KAPITOLA 1: ÚVOD DO LICHENOLOGIE; VZTAH MYKOBIONTA A FOTOBIONTA

Podobné dokumenty
Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Hypogymnia physodes (terčovka bublinatá) - lupenitá stélka, rtovité. Xanthoria parietina (terčník zední) - lupenitá stélka, apothecia

Systém a evoluce řas a hub - cvičení doprovodný materiál

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 20 Lišejníky. Ročník 1. Datum tvorby

Biologie lišejníků. 2. Lekce. Morfologie a anatomie lišejníků

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 7. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Martina Bábíčková, Ph.D

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)

Lišajníky = lichenizované huby. Prednáša: Alica Košuthová

HOUBY (Fungi) Rozmnožovaní hub houby se rozmnožují buď vegetativně (rozpadem vlákna mycelia) nebo nepohlavními nebo pohlavními výtrusy

TŘÍDA LECANOROMYCETES obsahuje v několika řádech většinu lichenizovaných hub, a proto zde je zařazena obecná charakteristika organismů tradičně

Lišejník

Otázka: Houby a lišejníky. Předmět: Biologie. Přidal(a): topinka HOUBY=FUNGI

Fotobionti aneb lišejník není jen houba, ale i řasa. Ondřej Peksa

VY_32_INOVACE_ / Sinice, lišejníky, řasy Sinice modrozelené organismy

6. cvičení. Říše FUNGI; Oddělení: EUMYCOTA Třída: HOMOBASIDIOMYCETES podtřída: GASTEROMYCETIDAE - houby břichatkovité

Lichenes, Lichenomycota (lišejníky, lichenizované houby)

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ

Rozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy

Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Lišejníky přednáška 1

Obecná charakteristika hub

Lišejníky jako bioindikátory životního prostředí

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

LIŠEJNÍKY (LICHENES)

Fotobionti aneb lišejník není jen houba, ale i řasa. Ondřej Peksa Západočeské muzeum v Plzni

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Bc. Štěpánka Štiková

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Biologie lišejníků. 3. lekce. Rozmnožování lišejníků

Lišejníky přednáška 1. David Svoboda

Lišejníky. Lobaria pulmonaria (Ďůlkatec plicní) Pyreneje (FR)

Botanika - bezcévné rostliny 4. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

VY_32_INOVACE_ / Projevy a podmínky života Život na Zemi Projevy života

Rozmnožování a rozmnožovací útvary lišejníků:

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo

Jiří Mach. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

BYTOVÝ DŮM: Mimoňská , Praha 9

Lišejníky. envi.stromzivota.sk. ENVI-MOBILE: Integration of mobile learning into environmental education fostering local communities development

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

5.6.3 Přírodopis povinný předmět

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh Seminář a cvičení z biologie

prokaryotní Znaky prokaryoty

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Otázka: Houby. Předmět: Biologie. Přidal(a): Klára Mavrov. Fungi, říše opisthokonta. Jiné patří do SAR. Dalsi do archaeplastida

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Digitální učební materiál

Biologické vědy I. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení

Otázky pro opakování. 6. ročník

6. METODIKA EKOTOXIKOLOGIE

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Viry. Bakterie. Buňka

Systém houbových organismů část 6 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc.

Botanika bezcévných rostlin 7. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Předmět: Přírodopis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata,

Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života

Fotobionti aneb lišejník není jen houba, ale i řasa. Ondřej Peksa

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Téma : HOUBY. Výukový předmět : Přírodopis (6. ročník) Vypracoval : Jana Hůšová. Očekávané výstupy :

CZ.1.07/1.5.00/

Maturitní témata BIOLOGIE

Digitální učební materiál

Biologie lišejníků. 5. lekce. Fyziologie lišejníků

LIŠEJNÍKY JAKO MODELOVÉ ORGANISMY PRO HODNOCENÍ IMISÍ ZÁTĚŽE. Petr Anděl. EVERNIA s.r.o., tř. 1. máje 97, Liberec 1

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 20 VY 32 INOVACE

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a

Ekologie lišejníků. 1. Lekce. lišejník jako ekologická jednotka, schéma soužití, fotobionti, růst

Systém houbových organsimů

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 9. ročník

Martina Bábíčková, Ph.D

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

Šablona č Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu

CZ.1.07/1.5.00/

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Penicillium podrod Biverticillium. - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní)

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

5 (1) HOUBY A LIŠEJNÍKY Jsou stélkaté heterotrofní eukaryotní organismy, které se na Zemi objevily už v průběhu

Transkript:

LIŠEJNÍKY (Lichenes) KAPITOLA 1: ÚVOD DO LICHENOLOGIE; VZTAH MYKOBIONTA A FOTOBIONTA - věda, která se zabývá studiem lišejníků = lichenologie - lišejníky = lichenizované houby - nejsou skupinou taxonomickou, nýbrž ekologickou - tělo lišejníku = stélka (thallus) - 2 složky: o houbová = mykobiont vztahuje se k ní vědecké jméno lišejníku převládající složka; určuje i morfologický tvar stélky obstarává přísun vody a anorganických látek do organismu v převážné většině zástupci vřeckovýtrusých hub (Ascomycetes); lichenizace u stopkovýtrusých hub (Basidiomycetes) na primitivní úrovni stejný mykobiont je schopen vytvářet morfologicky odlišné lišejníkové stélky = fototypy, fotomorfy s různými fotobionty vytváří různé lišejníky o fotobiont (řasová = fykobiont, sinicová = cyanobiont) má své vlastní jméno počet fotobiontů vyskytujících se ve stélkách lišejníků vzhledem k počtu mykobiontů velice nízký (pouze asi 100 druhů) dodává celému organismu organické látky 8 % zástupci sinic (15 rodů, např. Chroococcus, Gloeocapsa, Nostoc) v převážné většině zástupci zelených řas (asi 23 rodů, např. Trentepohlia, Trebouxia - rod přítomný více než v polovině druhů lišejníků, který se jako jediný pravděpodobně nevyskytuje v přírodě jako samotný, bez symbionta) určitý druh řasy (sinice) může vstupovat do asociace s větším počtem mykobiontů různé druhy lišejníků - vznikly polyfyleticky symbióza nemá jednotný charakter (ne vždy se jedná o mutualismus, např. je znám i amenzálismus, vede k lokálním nekrózám až k jeho odumření) - může docházet též k parazitismu: mykobiont parazituje na již vytvořeném lišejníku = lichenikolní houba; asi 1000 známých druhů pokud nově příchozí mykobiont není schopen vytvořit stélku s fotobiontem napadeného lišejníku, nedochází k žádné interakci a spory po vyklíčení odumřou 1

KAPITOLA 2: ANATOMICKÁ A MORFOLOGICKÁ STAVBA - různé typy stélek, existují mezi nimi přechody, u jednoho druhu se mohou vytvářet stélky více typů - homeomerická stélka fotobiont i mykobiont ve stélce rovnoměrně rozptýleny o vláknitá velmi jemná vlákno fotobionta opletené hyfami mykobionta o rosolovitá po navlhčení rosolovitá konzistence fotobiont hlavně sinice o leprariovité (leprózní) práškovité, morfologicky nediferencované - heteromerická stélka fotobiont bývá lokalizován v tzv. řasové vrstvě o několik základních vrstev: korová tvořena buňkami mykobionta vždy na svrchní, někdy i na spodní straně lišejníkové stélky řasová pod korovou vrstvou tvořená buňkami mykobionta i fotobionta dřeňová (medulla) tvořená vzájemně propletenými hyfami, mezi nimiž jsou dutiny o typy: keříčkovitá (frutikózní) přisedají k substrátu pouze úzkou částí většinou vystoupavé negativně geotropicky rostoucí druhy vousovité: odstávají od podkladu nebo visí dolů (Usnea) lupenitá (foliózní) ploše rozložená stélka, většinou laločnatá lze ji oddělit od podkladu příchytná vlákna rhiziny korovitá (krustózní) celou spodní stranou vrostlé nebo přirostlé k substrátu o některé mohou mít dvojtvárnou (dimorfickou) stélku: korovitá nebo lupenitá přízemní část + keříčkovitá vystoupavá část (Cladonia) 2

KAPITOLA 3: RŮST - ve srovnání s houbami velice pomalý - některé pouze 1 mm/20 let - stáří, např. Rhizocarpon 1000 4500 let - lupenité a keříčkovité stélky rychleji (10 40 let) - příčina pomalého růstu: výskyt na extrémních, živinami chudých stanovištích, na stanovištích se střídáním extrémně suchých a vlhkých období - korovité: rhizoidální hyfy vrůstají hluboko do podkladu prak;cky nemožné oddělit lišejník od substrátu - epilitické druhy: na povrchu kamene - endolitické druhy: vrůstají do kamene, pouze plodnice se vyvíjejí nad substrátem - epifloedické druhy: na povrchu borky stromů - endofloedické druhy: vrůstají do borky stromů, pouze plodnice se vyvíjejí nad substrátem - kryptoendolitické druhy: mají celou stélku ukryty v substrátu; nalezeny v pískovcových skalách Antarktidy KAPITOLA 4: ROZMNOŽOVÁNÍ - fragmentace stélky regenerací dorůstají v novou stélku - celá stélka se může rozpadnout na drobné části - izidie o nepohlavní rozmnožování o vznikají protržením korové vrstvy, tím proniknou ven vnitřní vrstvy stélky o u některých se snadno ulamují a slouží jako částice schopné regenerace v novou stélku (u některých až po odumření lišejníkové stélky) o u některých se vůbec neuvolňují pouze funkce zvětšení povrchu - soredie o nejběžnější typ nepohlavního rozmnožování o malé útvary tvořené buňkami fotobionta opletené hyfami mykobionta o vznikají v řasové vrstvě (fotobiont je obalen mykobiontem, který ztrácí kontakt s ostatními hyfami, vzniká tak práškovitá masa) o uvolňují se rozrušením korové vrstvy o někdy představují celou stélku (Lepraria) o mohou vznikat na celém povrchu stélky, která je pak moučnatě sorediózní (Cladonia fimbriata) - pohlavní rozmnožování: pouze mykobiont 3

KAPITOLA 5: FYZIOLOGIE - hromadí ve svých stélkách radioaktivní elementy často až v 10x větším množství než ostatní rostliny (indikace zamořených oblastí) - sekundární produkty metabolismu: lišejníkové kyseliny o samostatný mykobiont nebo fotobiont není schopen jejich syntézy o bezbarvé, vzácně dávají lišejníkům barvu (Xanthoria oranžovou, Rhizocarpon žlutou, Solorina crocea červenou) o slouží jako zásobní uhlíkaté látky (používané v případě nutnosti) o způsobuje jejich hořkou chuť většinu živočichů odrazuje od konzumace o antibiotické účinky: zabraňují napadení bakteriemi o kyselina vulpinová: toxická pro savce (kromě králíků a myší), působí na CNS zrychlené dýchání vedoucí až k vyčerpání o kyselina usnová, atranorin, kyselina everniová: vyvolávají alergické dermatitidy KAPITOLA 6: VÝSKYT A VÝZNAMNÍ ZÁSTUPCI - osidlují extrémní stanoviště snížená konkurence ostatních skupin organismů; pionýrské organismy - omezené areály / některé kosmopolitní - kromě kamenů, borky stromů rostou také na skle, kovu, krovkách brouků či krunýřích želv - bioindikátory vzdušného znečištění (např. Usnea); negativně je ovlivňuje zvýšená koncentrace SO2 (zamezuje fotosyntéze, působí nepříznivě na rozmnožování) - využívání v lidovém lékařství o Lobaria pulmonari: proti zápalu plic o Usnea: růst vlasů o Parmelia sulcata: proti bolestem hlavy o Cetraria islandica: plicní čaje - potrava zvěře, zvláště sobů (Cladonia rangiferina), ale i bezobratlých - zdroj pro výrobu barviv (Roccella pro lakmus) - výroba parfémů (Evernia prunastri, Pseudevernia furfuracea) KAPITOLA 7: SEZNAM DRUHŮ K POZNÁVAČCE dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina) dutohlávka vyzáblá (Cladonia macilenta) terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes) pukléřka islandská (Cetraria islandica) provazovka (Usnea) hávnatka psí (Peltigera canina) terčovník zední (Xanthoria parietina) 4

KAPITOLA 8: SLOVNÍČEK POJMŮ lichenologie = věda zabývající se studiem lišejníků stélka (thallus) = tělo lišejníků mykobiont = houbová (heterotrofní) část lišejníku fototyp (fotomorfa) = morfologicky odlišné stélky vytvářené mykobiontem fotobiont = autotrofní část lišejníku fykobiont = řasový fotobiont cyanobiont = sinicový fotobiont lichenikolní houba = mykobiont parazituje na již vytvořené lišejníkové stélce homeomerická stélka = fotobiont i mykobiont rovnoměrně rozptýleni ve stélce heteromerická stélka = fotobiont a mykobiont ve stélce rozptýleni nerovnoměrně epilitický lišejník = lišejník vyrůstající na povrchu kamene endolitický lišejník = lišejníková stélka vrůstající do kamene, plodnice se vyvíjí nad substrátem epifloedický lišejník = lišejník vyrůstající na borce stromů, plodnice se vyvíjí nad substrátem kryptoendolitický lišejník = celá stélka lišejníku ukryta v substrátu (kameni), včetně plodnice izidie = nepohlavní částice z vnitřní vrstvy stélky, které se na povrch dostanou protržením korové vrstvy soredie = nepohlavní částice vznikající v řasové vrstvě stélky, buňky fotobionta obalené hyfami mykobionta pionýrský organismus = organismus osidlující prostředí, které jiným organismům nevyhovují ZDROJE: 1) KUBÁT, K. A KOL.: Botanika. Praha: Scientia, 2003 2) JELÍNEK, J., ZICHÁČEK, V.: Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007 3) KALINA, T., VÁŇA, J.: Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005 5