SOUCASNÝ STAV CESKÉHO OCELÁRSKÉHO PRUMYSLU CZECH STEEL INDUSTRY TODAY Jaroslav Raab a Hutnictví železa a.s., Ceskobratrská 6, 702 00 Ostrava 1, CR, j.raab@hzova.cz Abstrakt Historie ceského ocelárství, národní program,zásady restrukturalizace, dusledky ekologické a sociální, makroekonomická data Ceské republiky v roce 2003, data ceského ocelárství v roce 2003, statistika, export a import hutních výrobku v roce 2003, zjevná domácí spotreba oceli a ocelárských výrobku v roce 2003, aktualizovaný národní program restrukturalizace ceského ocelárství, záverecná verze programu, požadované parametry pro ceské ocelárství v roce 2007, snižování kapacit, dve základní verze výrobkových retezcu, restrukturalizacní proces a požadavky na ekologické limity, náklady na ochranu životního prostredí, sociální dusledky restrukturalizace, státní pomoc, zastavování kapacit, monitoring restrukturalizacního procesu, aktuální stav. History of iron and steel industry in Czech republic, National programme, Consequences of Restructuring social, environmental, Macroeconomic data CR 2003, Czech Steel industry 2003, Statistical items, Import, Export 2003, Apparent Steel Consumption, Update National Programme of Czech Steel Industry Final Version, Parameters to 2007, Removal of Capacities, Two basic Lines of Products Chains, Restructuring Process, Crucial Aspect of Restructuring, Requirement of enviromental regulations, environmental costs, social consequences, State Aid, Reduction of Capacities, Monitoring of Restructuring Process, Actual Stand 1. SITUACE V CESKÉM OCELÁRSTVÍ 1.1 Zjevná domácí spotreba a její struktura Ocelárství Ceské republiky s rocní produkcí presahující 6,5 mil. tun oceli je rozhodujícím dodavatelem hutních výrobku pro tuzemský zpracovatelský prumysl jeho podíl na krytí zjevné domácí spotreby výrobku z oceli presahuje 45%. Probíhající restrukturalizace odvetví, v soucasné dobe jde zejména o realizaci Programu restrukturalizace ceského ocelárského prumyslu dává odvetví predpoklady pro svoji nepopíratelnou existenci a to jak s ohledem na reálný predpoklad dosažení úrovne zjevné domácí spotreby ocelárských výrobku ve výši 4,7 až 4,8 mil. tun rocne, tak na konkurencní schopnost, která je potvrzována výší dosahovaných exportu. Zjevná domácí spotreba ocelárských výrobku presáhla v roce 2003 již hranici 4,3 mil. tun, jak vyplývá z dále uvedené tabulky c.1. Z hlediska zpracovatelských odvetví se v roce 2003 na spotrebe nejvýrazneji podílelo strojírenství a to 43%, dále pak výroba dopravních prostredku 19%, stavebnictví 18,5% a v obchodu zustávalo cca 6,5%. 1
Tabulka 1: Vývoj zjevné spotreby ocel.výrobku v CR (mil.tun) Table 1: Apparent steel comsumption in Czech Republic ( Mt ) Rok Zjevná spotreba Dlouhé výrobky Ploché výrobky Trubky 2000 3,91 1,39 2,07 0,45 2001 3,99 1,48 2,04 0,47 2002 4,18 1,50 2,25 0,43 2003 4,31 1,58 2,27 0,46 2004 (e) 4,45 1,62 2,33 0,50 2005( f) 4,60 1,65 2,40 0,55 1.2 Zahranicní obchod Objem vývozu hutních výrobku dosáhl v roce 2003 výše 4,57 mil. tun,což je ve srovnání s rokem 2002 nárust o 3,5%. Dovozy dosáhly 3,02 mil. tun, zvýšení o 0,4% proti roku 2002. V lonském roce došlo rovnež k rustu transakcních cen, prumerná cena u plochých výrobku dosáhla hodnoty 346 USD / tunu,což je proti roku 2002 o 9,7% více, u dlouhých výrobku byla tato cena pak 308 USD / tuna, vzrust o 6,1%. Vývoj vývozu a dovozu v letech 1998 až 2003 je uveden v tabulce c.2 a c.3 Tabulka 2 : Export ocelárských výrobku ( Mt ) Table 2 : Export of finished steel products ( Mt ) Výrobek / Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Celý svet : Dlouhé výrobky 1,66 1,81 1,76 2,07 2,25 2,37 Ploché výrobky 0,79 0,75 0,95 1,05 1,00 0,99 Celkem 3,65 3,65 3,84 4,26 4,42 4,57 EU : Dlouhé výrobky 0,59 0,91 0,91 0,99 1,00 1,00 Ploché výrobky 0,39 0,35 0,44 0,42 0,43 0,38 Celkem 1,55 1,88 2,01 2,06 2,10 2,04 Tabulka 3 : Dovozy ocelárských výrobku ( Mt ) Table 3 : Import of finished steel products ( Mt ) Výrobek / Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Celý svet : Dlouhé výrobky 0,35 0,41 0,46 0,55 0,58 0,59 Ploché výrobky 1,17 1,18 1,53 1,54 1,54 1,51 Celkem 2,24 2,26 2,75 2,99 3,01 3,03 EU : Dlouhé výrobky 0,15 0,19 0,24 0,27 0,25 0,30 Ploché výrobky 0,39 0,44 0,57 0,65 0,67 0,69 Celkem 0,83 0,98 1,22 1,36 1,37 1,48 2
2. VSTUP CESKÉ REPUBLIKY DO EU 2.1 Postavení EU a CR ve svetové výrobe oceli Vstupem Ceské republiky do EU, stejne jako dalších hutnicky významných nových clenských zemí presáhne výroba surové oceli Spolecenství úrovne 180 mil. tun a bude tak po Cíne nejvetším výrobcem. V tomto smyslu je nutno další vývoj chápat v souvislosti s vývojem hlavních charakteristik odvetví, kterými jsou rust cen vstupních materiálu, zejména železné rudy, koksu, ocelového šrotu a prudkým nárustem spotreby a výroby oceli v Cíne. V souvislosti s vývojem v Cíne se dokonce zacíná projevovat i relativní nedostatek vstupu a dokonce zacínají chybet i kapacity námorní dopravy. Pro rok 2004 je pro celý svet predpokládán rust HDP ve výši cca 4%, pricemž jako nejvýznamnejší se jeví ekonomiky USA, Cíny a Asie všeobecne. Vývoj výroby oceli v Cíne ve srovnání s dalšími významnými regiony je v tabulce c.4 Tabulka 4 : Vývoj výroby oceli dle regionu (mil.tun) Table 4 : World Steel Production geografical distribution (Mt ) Region / Rok 1999 2000 2001 2002 2003 EU 15 155,2 163,4 158,6 158,7 159,8 NAFTA 129,0 134,0 118,7 122,6 122,0 SVE+SNS 112,2 128,1 128,2 130,3 133,7 Japonsko 94,2 106,4 102,9 107,7 110,5 Cína 124,0 127,2 150,9 181,6 220,1 Ostatní 173,9 188,5 191,2 201,3 216,4 Vzhledem k charakteru naší konference je nutno zduraznit, že uvedená situace klade rovnež základní úkoly výzkumu a vývoji a to zejména ve vztahu k vývoji nových, dostatecne pružných výrobních procesu a to jak ve vztahu k vlastní výrobe, tak i k záteži životního prostredí. Máme na mysli zejména význam redukce CO 2 a využívání technologií odpovídajících zásadám integrované prevence znecištování. Stejne významná je rovnež oblast energetické nárocnosti výroby. V soucasné dobe je zejména významná novelizace legislativy CR z oblasti ekologie, at již se jedná o vodu, odpady, ovzduší resp. energie. Problematika prejímání legislativy EU je ovlivnena i velice krátkým, nebo dokonce neexistujícím prechodným obdobím, což nekoresponduje s nutnou dobou potrebnou na prípravu a realizaci modernizacních a investicních akcí. Lze dokonce ríci, že není respektována ani ekonomická návratnost investic a výrobci jsou tlaceni do realizace akcí související s ekologickou legislativou v rozporu s ekonomicky vyváženým podnikatelským plánem. 2.2 Budoucí vývoj v Ceské republice Duležité jsou rovnež názory na vývoj základních hutních zarízení. Zdiskusí vyplývá, že i v nejbližší budoucnosti budou významné stávající technologie, tedy výrobní zarízení provozovaná jak v integrovaných hutích, tak v podnicích, kde je ocel vyrábena v elektrických pecích. Je však samozrejmostí, že provozovaná výrobní zarízení musí být a jsou prubežne porovnávána - v souladu s parametry, které odpovídají nejlepším dostupným technikám podle metodiky IPPC. Z porovnání vyplývá, že rada již u nás provozovaných zarízení má lepší parametry než daná metodika požaduje. 3
Technologiím výroby odpovídá i soucasná situace výroba surové oceli a válcovaného materiálu v CR v letech 1998 až 2003 je uvedena v tabulce c.5. Tabulka 5 : Vývoj výroby v CR ( Mt ) Table 5 : Steel production in Czech Republic ( Mt ) Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Surová ocel 6,50 5,61 6,22 6,32 6,51 6,78 Válcovaný materiál 5,44 4,99 5,50 5,77 6,02 6,26 Ve srovnání s rokem 2002 vzrostla výroba plochých výrobku o 2,5%, výroba dlouhých výrobku pak o 5,6%. Financní pozice hutních spolecností je stabilizována. Hutní spolecnosti, které obdržely verejné podpory v rámci výjimky, dosáhly pozitivních hospodárských výsledku, provozní zisk vzrostl. Zlepšená ekonomická pozice se projevila v posledním vývoji ukazatelu životaschopnosti. Celková zadluženost se snížila o. 1,0 %, mzdová nárocnost poklesla o. 13,4 %, produktivita práce (z tržeb) vzrostla o..24,7 %. Za výrazne pozitivní vývoj lze považovat i rust rentability (napr. u rentability z tržeb z 1,1 % v r. 2002 na 6,9 % v roce 2003), což je dusledkem realizace schválené státní pomoci (oddlužení) NH, VS a VPFM. Vývoj zamestnanosti má trend radikálního snížení pracovních míst v oboru hutnictví, a to cestou vyclenování obslužných cinností a racionalizace výrobních procesu. Vývoj poctu zamestnancu je znacne diferencovaný v jednotlivých hutních spolecnostech a hlavní intenzita snížení poctu pracovních sil v oboru je koncentrována práve do r. 2005 Tabulka 6 : Vývoj zamestnanosti v ceském ocelárství (poc.prac.) Table 6 : Employment in Czech Steel Industry ( persons ) Rok 2001 2002 2003 2005* 2010* Pocet zamestnancu celkem 38 549 29 500 28 250 24 000 22 000 Z toho zamestnanci hutní výrobní cinnosti *)Predpoklad 14 170 13 500 12 740 9 200 8 500 Zásadním faktorem životaschopnosti hutních podniku a kritériem pro vývoj mezd v oboru je produktivita práce, uplatnená ze dvou pohledu, z pridané hodnoty a vztažená na výrobu surové oceli. 4
Tabulka 7 : Produktivita práce v úrovni výroby oceli na pracovníka ( t/rok) Table 7 : Crude steel production per employee in Czech Republic ( t / year ) Rok 2001 2002 2003 2005* 2010* Výroba na pracovníka v CR 429 466 509 652 706 *)Predpoklad Projekt mzdového vývoje do roku 2010 v ceském ocelárském prumyslu predpokládá rust nominálních mezd 4 % mezirocne pri cenovém vývoji 3 % inflace. V roce 2003 zjevná domácí spotreba dosahuje 4 290 tis. tun, což predstavuje mezirocní nárust o 2,7 %. Na vývoj tohoto ukazatele pusobil zejména faktor mezirocního rustu prumyslové výroby o 6 %. Stoupá podíl dodávek od tuzemských výrobcu na tuzemský trh. 3. ZÁVER Záverem lze konstatovat, že ocelárský prumysl má vceské republice svoje trvalé a neopomenutelné místo. Jak z dosavadního vývoje, tak z úrovne spotrebitelských oblastí jednoznacne vyplývá rust spotreby hutních výrobku, což radí naší republiku na prední místo mezi prumyslove vyspelými státy. Další vývoj musí respektovat jak nároky vyplývající z ekonomického rozvoje - kritéria viability, tak trvale snižovat zátež životního prostredí. Duležitost obou techto faktoru si naší výrobci plne uvedomují. 5