JEDNOTNÝ DIGITÁLNÍ TRH: ŠIROKOPÁSMOVÝ PŘÍSTUP A ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE

TEMATICKÝ PŘEHLED K EVROPSKÉMU SEMESTRU JEDNOTNÝ DIGITÁLNÍ TRH: ŠIROKOPÁSMOVÝ PŘÍSTUP A ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE 1. ÚVOD V době, kdy Evropa hledá nové zdroje růstu a zaměstnanosti, má jednotný digitální trh obrovský potenciál. Používání digitálních technologií se rozšířilo do celé ekonomiky. Hraje také klíčovou roli ve většině podnikových procesů, od výroby po marketing a prodej. Jednotný digitální trh dokáže malým a středním podnikům, včetně začínajících podniků, umožnit, aby oslovily trh čítající více než 500 milionů lidí a proměnily tradiční odvětví. Dosažení jednotného digitálního trhu vyžaduje ucelený přístup k řadě vzájemně souvisejících faktorů, jako jsou: 1) lepší přístup spotřebitelů a podniků k on-line zboží a službám v celé Evropě; 2) vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj digitálních sítí a služeb a 3) maximalizace růstového potenciálu evropské digitální ekonomiky. Od poloviny devadesátých let vedl pokles cen informačních a komunikačních technologií (IKT) k významným investicím do vybavení IKT a ke zvýšení hospodářského růstu v celé ekonomice. Mezi lety 2001 a 2011 představovalo větší využívání IKT (digitalizace) 30 % růstu HDP v EU 1 a přispělo k většímu zvyšování efektivnosti (růstu souhrnné 1 B. van Ark et al, Unlocking the ICT growth potential in Europe: Enabling people and businesses, 2013. produktivity výrobních faktorů), přestože tento trend byl patrnější v USA než v EU. Stále jsou zapotřebí významné investice, zejména v oblasti širokopásmové infrastruktury. Z dostupných poznatků vyplývá, že zvýšení míry rozšíření širokopásmového připojení o 10 procentních bodů vede k ročnímu nárůstu HDP na obyvatele přibližně o 1 až 1,5 procentního bodu 2. Širokopásmová infrastruktura stimuluje organizační inovace, zlepšuje podnikové procesy a snižuje náklady. Podněcuje rozvoj nových trhů, vytváří nová pracovní místa a omezuje nesoulad na trhu práce. Dynamický a konkurenční trh elektronických komunikací má v tomto ohledu zásadní význam. Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) z roku 2017 shrnuje příslušné ukazatele výkonnosti Evropy v digitální oblasti a sleduje pokrok jednotného digitálního trhu v členských státech EU 3. Tento přehled se věnuje oblasti konektivity, tj. míře zavedení širokopásmové infrastruktury a její kvalitě. Tematický přehled má tuto strukturu: Oddíl 2 hodnotí výsledky v zemích EU 2 Czernich et al, Broadband Infrastructure and Economic Growth, 2009. 3 Tento index zahrnuje pět hlavních oblastí: konektivitu, lidský kapitál, využívání internetu, integraci digitálních technologií a digitální veřejné služby. Strana 1

ohledně pokrytí širokopásmovými sítěmi a jejich využívání. Oddíl 3 se zabývá dostupnými poznatky o možných politikách pro účinné řešení úkolů v oblasti pokrytí širokopásmovými sítěmi a jejich využívání a hodnotí přístup uplatňovaný na úrovni EU. Oddíl 4 nastiňuje osvědčené politické postupy pro zvládání těchto úkolů v zemích EU, zejména tím, že popisuje přístup k zavádění širokopásmového připojení v Nizozemsku a Lucembursku. 2. POLITICKÉ VÝZVY Nezbytnou podmínkou pro rozvoj digitální společnosti je, aby měli její příslušníci možnost připojit se k internetu. V současnosti však již pouhé připojení k internetu nestačí. Aby bylo možné využívat celé spektrum nových možností, které internet přináší, je nezbytné mít rychlé připojení. Konektivita je zásadním stavebním kamenem digitální ekonomiky a společnosti. Oblast konektivity indexu DESI 2017 měří rozšíření a kvalitu širokopásmové infrastruktury. Přístup ke službám založeným na rychlém širokopásmovém připojení je nezbytným předpokladem konkurenceschopnosti. Tato oblast se počítá jako vážený průměr těchto čtyř dílčích oblastí: pevného širokopásmového připojení (33 %), mobilního širokopásmového připojení (23 %), rychlosti (33 %) a cenové dostupnosti (11 %). Výsledky jednotlivých zemí jsou normalizovány v rozmezí 0 až 1 (tabulka 1 Table 1). Podle indexu DESI 2017 jsou míra rozšíření širokopásmové infrastruktury, její kvalita a cenová dostupnost (digitální konektivita) v Evropské unii nerovnoměrné (obrázek 1 Figure 1). Obrázek 1 Index digitální ekonomiky a společnosti oblast konektivity Zdroj: Evropská komise, 2017 Strana 2

2.1. Širokopásmové pokrytí Digitální agenda pro Evropu stanovila dva cíle pro širokopásmové pokrytí: 1) širokopásmové připojení by mělo být pro všechny Evropany k dispozici do roku 2013 a 2) pokrytí rychlým širokopásmovým připojením o rychlosti 30 Mb/s nebo vyšší pro všechny Evropany do roku 2020. Prvního cíle bylo dosaženo, protože vezmou-li se v úvahu všechny hlavní technologie (xdsl, kabelové připojení, optické vlákno k zákazníkovi FTTP, WiMax, HSPA, LTE a satelitní připojení), mají k základnímu širokopásmovému připojení v EU přístup všichni. Vezmou-li se však v potaz jen pevné a pevné bezdrátové technologie, je pokryto 97,5 % domácností v EU, tedy o něco více než v loňském roce (obrázek 2). Přibližně v polovině členských států je pokryto více než 99 % domácností. Pevné pokrytí je největší v členských státech s rozvinutou infrastrukturou DSL, přičemž ve všech členských státech kromě tří přesahuje 90 %. Za ostatními členskými státy zaostávají Polsko, Slovensko a Rumunsko, které 90 % nedosahují. Pokud jde o venkovské oblasti, je pokrytí pevným širokopásmovým připojením na venkově nejnižší v Estonsku, Bulharsku a Polsku. Obrázek 2 Pevné širokopásmové připojení pokrytí celkem a na venkově 100% Pokrytí pevným širokopásmovým připojením, červen 2016 Celkem Venkov 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% MT NL CY LU UK FR BE CH PT CZ DK EL IT AT SE DE IS SI EU FI HR IE LT ES NO HU BG LV EE RO SK PL 28 Zdroj: IHS a Point Topic, Broadband Coverage in Europe 2016. Tyto údaje se týkají rozšíření pevného a pevného bezdrátového širokopásmového připojení a nezohledňují mobilní bezdrátová a satelitní řešení. Co se týče druhého cíle, tj. pokrytí rychlým širokopásmovým připojením o rychlosti 30 Mb/s nebo vyšší (technologie přístupových sítí nové generace, Next Generation Access (NGA)) pro všechny Evropany do roku 2020, pokrytí nadále rostlo a dosáhlo 76 % domácností v EU. Pro účely této zprávy technologie NGA zahrnují VDSL, kabelové připojení Docsis 3.0 a FTTP. V polovině roku 2016 bylo z technologií NGA pokrytí největší u VDSL (48 %); následovaly kabelové sítě (44 %) a FTTP (24 %). Většina modernizací evropských kabelových sítí proběhla do roku 2011, přičemž pokrytí technologií VDSL je nyní 2,5krát větší než před čtyřmi lety. Největší nárůst u VDSL zaznamenala loni Itálie ze 41 % na 72 %. K pozoruhodnému pokroku došlo také u FTTP (nárůst z 10 % v roce 2011 na 24 % v roce 2016), ale pokrytí technologií FTTP je stále nízké. Zavádění nadále probíhá především v městských oblastech, i když se technologie NGA rozšiřují i na venkově, kde nyní pokrývají 40 % domácností (obrázek 3 Figure 3). To znamená, že rozdíly v kvalitě širokopásmového pokrytí mezi městskými a venkovskými oblastmi přetrvávají a existuje riziko hospodářského a sociálního vyloučení. Strana 3

Obrázek 3 Rychlé širokopásmové připojení (síť NGA) pokrytí celkem a na venkově 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Pokrytí technologiemi NGA (FTTP, VDSL a kabelové připojení Docsis 3.0), červen 2016 Celkem Venkov MT CH BE NL IS PT LU DK UK LV AT CY DE IE SI LT NO ES HU SE EE EU SK CZ FI BG IT RO PL HR FR EL Zdroj: IHS a Point Topic, Broadband Coverage in Europe 2016. Tyto údaje se týkají rozšíření pevného a pevného bezdrátového širokopásmového připojení a nezohledňují mobilní bezdrátová a satelitní řešení. V oblasti mobilních technologií všechny členské státy spustily sítě 4G. Dostupnost mobilního širokopásmového připojení 4G v červnu 2016 dosáhla 96 % (obrázek 4) oproti 86 % v roce 2015. Technologie LTE je nejrozvinutější v Dánsku, Švédsku a Finsku. Průměrná dostupnost 4G 4 (vypočítaná jako průměr pokrytí jednotlivých operátorů) dosahuje 84 %, a je tedy poněkud nižší než celkové pokrytí. Průměrné pokrytí 4G je vyšší než 90 % přibližně v polovině členských států; nejnižší hodnotu, 45 %, má Rumunsko. Pokrytí venkova se zvýšilo z 36 % v roce 2015 na 80 % v roce 2016. Obrázek 4 Pokrytí 4G (LTE) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Pokrytí 4G (LTE), červen 2016 Celkem Průměr DK SE FI LT LU PT BE EE CZ IE SI UK HU PL LV NL AT IT DE ES EU EL SK MT FR HR BG CY RO Zdroj: IHS a Point Topic 4 Jde o nový ukazatel, který měří průměr pokrytí mobilních telekomunikačních operátorů v jednotlivých zemích. V předchozích verzích digitálního srovnávacího přehledu se pro měření pokrytí sítěmi 4G používal jiný ukazatel. Starý ukazatel 4G měřil celkové pokrytí operátorů a jeho hodnoty byly vyšší než u nového ukazatele. Strana 4

2.2. Rozšíření širokopásmového připojení (smlouvy o širokopásmovém připojení) Celkem 27 % evropských domácností má smlouvu o rychlém širokopásmovém připojení o rychlosti alespoň 30 Mb/s. V Belgii a Nizozemsku rychlé širokopásmové připojení využívají již dvě třetiny domácností, zatímco v Chorvatsku, v Řecku, v Itálii a na Kypru jsou vysokorychlostní služby stále okrajové. Zároveň by podle Digitální agendy pro Evropu mělo mít 50 % evropských domácností do roku 2020 připojení o rychlosti vyšší než 100 Mb/s (ultrarychlé širokopásmové připojení). Přestože sítě podporující rychlost 100 Mb/s pokrývaly 49 % domácností, smlouvu o ultrarychlém připojení mělo v červnu 2016 pouze 11 % domácností. Pomalé zavádění rychlého a ultrarychlého širokopásmového připojení ovlivňuje schopnost Evropy inovovat, šířit znalosti a distribuovat zboží a služby a ponechává venkovské oblasti v izolaci. Z hlediska rozšíření pevného širokopásmového připojení mezi domácnostmi jsou na tom nejhůře Itálie, Bulharsko a Polsko, které zdaleka nedosahují evropského průměru 72 %. Nejvyšší míru rozšíření, více než 90 %, mají Lucembursko a Nizozemsko (Obrázek 5). Obrázek 5 Pevné širokopásmové připojení rozšíření základního a rychlého (NGA) širokopásmového připojení mezi domácnostmi Rozšíření pevného širokopásmového připojení mezi domácnostmi - základní a rychlé připojení (alespoň 30Mb/s), červenec 2016 100% 90% Rychlé širokopásmové připojení Základní širokopásmové připojení 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% IT BG PL FI LT RO PT LV IE AT EL SE HU ES CY HR FR SK EU SI CZ DK EE BE MT DE UK NL LU Zdroj: útvary Komise na základě údajů Komunikačního výboru a Eurostatu Mobilní širokopásmové připojení představuje rychle rostoucí segment trhu s širokopásmovým přístupem. Z hlediska rozšíření mobilního širokopásmového připojení připadá v EU na 100 obyvatel 84 aktivních SIM karet s tímto typem připojení oproti 34 SIM kartám před čtyřmi lety. V posledních čtyřech letech byl nárůst lineární, když každý rok přibylo více než 40 milionů nových připojení. V severských zemích a Estonsku, Lucembursku a Polsku již na 100 obyvatel připadá více než 100 připojení, zatímco v Maďarsku a Řecku je míra rozšíření stále nižší než 50 %. Většina mobilních širokopásmových připojení se využívá v chytrých telefonech spíše než v tabletech nebo noteboocích (obrázek 6 Figure 6). Strana 5

Obrázek 6 Rozšíření mobilního širokopásmového připojení 160% Rozšíření mobilního širokopásmového připojení podle zemí, červenec 2016 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% FI DK SE EE LU PL IE UK CY ES IT NL EU BG FR HR LV AT CZ LT SK DE RO BE MT SI PT EL HU Zdroj: útvary Komise na základě údajů Komunikačního výboru a Eurostatu 3. URČENÍ VHODNÝCH POLITICKÝCH PÁK Telekomunikační trhy v Evropě mají i nadále především národní, regionální nebo místní rozsah a vyznačují se různými podmínkami nabídky a poptávky. Telekomunikační operátoři mají národní strategie i v případě, že jsou součástí větších nadnárodních skupin. Pokud jde o regulaci telekomunikací a o politiky rádiového spektra, existují v EU významné rozdíly, které nelze odůvodnit podmínkami v jednotlivých zemích a které omezují potenciál dalších investic a brzdí vznik inovačních podniků na úrovni EU. To EU brání ve využívání plného potenciálu celounijního telekomunikačního trhu. Současný regulační rámec pro elektronické komunikace (který vstoupil v platnost v roce 2002 a byl aktualizován v roce 2009) úspěšně liberalizoval dříve monopolistické vnitrostátní trhy. Kromě toho snížil překážky vstupu prostřednictvím podpory účinné hospodářské soutěže a vytvořením společných zásad pro trhy elektronických komunikací v celé EU. Hlavní předpisy o hospodářské regulaci tohoto rámce jsou založeny na analýze trhu prováděné národními regulačními orgány, které předem ukládají nápravná opatření pro zajištění účinné hospodářské soutěže při existenci významné tržní síly (nebo dominantního postavení) jednoho nebo více operátorů. Současný rámec je proto založen na uplatňování pravidel národními regulačními orgány ve 28 členských státech. Současnému regulačnímu rámci se v zásadě podařilo vytvořit podmínky pro účinnou hospodářskou soutěž na rozdílných vnitrostátních trzích. Tradiční poskytovatelé vertikálně integrovaných telekomunikačních služeb (zavedení operátoři) soutěží se subjekty žádajícími o přístup (novými účastníky) a s provozovateli kabelových sítí (kteří historicky nabízeli televizní služby). Novou platformu služeb vytvořily inovace v mobilních širokopásmových sítích. Ovšem, i když za určitých okolností existuje shoda ohledně nutnosti regulovat přístup k širokopásmovým sítím, zvolená regulační nápravná opatření mají stále tendenci se podstatně lišit. Tato situace zvyšuje zátěž pro operátory, kteří chtějí investovat do sítí a souvisejících služeb přeshraničně nebo vstoupit na nové trhy prostřednictvím pouhého rozšíření stávajících obchodních a technických modelů. V důsledku toho mohou mít spotřebitelé a podniky ve všech odvětvích přístup ke službám elektronických komunikací různé kvality v různých zemích; přístupové sítě nízké kvality pak omezují výkonnost některých hospodářských odvětví a snižují zájem občanů zapojovat se do činností na internetu. Strana 6

V souladu se svou strategií pro jednotný digitální trh přijala Komise dne 14. září 2016 soubor iniciativ a legislativních návrhů s cílem dostat EU na přední místo v oblasti připojení k internetu 5 : 1) soubor nových nezávazných cílů v oblasti konektivity pro konkurenceschopný jednotný digitální trh do roku 2025 6 ; 2) nový evropský kodex pro elektronické komunikace 7, který spojuje čtyři stávající směrnice o telekomunikacích (rámcovou směrnici, autorizační směrnici, přístupovou směrnici a směrnici o univerzální službě) a aktualizované nařízení o Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) 8 ; 3) nařízení o podpoře místních komunit při poskytování bezplatného veřejného Wi-Fi připojení svým občanům 9 (WiFi4EU); 4) akční plán pro zavedení 5G v EU 10. 3.1. Cíle v oblasti konektivity pro konkurenceschopný jednotný digitální trh do roku 2025 Na základě stávajících cílů EU pro širokopásmové připojení do roku 2020 představila Komise vizi evropské gigabitové společnosti. V rámci naplňování této vize by dostupnost a využívání sítí s velmi vysokou kapacitou umožnily rozsáhlé využívání a vývoj produktů, služeb a aplikací na jednotném digitálním trhu. Pro rok 2025 jsou stanoveny tyto nové cíle: 5 http://europa.eu/rapid/press-release_ip- 16-3008_cs.htm 6 https://ec.europa.eu/digital-singlemarket/news-redirect/34110 7 https://ec.europa.eu/digital-singlemarket/news-redirect/34112 8 https://ec.europa.eu/digital-singlemarket/news-redirect/34114 9 https://ec.europa.eu/digital-singlemarket/news-redirect/34228 10 https://ec.europa.eu/digital-singlemarket/news-redirect/34115 1) Všichni hlavní socioekonomičtí aktéři, jako jsou školy, univerzity, výzkumná střediska, dopravní uzly, všichni poskytovatelé veřejných služeb, například nemocnice a správní orgány, a podniky spoléhající na využití digitálních technologií, by měli mít přístup k velmi vysokému gigabitovému připojení (umožňujícímu uživatelům stahovat/nahrávat 1 gigabit dat za sekundu). 2) Všechny evropské domácnosti na venkově i ve městech by měly mít přístup k připojení o rychlosti stahování nejméně 100 Mb/s s možností rychlost navýšit na Gb/s (1 000 Mb/s). 3) Všechny městské oblasti a také hlavní silnice a železnice by měly mít souvislé pokrytí sítí 5G, což je pátá generace bezdrátových komunikačních systémů. Jako prozatímní cíl by pokrytí technologiemi 5G mělo být do roku 2020 komerčně dostupné alespoň v jednom velkém městě v každém členském státě EU. Podle odhadů si dosažení cílů v oblasti konektivity v průběhu nadcházejícího desetiletí vyžádá investice ve výši 500 miliard EUR. Tyto finanční prostředky budou muset z velké části pocházet ze soukromých zdrojů. Nicméně podle současných investičních trendů je pravděpodobné, že dojde k investičnímu deficitu ve výši 155 miliard EUR. 3.2. Nový evropský kodex pro elektronické komunikace Za účelem řešení tohoto nedostatku investic navrhla Komise modernizovat stávající předpisy EU o telekomunikacích, které byly naposledy aktualizovány v roce 2009. Nový evropský kodex pro elektronické komunikace je v současnosti projednáván spolunormotvůrci. Kodex navrhuje: Posílení hospodářské soutěže a předvídatelnost investic: Investoři potřebují dlouhodobou jistotu, ať už působí v jakémkoli odvětví. To znamená stabilní regulační prostředí, které snižuje Strana 7

rozdíly mezi regulačními postupy v celé EU. Navrhovaný kodex bude uplatňovat regulaci trhu, pouze pokud to bude vyžadovat zájem konečných uživatelů, a v případě, že obchodní ujednání mezi hospodářskými subjekty nepřinesou konkurenceschopné výsledky. Nový kodex podstatně omezí regulaci tam, kde vzájemně si konkurující operátoři společně investují do sítí s velmi vysokou kapacitou, a usnadní účast menších subjektů na investičních projektech, a to díky sdílení nákladů, překonávání překážek daných velikostí atd. Navrhovaná nová pravidla mají zvýšit předvídatelnost investic pro průkopníky, kteří podstupují riziko spojené s investováním do těchto sítí v méně ziskových oblastech, jako jsou venkovské oblasti. Díky novému kodexu se již hospodářská soutěž netýká jen přístupu k sítím, ale také investic do těchto sítí. Lepší využívání kmitočtů: Snížení rozdílů mezi regulačními postupy v rámci EU je mimořádně důležité v oblasti rádiového spektra, což je klíčová surovina pro bezdrátové komunikace. Kodex navrhuje dlouhou dobu platnosti licencí spolu s přísnějšími požadavky na účinné a efektivní využívání spektra. Navrhuje rovněž koordinovat základní parametry, jako jsou lhůty pro přidělování spektra, aby se zajistilo včasné uvolnění spektra na trhu EU a hlubší integrace politik spektra s cílem zajistit plné bezdrátové pokrytí v celé EU. Výraznější ochranu spotřebitele v oblastech, kde obecná pravidla ochrany spotřebitele neřeší specifické potřeby jednotlivých odvětví. Aktualizovaná pravidla umožní snadněji přejít k jinému dodavateli v případech, kdy spotřebitelé podepsali smlouvy na balíčky telekomunikačních služeb (balíčky kombinující internet, telefon, televizi, mobilní telefon atd.), a zajistí, aby zranitelné skupiny (jako starší osoby, zdravotně postižení a příjemci sociální pomoci) měly právo na cenově dostupné smlouvy o poskytování internetových služeb. Bezpečnější on-line prostředí pro uživatele a spravedlivější pravidla pro všechny subjekty: Aby se zajistilo zejména uplatňování bezpečnostních požadavků (tj. aby byly sítě a servery bezpečné), mají být vybraná pravidla rozšířena i na nové on-line subjekty, které nabízejí služby rovnocenné službám tradičních operátorů. Návrhy rovněž počítají s tím, že uživatelé budou mít v budoucnu možnost prostřednictvím těchto on-line služeb vytočit číslo tísňového volání EU 112. Pro uživatele to nebude znamenat žádné dodatečné náklady. Komise navrhla posílení úlohy národních regulačních orgánů a sdružení BEREC, což má zajistit jednotné a předvídatelné uplatňování pravidel na celém jednotném digitálním trhu a omezit nynější roztříštěnost a nejednotnost. Návrh transformovat sdružení BEREC na plnohodnotnou agenturu jde ruku v ruce s navrhovaným novým evropským kodexem pro elektronické komunikace, který určuje oblasti, kde by mělo sdružení BEREC přispět k dosažení cílů v oblasti konektivity a jednotnosti regulace (jako jsou přeshraniční záležitosti, pokyny pro národní regulační orgány atd.). Regulace přístupu k sítím ve vlastnictví operátorů s významnou tržní silou je zvláště důležitá u širokopásmového připojení a zůstává významnou součástí regulačního rámce pro elektronické komunikace. To znamená, že tito operátoři budou i nadále poskytovat ostatním operátorům za úplatu přístup do svých sítí, a že pokud tomu tak není, mohou regulační orgány zasáhnout. Navrhuje se však, aby podmínky, za kterých se tento přístup poskytuje, byly zjednodušeny a přizpůsobeny s cílem podnítit zavádění nových vysokokapacitních sítí. Kromě toho Komise na základě současných osvědčených postupů v celé Evropské unii navrhuje cílenější přístup, aby bylo zajištěno, že povinnosti týkající se přístupu budou ukládány pouze v případě, že je to nezbytné pro řešení nedostatků trhu. Komise rovněž navrhuje prodloužit současné tříleté maximální období pro přezkum trhu na pět let, čímž by vzniklo stabilnější regulační prostředí pro operátory. Strana 8

Kvůli lepšímu zacílení regulace a podpoře investic do oblastí s nedostatečnou obslužností bude navrhovaný kodex vyžadovat, aby národní regulační orgány mapovaly záměry v oblasti investic do sítí a vyhlašovaly výzvy k vyjádření zájmu o zavádění sítí v oblastech, kde se neplánuje žádná síť s velmi vysokou kapacitou. Za účelem větší jistoty investic opravňují navrhovaná pravidla regulační orgány k tomu, aby zasáhly proti operátorům, kteří se od svého Strana 9

oznámeného záměru v těchto oblastech odchýlí. Tímto způsobem kodex podpoří alternativní provozovatele sítí, kteří se zaměřují na menší zeměpisné oblasti a pomáhají přinášet vysoce kvalitní připojení občanům mimo města. Kromě toho se navrhují dva modely, které operátorům umožní snížit svou regulační zátěž, totiž: 1) Společné investice: Hospodářská soutěž podporuje investice, zejména tam, kde je možná soutěž v oblasti infrastruktury (např. v hustě zalidněných oblastech). V jiných oblastech mohou ke sdružení zdrojů a snížení nákladů na zavádění přispět společné investice. Dávají totiž alternativním operátorům, kteří chtějí investovat, realističtější příležitost k investování a dominantním operátorům, kteří modernizují své sítě, by mohly umožnit odlišit se od těch, kteří neinvestují. Tento přístup motivuje širokou škálu účastníků trhu, aby již od začátku spojili své síly s cílem vybudovat vysokokapacitní sítě a plně využívat jejich výhod. Díky zvyšování kapacity sítí může také podnítit uzavírání nových obchodních dohod o přístupu. Kromě toho budou mít obyvatelé řidčeji osídlených oblastí prospěch z rychlejšího zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, které tyto modely podporují. 2) Pouze velkoobchodní model: Účastníci trhu, kteří realizují investice do sítí financované ze soukromých zdrojů a následně se zabývají pouze prodejem či pronájmem přístupu do těchto sítí, aniž by nabízeli služby koncovým uživatelům, budou mít také užitek z méně přísných povinností v oblasti přístupu, pokud jsou stále považováni za účastníky s dominantním postavením na trhu. Tím, že nabídne přístup několika poskytovatelům služeb, může investor spojit více zdrojů příjmů a dosáhnout vyšší návratnosti kapitálu nutného pro vybudování infrastruktury. Pravidla pro větší koordinaci přidělování rádiového spektra rovněž usnadní situaci investorů, zejména pokud jde o rozšiřování činností přes hranice. S cílem podpořit investice navrhuje kodex dlouhou dobu platnosti licencí, která je doprovázena přísnými požadavky na účinné a efektivní využívání spektra. Navrhuje také koordinovat zejména lhůty pro přidělování spektra a licenční podmínky, které mají největší vliv na strukturu trhu a obchodní strategie, aby bylo spektrum na trhu EU včas k dispozici. Nová pravidla sníží náklady telekomunikačních operátorů spojené s působením ve více zemích, a tím přispějí k vytvoření vnitřního trhu. Bezdrátový širokopásmový přístup významně přispívá k zajišťování rychlého širokopásmového připojení pro obyvatele vzdálených oblastí a ke zpřístupňování inovativních služeb na přenosných zařízeních (jako jsou chytré telefony, tablety a notebooky) kdekoli v Evropě. Díky efektivnímu využívání rádiového spektra, jemuž napomáhají harmonizované podmínky přístupu k spektru umožňující interoperabilitu a úspory z rozsahu u bezdrátových zařízení, mají digitální produkty a služby potenciál podporovat všechny aspekty života občanů a být hnací silou hospodářského oživení v Evropě. 3.3. WiFi4EU Poskytovatelé veřejných služeb od správních orgánů po knihovny, vysoké školy a nemocnice čím dále častěji budují bezdrátové místní sítě (Wi-Fi) pro svou vnitřní potřebu, ale velmi často také pro návštěvníky. V návaznosti na tuto praxi navrhla Komise vytvořit systém poukázek s rozpočtem 120 milionů EUR s cílem pomoci místním orgánům, které o to mají zájem, nabízet bezplatné Wi-Fi připojení například ve veřejných budovách, zdravotních střediscích a parcích nebo na náměstích a v okolí těchto míst. Odhaduje se, že do roku 2020 by tento nový systém mělo využívat 6 000 až 8 000 místních komunit. Evropský parlament, Rada a Komise dosáhly politické dohody o iniciativě WiFi4EU a jejím financování v květnu 2017. Strana 10

3.4. Akční plán pro 5G Akční plán pro 5G je klíčovou iniciativou pro řešení tržních a investičních výzev spojených se spuštěním komerčních služeb 5G všude v Evropě do roku 2020. Zejména se bude Komise spolu se zúčastněnými subjekty zabývat překážkami zavádění v oblasti politiky a regulace, například tak, že bude podporovat včasnou dostupnost rádiového spektra a výhodnější podmínky pro budování malých buněk či bude řešit odvětvové problémy bránící zavádění konkrétních služeb. Tato činnost bude doplňovat celkově pozitivní účinek přezkumu regulačního rámce. Její úspěch závisí na dobrovolné a vzájemně výhodné koordinaci mezi všemi aktéry. Plán rovněž předpokládá, že urychlí rozvoj nových inovačních ekosystémů založených na konektivitě tím, že okolo společné agendy směřující k sítím 5G spojí všechny evropské partnery, tedy veřejné a soukromé subjekty ze všech příslušných odvětví od telekomunikací po logistiku, dopravu, energetiku, zdravotnictví a výrobu. Kromě toho plán propojuje probíhající práce v oblasti výzkumu a vývoje 5G s budoucím rozšířením této technologie na trhu. Bude zahrnovat pokročilé demonstrace 5G a rozsáhlé zkoušení v předobchodní fázi, jakož i jednotnou strategii EU pro normalizaci 5G. Cílem plánu je také vypracovat jasný harmonogram pro veřejno-soukromé investice do infrastruktury 5G v EU v souladu se strategickým významem připojení 5G pro hospodářství a společnost. Plán staví na rozsáhlých dosavadních pracích Komise s cílem zajistit, aby měla EU v oblasti rozvoje 5G vedoucí postavení na světě. Komise již v roce 2013 vytvořila partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G na období do roku 2020, jemuž bylo přiděleno financování z EU ve výši 700 milionů EUR v rámci programu Horizont 2020. Cílem je aktivovat alespoň 3,5 miliardy EUR ze soukromého sektoru. Komise rovněž spolupracuje na dvoustranném základě se svými protějšky v několika zemích, které jsou strategickými obchodními partnery EU, konkrétně Jižní Koreji, Japonsku, Číně a Brazílii, s cílem podpořit společný vývoj 5G. EU též udržuje těsný kontakt s klíčovými organizacemi v USA. 3.5. Spektrum přidělené na poskytování služeb elektronických komunikací včetně bezdrátového širokopásmového přístupu Jedním z klíčových politických cílů programu politiky rádiového spektra přijatého v roce 2012 bylo určit do roku 2015 alespoň 1 200 MHz spektra vhodných pro bezdrátový širokopásmový přístup. Za přidělování práv k využívání spektra jsou individuálně odpovědné členské státy. Některé členské státy ještě musí v souladu s programem politiky rádiového spektra dokončit proces udělování práv v již harmonizovaných pásmech. V květnu 2017 přijaly Parlament a Rada rozhodnutí (EU) 2017/899, které stanovilo datum 30. června 2020 jako hlavní termín, dokdy musí členské státy umožnit využívání pásma 700 MHz pro zemské systémy schopné poskytovat bezdrátové širokopásmové služby elektronických komunikací pouze za harmonizovaných technických podmínek stanovených prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2016/687. Komise a členské státy mezitím pracují na možném rozšíření pásma 1,5 GHz, jakož i na změně technických podmínek pro pásma 900 MHz a 1 800 MHz s cílem usnadnit jejich využití pro internet věcí. EU se sice blíží dosažení cíle 1 200 MHz, ale některé členské státy ještě musí přidělit více než 30 % harmonizovaného spektra. Na jedné straně pásmo 700 MHz (jedno z prvních pásem pro 5G) již přidělily pouze Finsko, Francie a Německo, zatímco v některých členských státech by proces změny účelu mohl trvat několik let. Na druhé straně je hlášen nedostatek poptávky na trhu po kmitočtech nad 1 GHz. Tato situace se ovšem mění, mimo jiné díky rostoucímu zájmu o pásma s vysokými kmitočty vzhledem k zavádění 5G, zejména o pásmo 3,4 3,8 GHz, určené jako jedno z prvních pásem pro 5G. Strana 11

Přehled situace v členských státech ohledně procesu udělování práv v pásmech, která byla v programu politiky rádiového spektra určena pro poskytování bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací, je uveden v tabulce 2. 4. PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU 4.1. Osvědčené postupy Širokopásmové v Nizozemsku připojení Nizozemsko má nadprůměrné výsledky a zůstává na prvním místě, pokud jde o oblast konektivity. Patří mezi tři nejlepší členské státy EU z hlediska pokrytí širokopásmovým i rychlým širokopásmovým připojením. Širokopásmové služby jsou dostupné v celé zemi (prostřednictvím pevných, mobilních a satelitních sítí) a širokopásmové připojení i technologie NGA jsou ve velké míře využívány. Nizozemsko je na tom ovšem poněkud hůře v oblasti pokrytí sítěmi 4G, rozšíření mobilního širokopásmového připojení a harmonizace spektra. V červenci 2016 ministerstvo hospodářství zveřejnilo novou digitální agendu popisující opatření pro další digitalizaci nizozemské ekonomiky v období 2016/2017. Nizozemská strategie pro širokopásmové připojení obecně volí tržní zavádění infrastruktury. Důležitý je zde důraz na to, že hlavním úkolem místních správních orgánů je vytvářet vhodné podmínky, například plánovat a koordinovat výkopové práce, zkracovat postupy udělování licencí a snižovat náklady s nimi spojené či podporovat vývoj a používání aplikací a služeb. Pokud tržní zavádění infrastruktury selže, mohou místní a regionální aktéři pomoci a poskytnout financování a finanční nástroje. Kromě toho vláda podporuje občanské iniciativy pro samofinancované širokopásmové sítě; je to například samensnelinternet.nl znalostní platforma poskytující informace o různých aspektech probíhajících širokopásmových projektů. Nizozemsko si dlouhodobě udržuje poměrně dobré tempo rozvoje díky podpoře konkurenceschopnosti daného odvětví. V zájmu dalšího usnadnění investic do infrastruktury je ovšem ještě třeba dokončit provedení směrnice o snižování nákladů na širokopásmové připojení. Nizozemsko zamýšlí hrát důležitou úlohu v evropské strategii pro zavádění služeb 5G. S cílem urychlit inovace týkající se 5G zahájily orgány veřejné moci a příslušné odvětví iniciativu Fieldlab 5G, jejímž prostřednictvím mohou různé podniky získat zkušenosti s inovativním používáním této technologie v oblasti zemědělství, pečovatelských služeb, energetiky, životního prostředí a dopravy a logistiky. Začaly také přípravy na dražbu několika pásem (pro 5G), která by se měla uskutečnit v roce 2019. Širokopásmové připojení v Belgii Belgie je z hlediska konektivity jednou z nejúspěšnějších zemí v Evropě. Její pokrytí je dokončeno, přičemž 99 % země je pokryto rychlými sítěmi (o rychlosti alespoň 30 Mb/s). Celkem 80 % domácností používá pevný širokopásmový přístup a z toho 81 % připadá na rychlá širokopásmová připojení. Aby si své vedoucí postavení zachovala, musí Belgie řešit dva úkoly v oblasti rychlého připojení k internetu: Zaprvé musí dále zvýšit využívání mobilního širokopásmového připojení. Zadruhé musí podpořit zavádění ultrarychlých širokopásmových připojení (o rychlosti vyšší než 100 Mb/s). Ve srovnání se svou celkovou výkonností Belgie poněkud zaostává v oblasti používání mobilního internetu, protože rozšíření mobilního širokopásmového připojení zde nedosahuje průměru EU. Belgická vláda se zavázala k realizaci ambiciózní digitální agendy, podle níž mají uživatelé do roku 2020 získat přístup k připojení o rychlosti 1 Gb/s a země má dosáhnout ještě lepšího umístění v rámci indexu DESI. Za účelem splnění těchto cílů se spoléhá na tržní investice podporované příznivým regulačním prostředím. V těsné spolupráci mezi federální, regionální a komunální úrovní se připravuje plán na pokrytí bílých míst, na kterých v současnosti není k dispozici Strana 12

dostatečné pevné a mobilní připojení. Možné způsoby, jak podpořit budování digitálních komunikačních sítí, ukazuje také dohoda z roku 2016 mezi valonskou vládou a příslušným odvětvím o snadnějším zavádění bezdrátové infrastruktury výměnou za snížení daňové zátěže. V zájmu dalšího posílení konektivity a dosažení gigabitové společnosti do roku 2020 bude muset Belgie dále podporovat využívání širokopásmového připojení, jakož i prvotřídní mobilní infrastrukturu. Způsobem, jak v tomto směru dosáhnout pokroku, může být cílená podpora rozvoje infrastruktury spojená s prosazováním řešení v oblasti mobilního připojení vytvářejících přidanou hodnotu. Důležitou součástí omezení regulační zátěže pro operátory bude rychlé provedení směrnice o snižování nákladů, stejně jako větší koordinace mezi obcemi ohledně podmínek zavádění, která by mohla vést ke vzniku regionálních pokynů. 4.2. Aspekty týkající se spotřebitelů Ceny mobilních komunikačních služeb v EU od roku 2002 významně poklesly u všech způsobů jejich využívání. Mezi roky 2006 a 2010 se snížily přinejmenším o 30 % (obrázek 7 Figure 7). Pokud jde o širokopásmový přístup, ceny pevného širokopásmového připojení od roku 2012 podstatně klesaly, přestože v roce 2015 a následujícím období se tento trend zpomalil (obrázek 7 Figure 7). Strana 13

Obrázek 7 Maloobchodní ceny širokopásmového připojení v paritě kupní síly Maloobchodní ceny širokopásmového připojení (EUR PPP)* samostatné nabídky, 2013 2016 40 12 Mb/s 30 Mb/s 30 Mb/s 100 Mb/s 35 30 25 20 15 10 5 0 2013 2014 2015 2016 70 60 50 40 30 20 10 0 Maloobchodní ceny širokopásmového připojení (EUR PPP)* balíčky s internetem, pevným telefonem a televizí, 2013 2016 12 Mb/s 30 Mb/s 30 Mb/s 100 Mb/s 2013 2014 2015 2016 Strana 14

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Maloobchodní ceny pevného širokopásmového připojení (EUR PPP) samostatné nabídky, podzim 2016 12 Mb/s 30 Mb/s 30 Mb/s-100 Mb/s BE BG CZ DK DE EE EL ES FR HR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK EU 80 70 Maloobchodní ceny pevného širokopásmového připojení (EUR PPP) balíčky s internetem, pevným telefonem a televizí, říjen 2016 12 Mbps 30 Mbps 30 Mb/s 100 Mb/s 60 50 40 30 20 10 0 BE BG CZ DE EE EL ES FR HR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK SE UK EU 5. UŽITEČNÉ ZDROJE INFORMACÍ Jednotný digitální trh https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/digital-single-market-strategyeurope-com2015-192-final Digitální srovnávací přehled https://ec.europa.eu/digital-single-market/digital-scoreboard Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) https://ec.europa.eu/digital-single-market/desi Sdělení a pracovní dokument útvarů Konektivita pro konkurenceschopný jednotný digitální trh na cestě k evropské gigabitové společnosti Sdělení a pracovní dokument útvarů Akční plán 5G pro Evropu Návrh evropského kodexu pro elektronické komunikace Návrh nařízení o Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/proposed-regulationestablishing-body-european-regulators-electronic-communications-berec Návrh nařízení o podpoře připojení k internetu v místních komunitách a veřejných prostorách (WiFi4EU) https://ec.europa.eu/digital-single-market/news-redirect/34228 Datum: 22. 11. 2017 Strana 15

PŘÍLOHA Tabulka 1 Index digitální ekonomiky a společnosti 2016 konektivita Název země Kód země Hodnocení (0 1) 11 Nizozemsko NL 0,81 Lucembursko LU 0,78 Belgie BE 0,77 Dánsko DK 0,76 Švédsko SE 0,75 Spojené království UK 0,74 Německo DE 0,71 Litva LT 0,70 Malta MT 0,67 Portugalsko PT 0,67 Irsko IE 0,64 Finsko FI 0,64 Lotyšsko LV 0,63 Maďarsko HU 0,63 Rakousko AT 0,63 Evropská unie 28 EU 0,63 Česká republika CZ 0,62 Estonsko EE 0,62 Španělsko ES 0,59 Slovinsko SI 0,57 Francie FR 0,55 Kypr CY 0,54 Rumunsko RO 0,54 Slovensko SK 0,54 Itálie IT 0,53 Polsko PL 0,52 Bulharsko BG 0,52 Řecko EL 0,48 Chorvatsko HR 0,45 11 Aby bylo možné ukazatele vyjádřené v různých jednotkách agregovat v rámci dílčích oblastí a oblastí indexu DESI, byly tyto ukazatele normalizovány. Normalizace byla v indexu DESI provedena metodou min max, která spočívá v lineární projekci každého ukazatele na stupnici v rozmezí 0 1. V případě ukazatelů s kladným směrem (tj. vyšší hodnota je lepší) byla hodnota 0 v normalizované stupnici přiřazena k minimální hodnotě v původní stupnici ukazatele a hodnota 1 v normalizované stupnici k maximální hodnotě ve stupnici ukazatele. U ukazatelů se záporným směrem se postupovalo opačně. Aby bylo možné provádět mezičasová srovnání hodnot indexu, byla minima a maxima pro normalizaci každého ukazatele zafixována a budou se pro normalizaci používat i v budoucích verzích indexu DESI. Strana 16

Tabulka 2 Situace v členských státech ohledně procesu udělování práv v pásmech, která byla v programu politiky rádiového spektra určena pro poskytování bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací Pásmo Dílčí pásmo Dostupné spektrum (MHz) 700 MHz 800 MHz 900 MHz 1 500 MHz 1 800 MHz 2,5 2,69 GHz 3,4 3,8 GHz 3,4 3,6 GHz 3,6 3,8 GHz 60 70 150 190 200 200 AT (alespoň Ž BE Ž BG Ž N (alespoň Ž CY N N CZ (alespoň DE DK (alespoň (alespoň / N / N EE (alespoň EL (alespoň N ES Ž FI (alespoň N FR (alespoň N HR N (alespoň N / N HU (alespoň N (alespoň IE Ž (alespoň IT (alespoň LT (alespoň (alespoň LU N N LV (alespoň MT N (alespoň N (alespoň NL (alespoň N PL PT (alespoň RO (alespoň (alespoň SE (alespoň SI (alespoň / N (alespoň / N Strana 17

SK ( / UK (alespoň ( / hotovo; proces udělování práv probíhá; N nedostatečná poptávka po více než polovině pásma; Ž žádný plán / žádné informace Strana 18