SROVNÁNÍ NÁZORŮ OBČANŮ ČESKÉHO TĚŠÍNA A KARVINÉ V SOUVISLOSTI S PROBLEMATIKOU VYBRANÝCH OTÁZEK BEZPEČNOSTI VE MĚSTĚ Štefan Hečko, Petra Janečková, Vojtěch Malátek, Radim Řihák Klíčová slova: bezpečnost, pocit bezpečnosti, ohrožení, respondent, výzkum, srovnání,, Key words: security, sense of security, threat, respondent, research, comparison,, Abstrakt Příspěvek prezentuje srovnání stěžejních výsledků výzkumných šetření realizovaných mezi občany Českého Těšína a Karviné. Projekt Vnímání míry pocitu bezpečnosti občanů Českého Těšína, resp. Karviné byl ve spolupráci s přestaviteli vedení měst řešen doktorandy Katedry společenských věd ze Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné pod odborným vedením jejich školitele. První kapitola příspěvku prezentuje výzkumné metody; autoři popisují průběh dotazníkových šetření a metody, které byly použity pro analýzu a vyhodnocení dat. Druhá kapitola přináší stratifikaci respondentů dle věku, bydliště, ekonomické aktivity, města zaměstnání a nejvyššího dosaženého vzdělání. Třetí kapitola příspěvku obsahuje výzkumné závěry, srovnání názorů respondentů z měst Český Těšín a a doporučení, na jejichž základě může vedení Českého Těšína a Karviné přispět ke zvýšení míry pocitu bezpečnosti svých občanů. Abstract This article presents comparison of crucial results of realised researches among citizens of and. These projects Perception of Sense of Security Degree of Český Těšín Citizens, respectively Citizens were solved in cooperation with local government of North-Moravian towns and by Ph.D. students from Department of Social Sciences (Silesian University in Opava, School of Business Administration in Karvina) under the expert tutelage of their supervisor. The first chapter of the article presents the research methods. The authors describe the questionnaire survey progress and the methods, which were used for data analysis and evaluation. The second chapter brings the respondents stratification by age, place of residence, economic activity, place of employment and educational attainment. The third chapter contains results of realised research, provides the comparison of views of respondents who were interviewed in Český Těšín and and recommendations. On the basis of them can the local government of and contribute to increase the sense of security degree of their citizens. Úvod Autoři příspěvku se zaměřili na poměrně úzce zaměřenou společenskou kategorii, a to na jedinci vnímaný pocit bezpečnosti (ohrožení). Je zřejmé, že ani v moderních společnostech nestojí bezpečnost mimo každodenní realitu. Bezpečnost, transformována do osobnosti jedince, se jeví jako pociťování určité míry bezpečnosti. Právě stav pociťované míry bezpečnosti se vědomě i podvědomě promítá do lidské každodennosti a působí tak na soukromý, jakož i pracovní život jedince. Dopady prožívaného pocitu bezpečnosti rozhodně nejsou zanedbatelné a stojí za to se tímto fenoménem zabývat. Za účelem získání odpovědí na 754
otázky, jakým způsobem je vnímána míra pocitu bezpečnosti jedinci a jaké reálné dopady může mít absence bezpečnosti na jejich osobní a pracovní život, byla realizována výzkumná šetření v Českém Těšíně a Karviné. Cílem příspěvku je seznámit čtenáře s výsledky šetření a jejich srovnáním. 1. Problematika bezpečnosti občanů ve městech a V období měsíců září až prosinec 2010 byly v Českém Těšíně a následně v Karviné realizovány výzkumné projekty zaměřené na vnímání míry pocitu bezpečnosti občanů měst a. Zmiňované projekty byly ve spolupráci s vedením měst a řešeny doktorandy Katedry společenských věd, Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné (dále KSV OPF) Ing. Štefanem Hečkem, Ing. Petrou Janečkovou a Ing. Radimem Řihákem 1 pod odborným vedením jejich školitele doc. Dr. Vojtěcha Malátka, CSc. 1.1 Metodika zkoumání Pro účely získání dat byla v rámci realizovaných sociologických šetření použita explorativní metoda dotazování, konkrétně pak technika dotazníku. V Českém Těšíně bylo vlastní dotazníkové šetření zahájeno 6. září 2010 a probíhalo šest týdnů (do 15. října 2010), realizace dotazování ve městě započalo následně 25. října 2010 a probíhalo taktéž šest týdnů (do 3. prosince 2010). Dotazníky byly distribuovány dvojí formou: 1) doktorandi KSV OPF je dodávali přímo do domácností ve městech; 2) dotazníky byly respondentům (občanům Českého Těšína a Karviné starším 18 let) předány prostřednictvím žáků/studentů základních a středních škol. Tito žáci/studenti posléze vyplněné dotazníky od svých rodičů, případně dalších rodinných příslušníků, ve stanoveném termínu přinesli nazpět do školy, přičemž poté byly sesbírané dotazníky předány doktorandům KSV OPF. V rámci realizovaných šetření byl distribuován dotazník, obsahující 14 otázek. Prvních 6 otázek bylo obecně zaměřených pro účely stratifikace respondentů (pohlaví; věk; bydliště v rámci Českého Těšína, resp. Karviné; ekonomická aktivita; město zaměstnání; nejvyšší dosažené vzdělání). Dále následovalo 8 otázek týkajících se vnímání míry pocitu bezpečnosti obyvatel v jednotlivých městech. Výzkumného šetření se v Českém Těšíně zúčastnilo celkem 473 respondentů starších 18 let, přičemž 31 dotazníků bylo vyřazeno z důvodů neúplného či nesprávného vyplnění a následně bylo tedy analyzováno a vyhodnoceno 442 dotazníků. Jednalo se o reprezentativní vzorek respondentů (pro dosažení reprezentativnosti sociologického šetření bylo závazné z 25 898 obyvatel Českého Těšína oslovit alespoň 389 respondentů). Výsledky realizovaného šetření lze s vysokou mírou pravděpodobnosti vztáhnout na základní soubor respondentů. 2 Výzkumného šetření v Karviné se zúčastnilo celkem 1 155 respondentů starších 18 let, přičemž 43 dotazníků bylo vyřazeno z důvodů neúplného či nesprávného vyplnění a následně bylo tedy analyzováno a vyhodnoceno 1 112 dotazníků. Reprezentativnosti výzkumného šetření bylo docíleno (pro dosažení reprezentativnosti bylo závazné z 62 530 obyvatel Karviné oslovit alespoň 938 respondentů). Taktéž výsledky šetření mezi obyvateli Karviné lze s vysokou mírou pravděpodobnosti vztáhnout na základní soubor respondentů. 3 1 Vědeckovýzkumná činnost studentů doktorského studia (spoluautorů příspěvku) byla podpořena Moravskoslezským krajem v rámci programu Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji pro roky 2011, 2012. 2 Reprezentativnost tohoto vzorku byla dodržena i v rámci všech částí Českého Těšína (, Dolní Žukov, Horní Žukov, Koňákov, Mistřovice, Mosty a Stanislavice). Blíže viz MALÁTEK, V. Metodologie marketingového výzkumu. 2004. 3 Je namístě podotknout, že reprezentativnost tohoto vzorku byla dodržena i v rámci všech městských částí Karviné ( 1 Fryštát, 2 Doly, 3 Darkov, 4 Ráj, 5 Staré Město, 6 Nové Město, 7 Mizerov, 8 Hranice, 9 Louky). 755
Pro účely analýzy získaných dat byly využity komparace kvantitativního třídění prvního stupně 4, statistické nástroje v MS Excel a statistický program SPSS 11.5. (Statistical Package for the Social Sciences). 5 2. Stratifikace respondentů Dotazníkového šetření se ve městě v rámci 1 112 správně vyplněných dotazníků zúčastnilo 633 žen (56,92 %) a 479 mužů (43,08 %); ve městě se v rámci 442 správně vyplněných dotazníků zúčastnilo 245 žen (55,43 %) a 197 mužů (44,57 %). Stratifikace respondentů z hlediska věku přináší níže uvedené Grafy 1 a 2. Graf 1: Věk respondentů ve městě Graf 2: Věk respondentů ve městě Č. Těšín Zdroj: Vlastní, dotazníkové šetření. Zdroj: Vlastní, dotazníkové šetření. Obyvatelé Karviné (1112) a Českého Těšína (442) byli dále dotazováni, ve které části města bydlí, přičemž mohli vybírat z devíti městských částí Karviné, resp. sedmi městských částí Českého Těšína. Stratifikace respondentů dle místa bydliště je vyobrazena v Grafech 3 a 4. Graf 3: Bydliště respondentů v Karviné Graf 4: Bydliště respondentů v Č. Těšíně 4 Blíže viz ŘEZANKOVÁ, H. Analýza dat z dotazníkových šetření. 2007. 5 Data byla podrobena statistickému vyhodnocování a analýze (test statistické hypotézy Analýza rozptylu a Chi-kvadrát test nezávislosti). Výsledky těchto testů nejsou v příspěvku uvedeny. Komplexní výsledky budou prezentovány v monografické publikaci, kterou autoři připravují. Součástí publikace, jakožto příloha, bude taktéž samotný dotazník distribuovaný v dílčích úpravách respondentům v Českém Těšíně, resp. v Karviné. 756
Tabulka 1: Ekonomická aktivita respondentů Karviné a Českého Těšína Ekonomická aktivita Počet % Počet % Zaměstnaný 815 73,29 % 280 63,35 Živnostník/podnikatel 73 6,56 % 46 10,41 Student 13 1,17 % 37 8,37 Penzista 24 2,16 % 26 5,88 Na mateřské/rodičovské dovolené 74 6,65 % 29 6,56 Nezaměstnaný 113 10,16 % 24 5,43 Celkem 1 112 100,00 442 100,00 Co do ekonomické aktivity respondentů je možné z výše uvedené Tabulky 1 vypozorovat, že nejvyšší zastoupení v rámci měst a má kategorie zaměstnaný, jež v obou případech představuje co do podílu více než 3/5 z celkového počtu oslovených. 6 V rámci vzdělanostní struktury respondentů má nejpočetnější zastoupení středoškolské vzdělání. Tuto kategorii zvolilo celkem 636 dotazovaných ve městě (57,19 %), v Českém Těšíně pak byla zastoupena 199 respondenty (45,02 % z dotazovaných). Občanů s vyučením v nějakém oboru bylo v reprezentativním vzorku v rámci šetření ve městě 225 (20,23 % všech respondentů oslovených v průběhu tohoto šetření), v Českém Těšíně označilo tuto odpověď 91 osob (20,59 % všech oslovených respondentů). Vysokoškolské vzdělání bylo v rámci Karviné uvedeno ve 137 případech (v relativním vyjádření 12,32 % respondentů), v Českém Těšíně v 61 případech (13,80 %). V Karviné zvolilo 67 dotázaných základní vzdělání (6,03 %), v Českém Těšíně se jednalo o 73 respondentů (16,52 %). Do výzkumu v Karviné se zapojilo 47 dotazovaných (4,23 %) s vyšším odborným vzděláním, v Českém Těšíně pak 18 obyvatel (4,07 %). Stratifikaci respondentů dle jejich místa zaměstnání vyobrazuje Tabulka 2, přičemž největší zastoupení má místo (město), v němž jsou respondenti dotazováni. Tabulka 2: Město zaměstnání respondentů oslovených v rámci výzkumného šetření: Respondenti v Českém Těšíně Respondenti v Karviné Město Počet % Město Počet % 185 56,75 677 76,24 60 18,40 31 3,49 Třinec 37 11,35 Třinec 13 1,46 Bohumín 7 2,15 Bohumín 22 2,48 Ostrava 15 4,60 Ostrava 58 6,53 Jiné město 22 6,75 Jiné město 87 9,80 Celkem 326 100,00 Celkem 888 100,00 3. Srovnání názorů občanů měst a ve vztahu k vnímání míry pocitu bezpečnosti občanů ve městě Tato kapitola je rozdělena do podkapitol, které odpovídají sekci osmi otázek kladených v dotazníku, jež se týkaly problematiky bezpečnosti, resp. vnímání míry pocitu bezpečnosti občanů měst a. 6 Na následujících místech jsou pak v různých obměnách zastoupeni nezaměstnaní, živnostníci/podnikatelé, penzisté, studenti a občané na mateřské/rodičovské dovolené. 757
3.1 Míra pocitu bezpečnosti občanů v jednotlivých lokalitách Karviné a Českého Těšína V první otázce této sekce měli občané Karviné, resp. Českého Těšína posuzovat, jak bezpečně se cítí v uvedených lokalitách, případně mohli dopsat další lokality a přiřadit i těmto číselné hodnocení z níže uvedené škály: 1 v této lokalitě se cítím naprosto bezpečně 2 jen občas mám nepříjemný pocit (dosud jsem ale žádnou nepříjemnou zkušenost nezažil(a)) 3 jak kdy, ale spíše mám pocit ohrožení 4 mám častý pocit ohrožení 5 mám neustále pocit akutního ohrožení V Tabulce 3 jsou seřazeny jednotlivé lokality od nejvíce nebezpečné po nejméně nebezpečnou tak, jak je respondenti ohodnotili, a to vždy v rámci města, jehož jsou občany. Tabulka 3: Míra pocitu bezpečnosti občanů měst, v jednotlivých jejich lokalitách Pořadí* Lokality v Karviné Průměrné hodnocení Lokality v Českém Těšíně** Průměrné hodnocení 1. Lokalita Vagonka 3,60 Sídliště Svibice 2,95 2. Sídliště 6 3,56 Železniční nádraží a jeho okolí 2,67 3. Lokalita Doly 3,07 Přehrada Hrabina 2,55 4. lesopark Dubina 2,94 Bývalý Motorest Svibice 2,45 5. Vlakové nádraží a jeho okolí 2,44 Řeka Olše a její okolí 2,38 6. Mizerov u pískovny ul. Na Kopci 2,19 Ulice Cihelní 2,32 7. Okolí kina Reflex 1,96 U fotbalového stadionu 2,22 8. Park B. Němcové 1,95 Parčík před poliklinikou 2,21 9. Lázeňský park 1,89 Park A. Sikory 2,21 * Pořadí od nejvíce nebezpečné lokality k nejméně nebezpečné ** Kompletní výčet lokalit, včetně dalších respondenty uváděných lokalit, budou obsahem monografické publikace, na níž autoři výzkumných šetření pracují. Občané města za nejvíce nebezpečné lokality považují: lokalitu Vagonka (hodnocena známkou 3,60), sídliště 6, lokalitu Doly, lesopark Dubina či lokalitu vlakové nádraží a jeho okolí (hodnocena známkou 2,44). Těmto respondenti přiřadili nejvyšší hodnotící známky co do nebezpečnosti, a to s poměrně malými hodnotícími rozestupy. Mezi dotazovanými v Českém Těšíně převládá názor, že nejvíce nebezpečnou lokalitou je sídliště Svibice (ohodnoceno známkou 2,95), lokalita železničního nádraží a jeho okolí, přehrada Hrabina či bývalý Motorest Svibice (lokalita ohodnocena známkou 2,45). Ze srovnání míry pocitu bezpečnosti v uváděných lokalitách lze vypozorovat fakt, že lokality v Karviné jsou ohodnocovány vyšší známkou ve srovnání s hodnocením lokalit v Českém Těšíně. Respondenty uváděná nejvíce nebezpečná lokalita v Českém Těšíně sídliště Svibice přidělenou hodnotou známky (svou nebezpečností) odpovídá až čtvrtému místu co do nebezpečnosti v pořadníku lokalit ve městě. Je možno konstatovat, že v obou městech se na předních místech (nejméně bezpečné lokality) objevují inkriminovaná a dlouhodobě problematická sídliště (sídliště v Karviné 6, sídliště Svibice v Českém Těšíně) a také vlaková, resp. autobusová nádraží v obou městech. 3.2 Skutečnosti ovlivňující pocit bezpečnosti občanů Karviné a Českého Těšína Ve druhé otázce této sekce měl každý z respondentů vymezit nejvýše tři důvody, které mají negativní vliv na pocit bezpečnosti v místě jeho bydliště. U respondentů v rámci šetření 758
v Karviné vybralo 38 % dotazovaných pouze jeden důvod, zbývající část zvolila dvě nebo tři odpovědi. U respondentů v Českém Těšíně vybralo pouze jednu odpověď 43 % dotazovaných. Tabulka 4: Skutečnosti nejvíce negativně ovlivňující pocit bezpečnosti občanů Karviné a Českého Těšína Uváděné skutečnosti Četnost % Četnost % Výskyt problémových skupin obyvatel 586 52,70 240 54,30 Četnost krádeží, projev vandalismu 420 37,77 137 31,00 Nedostatečně osvětlené lokality 349 31,38 164 37,10 Vysoká pravděpodobnost napadení/přepadení 345 31,03 51 11,54 Nedůsledná práce policejních složek 189 17,00 77 17,42 Žádná z uvedených skutečností 152 13,67 59 13,35 Vysoká pravděpodobnost znásilnění/fyzického obtěžování 120 10,79 99 22,40 Jiné okolnosti 40 3,60 1 0,23 Nejčastějšími důvody, které snižují pocit bezpečnosti občanů měst a, jsou: výskyt problémových skupin obyvatel; četnost krádeží, projev vandalismu; a nedostatečně osvětlené lokality. Vysokou míru zastoupení co do negativních vlivů mají také vysoká pravděpodobnost napadení/přepadení (zaznamenána především v Karviné) a vysoká pravděpodobnost znásilnění/fyzického obtěžování (zaznamenána především v Českém Těšíně). Tyto jevy je možné přisuzovat jednak příhraničnímu situování obou měst, ale také značně tíživé socioekonomické situaci řady občanů, kteří k patologickým jevům inklinují častěji. Na téměř shodné úrovni se objevuje ve výčtu důvodů nejvíce negativně ovlivňujících pocit bezpečnosti občanů poukazování na nedůslednou práci policejních složek. 3.3 Nejméně bezpečná denní doba (dny v týdnu) v místě bydliště občanů měst, V další tematicky související otázce bylo v rámci obou realizovaných šetření zkoumáno, ve kterou (denní) dobu se občané měst cítí ve svém bydlišti nejméně bezpečně. 7 Jak je patrné z níže uvedené Tabulky 5, největší podíl dotazovaných konkrétně ve městě 77,07 % (857 respondentů), v Českém Těšíně 70,59 % (312 respondentů) označil za nejméně bezpečnou dobu pozdní večerní hodiny, přičemž tuto dobu označilo přes 2/3 dotazovaných. Se značným odstupem následuje inkriminovaný čas v brzkých ranních hodinách (více negativně se projevující u občanů Karviné). Jisté obavy mají lidé z Karviné i Českého Těšína také o pátečních večerech a v době víkendů. 7 Respondenti mohli zvolit možnost uvedení i více odpovědí. Pouze jednu z nabízených odpovědí si v rámci šetření v Karviné vybralo 608 dotazovaných, tj. 54,68 %; v Českém Těšíně se stejně zachovalo 302 respondentů, tj. 68,33 %. 759
Tabulka 5: Nejméně bezpečná denní doba (dny v týdnu) v místě bydliště občanů Karviné a Českého Těšína Inkriminované časy (dny, hodiny) Četnost % Četnost % V pozdních večerních hodinách 857 77,07 312 70,59 V brzkých ranních hodinách 389 34,98 107 24,21 Nikdy, cítím se vždy bezpečně 121 10,88 59 13,35 V pátek večer 124 11,15 50 11,31 O víkendu 114 10,25 30 6,79 Celý týden 115 10,34 30 6,79 V době prázdnin, svátků 45 4,05 16 3,62 3.4 Pocit nebezpečí při cestě do/ze zaměstnání Další 4 otázky týkající se vnímání míry pocitu bezpečnosti mezi občany příhraničních měst byly koncipovány v návaznosti na docházku do zaměstnání, resp. vyplňovali je pouze ti respondenti, kteří v dotazníku uvedli u otázky ohledně ekonomické aktivity: zaměstnaný nebo živnostník/podnikatel, tj. z pohledu šetření v Karviné se jednalo o 888 respondentů, v Českém Těšíně o 326 osob. Otázka č. 10 zněla: Máte pocit nebezpečí při cestě do/ze zaměstnání? Pokud ano, specifikujte, prosím, příslušnou lokalitu (ulici, park ), kterou procházíte (projíždíte). Dotazovaní měli na výběr ze dvou odpovědí; pocit nebezpečí: ne, nemám či ano, mám (v tomto případě doplnili konkrétní lokalitu viz Tabulka 6). Tabulka 6: Pocit nebezpečí při cestě do/ze zaměstnání u občanů Karviné a Českého Těšína Pocit nebezpečí při přesunu do/ze zaměstnání Četnost % Četnost % Nemám pocit nebezpečí 551 62,05 209 64,11 Mám pocit nebezpečí 337 37,95 117 35,89 Nejčastěji uváděné lokality (pocit nebezpečí a strachu)* % % Ulice Zakladatelská 8,01 Vlakové nádraží a okolí 17,95 Lesopark Dubina 6,53 Autobusové nádraží a okolí 11,11 Sídliště 6 5,34 Okolí divadla + park u divadla 9,40 Okolí Hornické nemocnice 5,04 Park před poliklinikou 8,55 Autobusové a vlakové nádraží 4,75 Ulice Frýdecká 5,13 Za hypermarketem Ahold 4,45 Ulice Hornická 4,27 * Výčet dále zastoupených lokalit bude obsahem monografické publikace, na níž autoři pracují. Při srovnání procentuálního podílu respondentů, kteří uvedli, že při přesunu do/ze zaměstnání pociťují nebezpečí, je možno konstatovat, že občané Karviné se cítí nejméně bezpečně v ulici Zakladatelská, v lesoparku Dubina a na sídlišti 6; občané Českého Těšína v lokalitách vlakového a autobusového nádraží a okolo divadla + v parku před divadlem. 3.5 Doba trvání pociťovaného nebezpečí při cestě do/ze zaměstnání Otázky, které následovaly (otázky 11, 12 a 13), byly určeny pouze těm respondentům, kteří uvedli v otázce č. 10, že mají strach (pocit nebezpečí při přesunu do/ze zaměstnání). V otázce č. 11 bylo tedy zjišťováno na příslušném vzorku respondentů (337 dotazovaných v Karviné a 117 v Českém Těšíně), jak dlouho u nich tento pocit ohrožení přetrvává. 760
Tabulka 7: Doba trvání pociťovaného nebezpečí při přesunu do/ze zaměstnání u občanů Karviné a Českého Těšína Doba trvání pociťovaného nebezpečí Četnost % Četnost % Poslední měsíc 7 2,00 5 4,00 Poslední dva až šest měsíců 30 9,00 17 15,00 Poslední půl rok až rok 62 18,40 31 26,50 Poslední rok až dva 57 16,91 27 23,08 Déle jak dva roky 181 53,71 37 31,62 Při srovnání vyjádření respondentů z Karviné a Českého Těšína na tuto otázku je možné konstatovat, že největší procento z dotazovaných, kteří pociťují nebezpečí, jej pociťuje déle jak dva roky. Ze získaných dat je patrné, že déle jak dva roky trpí pociťovaným nebezpečím více obyvatelé Karviné (téměř 54 %). U obyvatel Českého Těšína se pociťované nebezpečí dostavuje (oproti obyvatelům Karviné) ve vyšším procentuálním zastoupení ve všech ostatních časových intervalech, což by nemělo být přehlíženo. Z uvedeného srovnání vyplývá, že z těch občanů Karviné, kteří mají strach cestou do/ze zaměstnání, má tyto obavy téměř 3/4 respondentů (70,62 %), a to po dobu alespoň jeden rok a déle a současně 89 % dotázaných alespoň půl roku a déle. V rámci výzkumného šetření mezi respondenty v Českém Těšíně co do míry strachu cestou do/ze zaměstnání vyplývá, že z těch občanů, kteří mají strach cestou do/ze zaměstnání, má tyto obavy více jak polovina respondentů (54,70 %), a to po dobu alespoň jeden rok a déle, a současně více jak 4/5 dotázaných (81,20 %) alespoň půl roku a déle. 3.6 Opatření vedoucí ke zvýšení pocitu bezpečnosti respondentů při cestě do/z práce Otázka č. 12 byla co do stylu otázky otevřená, přičemž respondenti v odpovědi na ní měli možnost uvést, jaká opatření by přispěla ke zvýšení jejich bezpečnosti při cestě do/ze zaměstnání. V rámci této otázky navrhlo v Karviné 86 % respondentů (296) a 78 % respondentů (91) v Českém Těšíně nějaké opatření vedoucí ke zvýšení pocitu bezpečnosti občanů při jejich přesunu do/ze zaměstnání. 8 Nejvíce výtek (v Karviné téměř 62 %, v Českém Těšíně téměř 65 %), jejichž náprava by dle dotazovaných přispěla ke zvýšení jejich bezpečnosti, se týkalo práce policie, a to jak Policie ČR, tak městské policie. Tabulka 8: Opatření navrhovaná respondenty (ve vztahu k policejním složkám) ke zvýšení pocitu bezpečnosti občanů v Karviné a Českém Těšíně Příklady opatření vztahující se k práci policejních složek % % Častější hlídky městské policie 42,61 16,48 Více pochůzkářů v terénu 13,06 36,26 Důslednější práce policie 3,78 8,79 Vyšší součinnost policejních složek a koordinace působení -- 3,30 Policie ČR a městské policie Častější kontroly Policie ČR 2,06 -- 8 Vlivem omezeného rozsahu tohoto příspěvku nejsou u těchto opatření uvedeny konkrétní lokality ve městě, kterých se navrhované opatření týká. Komplexní výsledky, včetně respondenty uváděných lokalit, budou obsaženy v monografické publikaci, na níž autoři pracují. 761
Další významná opatření navrhovaná respondenty ke zvýšení pocitu bezpečnosti občanů Karviné a Českého Těšína sumarizuje níže uvedená Tabulka 9. V rámci srovnání názorů respondentů z příhraničních měst jsou patrné jejich prioritní požadavky vztahující se především ke zkvalitnění veřejného osvětlení a instalaci kamerového systému, jež mohou výrazně napomoci ke zvýšení míry pocitu bezpečnosti obyvatel. Tabulka 9: Další významná opatření 9 navrhovaná respondenty ke zvýšení pocitu bezpečnosti občanů v Karviné a Českém Těšíně Respondenty navrhovaná opatření ke zvýšení pocitu bezpečnosti občanů % % Zkvalitnit veřejné osvětlení a přidat více lamp 31,62 37,36 Posílit kamerový systém/nainstalovat kamery 10,65 17,58 Důsledně řešit problémy s Romy a jejich kriminalitu 7,56 5,49 Úprava (sestříhání, prořezání) zeleně a keřů ve městě 5,84 3,30 Vyřešit problém s bezdomovci, narkomany a opilci 3,78 3,30 3.7 Vliv pocitu ohrožení respondentů na jejich pracovní výkon V dotazníku byla respondentům položena otázka, zda se domnívají, že pocit ohrožení při cestě do/ze zaměstnání je následně ovlivňuje v pracovním výkonu či soustředěnosti na pracovní výkon (otázka č. 13). Tabulka 10: Míra vlivu pocitu ohrožení respondentů na jejich pracovní výkonnost Domníváte se, že pocit ohrožení při cestě do/ze zaměstnání Vás následně ovlivňuje v pracovním výkonu či soustředěnosti na pracovní výkon? v % Ne, nikdy jsem neměl takový pocit 1,78 3,42 Ano, občas pocit ohrožení mám, ale nesoustředím se na něj 66,17 61,54 Ano, dost často pocit ohrožení mám a občas to ovlivňuje můj výkon 27,60 29,91 Ano, téměř pravidelně pocit ohrožení mám a většinou to ovlivňuje můj výkon 3,56 4,28 Ano, pravidelně pocit ohrožení mám a nepodávám proto adekvátní výkon 0,89 0,85 Z analýzy dat v rámci srovnání názorů respondentů ve městech a vyplývá podstatná skutečnost, a sice že téměř u třetiny respondentů z Karviné (32,05 %), resp. více jak u třetiny respondentů z Českého Těšína (35,04 %), kteří mají cestou do/ze zaměstnání strach, má tento pocit ohrožení alespoň občas vliv na jejich pracovní výkonnost. 3.8 Hodnocení spolupráce vedení měst s policejními složkami Na poslední otázku dotazníku zabývajícího se vnímáním míry pocitu bezpečnosti mezi občany Karviné a Českého Těšína již odpovídali opět všichni oslovení respondenti. V této otázce (otázka č. 14) bylo zkoumáno, jak občané Karviné vnímají (hodnotí) vzájemnou spolupráci Magistrátu města se složkami Policie České republiky a městské policie v Karviné, resp. jak občané Českého Těšína vnímají (hodnotí) vzájemnou spolupráci Městského úřadu se složkami Policie České republiky a městské policie v Českém Těšíně. Zastoupení jednotlivých názorů 10 dotazovaných je uvedeno v Tabulce 11. 9 V tomto příspěvku jsou uváděna především stěžejní opatření, jejichž realizaci respondenti požadují prioritně. 10 V rámci výzkumného šetření v Karviné více jak polovina dotazovaných (52,70 %) zastává názor, že se k této otázce nedokáže vyjádřit; v Českém Těšíně pak Téměř 3/5 dotazovaných (58,82 %). 762
Tabulka 11: Hodnocení vzájemné spolupráce vedení města se složkami PČR a městské policie Hodnocení spolupráce Četnost % Četnost % Spolupráci hodnotím velmi pozitivně, situace se zlepšuje 250 22,48 99 22,40 Spolupráci hodnotím pozitivně, ale mám jisté výhrady 139 12,50 40 9,06 Nevím, nedokážu se k této problematice vyjádřit 586 52,70 260 58,82 Spolupráci hodnotím jako nedostatečnou, v posledních letech se situace zhoršuje 71 6,38 28 6,33 Spolupráci hodnotím jako zcela nedostatečnou 66 5,94 15 3,39 Celkem 1 112 100,00 442 100,00 Respondenti, kteří hodnotí spolupráci vedení města, resp. s policejními složkami pozitivně s jistými výhradami, uváděli následující výhrady/doporučení 11 : více pochůzkářů namísto hlídek ve vozech; více a častější hlídky policie především ve večerních a nočních hodinách; policie by se měla soustředit na problémové lokality; zaměřit se na řešení problémů se zjevným vandalismem, podnapilými a narkomany. Občané měst, kteří zvolili v této otázce odpověď spolupráci hodnotím jako nedostatečnou, v posledních letech se situace zhoršuje, uvedli tyto výhrady/doporučení: laxní přístup městského úřadu a policie k řešení problémů s nepřizpůsobivými občany; více pochůzkářů namísto hlídek ve vozech především ve večerních a nočních hodinách; policie by se měla více soustředit na problémové lokality; důsledněji řešit delikty občanů z blízkého příhraničí. Závěr Sumarizace a vyvození společných dílčích závěrů vzešlých z provedených výzkumných projektů, majících základ v provedených analýzách dat získaných v rámci dotazníkových šetření mezi občany města a, poukazují na řadu skutečností, na něž by bylo vhodné a prospěšné se zaměřit při realizaci opatření vedoucích ke zvýšení míry pocitu bezpečnosti v příhraničních městech. Autoři tohoto příspěvku předesílají především následující: Provedená srovnání umožnila pojmenovat a nalézt dílčí spojitosti v rámci nejméně bezpečných lokalit ve městech a ; definovat společné faktory, které negativně ovlivňují pocit bezpečnosti občanů měst; vymezit denní dobu (den v týdnu), kdy se respondenti ze zmiňovaných příhraničních měst cítí nejméně bezpečně. Dále srovnání názorů respondentů umožnilo určit podíl dotazovaných, kteří mají obavy cestou do/ze zaměstnání a poukázat na dobu trvání těchto obav; popsat opatření, která by dle respondentů vedla ke zvýšení jejich pocitu bezpečnosti při cestě do/ze zaměstnání či informovat o míře vlivu ohrožení respondentů při cestě do zaměstnání na jejich pracovní výkon. Příspěvek se také zabýval názory respondentů na spolupráci měst se složkami policie. Výsledky výzkumného šetření popsané v tomto příspěvku jsou zajisté cennými informacemi jak pro samotné obyvatele Karviné a Českého Těšína, tak také pro vrcholné představitele 11 Vzhledem k omezenému rozsahu tohoto příspěvku nejsou u těchto doporučení uvedeny konkrétní lokality ve městě, kterých se navrhované doporučení týká. Komplexní výsledky, včetně respondenty uváděných lokalit, budou obsaženy v monografické publikaci, na níž autoři pracují. 763
vedení měst, kteří na jejich základě mohou ve spolupráci se složkami městské policie, s Policií ČR a dalšími institucemi přispět ke zvýšení pocitu bezpečnosti mezi občany měst. Literatura: [1] KORZENIOWSKI, L. F. Securitologia. Nauka o bezpieczeństwie czlowieka i organizacji spolecznych. 1. vydání. Kraków: EAS, 2008, 312 s. ISBN 83-919932-7-2. [2] MALÁTEK, V. Metodologie marketingového výzkumu. : OPF SU, 2004, 110 s. ISBN 80-7248-119-3. [3] NAHOTKO, S. Ryzyko ekonomiczne w działalności gospodarczej. 1. vydání. Bydgoszcz: Oficyna Wydawnicza Ośrodka Postępu Organizacyjnego, 2001, 204 s. ISBN 83-7291- 020-0. [4] POKORNÝ, J. Stres a jeho vliv na práci. 2004. [cit. 2012-10-20]. Dostupné na WWW: http://www.kursy.cz/stres-a-jeho-vliv-na-praci-cid110518/. [5] ŘEZANKOVÁ, H. Analýza dat z dotazníkových šetření. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 212 s. ISBN 978-80-86946-49-8. [6] http://www.karvina.cz/ [7] http://www.spss.com/ [8] http://www.tesin.cz/ Ing. Štefan Hečko Ing. Petra Janečková Ing. Radim Řihák Doktorandi Katedra společenských věd Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Slezská univerzita v Opavě Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 hecko@opf.slu.cz, janeckova@opf.slu.cz, rihak.r@seznam.cz Doc. RSDr. Vojtěch Malátek, CSc. Docent Katedra společenských věd Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Slezská univerzita v Opavě Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 malatek@opf.slu.cz 764