcov v choz s prstencem hadcov ch borû je vegetaãnû shodn s rozlehlej í národní pfiírodní památkou KfiíÏky. Kromû fragmentû vfiesovi È s vfiesovcem ple- Èov m (Erica herbacea) aprhou arnikou (Arnica montana) jsou nejv znamnûj ím biotopem skalky se sleziníkem hadcov m (Asplenium cuneifolium), s. neprav m (A. adulterinum), vratiãkou mûsíãní (Botrychium lunaria) a kriticky ohroïen m svízelem sudetsk m (Galium sudeticum). Zdej í populace roïce kufiiãkolistého (Cerastium alsinifolium) je unikátním dokladem v voje tohoto endemického druhu. Jeho znaãnû morfologicky diferencované mikropopulace navazují na bohaté porosty bûïného roïce rolního (Cerastium arvense) pod skalkou. Území pfiírodní památky zahrnuje pomûrnû mlad borov porost na stanovi tích hadcového boru (Asplenio cuneifolii-pinetum) s typick m podrostem. Na ãásti území dominují v sadby smrku a modfiínu. ZVÍ ENA Stejnû jako v národní pfiírodní památce KfiíÏky Ïijí také zde vzácné druhy hmyzu, charakteristické pro reliktní nelesní biotopy. Jedná se o saranãe Stenobothrus nigromaculatus. Z mot lû zde nalezneme mj. otakárka fenyklového (Papilio machaon) a batolce duhového (Apatura iris). LESNICTVÍ Vrámci lesnického vyuïití území budou odstranûny nepûvodní druhy dfievin a zkvalitnûna struktura borového porostu. VYUÎITÍ Asanací náletu byla uvolnûna nejvût í nelesní skalka. Biodiverzitu na tomto území podporuje etrná pastva koz a ovcí. BIBLIOGRAFIE 87 Dominova skalka, v pozadí Nová Ves. Vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria). 3 Sleziník neprav (Asplenium adulterinum). 3 CHKO SL 57
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Horninové podloïí území pfiírodní rezervace je tvofieno na západní stranû masivkem amfibolitû, kter vystupuje na povrch izolovanû od hlavního mariánskolázeàského komplexu, obklopeného autometamorfovan m granitem, kter le- Ïí pod vût í ãástí plochy rezervace. V granitu jsou ãetné kfiemenné Ïíly s rohovcem (jaspisem). Na svahovinách kysel ch hornin le- Ïí pfieváïnû celky kambizemû typické (kyselé) s kambizemí dystrickou, na lokálních v chozech a mûlk ch pokryvech hornin téï kambizem rankerová s rankerem kambizemním (typick m). Vlhká stanovi tû pokr vá kyselá kambizem pseudoglejová, v niï- ích polohách pseudoglej typick (kambick ). Na nejvíce podmáãen ch plochách se vytvofiily typické (organozemní) gleje. KVùTENA rezervace Holina je v souãasnosti jediná rezervace ve Slavkovském lese vytvofiená k ochranû kvûtnat ch buãin, pûvodnû jednoho z nejroz ífienûj ích typû lesní vegetace v chránûné krajinné oblasti. Mozaika rûznovûk ch porostû pralesovitého charakteru s dominantním bukem, pfiimí- en m smrkem, jilmem horsk m, javory a dnes jiï takfika vymizelou jedlí. Vût inou se jedná o porosty kvûtnat ch buãin blízk ch asociaci Dentario enneaphylli-fagetum a okrajovû o kyselé buãiny (Calamagrostio villosae-fagetum). Mezi typické druhy kvûtnat ch buãin (podsvaz Eu-Fagenion) patfií zvlá tû v jarním aspektu v razná kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), hrachor jarní (Lathyrus vernus), samorostlík klasnat (Actaea spicata) a Ïindava evropská (Sanicula europaea). V letním období zde lze nalézt nûkteré vstavaãovité rostliny, napfi. kru tík irolist (Epipactis helleborine) ane- Zbytky pûvodních pfiirozen ch porostû na jiïních svazích Slavkovského lesa. zelen hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). Na prameni tích dominuje subatlantsk mokr vstfiícnolist (Chrysosplenium oppositifolium), vzácnûj í je ãarovník alpsk (Circaea alpina), ã. pafiíïsk (C. lutetiana) a rozrazil horsk (Veronica montana). Z prvkû acidofilních horsk ch buãin (svaz Luzulo-Fagion) zde nalezneme kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum). ZVÍ ENA V pfiíkopech adrobn ch vodních plochách se velmi hojnû rozmnoïuje ãolek horsk (Triturus alpestris), údaje o v skytu mloka skvrnitého (Salamandra salamandra) zûstávají zatím bez potvrzení. Hnízdí zde fiada vzácnûj ích druhû ptactva, napfi. lejsek mal (Ficedula parva), pu tík obecn (Strix aluco), krahujec obecn (Accipiter nisus), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), datel ãern (Dryocopus martius) a pozorováni zde b vají luàák hnûd rezervace Holina Lesní porosty na jiïních svazích kóty (804,8 m n. m.) vslavkovském lese. Láznû KynÏvart, Valy u Mariánsk ch Lázní (okres Cheb) (Milvus migrans) a ãáp ãern (Ciconia nigra). Rezervace patfií do trvalého areálu rysa ostrovida (Lynx lynx). LESNICTVÍ Lesnické vyuïití území smûfiuje k dotvofiení vûkovû strukturovan ch porostû pfiirozeného druhového sloïení. Kromû postupného potlaãování 67 766 m V mûra: 40,84 ha Vyhlá eno: 990 Kvûtnaté a kyselé buãiny a zbytky pûvodních pfiirozen ch lesních spoleãenstev. smrku jde pfiedev ím o dosadbu jedle, pfiípadnû jilmu. VYUÎITÍ Územím rezervace vede turistická trasa. Jiné neï lesnické vyuïití území není moïné. BIBLIOGRAFIE 67, 68 MAPA ÚZEMÍ strana 544 58 CHKO SL
CHKO Slavkovsk les GEOLOGIE Skalní v choz, tvofien terciérním jemnozrnn m bazanitem s charakteristickou sloupcovou odluãností na svahu vrchu, tvofieného porfyrick m biotitick m granitem s dokonale omezen mi krystaly ortoklasu (dvojãatné srûsty podle karlovarského, ménû ãasto podle bavenského zákona). Patrnû se jednalo o nevelkou izolovanou sopku v levného charakteru. Vyvinula se zde kambizem eutrofní, v okolí chránûného území na svahovinách granitû asociace kambizemû typické (kyselé) s kambizemí dystrickou. KVùTENA Vegetace obsahuje vzhledem k bazickému substrátu i teplomilnûj í druhy rostlin, blíïící se spí e Doupovsk m horám. Z teplomilnûj ích druhû zde roste tafiinka kali ní (Alyssum alyssoides), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani) a skalní druhy zastupuje sleziník ãerven (Asplenium trichomanes). Zbytky pûvodní lesní vegetace indikuje tfie eà ptaãí (Cerasus avium), jilm horsk (Ulmus glabra) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Zajímav je v skyt plavunû vidlaãky (Lycopodium clavatum) na západním úpatí skalky. LESNICTVÍ Nelesní charakter této enklávy uprostfied souvisl ch kulturních porostû je nutné zachovat. VYUÎITÍ Území pfiírodní památky je sporadicky nav tûvováno turisty. BIBLIOGRAFIE 36, 58 památka Homolka Skalní v choz na svahu kóty Kupa v Beãovské vrchovinû. Kamenné suèové mofie na svahu ãediãového suku kóty Kupa. Beãov nad Teplou (okres Karlovy Vary) 670 685 m V mûra: 0,5 ha Vyhlá eno: 97, novelizováno 997 Vypreparovan ãediãov suk (sopouch) se sloupcovitou odluãností a pseudotermofilní kvûtenou. CHKO SL 3 59
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Skalní útvary na levém bfiehu tektonicky zalo- Ïeného údolí Ohfie, tvofiené loketskou Ïulou, náleïejí ke star í intruzivní variské fázi ( horské Ïuly ). Jedná se o porfyrickou biotitickou Ïulu s aï 0 cm velk mi krystaly ortoklasu (dvojãatné srûsty podle karlovarského zákona), které v okolí vyvûtrávají z horniny. V Ïulách jsou obãas kfiemenné a kfiemen-rohovcové (jaspis) Ïilky. Îula zde vykazuje charakteristickou blokovou odluãnost podle tfií navzájem pfiibliïnû kolm ch smûrû. Najdeme zde mj. skalní jehly, stûny, vûïe a na jejich vrcholech jsou vzácnû evorzní obfií hrnce. Skalní vûïe dosahují v ky aï 50 m. Smûrem od visuté lávky (od západu k v chodu) to jsou Svato, Nevûsta se Îenichem, Páter, Svûdkové, Muzikanti, Tchán, Tch nû a Zámek. Na pravém bfiehu, asi 750 m proti proudu, se nachází Ïulová izolovaná skalní vûï Samotáfi. PÛdní pokryv je tvofien pfiedev ím kyselou kambizemí typickou, kterou místy doplàují mûlké rankery (ranker typick a litick ). KVùTENA V lesních porostech jsou zachovány fragmenty reliktních borû se zakrsl m dubem na skalách a suèov m lesem s jedlí bûlokorou (Abies alba) a lípou malolistou (Tilia cordata) vroklinách a na suèov ch kuïelích. Na exponovan ch stráních roste vfiesovec pleèov (Erica herbacea) a vzácnû tfiezalka rozprostfiená (Hypericum humifusum). Vegetaci stinn ch lesních roklí zpestfiuje sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides) a l kovec jedovat (Daphne mezereum). Národní pfiírodní památka Jan Svato Îulové skalní mûsto v Hornoslavkovské vrchovinû. Hory u Jeni ova (okres Karlovy Vary) 380 430 m V mûra:,95 ha Vyhlá eno: 933 Ojedinûlé útvary s charakteristickou blokovou odluãností. ZVÍ ENA a skalní fauna. BûÏná lesní LESNICTVÍ Celé území patfií do kategorie lesa ochranného. Skalní vûïe Svato sk ch skal se tyãí nad fiekou Ohfií. VYUÎITÍ Vegetaãní pokryv skalního mûsta je dlouhodobû ovlivàován periodick m odlesàováním, pfieváïnû z estetick ch dûvodû. PfiitaÏlivost skal je umocnûna povûstmi o Hansi Heilingovi (Janu Svato ovi), podle kter ch je útvar zkamenûl m prûvodem svatebãanû. Na skalách intenzívnû trénují horolezci. BIBLIOGRAFIE 85 50 CHKO SL 4
CHKO Slavkovsk les Národní pfiírodní rezervace GEOLOGIE Území rezervace pokr vá vrchovi tní organozem typická (glejová) lemovaná po okrajích organozemními gleji (pfiípadnû ra elinnou varietou typického gleje). V okolí ra- elin se na svazích vytvofiila v vojová stadia pûd od silnû kyselé kambizemû dystrické po kambizemní (humusové) podzoly, místy typické kryptopodzoly. Kladské ra eliny Pûtice lesních vrchovi È na holorovinû Slavkovského lesa. Prameny (Malé ra elini tû, Paterák, Tajga), Láznû KynÏvart (Lysina), Mariánské Láznû (Husí les) (okres Cheb), Vranov u Rovné (okres Sokolov) 800 80 m (Husí les), 9 955 m (Lysina), 83 87 m (Malé ra elini tû), 86 836 m (Paterák), 797 836 m (Tajga) V mûra: Vyhlá eno: 933 4,93 (Husí vrch), 4,90 ha (Lysina), 7, ha (Malé ra elini tû), 93,30 ha (Paterák), 33,39 ha (Tajga) Blatková vrchovi tû s ra elinn mi spoleãenstvy. KVùTENA Území rezervace zahrnuje ãtyfii tûïbou nenaru ená blatková vrchovi tû, vãetnû komplexu podmáãen ch smrãin. Vût ina plochy vrchovi È je pokryta blatkov mi bory (Pino rotundatae-sphagnetum) pralesovitého charakteru s dominantní borovicí blatkou (Pinus rotundata), na Lysinû nahrazenou ra elinnou kleãí (Pinus pseudopumilio), a vzácnû s pfiimí enou bfiízou karpatskou (Betula carpatica) a s ol í lepkavou (Alnus glutinosa). Zbytek plochy porûstají velmi kvalitní rohozcové (Mastigobryo-Piceetum) a ra elinné smrãiny (Sphagno-Piceetum) s pfiirozen m cyklem obnovy za úãasti kûrovce. Typick rozrûznûn mikroreliéf otevfiené vrchovi tní plochy s vodními plo kami (flarky) je vytvofien pouze fragmentárnû na Lysinû a Tajze. Podrost je tvofien druhy vrchovi È, kefiíãky z ãeledi vfiesovcovit ch borûvkou baïinnou (Vaccinium uliginosum), ichou ãernou (Empetrum nigrum), kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia) a klikvou bahenní (Oxycoccus palustris). V letním aspektu dominují suchop r pochvat (Eriophorum vaginatum) a s. úzkolist (E. angustifolium). Zejména v pfiíkopech a drobn ch flarcích roste rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). V laggov ch partiích ra elinn ch smrãin roste prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata). Na bultech se dafií mj. ra eliníku prostfiednímu (Sphagnum magellanicum), r. ãervenému (S. rubellum) a r. Russowovu (Sphagnum russowii). Pomûrnû hojné jsou koprofilní mechy rodu baàatka (Splachnum). Na jediném místû ve Slavkovském lese tu lze na star ch bfiízách spatfiit aï 30 cm dlouhé li ejníky provazovku Usnea filipendula a vousatec Bryoria fuscescens. ZVÍ ENA Prostorovû oddûlená vrchovi tû hostí v zachoval ch biotopech fiadu vzácn ch druhû ÏivoãichÛ. Z hmyzu zde lze nalézt takfika kompletní soubor druhû blatkov ch borû, náv tûvníky zvlá tû zaujme Ïlu- Èásek borûvkov (Colias palaeno) avrchovi tní druhy váïek a ídel. Z obojïivelníkû je zastoupen pouze skokan hnûd (Rana temporaria) a zplazû zmije obecná (Vipera berus). V tich ch zákoutích se je tû vzácnû objevují poslední exempláfie z nûkdej í bohaté populace tetfieva hlu ce (Tetrao urogallus), pravidelnû zde hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) a datel ãern (Dryocopus martius). Vzácnû lze potkat vodou e kropenatého (Tringa ochropus). Povûstná z trofejního hlediska je zdej í populace jelena lesního (Cervus elaphus), roz ífiil se zde také j. sika (C. nippon). V posledních letech se objevil a snad jiï natrvalo osídlil zdej í lesy rys ostrovid (Lynx lynx). LESNICTVÍ Vodní reïim v ech vrchovi È utrpûl vybudováním historick ch odvodàovacích pfiíkopû. Kolísání hladiny zpûsobuje místy odumírání borovice blatky a ífiení smrãin na její úkor. Pfiíkopy jsou postupnû zaslepovány hrázkami z pfiírodních materiálû, místní genofond blatky je pûstován v lesním závodû Kladská a blatka je pokusnû na nûkteré lokality vysazována. VYUÎITÍ Situaci komplikuje znaãné pfiezvûfiení, pfiedev ím dfiívûj í úspû ná aklimatizace jelena siky. âást nauãné stezky kolem Kladského rybníka je pfiizpûsobena pro tûlesnû postiïené osoby. V roce 00 byla zapoãata rekonstrukce stezky. BIBLIOGRAFIE 77, 7, 379 MAPA ÚZEMÍ strana 544 Malé ra elini tû. Tajga. CHKO SL 5 5
PlzeÀsko a Karlovarsko KoÀsk pramen, souãasná úprava okolí v vûru. V vûr minerálního Chotûnovského pramene pfied zastfie ením. GEOLOGIE V vûr minerálního pramene s nízkou mineralizací v Ïulovém masivu. V pramenem ovlivnûné a podmáãené ãásti území vznikly typické gleje aï zbahnûlé variety glejové pûdy, pfiecházející do typick ch pseudoglejû a dále do vût ích areálû kyselé kambizemû typické. KVùTENA Území pfiírodní památky je velmi malé, zajímavé druhy rostlin se na nûm nevyskytují. Pramen se nachází v ol ovém luhu (Stellario-Alnetum glutinosae). VYUÎITÍ Pramen je zachován a upraven tak, aby náv tûvníkûm umoïnil obãerstvení minerální vodou. BIBLIOGRAFIE 83 památka KoÀsk pramen Pramen se nachází 300 m severov chodnû od vsi Chotûnov. Chotûnov u Mariánsk ch Lázní (okres Cheb) 57 m V mûra: 0,0 ha Vyhlá eno: 996 V vûr uhliãité minerální vody. 5 CHKO SL 6
CHKO Slavkovsk les (Dianthus sylvaticus). Zvlá tností je zakrslá forma jalovce obecného (Juniperus communis). Stenofekní serpentinitové druhy kapradin sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium) a s. neprav (A. adulterinum) rostou ve tûrbinách a na úpatí skalek. Na podobn ch stanovi - tích najdeme i kriticky ohro- Ïen svízel sudetsk (Galium sudeticum). Nejvût í vzácností Mnichovsk ch hadcû je endemick roïec kufiiãkolist (Cerastium alsinifolium), jehoï ekologické optimum je na mírnû se lapávan ch primitivních pûdách v tûsné blízkosti skalních v chozû. Národní pfiírodní památka GEOLOGIE V razn hadcov v choz, tvofien celistv m bronzitick m serpentinitem. V tûsném okolí je je tû nûkolik KfiíÏky Skalní v choz v sedle jiïnû od kóty U tfií kfiíïû (87 m n. m.) u silnice Prameny Nová Ves v Hornoslavkovské vrchovinû. Prameny (okres Cheb) 788 87 m V mûra: 4,0 ha Vyhlá eno: 96 Vypreparovan odlesnûn hadcov hfibítek s fiadou zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. Lokalita endemitického hadcového roïce kufiiãkolistého (Cerastium alsinifolium). men ích izolovan ch v chozû. Na okolních lukách jsou hojné úlomky aktinolitovcû. PÛdní pokryv je tvofien pfieváïnû nasy- cenou kambizemí typickou. Na mûlk ch pokryvech skalních v chozû a zvûtralinách hadce leïí kambizemní (typické) rankery s iniciálními litozemûmi. KVùTENA Unikátní lokalita vfiesovi È na specifickém substrátu hadcového v chozu se vytvofiila dlouhodob m pûsobením ãlovûka, zejména extenzivní pastvou. Vfiesovi tû jsou tvofiena zejména vfiesovcem pleèov m (Erica herbacea), vfiesem obecn m (Calluna vulgaris), místy se objevuje zimostrázek nízk (Polygaloides chamaebuxus). Z luãních druhû je pfiimí en vemeník dvoulist (Platantera bifolia), prha arnika (Arnica montana) avratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), z lesních druhû vázan ch na serpentinit zde roste hvozdík lesní ZVÍ ENA Îijí tu vzácné druhy hmyzu charakteristické pro reliktní nelesní biotopy, zejména saranãe Psophus stridulus, mot li otakárek fenyklov (Papilio machaon) ahojn Ïlu- Èásek borûvkov (Colias palaeno), Ïijící na zdej ích porostech vlochynû. Na lesních lemech Ïijí bourovec dubov (Lasiocampa quercus) a baboãka osiková (Nymphalis antiopa). Poãetná populace silnû ohroïené uïovky hladké (Coronella austriaca) je v této nadmofiské v ce neobvyklá. BûÏní jsou zmije obecná (Vipera berus) a slep kfiehk (Anguis fragilis). Ze zajímavûj ích druhû ptákû v území hnízdí kfiepelka polní (Coturnix coturnix) a vzácnû sem zalétá tetfiívek obecn (Tetrao tetrix), kter zde v minulosti hnízdil. VYUÎITÍ První etapou péãe oúzemí bylo radikální odstranûní náletû z dûvodu zachování nelesního charakteru lokality. Pro regeneraci vfiesovi È a posílení populace roïce kufiiãkolistého je ãást rezervace kaïdoroãnû spásána stádem koz a ovcí. Kritick stav populace nejvzácnûj ích druhû vedl k demontáïi nadmûrnû nav tûvované nauãné stezky. BIBLIOGRAFIE 9, 64, 78, 378 MAPA ÚZEMÍ strana 545 Vfiesovi tû s kvetoucím vfiesovcem pleèov m (Erica herbacea). CHKO SL 7 53
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE est metrû vysok balvan o pûdorysu zhruba 7 5 m, tvofien porfyrickou Ïulou. PÛvodnû kvádrovit tvar byl zaoblen. Ve vrcholové ãásti, na hranách i na boãních stûnách balvanu jsou dokonale vyvinuté Ïlábkové krapy o hloubce aï 60 cm a délce pfies m. Jejich vznik pfiedpokládá teplé a vlhké podnebí, které zde panovalo koncem paleogénu. V okolí leïí pfiedev ím kambizem typická. KVùTENA Na území pfiírodní památky a v jejím tûsném okolí pfievládají porosty lísky obecné (Corylus avellana) s vtrou enou bfiízou bûlokorou (Betula pendula). Ve spodním kefiovém patfie se uplatàují semenáãky dubu letního (Quer- Îulov monolit s dokonale vyvinut mi Ïlábkov mi krapy. cus robur). Po obvodu skály vyrûstají kefiíãky borûvky ãerné (Vaccinium myrtillus), jahodníku truskavce (Fragaria moschata), ostruïiníku malinového (Rubus idaeus) a starãku vejãitého (Senecio ovatus). Z trav je fiídce zastoupena tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa). Samotn kámen je porostl mechorosty (Brachythecium spp.) a li ejníky, zejména druh terãovka skalní (Parmelia saxatilis). VYUÎITÍ Vzhledem k ochranû pseudo krapû není moïn horolezeck v cvik. Pfiedev ím z estetick ch dûvodû se periodicky odstraàují nálety v tûsné blízkosti skály. památka KynÏvartsk kámen Skalní blok vzdálen 400 m severov chodnû od Lázní KynÏvart a 50 m nad Pastevním rybníkem v KynÏvartské vrchovinû. Láznû KynÏvart (okres Cheb) 60 m V mûra: 0,6 ha Vyhlá eno: 990, novû 997 Îulov monolit s mikrotvary zvûtrávání a odnosu (Ïlábkové krapy). 54 CHKO SL 8
CHKO Slavkovsk les communis). Bylinné patro dokládá v vojovou pfiíbuznost su- Èového lesa a kvûtnat ch buãin a vysokou úïivnost stanovi tû. Ze vzácnûj ích druhû zde nalezneme samorostlík klasnat (Actaea spicata), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), hrachor jarní (Lathyrus vernus), lesní druhy vstavaãovit ch kru - tík irolist (Epipactis helleborine) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). Dokladem pouïívání nepûvodního osiva v okolí mûïe b t v skyt karpatské kyãelnice Ïláznaté (Dentaria glandulosa) na nûkolika mikrolokalitách. Vlhké portály star ch tol se zelenají fiadou vzácn ch bazifilních mechorostû, napfi. druhy z rodu klaminka (Anomodon) a kápûnka (Seligeria). rezervace Lazurov vrch Strmé skalnaté svahy Lazurového vrchu (650,4 m n. m.) vbezdruïické vrchovinû. V kov u Chodové Plané (okres Tachov) 58 646 m V mûra: 3,5 ha Vyhlá eno: 997 Pfiirozené suèové lesy a v znamné zimovi tû netop rû. GEOLOGIE V razn Lazurov vrch (650,4 m n. m.), leïící na okraji mariánskolázeàského metabasitového komplexu je tvofien málo metamorfovan mi amfibolity s chloritem, albitem, epidotem, místy aktinolitem, proloïen mi ãetn mi loïními Ïilami mramoru o decimetrov ch, jen místy aï metrov ch mocností, které byly dlouhou dobu pfiedmûtem tûïby (dílem jako surovina pro místní v robu vápna, od 6. století byly vyuïívány i na kamenické práce). Komplex vznikl pfiemûnou stfiídajících se poloh ãediãov ch tufû, uloïen ch na mofiském dnû v momentech vulkanické aktivity, s polohami sedimentárního vápence, kter se ukládal v klidn ch obdobích ve svrchním proterozoiku. PÛdní pokryv se skládá z typick ch (nasycen ch i kysel ch) kambizemí. Velmi mûlké pûdní profily zaujímají men í plochy typick ch rankerû s kambizemí rankerovou a ojedinûl mi nepatrn mi ostrûvky litozemí. Na svahovinách vápencû vznikly typické (litické) rendziny. KVùTENA SuÈové lesy (podsvaz Tilio-Acereion) s jedlí bûlokorou (Abies alba) atfie - ní ptaãí (Cerasus avium) na bazickém substrátu mají zãásti aï pralesní charakter. Velmi pestré je kefiové patro se zimolezem ãern m (Lonicera nigra) a z. p fiit m (L. xylosteum), l kovcem jedovat m (Daphne mezereum), rûïí pfievislou (Rosa pendulina) a na skalách s jalovcem obecn m (Juniperus ZVÍ ENA Pravidelnû tu hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra) avnepfiístupn ch hroutících se tolách zimují jak bûïné druhy netop rû, n. velk (Myotis myotis), n. vodní (M. daubentonii) a n. u at (Plecotus auritus), tak velmi vzácné druhy, napfi. n. fiasnat (M. nattereri), n. BrandtÛv (M. brandtii) a n. ãern (Barbastella barbastellus). Novû zde byla nalezena Metaneckera menziesii, nov druh pro âeskou republiku. LESNICTVÍ Svahy porostly lesem po zániku stfiedovûkého hradu a po pozdûj ím ukonãení dolování krystalického vápence. Na vhodn ch místech je podporována dosadba jedle. VYUÎITÍ Vminulosti bylo území pfiírodní rezervace vyuïíváno k tûïbû krystalického vápence. Po této ãinnosti zde zbyla fiada tol a podzemních sálû, které jsou dnes ve velmi nestabilním stavu a postupnû se jejich klenba bortí. Vstup do ãásti extrémnû nebezpeãn ch tol byl zaji tûn z bezpeãnostních dûvodû a také pro klid vzácn ch druhû netop rû. BIBLIOGRAFIE 84 VytûÏené loïní Ïíly mramoru. CHKO SL 9 55
PlzeÀsko a Karlovarsko památka Milhostovské mofety Mofety v údolí Jilmového potoka pod Podhorním vrchem v BezdruÏické vrchovinû. Ovesné Kladruby (okres Cheb) 60 m V mûra: 0,6 ha Vyhlá eno: 993 Pfiirozené v rony sirovodíku a oxidu uhliãitého. V rony sirovodíku a oxidu uhliãitého v mofetách jsou pastmi pro Ïivoãichy. GEOLOGIE V stupní cesty plynu tvofií pukliny v amfibolitech, vzniklé dílem oïivením star ích zlomû, tvofiících osu údolí, dílem vytvofiením nov ch puklin (v pfiibliïnû kolmém smûru) vulkanickou aktivitou Podhorního vrchu. V podmáãené ãásti okolí mofet se vytvofiily zbahnûlé, místy i ra elinné variety glejû, na které navazují typické (kyselé) kambizemû. KVùTENA Celou plochu pokr vá ol ov luh (Stellario- Alnetum). V ol inû v okolí mofet na jafie kvetou porosty prvosenky vy í (Primula elatior) a sasanky hajní (Anemonoides nemorosa). ZVÍ ENA Pouze bûïná lesní fauna. Zajímavostí je fungování mofet jako pfiírodních pastí, bûïné jsou nejen nálezy krovek zemního hmyzu (brouci stfievlíkovití), ale i zbytky drobn ch hlodavcû a hmyzoïravcû (norník rud Clethrionomys glareolus, rejsek obecn Sorex araneus) a dokonce pûvcû (pûnkava obecná Frigilia coelebes). LESNICTVÍ Lesnické vyuïití okolí mofet je podmínûno zachováním hydrologického re- Ïimu. 56 CHKO SL 30
kov mi porosty vyvinuly oglejené aï glejové kryptopodzoly. Nelesní ãást rezervace pokr vá kyselá kambizem typická a pseudoglejová. CHKO Slavkovsk les rezervace Mokfiady pod Vlãkem OhroÏená mokfiadní spoleãenstva v Hornoslavkovské vrchovinû, floristicky nejbohat í lokalita ve Slavkovském lese. Prameny (okres Cheb) GEOLOGIE Men í poloha ra eliny vrchovi tního typu v místech skupiny v vûrû suchého oxidu uhliãitého (mofet) se stopovou pfiímûsí sirovodíku. Plyny vystupují po puklinû, leïící podél hranice serpentinitu a autometamorfované Ïuly. Na povrchu jsou aï nûkolik metrû mocné kvartérní suèové uloïeniny, tvofiené pfiedev ím úlomky 748 8 m V mûra: 40,6 ha Vyhlá eno: 995 Komplex podmáãen ch, ra elinn ch a slatinn ch luk, prameni È a vodních nádrïí s fiadou zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ spoleãenstvy. serpentinitû, pûvodem z v e le- Ïícího vrchu Vlãí kámen. Kolem Pramenského potoka se vyvinuly pásy fluvizemû glejové (typické), které pfiecházejí v zamokfien ch partiích do typick ch (glejov ch) organozemí. Ty jsou lemovány organozemními aï zbahnûl mi varietami typick ch glejû. Na podmáãen ch svahovinách se ve vy ích polohách pod smr- KVùTENA Lokalita patfií mezi botanicky nejpestfiej í mozaiku mokfiadních spoleãenstev v rámci celé âeské republiky. Na bazick ch prameni tích se vytvofiilo druhovû chudé spoleãenstvo s kriticky ohroïenou tufiicí dvoudomou (Amblystegio stellati-caricetum dioice), sv skytem bahniãky chudokvûté (Eleocharis quinqueflora), v ivce bahenního (Pedicularis palustris) a bafiiãky bahenní (Triglochin palustre). Na prameni tû navazují slatinné louky (Sphagno-Caricetum appropinquatae) sra eliníkem Warnstorfov m (Sphagnum warnstorfii) a vlasolistcem vlhkomiln m (Tomenthypnum nitens) vmechovém patfie a fiadou vzácn ch druhû v patfie bylinném, v nûmï roste napfi. kru tík bahenní (Epipactis palustris), ostfiice pfiíbuzná (Carex appropinquata), o. stinná (C. umbrosa) aros- natka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). B valé pastviny ve v chodní ãásti rezervace jsou ojedinûl m nalezi tûm hvozdíku py ného (Dianthus superbus) a h. lesního (Dianthus sylvaticus). V západní ãásti rezervace zaujímají velkou plochu ra elinné a pcháãové louky (Polygono-Cirsietum palustris) srozsáhl mi vrbinami (Salicion cinereae). Kromû upolínu nejvy ího (Trollius altissimus) zde roste prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a tolije bahenní (Parnassia palustris). Pfiímo pod jednotliv mi polykormony vrb byla objevena saprofytní orchidej korálice trojklanná (Corallorhiza trifida). Posledním typem vegetace jsou smilkové louky (svaz Violion caninae) sv ivcem ladním (Pedicularis sylvatica), ostfiicí ble ní (Carex pulicaris) aprhou arnikou (Arnica montana). Na území rezervace okrajovû zasahuje porost charakteru podmáãené pfiesliãkové smrãiny (Equiseto-Piceetum). ZVÍ ENA Velmi zachovalé území s fiadou vzácn ch druhû. Bohatá je populace ÏluÈáska borûvkového (Colias palaeno). Unikátní je zdej í izolovaná populace stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), jedna ze dvou stabilních v CHKO Slavkovsk les. Kromû bûïn ch druhû oboj- ÏivelníkÛ ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnûd (Rana temporaria), zde Ïije silnû ohroïen s. ostronos (R. arvalis). Hojná je zmije obecná (Vipera berus), je tûrka obecná (Lacerta agilis), j. Ïivorodá (Zootoca vivipara) a uïovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí zde chfiástal polní (Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago), kfiepelka polní (Coturnix coturnix), sluka lesní (Scolopax rusticola), vzácn je vodou kropenat (Tringa ochropus) a tetfiívek obecn (Tetrao tetrix) a zalétá sem lovit ãáp ãern (Ciconia nigra). LESNICTVÍ Lesní porost je ponechán samovolnému v voji. VYUÎITÍ Kromû pravidelného letního sekání rákosu, jeï se v raznû projevilo zv ením druhové diverzity na slatinné louce, a kromû extenzivního sekání pcháãov ch luk se vyfiezává nálet smrku, probíhá oprava systému drobn ch vodních nádrïí ve v chodní ãásti CHKO. Okrajová ãást rezervace je vyu- Ïívána jako pastvina skotu. BIBLIOGRAFIE 79, 88 MAPA ÚZEMÍ strana 546 Podmáãené, ra elinné a slatinné louky, prameni tû a vodní plochy tvofií floristicky nejbohat í lokalitu ve Slavkovském lese. Drobná nezelená orchidej korálice trojklaná (Corallorhiza trifida) patfií k silnû ohroïen m druhûm rostlin. CHKO SL 3 57
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Horninové podloïí území pfiírodní památky tvofií stfiednû zrnit granit. Skalní hradba s blokovou odluãností. Na vrcholu skály jsou vyvinuté tfii skalní mísy. V bezprostfiedním okolí Ïulov ch v chozû leïí mûlké rankery (ranker typick a litick ) s litozemûmi. KVùTENA Skalní hradba je obklopena smrkovou monokulturou. LESNICTVÍ Z estetick ch dûvodû se plánuje postupné profiedûní lesního porostu. MAPA ÚZEMÍ strana 546 památka Mouãné pytle Skalní hradba na jiïním svahu Jeleního vrchu (643,6 m n. m.) v Hornoslavkovské vrchovinû. Údolí u Lokte (okres Sokolov) 6 638 m V mûra: 0,6 ha Vyhlá eno: 997 Îulov v choz s blokovou odluãností. 58 CHKO SL 3
CHKO Slavkovsk les KVùTENA Skalní v choz je zãásti porostl suèov m lesem pfiirozeného charakteru (svaz Tilio-Acerion). Kromû javorû, lípy malolisté (Tilia cordata) adubu zimního (Quercus petraea) vzácnû najdeme jilm horsk (Ulmus glabra) a jedli bûlokorou (Abies alba). V niï ích patrech vegetace rostou druhy kvûtnat ch buãin: lilie zlatohlávek (Lilium martagon), l kovec jedovat (Daphne mezereum), samorostlík klasnat (Actaea spicata) a zimolez ãern (Lonicera nigra). Pfiímo na skále vytváfií v razn jarní aspekt tafiice skalní (Aurinia saxatilis). Údaje o v skytu silnû ohroïen ch druhû kapradinky skalní (Woodsia ilvensis) a lopu tíku sklonûného (Hackelia deflexa) se nepodafiilo potvrdit. ZVÍ ENA BûÏní lesní Ïivoãichové, ze zajímavûj ích druhû jsou to v r velk (Bubo bubo) akrkavec velk (Corvus corax), ktefií zde vzácnû hnízdí. Právû pro jejich ochranu je zakázáno horolezectví. památka Ol ová vrata Skalní v choz nad údolím Ohfie na vrcholu emnické skály (644,5 m n. m.). emnice, Sedlecko (okres Karlovy Vary) 480 644,5 m V mûra: 3,79 ha Vyhlá eno: 93 Znûlcov ostroh zãásti pokryt suèov m lesem pfiirozeného charakteru. Místo je historick m hnízdi tûm v ra velkého (Bubo bubo). GEOLOGIE V razn skalní v choz, tvofien v levy fonolitového a trachyandesitového charakteru, na jihozápadním okraji sopeãného komplexu Doupovsk ch hor. Na v chozech uveden ch hornin se vyvinula velmi mûlká iniciální stadia pûd od litozemí po typické (litické) rankery. V okolí na nû navazují typické (nasycené i kyselé) kambizemû. LESNICTVÍ Negativní vlivy vúzemí, zejména rozpad smrkov ch monokultur v jeho západní ãásti a invaze nepûvodní douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii) pfiímo do skal, se nákladnû fie í v sadbou pûvodních druhû dfievin jedle bûlokoré, lípy malolisté, javoru klenu a jilmu horského a horolezeck mi zásahy. VYUÎITÍ Na vrchol emnické skály s pûkn mi v hledy na Doupovské hory a Chodovskou pánev vede frekventovaná turistická trasa. BIBLIOGRAFIE 440 Znûlcové v chozy na vrcholu emnické skály. CHKO SL 33 59
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Rezervace se rozprostírá na zbytcích star ch hadcov ch lomû. Zdej í hadce byly aï do. ãtvrtiny 0. století zpracovávány Mnichovsk mi serpentinitov mi závody na drobnûj í uïitné i dekoraãní pfiedmûty a náhrobní kameny. Známá je pfies m vysoká hadcová kfititelnice v kostele v Mnichovû. Zdej í serpentinit tvofií celistvou, ãernou, ãernozelenou aï tmavû zelenou horninu s ãast mi Ïilkami azbestu (o mocnosti od zlomkû mm po 0 cm) s hnûdav mi skvrnami, tvofien mi bronzitem. Na území rezervace vznikly kyselé hnûdé pûdy kambizem typická (kyselá) v celcích s kambizemí dystrickou. âást plochy pokr vají kambizemní rankery (kambizem rankerová), na skalnat ch v chozech i velmi mûlké litozemû. KVùTENA Lomy, odvaly a sekundární sutû spolu s hadcov mi v chozy vytváfiejí vhodná stanovi tû pro obligátní hadcové druhy: roïec kufiiãkolist (Cerastium alsinifolium), sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium) a s. neprav (A. adulterinum). Pouze na této lokalitû roste spolu s hadcov mi druhy sleziníkû také sleziník ãerven (Asplenium trichomanes). Vût- inu plochy rezervace zaujímají hadcové bory (Asplenio cuneifolii-pinetum), pfieváïnû staré porosty s podrostem smrku. V podrostu hadcového boru (Asplenio cuneifolii-pinetum) roste hojnû vfiesovec pleèov (Erica herbacea), ostfiice chlumní (Carex montana), zimostrázek Lomy, odvaly a sekundární sutû spolu s hadcov mi v chozy vytváfiejí vhodná stanovi tû pro specifickou flóru. Pohled na PR Plan vrch pfies údolí Mnichovského potoka. nízk (Polygaloides chamaebuxus) a chrastavec rolní hadcov (Knautia arvensis subsp. serpentinicola). V znamn je v skyt jalovce obecného (Juniperus communis). Hru tice jednostranná (Orthilia secunda) a vzácná Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant) se vyskytují ve smrkov ch v sadbách. ZVÍ ENA Skalnaté a lesnaté území rezervace ob vají bûïné druhy lesních ÏivoãichÛ, z vzácnûj ích druhû v nepravideln ch intervalech na skalách hnízdí v r velk (Bubo bubo). LESNICTVÍ Pfiirozené zmlazení borovice je kvûli zvûfii nedostateãné. Lesnické vyuïití území smûfiuje k vytvofiení vûkovû strukturovan ch hadcov ch borû, dûraz je kladen zejména na potlaãení smrku a na v sadbu náhorního ekotypu borovice lesní a jedle bûlokoré. VYUÎITÍ TûÏba hadce na území pfiírodní rezervace nepfiichází v budoucnosti v úvahu, moïné je pouze lesnické vyuïití. rezervace Plan vrch Zbytky star ch lomû na jihov chodním svahu Vlãího hfibetu pod kótou V boru (860, m n. m.) v Hornoslavkovské vrchovinû. Mnichov u Mariánsk ch Lázní (okres Cheb) 766 m V mûra:,6 ha Vyhlá eno: 966, novelizováno 987 Hadcov bor s fiadou skalních v chozû a b val ch lomû s typickou vegetací. 530 CHKO SL 34
CHKO Slavkovsk les Národní pfiírodní rezervace PluhÛv bor Lesní porosty na vrcholu a jiïním svahu severov chodního pokraãování Vlãího hfibetu oddûleného prûlomov m úsekem Pramenského potoka mezi Prameny a Mnichovem jiïnû od kóty 803,9 m n. m. v Hornoslavkovské vrchovinû. Louka u Mariánsk ch Lázní (okres Sokolov) 66 766 m V mûra: 87,3 ha Vyhlá eno: 969 Hadcov bor pfiirozeného charakteru s fiadou skalních v chozû. GEOLOGIE Národní pfiírodní rezervace leïí na serpentinitech (hadcích). Ty jsou tvofieny témûfi ãernozelenou celistvou horninou s pfievládajícím antigoritem s ãetn mi tenk mi Ïilkami serpentinového azbestuchrysotilu. BûÏnou souãástí jsou aï cm veliká zrna enstatitbronzitová a lupenit Mg-chlorit, u okraje rezervace jsou ãetné polohy se zelen m stébelnat m aktinolitem a tremolitem. Hojnou akcesorií je ãern magnetit, buì ve formû nepravideln ch zrn nebo drobn ch osmistûnû. Pukliny nevelk ch mocností jsou sekundárnû vyplnûny ãernohnûd m opálem, ménû mnohde mastkem. Na vût í ãásti rozlohy v su n ch stanovi È se vyvinuly asociace kyselé kambizemû typické s kambizemí dystrickou. V chozy hadcov ch skalek pokr vají kambizemní rankery s kambizemí rankerovou a okrajovû, vmen í mífie, litozemû. V zamokfien ch polohách prameni È leïí kambické gleje, místy ra elinné aï zbahnûlé variety typick ch glejû. KVùTENA Rezervace chrání rozsáhl hadcov bor (Asplenio cuneifolii-pinetum) pfiirozeného charakteru s pfiimí en m smrkem a fiadou drobn ch skalních v chozû. V podrostu boru jsou zastoupeny vzácnûj í subatlantské druhy preferující hadcové podloïí, napfi. vfiesovec pleèov (Erica herbacea), zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus ahvozdík lesní (Dianthus sylvaticus). Vzácnû, zejména na okrajích cest, roste ostruïiník skalní (Rubus saxatilis). Skalky hostí plejádu vzácn ch druhû hadcov ch kapradin, mezi nimi sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium) as. neprav (A. adulterinum), hadcovou varietu osladiãe obecného (Polypodium vulgare var. serpentini), také vratiãku mûsíãní (Botrychium lunaria) a bûlozáfiku liliovitou (Anthericum liliago). Endemick roïec kufiiãkolist (Cerastium alsinifolium) dnes roste jen vzácnû na nûkter ch v chozech. Jeho druhé ekologické optimum na hadcovém substrátu tvofií lesní prameni tû, sekundárnû zvodnûlé okraje lesních cest. Na prameni tích je hojná tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris). ZVÍ ENA Rozsáhlé lesnaté území je po zoologické stránce dosud nedokonale prozkoumáno. Byly zde zaznamenány v echny na e bûïné druhy lesních ÏivoãichÛ, z obojïivelníkû skokan hnûd (Rana temporaria) aro- pucha obecná (Bufo bufo) azplazû zmije obecná (Vipera berus) a slep kfiehk (Anguis fragilis). Za zmínku stojí pravideln pobyt ãápa ãerného (Ciconia nigra), datla ãerného (Dryocopus martius), jestfiába lesního (Accipiter gentilis) akrahujce obecného (A. nisus) avelkou raritou je nûkolikeré pozorování dudka chocholatého (Upupa epops) v hnízdní dobû. Pravidelnû zde pob vá rys ostrovid (Lynx lynx). LESNICTVÍ PfievaÏuje star hadcov bor, ãást porostû je mlad í, jedná se o stejnovûkou v sadbu z pûvodního genofondu. Zbytky kulturních smrkov ch porostû budou postupnû pfievedeny na bory, smrk bude zachován pouze na podmáãen ch místech. VYUÎITÍ Vyfiezává se nepûvodní nálet smrku, coï zlep uje svûtelné a chemické podmínky unikátní flóry na skalkách. BIBLIOGRAFIE 80 Nejrozsáhlej í hadcov bor (Asplenio cuneifolii-pinetum) pfiirozeného charakteru ve Slavkovském lese. Vfiesovec pleèov (Erica herbacea) a zimostrázek nízk (Polygaloides chamaebuxus) v NPR PluhÛv bor. CHKO SL 35 53
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Zbytky tfietihorní bazaltové sopky tvofií v razn dvojvrch (obû kóty 847, m n. m.), nejvy í vrchol Tepelské vrchoviny. Jedná se o puklinov vulkán na kfiíïení zlomû smûru S J a V Z v oblasti amfibolitû, protaïen severojiïním smûrem. Základní horninou je olivinick nefelinit. Unikátní jsou polohy pegmatitového charakteru jako nepravidelné mouhy nebo velmi krátké Ïilkovité útvary, tvofiené hrubozrnnou smûsí augitu a nefelinu, mnohde se sodalitem, melilitem, magnetitem a jehliãkovit m apatitem. V echny tyto minerály tvofií ve vzácnû se vyskytujících dutinách dokonale omezené krystaly (nefelin aï 3,5 cm, magnetit do 6 mm, melilit aï 3 cm, augit do cm, sodalit do 8 mm). Materiál je pfiístupn v lomu na severním svahu Podhorního vrchu a dále na ãetn ch skalních v chozech podél celého aï ke skalnatému, k jihu strmû upadajícímu jiïnímu vrcholu. Mezi obûma vrcholy je sedlo, vytvofiené zvûtráním mûkãích pórovit ch materiálû tufového charakteru. Podle posledních v zkumû se vulkán projevil tfiemi na sebe navazujícími explozemi. První byla relativnû klidná, doprovázená v levy nefelinitov ch láv, druhá dramatiãtûj í, s pfievládajícími tufov mi vyvrïeninami, a poslední opût spí e efusivní (jiïní vrchol). Na svazích kopce (ãásteãnû také na plo inách holoroviny na krystaliniku pod ním) jsou aï nûkolik metrû mocné svahové balvanité uloïeniny. Svûdãí sv m objemem o tom, Ïe pûvodní vrchol musel b t nejménû o 80 m vy í neï dnes. Geneticky pfiíbuzné s vulkánem jsou okolní mofety. PÛdní pokryv je na v chozech hornin a na sutích tvofien mûlk mi rankery (rankerem typick m a litick m), kambizemí rankerovou aï litozemûmi. Hlub í profily bazick ch zvûtralin v nelesní ãásti zaujímá kambizem eutrof- Opu tûn stûnov lom na severním svahu Podhorního vrchu. Skalní v chozy se táhnou podél celého hfiebene aï ke skalnatému jiïnímu vrcholu. ní. Nejrozsáhlej í jsou typické (kyselé i nasycené) kambizemû. KVùTENA V razná bazaltová kupa Podhorního vrchu je dokladem ostrovního a vrcholového fenoménu ve volné krajinû. Cenná je vrcholová skála s rozsáhl m suèov m polem a zbytky pûvodních lesních porostû. Na vût inû plochy rezervace jsou kvalitnû zaloïeny porosty blízké spoleãenstvûm suèov ch lesû, zaujmou v nich zvlá tû staré exempláfie tfie nû ptaãí (Cerasus avium). V chodní ãást území pokr vá fragment kvûtnaté buãiny (podsvaz Eu-Fagenion). Zajímavostí jsou vegetativnû se mnoïící rodinné smrky v suèovém poli. Ze vzácnûj ích skalních druhû jmenujme netfieskovec v bûïkat (Jovibarba sobolifera) a kokofiík lékafisk (Polygonatum odoratum), v buãinû je hojná dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), na prameni tích roste vzácnû lipnice oddálená (Poa remota) a ãarovník alpsk (Circaea alpina). V pfievládajících porostech javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) je hojn l kovec jedovat (Daphne mezereum), meruzalka alpská (Ribes alpinum) a vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia). Dokladem ostrovního efektu je fiada izolovan ch populací. V sedle roste napfi. omûj vlãí (Aconitum vulparia), v buãinû kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum) a na suti vranec jedlov (Huperzia selago). rezervace ZVÍ ENA Podrobn zoologick prûzkum nebyl dosud proveden. Podhorní vrch Sopeãn vrch 5 km v chodoseverov chodnû od Mariánsk ch Lázní v MariánskolázeÀské vrchovinû. Ovesné Kladruby (okres Cheb) LESNICTVÍ Lesnické vyuïití území podporuje vûkovû strukturovan ch suèov ch lesû s dominatním javorem klenem a jasanem ztepil m a zachování cenného fragmentu kvûtnat ch buãin. 77 847 m V mûra: 3,85 ha Vyhlá eno: 997 Unikátní relikt tfietihorní sopeãné aktivity, skalní a lesní rostlinná spoleãenstva. VYUÎITÍ Rezervací vede frekventovaná turistická trasa svyhlídkov m bodem ve vrcholové ãásti Velké Podhory. Obnovení historické tûïby nefelinitu vpovrchovém lomu není z hlediska ochrany pfiírody moïné. BIBLIOGRAFIE 5, 80, 8 MAPA ÚZEMÍ strana 546 53 CHKO SL 36
CHKO Slavkovsk les rezervace Prameni tû Teplé Mokfiady na TouÏimské plo inû. Rájov u Mariánsk ch Lázní, Závi ín (okres Cheb) 749 776 m V mûra: 44,89 ha Vyhlá eno: 993 Komplex podmáãen ch ra elinn ch a slatinn ch luk, prameni È, vodních nádrïí a smrkov ch ol in s fiadou zvlá tû chránûn ch druhû rostlin aïivoãichû. GEOLOGIE Prameni tû Teplé je tvofieno mokfiadem, místy s ra elinn m v vojem, v oblasti amfibolitû mariánskolázeàského komplexu. Hojné úlomky porfyrick ch granitû pocházejí z Ïulového tûlesa, vystupujícího na povrch ve svazích západnû od rezervace. Infiltraãní oblast je na holorovinû v ir ím okolí rezervace. Vyvinuly se zde pfiedev ím hydromorfní pûdy typu glejû (glej organozemní, glej typick, variety ra elinn a zbahnûl ) a organozemí (organozem typická a glejová), místy také typické aï stagnoglejové pseudogleje. KVùTENA Mozaika podmáãen ch, ra elinn ch a slatinn ch luk (Calthion), smrkov ch ol in (Piceo-Alnetum) a nûkolika oligotrofních vodních ploch. Nejcennûj ím biotopem jsou ostfiicové louky (svaz Carcetum goodenowii), které hostí kriticky ohroïenou bahniãku chudokvûtou (Eleocharis quinqueflora), silnû ohroïen kru tík bahenní (Epipactis palustris), toliji bahenní (Parnassia palustris) a ostfiici ble ní (Carex pulicaris). Velmi zajímavé jsou zarûstající pastviny a podmáãené louky svemeníkem dvoulist m (Platanthera bifolia), prstnatcem listenat m (Dactylorhiza longebracteata) a ostfiicí stinnou (Carex umbrosa). Na smilkov ch loukách (Hyperico-Polygaletum) roste v ivec ladní (Pedicularis sylvatica) aprha arnika (Arnica montana). Ve smrkov ch ol inách je bûïn l kovec jedovat (Daphne mezereum). LESNICTVÍ Celé území rezervace bylo v minulosti vyuïíváno jako pastviny, dne ní lesíky jsou vût inou náletového pûvodu. VYUÎITÍ Jsou koseny luãní porosty a odstraàuje se ãást náletû tak, aby si území PR zachovalo otevfien charakter. Pfiipravuje se hrazení melioraãních pfiíkopû. Mozaika podmáãen ch, ra elinn ch a slatinn ch luk. Kru tík bahenní (Epipactis palustris). CHKO SL 37 533
PlzeÀsko a Karlovarsko památka SirÀák Mofety v nivû fieky Teplé pod Podhorním vrchem (847, m n. m.) na TouÏimské plo inû. Ovesné Kladruby (okres Cheb), Horní Kramolín (okres Karlovy Vary) 698 m V mûra: 3,6 ha Vyhlá eno: 985 V rony sirovodíku a oxidu uhliãitého. GEOLOGIE Pukliny, po nichï plyn vystupuje z hloubky do nivních sedimentû, jsou dány tektonickou predispozicí údolí Teplé a tfietihorní vulkanickou aktivitou ãediãového Podhorní- V vûr v PP SirÀák. ho vrchu. Plyn vystupuje v amfibolitech v tûsné blízkosti vulkánu. Na materiálu v mofetách jsou hojné pinavû bílé povlaky jílov ch minerálû spolu s povlaky síry, vzniklé bakteriální redukcí sirovodíku. Kromû men í plochy organozemû glejové se v okolí mofet vytvofiily subtypy avariety glejû (glej organozemní, glej typick variety ra elinné a zbahnûlé), v men í mífie typické pseudogleje. KVùTENA âást území s nejlépe vyvinut mi mofetami pokr vá rozpadající se smrková monokultura, zbytek porûstá ol ov luh (Stellario-Alnetum glutinosae). Drobné ra elini tû, vytvofiené kolem mofet, okra luje kromû ra eliníkû suchop r pochvat (Eriphorum vaginatum) a s. úzkolist (E. angustifolium). V ol inách v nivû Teplé je hojn Ïlutokvût omûj vlãí (Aconitum vulparia). ZVÍ ENA BûÏné lesní druhy ÏivoãichÛ. Ze zajímavûj ích druhû zde byl zastiïen krkavec velk (Corvus corax), vfiíãce Teplé Ïije mník jednovous (Lota lota). LESNICTVÍ V souãasnosti je prioritou obnovení lesního porostu. VYUÎITÍ Území není hospodáfisky vyuïíváno. 534 CHKO SL 38
CHKO Slavkovsk les rezervace Smraìoch Mofetová pole na TouÏimské plo inû. Mariánské Láznû (okres Cheb) 768 780 m V mûra: 7,90 ha Vyhlá eno: 968 Lesní ra elini tû s v vûry minerálních vod a v rony plynû (CO, H S). Zvlá tû chránûné druhy rostlin a ÏivoãichÛ, v znaãná algologická lokalita. GEOLOGIE Dvû plo nû rozsáhlá mofetová pole na holorovinû TouÏimské plo iny, na síti puklin v amfibolitech mariánskolázeàského metabazitového komplexu v tûsné blízkosti okraje serpentinitového masivu Vlãího hfibetu. Hojné jsou tu chloritické bfiidlice a aktinolitovce. V okolí mofet je nevelké vrchovi tní ra elini tû. Plyn je tvofien oxidem uhliãit m s pfiímûsí sirovodíku. V sutích jsou hojné jednak úlomky serpentinitû, aktinolitovcû a amfibolitû, dále kfiemenn písek, resp. úlomky zvûtral ch autometamorfovan ch Ïul pûvodem z nevelkého granitového tûlesa, leïícího pfiibliïnû severozápadním smûrem. PoblíÏ, v oblasti tvofiené serpentinity, je v vûr minerálního pramene (Farská kyselka). V pûdním pokryvu pfievaïuje organozem typická (glejová), v okolí ra elini tû glej organozemní (typick ) s typick mi (místy stagnoglejov mi aï glejov mi) pseudogleji. KVùTENA Ra elini tû má lesní charakter. Pfievládají kvalitní podmáãené rohozcové (Mastigobryo-Piceetum) ara elinné (Sphagno-Piceetum) smrãiny. Obsahuje dvû rozvolnûné plochy, které jsou rozrûznûny lenky s mofetov mi v vûry plynû. Kromû unikátní fiasové flóry zde roste fiada vzácn ch druhû vy - ích rostlin. Prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris) arosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) osidlují s oblibou pravidelnû vysychající obnaïená dna lenkû, sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea) a kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum) rostou pfiímo ve smrãinách. Zvrchovi tních druhû je tu roztrou ena borovice blatka (Pinus rotundata), icha ãerná (Empetrum nigrum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Ke druhûm lesních prameni È patfií stafiinec potoãní (Tephroseris crispa). ZVÍ ENA BûÏné druhy fauny lesních komplexû a lesních vrchovi È. LESNICTVÍ Porosty jsou ponechány samovolnému v voji. VYUÎITÍ Na trase od silnice k mofetám byla zbudována nauãná stezka, kterou mohou vyuïívat tûlesnû postiïené osoby. BIBLIOGRAFIE 90, 89, 90 âásteãnû tûïené lesní ra elini - tû s v vûry minerálních vod a v rony plynû. Sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea). CHKO SL 39 535
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Hluboce zafiíznuté tektonicky predisponované údolí fieky Teplé v centrální ãásti mariánskolázeàského metabazitového komplexu. Svahy údolí tvofií pfieváïnû vysoké skalní stûny nebo jsou velmi strmé s ãetn mi skalními v chozy. Základní horninou jsou vysoce metamorfované granátické amfibolity, pfiecházející pfies pyroxenické (eklogitické) amfibolity, amfibolické eklogity do eklogitû, slo- Ïen ch z klinopyroxenu (omfacit) a granátu s pfievládající pyropovou sloïkou. Dosti hojnou souãástí je kyanit, v nûkter ch polohách vystupují eklogity, v nichï krystalograficky omezená zrna granátû dosahují velikosti aï,5 cm. Pfiechody mezi jednotliv mi typy jsou vût inou plynulé. Amfibolity jsou mnohde migmatitizované. Na nûkte- Hluboké údolí Teplé. r ch v chozech je patrné zvrásnûní, ãetné jsou rûzné flexury (napfi. v razná skalní jehla u Ïelezniãní zastávky Louka u Mariánsk ch Lázní). Smûrem k jihozápadu pfiib vá v amfibolitech polohy kyselej ích, silnû migmatitizovan ch hornin ortorulového charakteru s kfiemenem, plagioklasem a biotitem. Zvlá tností amfibolitû i eklogitû v celém území jsou aï 0,5 m velké ãoãky tvofiené velk mi tûpn mi zrny modrého aï modrozeleného kyanitu s kfiemenem, místy s edav m korundem a se zrnky ilmenitu nebo rutilu, akrátké, aï 0 cm mocné polohy téhoï sloïení. BûÏn mi akcesoriemi jsou je tû ilmenit, rutil a sulfidy Ïeleza (pyrit, pyrhotin). Eklogity jsou zde nejvy ím produktem regionální metamorfosy. Soustfieìují se v pruhu prota- Ïeném ve smûru litomûfiického zlomu. Vzhledem ke znaãnému zahloubení údolí vystupují v echny popsané horniny vãetnû rûzn ch variant a pfiechodû na povrch. rezervace Údolí Teplé Údolí fieky Teplé v Beãovské vrchovinû. Tisová u Otroãína (okres Karlovy Vary), Louka u Mariánsk ch Lázní (okres Sokolov) Díky zpûsobu modelace terénu a vysoké odolnosti hornin se zde vytvofiilo mnoho zajímav ch geomorfologick ch fenomenû, napfi. ãetné pfievisy, skalní stûny, pseudokrasové puklinové jeskynû o délce aï 5 m, v depresích mezi jednotliv mi skalními masivy kamenné proudy, pod skalními stûnami jsou ãetné suèové kuïele, na svazích leïí balvanité sutû. 550 70 m V mûra: 7 ha Vyhlá eno: 99 Hluboce zafiíznuté údolí s bohatou vegetací vázanou na extrémní stanovi tû skalních biotopû. V nivû Teplé se na nevápnit ch sedimentech vyvinula fluvizem glejová (typická), na pfiiléhajících deluviích glej typick. Na svahovinách v okolí leïí kyselé hnûdé pûdy (kambizem typická a dystrická). Sutû a skalnaté v chozy bazick ch hornin pokr vají typické (litické) rankery v men ích celcích s kambizemí rankerovou a litozemûmi. 536 CHKO SL 40
CHKO Slavkovsk les 3 KVùTENA Rezervace zahrnuje fiadu specifick ch stanovi È, podmínûn ch fiíãním fenoménem. Podrost reliktních borû obohacují svûtlomilné druhy jalovec obecn (Juniperus communis), kociánek dvoudom (Antennaria dioica), vfiesovec pleèov (Erica herbacea), prha arnika (Arnica montana) apavinec modr (Jasione montana). Smí ené lesy doprovází l kovec jedovat (Daphne mezereum), udatna lesní (Arun- cus vulgaris), mokr vstfiícnolist (Chrysosplenium oppositifolium), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), na vlhk ch skalách dominuje ra eliník pûtifiad (Sphagnum quinquefarium). Botanicky nejzajímavûj- ími lokalitami jsou obnaïené mírnû bazické amfibolitové v chozy. Na pûti mikrolokalitách zde roste kapradinka skalní (Woodsia ilvensis), ãetn je netfieskovec v bûïkat (Jovibarba sobolifera) a tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria). Na sutích roste lopu tík sklonûn (Hackelia deflexa). Na skalách se drïí fiada vzácn ch mechû, napfi. kulistec Bartramia pomiformis. Kfiovinaté stráàky jsou stanovi tûm dvou v znaãn ch druhû, zvonku hadincovitého (Campanula cervicaria) a pupavy obecné dlouholisté (Carlina vulgaris subsp. stricta). Louky a luhy v nivû Teplé zpestfiují pfiesliãka luãní (Equisetum pratense), kozlík v bûïkat chlupat (Valleriana excelsa subsp. procurrens) a omûj pestr (Aconitum variegatum). ZVÍ ENA Po entomologické stránce dosud nebyla rezervace zkoumána, pouze ve vlakov ch tunelech byl zji tûn hojn v skyt mûry sklepnice obecné (Scoliopteryx libatrix) a píìalky jeskynní (Triphosa dubitata). Vfiece Teplé se vzácnû objevuje rak fiíãní (Astacus astacus). Místní populace pstruha obecného potoãního (Salmo trutta m. fario) je do znaãné míry reliktního charakteru, coï ukázala anal za její genetické struktury. Z obojïivelníkû zde Ïije ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnûd (Rana temporaria), z plazû je ãetná zmije obecná (Vipera berus). Rozsáhlé a ãlenité území rezervace a jejího ochranného pásma sk tá fiadu hnízdních pfiíleïitostí pro jestfiába lesního (Accipiter gentilis), krkavce velkého (Corvus corax), v ra velkého (Bubo bubo) a ãápa ãerného (Ciconia nigra). V území Ïijí v echny ãeské bûïné druhy savcû vãetnû jelena lesního (Cervus elaphus), prasete divokého (Sus scrofa) a jezevce lesního (Meles meles). Z nepûvodních druhû je roz ífien jelen sika (Cervus nippon) a muflon (Ovis musimon), ktefií zpûsobují znaãné kody na lesních porostech, zejména na semenáãích buku a jedle. LESNICTVÍ VyuÏití území podporuje pfiirozenou druhovou skladbu lesa. VYUÎITÍ V kulminaãních partiích svahû lze dodnes najít zbytky milífiû. Do údolí byla v minulém století citlivû vkomponována Ïelezniãní traè, na náspech se vytvofiila fiada zajímav ch biotopû. Problémem zûstává intenzita dopravy na silnici II. tfiídy vedoucí dnem údolí. Vegetace suèov ch lesû. 3 Jarní aspekt nivy Teplé s devûtsilem, prvosenkou a sasankou. CHKO SL 4 537
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE NPP leïí na peripedimentu mírnû se sklánûjícím k jihu ke Dlouhé stoce. Vlastní horninové podloïí je zde tvofieno star ími horsk mi Ïulami. Je pfiekryto zvûtralinami a sutûmi s úlomky serpentinitû a aktinolitovcû z blízk ch hadcov ch v chozû a biotitick ch amfibolitû, jejichï hlavní tûleso vystupuje západnû. Pod borov mi porosty pfievládá kyselá kambizem typická s kambizemí dystrickou. Na svahovinách aï skalnat ch v chozech hadce vznikly kambizemní rankery (kambizem rankerová) s primárními litozemûmi. Vlhká stanovi tû pokr vá kyselá kambizem pseudoglejová, v nejvíce podmáãen ch polohách leïí asociace kambick ch pseudoglejû aï glejû. KVùTENA Chránûna je mozaika druhovû bohat ch upolínov ch, ra elinn ch a smilkov ch luk typická pro centrální ãást CHKO s fiadou vzácn ch spoleãenstev a druhû. Velkou vzácností je pfiedev ím drobná vrba borûvkovitá (Salix myrtilloides) rostoucí na malém ra elini ti pfii severním okraji území. Najdeme ji v porostech ra eliníkû (Sphagnum fallax, S. teres), vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) a zábûlníku bahenního (Comarum palustre). Na pfievládajících upolínov ch loukách (svaz Calthion) kromû upolínu nejvy ího (Trollius altissimus) rostou silnû ohroïené druhy: kosatec sibifisk (Iris sibirica), ostfiice stinná (Carex umbrosa), prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata), ohroïen p. májov (D. majalis) a vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia). Chudé smilkové louky hostí téï fiadu pozoruhodn ch druhû napfi. v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), hrachor horsk (Lathyrus linifolius) a tuãnici obecnou (Pinguicula vulgaris). Jedno z prameni È je slatinného charakteru. Roste v nûm tolije bahenní (Parnassia palustris) a mech vlasolistec vlhkomiln (Tomenthypnum nitens). Zajímavé jsou i drobné vodní plochy s rdestem vzpl vav m (Potamogeton natans). ZVÍ ENA Hojn je ÏluÈásek borûvkov (Colias palaeno) a dal í druhy ra elinn ch luk. Vdrobn ch vodních nádrïích Ïijí skokan hnûd (Rana temporaria) a s. krátkonoh (R. lessonae). BûÏná je zmije obecná (Vipera berus). KaÏdoroãnû hnízdí v chránûném území nûkolik párû chfiástala polního (Crex crex). Vzácnû se objevuje tetfiívek obecn (Tetrao tetrix), kter zde dfiíve hnízdil. Národní pfiírodní památka Upolínová louka pod KfiíÏky Mozaika luk na svahu k. 87 m n. m. nad údolím Dlouhé stoky v Hornoslavkovské vrchovinû. Prameny (okres Cheb) 785 804 m V mûra: 7,77 ha Vyhlá eno: 990 Podmáãené a ra elinné louky s fiadou zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. Lokalita vrby borûvkovité (Salix myrtilloides). Pohled pfies podmáãené a ra elinné louky národní pfiírodní památky smûrem k NPP KfiíÏky. VYUÎITÍ Bûhem posledních let byly odstranûny nálety smrku a ãásti kfiovin s vrbou u atou (Salix aurita). KaÏdoroãnû je zaji tûno ruãní sekání asi tfietiny luk. BIBLIOGRAFIE 64, 86 MAPA ÚZEMÍ strana 545 538 CHKO SL 4
CHKO Slavkovsk les hadcového (Asplenium cuneifolium) a s. nepravého (A. adulterinum), také horská plavuà vranec jedlov (Huperzia selago). Endemick roïec kufiiãkolist (Cerastium alsinifolium) se vyskytuje jen vzácnû a spí e na mechat ch prameni tích. ZVÍ ENA Hnízdí zde mj. ãáp ãern (Ciconia nigra) ado- sud se zde vyskytuje v dobû zv - ené potravní nabídky tetfiívek obecn (Tetrao tetrix). Hojn je datel ãern (Dryocopus martius) a dal í bûïné druhy lesních ÏivoãichÛ. rezervace Vlãek Lesní porosty na Vlãím hfibetu kolem kóty Vlãí hfibet (88,9 m n. m.) v Hornoslavkovské vrchovinû. Prameny, Sítiny (okres Cheb) GEOLOGIE Území pfiírodní rezervace leïí v jihozápadní ãásti serpentinitového pruhu Vlãího hfibetu, vystupujícího skupinou drobn ch skalních v chozû na kótû 88,9 m n. m. Na jiïním okraji rezervace (a souãasnû na okraji hadcového masivu) vystupují polohy, tvofiené pfieváïnû zelen m stébelnat m 784 883 m V mûra: 6,9 ha Vyhlá eno: 966 Hadcov bor pralesovitého charakteru s typick m bylinn m podrostem a serpentinofyty na skalních v chozech. aktinolitem (místy lze hovofiit o horninû aktinolitovci ) o délce stébel aï 5 cm, pfiecházející dále do tenk ch poloh chloritick ch bfiidlic, tvofien ch pfiedev ím Mg-chloritem, místy s krátce tence stébelnat m aktinolitem a tremolitem a hojn mi zrnky magnetitu. V puklinách je mnohde opálová v plà. Úlomky opálu aï decimetrov ch velikostí lze nalézt v ude na svazích kopce. KVùTENA Nejzachovalej- í hadcov bor (Asplenio cuneifolii-pinetum) pralesovitého charakteru je typickou ukázkou pûvodních porostû borovice lesní (vogtlandského náhorního ekotypu) na serpentinitu. Na nejvíce podmáãen ch místech s dominantním bezkolencem modr m (Molinia caerulea) v podrostu je pfiirozenû pfiimí- en smrk ztepil (Picea abies). Vbylinném patfie se dle míry zamokfiení stfiídají vy í porosty s hasivkou orliãí (Pteridium aquilinum) a bezkolencem modr m na podmáãen ch místech s niï ími porosty pfievládají kefiíãky vfiesovce pleèového (Erica herbacea), vfiesu obecného (Calluna vulgaris), vzácnûj í je hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus) azi- mostrázek nízk (Polygaloides chamaebuxus). Hadcové v chozy osidluje kromû vzácn ch hadcov ch kapradin, napfi. sleziníku LESNICTVÍ Do samovolného v voje porostû bude zasahováno pouze potlaãováním smrku a pfiípadnû v sadbou pûvodních porostû borovice a jedle. Nejvût- ím problémem je nadbytek zvûfie, coï znemoïàuje pfiirozenou obnovu borovice. VYUÎITÍ Vseverov chodním cípu rezervace byla aï do. svûtové války v provozu oblíbená v letní restaurace. Dne ní turistické vyuïití území po znaãené stezce je sporadické. Plánuje se postupná asanace objektû b valého muniãního skladu a uzávûr lesní cesty Prameny Sítiny pro provoz soukrom ch vozidel. Pro podporu vzácné kvûteny hadcov ch skalek se vyfiezávají nálety smrku. MAPA ÚZEMÍ strana 546 Podzimní aspekt hadcového boru s hasivkou orliãí (Pteridium aquilinum). Sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium). CHKO SL 43 539
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE PodloÏí je budováno témûfi v hradnû biotitick mi granity a porfyry karlovarského plutonu, blízkost Doupovsk ch hor se projevuje podpovrchov m vlivem vulkanick ch hornin. Z pûd se v podmáãen ch ãástech území vyvinul organozemní glej s typick m pseudoglejem, v jejich okolí pak kyselá kambizem typická i kambizem pseudoglejová. KVùTENA Na lokalitû se zachovala druhovû velmi bohatá vegetace stfiídavû vlhk ch bezkolencov ch luk (svaz Molinion) obohacená o subtermofilní druhy adruhy krátkostébeln ch pastvin (svaz Violion caninae). Na místech s trvale vy í hladinou podzemní vody se uplatàují krátkostébelné ostfiicovo-mechové Hofieãková louka na Pile v popfiedí s kvetoucím hofieãkem. Hofieãek drsn SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana). slatinné trávníky (asociace Caricetum goodenowii) nebo vlhké pcháãové louky (svaz Calthion). V bezkolencov ch loukách dominují ostfiice stinná (Carex umbrosa), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), mochna nátrïník (Potentilla erecta), roztrou eny jsou druhy jako tolije bahenní (Parnasia palustris), ocún jesenní (Colchicum autumnale), smilka tuhá (Nardus stricta), jitrocel kopinat (Plantago lanceolata), trojzubec poléhav (Sieglingia decumbens), ale i nûkteré subtermofilní druhy jako je pcháã bezlodyïn (Cirsium acaule) nebo smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata). Pomûrnû ãast je i hofieãek drsn SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), kter poãátkem záfií rozkvétá v poãtu aï 500 jedincû. V drobn ch slatini tích se uplatàují kozlík dvoudom (Valeriana dioica), zábûlník bahenní (Comarum palustre), suchop r irolist (Eriophorum latifolium), ostfiice pfiíbuzná (Carex apropinquata), mechové patro tvofií pfieváïnû ra eliník obl (Sphagnum teres) a vlasolistec vlhkomiln (Tomenthypnum nitens). Vlhké pcháãové louky se v ãervnu pravidelnû rozzáfií kvûty prstnatcû májov ch (Dactylorhiza majalis) a upolínû nejvy ích (Trolius altissimus). památka Hofieãková louka na Pile Vlhké louky na jiïním okraji obce Pila na severnû uklonûn ch svazích na levém bfiehu Lomnického potoka. Pila (okres Karlovy Vary) ZVÍ ENA Vúzemí se vyskytuje hnûdásek chrastavcov (Euphydryas aurinia), lokalita je souãástí jeho metapopulace po obvodu Pilského lesa. Z dal ích druhû mot lû na lokalitû potkáme otakárka fenyklového (Papilio machaon), batolce duhového (Apatura iris) nebo baboãku osikovou (Nymphalis antiopa). Pomûrnû bohatou herpetofaunu tvofií je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), je tûrka obecná (Lacerta agilis), uïovka hladká (Coronella austriaca) a zmije obecná (Vipera berus). 544 55 m V mûra: Vyhlá eno:,54 ha 004 Floristicky bohatá spoleãenstva stfiídavû vlhk ch bezkolencov ch luk, pcháãov ch luk a drobn ch slatini È s fiadou zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. Lokalita je v jimeãná bohat m v skytem hofieãku drsného Sturmova (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana). VYUÎITÍ Do poãátku 90. let byla lokalita vyuïívána k soukromé pastvû koz a ovcí. Obdobné, stejnû hodnotné lokality v sousedství byly ve stejné dobû zalesnûny. V letech 99 94 nebyla lokalita udrïována a populace klíãov ch druhû se tak dostaly na minimum. Od roku 995 je v území správou CHKO Slavkovsk les zaji Èováno pravidelné kosení a od roku 000 i extenzivní pastva ovcí. V letech 000 003 byly na plo e vymezeny experimentální plochy pro zji tûní vlivu pastvy a kosení na vegetaci. MAPA ÚZEMÍ 543 540 CHKO SL 44
CHKO Slavkovsk les památka GEOLOGIE Geologick podklad tvofií amfibolity mariánskolázeàského metabazitového komplexu. PÛdní pokryv tvofií pfiedev ím kyselá kambizem typická, kambizem rankerová a pseudoglejová, v periodicky zamofien ch ãástech pseudoglej kambick. KVùTENA Nejcennûj í, v e poloïenou ãást lokality tvofií krátkostébelné aï mezofilní trávníky Pístovská louka Mezofilní luãní enkláva v závûru údolí bezejmenného levostranného pfiítoku Kosího potoka, km severozápadnû od Pístova. Pístov (okres Tachov) 590 65 m V mûra: Vyhlá eno:,5 ha 003 Kvûtnaté svahové louky tvofií plynul Ïivinov gradient od krátkostébeln ch smilkov ch luk pfies mezofilní ovsíkové louky po vlhké pcháãové louky. Jedná se o floristicky bohatá spoleãenstva s fiadou zvlá tû chránûn ch druhû rostlin. Lokalita je v znamná pfiedev ím v skytem vemeníãku zeleného (Coeloglossum viride), vstavaãe obecného (Orchis morio) a vratiãky mûsíãní (Botrichium lunaria). na pomezí smilkov ch (Violion caninae) a ovsíkov ch (Arrhenatherion) luk. Roztrou enû se v nich vyskytuje v regionu velmi vzácn vemeníãek zelen (Coeloglossum viride) a vstavaã obecn (Orchis morio). V trávnících na okraji lesa je pomûrnû ãastá vratiãka mûsíãní (Botrichium lunaria). Z prvkû smilkov ch luk jmenujme trojzubec poléhav (Sieglingia decumbens), smilku tuhou (Nardus stricta) a vítod obecn (Polygala vulgaris). Lesní lemy osidlují vtachovské brázdû bûïné druhy bradáãek vejãit (Listera ovata) a kru tík irolist (Epipactis heleborine). Stfiední, mezofilní ãást lokality hojnû osidluje vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) a lomikámen zrnat (Saxifraga granulata). Smûrem do údolí pfiechází vegetace do vlhk ch pcháãov ch luk (Calthion) s bohatou populací prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a upolínu nejvy ího (Trollius altissimus). Silnû negativním jevem je invaze vlãího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus) v západní ãásti území a lokálnû i rûzn ch druhû obilí, jedná se o pozûstatky po nevhodném mysliveckém obhospodafiování. ZVÍ ENA Vúzemí chybí zoologick prûzkum, zajímavé nálezy lze oãekávat mezi entomofaunou. Dosud byly v území zaznamenány jen je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus). VYUÎITÍ Díky izolované poloze v lesních porostech byla lokalita u etfiena intenzifikaãních vlivû v minulosti. V posledních deseti letech je lokalita pravidelnû jednou roãnû kosena soukrom m zemûdûlcem za finanãního pfiispûní Správy CHKO Slavkovsk les. V roce 003 byly na ãásti lokality etrnû vyfiezány náletové dfieviny (smrk, rûïe ípková) tak, aby nedocházelo k zastínûní biotopû nejcennûj ích druhû. Spolu s vyhlá ením pfiírodní památky vroce 003 bylo na lokalitû vylouãeno zakládání mysliveck ch krmeli È. MAPA ÚZEMÍ 543 Pístovská louka je obklopena lesními porosty. Vstavaã obecn (Orchis morio) roste v PP Pístovská louka. CHKO SL 45 54
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Geologick podklad tvofií enkláva amfibolického dioritu aï gabra mariánskolázeàského metabazitového komplexu obklopená stfiednû zrnitou biotitickou porfyrickou Ïulou. V pûdním pokryvu pfievaïují hnûdé pûdy kyselá kambizem typická a rankerová spolu s velmi mûlk m kambick m rankerem. Na plo nû men ím v chozu bazick ch hornin se vytvofiil nasycen ranker s kambizemí eutrofní. KVùTENA Spodní ãást sva- Ïitého lesního celku pokr vá kvalitní kvûtnatá buãina (Dentario eneaphylli-fagetum) sdominantním bukem a vtrou en m klenem a jedlí ve stromovém patfie. Bylinné patro tvofií charakteristické jarní geofyty kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) ahrachor jarní (Lathyrus vernus), dominuje v nûm svízel vonn (Galium odoratum), roztrou ena je nezelená saprofytická orchidej hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) nebo lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Jen nûkolik set metrû za hranicemi pfiírodní rezervace byla nedávno v totoïném biotopu nalezena korálice trojklanná (Coralorhiza trifida). Od stfiední ãásti aï po vrchol ÎiÏkova vrchu pokr vá lokalitu suèov les (Mercuriali-Fraxinetum) s dominantním klenem, vtrou enou lípou, bukem, jasanem, dubem, smrkem a jedlí. Bohaté kefiové patro je tvofieno Dosadba jedle s ochranou proti okusu zvûfií v pfiírodní rezervaci. PR ÎiÏkÛv vrch od Mariánsk ch Lázní. bezem ãerven m (Sambucus racemosa), zimolezem ãern m (Lonicera nigra) a srstkou angre tem (Ribes uva-crispa). Vzácnû se vyskytují i l kovec jedovat (Daphne mezereum) a rûïe pfievislá (Rosa pendulina). V bylinném patfie se uplat- Àují pfiedev ím baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kakost smrdut (Geranium robertianum) nebo net kavky (Impatiens spp.). Vzácnûj í je samorostlík klasnat (Acta spicata) a kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticilatum). ZVÍ ENA V území dosud nebyl proveden zoologick prûzkum, ze sporadick ch pozorování lze jmenovat pravidelné hnízdiãe datla ãerného (Dryocopus martius), krahujce obecného (Accipiter nisus), pu tíka obecného (Strix aluco) nebo ãasté pfielety krkavce velkého (Corvux corax) a ãápa ãerného (Cicconia nigra). Herpetofaunu zastupují ropucha obecná (Bufo bufo), ãolek horsk (Triturus alpestris) a skokan hnûd (Rana temporaria). LESNICTVÍ PR ÎiÏkÛv vrch je tvofiena bohatou jedlovou buãinou, na pfiíkfiej ích místech pak svahovou jedlovou buãinou. Nejstrmûj ích pasáïe suèového charakteru pokr vá klenová buãina. Maloplo nû do území zasahuje svûïí smrková buãina. Souãasn porost je ve svrchní etáïi velmi star, místy profiedûn, s bukem, rezervace klenem a smrkem. V podúrovni je porost zhruba stolet, pfieva- Ïuje v nûm buk, v kefiovém patfie jsou roztrou eny mladé roãníky buku a klenu. V roce 00 byla roztrou enû provedena v sadba jedle do individuálních ochran. Plánované zásahy jsou omezeny na postupnou redukci smrku a vná ení jedle do podúrovnû. K obnovû bude vyuïíváno v hradnû pfiirozené zmlazení. ÎiÏkÛv vrch Listnat lesní komplex pokr vající jiïní a západní svahy ÎiÏkova vrchu na severním okraji mûsta Mariánské Láznû. Mariánské Láznû (okres Cheb) 65 749 m V mûra: Vyhlá eno:,643 ha 003 Lesní porost na prudkém svahu tvofií kvûtnatá buãina pfiecházející v suèov les. Vysok podíl buku, klenu a dal ích listnáãû ve stromovém patfie a charakteristické bylinné patro s dominancí hájov ch druhû rostlin tvofií zachoval pfiírodní ekosystém v zázemí lázeàského mûsta. VYUÎITÍ Území PR ÎiÏkÛv vrch bezprostfiednû navazuje na lázeàskou ãást mûsta Mariánské Láznû a souvisí s parkov mi porosty. Hustá síè stezek, která je do lesního celku zasazena citlivû, odedávna slouïí k vycházkám lázeàsk ch hostû. Porost nebyl jiï po dlouhá období ekonomicky exploatován a byl ponechán samostatnému v voji, zfiejmû i díky snaze zachovat okolí lázní v esteticky pfiijatelném stavu. V nedávné dobû byl vúzemí vybudován nauãn geologick park, z minulosti se zachoval lesní hfibitov. Vyhlá ení pfiírodní rezervace zv ilo atraktivnost a nauãnou hodnotu území. Pfiipravuje se i vyuïití území jako kolní rezervace pro Ïáky mariánskolázeàského gymnázia. MAPA ÚZEMÍ 543 54 CHKO SL 46
CHKO Slavkovsk les HO EâKOVÁ LOUKA NA PILE STR. 540 PÍSTOVSKÁ LOUKA STR. 54 ÎIÎKÒV VRCH STR. 54 CHKO SL 47 543
PlzeÀsko a Karlovarsko KLADSKÉ RA ELINY STR. 5 HOLINA STR. 58 544 CHKO SL 48
CHKO Slavkovsk les K ÍÎKY (), UPOLÍNOVÁ LOUKA POD K ÍÎKY () STR. STR. 53 538 CHKO SL 49 545
PlzeÀsko a Karlovarsko MOK ADY POD VLâKEM () STR. 57 VLâEK () STR. 539 MOUâNÉ PYTLE STR. 58 PODHORNÍ VRCH STR. 53 546 CHKO SL 50
CHKO Slavkovsk les Památné stromy. Dub letní, BambasÛv dub, k. ú. Arnoltov, okres Sokolov, p. ã. 35, v louce u rozcestí silnice Cheb Sokolov a cest do Arnoltova a do Kostelní Bfiízy. O: 455 cm, Vs: 30,5 m, S: cca 300 let.. Lípa velkolistá, k. ú. Arnoltov, okres Sokolov, p. ã. 5/, v zatáãce silnice v obci. O: 477 cm, V: 34 m, S: cca 00 let. 3. Buk lesní, k. ú. Beãov nad Teplou, okres Karlovy Vary, p. ã. 86 a 364/, pfii silnici do Plznû u p. ã. 407. O: 57 cm, Vs: 9 m, S: cca 50 let. 4. Dub letní, k. ú. Beãov nad Teplou, okres Karlovy Vary, p. ã. 39/, na roz ífieném okraji komunikace vedle hudební koly. O: 96 cm, Vs: 6,5 m, S: cca 50 let. 5. Skupina tfií lip velkolist ch a jedné lípy malolisté, k. ú. Beãov nad Teplou, okres Karlovy Vary, p. ã. 96, u farního úfiadu. O: 93 390 cm, Vs: 4,5 m, S: cca 50 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Bonûnov, okres Tachov, p. ã. 499/, u b valého ml na pod âiperkou,, km severnû od Michalov ch Hor. O: 350 cm, Vs: 5 m, S: cca 00 let. 7. Stromofiadí 69 lip velkolist ch, Stromofiadí princezny Marie, k. ú. Hlinky 06/, okres Karlovy Vary, v obci Stanovice, na okraji lesa ve tvaru M, O: 60 79 cm. 8. Buk lesní, k. ú. Chodov, okres Karlovy Vary, p. ã. 9, v obci proti b valé kole. O: 435 cm, Vs: 7,5 m, S: cca 00 let. 9. Jírovec maìal, k. ú. Jankovice, okres Karlovy Vary, p. ã. 734, vpravo pfii vjezdu do obce. O: 374 cm, Vs: nezji tûna, S: cca 00 let. 0. Dva javory kleny, k. ú. Kostelní Bfiíza, okres Sokolov, p. ã. 9/6, v severní ãásti obce. O: 397 a 335 cm, Vs: 6 a 8 m, S: cca 00 let.. Lípa velkolistá, k. ú. Kostelní Bfiíza, okres Sokolov, p. ã. 9, u kostela pfii silnici Sokolov Lazy. O: 560 cm, Vs: 30 m, S: cca 300 let.. Skupina ãtyfi lip velkolist ch, Lípy u VondrÛ, k. ú. Kostelní Bfiíza, okres Sokolov, p. ã. 4/, v severní ãásti obce západnû od silnice do Sokolova. O: 73 73 cm, Vs: 4 5 m, S: cca 300 let. Past fisk buk v k. ú. Lazy, západnû od silnice Lazy pfiehrada Krásná Lípa. BambasÛv dub v Arnoltovû. CHKO SL 5 547
PlzeÀsko a Karlovarsko 3 3. Lípa velkolistá, k. ú. Kostelní Bfiíza, okres Sokolov, p. ã. 4/, v severní ãásti obce západnû od silnice do Sokolova. O: 73 cm, Vs: 4 m, S: cca 450 let. 4. Dub letní, k. ú. Láznû KynÏvart, okres Cheb, p. ã. 657/5, u silnice proti zámeckému statku. O: 443 cm, Vs: nezji tûna, S: cca 50 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. Láznû KynÏvart, okres Cheb, p. ã. 3, na okraji louky 0 m severov chodnû od kostela. O: 73 cm, Vs: 39 m, S: 300 let. 6. Lípa velkolistá, k. ú. Láznû KynÏvart, okres Cheb, p. ã. 685, zámeck park, v nivû potoka vlevo od vchodu do zámeckého pivovaru. O: 588 cm, Vs: 38 m, S: neurãeno. 7. Buk lesní, k. ú. Lazy, okres Cheb, p. ã. 465/, západnû od silnice Lazy pfiehrada Krásná Lípa, asi 800 m severov chodnû od kfiiïovatky na Smrkovec. O: 605 cm, Vs: 7 m, S: 00 let. 8. Dva bfieãèany popínavé, k. ú. Loket, okres Sokolov, p. ã. 506, na skalní stûnû nad lev m bfiehem Ohfie na v chodním okraji mûsta. O (v 50 cm nad zemí) : 85 cm, Vs:,5 m, S: neurãeno. 9. Smrk ztepil, Král smrkû, k. ú. Mariánské Láznû, okres Cheb, p. ã. 05, v lese Obora severov chodnû od ValÛ a severozápadnû od Mariánsk ch Lázní. O: 40 cm, Vs: 38 m, S: 80 let. 0. Stromofiadí 44 lip velkolist ch, KfiíÏové stromofiadí, k. ú. Mile ov, okres Sokolov, p. ã. 939, v údolí pravostranného pfiítoku HÛreckého potoka. O: 70 55 cm, Vs: nezji tûna, S: neurãeno.. Lípa malolistá, k. ú. Pístov, okres Tachov, p. ã. 30/, u úvozové cesty na sv.m okraji obce, nedaleko památníku pochodu smrti z. svûtové války. O: 33 cm, Vs: 7 m, S: cca 00 let.. Javor klen, k. ú. Rájov, okres Cheb, p. ã. 57, ve svahu jihozápadnû od obce. O: 477 cm, Vs: 7 m, S: cca 400 let. 3. Dva buky lesní, k. ú. Sedleãko, okres Karlovy Vary, p. ã. 30/9 a 4, asi 500 m jihozápadnû od osady Sedleãko mezi zemûdûlsk m pozemkem a vodní nádrïí. O: 57 a 45 cm, Vs: a30m, S: neurãeno. 4. Stromofiadí 395 jasanû, jefiábû, dubû a bukû, Alej svobody, k. ú. Valy u Mariánsk ch Lázní, okres Cheb, na mnoha parcelách podél lesní cesty od severního okraje ValÛ do Mariánsk ch Lázní pfies vrch Srnãí. O: 94 49 cm, Vs: nezji tûna, S: 40 50 let. 5. Jilm horsk, k. ú. Vlkovice, okres Cheb, p. ã. /, v zahradû v sz. ãásti obce pfii silnici do Zádubu. O: 5 cm, Vs: 3 m, S: neurãeno. 6. Dvû lípy velkolisté, Lípy u Tabákového ml na, k. ú. V kov, okres Tachov, p. ã. 39, v údolí Kosího potoka pfii ústí Jilmového potoka. O: 454 a 46 cm, Vs: 33 a 9 m, S: cca 50 let. 7. Lípa velkolistá, k. ú. V kovice, okres Tachov, p. ã. 839/, v údolí V kovického potoka. O: 579 cm, Vs: 38 m, S: 50 let. 4 3 4 Lípy u fary v Beãovû nad Teplou. BfieãÈan v Lokti. 548 CHKO SL 5