Závěrečná zpráva o provádění Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad v období

Závěrečná zpráva o provádění Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad 1

Obsah Manažerské shrnutí... 7 1. Identifikace operačního programu... 11 2. Přehled provádění operačního programu... 17 2.1 Dosažený pokrok a jeho analýza... 17 2.1.1 Informace o věcném pokroku operačního programu... 17 2.1.2 Informace o finančních údajích operačního programu... 20 2.1.3 Informace o rozpisu využití fondů... 23 2.1.4 Informace o pomoci podle cílových skupin... 25 2.1.5 Vrácená nebo znovu použitá pomoc... 31 2.1.6 Kvalitativní analýza... 31 2.2 Informace o souladu s právními předpisy Společenství... 45 2.3 Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění... 48 2.3.1 Zjištění z provedených auditů a ostatních externích kontrol... 48 2.3.2 Systémová nesrovnalost a udělení finanční korekce... 56 2.3.3 Globální akční plán... 59 2.3.4 Pozastavená administrace projektů... 60 2.4 Případné změny v souvislosti s prováděním operačního programu... 61 2.4.1 Vnější změny s dopadem na provádění operačního programu... 61 2.4.2 Změny v provádění operačního programu... 62 2.5 Případná podstatná změna v udržitelnosti operací... 69 2.6 Doplňkovost s jinými nástroji... 69 2.6.1 Naplňování synergií... 69 2.6.2 Využívání finančních nástrojů EU... 81 2.6.3 Integrované plány rozvoje měst... 81 2.7 Monitorování a vyhodnocení... 98 3. Provádění podle prioritních os... 103 3.1 Prioritní osa 1 Dostupnost center... 103 3.1.1 Dosažený pokrok a jeho analýza... 103 3.1.2 Závažné problémy prioritní osy 1, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění108 3.2 Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 110 3.2.1 Dosažený pokrok a jeho analýza... 110 3.2.2 Závažné problémy prioritní osy 2, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění116 3.3 Prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu... 117 3.3.1 Dosažený pokrok a jeho analýza... 117 3.3.2 Závažné problémy prioritní osy 3, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění122 2

3.4 Prioritní osa 4 Technická pomoc... 123 3.4.1 Dosažený pokrok a jeho analýza... 123 3.4.2 Závažné problémy prioritní osy 4, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění125 4. Programy ESF: Soudržnost a zaměření... 126 5. Programy ERDF/ Fond soudržnosti: Velké projekty... 126 6. Programy ERDF/ Fond soudržnosti: Projekty na ochranu životního prostředí s celkovými investičními náklady rovnými nebo vyššími než 25 milionů EUR a rovnými nebo nižšími než 50 milionů EUR... 126 7. Technická pomoc... 127 8. Informování a publicita... 130 9. Různé, výměna zkušeností a osvědčené postupy... 135 10. Přílohy... 137 Příloha č. 1: Souhrnná tabulka nesrovnalostí... 137 Příloha č. 2: Detailní popis provedených evaluací... 140 Příloha č. 3: Informace o rozpisu využití fondů... 160 Příloha č. 4: Seznam vlastních metodických pokynů... 165 SEZNAM OSTATNÍCH METODICKÝCH MATERIÁLŮ... 168 Seznam tabulek... 180 Seznam grafů... 182 3

Seznam zkratek AO MF ČR Auditní orgán Ministerstva financí České republiky AV Akademie věd CNC Computer Numerical Control CR Cestovní ruch CRR Centrum pro regionální rozvoj ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČNB Česká národní banka ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DG REGIO Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku DPH Daň z přidané hodnoty EFF European Fisheries Fund EHMK Evropské hlavní město kultury EK Evropská komise ERDF Evropský fond regionálního rozvoje ECB Evropská centrální banka ES Evropské společenství ESF Evropská sociální fond EU Evropská unie EÚD Evropský účetní dvůr EVVO Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta FO ÚRR JZ Finanční odbor Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad FS Fond soudržnosti FÚ Finanční úřad GVN Gymnázium Vítězslava Nováka HDP Hrubý domácí produkt HW Hardware CHKO Chráněná krajinná oblast ICT Informační a komunikační technologie IDS Integrovaný dopravní systém IOP Integrovaný operační program IPRM Integrovaný plán rozvoje města IS Informační systém ISŠ Integrovaná střední škola IT Informační technologie IVT Informační a výpočetní technika JETE Jaderná elektrárna Temelín JK Jihočeský kraj KÚ Krajský úřad KV Kontrolní výbor MD ČR Ministerstvo dopravy České republiky MHD Městská hromadná doprava MF ČR Ministerstvo financí České republiky MFTK Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu 2007-2013 MMR ČR Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky MO Metodické oznámení MP Metodický pokyn MSP Malé a střední podniky MŠ Mateřská škola MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV Monitorovací výbor 4

MZ MZoU MŽP NČI NKP NKÚ NOK NP NSRR NUTS OAČ ÚRR JZ OAP ÚRR JZ OM OMP ÚRR JZ OP OP OPD OPLZZ OPPI OPTP OP VaVpI OPVK OPŽP OŘ ÚRR JZ OSSZ OVS PAS PCO PČR PD PK PMDP PO PP PPK PPP PRV PS JMS PSN PV PwC RIP ROP ROP JZ ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Severozápad RPV RRRSJ ŘKS ŘKV Monitorovací zpráva Monitorovací zpráva o udržitelnosti Ministerstvo životního prostředí Národní číselník indikátorů Národní kulturní památka Nejvyšší kontrolní úřad Národní orgán pro koordinaci Navazující projekt Národní strategický referenční rámec Nomenklatura územních statistických jednotek Oddělení administrace žádostí Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad v Českých Budějovicích Oddělení administrace žádostí Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad v Plzni Operační manuál Oddělení monitoringu a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Oblast podpory Operační program Operační program Doprava Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Podnikání a inovace Operační program Technická pomoc Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Životní prostředí Odbor řízení programu Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Okresní správa sociálního zabezpečení Občanská vybavenost a služby Pověřený auditní subjekt Platební a certifikační orgán Policie České republiky Prováděcí dokument Plzeňský kraj Plzeňský městský dopravní podnik Prioritní osa Počáteční projekt Příručka pro kontrolora Public Private Partnership Program rozvoje venkova Pracovní skupina pro jednotný monitorovací systém Pracovní skupina pro nesrovnalosti Platební výměr PriceWaterhouse Coopers Regionální investiční podpora Regionální operační program Regionální operační program regionu soudržnosti Jihozápad Regionální operační program regionu soudržnosti Jihozápad Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad Roční problémové vyhodnocení Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad Řídicí a kontrolní systémy Řídicí a kontrolní výbor 5

ŘO SF EU SOŠ SOU SPŠ SPŠD SŠ SŠTO SŠZP SW SZeŠ SZŠ SŽoP ŠVP TGM TOP TP TŽK ÚOHS ÚČ ÚRR JZ ÚP ÚRR JZ ÚRR JZ VKZ VOŠ VOŠZ VOŠZMVS VRR VZ VZMR VZP ZČU ZMS ZMZ ZS ZŠ ZUŠ ZVZ ŽoP ŽP Řídicí orgán Strukturální fondy Evropské unie Střední odborná škola Střední odborné učiliště Střední průmyslová škola Střední průmyslová škola dopravní Střední škola Střední škola technická a obchodní Střední škola zemědělská a potravinářská Software Střední zemědělská škola Střední zdravotnická škola Souhrnná žádost o platbu Školní vzdělávací plán Tomáš Garrique Masaryk Tematický operační program Technická pomoc Tranzitní železniční koridor Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Územní odbor implementace Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad v Českých Budějovicích Územní odbor implementace Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad v Plzni Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Výroční kontrolní zpráva Vyšší odborná škola Vyšší odborná škola zdravotnická Vyšší odborná škola zdravotnická, managementu a veřejnoprávních studií Výbor Regionální rady Veřejná zakázka Veřejná zakázka malého rozsahu Všeobecná zdravotní pojišťovna Západočeská univerzita v Plzni Závazné metodické stanovisko Závěrečná monitorovací zpráva Zprostředkující subjekt Základní škola Základní umělecká škola Zákon o veřejných zakázkách Žádost o platbu Životní prostředí 6

Manažerské shrnutí operačního programu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad (dále jen ) se předkládá Evropské komisi (dále jen EK ) v souladu s čl. 67 odst. 1 Nařízení Rady (ES) 1083/2006 ze dne 11. července 2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj (dále jen ERDF ), Evropském sociálním fondu (dále jen ESF ) a Fondu soudržnosti (dále jen FS ) a o zrušení Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech. Byla zpracována Řídicím orgánem (dále jen ŘO ) ROP NUTS II Jihozápad. Návrh Závěrečné zprávy byl projednán a schválen Monitorovacím výborem (dále jen MV ) dne 25. listopadu 2016 a následně aktualizován ŘO ROP NUTS II Jihozápad v souladu s postupem schváleným ze strany MV. Cílem této zprávy je shrnutí základních informací o realizaci a pokroku za celé programové období 2007 2013. Struktura a obsah závěrečné zprávy odpovídá požadavkům definovaným v čl. 67, odst. 2 Obecného nařízení a v Příloze XVIII prováděcího nařízení komise (ES) č. 1828/2006 a požadavkům Národního orgánu pro koordinaci definovaným v Metodickém doporučení pro tvorbu Závěrečné zprávy o provádění operačního programu v období 2007-2013. Data pro tuto zprávu byla čerpána z informačního systému (dále jen IS ) MSC2007, případně z IS Monit7+, z vlastních zdrojů ŘO či z externě provedených analýz. Zdroj dat i referenční datum jsou uvedeny u jednotlivých tabulek a grafů. Co se týče referenčního data, tak údaje o indikátorech jsou k 1. 1. 2017, finanční údaje jsou k 8. 3. 2017 a všechny ostatní údaje v Závěrečné zprávě jsou vztaženy k 1. 2. 2017. Vzhledem ke způsobu výpočtu příspěvku Evropské unie (dále jen EU ) ve vztahu ke způsobilým veřejným výdajům jsou údaje o čerpání finančních prostředků v celé zprávě, není-li uvedeno jinak, uváděny ve struktuře celkové způsobilé veřejné výdaje (prostředky EU + národní způsobilé veřejné výdaje + soukromé výdaje). Identifikace operačního programu je jedním ze 7 ROPů, které jsou realizovány pro Cíl Konvergence dle Nařízení Rady (ES) 1083/2006 ze dne 11. července 2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech. byl schválen EK dne 3. 12. 2007. V programovém období 2007 2013 bylo provedeno celkem šest revizí a devět revizí Prováděcího dokumentu (dále jen PD ) ROP NUTS II Jihozápad. EK se zasílala ke schválení revize č. 4 ke dni 6. 6. 2011 (obsahovala dodatečné finanční prostředky realokované do z jiných operačních programů). Revize PD schvaloval MV. Prioritní osa 1 Dostupnost center Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí Prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu Prioritní osa 4 Technická pomoc 1.1. Modernizace regionální silniční sítě 1.2. Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu 1.3. Modernizace vozového parku veřejné dopravy 1.4. Rozvoj regionálních letišť 1.5. Rozvoj místních komunikací 2.1. Integrované projekty rozvojových center 2.2. Rozvojové projekty spádových center 2.3. Revitalizace částí měst a obcí 2.4. Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství 2.5. Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci 2.6. Rozvoj zdravotnické péče 3.1. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu 3.2. Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu 3.3. Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu 4.1. Podpora řídicích, implementačních a kontrolních úkolů Řídicího orgánu 4.2. Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu 7

8

Miliony EUR Tabulka 1: Alokace dle prioritních os Název prioritní osy Příspěvek z ERDF v EUR Podíl na celkovém příspěvku v % Národní zdroje v EUR Celkové zdroje v EUR Podíl na celkových zdrojích v % Dostupnost center 286 057 320 45 50 480 704 336 538 024 45 Stabilizace a rozvoj měst a obcí 205 076 012 32 36 189 885 241 265 897 32 Rozvoj cestovního ruchu 123 930 251 20 21 870 045 145 800 295 20 Technická pomoc 18 589 538 3 3 280 507 21 870 046 3 Celkem ROP NUTS II Jihozápad 633 653 121 100 111 821 141 745 474 262 100 Informace o absorpční kapacitě operačního programu Zdroj: PD, revize č. 9 k 29. 5. 2015 Absorpční kapacita byla značná. V programovém období 2007 2013 bylo vyhlášeno 35 kol výzev, do nichž bylo předloženo 3 430 žádostí o podporu. Finanční požadavky žadatelů v předložených žádostech o podporu dosáhly 1 854 623 289,61 EUR (ERDF, přepočteno kurzem 1 EUR = 27,022 Kč, únor 2017), respektive 2 294 850 142,58 EUR (veřejné prostředky celkem, přepočteno kurzem 1 EUR = 27,022 Kč, únor 2017). Nicméně alokace ROP NUTS II Jihozápad na programové období 2007 2013 byla 633 653 121 EUR (ERDF), respektive 745 474 262 EUR (veřejné prostředky celkem). Finanční požadavky žadatelů dosáhly téměř 300 % alokace programu. Jak ukazují tmavší sloupce grafu č. 1, nejvíce finančních prostředků bylo alokováno na dopravu. Objem prostředků alokovaných na územní rozvoj a cestovní ruch je přibližně obdobný. Největší převis finančních požadavků žadatelů nad disponibilní alokaci byl zaznamenán v prioritní ose (dále jen PO ) 2. Graf 1: Srovnání alokace a výše požadovaných finančních prostředků ve výzvách 700 600 500 400 300 200 100 0 Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017, součet Příspěvku Společenství a příspěvku ze státního rozpočtu v EUR, pro přepočet byl použit kurz Evropské centrální banky (dále jen ECB ) 1 EUR = 27,022 Kč (únor 2017) Pozn. ke grafu: Do grafu není zahrnuta oblast podpory (dále jen OP ) 2.1. Zde probíhaly kontinuální výzvy k předkládání Integrovaných plánů rozvoje měst (dále jen IPRM ) a dílčích projektů IPRM. Rámcové smlouvy o realizaci IPRM a, alokace na výzvy byly v eurech, zatímco Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace z, také Smlouvy, na realizaci dílčích projektů byly uzavírány v české měně a stejně tak byly dílčí projekty IPRM propláceny v české měně. Do grafu není zahrnuta ani prioritní osa 4, kde byla situace s měnou obdobná. 9

Informace o věcném pokroku operačního programu Cílové hodnoty indikátorů výstupu i výsledku byly až na dva dále uvedené indikátory splněny. Jedná se o indikátory 610 301 Počet upravených regionálních letišť a 630 100 Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem. O nenaplnění cílových hodnot těchto dvou indikátorů již byla EK informována ve Výročních zprávách o provádění ROP NUTS II Jihozápad. Cílová hodnota indikátoru 610 301 se nenaplnila proto, že EK zaslala ŘO ROP NUTS II Jihozápad nedoporučující stanovisko týkající se případné podpory projektu CZ.1.14/1.4.00/12.02347 Modernizace Jihočeského letiště České Budějovice, II. etapa. Žádost o podporu projektu tak byla žadatelem stažena. Cílová hodnota indikátoru 630 100 se nenaplnila proto, že 13 projektů, které byly schváleny k financování Výborem Regionální rady (dále jen VRR ) a jejichž realizace byla zahájena, nakonec nebyly dokončeny (rozhodnutím příjemce nebo byla Smlouva ukončena ze strany ŘO ROP NUTS II Jihozápad z důvodu závažných pochybení odhalených při realizaci projektů). Postoj EK k budování ubytovacích kapacit byl obdobný jako v případě regionálního letiště, a to s přihlédnutím k přínosu těchto projektů pro regionální rozvoj. Od roku 2012 tak ŘO i přes nenaplnění indikátoru 630 100 nevyhlašoval další výzvy k budování ubytovacích kapacit. Ani v jednom případě (610 301 ani 630 100) tak nemohl ŘO naplnění cílové hodnoty indikátoru nijak výrazně ovlivnit. Cílové hodnoty některých indikátorů byly překročeny. Počáteční stanovení cílových hodnot indikátorů vycházelo z odhadu předpokládaného vývoje, který se však postupně ukázal jako odlišný. Překročení cílových hodnot, mnohdy dokonce výrazné (např. nově vytvořená pracovní místa), je však způsobeno zejména nepředpokládanou velmi vysokou absorpční kapacitou v regionu NUTS II Jihozápad. Zájem žadatelů byl podstatně větší, než se očekávalo. Z finančních prostředků se realizovalo více výstupů, než byl původní předpoklad, který odrážely právě cílové hodnoty indikátorů. ŘO se rozhodl cílové hodnoty indikátorů upravit v polovině programového období tak, aby odrážely skutečný stav realizace programu. V průběhu programového období 2007 2013 byly cílové hodnoty indikátorů navýšeny také v souvislosti s dodatečnými finančními prostředky, realokovanými do z jiných operačních programů. Informace o finančním pokroku operačního programu Z alokace na programové období 2007 2013, která činí 745 474 262 EUR (veřejné prostředky celkem), bylo vyčerpáno 740 474 937,12 EUR z veřejných zdrojů, tedy 99,33 %. Pravidlo n+3/n+2 bylo za splněno a nedošlo k automatickému zrušení závazku. V rámci zálohových a průběžných plateb obdržel z EK 601 970 465 EUR, tj. 95 % alokace programu. Na konci programového období je předpokládán decommitment dle článku 89 Nařízení Rady (ES) 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o ERDF, ESF a FS a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 z důvodu nedočerpání alokace ROP NUTS II Jihozápad. Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění V průběhu programového období 2007 2013 byl ŘO kontrolován externími subjekty, jako je Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky (dále jen MMR ČR ), Ministerstvo financí České republiky (dále jen MF ČR ), Auditní orgán (dále jen AO ) MF ČR, Platební a certifikační orgán (dále jen PCO ) MF ČR, Krajský úřad Jihočeského a Plzeňského kraje (dále jen KÚ JK a KÚ PK ) či Nejvyšší kontrolní úřad (dále jen NKÚ ). Kontroly technické pomoci ROP NUTS II Jihozápad prováděl Audit ORTMAN. Kontroly ŘO prováděla i EK nebo Evropský účetní dvůr (dále jen EÚD ). Kontroly spojené s personální agendou Úřadu Regionální rady regionu NUTS II Jihozápad (dále jen ÚRR JZ ) prováděly Okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ ), Inspektorát práce či Všeobecná zdravotní pojišťovna (dále jen VZP ). Kontrolami byla odhalena pochybení, k nimž byla přijata adekvátní opatření. Systémová nesrovnalost, týkající se procesu hodnocení žádostí o podporu a výběru projektů ve 2., 3., 5. a 6. výzvě ROP NUTS II Jihozápad, byla odhalena v roce 2009. V letech 2010 a 2011 byla z tohoto důvodu pozastavena certifikace výdajů. Byla přijata celá řada nápravných opatření, z nichž jmenujme zejména udělenou korekci na projekty 2. a 3. výzvy, přehodnocení projektových žádostí předložených do 5. a 6. výzvy či související úpravy metodických dokumentů. 10

1. Identifikace operačního programu Operační program Dotčený cíl: Konvergence Dotčená způsobilá oblast: NUTS I: Česká republika CZ0 NUTS II: Jihozápad CZ03 Programové období: 2007 2013 Období, za nějž se Závěrečná zpráva podává: 2007 2016 Číslo programu: CZ 1.14 Název programu: Regionální operační program NUTS II Jihozápad Datum schválení Závěrečné zprávy Monitorovacím výborem: Jihočeský kraj Statistické ukazatele pro Jihočeský kraj (Český statistický úřad, dále jen ČSÚ ) Počet obyvatel (30. 9. 2015) 637 472 Rozloha kraje (v km 2 ) (31. 12. 2014) 10 056 Hustota obyvatelstva (počet obyvatel/km 2 ) (30. 9. 2015) 63,4 Podíl městského obyvatelstva (v %) (31. 12. 2014) 63,8 Počet obcí (31. 12. 2014) 623 Průměrná hrubá mzda (v Kč) (1. 3. čtvrtletí 2015) 23 407 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu 15 64 let (v %) (31. 1. 2016) 5,56 Obecná míra nezaměstnanosti (v %) (3. čtvrtletí 2015) 3,6 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 7 Regionální HDP (v mil. Kč, b. c.) (rok 2014) 218 981 Disponibilní důchod domácností na obyvatele (v Kč, b. c.) (rok 2014) 193 653 Počet ekonomických subjektů (31. 12. 2015) 162 106 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (1. 4. čtvrtletí 2015) 1 346 033 11

Jihočeský kraj je dlouhodobě vnímán především jako zemědělská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Až v průběhu minulého století se zde rozvinul průmysl se zaměřením na zpracovatelské činnosti. Není územím bohatým na suroviny, zejména zde chybí zdroje energetických surovin. Významným přírodním bohatstvím jsou právě rozsáhlé lesy. Na tvorbě HDP v ČR se kraj podílí 5,1 %, v přepočtu na 1 obyvatele dosahuje 84,9 % republikového průměru a je mezi kraji na 7. pozici. V registru ekonomických subjektů bylo zaregistrováno více než 160 tis. podniků, organizací a podnikatelů. V Jihočeském kraji se nachází významný energetický zdroj, jaderná elektrárna Temelín. Území kraje mělo vždy spíše charakter rekreační než průmyslově vyspělé oblasti. Snaha o zachování přírodního prostředí se odrazila ve zřízení Národního parku Šumava a četných chráněných krajinných oblastí. Celkem je chráněno 20 % území kraje. Vyskytuje se zde i celá řada významných městských památkových rezervací (např. Český Krumlov zapsaný v UNESCO) a historických památek (zámek Hluboká nad Vltavou, Červená Lhota, hrady Zvíkov a Landštejn). Významná je i lidová architektura, tzv. selské baroko (v Holašovicích). Přírodní prostředí s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek znamená značný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé ČR a v hojné míře i ze zahraničí. Jihočeský kraj má nejmenší hustotu zalidnění z celé ČR. Téměř 30 % obyvatel žije v okrese České Budějovice. Na území kraje se však nachází více měst střední velikosti a poměrně velké významnosti. Jsou jimi Tábor, Písek, Strakonice a Jindřichův Hradec. Nicméně 92 % obcí na území kraje má venkovský charakter (spadají do kategorie venkova). Nízká hustota zalidnění klade značné nároky na plánování dopravní infrastruktury a dopravní obslužnost kraje. Zvyšuje se intenzita i význam silniční dopravy, především s výstavbou dálnice D3 a rychlostních komunikací R3 a R4. Železniční doprava není natolik významná. Kraj má vzhledem ke svojí poloze významnou pozici z hlediska tranzitní dopravy. Velkým úkolem kraje je výstavba a dokončení obchvatů měst. Zájem má kraj i na rozvoji regionálního letiště v Plané u Českých Budějovic. Věková struktura obyvatel Jihočeského kraje je obdobná jako v celé ČR. Od demografické struktury se výrazněji odlišuje příhraniční okres Český Krumlov s pestřejším národnostním složením a mladší věkovou strukturou. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním činí 14,7 % z osob nad 15 let věku. Na území kraje se nachází 2 státní a 3 soukromé vysoké školy. Z hlediska rozvoje výzkumu, vývoje a inovací plní důležitou úlohu Akademie věd a další menší vědecká pracoviště na území Jihočeského kraje. Průměrná hrubá mzda dosáhla 23 407 Kč a za celorepublikovým průměrem zaostala o 10 %. Naopak podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu 15 64 let byl 5,56 % a kraj se tak zařadil na 3. příčku za Hlavní město Prahu a Plzeňský kraj. Podstatnou část kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce v oblasti dopravy, ve výrobní oblasti i v oblasti služeb spolu s rozvojem cestovního ruchu, která se v posledních letech čile rozvíjí. Plzeňský kraj Statistické ukazatele pro Plzeňský kraj (ČSÚ) Počet obyvatel (30. 9. 2015) 576 186 Rozloha kraje (v km 2 ) (31. 12. 2014) 7 561 Hustota obyvatelstva (počet obyvatel/km 2 ) (30. 9. 2015) 75,0 Podíl městského obyvatelstva (v %) (31. 12. 2014) 67,0 Počet obcí (31. 12. 2014) 501 Průměrná hrubá mzda (v Kč) (1. 3. čtvrtletí 2015) 24 945 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu 15 64 let (v %) (31. 1. 2016) 4,82 Obecná míra nezaměstnanosti (v %) (3. čtvrtletí 2015) 4,0 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 5 Regionální HDP (v mil. Kč, b. c.) (rok 2014) 220 471 12

Disponibilní důchod domácností na obyvatele (v Kč, b. c.) (rok 2014) 205 083 Počet ekonomických subjektů (31. 12. 2015) 143 478 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (1. 4. čtvrtletí 2015) 649 190 Plzeňský kraj má silně tranzitní charakter z hlediska dopravy. Díky poloze při hranicích se Spolkovou republikou Německo a přítomnosti dálnice D5, která je nejvýznamnější spojnicí Prahy právě s Německem, byl kraj velmi atraktivní pro investory (nejen ty zahraniční), což je hlavní příčina dobré ekonomické výkonnosti kraje. Na tvorbě HDP v ČR se kraj podílí 5,2 %, v přepočtu na 1 obyvatele se mezi kraji řadí na 3. pozici. V registru ekonomických subjektů bylo zaregistrováno 143 478 podniků, organizací a podnikatelů. V Plzeňském kraji se nachází významné průmyslové podniky, zejména Plzeňský Prazdroj a.s., Stock Plzeň a.s. a Škoda. Strojírenství je stěžejním odvětvím průmyslu. Zásoby nerostných surovin, které představují základní potenciál pro rozvoj zpracovatelského průmyslu, se soustřeďují zejména do vnitrozemí. Zemědělská půda pokrývá 50 % rozlohy kraje. Životní prostředí Plzeňského kraje lze z pohledu celé ČR hodnotit příznivě. K nejméně zatíženým oblastem patří horské partie Šumavy, Českého lesa či Brd, které rovněž představují gros cestovního ruchu. Naproti tomu Plzeň a její okolí mají silně narušené životní prostředí a z hlediska turismu zde převažuje kongresová turistika. Přírodní podmínky kraje jsou velice rozmanité, Plzeňský kraj je 3. nejřídčeji zalidněným krajem v ČR. Rozložení obyvatel v rámci kraje je velmi nerovnoměrné. Téměř 30 % obyvatel žije v Plzni. Na území kraje se však nachází vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním, chybí zde města střední velikosti. Město Plzeň se svými 169 033 obyvateli představuje silný protiklad k malým sídlům. Plzeňský kraj patří k územím se starším obyvatelstvem v rámci celé ČR. Řídká hustota zalidnění a vyšší věkový průměr klade vysoké nároky na rozvoj sociální či zdravotnické infrastruktury a dopravní obslužnost kraje. Počet obyvatel kraje nicméně roste. Podílem obyvatel s vysokoškolským vzděláním se Plzeňský kraj řadí na 4. místo v rámci ČR. Na území kraje se nachází 3 státní vysoké školy, nabídka vzdělávání z hlediska úrovně dosaženého vzdělání je zde komplexní. Ukazatele výzkumu a vývoje charakterizují Plzeňský kraj celkově jako průměrný. Takové hodnocení neodpovídá pozici kraje z hlediska jeho ekonomické výkonnosti. Průměrná hrubá mzda dosáhla 24 945 Kč a kraj se zařadil na 4. místo v rámci ČR. Naopak podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu 15 64 let byl 4,82 % a kraj byl druhý za Hlavním městem Prahou. Podstatnou část kraje tvoří státní hranice se Spolkovou republikou Německo, konkrétně s Bavorskem. Ke zmírňování sociálně ekonomických rozdílů přispívá přeshraniční spolupráce v rámci euroregionů. Tabulka 2: Výchozí souhrnná SWOT analýza regionu NUTS II Jihozápad Silné stránky Silná krajská centra jako póly růstu a konkurenceschopnosti Strategická a atraktivní poloha regionu na spojení východ-západ a sever-jih (2 multimodální koridory) Hustá silniční a rozsáhlá železniční síť Nadprůměrná ekonomická úroveň regionu ve srovnání s ostatními regiony ČR zejména díky významu regionálních center Plzně a Českých Budějovic Pozitivní vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu a přímých zahraničních investic Nadprůměrná vzdělanostní úroveň regionu v kontextu ČR Sídla dvou univerzit, soukromých vysokých škol; sídla a pracoviště dalších fakult univerzit a vysokých škol Slabé stránky Rozsáhlé periferní oblasti se zhoršenými životními podmínkami obyvatel Postupné zhoršování technického stavu dopravní infrastruktury Chybějící obchvaty sídel, vč. krajských měst Špatný stav železnic a jejich nerovnoměrné pokrytí regionu limitující jejich využití pro dopravní obslužnost Špatná vybavenost a kapacita regionálních letišť Nejvyšší podíl malých a venkovských obcí ze všech regionů ČR Nedostatek výzkumných kapacit a jejich minimální napojení na rozvoj inovačního podnikání Nevyhovující kvalita a úroveň základní i doplňkové turistické infrastruktury zejména pro rozvoj zimní turistické sezony 13

Síť zdravotnických zařízení a rozsah poskytovaných služeb ve zdravotnictví Zlepšení hospodaření zdravotnických zařízení ve vlastnictví krajských samospráv Dobré přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a bohatý kulturně-historický potenciál Tradice lázeňství Příležitosti Vybudování dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 v Jihočeském kraji s napojením do Horních Rakous Optimalizace sítě silnic II. a III. třídy Rozvoj jiných druhů dopravy než silniční Vnik národní sítě Výzkumných center na úrovni regionů jako základu pro další rozvoj inovací v regionu včetně hmotné infrastruktury (vědeckotechnických parků a inovačních center) Využití zanedbaných objektů a ploch (brownfields) Optimalizace vzdělávací soustavy Rozvoj nových forem výuky Propojení atraktivit regionu do turisticky zajímavé nabídky v širším územním a přeshraničním kontextu Posílení významu zimní sezony na celkovém rozvoji cestovního ruchu v regionu Vyšší využívání informačních a komunikačních technologií cestovního ruchu Nízká účast na celoživotním vzdělávání Zájem o studijní obory neodpovídající potřebám trhu práce Špatný stav objektů a zastaralé technické vybavení zdravotnických zařízení pro poskytování zdravotní péče Špatný stav a nedostatečná prezentace některých technických a kulturně-historických památek a atraktivit Sezónně nevyvážená nabídka cestovního ruchu Ohrožení Pomalá výstavba (resp. příprava) III. a IV. tranzitního železničního koridoru včetně prodloužení o úsek České Budějovice státní hranice (- Linz) Další zhoršení dostupnosti center z venkovského prostoru (práce, služby) Nepříznivý vývoj věkové skladby obyvatel Odchod významných zaměstnavatelů Možná ztráta komparativních výhod nižších výrobních nákladů Pokles kapacity a zhoršení struktury sociálních a zdravotních služeb Další zhoršení technického stavu školské, sociální a zdravotní infrastruktury Nesoulad mezi zájmy ochrany přírody a rozvojovými záměry Omezená konkurenceschopnost služeb v cestovním ruchu při neřešení modernizace infrastruktury a zvyšování kvality lidských zdrojů Nedokončení klíčových legislativních norem pro rozvoj cestovního ruchu (standardizace, rozdělení kompetencí, zvýšení příjmu obcí z CR) Zdroj:, revize č. 6 k 29. 5. 2015 Vyhodnocení dopadu implementace na region NUTS II Jihozápad i na cílové skupiny je uvedeno v kapitole 2.1.6 této Zprávy (dopad byl vyhodnocen po prioritních osách). jako jeden ze sedmi regionálních operačních programů v ČR určoval priority pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů (dále jen SF EU ) v programovém období 2007 2013 pro uvedený region soudržnosti Jihozápad tvořený Jihočeským krajem (dále jen JK ) a Plzeňským krajem (dále jen PK ). Byl realizován pro cíl Konvergence dle Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (dále jen obecné nařízení ). se prostřednictvím čtyř prioritních os, které se dále člení na 16 oblastí podpory, zaměřil na realizaci stanovených specifických cílů, kterými jsou zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu, včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podpora rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, příprava menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově, především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Globálním cílem bylo zvýšení 14

konkurenceschopnosti a atraktivity regionu soudržnosti Jihozápad v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života jeho obyvatel. Prioritní osy a oblasti podpory Prioritní osa 1 Dostupnost center Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí Prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu Prioritní osa 4 Technická pomoc 1.1. Modernizace regionální silniční sítě 1.2. Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu 1.3. Modernizace vozového parku veřejné dopravy 1.4. Rozvoj regionálních letišť 1.5. Rozvoj místních komunikací 2.1. Integrované projekty rozvojových center 2.2. Rozvojové projekty spádových center 2.3. Revitalizace částí měst a obcí 2.4. Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství 2.5. Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci 2.6. Rozvoj zdravotnické péče 3.1. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu 3.2. Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu 3.3. Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu 4.1. Podpora řídicích, implementačních a kontrolních úkolů Řídicího orgánu 4.2. Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu Rozdělení alokace dle prioritních os Celková výše alokace, vyčleněné pro, je rovna 633 653 121 EUR (ERDF), respektive 745 474 262 EUR (veřejné prostředky celkem). Rozdělení alokace na prioritní osy je uvedeno v tabulce č. 3. Nejvyšší podíl na celkové alokaci má prioritní osa 1 Dostupnost center, zaměřená na modernizace silnic II. a III. třídy a tříd nižších, infrastruktury veřejné dopravy apod. Tabulka 3: Alokace dle prioritních os v EUR Název prioritní osy Příspěvek z ERDF v EUR Podíl na celkovém příspěvku v % Národní zdroje v EUR Celkové zdroje v EUR Podíl na celkových zdrojích v % Dostupnost center 286 057 320 45 50 480 704 336 538 024 45 Stabilizace a rozvoj měst a obcí 205 076 012 32 36 189 885 241 265 897 32 Rozvoj cestovního ruchu 123 930 251 20 21 870 045 145 800 295 20 Technická pomoc 18 589 538 3 3 280 507 21 870 046 3 Celkem ROP NUTS II Jihozápad 633 653 121 100 111 821 141 745 474 262 100 Zdroj:, revize č. revize č. 6 k 29. 5. 2015, PD, revize č. 9 k 29. 5. 2015 Klíčovými programovými dokumenty, které určují priority pro čerpání ze strukturálních fondů v programovém období 2007 2013 a jimiž se řídí implementace programu a z nichž vychází veškeré další metodické a jiné dokumenty, jsou Programový dokument ROP NUTS II Jihozápad na období 2007 2013 a Prováděcí dokument na období 2007 2013. Oba tyto dokumenty určují strategii, stanovují rozdělení na prioritní osy a oblasti podpory a navazují na zastřešující strategické dokumenty, kterými jsou: Strategické obecné zásady společenství 2007 2013 vazba prioritních os a oblastí podpory na zásady Evropského společenství (dále jen ES ), kterými jsou Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující (rozšíření a zlepšení dopravní infrastruktury viz prioritní osa 1 Dostupnost center, zatraktivnění životních podmínek obyvatel viz prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí), Zlepšení znalostí a inovace pro růst (hmotné investice do infrastruktury a technologické rozvoje 15

dopravní infrastruktury viz prioritní osa 1 Dostupnost center, investice do regenerace a revitalizace částí obcí a měst ve spojení s rozvojem služeb viz prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí a 3 Rozvoj cestovního ruchu), Vytváření více a lepších pracovních míst (závazek naplňování stanovených indikátorů Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy a muže ); Národní strategický referenční rámec (dále jen NSRR ) globální cíl, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu, přímo navazuje na záměr trvalého zvyšování konkurenceschopnosti ČR, jenž je globálním cílem Národního strategického referenčního rámce, dále pak jednotlivé oblasti podpory úzce navazují na priority tohoto rámce; zároveň přispívá k vyváženému rozvoji regionů a snižování disparit, což je jedním z rámcových témat tohoto dokumentu, prostřednictvím rozvoje dopravní infrastruktury a revitalizace částí měst a obcí; Národní program reforem (Národní Lisabonský program) tento koordinuje kroky vedoucí ke stimulaci růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti ČR, což se odráží v rozdělení na prioritní osy ; Programy rozvoje Jihočeského a Plzeňského kraje - určují strategické cíle a rozvojové aktivity jednotlivých krajů ve formě konkrétních opatření a projektů, jež se dále promítají do rozdělení na prioritní osy a oblasti podpory ; Nařízení Rady (ES) 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o ERDF, ESF a FS a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999; Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o ERDF; Nařízení Komise (ES) č.1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článku 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu; Strategie Evropa 2020; Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů; Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole; a další právní předpisy EU a ČR. 16

2. Přehled provádění operačního programu 2.1 Dosažený pokrok a jeho analýza 2.1.1 Informace o věcném pokroku operačního programu Nejvhodnějším nástrojem posuzování účinnosti poskytnuté finanční podpory z ROP NUTS II Jihozápad je systém monitorovacích indikátorů. Jedná se o měřitelné/kvantifikovatelné výstupy, efekty poskytnuté podpory, které reflektují cíle programu. Prostřednictvím nich se měří výkon ROP NUTS II Jihozápad. Indikátory se dělí na projektové, jejichž gestorem je Řídicí orgán, a statistické, jejichž plnění je sledováno jinými orgány a institucemi (pokrok, na němž se podílí jiné subjekty než ŘO). Externí evaluační studie, které si nechal zpracovat ŘO a které se věnovaly indikátorové soustavě a jejichž cílem bylo vyhodnotit míru dosažení cílů programu 1, poukázaly na to, že indikátorová soustava je složena především z indikátorů výstupu a v minimální míře z indikátorů výsledku či dopadu, což činí řádné vyhodnocení dosažení globálního a specifických cílů velice obtížným. Indikátory výstupu totiž odrážejí pouze kvantitativní (počet km silnic, plocha revitalizovaných objektů), nikoliv kvalitativní (zlepšení dostupnosti služeb, dopravní dostupnosti a obslužnosti, zvýšení kvality služeb, zvýšení konkurenceschopnosti či atraktivity regionu) změny. Nutno však dodat, že indikátorová soustava ROP NUTS II Jihozápad byla sestavena a indikátory vybrány z Národního číselníku indikátorů (dále jen NČI ) tak, aby co možná nejvěrněji odpovídaly podporovaným aktivitám v rámci ROP NUTS II Jihozápad. V této kapitole ZZ najdeme všechny indikátory, které jsou stanoveny v programovém dokumentu ROP NUTS II Jihozápad, revize č. 6 k 29. 5. 2015, tj. všechny hlavní indikátory. Do níže uvedené tabulky jsou načteny indikátory navázané na projektech ve stavu P7 Výdaje projektu certifikovány a P8 Projekt finálně uzavřen. Jedná se tedy o skutečně realizované a realizačně dokončené výstupy, které byly navíc finančně podpořeny z. Nesledujeme zde věcný pokrok u projektů ve stavech N6 Projekt pozastaven, N7 Projekt nedokončen/stažen ani N8 Smlouva ukončena ze strany ŘO. U indikátorů typu Počet podpořených projektů je dosažená hodnota monitorována od stavu P5 Realizace projektu ukončena. Hodnoty indikátorů byly zafixovány k 1. 1. 2017. K tomuto datu již byly předloženy a schváleny všechny Závěrečné monitorovací zprávy (dále jen ZMZ ), s výjimkou projektů uvedených v kapitole 2.3.4 Pozastavená administrace projektů této Zprávy, což znamená finální načtení hodnot indikátorů, které se plní k datu ukončení realizace projektu. Naopak nejsou finálně načteny všechny hodnoty indikátorů, které se plní v době udržitelnosti projektu, Zpráva proto zahrnuje též predikce hodnot indikátorů, u nichž je v současné době předpoklad, že se naplní v průběhu udržitelnosti projektů po datu 1. 1. 2017. Předpokládané plnění hodnot indikátorů je predikováno na základě cílových hodnot (závazku příjemce), harmonogramu projektu a MZ. Indikátory nově vytvořených pracovních míst (společně s dalšími vedlejšími a doplňkovými indikátory, které nejsou uvedeny v této Zprávě) mohou příjemci naplnit do roka od ukončení projektu (s první monitorovací zprávou o zajištění udržitelnosti projektu, dále jen MZoU ). Je-li v tabulce uvedena zkratka N/A (není k dispozici), znamená to, že pro daný indikátor nemá ROP NUTS II Jihozápad stanoveny příslušné hodnoty. 1 Evaluace nastavení indikátorové soustavy, finančního a věcného pokroku, Evaluace efektů a přínosu pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji, Evaluace efektů a přínosu projektů spolufinancovaných z v programovém období 2007 2013 pro kvalitu dopravy v Jihočeském a Plzeňském kraji a Evaluace efektů a přínosu projektů spolufinancovaných z v programovém období 2007 2013 pro kvalitu životních podmínek obyvatel Jihočeského a Plzeňského kraje 17

Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru 510 100 Dopad 552 002 Dopad 520 101 Core 2 Kontext 520 102 Core 3 Kontext 211 200 Kontext 211 300 Kontext 211 100 Kontext 211 000 Kontext Tabulka 4: Přehled indikátorů Název indikátoru Počet podpořených projektů celkem Regionální hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele, EU 25 = 100 Měrná jednotka Počet projektů Počet procent Počet nově Počet vytvořených pracovních pracovních míst míst - muži pro muže Počet nově Počet vytvořených pracovních pracovních míst míst - ženy pro ženy Celkové měrné emise hlavních zneč. látek ze zdrojů REZZO 1-4 - NOx Celkové měrné emise hlavních zneč. látek ze zdrojů REZZ 1-4 - CO Celkové měrné emise hlavních zneč. látek ze zdrojů REZZO 1-4 - SO 2 Celkové měrné emise hlavních zneč. látek ze zdrojů REZZO 1-4 - tuhé částice Tisíce tun na kilometr čtvereční Tisíce tun na kilometr čtvereční Tisíce tun na kilometr čtvereční Tisíce tun na kilometr čtvereční Zdroj Hodnota 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Gestor operačního programu (OP) Český statistický úřad (ČSÚ) Gestor OP Gestor OP Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Ministerstvo životního prostředí (MŽP), ČSÚ MŽP, ČSÚ MŽP, ČSÚ Konec progr. období Cílová hodnota Celkem Dosažená 0,00 1,00 134,00 350,00 429,00 553,00 651,00 837,00 1 147,00 N/A 1 147,00 Výchozí 0,00 0,00 1,00 134,00 350,00 429,00 553,00 651,00 837,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 441,00 441,00 Dosažená 71,00 68,00 71,00 69,00 70,00 71,60 74,10 75,90 73,00 N/A 73,00 Výchozí 0,00 71,00 68,00 71,00 69,00 70,00 71,60 74,10 75,90 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,00 0,00 Dosažená 0,00 6,00 10,00 49,50 74,50 83,37 105,04 130,22 174,16 N/A 174,16 Výchozí 0,00 0,00 6,00 10,00 49,50 74,50 83,37 105,04 130,22 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 50,00 50,00 Dosažená 0,00 12,00 19,00 93,25 149,75 156,34 209,60 267,56 352,18 N/A 352,18 Výchozí 0,00 0,00 12,00 19,00 93,25 149,75 156,34 209,60 267,56 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 50,00 50,00 Dosažená 1,62 1,55 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A 0,00 Výchozí 0,00 1,62 1,55 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,00 0,00 Dosažená 3,03 3,03 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A 0,00 Výchozí 0,00 3,03 3,03 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,00 0,00 Dosažená 1,16 1,11 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A 0,00 Výchozí 0,00 1,16 1,11 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,00 0,00 Dosažená 0,58 0,74 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A 0,00 Výchozí 0,00 0,58 0,74 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,00 0,00 18

531 000 Kontext Počet obyvatel celkem Počet osob ČSÚ Dosažená 1 194 338,00 1 205 955,00 1 209 506,00 1 210 751,00 1 207 847,00 1 209 298,00 1 210 176,00 1 212 423,00 1 214 450,00 N/A 1 214 450,00 Výchozí 0,00 1 194 338,00 1 205 955,00 1 209 506,00 1 210 751,00 1 207 847,00 1 209 298,00 1 210 176,00 1 212 423,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,00 0,00 531 100 Kontext 552 100 Kontext 651 100 Výsledek 651 500 Výsledek 652 000 Výsledek 650 100 Core 29 Výstup Roční přírůstek stěhováním - migrační saldo Čistý disponibilní důchod na obyvatele v běžných cenách (střední stav) Plocha regener. a revital. objektů ve městech celkem Plocha regener. a revital. objektů ve venkovských oblastech celkem Plocha revital. nevyuž. nebo zaned. areálů (brownfields) celkem Plocha regenerovaného a revitaliz. území celkem Počet osob Korun českých Plocha v m 2 Plocha v m 2 Plocha v ha Plocha v km 2 ČSÚ ČSÚ Gestor OP Gestor OP Gestor OP Gestor OP Dosažená 8 672,00 10 209,00 2 438,00 302,00 1 137,00 1 535,00 1 659,00 2 325,00 2 806,00 N/A 2 806,00 Výchozí 0,00 8 672,00 10 209,00 2 438,00 302,00 1 137,00 1 535,00 1 659,00 2 325,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,00 0,00 Dosažená 178 080,00 190 983,00 192 756,00 190 096,00 191 915,00 194 478,00 194 628,00 199 071,00 191 630,00 N/A 191 630,00 Výchozí 0,00 178 080,00 190 983,00 192 756,00 190 096,00 191 915,00 194 478,00 194 628,00 199 071,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,00 0,00 Dosažená 0,00 668,50 5 785,00 74 710,22 107 896,72 111 256,57 162 175,77 165 683,77 207 292,91 N/A 207 292,91 Výchozí 0,00 0,00 668,50 5 785,00 74 710,22 107 896,72 111 256,57 162 175,77 165 683,77 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 110 000,00 110 000,00 Dosažená 0,00 1 342,47 5 280,46 16 324,86 24 271,96 32 459,86 38 365,47 39 951,97 47 679,32 N/A 47 679,32 Výchozí 0,00 0,00 1 342,47 5 280,46 16 324,86 24 271,96 32 459,86 38 365,47 39 951,97 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 33 000,00 33 000,00 Dosažená 0,00 0,00 3,17 5,73 7,51 7,91 9,63 9,51 14,24 N/A 14,24 Výchozí 0,00 0,00 0,00 3,17 5,73 7,51 7,91 9,63 9,51 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 10,00 10,00 Dosažená 0,00 0,00 0,05 0,12 0,17 0,24 0,29 0,3 0,38 N/A 0,38 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,05 0,12 0,17 0,24 0,29 0,30 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,15 0,15 520 513 Lisabon Výstup Míra zaměstnanosti v terciárním sektoru Počet procent ČSÚ Dosažená 51,10 51,80 54,10 53,60 52,00 53,20 53,20 53,40 52,80 N/A 52,8 Výchozí 0,00 51,10 51,80 54,10 53,60 52,00 53,20 53,20 53,40 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,00 0,00 Zdroj: MSC2007 k 1. 1. 2017, indikátor 650 100 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem je na národní úrovni sledován v hektarech, v Závěrečné zprávě je však vykazován v km 2 19

Na úrovni programu byly naplněny všechny cílové hodnoty hlavních monitorovacích ukazatelů (indikátorů) dopadu, výsledku a výstupu tak, jak byly stanoveny v programovém a prováděcím dokumentu na programové období 2007 2013 (pozn.: mezi indikátory prioritních os evidujeme takové, jejichž cílové hodnoty zůstaly nenaplněny, více podrobností je uvedeno v kapitolách 3.1.1.1 Informace o fyzickém pokroku prioritní osy 1 a 3.3.1.1 Informace o fyzickém pokroku prioritní osy 3 této Zprávy). Indikátory kontextu nemají stanoveny cílové hodnoty, vliv na tyto ukazatele je marginální (jde o celorepublikové ukazatele, jako jsou měrné emise znečisťujících látek, migrační saldo nebo čistý disponibilní důchod na obyvatele) a dotváří spíše celkový kontext v rámci ČR. Cílové hodnoty indikátorů 510 110 Počet podpořených projektů celkem, 520 101 Počet nově vytvořených pracovních míst pro muže, 520 102 Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy, 650 100 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem, 651 100 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem, 651 500 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem a 652 000 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem byly překročeny o více než 25 %. Důvodem je nepřesný odhad při jejich nastavování v letech 2006/2007, kdy bylo velice obtížné předvídat vývoj v ČR v následujících letech. Hospodářská krize, která zasáhla ČR v roce 2008 a v letech následujících, ještě posílila zájem žadatelů o poskytnutí finanční podpory z EU. Absorpční kapacita programu a regionu NUTS II Jihozápad se ukázala jako nesmírně vysoká, nicméně jí neodpovídaly alokované finanční prostředky do. Ty zdaleka nedostačovaly na podpoření všech kvalitně připravených a pro region potenciálně přínosných projektových záměrů. ŘO se v polovině programového období 2007 2013 rozhodl cílové hodnoty vybraných indikátorů zrevidovat. Změněny byly jednak cílové hodnoty těch indikátorů, které byly výrazně překročeny z důvodu vysoké absorpční kapacity (např. nově vytvořená pracovní místa v cestovním ruchu), respektive podstatně většího zájmu mezi žadateli, než se předpokládalo (aby reflektovaly skutečné plnění), a dále pak cílové hodnoty indikátorů, kterých se dotkl přísunu dodatečných finančních prostředků do PO 1 na základě čl. 17 Meziinstitucionální dohody a do PO 2 z OPTP (podrobnosti o dodatečných finančních prostředcích jsou uvedeny v kapitole 2.4.2.2 Dodatečné finanční prostředky a navýšení alokace této Zprávy). Doporučení navýšit cílové hodnoty indikátorů, u kterých se projevila velice vysoká absorpční kapacita, přinesla externí studie Evaluace nastavení indikátorové soustavy, finančního a věcného pokroku ROP NUTS II Jihozápad z roku 2010. Cílové hodnoty monitorovacích ukazatelů byly změněny v rámci revize ROP NUTS II Jihozápad č. 4 ke dni 6. 6. 2011, kterou schválila EK dne 21. 12. 2011 a MV ROP NUTS II Jihozápad dne 10. 2. 2012. Plnění indikátorů podpořil ŘO řízením výzev. V rámci 5., 11., 17., 23. a 29. výzvy byly vyhlášeny samostatné výzvy na vybrané aktivity OP 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu (viz tabulku výzev v prioritní ose 3). Hodnoty indikátorů 520 101 a 520 102 Počet nově vytvořených pracovních míst pro muže/ženy se ještě budou dále plnit v době udržitelnosti projektů. Predikci lze učinit dle závazku příjemců. Závazek příjemců u indikátoru 520 101 činí 176,63 pracovních míst (zbývá 2,47 pracovních míst) a u indikátoru 520 102 je to 364,70 pracovních míst (zbývá 12,52 pracovních míst) (údaje jsou platné k 1. 1. 2017). 2.1.2 Informace o finančních údajích operačního programu 2.1.2.1 Informace o finančním pokroku operačního programu Tabulka 5: Informace o finančním pokroku Název priority Finanční prostředky operačního programu celkem v EUR (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku Unie (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celková výše potvrzených způs. výdajů vynalož. příjemci v EUR Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů v EUR Míra plnění v % Prioritní osa 1 336 538 024,00 Veřejné 363 992 383,54 357 116 597,04 106,11 Prioritní osa 2 241 265 897,00 Veřejné 235 213 679,35 229 005 900,26 94,92 Prioritní osa 3 145 800 295,00 Veřejné 170 946 771,20 133 928 098,53 91,86 Prioritní osa 4 21 870 046,00 Veřejné 20 424 341,29 20 424 341,29 93,39 Celkový součet 745 474 262,00 Veřejné 790 577 175,38 740 474 937,12 99,33 20

Výdaje typu ESF v celkovém součtu, je-li program spolufinancován ERDF Výdaje typu ERDF v celkovém součtu, je-li program spolufinancován ESF Zdroj: MSC2007, výkaz výdajů k 8. 3. 2017 Výše potvrzených výdajů z veřejných zdrojů vynaložených příjemci činí 740 474 937,12 EUR a je rovna 99,33 % alokace na programové období 2007 2013. 2.1.2.2 Finanční plán operačního programu Tabulka 6: Finanční plán Prioritní osa/ oblast podpory Fond Příspěvek ERDF v EUR Veřejné prostředky celkem v EUR Podíl na celkové alokaci ROP NUTS II Jihozápad v % 1. Dostupnost center ERDF 286 057 320 336 538 024 45,14 1.1 Modernizace regionální silniční sítě ERDF 222 542 084 261 814 217 35,12 1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu ERDF 3 597 896 4 232 819 0,57 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy ERDF 20 742 585 24 403 041 3,27 1.4 Rozvoj regionálních letišť ERDF 570 482 671 155 0,09 1.5 Rozvoj místních komunikací ERDF 38 604 273 45 416 792 6,09 2. Stabilizace a rozvoj měst a obcí ERDF 205 076 012 241 265 897 32,36 2.1 Integrované projekty rozvojových center ERDF 40 822 878 48 026 916 6,44 2.2 Rozvojové projekty spádových center ERDF 34 770 500 40 906 471 5,49 2.3 Revitalizace částí měst a obcí ERDF 20 862 300 24 543 882 3,29 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství ERDF 36 453 897 42 886 938 5,75 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci ERDF 25 413 551 29 898 295 4,01 2.6 Rozvoj zdravotnické péče ERDF 46 752 886 55 003 395 7,38 3. Rozvoj cestovního ruchu ERDF 123 930 251 145 800 295 19,56 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu ERDF 85 572 571 100 673 613 13,50 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu ERDF 33 433 865 39 333 959 5,28 ERDF 4 923 815 5 792 723 0,78 4. Technická pomoc ERDF 18 589 538 21 870 046 2,93 4.1 Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu ERDF 17 571 630 20 672 507 2,77 ERDF 1 017 908 1 197 539 0,16 Celkem ERDF 633 653 121 745 474 262 100,00 Zdroj: Příspěvek ERDF v EUR, revize č. 6 k 29. 5. 2015, PD, revize č. 9 k 29. 5. 2015, veřejné prostředky celkem v EUR jsou dopočítány následovně: Příspěvek ERDF = 85 % alokace, veřejné prostředky celkem = 100 % alokace 21

Nejvyšší procento alokace připadá na PO 1 (45 %) a z ní zejména na OP 1.1, což odpovídá akutní potřebě modernizace silniční sítě a zároveň značné finanční poddimenzovanosti tohoto odvětví. Na PO 2 připadá 32 % alokace, ta je však poměrně rovnoměrně rozdělena mezi OP. Na PO 3 bylo vyčleněno 20 % alokace programu. V rámci PO 3 je zdaleka nejvýznamnější OP 3.1. A na PO 4 připadají 3 % alokace programu, z této prioritní osy jsou financovány projekty technické pomoci, sloužící k zajištění procesu implementace skrze fungování ŘO a souvisejících orgánů. 2.1.2.3 Celkové čerpání alokace prostředků EU v programovém období 2007 2013 Seznam zálohových a průběžných plateb Tabulka 7: Přehled plateb z EK v EUR Typ platby Datum přijetí platby na účtu PCO Částka v EUR (ERDF) Zálohová 19. 12. 2007 12 393 025,08 Zálohová 21. 4. 2008 18 589 537,62 Zálohová 5. 2. 2009 12 393 025,08 Zálohová 20. 4. 2009 12 393 025,08 Průběžná 18. 1. 2010 21 350 619,36 Průběžná 20. 12. 2011 178 009 700,75 Průběžná 7. 9. 2012 61 517 566,83 Průběžná 24. 10. 2012 20 539 574,15 Průběžná 20. 8. 2013 66 358 193,08 Průběžná 7. 4. 2014 31 046 462,88 Průběžná 18. 11. 2014 68 119 439,70 Průběžná 12. 3. 2015 24 289 232,37 Průběžná 16. 9. 2015 34 682 568,30 Průběžná 27. 12. 2016 40 288 494,67 Plnění pravidla n+3 (resp. n+2) a predikce plateb Tabulka 8: Přehled stavu čerpání v EUR (MSC2007 k 8. 3. 2017) Finanční plán - rok Celková alokace EU prostředků 2007-2013 - roční Celkem 601 970 464,95 n+3 / n+2 limity - souhrnné Předběžné platby z EK - roční Žádosti o průběžnou/ závěrečnou platbu předložené EK - roční Zálohy z EK + žádosti o platby z ČR - roční Zdroj: MSC2007 k 8. 3. 2017 Zálohy z EK + žádosti o platby - souhrnné Rozdíl mezi platbami a limity - souhrnné a b c d = b+c e f = e-a 2007 76 882 089 12 393 025 12 393 025 12 393 025 2008 80 663 814 18 589 538 18 589 538 30 982 563 2009 84 462 070 24 786 050 21 350 619 46 136 669 77 119 232 2010 88 437 939 2011 99 542 480 93 477 496 178 009 701 178 009 701 255 128 933 161 651 437 2012 99 816 348 190 753 247 82 057 141 82 057 141 337 186 074 146 432 827 2013 103 848 381 404 361 029 97 404 656 97 404 656 434 590 730 30 229 701 2014 516 991 058 92 408 672 92 408 672 526 999 402 10 008 344 Konec období 633 653 121 102 404 293 102 404 293 629 403 695-4 249 426 Celkem 633 653 121 633 653 121 55 768 613 573 635 082 629 403 695 629 403 695-4 249 426 V rámci zálohových a průběžných plateb obdržel z EK 601 970 465 EUR, tj. 95 % alokace programu. Na konci programového období je předpokládán decommitment dle článku 89 Nařízení Rady (ES) 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o ERDF, ESF a FS a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 z důvodu nedočerpání alokace. Pravidlo n+3/n+2 bylo za splněno v programovém období 2007 2013 vždy, 22

nedošlo tedy k automatickému zrušení závazku. A to i přesto, že v roce 2010 byl proces certifikace výdajů z pozastaven z důvodu zjištěné systémové nesrovnalosti. Jelikož byla v reakci na tuto odhalenou systémovou nesrovnalost přijata adekvátní opatření, certifikaci výdajů z bylo možné obnovit ke konci roku 2011. Dne 2. 12. 2011 byla do EK odeslána žádost o platbu na nejvyšší částku 178 009 700,75 EUR. Žádost byla EK schválena 20. 12. 2011. Do této částky tak byly započítány všechny projekty, které nebylo možné certifikovat v průběhu pozastavené certifikace výdajů z důvodu řešení systémové nesrovnalosti. Dle článku 83 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 byly prostředky uložené na zdrojovém účtu PCO, určeném pro příjem prostředků z rozpočtu EU, pravidelně úročeny ČNB první úroky připsala na konci prosince 2007 a poslední na konci března 2013. Tyto úroky se považují za národní zdroj prostředků a kompenzují tak prostředky vynaložené na národní spolufinancování příslušného programu. Úroky byly každoročně převáděny na příjmový účet kapitoly státního rozpočtu dle příslušného Řídicího orgánu, resp. na účet kapitoly MMR ČR v případě regionálních operačních programů. Takto převedené úroky kompenzovaly již vynaložené výdaje státního rozpočtu, a byly tak v souladu s čl. 83 využity na národní spolufinancování. Výše úroků vygenerovaných ze zálohových plateb činila 390 551,49 EUR. Úroky byly vygenerovány za období 31. 12. 2007 29. 3. 2013. Všechny úroky byly převedeny na účet předfinancující kapitoly MMR ČR. 2.1.2.4 Křížové financování Pro není relevantní. 2.1.3 Informace o rozpisu využití fondů Pomoc spolufinancovaná z fondů se zaměřuje na priority EU, které jsou definovány v Nařízení Komise (ES) č.1828/2006. Členský stát je povinen tyto priority v souladu s tímto Nařízením naplňovat. K tomu se přihlásil i ŘO. Každé z prioritních témat má přiřazenu výši alokace, což je uvedeno v a v PD. Výše alokace je indikativní. Žadatelé si prioritní téma svého projektu volili podle věcného zaměření projektu (jednu oblast podpory často pokrývalo více prioritních témat, v takovém případě nerozhodovala pouze oblast podpory, ale právě přesné věcné zaměření projektu). Proto se nepodařilo zcela vyčerpat indikativní alokaci určenou na některá prioritní témata, naopak indikativní alokace jiných prioritních témat byla výrazně překročena. Nejvyšší objemy výdajů k 1. 2. 2017 připadaly na prioritní témata 23 Regionální / místní komunikace (278 810 881,73 EUR), 61 Integrované projekty pro obnovu měst a venkova (72 048 710,84 EUR), 57 Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu (58 760 193,87 EUR), 75 Vzdělávací infrastruktura (43 202 922,09 EUR) a 76 Zdravotní infrastruktura (41 185 297,61 EUR). Naopak nulové výdaje se týkají prioritního tématu 16 Železnice. V rámci tohoto tématu jsou podporovány výdaje vynaložené na modernizaci infrastruktury pro železniční dopravu. Do ROP NUTS II Jihozápad však žádné takto orientované projekty předloženy nebyly. Z byly, co se týče oblasti železniční dopravy, podpořeny projekty modernizace vozového parku železniční dopravy. Namísto prioritního tématu 16 tak žadatelé předkládali projekty v rámci prioritního tématu 18 Mobilní majetek železnic. Objem vyčerpaných finančních prostředků v jednotlivých prioritních tématech se průběžně měnil (zvyšoval) v souvislosti s čerpáním a proplácením projektů. V Závěrečné zprávě je provedeno srovnání stavu k 1. 2. 2017 se stavem k 1. 1. 2015, k němuž je vztažena poslední Výroční zpráva o provádění v roce 2014 (Výroční zprávu o provádění ROP NUTS II Jihozápad v roce 2015 ŘO nevypracoval a nepředkládal ji ke schválení MV v souladu s Rozhodnutím Komise ze dne 30. 4. 2015, kterým se mění rozhodnutí C(2013) 1573 o schválení pokynů k uzavření operačních programů určených k čerpání pomoci z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti (2007 2013). 23

Ve sledovaném období však došlo také k poklesu vyčerpaných prostředků v některých prioritních tématech. Tato témata jsou zobrazena v tabulce č. 9 i s uvedením výše částky, o kterou se snížily výdaje ve sledovaném období od 1. 1. 2015 do 1. 2. 2017. Pokles výdajů na prioritní téma je způsoben uzavřením Dodatku ke Smlouvě o podmínkách poskytnutí dotace (příjemce předloží Oznámení o změně projektu, neboť přepokládá nižší výdaje na některou z částí projektu), nebo finanční opravou, kterou ŘO udělí příjemci z důvodu zjištěného pochybení v projektu. Tabulka 9: Pokles objemu výdajů v rámci prioritních témat ve sledovaném období Cíl Prioritní téma Forma financování Typ území Hospodářská činnost Zeměpisná poloha Částka v EUR CON 18 01 05 11 CZ031-12 424,48 CON 23 01 01 12 CZ031-6 787 697,18 CON 23 01 01 17 CZ032-3 970 271,06 CON 23 01 01 22 CZ031-646,07 CON 24 01 01 12 CZ031-91 941,81 CON 24 01 01 17 CZ031-295 754,99 CON 24 01 05 00 CZ031-387 357,65 CON 24 01 05 22 CZ031-3 404,38 CON 25 01 01 11 CZ031-81 776,92 CON 56 01 01 00 CZ031-24 799,21 CON 57 01 01 00 CZ031-160 199,11 CON 57 01 01 00 CZ032-207 847,74 CON 57 01 01 17 CZ032-477 714,03 CON 57 01 01 22 CZ031-219 349,44 CON 57 01 05 00 CZ031-571 501,43 CON 57 01 05 14 CZ031-278 145,61 CON 57 01 05 17 CZ031-218 154,09 CON 57 01 05 19 CZ031-33 020,65 CON 58 01 01 00 CZ031-33 760,72 CON 58 01 01 17 CZ031-27 451,26 CON 58 01 01 22 CZ031-169 499,23 CON 58 01 05 00 CZ032-12 936,46 CON 58 01 05 17 CZ032-2 821,89 CON 58 01 05 22 CZ031-147 980,28 CON 59 01 01 00 CZ031-156 225,60 CON 59 01 01 00 CZ032-142 615,60 CON 59 01 01 12 CZ031-70 820,41 CON 59 01 01 17 CZ031-119 908,87 CON 59 01 01 17 CZ032-86 059,77 CON 59 01 05 17 CZ031-40 515,76 CON 59 01 05 17 CZ032-52 198,37 CON 59 01 05 22 CZ032-144 704,82 CON 61 01 01 00 CZ032-3 037 601,38 CON 61 01 01 17 CZ031-2 037 660,48 CON 61 01 01 17 CZ032-754 390,63 24

CON 61 01 01 18 CZ031-136 873,45 CON 61 01 05 17 CZ032-118 237,26 CON 79 01 01 17 CZ032-217 191,15 CON 79 01 01 20 CZ031-923 340,97 CON 85 01 00 00 CZ031-431 134,05 CON 85 01 00 00 CZ032-282 902,92 CON 86 01 00 00 CZ031-214 324,40 Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017, pro přepočet byl použit kurz ECB, 1 EUR = 27,022 Kč (únor 2017) Nedočerpání alokace na dané prioritní téma můžeme vidět u prioritních témat v následující tabulce. Tabulka 10: Indikativní alokace a vyčerpané finanční prostředky na prioritní témata Kód prioritního tématu Indikativní alokace (v EUR) Vyčerpáno (v EUR) Vyčerpáno (v %) 16 - Želenice 286 043,00 EUR 0,00 EUR 0 % 18 Mobilní majetek železnic 7 720 855,00 EUR 11 628 781,26 EUR 151 % 23 Regionální / místní silnice 257 912 357,00 EUR 278 810 881,73 EUR 108 % 24 Cyklistické stezky 14 326 337,00 EUR 9 035 692,28 EUR 63 % 25 Městská doprava 19 522 113,00 EUR 10 187 360,09 EUR 52 % 28 Inteligentní dopravní systémy 551 490,00 EUR 1 769 063,03 EUR 321 % 29 - Letiště 570 482,00 EUR 560 905,46 EUR 98 % 52 Podpora čisté městské dopravy 7 610 556,00 EUR 6 244 855,83 EUR 82 % 56 Ochrana a rozvoj přírodního dědictví 16 854 514,00 EUR 939 658,42 EUR 6 % 57 Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu 36 931 215,00 EUR 58 760 193,87 EUR 159 % 58 Ochrana a zachování kulturního dědictví 32 221 865,00 EUR 31 718 593,71 EUR 98 % 59 Rozvoj kulturní infrastruktury 23 596 320,00 EUR 12 213 977,37 EUR 52 % 61 Integrované projekty pro obnovu měst a venkova 88 328 187,00 EUR 72 048 710,84 EUR 82 % 75 Vzdělávací infrastruktura 37 925 087,00 EUR 43 202 922,09 EUR 114 % 76 Zdravotnická infrastruktura 34 235 732,00 EUR 41 185 297,61 EUR 120 % 77 Infrastruktura péče o děti 12 143 615,00 EUR 7 949 922,46 EUR 65 % 79 Jiná sociální infrastruktura 24 226 815,00 EUR 16 957 098,48 EUR 70 % 81 Mechanismy lepšího vytváření, monitorování a hodnocení dobrých politik a programů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, budování 1 858 954,00 EUR 12 710,43 EUR 0,7 % kapacit pro provádění politik a programů 85 Příprava, provádění, monitorování a kontrola 7 435 815,00 EUR 13 154 361,87 EUR 177 % 86 Hodnocení a studie, informace a komunikace 9 294 769,00 EUR 3 032 353,15 EUR 33 % Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017, pro přepočet byl použit kurz ECB, 1 EUR = 27,022 Kč (únor 2017) Indikativní alokace prioritního tématu 29 Letiště a 58 Ochrana a zachování kulturního dědictví byly podle tabulky č. 10 vyčerpány z 98 %, důvodem je však směnný kurz CZK vůči EUR (ECB) z února 2017. Ve skutečnosti došlo k úplnému vyčerpání alokací na obě prioritní témata. 2.1.4 Informace o pomoci podle cílových skupin Území okresu Tachov je jedinou oblastí regionu NUTS II Jihozápad, která je součástí přílohy k Usnesení Vlády ze dne 22. února 2010 č. 141, o vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na roky 2010 2013, které mění Usnesení Vlády ze dne 17. května 2006 č. 560/2006, o Strategii regionálního rozvoje České republiky. Usnesení Vlády č. 141/2010 jednoznačně vymezilo strukturálně postižené regiony (okresy), hospodářsky slabé regiony (okresy) a regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností (okresy, obce s rozšířenou působností). Okres Tachov byl z důvodu zařazení mezi hospodářsky slabé regiony bodově zvýhodněn v rámci věcného hodnocení žádostí o podporu 25

v kritériu Specifika území (kritérium 3.3 pro OP 2.3 a 2.6, kritérium 3.4 pro OP 2.5 a kritérium 3.5 pro OP 2.2). Intervence z realizované v regionu NUTS II Jihozápad se zaměřovaly na následující cílové skupiny, které jsou dále rozděleny podle prioritních os. 26

Prioritní osa 1 Dostupnost center obyvatelé, návštěvníci, investoři, Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí obyvatelé, návštěvníci, investoři, žáci a studenti, senioři, zdravotně a mentálně postižení, sociálně vyloučené osoby, rodiče s dětmi, Prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu domácí a zahraniční návštěvníci a turisté, obyvatelé, podnikatelé ve službách cestovního ruchu a v doprovodných službách, profesní sdružení, obce a svazky obcí, Prioritní osa 4 Technická pomoc zaměstnanci RR JZ, členové VRR, členové MV, potenciální žadatelé o finanční podporu, příjemci finanční pomoci z. Rozlišujeme mezi pojmy cílová skupina a oprávněný příjemce. Oprávněnými příjemci finanční podpory z jsou: Prioritní osa 1 Dostupnost center kraje podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů; obce podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů; organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi podle 23 a dalších zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů; dobrovolné svazky obcí podle 46 a dalších zákona č. 128/2000 Sb., o obcích; provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách; dopravci ve veřejné linkové dopravě podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě; Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí kraje podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů; obce podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů; 27

organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi podle 23 a dalších zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů; statutární města Plzeň, České Budějovice; nestátní neziskové organizace podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů (občanská sdružení), zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (obecně prospěšné společnosti), zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) ve znění pozdějších předpisů (církevní právnické osoby) a zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) ve znění pozdějších předpisů (nadace); fyzické osoby; obchodní společnosti založené dle zákona 513/1991 Sb., Obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů; školy a školská zařízení zřizovaná nebo zakládaná kraji a obcemi podle 8 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a podle 23 a dalších zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů; církevní školy a školská zařízení, soukromé školy a školská zařízení, školské právnické osoby, podle 8 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a podle zvláštních právních předpisů; poskytovatelé sociálních služeb uvedení v registru podle zákona č. 108/2006 Sb., jejichž zřizovatelem není stát; nestátní zdravotnická zařízení podle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, tj. fyzické, právnické, příp. fyzické osoby s odborným zástupcem; Prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu kraje podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů; obce podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů; organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi podle 23 a dalších zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů; dobrovolné svazky obcí podle 46 a dalších zákona č. 128/2000 Sb., o obcích; nestátní neziskové organizace podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů (občanská sdružení), zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (obecně prospěšné společnosti), zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) ve znění pozdějších předpisů (církevní právnické osoby) a zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) ve znění pozdějších předpisů (nadace); malé a střední podniky podle definice Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u státní podpory malého a středního podnikání, pouze subjekty podnikající minimálně 2 roky; zájmová sdružení právnických osob podle 20 f až 20 zákona č. 40/164, Občanský zákoník; Hospodářská komora ČR a její složky podle 3 zákona č.301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ve znění pozdějších předpisů; 28

29

Prioritní osa 4 Technická pomoc Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad (Řídicí orgán ). Kompletní jmenný seznam příjemců je k dispozici na webových stránkách www.rr-jihozapad.cz. Následující tabulka a s ní související graf ukazují počet a poměr projektů, realizovaných jednotlivými typy příjemců. Tabulka 11: Počet dokončených projektů podle typu příjemce Typ příjemce Počet dokončených projektů % z celkového počtu projektů Obec 614 53,53 % Organizace založená nebo zřízená krajem 204 17,79 % Soukromá firma 134 11,68 % Nestátní nezisková organizace 79 6,89 % Organizace založená nebo zřízená obcí 48 4,18 % Kraj 46 4,01 % Regionální rada 18 1,57 % Veřejný příjemce 3 0,26 % Sdružení obcí 1 0,09 % Celkem 1 147 100 % Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 Pozn.: Mezi dokončené projekty nejsou zařazeny 3 projekty ve stavu N6 Projekt pozastaven. Graf 2: Procento dokončených projektů podle typu příjemce Organizace založená nebo zřízená obcí 4,18% Kraj 4,01% Regionální rada 1,57% Veřejný příjemce 0,26% Nestátní nezisková organizace 6,89% Sdružení obcí 0,09% Soukromá firma 11,68% Obec 53,53% Organizace založená nebo zřízená krajem 17,79% Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 30

2.1.5 Vrácená nebo znovu použitá pomoc K vrácení finančních prostředků ze strany příjemce dochází průběžně v rámci celého období a většina případů se týká nesrovnalostí, ostatní vratky nepodléhající procesu nesrovnalostí dosahují relativně malého objemu. Vrácené finanční prostředky za podíl EU jsou odváděny na univerzální účet PCO. Celkový objem vrácené pomoci v souvislosti s jednotlivými a systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u operací a operačního programu a vratek bez nesrovnalostí činí dle ŘO 13 153 753,29 EUR včetně vratek vymožených formou zápočtů k 31. 12. 2016. Vratky vybrané do 30. 4. 2016 byly zapojovány zpět do programu. Tento termín byl mezní pro možnost znovuzapojení prostředků zpět do programu stanovený Rozhodnutím o poskytnutí dotace na rok 2016, které bylo vydané MMR ČR dle 14 zákona č. 218/2000 Sb. Celkový objem vybraných vratek zapojených zpět do programu byl 13 020 309,88 EUR. Vratky vybrané po 30. 4. 2016 byly odeslány na univerzální účet PCO. Do znovu použité pomoci se započítávají všechny provedené finanční opravy, ne pouze prostředky uhrazené příjemcem, tj. vratky. Finanční opravy byly na základě provedené analýzy disponibilní alokace zapojeny do nově vyhlášených výzev a v pozdější fázi realizace programu byly nejprve nabídnuty náhradním projektům, zbývající část pak alokována do nové výzvy. Dle sestavy 188/SFB ze systému MSC2007 činí celkový objem finančních oprav 39 447 137,97 EUR k 8. 3. 2017. Došlo také k provedení finanční opravy v souvislosti se systémovou nesrovnalostí. Popis systémové nesrovnalosti i udělená finanční oprava a její splátky jsou popsány v kapitole 2.3.2 této Zprávy. Do disponibilní alokace byly zahrnovány nejen prostředky z finančních oprav, ale také dosud nevyčerpané prostředky příjemci, krácení dotací a přesuny alokací z jiných oblastí podpory (tzv. přealokace). Téměř ve všech oblastech podpory byly schváleny seznamy náhradních projektů, které dle Operačního manuálu (dále jen OM ) musel ÚRR JZ nejdříve oslovit a nabídnout jim dotaci z disponibilních prostředků, než mohl vyhlásit nové výzvy. Seznam náhradních projektů byl schvalován VRR v případě dostatečné absorpční kapacity. 2.1.6 Kvalitativní analýza 2.1.6.1 Reálný pokrok operačního programu Finanční plnění V programovém období 2007 2013 byly realizovány výdaje ve výši 740 474 937,12 EUR (veřejné prostředky celkem), což je 99,33 % alokace programu. Co se týče finančního čerpání v PO 1, byly realizovány výdaje ve výši 357 116 597,04 EUR (veřejné prostředky celkem), což je 106,11 % alokace prioritní osy na programové období 2007 2013 (umožněno v rámci pravidla flexibility). Pokud jde o PO 2, byly realizovány výdaje ve výši 229 005 900,26 EUR (veřejné prostředky celkem), což je 94,92 % alokace prioritní osy na programové období 2007 2013. V PO 3 bylo finanční čerpání následující. Byly realizovány výdaje ve výši 133 928 098,53 EUR (veřejné prostředky celkem), což je 91,86 % alokace prioritní osy na programové období 2007 2013. V PO 4 byly realizovány výdaje ve výši 20 424 341,29 EUR (veřejné prostředky celkem), což je 93,39 % alokace prioritní osy na programové období 2007 2013. Tabulka 12: Finanční čerpání (MSC2007 k 8. 3. 2017, veřejné prostředky celkem v EUR) Prioritní osy/program Alokace 2007 2013 v EUR (veřejné prostředky celkem) Výdaje dle výkazu výdajů v EUR (veřejné prostředky celkem) Prioritní osa 1 336 538 024,00 357 116 597,04 Prioritní osa 2 241 265 897,00 229 005 900,26 Prioritní osa 3 145 800 295,00 133 928 098,53 Prioritní osa 4 21 870 046,00 20 424 341,29 745 474 262,00 740 474 937,12 31

Miliony EUR Graf 3: Finanční čerpání v jednotlivých prioritních osách 400,00 350,00 300,00 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4 Zdroj: MSC2007 k 8. 3. 2017, veřejné prostředky celkem v EUR Pozn.: první sloupec alokace prioritní osy v EUR, druhý sloupec výdaje dle výkazu výdajů v EUR Věcné plnění a dosažení cílů Pro snadnější vyhodnocení míry splnění cílů byly cíle programu kvantifikovány a promítnuty do monitorovacích indikátorů. Jak ukazují kapitoly 2.1.1, 3.1.1.1, 3.2.1.1, 3.3.1.1 a 3.4.1.1 tohoto dokumentu, cílových hodnot indikátorů bylo v drtivé většině dosaženo. Cíle programu se tak podařilo splnit. Jedinými dvěma oblastmi, v nichž nedošlo k úplnému naplnění původních záměrů, je rozvoj regionálního letiště a vybudování dostatečné kapacity lůžek v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu. Vedle splnění kvantifikovaných cílů programu lze však rovněž vyhodnotit přínos projektů podpořených z pro region NUTS II Jihozápad a jeho obyvatele. Nejprve se věnujme oblasti dopravy. Nejvíce relevantní byly vzhledem k cílům ROP NUTS II Jihozápad aktivity podpořené v OP 1.1. Díky dotacím z byly zmodernizovány nejproblematičtější úseky silniční sítě II. a III. třídy, stanovené krajskými koncepcemi optimalizace dopravní sítě. V OP 1.2 byly podpořeny až na výjimky spíše dílčí intervence (modernizace zastávek, nádraží) směřující ke zvýšení komfortu cestujících veřejnou dopravou, naopak povětšinou chyběly ucelené projekty, které by přispěly ke zlepšení dopravní obslužnosti území regionu NUTS II Jihozápad (zejména integrované dopravní systémy, odstavná parkoviště, apod.). Toto je možno vnímat jako velkou výzvu kohezní politiky do budoucna (podpora ucelených, integrovaných přístupem koncipovaných projektů). Intervence podpořené v OP 1.3 přispěly ke zlepšení dopravní obslužnosti regionu a ke zvýšení komfortu pro cestující veřejnou dopravou, byly tak pro region velmi přínosné. Projekty realizované v OP 1.5 přispěly k naplnění cílů méně. Projekty, v jejichž rámci došlo k napojení nových rozvojových ploch v obcích či ke zvýšení bezpečnosti dopravy na frekventovaných místech, naplnily cíle. Ostatní projekty směřovaly ke zlepšení fyzického prostředí obcí, zlepšení technického stavu a fyzického vzhledu místních komunikací a řešení problému na místní úrovni. Nicméně pro obce, které mají omezené rozpočty, byla tato forma podpory zásadní a rozhodující měrou přispěla ke zlepšení jejich fyzického vzhledu a technického stavu infrastruktury. Druhou hodnocenou oblastí je územní rozvoj, modernizace infrastruktury určené pro vzdělávání, sociální služby a zdravotnictví. V OP 2.1 byl z hlediska efektu a přínosu pro město a region lépe vnímán IPRM Českých Budějovic než IPRM Plzně. IPRM Českých Budějovic přispěl k významné revitalizaci a oživení vybraných oblastí ve městě, IPRM Plzně splnil své cíle oživení města v menší míře, zejména proto, že nebyly realizovány všechny významné dílčí projekty IPRM Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 (důvody nerealizace projektů jsou uvedeny v kapitole 2.6.3 Integrované plány rozvoje měst této Zprávy). Projekty podpořené v OP 2.2 a 2.3 se méně zaměřovaly na komplexnější aktivity a více na prostou obnovu daného území, tj. na následné oživení a hojnější využití daného území. Orientovaly se především na obnovu fyzického vzhledu vytyčených 32

prostranství, čímž se však přesto významným způsobem zasadily o zlepšení životních podmínek obyvatel území regionu (alespoň co se týče fyzického vzhledu měst a obcí). Podpořené projekty aplikovaly nedostatečně selektivní přístup (selektivnost se projevila pouze ve velikosti obce od 500 do 4 999 obyvatel OP 2.3, a od 5 000 do 49 999 obyvatel OP 2.2, z však byly podpořeny stejné aktivity v menších i větších obcích). To znamená, že projekty nezohledňovaly odlišné potřeby jednotlivých území. U daných intervencí se nerozlišovalo, zda mají významný dopad spíše v rozvojových centrech, nebo naopak v periferních oblastech. Např. rekonstrukce sportovního hřiště či kulturního domu může zásadním způsobem změnit atraktivitu malé obce v periferní oblasti (rozšíření možností pro volnočasové vyžití obyvatel, oživení obce), v rozvojovém centru je však její dopad výrazně menší a zásadním způsobem nezmění život v obci. Řešením mohlo být nastavení a zacílení výzev a či více selektivní přístup v rámci výběrových kritérií. Toto by mělo být více zohledněno v systému vyhlašování výzev a výběru projektů v budoucnu příslušnými řídicími orgány operačních programů. V OP 2.4 byl výsledný efekt na kvalitu vzdělávací infrastruktury snížen velkou rozdrobeností podpořených projektů a realizovaných aktivit, čemuž však příliš nelze zabránit, neboť je to způsobeno velkým počtem podpořených vzdělávacích zařízení (které nedisponují dostatečnými finančními prostředky na řádnou modernizaci). Největším přínosem byly projekty realizované v OP 2.5 a 2.6. Byla podpořena zařízení a služby rovnoměrně v celém regionu, čímž byla zajištěna jejich dostupnost a potřebná kvalita. Třetí oblastí je cestovní ruch. Oba kraje regionu NUTS II Jihozápad poskytují širokou nabídku atraktivit pro domácí i zahraniční hosty, slabou stránkou cestovního ruchu v regionu NUTS II Jihozápad je vysoká míra sezónnosti (nedostatečná nabídka v zimních měsících). Cestovní ruch byl do značné míry ovlivněn ekonomickou krizí (jak celorepublikově, tak v regionu NUTS II Jihozápad), což se projevilo zvýšením počtu hostů, kteří ale v regionu trávili méně času. Taktéž podíl zahraničních návštěvníků mírně poklesl. ŘO však z důvodu regionálního zaměření programu nebyl schopen tomuto negativnímu jevu zabránit. Podpořené projekty lze naopak vnímat tak, že podpořily rozvoj cestovního ruchu v regionu a zasadily se o přilákání nových turistů díky vybudování moderní infrastruktury či přísunu investic do opravy historických památek. Územní koncentrace i věcné zaměření realizovaných projektů podpořených z kopíruje potenciál cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji: nejvíce finančních prostředků na rozvoj cestovního ruchu putovalo do území s nejvyšší atraktivitou pro turismus (okolí přehrady Lipno, Šumava), dotace z tak byly významným přínosem pro tyto oblasti a umožnily jejich další rozvoj v sektoru cestovního ruchu. Podařilo se rozšířit nabídku lokálních turistických atraktivit i zatraktivnit existující lokální turistické cíle, finanční prostředky z přispěly k zachování a obnově kulturního a historického dědictví a využití jeho potenciálu pro cestovní ruch. A v neposlední řadě se ve vybraných oblastech regionu NUTS II Jihozápad podařilo stimulovat ekonomickou aktivitu. V Plzeňském kraji uspělo nejvíce projektů zaměřených na rozvoj sportovně-rekreační vybavenosti, muzeí a zařízení kulturní vybavenosti, která mají právě v Plzeňském kraji velký turistický potenciál, v Jihočeském kraji pak na rozvoj ubytovacích kapacit. Tato studie taktéž zjistila, že některé typy aktivit by byly realizovány i bez podpory z ROP NUTS II Jihozápad. Žadatel musel prokázat veřejný přínos projektu při zpracování projektové žádosti a bylo to předmětem jejího hodnocení. Z výstupů projektů realizovaných s podporou ROP NUTS II Jihozápad těží v mnohých případech také místní obyvatelé, kteří nepatří mezi cílové skupiny PO 3 (tedy projektů zaměřených na modernizace zařízení a služeb občanské vybavenosti, nikoliv cestovního ruchu). Jedná se o přidružený efekt, který nelze zcela vyloučit, naopak zvyšuje využitelnost projektů v mimosezónním období. Statistika vyřazování projektů Tabulka 13: Statistika úspěšnosti projektů v jednotlivých kolech výzev Výzva Předložené žádosti Neúspěšné projekty Úspěšné projekty Počet % Počet % Počet % 1 14 100 % 1 7 % 13 93 % 2 602 100 % 440 73 % 162 27 % 3 719 100 % 565 79 % 154 21 % 4 17 100 % 3 18 % 14 82 % 5 670 100 % 512 76 % 158 24 % 33

6 141 100 % 112 79 % 29 21 % 7 4 100 % 0 0 % 4 100 % 8 11 100 % 1 9 % 10 91 % 9 3 100 % 1 33 % 2 67 % 10 9 100 % 0 0 % 9 100 % 11 167 100 % 137 82 % 30 18 % 12 1 100 % 1 100 % 0 0 % 13 153 100% 126 82 % 27 18 % 14 4 100 % 0 0 % 4 100 % 15 13 100 % 6 46 % 7 54 % 16 4 100 % 0 0 % 4 100 % 17 32 100 % 16 50 % 16 50 % 18 3 100 % 1 33 % 2 67 % 19 34 100 % 5 15 % 29 85 % 20 12 100 % 2 17 % 10 83 % 21 9 100 % 0 0 % 9 100 % 22 10 100 % 1 10 % 9 90 % 23 101 100 % 41 41 % 60 59 % 24 6 100 % 2 33 % 4 67 % 25 42 100 % 19 45 % 23 55 % 26 57 100 % 13 23 % 44 77 % 27 60 100 % 31 52 % 29 48 % 28 10 100 % 1 10 % 9 90 % 29 61 100 % 15 25 % 46 75 % 30 9 100 % 0 0 % 9 100 % 31 179 100 % 110 61 % 69 39 % 32 7 100 % 0 0 % 7 100 % 33 14 100 % 0 0 % 14 100 % 34 119 100 % 22 18 % 97 82 % 35 133 100 % 99 74 % 34 26 % Celkem 3 430 100 % 2 283 67 % 1 147 33 % Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 Pozn.: Projekty ve stavu N6 Projekt pozastaven, N7 Projekt nedokončen a N8 Smlouva ukončena ze strany ŘO jsou zařazeny mezi neúspěšné projekty. V programovém období 2007 2013 bylo vyhlášeno celkem 35 kol výzev. Podpořeno bylo 33 % ze všech přijatých žádostí o podporu. Nicméně mezi jednotlivými výzvami byly výrazné rozdíly. Nejmenší úspěšnost projektů jsme zaznamenali ve 2., 3., 5. a 6. kole výzev, které byly vyhlášeny na většinu oblastí podpory. Naopak nejvyšší procento úspěšnosti bylo v 7., 10., 14., 21. či 30. výzvě, které byly vždy vyhlášeny pouze pro jedinou oblast podpory. Vysoký podíl neúspěšných projektů (67 %) byl dán především omezenou výší disponibilní alokace na výzvu, což ukazuje následující tabulka a graf. Dvacet pět procent neúspěšných projektů bylo vyřazeno při hodnocení žádostí o podporu. Naopak 70 % neúspěšných projektů nebylo podpořeno z důvodu omezené disponibilní alokace. U pouhého 1 % projektů nebyla uzavřena Smlouva o podmínkách poskytnutí dotace z důvodu nesplnění podmínek. Nejčastějším důvodem neuzavření Smlouvy bylo nedoložení povinných příloh před podpisem Smlouvy, zejména platného stavebního povolení či dokladu o 34

Počet neúspěšných projektů finančním krytí projektu. Tři procenta projektů byla stažena žadateli před uzavřením Smlouvy. Ke stažení žádosti o podporu žadatelem docházelo nejčastěji z důvodu nedostatku finančních prostředků na předfinancování projektu či z důvodu podcenění jiných rizik souvisejících s realizací projektu (např. harmonogramu realizace projektu). Jedno procento projektů nebylo z různých důvodů dokončeno. Nejčastějším důvodem bylo podcenění finanční a investiční náročnosti realizace projektového záměru (žadatel, resp. příjemce byl povinen opatřit si prostředky na předfinancování projektu, dotace mu byla proplacena ex-post). V několika případech nebylo možné dodržet harmonogram prací, případně byly v projektech nalezeny závažné nedostatky a Smlouvu ukončil ŘO. Tabulka 14: Neúspěšné projekty Projekty Projekty vyřazené při hodnocení Nepodpořené projekty Neuzavřena Smlouva Žádost stažena žadatelem Nedokončené projekty Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Celkem 580 25 % 1576 70 % 29 1 % 65 3 % 33 1 % Graf 4: Neúspěšné projekty 1576 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 580 Projekty vyřazené při hodnocení Nepodpořené projekty Neuzavřena Smlouva 29 65 33 Žádost stažena žadatelem Nedokončené projekty Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 ŘO zpracoval interní analýzu Vyhodnocení nejčastějších důvodů vyřazení žádosti o podporu. Nejvíce projektů bylo vyřazeno při hodnocení přijatelnosti. Chybu v žádosti o podporu již nebylo možné opravit a žádost tak byla definitivně vyřazena. Nejproblematičtějšími kritérii hodnocení přijatelnosti byla ta týkající se výše a struktury způsobilých výdajů projektu, splnění minimální či maximální výše dotace na projekt, soulad projektu s oprávněnými aktivitami, soulad s legislativou ČR a EU, problémy činilo i správné stanovení indikátoru či zahájení fyzické realizace projektu. Při hodnocení formálních náležitostí byl naopak žadatel vyzván k opravě chyby. Největším problémem byly přílohy projektové žádosti a jejich dodání v požadovaném počtu, formě a včas. Nejproblematičtějšími přílohami byla stavební povolení s nabytím právní moci a územní rozhodnutí. Při věcném hodnocení již hovoříme o neúspěšných (nepodpořených) projektech. Podpořeny byly projekty, které dosáhly eliminační bodové hranice stanovené pro danou výzvu, a na které vystačily finanční prostředky alokované v rámci dané výzvy. Určitá kritéria byla žadatelem neovlivnitelná, jiná ovlivnitelná, např. kvalita zpracování studie proveditelnosti, zapojení partnera do projektu, apod. Tabulka 15: Projekty vyřazené při hodnocení žádostí o podporu Fáze hodnocení Hodnocení formálních náležitostí Hodnocení přijatelnosti Projekt nedosáhl minimální bodové hranice (věcné hodnocení) Počet % Počet % Počet % Počet vyřazených projektů 148 26% 296 51% 136 23% Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 35

Počet vyřazených projektů Graf 5: Podíl projektů vyřazených v jednotlivých fázích hodnocení žádostí o podporu 51 % 300 250 200 26 % 23 % 150 100 50 0 Hodnocení formálních náležitostí Hodnocení přijatelnosti Projekt nedosáhl minimální bodové hranice 2.1.6.2 Informace o fázovaných projektech nemá žádné fázované projekty. 2.1.6.3 Informace o nefungujících projektech nemá žádné nefungující projekty. 2.1.6.4 Informace o nesrovnalostech Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 Všechny nesrovnalosti identifikované v rámci ROP JZ byly průběžně odečítány z výkazu výdajů. Následují nesrovnalosti ve fázi otevřeného policejního vyšetřování, které by mohly mít vliv na výši konečného zůstatku. Projekt Výstavba a rekonstrukce Švestkového Dvora - kulturního, vzdělávacího a pedagogického centra, reg, č. CZ.1.14/3.1.00/29.02869 Příjemce: Divadlo Continuo Na základě trestního oznámení podaného ze strany ÚRR JZ byly PČR zahájeny úkony trestního řízení podle 158 odst. 3 trestního řádu pro zločin dotační podvod podle 212 odst. 1, odst. 5 písm. c) trestního zákoníku, spáchaného ve stádiu pokusu podle 21 odst. 1 trestního zákoníku, v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle 260 odst. 1, odst. 5 trestního zákoníku, spáchaného ve stadiu pokusu podle 21 odst. 1 trestního zákoníku. Trestní oznámení bylo podáno, protože při kontrole na místě bylo zjištěno, že si příjemce v rámci žádosti o platbu nárokoval k proplacení výdaje za zboží, které nebylo na místě nalezeno, nebo bylo značně opotřebované (ačkoliv mělo být pořízeno zboží nové). Dle dokumentů poskytnutých příjemcem bylo dané zboží vyfakturováno a proplaceno dodavateli. Při kontrole na místě bylo dále zjištěno, že část objemu stavebních prací nebyla vůbec provedena, ale byla vyfakturována a proplacena dodavateli. Předložené účetní doklady tedy neodpovídaly skutečnosti. Projekt Relaxační a regenerační centrum Hluboká nad Vltavou, reg. č. CZ.1.14/3.1.00/02.00494 Příjemce: KARDIOCENTRUM VYSOČINA CZA a.s. O trestním řízení byl řídící orgán informován prostřednictvím žádosti PČR o součinnost. K žádosti Řídícího orgánu o informace policejní orgán sdělil, že jsou prošetřovány okolnosti proplacení 1. etapy projektu a okolnosti, na základě nichž má dojít k proplacení 2. a 3. etapy projektu. Dle aktuálních informací je ze strany PČR řešen soulad stavby s projektovou dokumentací. Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad má v rámci trestního řízení postavení poškozeného subjektu. To ji opravňuje k nahlížení do trestního spisu, což také učinila. 36

Projekt Silnice II/189 - Klenčí pod Čerchovem - Lísková, Rekonstrukce průtahu Lísková, reg. č. CZ.1.14/1.1.00/11.02183 Příjemce: Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace Řídící orgán nemá informace o tom, z jakého podnětu je projekt šetřen. Měl být padělán podpis jednoho účastníka stavebního řízení pod potvrzením o doručení stavebního povolení a okamžitým vzdáním se odvolání, aby se odstranila hrozba, že by se s nabytím právní moci muselo čekat, než vyprší zákonem daná lhůta 15 dnů pro případné odvolání. Je obviněna konkrétní osoba ve věci podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů Evropských společenství podle ust. 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku. Projekt ZOO Ohrada nová setkání 3. Etapa, reg. č. CZ.1.14/3.1.00/05.01793 Příjemce: Zoologická zahrada Ohrada Hluboká nad Vltavou Příjemce dne 18. 7. 2013 zaslal poskytovateli dotace Oznámení o výsledku šetření podnětu ÚOHS, kde je uvedeno, že na základě žádosti PČR č.j. OKFK - 77-417/TČ-211-200252 ze dne 7. 3. 2012 o vydání originálů dokumentace k předmětné veřejné zakázce byla uvedená dokumentace k zadávacímu řízení ÚOHS dne 11. 4. 2012 předána PČR. Ze strany PČR bylo zahájeno trestní stíhání, na přelomu roku 2013/2014 by měl být podán návrh na obžalobu. Věc je pod sp. zn. 57 T 10/2014 projednávána Městským soudem v Praze. Důvodem podání obžaloby je podezření na spáchání zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) a písm. b) trestního zákoníku, zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 trestního zákoníku a zločinu dotačního podvodu podle 212 odst. 1, odst. 5 písm. a) odst. 6 písm. a) trestního zákoníku, a to ve spolupachatelství podle 23 trestního zákoníku a ve stadiu pokusu podle 21 odst. 1 trestního zákoníku. Řídící orgán nemá informace o tom, z jakého podnětu PČR začala projekt šetřit. Dále jsou uvedeny nesrovnalosti ve stavu IRQ3 podezření na podvod, které jsou ve fázi policejního vyšetřování a řídící orgán u nich nedisponuje dalšími informacemi od PČR a ani nemá indicie o tom, že by průběh šetření mohl mít vliv na výši konečného zůstatku. Proto tyto případy nejsou dále uváděny v příloze č. 1 této Zprávy. Nesrovnalosti, u kterých si PČR vyžádala pouze obecnou součinnost, a jsou proto ve stavu IRQ2 Nesrovnalost ve smyslu nař. č. 2988/95, nejsou v závěrečné zprávě jmenovitě uvedeny z toho důvodu, že se nepředpokládá vliv na výši konečného zůstatku. Projekt Rozšíření ubytovacích kapacit a přístavba relaxačního centra pro rekondiční pobyty v Hotelu MAS, reg. č. CZ.1.14/3.1.00/11.02286 Příjemce: STAVINVEST Tábor s.r.o. Žádost PČR o poskytnutí informací v souladu s ustanovením 8 odst. 1 tr. řádu ze dne 23. 7. 2012. Dne 23. 9. 2014 vrátila PČR složku projektu poskytovateli dotace, vyšetřování dále pokračovalo. Dne 4. 5. 2015 rozhodl VRR o pokračování administrace projektu včetně jeho proplacení. V rámci proplácení projektu došlo k ponížení žádosti o dotaci o výši finančních prostředků uvedených v posudku od PČR, který vyčísluje "nehospodárné" výdaje. Dne 13. 5. 2015 byly příjemci odeslány finanční prostředky na účet - 3. etapa (poslední) projektu. Další informace: Případ šetří Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Odbor hospodářské kriminality, Služby Kriminální policie a vyšetřování, pod č. j. KRPC-101723/Tč-2012-020080. Bylo vzneseno obvinění proti konkrétní osobě. Probíhající šetření bude v blízké době uzavřeno a předáno na Státní zastupitelství k rozhodnutí o podání obžaloby nebo o odložení případu. Z důvodu navrácení složky projektu a i z důvodu, že PČR dosud nepožadovala další informace, se nepředpokládá vliv na výši konečného zůstatku. Projekt Rekonstrukce hotelu MAS, reg. č. CZ.1.14/3.1.00/03.01288 Příjemce STAVINVEST Tábor s. r.o. V souladu s ustanovením 8 odst. 1 tr. řádu, si Policie ČR dne 23. 7. 2012 zažádala o poskytnutí informace, zda dotyčný subjekt byl v minulosti veden ÚRR JZ, jako příjemce dotace. Rovněž žádala o poskytnutí informace v případe, že dotyčný subjekt podal žádost o poskytnutí dotace, která mu však 37

následně nebyla udělena. Dále dle dopisu PČR zahájeny úkony trestního řízení, pro podezření ze spáchání zločinu poškození finančních zájmů Evropských společenství podle 260 odst. 2, odst. 5 tr. zákoníku. Další informace poté nebyly Řídícímu orgánu sděleny. Policie ČR si vyžádala pouze kopii elektronické žádosti o podporu projektu, další nebylo požadováno. Ze strany PČR není vedeno vyšetřování. Z tohoto důvodu se nepředpokládá vliv na výši konečného zůstatku. Projekt Obytná zóna V Jámě, reg. č. CZ.1.14/1.5.00/05.01886 Příjemce: Město Horní Bříza Řídícímu orgánu byla dne 11. 8. 2015 doručena žádost PČR o poskytnutí informací dle ust. 8 odst. 1 tr.ř. - prošetřování ve věci trestního oznámení pro možné naplnění skutkové podstaty přečinu dotačního podvodu dle ust. 212 trestního zákoníku. Další informace poté nebyly Řídícímu orgánu sděleny. Nesrovnalosti, které dosud nebyly potvrzené jako nevymahatelné pohledávky, nicméně v budoucnu u nich může být nevymahatelnost potvrzena: Projekt Multifunkční zařízení pro cestovní ruch Libínské sedlo, reg. č. CZ.1.14/3.1.00/03.00984 Příjemce: Kristina Hronová V rámci kontroly monitorovací zprávy o zajištění udržitelnosti projektu bylo zjištěno podezření na nenaplnění indikátorů projektu a porušení podmínek Smlouvy. Stav vymáhání: Regionální radě svědčí exekuční titul platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad ze dne 26. 4. 2013. Příjemce se proti platebnímu výměru na odvod odvolal. Zároveň příjemce požádal o posečkání úhrady odvodu, což mu ze strany ÚRR JZ nebylo povoleno. Právní zástupce Regionální rady poté podal návrh na nařízení exekuce. Advokátní kancelář rovněž v roce 2016 přihlásila (podmíněnou) pohledávku Regionální rady do probíhajícího insolvenčního řízení, a to jak z titulu platebního výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně, tak rovněž z titulu platebního výměru na penále. Následně bylo v rámci odvolacího řízení Ministerstvem financí ČR rozhodnutu o snížení vyměřeného odvodu. V tomto smyslu byla upravena též pohledávka přihlášená v insolvenčním řízení. Revitalizace kulturní památky zámku Bystřice nad Úhlavou, reg. č. CZ.1.14/3.2.00/03.00707 Příjemce: INTERTOUR, spol. s r.o. Dle žádosti o dotaci bylo hlavním cílem projektu "zachránit a revitalizovat kulturně-historickou památku a vytvořit z ní atraktivitu cestovního ruchu se všemi přínosy, které rozvoj cestovního ruchu přináší." Objekt ale nebyl navštěvován, v Turistickém infocentru v Nýrsku nevěděli o žádné otevírací době či o tom, že by se v objektu konaly jakékoli společenské či kulturní akce. Dále si příjemce nárokoval k proplacení některé výdaje vícekrát, některé výdaje za neprovedené práce či si nárokoval výměry, které nekorespondovaly se skutečným stavem. Stav vymáhání: Odvod za porušení rozpočtové kázně byl vyměřen na základě platebního výměru na odvod č. 12/2013 ze dne 21. 5. 2013. Příjemce se proti platebnímu výměru odvolal k Ministerstvu financí ČR, které rozhodlo o odvolání tak, že se odvolání příjemce zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje. Zároveň příjemce požádal o prominutí odvodu. Odvod příjemci nebyl prominut. Na základě rozhodnutí Ministerstva financí ČR č. j. MF-84313/2013/12-1204 ze dne 7. 2. 2014 byl podán věřitelem návrh na nařízení exekuce. Dlužník podal žalobu proti rozhodnutí správního orgánu (Ministerstva financí ČR) ke krajskému soudu v Českých Budějovicích. Zároveň s podáním žaloby dlužník požádal o přiznání odkladného účinku žaloby. Krajský soud usnesením přiznal žalobě odkladný účinek do vydání pravomocného rozhodnutí ve věci. Podrobné informace o tomto případu jsou uvedeny v příloze č. 1 Souhrnná tabulka nesrovnalostí této zprávy. 38

2.1.6.5 Dodržování horizontálních témat EU Tzv. horizontálními cíli EU se rozumí udržitelný rozvoj a rovné příležitosti. ŘO ROP NUTS II Jihozápad sleduje horizontální cíle (témata) prostřednictvím tzv. indikátorů horizontálních témat, které jsou uvedeny v programovém dokumentu. Tabulka 16: Indikátory horizontálních témat Indikátor Jednotka Zdroj Úroveň indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst pro muže (520 101) Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy (520 102) Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem (650 100) Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem (652 000) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem (651 100) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem (651 500) Měrné emise z mobilních zdrojů (REZZO 4) a) tuhé částice (211 000) b) SO2 (211 100) c) NOx (211 200) d) CO (211 300) Měrné emise ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3) a) tuhé částice (211 000) b) SO2 (211 100) c) NOx (211 200) d) CO (211 300) Počet pracovních míst - muži Počet pracovních míst - ženy Gestor OP Gestor OP Kontext Kontext Plocha v ha Gestor OP Výstup Plocha v ha Gestor OP Výsledek Plocha v m 2 Gestor OP Výsledek Plocha v m2 Gestor OP Výsledek Tisíce tun na km2 Tisíce tun na km2 MŽP, ČHMÚ, ČSÚ MŽP, ČHMÚ, ČSÚ Kontext Kontext Zdroj:, revize č. 6 k 29. 5. 2015 Výchozí, cílové a dosažené hodnoty indikátorů horizontálních témat jsou uvedeny v kapitolách 2.1.1 Informace o věcném pokroku operačního programu (indikátory 520 101, 520 102, 211 000, 211 100, 211 200 a 211 300) a 3.2.1.1 Informace o fyzickém pokroku prioritní osy 2 (indikátory 650 100, 651 100, 651 500 a 652 000) této Zprávy. Tabulka 17: Kritéria rovných příležitostí na projektech podpořených z Číslo kritéria Název kritéria Kladný vliv projektu (počet projektů) 1 Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou. 529 2 Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou orientací. 208 3 Projekt vytváří podmínky pro zajištění specifických potřeb osob, které za běžných podmínek nemohou plnohodnotně využívat nabízených služeb/prostor. 4 Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro seniory. 310 5 Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. 465 6 Projekt přispěje k začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením do společnosti. 84 203 7 V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro sladění pracovního a osobního života. 60 39

8 V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro osoby se specifickými potřebami. 9 Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin ke vzdělávání. 130 10 11 12 13 Projekt přispěje ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce. Realizace projektu je konzultována se zástupci specifických cílových skupin a výstupy projektu vyhovují potřebám takových skupin. Publicita projektu a oslovení cílových skupin reflektuje princip rovných příležitostí a specifické potřeby cílových skupin. Projekt přispěje ke snížení rozdílu mezi osobami, které mají přístup a schopnosti užívat moderní informační technologie a těmi, kteří touto výhodou nedisponují. 14 Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin k informacím. 82 15 Projekt přispěje ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů. 210 16 Projekt přispěje ke zvýšení povědomí veřejnosti o problematice týkající se rovných příležitostí žen a mužů, diskriminace a sociálního vyloučení. Tabulka 18: Environmentální kritéria na projektech podpořených z Číslo kritéria 2 3 5 7 8 Název kritéria Přispěje realizace projektu ke snížení emisí hlavních znečišťujících látek, spojených s danou činností (jedná se o tuhé částice, SO 2, NOx, NH 3, těkavé organické látky? Přispěje realizace projektu ke snížení emisí prioritních nebezpečných látek, spojených s danou činností? Přispěje projekt k obnově stabilního vodního režimu krajiny a prvků ekologické stability? Dojde v souvislosti s realizací projektu k přírůstku plochy ohnisek biodiverzity? Obsahuje projekt aktivity vedoucí k odstranění starých ekologických zátěží? Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota 25 122 195 354 181 30 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 Rozdílová hodnota Dosažená hodnota tun/rok 0,71 41,15 40,44 41,32 tun/rok 0,00 0,04 0,04 0,04 počet 0,00 20,00 20,00 20,00 ha 0,00 0,39 0,39 0,39 m 2 0,00 14 479,00 14 479,00 14 469,00 Dojde v souvislosti s realizací projektu ke 9 zvýšení výroby energie z obnovitelných GJ 0,00 95 655,30 95 655,30 4 503,50 zdrojů? 10 Dojde v souvislosti s realizací projektu k úsporám energie? GJ/rok 0,00 23 727,83 23 727,83 24 921,40 11 Zahrnuje projekt využívání recyklátů? tuny 0,00 86 604,08 86 604,08 92 131,15 12 13 14 15 16 17 18 Dojde v souvislosti s realizací projektu ke snížení objemu produk. nebezpečných odpadů? Dojde v rámci realizace projektu ke zvýšení rozlohy zelených ploch v sídlech? Bude projekt realizován s využitím brownfields? Bude v rámci projektu investováno do rozvoje systémů veřejné dopravy? Dojde realizací projektu ke zvýšení přepravních výkonů v železniční dopravě? Dojde realizací projektu ke snížení počtu obyvatel, žijících v prostředí, kde je podle hlukové mapy překročen limit hluku? Obsahuje projekt podporu výrobků šetrných k životnímu prostředí? tun/rok 0,12 0,10-0,02 0,08 ha 0,00 249,11 249,11 248,88 ha 0,30 44,23 43,93 44,45 mil. Kč 0,00 2 193,53 2 193,53 1 945,37 tkm 0,00 80,91 80,91 80,91 počet obyvatel 0,00 483,00 483,00 417,00 počet výrobků certifikovaných v rámci projektu 0,00 2 253,00 2 253,00 2 313,00 19 Zahrnuje projekt environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu počet projektů 0,00 351,00 351,00 349,00 20 Zahrnuje projekt vybudování nízkoenergetické budovy? m 2 užitné plochy 0,00 2 036,98 2 036,98 2 036,98 21 Nedochází vlivem projektu k záboru dosud nezastavěné půdy? m 2 užitné plochy 0,00 431 196,06 431 196,06 428 042,06 37 Přispěje projekt k ochraně přírodních prvků v 60 (nekvantifikovatelné) 40

38 40 41 43 44 59 76 91 zastavěných územích? Přispěje projekt ke zvýšení počtu přepravených osob MHD? Pokud je projekt realizován na území CHKO je v souladu s jeho plánem péče? Pokud je projekt realizován na území zařazeném do soustavy NATURA 2000 je v souladu s podmínkami jeho ochrany? Přispěje realizace projektu ke snížení emisí jednotlivých látek spojených s danou činností? Přispěje realizace projektu ke snížení emisí prioritních nebezpečných látek, spojených s danou činností? Je projekt zaměřený na podporu environmentálně šetrných forem dopravy? Je projekt zaměřený na podporu environmentálně šetrných forem dopravy? Bude mít realizace projektu vliv na snížení emisí skleníkových plynů (CO 2 ekvivalent)? počet osob 0,00 14 001 14 001 14 001 42 (nekvantifikovatelné) 24 (nekvantifikovatelné) 69 (nekvantifikovatelné) 9 (nekvantifikovatelné) 3 (nekvantifikovatelné) 14 (nekvantifikovatelné) tun/rok 531,07 2 694,69 2 163,62 2 727,99 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017, v tabulkách nejsou zahrnuta kritéria navázaná na projekty ve stavech N6 Projekt pozastaven, P6 Financování projektu ukončeno, P7 Výdaje projektu certifikovány a P8 Projekt finálně uzavřen, u nekvantifikovatelných kritérií je počet projektů s pozitivním vlivem na dané environmentální kritérium Žadatel si při vyplňování projektové žádosti v Benefit7 volil z nabízeného seznamu konkrétní horizontální kritéria rovných příležitostí a environmentální kritéria. Zařazení horizontálních kritérií do projektu nebylo povinné, nicméně bylo bodově zvýhodněno. Pro environmentální kritéria platí definice uvedená v uživatelské příručce Benefit7, aktuální verze 2.0 revize č, 11, platnost ke dni 30. 9. 2013, účinnost ke dni 2. 10. 2013. Podle těchto platných definic environmentálních kritérií postupoval žadatel při výběru toho kterého kritéria v aplikaci Benefit7. Relevantnost zvolených kritérií následně posoudil projektový manažer oddělení administrace žádostí (dále jen OAČ/OAP ÚRR JZ") při věcném hodnocení žádosti o podporu (rovněž se řídil zmíněnými definicemi v uživatelské příručce Benefit7). Plnění environmentálních kritérií je monitorováno v průběhu realizace projektu i v době udržitelnosti finančními manažery oddělení kontroly realizace (dále jen OKČ/OKP ÚRR JZ ), jak bylo mimo jiné dohodnuto na Pracovní skupině Monitoring operačních programů MMR-NOK. Nejsou-li způsob a míra plnění horizontálních kritérií zmíněny v předložené MZ samotným příjemcem, finanční manažer OKČ/OKP ÚRR JZ může vyzvat příjemce, aby doložil způsob a míru plnění horizontálních kritérií, která mu byla uznána jako relevantní při věcném hodnocení projektové žádosti. Vyhodnocení používání environmentálních kritérií a kritérií rovných příležitostí žadateli se věnovala evaluační studie Zhodnocení implementace v polovině programového období 2007 2013. Následuje souhrn nejdůležitějších zjištění evaluátora: jednou z nejsilnějších motivací žadatelů pro zapojení kritérií do projektů je snaha o dosažení bodové bonifikace; žadatelé si ve většině případů volí relevantní environmentální kritéria a kritéria rovných příležitostí (bodová bonifikace není automatická, relevanci kritérií posuzují projektoví manažeři OAČ/OAP ÚRR JZ); žadatelé si nejčastěji vybírají kritéria, která na ně kladou malé požadavky, kritéria se slabým závazkem; žadatelé často přeformulují aktivity projektu do jazyka horizontálních témat (environmentálních kritérií a kritérií rovných příležitostí); největší tendence k identifikaci environmentálních kritérií a kritérií rovných příležitostí mají žadatelé předkládající žádosti o podporu do těch oblastí podpory, v nichž počet předložených žádostí výrazně převažuje nad počtem projektů doporučených k financování VRR (v těchto oblastech podpory se objevují často i pochybně znějící a nerelevantní kritéria). 41

2.1.6.6 Příspěvek intervencí k cílům Lisabonské strategie Alokace na intervence realizované v rámci tzv. earmarkingu, které vyjadřují podíl priorit Lisabonské strategie na prioritách, činí 9 118 571 EUR, což představuje 1,44 % z celkové alokace ERDF v ve výši 633 653 121 EUR. Region NUTS II Jihozápad je způsobilý pro financování v rámci Cíle Konvergence. Regulační závazek, v souladu s článkem 9 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, zajistit, že 60 % výdajů pro Cíl Konvergence je určeno prioritám EU podporovat konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst, splnění cílů Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa, není závazný pro ČR, protože přistoupila k EU až po 1. 5. 2004. ČR se nicméně k earmarkingu zavázala oficiálním dopisem doručeným EK 4. 7. 2007. Důvody, proč je podíl earmarkingových intervencí v rámci celkové alokace EU k tomuto Cíli pouze 1,44 % jsou zejména následující: - intervence v oblasti T&TD jsou mimo rámec regionálních operačních programů; - z důvodů efektivity je to především Operační program Podnikání a inovace (dále jen OPPI ), který podporuje inovaci a soukromé podnikání v regionech; - z důvodů efektivity jsou informační a komunikační technologie v regionech kofinancovány především z Integrovaného operačního programu; - TEN-T je kofinancován z Operačního programu Doprava (dále jen OPD ). Tabulka 19: Kódy oblastí intervencí v rámci earmarkingu Prioritní téma Indikativní alokace 2007 2013 v EUR Vyčerpáno v EUR Vyčerpáno vzhledem k alokaci 2007 2013 v % Doprava Železnice 386 043,00 0,00 0 % Inteligentní dopravní systémy 551 490,00 1 769 063,03 321 % Letiště 570 482,00 560 905,46 98 % Ochrana životního prostředí a předcházení rizikům Podpora čisté městské dopravy 7 610 556,00 6 244 855,83 82 % Celkem 9 118 571,00 8 574 824,32 94 % Zdroj:, revize č. 6 k 29. 5. 2015 (indikativní alokace), a MSC2007 k 1. 2. 2017 (vyčerpáno), pro přepočet byl použit kurz ECB, 1 EUR = 27,022 Kč (únor 2017) Pozn.: Skutečně vyčerpaná částka v EUR, přepočtená kurzem zaúčtování v IS Viola, je jiná. U prioritního tématu Letiště činí 570 482,00 EUR, reálně bylo vyčerpáno 100 % indikativní alokace. Celkem bylo vyčerpáno 94 % alokace alokované na cíle Lisabonské strategie, tedy na prioritní témata 16 Železnice, 28 Inteligentní dopravní systémy, 29 Letiště a 52 Podpora čisté městské dopravy. Alokace prioritního tématu 16 Železnice zůstala nevyčerpána, namísto něj se čerpalo v rámci prioritního tématu 18 Mobilní majetek železnic, které více odpovídá svým zaměřením realizovaným projektům podpořeným z (v tématu 18 vyčerpáno 11 628 781,26 EUR, tj. 151 % indikativní alokace na prioritní téma 18, která činí 7 720 855 EUR). Naopak indikativní alokace prioritního tématu 28 Inteligentní dopravní systémy byla stanovena velmi střídmě, o toto prioritní téma byl vysoký zájem a vyčerpalo se 321 % indikativní alokace. V rámci prioritního tématu 29 Letiště se vyčerpalo 98 % indikativní alokace a v rámci prioritního tématu 52 Podpora čisté městské dopravy 82 % indikativní alokace na programové období 2007 2013. 2.1.6.7 Příspěvek intervencí k cílům strategie Evropa 2020 Evropa 2020 je strategie EU, jejímž cílem je v období deseti let (tj. do roku 2020) dosáhnout takového hospodářského růstu, který by byl inteligentní (prostřednictvím efektivnějšího investování do 42

vzdělávání, výzkumu a inovací), udržitelný (díky odhodlání pokročit na cestě směrem k nízkouhlíkové ekonomice) a inkluzivní (se silným důrazem na tvorbu pracovních míst a snižování chudoby). Strategie Evropa 2020 zahrnuje pět cílů, které byly rozpracovány do národních cílů ČR: 1) Zaměstnanost zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 20 64 let na 75 % zvýšení míry zaměstnanosti žen (20 64 let) na 65 % zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55 64 let) na 55 % snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15 24 let) o třetinu oproti roku 2010 snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0 2) o čtvrtinu proti roku 2010 2) Chudoba udržení hranice počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou do roku 2020 oproti roku 2008 snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou o 30 000 osob 3) Vzdělávání snížit podíl osob, které předčasně opustí terciární vzdělávání, na 5,5 % dosažení podílu 32 % osob ve věku 30 34 let s terciálním vzděláním 4) Zlepšování podnikatelského prostředí snížení administrativní zátěže podnikatelů oproti roku 2005 o 30 % 5) Výzkum, vývoj a inovace zajistit veřejné výdaje na vědu, výzkum, vývoj a inovace v České republice na úrovni 1 % HDP Od roku 2010, kdy byla poprvé představena strategie Evropa 2020, vydává EU dokument Doporučení Rady k Národnímu programu reforem České republiky a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky. V období 2011 2016 bylo České republice doporučeno provést opatření v následujících oblastech: 1) Fiskální opatření zvýšit efektivitu veřejných investic, striktně provádět rozpočtovou strategii, posílit fiskální rámec, zamezit plošným škrtům, snížit deficit státního rozpočtu na úroveň 0,5 % HDP v roce 2016 zazávazkovat zbývající projekty spolufinancované z fondů EU 2) Daňový systém zamezit daňovým únikům, zjednodušit systém výběru daní a zrealizovat protikorupční plán, snížit vysokou úroveň zdanění práce přesunem na oblast bydlení (daň z nemovitosti), životní prostředí (ekologická daň) a dopravu (daň na silniční motorovou dopravu), snížit daňové zatížení u osob s nízkými příjmy 3) Vzdělávání zvýšit dostupnost cenově přístupných a kvalitních předškolních zařízení péče o dítě, zavést systém hodnocení kvality akademických institucí pro zlepšení kvality terciálního vzdělávání, přijmout reformu vysokoškolského vzdělávání, zajistit adekvátní vzdělávání učitelům, podporovat školy se slabšími výsledky a přijmout opatření pro začlenění znevýhodněných dětí do společnosti, včetně Romů 4) Důchodová reforma zavést důchodovou reformu a následně provést změny v důchodovém systému, zejména zvýšit věk odchodu do důchodu s doplněním o opatření podporující zaměstnatelnost starších pracovníků, omezit možnost předčasného odchodu do důchodu 43

44

5) Veřejné služby posílit efektivitu a účinnost veřejných služeb v oblasti zaměstnanosti, zavést programy odborné přípravy pro starší pracovníky, mladé lidi, pracovníky s nízkou kvalifikací a ostatní zranitelné skupiny a zvýšit jejich efektivitu omezit překážky při návratu rodičů s malými dětmi na trh práce, pomoc při hledání zaměstnání přijmout opatření ke zlepšení financování vysokých škol zlepšit kvalitu veřejných služeb v oblastech se zásadním významem pro podnikatelské prostředí přijmout právní předpisy k vytvoření transparentního a jasně vymezeného systému hodnocení kvality výzkumných ústavů pokračovat v reformě regulovaných povolání snižováním či odstraňováním vstupních překážek a vyhrazených činností, budou-li shledány neopodstatněnými zřízení centrálního registru veřejných zakázek, který povede ke zvýšení transparentnosti a efektivnosti v zadávání veřejných zakázek zlepšit efektivitu nákladů a řízení sektoru zdravotnictví 6) Zákon o státní službě přijmout a provést služební zákon s cílem podpořit stabilitu a efektivitu veřejné správy a Strategie Evropa 2020 nebyl původně koncipován dle cílů Strategie Evropa 2020, přesto však přispěl k plnění cílů této strategie. Konkrétně k cílům strategie Evropa 2020 přispěl zacílením 19. výzvy k předkládání žádostí do OP 2.4, která byla vyhlášena 20. 2. 2012 s alokací 194,65 mil. Kč na základě přidělení dodatečných prostředků do oblasti vzdělávání a byla koncipována tak, aby naplnila požadavky Strategie Evropa 2020 na účinné investice do systémů vzdělávání a odborné přípravy. Žádosti bylo možné předkládat od 22. 2. 2012 do 15. 6. 2012. Tato výzva byla zaměřena na podporu projektů středních škol a vyšších odborných škol se zaměřením na oblast odborného vzdělávání (zaměření projektů na nákup nových strojů, zařízení a souvisejících technologií umožňující realizovat modernizované vzdělávací programy reagující na současné technologie v praxi; součástí investic mohly být také úpravy popř. výstavba budov za podmínky přímé souvislosti s nákupem nových technologií). Zaregistrováno bylo 34 projektových žádostí a finanční požadavky žadatelů dosáhly výše 293,073 mil. Kč (ERDF), respektive 344,792 mil. Kč (veřejné prostředky celkem). Dne 13. 9. 2012 schválil VRR k financování 22 projektů za 194 650 000 Kč (ERDF). K plnění cílů strategie Evropa 2020 však přispěl i jinak. Jedním z cílů strategie Evropa 2020 bylo snížit emise výfukových plynů. Z byly podpořeny projekty, které přispěly ke snížení emisí výfukových plynů následovně: modernizace silniční sítě II. a III. třídy a místních komunikací přispěla ke snížení emisí výfukových plynů (z ROP NUTS II Jihozápad byla spolufinancována výstavba 65,33 km a rekonstrukce 1 164,82 km silnic a místních komunikací), bylo pořízeno 27 nových ekologických vozů kolejové a trakční dopravy, které rovněž přispěly k rozvoji veřejné dopravy v regionu. Dále bylo díky finančním příspěvkům z ROP NUTS II Jihozápad vytvořeno 526,34 nových pracovních míst, čímž program přispěl ke snížení nezaměstnanosti v regionu. Zde je statistika: v roce 2007 byl v regionu NUTS II Jihozápad podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15 64 let 3,38 %, v letech 2009 a především 2010 dramaticky stoupl (což vyvolala celosvětová hospodářská krize, která vypukla v roce 2008) na 6,52 %, kdežto v roce 2015 opět značně poklesl na 4,85 %. 2.2 Informace o souladu s právními předpisy Společenství ŘO vydává systém řízené dokumentace zahrnující celý systém implementace operačního programu, který je v souladu s legislativou ČR i EU. Systém řízené dokumentace po obsahové i formální stránce klade důraz na soulad s pravidly: veřejné podpory, veřejných zakázek, ochrany životního prostředí, 45

podpory rovných příležitostí. Tato kapitola Závěrečné zprávy informuje o souladu legislativy ČR s legislativou EU. PRAVIDLA VEŘEJNÉ PODPORY Finanční prostředky na realizaci jsou považovány za veřejné prostředky, na jejichž poskytnutí se vztahují příslušná pravidla EU týkající se veřejné podpory, a národní předpisy. Základním ustanovením vymezujícím veřejnou podporu je čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, neslučitelné se společným trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy. Výjimky z obecného zákazu veřejné podpory jsou dále upraveny zejména v nařízeních k jednotlivým výjimkám. Řádné dodržování pravidel veřejné podpory je zakomponováno v nastavení jednotlivých operačních programů (tedy i ). V rámci procesu posuzování žádostí o poskytnutí dotace (vč. jejich příloh) i v průběhu realizace dochází ke kontrole projektů z pohledu správné aplikace pravidel veřejné podpory. V případě pochybností spojených s aplikací pravidel veřejné podpory u posuzovaného projektu je ŘO oprávněn pozastavit řízení ve věci schválení podpory. Obnovit ho může v případě, že se prokáže, že pochybnosti byly neopodstatněné. Na národní úrovni je tato oblast upravena v zákoně č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Jednou z výjimek jsou blokové výjimky poskytované dle Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s čl. 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (tzv. Obecné nařízení o blokových výjimkách). V rámci ROP NUTS II Jihozápad nebyla veřejná podpora dle uvedeného nařízení poskytnuta žádnému projektu. V rámci byla veřejná podpora poskytována ve většině případů v souladu s Nařízením Komise (ES) č.1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článku 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (dále jen RIP ). Kapitola 2.4.1.3 této Zprávy hovoří o snížení intenzity podpory poskytnuté v režimu RIP. Dále je možné poskytovat veřejnou podporu dle pravidel pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu: Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu V rámci podpory de minimis 2 jsou aplikovány zejména tyto právní předpisy: Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu V současné fázi uzavírání, kdy již nejsou předkládané ani žádosti o podporu, ani ŽoP, jsou výše uvedené právní předpisy relevantní především z hlediska následných kontrol. 2 Podpora de minimis (nebo také podpora malého rozsahu) není považována za veřejnou podporu, protože vzhledem k její nízké částce má EK za to, že nenaplňuje poslední dva znaky definice veřejné podpory neměla by ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěž mezi členskými státy. 46

využil rovněž možnosti tzv. notifikace veřejné podpory, a to v případě nákupu železničních kolejových vozidel, vozidel pro městskou dopravu a vozidel pro regionální dopravu. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V případě zadávání veřejných zakázek vyplývá z programové dokumentace pro žadatele, resp. příjemce, kteří jsou veřejným, dotovaným nebo sektorovým zadavatelem podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ ) povinnost postupovat v souladu se ZVZ, který reflektuje evropské zadávací směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES, a současně podle doplňujících pravidel operačního programu. Zadávání veřejných zakázek podléhá kontrole ŘO. S účinností od 1. 1. 2014 došlo k aktualizaci Metodiky k vyhlášce o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. Základní data o veřejných zakázkách jak ve Věstníku veřejných zakázek, tak na profilech zadavatele mají podobu strukturovaných dat a umožňují tak případným zájemcům poměrně snadno automatizovaně získávat informace o veřejných zakázkách pro účely dalšího zpracování popř. kontroly. Dne 6. 3. 2015 vstoupila v účinnost dílčí novela ZVZ, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 40/2015 Sb., a která řeší nejzásadnější komplikace zadávání do té doby, než bude přijat nový zákon upravující zadávání veřejných zakázek. Novela ZVZ obsahuje především následující změny: dochází k formulační změně ustanovení, které upravuje podmínky pro zadávání dodatečných stavebních prací a dodatečných služeb tak, aby tato formulace odpovídala nové směrnici o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU. Nově bude muset potřeba dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nastat v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, nepůjde tedy jen o okolnosti objektivně nepředvídané; je rozšířen výčet dílčích hodnotících kritérií, které je možné použít při výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Zadavatel může jako jedno z dílčích hodnotících kritérií využít i hodnocení organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky. Zároveň je zavedena i možnost hodnocení vlivu na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce. Dochází tím k převzetí dílčích kritérií uváděných ve směrnici o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU; je umožněno předkládat vysokoškolské diplomy v latinském jazyce. Nově tedy není nutné předkládat diplomy v latinském jazyce s připojením úředně ověřeného překladu do českého jazyka, jako tomu bylo doposud v případě, že zadavatel v zadávacích podmínkách předkládání titulů v latinském jazyce výslovně neumožnil; zrušuje se povinnost zrušit zadávací řízení, pokud zadavatel obdrží jednu nabídku, nebo mu zbyde jedna nabídka k hodnocení; ruší se povinnost předložit oponentní odborné vyjádření ke schvalování odůvodnění významných veřejných zakázek vládou. Novela obsahuje také zrušení ustanovení ZVZ, která upravují seznam hodnotitelů. Dochází tak k celkovému zrušení tohoto právního institutu. Důvodem těchto změn je příprava nové koncepce státní expertízy; na základě výsledku připomínkového řízení dochází též k úpravě týkající se citlivé činnosti, kdy již nadále nebude za citlivou činnost považován výkon funkce člena hodnotící komise u veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou nad 300 mil. Kč bez DPH; nastávají i změny ve vedení správního řízení při výkonu dohledu nad dodržováním ZVZ, které by měly přispět k urychlení těchto řízení. Další dílčí novela ZVZ nabyla účinnosti dne 1. 1. 2016 na základě zákona č. 375/2015 Sb. Uvedené novelizace měly pouze dílčí charakter, komplexnější změna zadávacích pravidel je provedena až zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ze dne 19. 4. 2016, s účinností od 1. 10. 2016. Vzhledem k zásadě zákazu retroaktivity budou nicméně veškerá výběrová řízení příjemců dotace posuzovaná dle dosavadních právních předpisů. 47

Z důvodu ukončování bude nový zákon o veřejných zakázkách relevantní pouze ve vztahu k veřejným zakázkám zadávaným přímo RRRSJ. Nový zákon o veřejných zakázkách tak má relevanci pouze relevanci ve vztahu k těm zakázkám, které budou zadávané v rámci OPTP. Žadatel, resp. příjemce dotace, který nebyl povinen postupovat dle ZVZ, se řídil podmínkami ŘO ROP NUTS II Jihozápad. Od roku 2009 je pro ŘO závazný dokument Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/20006 Sb., o veřejných zakázkách v programovém období 2007 2013 (dále jen Závazné postupy ). Tento dokument je závazný i pro příjemce v programovém období 2007 2013 a představuje základní minimum v oblasti zadávání zakázek, které musí být ŘO ROP NUTS II Jihozápad reflektovány v metodických dokumentech. K 1. 6. 2014 proběhla poslední aktualizace tohoto dokumentu. Pokud by plnění uskutečněné na základě veřejné zakázky mělo být i jen částečně hrazeno v rámci Operačního programu Technická pomoc 2014 2020, řídí se jejich zadávání Přílohou č. 14 Pravidel pro žadatele a příjemce citovaného operačního programu a to s účinnosti od 6. 10. 2015. V této souvislosti došlo k aktualizaci interní směrnice ÚRR JZ o zadávání veřejných zakázek. Transparentní zadávání veřejných zakázek je jedním z hlavních principů implementace ROP NUTS II Jihozápad spolufinancovaných z rozpočtu EU, který dle legislativy EU musí být striktně dodržován, kontrolován a při jehož porušení mají být stanoveny adekvátní sankce v podobě odvodu odpovídající části dotačně poskytnutých prostředků. Nedostatky ve veřejných zakázkách byly nejčastějšími zjištěními kontrol a provedených auditů operací (s největším vlivem na chybovost). Zjištění z provedených auditů a ostatních externích kontrol jsou popsána v následující kapitole 2.3.1 této Zprávy. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí je do právního řádu ČR transponována zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon EIA). V tabulce č. 18 jsou uvedena environmentální kritéria, která splnily projekty podpořené z ROP NUTS II Jihozápad. V současné fázi uzavírání, kdy již nejsou předkládané ani žádosti o podporu, ani ŽoP, jsou výše uvedené právní předpisy relevantní především z hlediska následných kontrol. PODPORA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ Princip podpory rovných příležitostí je uplatňován v souladu s obecným nařízením, čl. 16 Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace. V tabulce č. 17 jsou uvedena kritéria rovných příležitostí, která splnily projekty podpořené z ROP NUTS II Jihozápad. 2.3 Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Nejzávažnější problém, který ŘO řešil v programovém období 2007 2013 a kterým byla systémová nesrovnalost, je popsán v kapitole 2.3.2 Systémová nesrovnalost a udělení finanční korekce této Zprávy. Pozastavené projekty jsou popsány v kapitole 2.3.4 Pozastavená administrace projektů této Zprávy. Otevřené nesrovnalosti jsou popsány v kapitole 2.1.6.4 Informace o nesrovnalostech a v Příloze č. 1 této Zprávy. 2.3.1 Zjištění z provedených auditů a ostatních externích kontrol V této Zprávě jsou uvedena pouze závažná zjištění z provedených auditů a externích kontrol. Podrobněji jsou zjištění popsána ve Výročních zprávách o provádění, které byly schváleny MV. 48

49

Rok 2007 Audit shody ČR jako členský stát EU měla s ohledem na čl. 71 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 povinnost poskytnout EK informaci o nastavení řídicích a kontrolních systémů pro nadcházející programové období 2007 2013. MF ČR pověřilo společnost PricewaterhouseCoopers provedením auditu shody subjektů implementačních struktur ČR zapojených do čerpání finanční pomoci ze SF EU a FS pro programové období 2007 2013. Jednalo se o audit souladu s předpisy a posouzení připravenosti operačních programů na implementaci v programovém období 2007 2013. Auditem provedeným ke dni 17. 9. 2007 bylo zjištěno, že plánovaný systém implementace programu se nachází ve fázi rozpracovanosti. Programová dokumentace byla připravena v návaznosti na hlavní programový dokument, který však k 17. 9. 2007 nebyl schválen. Audit doporučil jednání s EK k co nejrychlejšímu schválení a dále doporučil dopracovat chybějící postupy tak, aby umožňovaly jednoznačný a transparentní výkon implementační činnosti (např. dopracování IS Monit7+ pro zajištění jeho správné funkčnosti a možnosti jeho využití pro efektivní monitorování procesu implementace ). Rok 2008 Přijetí opatření ke zjištěním auditu shody V červenci 2008 bylo provedeno odborem 56 Útvarem interního auditu MF ČR mimořádné auditní šetření navazující na Audit shody z roku 2007. Cílem tohoto auditního šetření bylo ověřit, zda byla výkonným orgánem RRRSJ, tedy ÚRR JZ, přijata adekvátní opatření ke zjištěním identifikovaným v rámci auditu shody a dodatečných auditních prací provedených společností PwC. Šetření ukázalo, že byla přijata adekvátní opatření a předchozí zjištění byla napravena. Rok 2009 Audity systému Audit systému PAS/02/2008 ( PAS, tedy Pověřený auditní subjekt) konstatoval, že procesy výběru projektů jsou v souladu s kritérii stanovenými v, s právními předpisy EU a ČR a jsou adekvátní. Zjištěné nedostatky byly nesystémového charakteru (nebyly důsledně nastaveny ani dodržovány interní předpisy pro výběr projektů) a neměly významný vliv na systém výběru projektů. Audit systému PAS/03/2008 zaměřený na zajištění dostatečného audit trailu konstatoval také několik zjištění nesystémového charakteru (nesoulad a nepřesné nastavení interních předpisů), nicméně nastavený systém byl shledán jako adekvátní a zjištění neměla významný vliv na zajištění audit trailu. Audit systému PAS/04/2008 zaměřený na adekvátnost řídicí kontroly opět identifikoval zjištění nesystémové povahy, která měla pouze mírný vliv na fungování řídicí kontroly (nedodržení lhůt pro provádění kontrol, nesoulad dat v IS Monit7+, nepřesnosti v nastavených kontrolních procesech). Audit systému PAS/01/2009 zaměřený spolehlivost účetních, monitorovacích systémů a systémů finančního výkaznictví taktéž identifikoval zjištění nesystémového charakteru (nepřesnosti v IS Monit7+, nedostatečný přenos dat mezi systémy, nedostatečná aktualizace přístupových práv, nedostatečná bezpečnost dat, nedostatečná preventivní a nápravná opatření) s mírným vlivem na fungování systémů. Audit systému PAS/02/2009 zaměřený na veřejné zakázky odhalil zjištění nesystémové povahy (nedostatky v interní metodice, v zadávací dokumentaci, v hodnocení nabídek, podezření na neoprávněné rozdělení předmětu zakázky), která měla pouze mírný vliv na fungování řídícího a kontrolního systému v oblasti veřejných zakázek. Rok 2010 Audity systému Audit systému PAS/03/2009 zaměřený na vymezení, rozdělení a oddělení funkcí, informační opatření a strategie pro potenciální příjemce, postupy pro výběr projektů identifikoval zjištění nesystémového charakteru (nejednotnost postupů při hodnocení žádostí o podporu mezi územními pracovišti ÚRR JZ, nedostatečně zdůvodněné bodové ohodnocení, nepřesný popis hodnocení veřejné podpory, 50

nedostatečná specifikace povinných příloh k finančnímu krytí projektu, nedostatky v dokazování vlastnických vztahů). Audit systému PAS/04/2009 zaměřený na řídicí kontrolu, audit trail, účetní systémy, systémy monitorování a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě a postupy pro implementaci preventivních a nápravných opatření odhalil nesystémová pochybení (nedodržení interně stanovených lhůt pro administrativní kontroly a proplácení žádostí o platbu (dále jen ŽoP ), nejednotnost interních metodik, nedostatečný audit trail změn v projektech, nedostatky v datech v IS Monit7+ a nedostatečný přenos dat mezi systémy). Identifikovaná zjištění z auditů systému provedených v roce 2010 měla vliv na efektivní fungování řídícího a kontrolního systému (jednalo se o procesní pochybení). Ke všem zjištěním byla přijata nápravná opatření. Audity vzorků operací V roce 2010 byly vykázány výdaje ve výši 794 557 255,98 Kč. Výše auditovaných prostředků činila 210 989 384,94 Kč. V průběhu auditů operací bylo identifikováno celkem 18 zjištění. Z výše uvedeného počtu zjištění bylo 5 s finančním dopadem (nezpůsobilými výdaji) ve výši 2 210 412,55 Kč. Tato zjištění se týkala způsobilosti výdajů a postupů při zadávání veřejných zakázek. Na základě těchto zjištění byly podány podněty Pracovní skupině nesrovnalosti pro podezření na nesrovnalost (porušení rozpočtové kázně). Chybovost (míra výskytu chyb v auditovaných operacích) tak činila 1,05%. Ostatní NKÚ provedl v roce 2010 kontrolu peněžních prostředků určených v rámci na projekty dopravní infrastruktury. Kontrola vytkla ŘO nedostatečně jasné a podrobné informace o kritériích výběru projektů zveřejněné v rámci vybraných výzev a nedostatky v procesu hodnocení, výběru a schvalování projektů. ŘO proti kontrolnímu protokolu podal námitky. Na základě potřeby EK a AO MF ČR, ubezpečit se o funkčnosti, účinnosti a spolehlivosti fungování informačních systémů užívaných v programovém období 2007 2013, provedla společnost Deloitte Advisory s. r. o. na objednávku MF ČR audit komplexního ověření integrity centrálního monitorovacího systému pro SF a FS v rámci programového období 2007 2013. Předmětem auditu se staly monitorovací a informační systémy MSC2007, Monit7+, Benefit7, Bene-fill, eaccount, účetní systém Viola a jejich vzájemná rozhraní, byly získány informace o jejich struktuře a správě, prověřeny datové toky a vazby mezi nimi, úroveň bezpečnosti a integrity. Audit odhalil nedostatky v IS, které se týkaly nedostatečné funkčnosti či zabezpečení. Z pohledu ŘO byla stěžejní kontrola PCO, jejímž předmětem byla kontrola procesu výběru a hodnocení projektů spolufinancovaných z. Jednalo se o mimořádnou kontrolu provedenou na základě podezření na systémovou nesrovnalost. Systémové nesrovnalosti se detailně věnuje kapitola 2.3.2 této Zprávy. Rok 2011 Audity systému Audit systému PAS/01/2010 zaměřený na vybrané klíčové prvky řídicích a kontrolních systémů (dále jen ŘKS ) (vymezení, rozdělení a oddělení funkcí, informační opatření a strategie pro potenciální příjemce, postupy pro výběr operací) shledal pochybení nesystémového charakteru (např. nedostatky v IS Monit7+ a Benefit7, absence dokumentace ve složkách projektů, nedostatky při kontrole projektů, nedostatečné zdůvodnění přidělení bodového hodnocení žádostí o podporu, neadekvátní finanční ohodnocení jednotek indikátorů v Metodickém pokynu Indikátorová soustava). Audit systému PAS/02/2010 zaměřený na vybrané klíčové prvky ŘKS (účetní systémy, systémy monitorování a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě) identifikoval zjištění nesystémového charakteru: nedostatečně nastavené interní metodické postupy pro administraci Monitorovacích zpráv (dále jen MZ ) se ŽoP, nesoulad v datech v IS Monit7+, nedodržování lhůt pro zadávání dat do IS Monit7+, nepřesnosti ve finančních údajích ve vybraných Smlouvách o podmínkách poskytnutí dotace (10. výzva). 51

Audit systému PAS/03/2010 zaměřený na vybrané klíčové prvky ŘKS řídící kontrola, audit trail, postupy pro implementaci preventivních a nápravných opatření nalezl pochybení nesystémového charakteru (např. nedodržení lhůt pro provádění kontrol, neúplná dokumentace ve Složkách projektů, nedostatečný audit trail ke změnám v projektech). Audit systému PAS/04/2010 zaměřený na systém veřejné podpory odhalil pochybení nesystémového charakteru: nedostatky v interní metodice pro posuzování veřejné podpory, absence garanta údajů o de minimis, pozdní plnění povinností daných legislativou, nedodržení postupu při úpravě rozpočtu. Audit systému PAS/01/2011 zaměřený na horizontální téma udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí identifikoval nesystémová pochybení (nedostatečný popis naplnění kritérií v MZ). Audit systému PAS/02/2011 zaměřený na horizontální témata rovné příležitosti a zákaz diskriminace konstatoval nesprávně stanovenou hodnotu kritéria žadatelem/příjemcem. Audit systému PAS/03/2011 zaměřený na horizontální téma veřejné zakázky (dále jen VZ ) odhalil zjištění nesystémového charakteru (nezveřejnění aktuální legislativy k VZ na webu www.rrjihozapad.cz, chyby ve VZ neodhalené při kontrolách ŘO, chybné potvrzení typu VZ finančním manažerem). Audit monitorovacího systému SF EU a FS pro programové období 2007 2013 provedený společností Deloitte Audit s.r.o. v roce 2010 neidentifikoval systémová pochybení. V rámci následného auditu provedeného v roce 2011 bylo monitorováno splnění opatření k nápravě. Zjištění identifikovaná v rámci auditů systémů měla vliv na efektivní fungování řídícího a kontrolního systému, resp. jednotlivých klíčových požadavků. Jednalo se zejména o procesní nedostatky. Ke všem zjištěním z provedených auditů byla přijata příslušná opatření k nápravě. Audity vzorků operací Vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2010 nebyly v rámci certifikovány výdaje, nebyl proveden výběr vzorků. Ostatní NKÚ provedl v roce 2011 dvě kontroly kontrolu peněžních prostředků určených na výstavbu a údržbu cyklistické infrastruktury a kontrolu peněžních prostředků určených na stabilizaci a rozvoj měst a obcí. Kontrola finančních prostředků na cyklistickou infrastrukturu ŘO vytkla nedostatečný monitoring a kontrolu přínosu projektů výstavby a údržby cyklistické infrastruktury k naplňování priorit a cílů Dopravní politiky a Národní cyklostrategie. Kontrola prostředků určených na stabilizaci a rozvoj měst a obcí konstatovala nedostatky v monitorovacích indikátorech, v datech v IS Monit7+ a v provádění kontrolní činnosti. ŘO proti kontrolnímu protokolu podal námitky. Rok 2012 Audity systému Audit systému PAS/04/2011 zaměřený na klíčové požadavky ŘKS identifikoval 24 zjištění nesystémového charakteru, z toho 2 zjištění s vysokou mírou významnosti (nedodržování lhůt stanovených pro administraci MZ se ŽoP, projektové složky neúspěšných žadatelů nepřevedeny do spisovny ÚRR JZ, nesprávné bodové hodnocení, nedodržování stanovených postupů pro plánování kontrol, nedodržování stanovených postupů pro kontrolu MZ a ŽoP, nekompletní dokumentace ve složkách projektů, nedostatečný audit trail ke změnám v projektech, nedodržení lhůty pro zadávání dat do IS Monit7+, nedostatky ve finančních datech v IS Monit7+, aj.). Audity vzorků operací V referenčním roce byly vykázány výdaje ve výši 5 859 075 684,27 Kč. PAS provedl ve sledovaném období 36 auditů operací. Výše auditovaných prostředků činila 1 937 286 802,31 Kč (tj. 33,06 % výdajů vykázaných ve sledovaném období). V průběhu auditů operací bylo identifikováno 47 zjištění s finančním dopadem (nezpůsobilými výdaji) v celkové výši 44 573 284,87 Kč. Tato zjištění se týkala postupů při zadávání veřejných zakázek a způsobilosti výdajů. Na základě těchto zjištění byly podány podněty Pracovní skupině nesrovnalosti pro podezření na nesrovnalost (porušení rozpočtové kázně). Chybovost (míra výskytu chyb v auditovaných operacích) tak činila 2,30 %. Extrapolovaná chybovost 52

vypočtená na základě požadavku EK činila 3,65 %. Ve Výroční kontrolní zprávě (dále jen VKZ ) za rok 2015 byla chybovost revidována na 1,96 %. Chybovost byla revidována z důvodu akceptace výsledku daňového řízení u 1 projektu. V Závěrečné kontrolní zprávě byla opětovně provedena revize chybovosti. Výsledná prostá chybovost 2012 pak činí 1,83 %, a extrapolovaná chybovost činí 2,25 %. Pozn.: V rámci auditů operací prováděných v roce 2012, které se vztahovaly ke 2. a 3. výzvě ROP NUTS II Jihozápad, byly auditory identifikovány některé nedostatky v bodování žádostí o podporu. Vzhledem ke skutečnosti, že na výdaje 2. a 3. výzvy byla aplikována plošná finanční oprava, nenavrhnul AO MF ČR provádění dalších finančních oprav u těchto projektů. Bližší informace o plošné finanční opravě jsou uvedeny v kapitole 2.3.2 této Zprávy. Rok 2013 Centralizace PAS EK a EÚD ve zprávách z auditních misí zpochybňovaly zajištění oddělení řídící a kontrolní funkce a nezávislost PAS na ŘO u jednotlivých operačních programů v rámci auditní struktury, nastavené v ČR v roce 2007 v souladu s ustanoveními čl. 59 a 62 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Dne 2. 5. 2012 byl proto usnesením vlády ČR č. 324 schválen Záměr centralizace PAS AO do struktury AO MF ČR v návaznosti na pokrytí požadavků EK u SF/FS, EFF (EFF = Evropský rybářský fond), na základě kterého mělo proběhnout vyjmutí PAS ze struktury ŘO a jejich začlenění do centralizovaného AO MF ČR. Usnesením vlády č. 671 ze dne 12. září 2012 bylo schváleno navýšení rozpočtu MF ČR o finanční položky kalkulované v rámci centralizace AO MF ČR, čímž mohly být započaty práce na materiálním zabezpečení nezbytném pro fungování centralizovaného AO po 1. 1. 2013. Na základě usnesení vlády č. 671 ze dne 12. září 2012 byla provedena centralizace AO MF ČR s účinností k 1. 1. 2013. Byla zpracována nová organizační struktura AO MF ČR, došlo i ke změnám příslušných kapitol 1 a 5 popisu ŘKS a nová organizační struktura byla ještě podrobně zapracována do aktualizované auditní strategie. Podstatná změna spočívala v ukončení výkonu činnosti PAS AO a převodu vybraných auditorů na MF ČR. V návaznosti na centralizaci došlo i ke změně financování auditní činnosti, tj. ukončení projektů PAS AO financovaných z Operačního programu Technická pomoc (dále jen OPTP ) a nahrazení financování těchto výdajů novými projekty centralizovaného AO MF ČR z OPTP, případně ze státního rozpočtu. Došlo též k zrušení veřejnoprávní smlouvy o výkonu auditu, uzavřené mezi MF ČR a příslušným PAS pro. Tato změna byla sdělena EK prostřednictvím dopisu AO ze dne 28. 2. 2013 (č.j. MF- 38399/2013/52). Manuály doposud používané PAS byly od 1. 1. 2013 nahrazeny jednotným Manuálem AO MF ČR, který byl dopracován v návaznosti na centralizaci AO. Provedena byla také aktualizace auditních strategií jednotlivých OP. Do konce roku 2012 byl AO nastaven systém předávání informací s ohledem na všechny úkoly delegované na PAS ve formě harmonogramu činností týkajících se PAS vůči AO MF ČR.Audity systému Audit systému PAS/01/2012 odhalil nesystémová pochybení (nesprávná výše krácených finančních prostředků, nedodržení lhůt pro administraci MZ se ŽoP a pro provádění kontrol, nekompletní dokumentace ve Složkách projektů). Audity vzorků operací V referenčním roce byly vykázány výdaje ve výši 2 985 398 287,50 Kč. AO MF ČR provedl ve sledovaném období 33 auditů operací. Výše auditovaných prostředků činila 2 060 655 011,20 Kč (tj. 69,02 % výdajů vykázaných ve sledovaném období). V průběhu auditů operací byla identifikována zjištění s finančním dopadem (nezpůsobilými výdaji) v celkové výši 433 110 852,95 Kč. Tato zjištění se týkala postupů při zadávání veřejných zakázek a neoprávněně provedených víceprací, případně způsobilosti výdajů. Na základě těchto zjištění byly podány podněty Pracovní skupině nesrovnalosti pro podezření na nesrovnalost (porušení rozpočtové kázně). Chybovost (míra výskytu chyb v auditovaných operacích) tak činila 15,50 %. Ostatní Kontrole NKÚ provedené v roce 2013 podléhaly peněžní prostředky určené na rozvoj cestovního ruchu. Výtky NKÚ se týkaly především sledování a vyhodnocování přínosů podpořených projektů k dosažení cílů. 53

54

Rok 2014 Audity systému Audit systému ROPJZ/2013/S/001 identifikoval 1 zjištění systémového charakteru s finančním dopadem nesprávné vyřešení 12 případů nesrovnalostí. Případy byly přezkoumány Pracovní skupinou pro nesrovnalosti (dále jen PSN ) ÚRR JZ. Dále byla identifikována zjištění nesystémového charakteru (neaktuální informace o výzvách na webu www.strukturalni-fondy.cz, nedostatky v hodnocení žádostí o podporu, nedostatečně specifikované informace v metodice, nedodržování lhůt pro provádění kontrol a proplácení ŽoP, nesprávné a pozdně zadané údaje do IS MSC2007 a IS Monit7+ apod.). Audity vzorků operací V referenčním roce byly vykázány výdaje ve výši 3 256 246 598,22 Kč. AO MF ČR provedl ve sledovaném období 35 auditů operací. Výše auditovaných prostředků činila 2 088 964 612,71 Kč (tj. 64,15 % výdajů vykázaných ve sledovaném období). V průběhu auditů operací byla identifikována zjištění s finančním dopadem (nezpůsobilými výdaji) v celkové výši 63 755 268,24 Kč. Tato zjištění se týkala postupů při zadávání veřejných zakázek, případně způsobilosti výdajů. Na základě těchto zjištění byly podány podněty Pracovní skupině nesrovnalosti pro podezření na nesrovnalost (porušení rozpočtové kázně). Chybovost (míra výskytu chyb v auditovaných operacích) tak činila 3,05 %. Celková projektovaná chybovost byla ve výši 3,19 %. Ve VKZ za rok 2015 byla chybovost revidována na 4,49 %. Na základě žádosti EK ze dne 22. 4. 2015, Ref. Ares(2015)1709688 byl proveden přepočet chybovosti za rok 2014 v souvislosti s tzv. spornými výdaji. Systémová chyba a neopravená anomální chyba nebyly ve sledovaném období identifikovány. Ostatní V roce 2014 byla realizována auditní mise EK, která u vybraných projektů odhalila porušení principu transparentnosti a rovného zacházení. Taktéž zadávací dokumentace k výběrovým řízením byla v některých případech nejasná. Další externí kontrolou, která proběhla v roce 2014, byla kontrola NKÚ. Kontrole podléhaly peněžní prostředky určené na rozvoj a obnovu regionálních zdravotnických zařízení. Kontrole byly, s výjimkou ostatních zdravotnických zařízení v ČR, finančně podpořených z jiných operačních programů, podrobeny Nemocnice Písek, a.s., a Nemocnice Strakonice, a.s., jakožto příjemci dotací z ROP NUTS II Jihozápad. NKÚ zde zjistil rozpor s pravidly financování zdravotnických zařízení ze státního rozpočtu ČR. ŘO se se závěry kontroly neztotožnil. Rok 2015 Audity systému Audit systému ROPJZ/2014/S/001 identifikoval 1 zjištění systémového charakteru s finančním dopadem (nezpůsobilé výdaje ve výši 15 724 295,50 Kč), 4 zjištění systémového charakteru bez finančního dopadu (nejednoznačné určení zdroje financování na archivaci, nedodržení lhůt pro provádění kontrol a proplácení ŽoP, nedostatečné metodické ukotvení postupu řešení nesrovnalostí u projektů technické pomoci) a 5 zjištění nesystémového charakteru. Mimořádný audit zdravotnictví AO/2014/MS/05-ROP JZ, provedený na žádost EK, neidentifkoval žádná zjištění týkající se výhradně OP 2.6. Bylo pouze vydáno doporučení u projektů zaměřených na pořizování zdravotnické techniky zajistit, že projekty, které byly ukončeny, byly proplaceny v souladu se zásadou hospodárně vynaložených prostředků. Audity vzorků operací V referenčním roce byly vykázány výdaje ve výši 3 596 077 562,05 Kč. AO MF ČR provedl ve sledovaném období 37 auditů operací. Výše auditovaných prostředků činila 2 437 693 149,25 Kč (tj. 67,79 % výdajů vykázaných ve sledovaném období). V průběhu auditů operací byla identifikována zjištění s finančním dopadem (nezpůsobilými výdaji) v celkové výši 179 120 275,82 Kč, což představuje 7,35 % ověřovaných výdajů certifikovaných v roce 2014. Tato zjištění se týkala postupů při zadávání veřejných zakázek, případně způsobilosti výdajů. Na základě těchto zjištění byly podány podněty Pracovní skupině nesrovnalosti pro podezření na nesrovnalost (porušení rozpočtové kázně). Celková projektovaná chybovost byla ve výši 5,45 %. Významný vliv na chybovost měl audit operace 55

č. ROPJZ/2015/O/014 MODERNÍ ŽELEZNIČNÍ VOZIDLA PRO JIHOČESKÝ KRAJ, který zásadně ovlivnil chybovost tak, že bez něho by chybovost byla na úrovni 2,75 % (extrapolovaná chybovost by byla ve výši 2,33 %). Ostatní V roce 2015 proběhla kontrola NKÚ, která se zaměřila na kontrolu peněžních prostředků využitých v rámci IPRM Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015. Výtky NKÚ se týkaly stanovení indikátorů, věcného hodnocení žádostí o podporu, dodržování zákona o VZ příjemcem a oznamování změn v projektu. ÚRR JZ se neztotožnil s řadou zjištění NKÚ a podal proti nim námitky. Kontroly PCO a EÚD byly zahájeny v roce 2015 a ukončeny v roce 2016. Rok 2016 Audity systému Audit systému ROPJZ/2015/S/001 identifikoval 3 pochybení: nedostatečné plnění nápravných opatření z auditu systému ROPJZ/2014/S/001 plynoucí ze zjištění "Nedodržování lhůt pro provedení administrativní kontroly ex-post", nedostatečný audit trail k ověření způsobilosti výdajů u vybraného projektu a nesplnění lhůty pro vydání platebního výměru u potvrzené nesrovnalosti. Audit systému ROPJZ/2016/S/001 Ověření funkčnosti ŘKS a uzavírání identifikoval 6 zjištění, z toho 5 zjištění se střední a 1 zjištění s nízkou mírou závažnosti. Zjištění zahrnovala nedodržení stanovené metodiky zvláště v oblasti nesrovnalostí a metodiky určování data ukončení kontroly ex-post. Audity vzorků operací Výsledek auditů operací bude uveden v Závěrečné kontrolní zprávě. Ostatní PCO kontroloval systém čerpání prostředků z ERDF v rámci (kontrola započata v roce 2015 a ukončena v roce 2016). Identifikovaná zjištění se týkala nedodržení stanovených lhůt pro kontrolu a administraci MZ se ŽoP. V roce 2015 byla zahájena a v roce 2016 ukončena auditní mise EÚD. Účetní dvůr zaslal ŘO ROP NUTS II Jihozápad dvě výtky týkající se monitoringu dosažení cílů prostřednictvím indikátorů a způsobilosti výdajů v projektu. ŘO proti výtkám EÚD vznesl námitky, k nimž se připojilo též MF ČR jakožto orgán zastupující ČR, členský stát EU. Ke dni tvorby této Zprávy nebyl proces námitkování uzavřen. Rok 2017 EÚD v únoru 2017 zahájil auditní šetření. 2.3.2 Systémová nesrovnalost a udělení finanční korekce Dne 27. 11. 2009 byla ÚRR JZ nahlášena nesrovnalost, kterou zjistila Policie České republiky (dále jen PČR ) při vyšetřování procesu hodnocení žádostí o podporu, předložených do 5. a 6. kola výzev (projekty 5. výzvy byly schváleny k realizaci Usnesením VRR, č. 277/2009 ze dne 6. 11. 2009, projekty 6. výzvy k realizaci doposud schváleny nebyly). Podle jejího zjištění ÚRR JZ postupoval při hodnocení projektových žádostí z 5. a 6. výzvy v rozporu s OM ROP NUTS II Jihozápad. V březnu 2010 byli zadrženi členové managementu ÚRR JZ a bylo jim sděleno obvinění z trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele, pletichy při veřejné soutěži a dražbě a poškozování zájmů ES, kterých se měli dopustit ve spolupachatelství a ve stadiu pokusu. O vyšetřování PČR byly informovány MF ČR, MMR ČR i EK. PCO MF ČR přistoupil k pozastavení certifikace výdajů. Probíhala jednání ÚRR JZ se zástupci ministerstev o dalším možném postupu. O tom jednal opakovaně i VRR a ÚRR JZ si nechal zpracovat právní posudky, stanoviska či analýzy rizik spojených s případným dalším postupem. MV ROP NUTS II Jihozápad byl také o situaci a následně o přijatých opatřeních informován. Již po obdržení hlášení PČR k 5. výzvě se také operativně sešel interní Výbor pro řízení rizik, aby nalezl potencionální rizika, stanovil opatření (následně rozšířeno na 2. a 3. výzvu, viz dále). 56

Dne 30. 4. 2010 se znovu mimořádně sešel VRR a rozhodl o kompletním přehodnocení 6. výzvy. Co se týče 5. výzvy, stěžejní bylo doporučení ministra financí ČR taktéž kompletně přehodnotit 5. výzvu, a to s ohledem na podezření na nesrovnalost a probíhající vyšetřování PČR. O přijatém opatření byla informována i EK. VRR na 21. mimořádném zasedání dne 21. 5. 2010 zrušil Usnesením č. 365/2010 své Usnesení č. 277/2009 ze dne 6. 11. 2009, kterým schválil k realizaci 177 projektů z 5. výzvy. Usnesením č. 366/2010 pak schválil přehodnocení všech projektů 5. a 6. výzvy. Přehodnocení žádostí probíhalo podle harmonogramu schváleného VRR od 30. 6. 2010 do 30. 9. 2010. V souvislosti s přehodnocením žádostí o podporu byly provedeny nutné úpravy metodických dokumentů (schválení Výjimky č. 8 z OM k postupům z OM pro přehodnocení 5. a 6. výzvy ROP NUTS II Jihozápad, schválení výjimek č. 12 a 13 k postupům z OM týkajících se prodloužení lhůty pro předložení příloh před podpisem Smlouvy u projektů 5. a 6. výzvy a možnosti využití služeb zaměstnanců z Odboru řízení programu, dále jen OŘ ÚRR JZ, pro přehodnocení žádostí o podporu předložených do 5. a 6. výzvy z důvodu nedostatečných administrativních kapacit na OAČ/OAP ÚRR JZ). Postupy samotného přehodnocení projektů byly detailně konzultovány s MMR ČR a metodickými pracovníky MF ČR. Po přehodnocení všech žádostí o podporu z 5. a 6. výzvy a po schválení přehodnocených projektů z 5. a 6. výzvy bylo možné opět začít proplácet projekty úspěšných žadatelů z 5. a 6. výzvy. U projektů 2. a 3. výzvy se čekalo na rozhodnutí o vhodném opatření k nápravě. Dne 27. 5. 2010 obdržel ÚRR JZ hlášení PČR, které se týkalo 2. a 3. výzvy. Dle sdělení PČR bylo v průběhu vyšetřování zjištěno, že postupy použité v rámci 5. výzvy, posouzené jako hrubé porušení OM, byly aplikovány přinejmenším od 2. výzvy. Došlo k pozastavení proplácení projektů 2. a 3. výzvy. V průběhu šetření PČR došlo též k personálním změnám ve vedení ÚRR JZ a RRRSJ. ÚRR JZ na základě požadavku MMR ČR připravil výběrové řízení na provedení externího hloubkového auditu procesu věcného hodnocení projektů předkládaných do, který měl zkoumat soulad interní metodiky ÚRR JZ a evropských i národních předpisů, na soulad realizovaného postupu ÚRR JZ v rámci výzev s platným metodickým nastavením ÚRR JZ a na kontrolu postupů s důrazem na míru možné využití nestandardních postupů. Audit nakonec proveden nebyl, jelikož PCO přistoupil k vlastní kontrole, kterou zahájil dne 16. 11. 2010 s cílem ověřit postupy pro výběr a hodnocení projektů spolufinancovaných z. V lednu 2011 byla kontrola PCO ukončena (MV vzal výsledky kontroly na vědomí na svém 8. zasedání dne 28. 2. 2011 Usnesením č. 65/2011). PCO dospěl k názoru, že došlo k selhání fungování klíčového prvku řídicího a kontrolního systému, kterým je výběr a hodnocení projektů. Lze konstatovat, že tento klíčový prvek systému funguje, ale nedostatečně a neposkytuje tak dostatečné ujištění o řádnosti výdajů vykazovaných v žádostech o platbu. Vzhledem k systémové povaze identifikovaných pochybení a skutečnosti, že finanční dopad těchto pochybení není možné přesně vyčíslit, navrhl PCO aplikovat plošnou korekci. Procentní výše finanční opravy byla v návaznosti na dokument EK (Guidelines on the principles, criteria and indicative scales to be applied by Commission departments in determining financial correction under Article 39(3) of Regulation (EC) No. 1260/1999) stanovena ve výši 5 % dotčených výdajů. Jednalo se o částku 242 mil. Kč. S ohledem na skutečnosti, že u všech projektů 5. a 6. výzvy již přehodnocením došlo k provedení nápravy, výzvy č. 4 (IPRM) a č. 8 (technická pomoc) jsou kontinuální a jejich hodnocení probíhá v jiném režimu a u výzev č. 1, 7, 9 a 10 dle šetření PCO nebylo prokázáno ovlivnění hodnocení a výběru projektů, byla finanční oprava vztažena k projektům schváleným v rámci 2. a 3. výzvy. U projektů finančně ukončených znamenala částku vyplacenou příjemcům na základě schválených žádostí o platbu; u projektů finančně neukončených se jednalo o částku ze Smlouvy. Tato finanční oprava byla provedena rovněž u podílu prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a nebyla uplatněna vůči příjemcům. Celková alokace operačního programu nebyla o tuto finanční opravu krácena. Prostředky ERDF odpovídající objemu finanční opravy byly navráceny do alokace programu a následně byly znovu použity na nové výzvy. Úhrada finanční opravy byla realizována z krajských rozpočtů postupnými splátkami na účty PCO (podíl prostředků z ERDF) a MMR ČR (podíl prostředků ze státního rozpočtu). RRRSJ odeslala dne 15. 2. 2011 hejtmanům JK a PK dopis č. j. RRRSJ1922/2011, ve kterém je vyzvala k projednání financování finanční opravy z rozpočtu obou krajů. Předseda i místopředseda 57

RRRSJ jednali se zástupci krajských zastupitelstev a PCO ohledně přístupu k zaplacení opravy. Dne 9. 6. 2011 schválilo zastupitelstvo PK Usnesením č. 782/11 navýšení prostředků ke spolufinancování projektů (tj. uhrazení korekce na účet ) ve výši 93 mil. Kč. Zároveň zastupitelstvo pověřilo hejtmana PK podpisem smlouvy o tomto převodu finančních prostředků. Smlouva byla podepsána dne 1. 8. 2011. Dne 25. 7. 2011 VRR vzal na vědomí Usnesením č. 544/2011 veškerou dokumentaci a korespondenci vztahující se ke kontrole PCO a zavázal se k provedení finanční opravy navržené PCO, a to s vědomím toho, že VRR při svém rozhodnutí vychází z protokolu PCO a neprovádí vlastní skutková zjištění ani právní hodnocení kontrolních zjištění PCO. Dne 9. 8. 2011 schválilo zastupitelstvo JK Usnesením č. 281/2011/ZK-25 poskytnutí dotace na provedení finanční opravy rovněž ve výši 5 procent z proplacených prostředků 2. a 3. výzvy a to ve výši 150 mil. Kč. Členové VRR byly pověřeni ke zjištění možnosti podání žalobního návrhu, který by prověřil legálnost postupů PCO a ROP NUTS II Jihozápad v této věci (viz následující bod této kapitoly). Dne 13. 9. 2011 schválilo zastupitelstvo JK znění smlouvy o převodu finančních prostředků. Smlouva byla podepsána dne 14. 9. 2011. Korekce byla převáděna po částech na účet RRRSJ, ta ji pak převedla na účty PCO a MMR. Jak vyplývá z uzavřených smluv mezi RRRSJ, Jihočeským a Plzeňským krajem, byla částka korekce poměrově rozdělena mezi oba kraje na základě podílu úspěšných projektů 2. a 3. výzvy. Ke konci roku 2011 PCO rozhodl o obnovení certifikace výdajů v návaznosti na přijatá opatření. Tabulka 20: Splácení finanční korekce Jihočeským krajem Rok Korekce obdrženo od JK odesláno MF ČR odesláno MMR ČR datum částka v Kč datum částka v Kč datum částka v Kč rozdíl v Kč 2011 2. splátka 15. 9. 20 160 000,00 26. 9. 17 754 373,24 26. 9. 1 566 563,13 839 063,63 2011 4. splátka 30. 11. 18 320 000,00 9. 12. 17 594 279,69 9. 12. 1 552 436,42-826 716,11 mezisoučet 38 480 000,00 35 348 652,93 3 118 999,55 12 347,52 2012 6. splátka 30. 3. 40 520 000,00 12. 4. 37 215 880,56 12. 4. 3 283 756,23 20 363,21 2012 8. splátka 27. 9. 42 160 000,00 10. 10. 38 758 093,68 10. 10. 3 419 822,06-17 915,74 mezisoučet 82 680 000,00 75 973 974,24 6 703 578,29 2 447,47 K FV za 2011 a 2012 v Kč --- 121 160 000,00 --- 111 322 627,17 --- 9 822 577,84 14 794,99 Vratka při FV v roce 2013 v Kč 14 794,99 2013 10. splátka 29. 3. 25 560 612,59 9. 4. 23 274 396,64 9. 4. 2 053 650,74 232 565,21 K FV za 2013 v Kč --- 25 560 612,59 --- 23 274 396,64 --- 2 053 650,74 232 565,21 Vratka při FV v roce 2014 v Kč 232 565,21 Celkem v Kč 146 720 612,59 134 597 023,81 11 876 228,58 247 360,20 Tabulka 21: Splácení finanční korekce Plzeňským krajem (FO ÚRR JZ k 1. 2. 2017) Zdroj: Finanční odbor (dále jen FO ) ÚRR JZ k 1. 2. 2017 Rok Korekce obdrženo od PK odesláno MF ČR odesláno MMR ČR datum částka v Kč datum částka v Kč datum částka v Kč rozdíl v Kč 2011 1. splátka 30. 8. 13 030 000,00 7. 9. 11 954 619,67 7. 9. 1 054 819,37 20 560,96 2011 3. splátka 22. 11. 13 490 000,00 2. 12. 12 387 230,85 2. 12. 1 092 990,97 9 778,18 mezisoučet 26 520 000,00 24 341 850,52 2 147 810,34 30 339,14 2012 5. splátka 3. 4. 25 710 000,00 12. 4. 23 619 071,58 12. 4. 2 084 049,27 6 879,15 2012 7. splátka 27. 9. 26 090 000,00 10. 10. 23 963 358,38 10. 10. 2 114 421,15 12 220,47 mezisoučet 51 800 000,00 47 582 429,96 4 198 470,42 19 099,62 K FV za 2011 a 2012 v Kč --- 78 320 000,00 --- 71 924 280,48 --- 6 346 280,76 49 438,76 Vratka při FV v roce 2013 v Kč 49 438,76 2013 9. splátka 27. 3. 14 059 992,72 9. 4. 12 401 440,32 9. 4. 1 094 289,26 564 263,14 K FV za 2013 v Kč --- 14 059 992,72 --- 12 401 440,32 --- 1 094 289,26 564 263,14 58

Vratka při FV v roce 2014 v Kč 564 263,14 Celkem v Kč 92 379 992,72 84 325 720,80 7 440 570,02 613 701,90 Prostředky uhrazené JK a PK na účet PCO a MMR na základě udělené finanční opravy byly vráceny zpět do programu a použity na následné výzvy k předkládání žádostí o podporu. 2.3.3 Globální akční plán V březnu roku 2012 byla Česká republika informována EK o závažných nedostatcích ve fungování ŘKS u operačních programů ERDF a FS v ČR. EK upozornila na 5 problematických oblastí: nedostatečná nezávislost PAS, fungování AO MF ČR, systém řešení nesrovnalostí, řídící kontrola a otázky spojené s administrativní kapacitou. V této souvislosti došlo k pozastavení procesu proplácení žádostí o platbu ze strany EK a české orgány byly vyzvány, aby začaly ihned pracovat na nápravných opatřeních. Přílohou dopisu byl tzv. Akční plán pro zlepšení systému řízení a kontroly v rámci strukturálních fondů v České republice (dále jen Akční plán ), který určoval základní rámec nápravných opatření, jejichž splnění bylo nezbytnou podmínkou pro EK pro obnovení proplácení plateb. MMR-NOK ve spolupráci s MF ČR a dotčenými ŘO zahájil okamžitou přípravu na vypořádání všech požadavků, které EK v Akčním plánu stanovila. Byl stanoven harmonogram implementace Akčního plánu, v němž byla jednotlivá opatření rozpracována do většího detailu, a byl nastaven časový plán jejich realizace. V rekordním čase 4 měsíců se podařilo splnit stěžejní požadavky a opatření nezbytná pro obnovení pozastavených plateb EK. Veškeré systémové nedostatky byly úspěšně odstraněny do konce roku 2012. V rámci identifikovaných oblastí byla přijata následující opatření: ad 1) Nedostatečná nezávislost PAS došlo k úplnému vyčlenění zaměstnanců PAS ze struktury jednotlivých OP, došlo k začlenění do struktury MF ČR pod přímý dohled AO a zakotvení v rámci popisů ŘKS, veškeré výdaje spojené s činností PAS a následně i AO MF ČR byly plně hrazeny z prostředků OPTP, tzn. že, došlo k zajištění finanční nezávislosti při výkonu auditní činnosti. ad 2) Fungování AO byla posílena koordinace a dohled delegovaných auditních činností, v rámci auditů došlo k ověření přijetí opatření k nápravě z předchozích auditů, byl nastaven systém školení auditorů a sdílení zkušeností a nejčastějších auditních zjištění v rámci různých platforem a skupin. ad 3) Nesrovnalosti byly provedeny změny v systému řešení nesrovnalostí a vymáhání neoprávněně vyplacených částek s cílem zkrácení doby procesu šetření, zakotvena metodická úprava institutu promíjení odvodů zajišťující vyšší transparentnost promíjení. ad 4) Řídící kontrola převzaty standardizované kontrolní listy pro výkon řídící kontroly dle čl. 13 prováděcího nařízení, veřejnou podporu, veřejnou podporu malého rozsahu a VZ, které byly následně modifikovány dle specifik jednotlivých operačních programů se zachováním minimálního standardu pro výkon kontrol. ad 5) Administrativní kapacita byla provedena aktualizace Metodiky výběru zaměstnanců NSRR od 1. 7. 2012, 59

byla vytvořena Metodika k využívání služeb externích subjektů s účinností od 1. 8. 2012. Implementace opatření Akčního plánu byla následně v roce 2013 předmětem dvou auditních misí EK, přičemž z obdržené závěrečné zprávy v roce 2014 vyplývá, že všechna opatření byla naplněna, systémy fungují a zjištění auditů byla uzavřena. Opatření přijatá ŘO : ad 1) PAS byl vyčleněn ze struktury a začleněn do struktury MF ČR s platností od 1. 1. 2013, v této souvislosti došlo k aktualizaci Popisu ŘKS k 1. 1. 2013. ad 2) Došlo k aktualizaci Popisu ŘKS k 1. 7. 2012, do dokumentu byly mj. doplněny kapitoly vypracované MF ČR. ad 3) V rámci byly upraveny vnitřní postupy související s procesem šetření a vymáhání nesrovnalostí. Jednalo se zejména o zvýšení rychlosti vymáhání nesrovnalostí a úpravy institutu promíjení odvodů s cílem jejich omezení a zajištění vyšší transparentnosti při procesu promíjení. ad 4) Proběhla aktualizace související metodiky, zejména Popisu ŘKS a OM. Do Příručky pro kontrolora byly začleněny checklisty pro Řídicí kontrolu VZ. ad 5) ŘO k 1. 7. 2012 zapracoval do svých relevantních metodických dokumentů aktualizovanou Metodiku výběru zaměstnanců NSRR, která se pro něj stala závaznou. 2.3.4 Pozastavená administrace projektů K 1. 2. 2017 (a stejně tak k 8. 3. 2017) evidoval ŘO 3 projekty, jejichž administrace byla z níže uvedených důvodů pozastavena. Z hlediska realizace jsou projekty zrealizovány a jejich výstupy dokončeny, projekty jsou plně fungující. ŘO nepředpokládá další výdaje spojené s těmito projekty. Nicméně projekty jsou šetřeny PČR, případně jinými orgány. Budoucí rozhodnutí těchto institucí může změnit aktuální stav těchto projektů, nicméně toto rozhodnutí nemůže ŘO v současné době nijak ovlivnit. Tabulka 22: Pozastavené projekty Registrační číslo projektu Název projektu CZ.1.14/3.1.00/02.00494 Relaxační a regenerační centrum Hluboká nad Vltavou Důvod pozastavení administrace projektu 1. Projekt šetří PČR, ŘO ROP NUTS II požádán o součinnost, prošetřovány okolnosti proplacení 1. etapy a okolnosti, na základě nichž má dojít k proplacení 2. a 3. etapy projektu. 2. Probíhá daňové řízení (příjemce se odvolal proti udělené korekci k 1. etapě na MF ČR). Dne 27. 1. 2017 obdržel ŘO Rozhodnutí MF ČR. MF ČR rozhodlo o snížení částky odvodu za porušení rozpočtové kázně uvedené v platebním výměru z 50 na 12 mil. Kč. 3. Probíhá řízení o sporu z veřejnoprávní smlouvy (týkající se 2. a 3. etapy projektu). Výdaje certifikovány/odečteny od výkazu výdajů 1. etapa porušení rozpočtové kázně, vratka za 1. etapu odečtena od výkazu výdajů 60

I.2007 II.2007 III.2007 IV.2007 I.2008 II.2008 III.2008 IV.2008 I.2009 II.2009 III.2009 IV.2009 I.2010 II.2010 III.2010 IV.2010 I.2011 II.2011 III.2011 IV.2011 I.2012 II.2012 III.2012 IV.2012 I.2013 II.2013 III.2013 IV.2013 I.2014 II.2014 III.2014 IV.2014 I.2015 II.2015 III.2015 IV.2015 CZ.1.14/3.1.00/29.02869 Výstavba a rekonstrukce Švestkového Dvora - kulturního, vzdělávacího a pedagogického centra CZ.1.14/1.1.00/11.02183 Silnice II/189 - Klenčí pod Čerchovem - Lísková, Rekonstrukce průtahu Lísková Projekt šetří PČR, na základě trestního oznámení podaného ŘO ROP NUTS II Jihozápad. PČR zahájila úkony trestního řízení podle 158 odst. 3 trestního řádu pro zločin dotační podvod podle 212 odst. 1, odst. 5 písm. c) trestního zákoníku, spáchaného ve stádiu pokusu podle 21 odst. 1 trestního zákoníku, v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem poškození finančních zájmů Evropských společenství podle 260 odst. 1, odst. 5 trestního zákoníku, spáchaného ve stadiu pokusu podle 21 odst. 1 trestního zákoníku. Projekt šetří PČR, byla obviněna konkrétní osoba ve věci podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů Evropských společenství podle ust. 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku. žádné uskutečněné výdaje nebyly odečteny od výkazu výdajů 1. etapa porušení rozpočtové kázně, vratka za 1. etapu odečtena od výkazu výdajů Zdroj: MSC2007 a ÚRR JZ k 8. 3. 2017 2.4 Případné změny v souvislosti s prováděním operačního programu 2.4.1 Vnější změny s dopadem na provádění operačního programu 2.4.1.1 Kolísání kurzu české koruny vůči euru V průběhu programového období 2007 2013 (resp. 2015) se méně či více výrazně měnil kurz české koruny vůči euru. Následující graf zobrazuje vývoj kurzu od ledna 2007 do prosince 2015 po čtvrtletích. Graf 6: Vývoj kurzu české koruny vůči euru v programovém období 2007 2013 29,00 28,00 27,00 26,00 25,00 24,00 23,00 22,00 21,00 Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017 Kurzové změny způsobovaly výrazné kolísání objemu alokace. Největší problém způsobila výrazná změna kurzu na přelomu let 2013 a 2014. Česká národní banka (dále jen ČNB ) provedla v závěru roku 2013 devizovou intervenci, jež vedla k oslabení kurzu české koruny vůči euru. Cílem této intervence bylo udržet cenovou stabilitu v České republice. V posledním kvartálu roku 2013 činil kurz 25,69 Kč za euro, po provedení intervence ČNB pak 27,48 Kč za euro. Takto výrazná změna kurzu se podstatnou měrou promítla do objemu finančních prostředků ROP NUTS II Jihozápad. Zvýšila se částka alokace na programové období 2007 2013, a tím i objem disponibilních finančních prostředků. Pro region NUTS II Jihozápad to byla samozřejmě dobrá zpráva, neboť se významným způsobem navýšil objem disponibilních finančních prostředků, nicméně pro ŘO to znamenalo nemalou komplikaci vzhledem k závěru programového období 2007 2013, kdy musel náhle zajistit vyčerpání většího objemu prostředků. 61

2.4.1.2 Zrušení kofinancování ROP ze SR výjimka pro 5. a 6. výzvu výtah z Usnesení Vlády č. 563 z 11. 8. 2010... schvaluje spolufinancování státního rozpočtu České republiky na regionálních operačních programech ve výši 0 % od roku 2011. Po intervenci zástupců ROP a MMR ČR bylo rozhodnutí Vlády upraveno. výtah z Usnesení Vlády č. 675 z 22. 9. 2010... spolufinancování státního rozpočtu České republiky na regionálních operačních programech ve výši 0 % od roku 2011 pro nově schvalované projekty a u všech krajských projektů. i ostatní regionální operační programy toto vnímaly jako velmi vážný problém a zahájily intenzivní vyjednávání s MF ČR. MF ČR nakonec připravilo Pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů jakožto přílohu nově vydaného Usnesení Vlády ČR č. 64/2011. Na jejich základě a na základě Usnesení Vlády č. 64/2011 budou od 1. 1. 2011 prostředky státního rozpočtu na spolufinancování poskytovány již jen na projekty, které byly schválené k 22. září 2010, přičemž projektem se rozumí dílčí, nikoli rámcový (např. IPRM), projekt. Za schválený se považuje takový projekt, který schválil VRR, resp. Zastupitelstvo hlavního města Prahy, na svém zasedání do 22. 9. 2010 (včetně) a o tomto úkonu je pořízen písemný záznam. Schválení projektů se zpětnou platností tedy nelze považovat za splnění výše uvedené podmínky." Pro však toto Usnesení, respektive dokument Pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů povoluje výjimku pro projekty 5. a 6. výzvy. Za projekty schválené do 22. 9. 2010 jsou považovány i všechny nově schválené projekty 5. a 6. výzvy, které musely být z důvodu systémové nesrovnalosti přehodnoceny a následně schváleny znovu." Podíl státního rozpočtu byl od této doby hrazen z rozpočtu krajů. V souvislosti se změnou kofinancování regionálních operačních programů v ČR od roku 2011 byl nucen již v roce 2010 provést jisté metodické změny a připravit se tím na přechod na nový systém kofinancování od začátku roku 2011. Stěžejní změny se dotkly zejména informačních systémů jako Benefit7 (pro žadatele) a následně IS Monit7+ (IS ROP NUTS II Jihozápad), kde bylo zapotřebí změnit poměr financování pro budoucí žádosti a smlouvy (předložené, respektive schválené po 22. 9. 2010 s výjimkou přehodnocených projektů 5. a 6. výzvy). 2.4.1.3 Změna Regionální investiční podpory Dle Rozhodnutí EK ze dne 24. 6. 2006 ve věci: Státní podpora N 510/2006 Česká republika, Mapa regionální podpory na období 2007 2013 se od 1. 1. 2011 snížila intenzita podpory poskytnuté v režimu RIP u regionu NUTS II Jihozápad z 36 % na 30 %, případně navýšení o 10 či 20 % v případě středních a malých podniků. Snížená intenzita podpory byla platná pro Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace z, které byly s příjemci podepsány po 1. 1. 2011. Již v průběhu roku 2010 musely být učiněny potřebné úpravy tak, aby mohla být tato změna realizována od začátku roku 2011. Zejména došlo k úpravě poměru financování v IS Monit7+, které se přeneslo do Benefit7. Co se týče platné metodické dokumentace, změna režimu RIP od roku 2011 byla avizována v programovém dokumentu již od jeho schválení v roce 2007. 2.4.2 Změny v provádění operačního programu 2.4.2.1 Řešení nedokryvu s Programem rozvoje venkova (dále jen PRV ) v oblasti revitalizace památek Specifikace rozhraní mezi regionálními operačními programy a PRV vychází z NSRR. PRV podporuje v oblasti stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek; komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných územích, v areálech památkově chráněných objektů nebo na přilehlých plochách; budování doprovodných informačních systémů a značení památkově chráněných území a objektů; restaurování movitých kulturních památek 62

a pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů pouze v obcích do 500 obyvatel, zatímco pouze v obcích nad 500 obyvatel. V rámci hodnocení či konzultací projektových záměrů byly odhaleny velice kvalitní a dobře připravené projektové záměry, které se zaměřovaly na zachování kulturního dědictví, ale jimž nebylo umožněno podat žádosti o podporu projektu do, OP 3.2 či 3.1, ani do PRV, priority III. 2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví. Konkrétně se jednalo o finančně nákladné projektové záměry v obcích do 500 obyvatel. Do značné míry by však přispěly k naplnění cílů ROP NUTS II Jihozápad, konkrétně specifického cíle Zlepšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam udržitelného cestovního ruchu". Jejich realizace by byla přínosná pro region NUTS II Jihozápad. To vedlo k rozhodnutí iniciovat třístranné jednání zástupců ÚRR JZ, MMR-NOK a zástupců ŘO PRV v září 2009. Závěrem jednání i následné korespondence s MMR-NOK byl proto námět na méně závažnou změnu technické povahy NSRR a ve smyslu: V oblasti zachování kulturního dědictví se PRV zaměřuje na investice v obcích do 500 obyvatel. ROP NUTS II Jihozápad bude podporovat projekty v obcích nad 500 obyvatel, popř. v obcích do 500 obyvatel, jejichž požadovaná dotace je vyšší než maximální přípustná výše dotace poskytována v PRV. V případě, že budou v oblasti zachování kulturního dědictví schváleny projekty v obcích do 500 obyvatel, řídící orgán bude informovat ŘO PRV o těchto projektech, aby bylo zamezeno případnému dvojímu financování těchto projektů. Uvedená změna se významově dotýkala prioritních témat 58 Ochrana a zachování kulturního dědictví a 59 Rozvoj kulturní infrastruktury, neměla však vliv na earmarking. VRR dne 19. 2. 2010 na svém 17. řádném jednání schválil Usnesením č. 307/2010 revizi ROP NUTS II Jihozápad, verze č. 3, revize č. 3 ke dni 15. 1. 2010. MV tuto revizi programového dokumentu schválil Usnesením č. 41/2010 na svém 3. korespondenčním hlasování dne 2. 2. 2010. Součástí této revize bylo mimo jiné řešení identifikovaného nedokryvu mezi ROP NUTS II Jihozápad a PRV. V této době bylo platné stanovisko EK z roku 2008 (viz dopis ze dne 18. 11. 2008), podle kterého bylo možné realizovat tyto změny po jejich schválení MV. V únoru 2010 ŘO vyhlásil výzvu k předkládání žádostí o podporu do OP 3.1, která už byla v souladu s novými pravidly schválenými VRR a MV. V rámci této výzvy byl VRR dne 26. 4. 2011 Usnesením č. 499/2011 schválen k realizaci s výhradou projekt CZ.1.14/3.1.00/11.02201 Zámek Týnec (ve změněném režimu). Onou výhradou schválení projektu byla podmínka schválení revize EK. V roce 2010 došlo ke změně přístupu EK k posuzování změn operačních programů. V dubnu 2010 MMR-NOK vydal nový Metodický pokyn k revizi operačních programů 2007 2013. Na základě změny přístupu EK byla revize zaslána EK ke schválení (10. 12. 2010). Z dopisů EK zaslaným ŘO jednoznačně vyplynulo, že EK není předkládané změně nakloněna. Revizi MMR-NOK projednal několikrát s EK. Stanovisko EK se však nezměnilo, což bylo potvrzeno na jednání MV dne 10. 2. 2012 i v rámci diskuze Stálého zastoupení Brusel Generální ředitelství EK pro regionální politiku (dále jen DG REGIO ). ŘO provedl opětovnou revizi. Revize ROP NUTS II Jihozápad č. 4 ke dni 6. 6. 2011 s odstraněným řešením nedokryvu s PRV byla schválena VRR Usnesením č. 597/2012 z 20. 2. 2012 a MV Usnesením č. 86/2012 z 10. 2. 2012. Žadateli nepodpořeného projektu ŘO doporučil stáhnout projektovou žádost, což se nakonec stalo. ŘO i MMR-NOK doporučily žadateli jiné formy finanční podpory, např. dotace od Ministerstva kultury ČR, z komunitárních programů, Norských fondů apod. 2.4.2.2 Dodatečné finanční prostředky a navýšení alokace Dne 19. 4. 2010 vzala Vláda ČR Usnesením č. 295 na vědomí návrhy možných revizí operačních programů a finanční analýzu operačních programů. V souladu s výsledkem jednání Porady ekonomických ministrů (dne 29. 3. 2010) byl součástí předloženého balíčku i dokument, jehož obsahem byl první návrh na rozdělení dodatečných prostředků mezi operační programy. 63

Dne 30. srpna 2010 byla rozhodnutím EK (2010/475/EU a 2010/476/EU) na základě článku 17 Meziinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (v souladu s čl. 17 Meziinstitucionální dohody mají státy, jejichž skutečný HDP za roky 2007 2009 se od odhadů EK liší o více než 5 %, nárok na kompenzaci v podobě dodatečných prostředků ze SF EU, tuto podmínku splnily ČR, Slovensko a Polsko) stanovena dodatečná alokace pro ČR pro roky 2011 2013 v celkové výši 237 045 801 EUR. Následně bylo na národní úrovni Usnesením Vlády ČR č. 817/2010 ze dne 16. listopadu 2010 rozhodnuto o rozdělení dodatečných prostředků mezi jednotlivé operační programy. Regionální operační programy v ČR dostaly přidělenu alokaci 77 mil. EUR, jenž mezi ně byla poměrně rozdělena. získal dodatečné prostředky ve výši 10 312 512 EUR pro roky 2011 2013. ŘO vypracoval analýzu, která měla určit oblast vhodnou pro alokaci dodatečných finančních prostředků. Podle jejích výsledků se jako nejvhodnější jevila alokace do rozvoje dopravní sítě II. a III. třídy, tedy do OP 1.1 (výstavba a rekonstrukce silnic II. a III. třídy). Sektor silniční sítě II. a III. třídy, jenž je ve vlastnictví krajů, je dlouhodobě finančně poddimenzován. Proto ve všech výzvách, jenž byly dosud na OP 1.1 v rámci vyhlášeny, došlo k vyčerpání celé nebo téměř celé částky alokace. Zájem žadatelů byl značný, předkládané projektové záměry investičně velice náročné. Modernizace regionální sítě silnic je navíc zcela v souladu s prioritami a strategickými dokumenty obou krajů (Jihočeského i Plzeňského), navíc z nich vyplývá, že prozatím nebyly rekonstruovány zcela všechny silnice II. a III. třídy na území regionu, jenž modernizaci jednoznačně vyžadují (jejich stav neodpovídá normám EU ani ČR). Proto existuje dostatečná zásoba projektových záměrů v různé fázi přípravy. Silnice II. a III. třídy nemají jen regionální význam, ale i velice významný nadregionální charakter (navazují na síť silnic I. třídy, dálniční síť i mezinárodní silnice). Usnesením Vlády ČR č. 382 ze dne 18. května 2011 byl schválen dokument Návrh změn některých rizikových operačních programů, připravený MMR ČR. Součástí navrhovaných změn byl přesun 800 mil. Kč z OPTP do regionálních operačních programů ČR včetně. Realokované prostředky měly být v souladu s dokumentem Návrh změn některých rizikových operačních programů použity mimo jiné na zlepšování infrastruktury pro (regionální) vzdělávání (jednalo se o prostředky z ERDF). Proto byly tyto dodatečné prostředky v případě ROP NUTS II Jihozápad alokovány do OP 2.4, což bylo v souladu s výše uvedeným dokumentem a Usnesením Vlády ČR č. 382. Dle multikriteriálního klíče, jímž byla stanovena alokace pro jednotlivé programy na začátku programového období 2007 2013, bylo pro ROP NUTS II Jihozápad vyčleněno 3 689 355 EUR. 2.4.2.3 Přesuny finančních prostředků v rámci prioritních os V programovém období 2007 2013 nebyly realizovány přesuny finančních prostředků mezi prioritními osami, pouze mezi oblastmi podpory. Tyto přesuny nemusí schvalovat EK. Důvodem přesunu prostředků mezi oblastmi podpory byl zejména zjištěný vysoký zájem žadatelů o vybrané oblasti podpory, které zároveň reflektovaly priority EK (mimo jiné pro nadcházející programové období 2014 2020, např. přesuny prostředků do OP 1.1). Dále docházelo k přesunům menších objemů zbývajících finančních prostředků, které již samy o sobě nestačily k vyhlášení samostatné výzvy (např. přesuny prostředků z OP 1.2 a 1.3 do OP 1.1, viz priorita EK). V prioritní ose 3 zase byla odebrána zbývající část finančních prostředků v OP 3.3 a přesunuta do OP 3.2 z důvodu zjištěné vysoké chybovosti a tím i problematičnosti realizovaných projektů v OP 3.3. V prioritní ose 4 Technická pomoc pak došlo díky přesunu finančních prostředků z OP 4.2 do OP 4.1 k zajištění dostatečného objemu financí k zajištění efektivní implementace. V prioritní ose 1 Dostupnost center se nejvýznamnější přesun finančních prostředků odehrál v roce 2012 z oblasti podpory 1.4 Rozvoj regionálních letišť do oblasti podpory 1.1 Modernizace regionální silniční sítě. Dne 20. 2. 2012 schválil VRR Usnesením č. 597/2012 revizi PD, verze 3.0 revize č. 5 ke dni 10. 2. 2012. Předmětem revize byl mimo jiné přesun finančních prostředků ve výši 18 731 655 EUR z OP 1.4 do OP 1.1. Tento přesun finančních prostředků byl rovněž schválen MV na jeho 11. zasedání dne 10. 2. 2012 Usnesením č. 87/2012. Dne 20. 12. 2011 zaslala EK ÚRR JZ dopis, ve kterém po důkladném prošetření poskytnutých informací týkajících se projektu Modernizace Jihočeského letiště České Budějovice sdělila svoje 64

nedoporučující stanovisko k realizaci projektu (projekt byl VRR doporučen k financování na jeho 30. řádném zasedání dne 26. 4. 2011 Usnesením č. 500/201). Za hlavní argumenty EK označila neexistenci dlouhodobé strategie rozvoje letecké dopravy ČR, problematickou udržitelnost projektu, diskutabilní závěr odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Jihočeského kraje, že projekt nepodléhá screeningu SEA, stejně jako dosavadní nezveřejnění tohoto stanoviska v informačním systému EIA/SEA. EK vyjádřila rovněž svoje pochybnosti k etapizaci projektu. ÚRR JZ následně informoval žadatele, kterým je v tomto případě Jihočeský kraj, o stanovisku EK k projektu Modernizace Jihočeského letiště České Budějovice. Zastupitelstvo Jihočeského kraje v reakci na obdržené informace schválilo na svém zasedání dne 7. 2. 2012 Usnesením č. 26/ZK/12 vzetí zpět žádosti do, PO 1, OP 1.4 v projektu CZ.1.14/1.4.00/12.02347 Modernizace Jihočeského letiště České Budějovice. Vzhledem k nedoporučujícímu postoji EK k projektu letiště následně započala jednání o realokaci finančních prostředků z OP 1.4. S ohledem na více než dostatečnou absorpční kapacitu a akutní potřebu investic do regionální silniční sítě se jeví jako nejvhodnější varianta realokace finančních prostředků z OP 1.4 do OP 1.1. I dle vyjádření EK je vhodnější se spíše zaměřit na propojení center s již existujícími letišti s tím, že EK bude i nadále podporovat mj. také investice do rozvoje silniční sítě. ÚRR JZ o tomto svém záměru realokace finančních prostředí informoval EK ve svém dopise ze dne 9. 1. 2012. 65

Tabulka 23: Revize Verze Revize Provedené změny 7. 11. 2007 7. 11. 2007 7. 11. 2007 ke dni 7. 11. 2007 ke dni 7. 11. 2007 ke dni 7. 11. 2007 ke dni 7. 11. 2007 ke dni 7. 11. 2007 ke dni 7. 11. 2007 revize č. 1 ke dni 16. 6. 2008 revize č. 2 ke dni 29. 8. 2008 revize č. 3 ke dni 15. 1. 2010 revize č. 4 ke dni 6. 6. 2011 revize č. 4 ke dni 6. 6. 2011 revize č. 5 ke dni 14. 6. 2013 revize č. 6 ke dni 29. 7. 2013 revize č. 6 ke dni 29. 5. 2015 úpravy dle změn v NČI 1. aktualizace dle Metodiky finančních toků (dále jen MFTK ), k činnostem FO ÚRR JZ doplněno zasílání SŽoP na PCO a v kopii na MMR ČR - odbor rozpočtu 2. úpravy dle změn v NČI 1. řešení nedokryvu s PRV (rozšíření možnosti podpory v rámci OP 3.1, 3.2) 2. změny názvů a jednotek indikátorů dle nové verze NČI 1. dodatečné prostředky dle čl. 17 Meziinstitucionální dohody do OP 1.1 2. změny indikátorů dle nové verze NČI a dle požadavku MMR-NOK na rozdělení venkov/město 3. realokace z OPTP do OP 2.4 4. změna cílových hodnot indikátorů 1. vyjmutí nedokryvu s PRV kvůli stanovisku EK 2. doplněna informace o zaměření realok. prostředků OP 1.1 na aktivity v PO 1 3. doplnění realokovaných prostředků do OP 2.4 4. změny názvů a jednotek indikátorů 1. změna organizační struktury ÚRR JZ 2. přesun prostředků mezi oblastmi podpory v rámci prioritních os (z OP 3.3 do 3.2, z 1.2 a 1.3 do 1.1, ze 4.2 do 4.1) 3. zrušení PAS Schválen MV pouze podmíněně v souvislosti s připravovanou realokací prostředků z OPTP a ROP NUTS II Severozápad. Tato realokace neproběhla, tato verze ROP nebyla aplikována. 1. zohlednění nových nařízení k veř. podpoře, flexibilitě 2. aktualizace indikátorů dle NČI 3. upraven text o formě a výši podpory v souladu s čl. 53 obecného nařízení 4. zohlednění schválených přesunů mezi OP v rámci PO 1 (z OP 1.4 do 1.1) 5. oprava administrativní chyby v earmarkingu dodatečné prostředky z r. 2011 6. změna organizační struktury ÚRR JZ 7. aktualizace povinností ŘO dle MFTK 8. formální úpravy textu Zdroj: k 1. 2. 2017 66

Tabulka 24: Revize PD Datum změny Platnost od Verze Revize Provedené změny 31. 8. 2007 1.0 30. 11. 2007 14. 12. 2007 2.0 16. 6. 2008 27. 6. 2008 3.0 1. 10. 2008 4. 11. 2008 3.0 k 16. 6. 2008 1. 3. 2009 6. 3. 2009 3.0 k 16. 6. 2008 15. 1. 2010 19. 2. 2010 3.0 k 16. 6. 2008 6. 6. 2011 25. 7. 2011 3.0 k 16. 6. 2008 6. 6. 2011 20. 2. 2012 3.0 k 16. 6. 2008 10. 2. 2012 20. 2. 2012 3.0 k 16. 6. 2008 18. 3. 2013 28. 3. 2013 3.0 k 16. 6. 2008 7. 6. 2013 14. 6. 2013 3.0 k 16. 6. 2008 22. 7. 2013 29. 7. 2013 3.0 k 16. 6. 2008 č. 1 ke dni 1. 10. 2008 č. 2 ke dni 1. 3. 2009 č. 3 ke dni 15. 1. 2010 č. 4 ke dni 6. 6. 2011 č. 4 ke dni 6. 6. 2011 č. 5 ke dni 10. 2. 2012 č. 6 ke dni 28. 3. 2013 č.7 ke dni 14.6.2013 č. 8 ke dni 29. 7. 2013 1. zapracování připomínek EK 2. úpravy ve způsobilých výdajích dle vyjádření Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS ) k blokové výjimce k RIP v ROPech 1. úpravy dle změn v NČI 2. u OP 2.1 IPRM upřesněna specifikace Územního zaměření podpory 1. aktualizace dle MFTK (doplněno: Souhrnná žádost o platbu zasílána na PCO a v kopii na MMR ČR - odbor rozpočtu) 2. úpravy dle změn v NČI 3. zneplatnění indikátoru 610 111 4. přesunutí části alokace z OP 4.2 do OP 4.1 z důvodu posilování CZK vůči EUR 1. přesun 60 % alokace roku 2013 z OP 2.2, 2.3, 2.4 a 2.5 do OP 2.6 a částečně 2.4 a to vzhledem ke zvýšeným prioritám krajů v těchto dvou oblastech a výraznému zájmu subjektů regionu Jihozápad o tyto dvě oblasti. 1. řešení nedokryvu s PRV (rozšíření možnosti podpory v rámci OP 3.1, 3.2) 2. změny v názvech a jednotkách indikátorů dle nové verze Národního číselníku indikátorů 1. dodatečné prostředky dle čl. 17 Meziinstitucionální dohody do OP 1.1 2. změny indikátorů dle nové verze Národního číselníku indikátorů a dle požadavku NOK v rozdělení některých indikátorů na venkov/město 3. řešena možnost realokace z OP TP do OP 2.4 4. změna cílových hodnot indikátorů 1. vyjmutí nedokryvu s PRV kvůli stanovisku EK 2. doplněna informace o zaměření realokovaných prostředků OP 1.1. na aktivity v PO 1 3. doplnění realokovaných prostředků do OP 2.4 4. změny v názvech a jednotkách indikátorů 5. změna ve stanovení min. výše celkových způsobilých výdajů na projekt v OP 3.1 v aktivitě výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hippostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště)..." 1. zohlednění důsledků nedoporučujícího postoje EK k již předloženému projektu CZ.1.14/1.4.00/12.02347 - Modernizace Jihočeského letiště České Budějovice, II. etapa - realokace z OP 1.4 do 1.1 2. realokace v rámci PO 1 a 3 z OP 1.2 do 1.1 a z OP 3.2. do 3.1 1. přesuny prostředků mezi OP dle Komplexní analýzy z 29. 1. 2013 (změna disponibilní alokace u OP 1.1, 1.2, 1.3, 2.1, 2.2, 2.6, 3.2, 3.3., 4.1, 4.2) 2. zrušení PAS změna organizační struktury ÚRR JZ Schválen MV pouze podmíněně v souvislosti s připravovanou realokací prostředků z OPTP a ROP NUTS II Severozápad do jiných operačních programů. Tato realokace neproběhla, tato verze ROP nebyla aplikována. 67

20. 6. 2014 30. 6. 2014 3.0. k 16. 6. 2008 č. 8 ke dni 30. 6. 2014 zahrnuto využití flexibility 18. 5. 2015 29. 5. 2015 3.0. k 16. 6. 2008 č. 9 ke dni 29. 5. 2015 1. zohlednění nařízení VP a flexibilita 2. indikátory dle NČI 3. povinnosti ŘO dle MFTK 4. změna organizační struktury Pozn. aktualizováno k zajištění souladu mezi ROP a PD Zdroj: k 1. 2. 2017 68

2.5 Případná podstatná změna v udržitelnosti operací v roce 2012 doplnil své postupy o prodloužení doby udržitelnosti v případech, kdy na základě objektivně nepředvídaných příčin (vnější vlivy, havárie apod.) může výjimečně dojít k dočasnému neplnění indikátorů nebo cílů projektu. V těchto situacích může být prodloužena doba udržitelnosti projektu o dobu, která je nezbytně nutná k obnově plnění indikátorů/cílů projektu. eviduje 2 projekty s prodlouženou dobou udržitelnosti v řádu měsíců: CZ.1.14/3.1.00/17.02525 Vltavská cyklistická stezka z Litoradlic do Týna nad Vltavou - II. etapa a CZ.1.14/3.1.00/29.02908 Muzeum pivovarnictví Tábor. Příčinou dočasného pozastavení/prodloužení doby udržitelnosti byla realizace dalších staveb v místě realizace projektu a dočasné neplnění cíle projektu z důvodu neodstraněných vad a nedodělků díla. ŘO eviduje 1 případ porušení čl. 57 obecného nařízení, Revitalizace kulturní památky zámku Bystřice nad Úhlavou, CZ.1.14/3.2.00/03.00707. Příjemce nenaplnil cíle projektu. Dle žádosti o dotaci bylo hlavním cílem projektu zachránit a revitalizovat kulturně-historickou památku a vytvořit z ní atraktivitu cestovního ruchu se všemi přínosy, které rozvoj cestovního ruchu přináší. Způsoby propagace uvedené v žádosti o dotaci nebyly realizovány vůbec nebo jen v omezené míře; otevírací doba objektu nebyla dodržována, návštěvníci neměli dostatek informací o způsobu zpřístupnění objektu; skutečně vykázaný počet návštěvníků nedosahoval ani 8 % původně předpokládané návštěvnosti, v prvním roce provozu rekonstruované části objektu byla příjemcem uspořádána pouze jedna akce pro veřejnost; byl zjištěn nevyhovující stav provedených prací a stav vybavení. Byla udělena finanční oprava ve výši 100 % z proplacené dotace. Byly vydány dva PV na odvod (první za nezpůsobilé výdaje, druhý pak na zbývající částku proplacené dotace). První PV byl ze strany příjemce uhrazen, druhý nikoliv, částka je vymáhána v exekučním řízení. 2.6 Doplňkovost s jinými nástroji 2.6.1 Naplňování synergií Tabulka 25: Přehled tematických oblastí a konkrétních dvojic oblastí podpory mezi operačními programy 3 Tematická oblast Synergické oblasti podpory ROP NUTS II Jihozápad Rozvoj cestovního ruchu 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cest. ruchu 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cest. ruchu 4.1a Národní podpora rozvoje cestovního ruchu 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Návaznost na oblasti podpory IOP: Je uzavřena dohoda o spolupráci mezi ŘO (PP 4 ) a ŘO (NP 5 ANO ): Zhodnocení fungování koordinačních mechanismů mezi ŘO (PP) a ŘO (NP) nastavených v dohodách mezi ŘO/v programové dokumentaci/dalších koordinačních mechanismů, vč. popisu formy (např. zasílání plánu výzev, zasílání zpráv o realizaci/výročních zpráv, účast na ŘKV 6 /tematických mikrotýmech svolaných pod KV 7 /monitorovacích výborech/pracovních skupinách/výročních konferencích, informace na seminářích pro žadatele/příjemce, informace v PPŽ/PPP aj.): Mezi řídícími orgány probíhala pravidelná komunikace v oblasti vyhlašování výzev, schválených projektů, vzájemné posuzování a uznání synergických vazeb apod. Tento postup byl nastaven na základě uzavření Dohody o vzájemné spolupráci a koordinaci při implementaci Integrovaného operačního programu a regionálních operačních programů. V průběhu implementace probíhala intenzivní jednání se zástupci IOP 3 Povinnost pro sledování a vykazování synergické vazby je na straně partnerských ŘO (OPVK, OP LZZ,..). Do dnešního dne bylo do MSC 2007 zadáno těmito ŘO jen výše uvedených 10 bonifikovaných synergických vazeb s OPVK a synergie v rámci IPRM Plzeň a OP VaVpl a OPVK. Vzhledem k tomu, že sestavu MSC2007 č. 221 nebylo možné od roku 2014 generovat, jsou relevantní pole v tabulkách prázdná. 4 Počáteční projekt 5 Navazující projekt 6 Řídicí a koordinační výbor 7 Koordinační výbor 69

a dotčených měst, či institucí, které byly realizátory projektů v IOP. Ve druhé polovině 2011 proběhla řízená výzva pro předkládání návazných projektů na počáteční projekty předložené v IOP (OP 5.1) v oblasti zachování kulturního dědictví. Přehled synergických projektů naplňujících danou vazbu Výběrová kritéria: Program = OP/ROP Pořadové č. Č. synerg. projektu OP/ROP 1(PP, NP) Název projektu OP/ROP 1 Popis synergie Přiřazený kód synergie Č. synerg. projektu OP/ROP 2 Název projektu OP/ROP 2 Komentář k tabulce a další informace o synergických projektech (celkový počet synergických projektů, nejčetnější synergická oblast, počet nevykazovaných vazeb v sestavě z důvodu přejití NP/PP do negat. stavu): Problémy a identifikovaná rizika při zajištění vazby řídícími orgány, přijatá opatření: Žádné Náměty na jednání koordinačního výboru/tematického mikrotýmu: Žádné Další poznámky: Žádné Pozn: Projekty jsou uvedeny v tabulce výše. Dle NOK se jedná sice o synergické projekty, ale nebonifikované, tudíž jim nejsou přidělovány kódy synergie, v této sestavě proto nefigurují. Tematická oblast: Název synergických oblastí podpory : Návaznost na oblast podpory OPVK Vzdělávání 2.1 Integrované projekty rozvojových center 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení 2.1 Vyšší odborné vzdělávání 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Je uzavřena dohoda o spolupráci ANO mezi ŘO (PP) a ŘO (NP): Zhodnocení fungování koordinačních mechanismů mezi ŘO(PP) a ŘO (NP) nastavených v dohodách mezi ŘO/v programové dokumentaci/dalších koordinačních mechanismů, vč. popisu formy (např. zasílání plánu výzev, zasílání zpráv o realizaci/výročních zpráv, účast na ŘKV/tematických mikrotýmech svolaných pod KV/monitorovacích výborech/pracovních skupinách/výročních konferencích, informace na seminářích pro žadatele/příjemce, informace v PPŽ/PPP, aj.): Na zasedání odborné pracovní skupiny Asociace krajů (dále jen AK ČR ) pro evropské fondy ve dnech 24. 25. 11. 2008 byl předložen požadavek, aby zástupci ROP informovali ŘO OPVK o vyhlášených výzvách v oblasti školství. Na jeho základě probíhala mezi řídícími orgány a zprostředkujícími subjekty (krajské úřady) pravidelná komunikace v oblasti vyhlašování výzev, schválených projektech, vzájemné posuzování a uznání synergických vazeb apod. Přehled synergických projektů naplňujících danou vazbu Výběrová kritéria: Program = OP/ROP Pořadové č. Č. synerg. projektu OP/ROP 1(PP, NP) Název projektu OP/ROP 1 Popis synergie Přiřazený kód synergie Č. synerg. projektu OP/ROP 2 Název projektu OP/ROP 2 Komentář k tabulce a další informace o synergických projektech (celkový počet synergických projektů, nejčetnější synergická oblast, počet nevykazovaných vazeb v sestavě z důvodu přejití NP/PP do negativního stavu,...): Problémy a identifikovaná rizika při zajištění vazby řídícími orgány, přijatá opatření: Žádné Náměty na jednání koordinačního výboru/tematického mikrotýmu: Žádné Další poznámky: Žádné Tematická oblast: Název synergických oblastí podpory Sociální integrace 2.1 Integrované projekty rozvojových center 70

ROP JZ: 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci Návaznost na oblast podpory OP 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb LZZ: 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit Je uzavřena dohoda o spolupráci NE mezi ŘO (PP) a ŘO (NP): Zhodnocení fungování koordinačních mechanismů mezi ŘO (PP) a ŘO (NP) nastavených v dohodách mezi ŘO/v programové dokumentaci/dalších koordinačních mechanismů, vč. popisu formy (např. zasílání plánu výzev, zasílání zpráv o realizaci/výročních zpráv, účast na ŘKV/tematických mikrotýmech svolaných pod KV/monitorovacích výborech/pracovních skupinách/výročních konferencích, informace na seminářích pro žadatele/příjemce, informace v PPŽ/PPP, aj.): Řídící orgán OP LZZ (jako navazující projekt) měl v případě zjištění synergické vazby povinnost informovat ROP NUTS II Jihozápad. Přehled synergických projektů naplňujících danou vazbu Výběrová kritéria: Program = OP/ROP Pořadové č. Č. synerg. projektu OP/ROP 1(PP, NP) Název projektu OP/ROP 1 Popis synergie Přiřazený kód synergie Č. synerg. projektu OP/ROP 2 Název projektu OP/ROP 2 Komentář k tabulce a další informace o synergických projektech (celkový počet synergických projektů, nejčetnější synergická oblast, počet nevykazovaných vazeb v sestavě z důvodu přejití NP/PP do negativního stavu,...): Problémy a identifikovaná rizika při zajištění vazby řídícími orgány, přijatá opatření: Žádné Náměty na jednání koordinačního výboru/tematického mikrotýmu: Žádné Další poznámky: Žádné Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017 vzor tabulky viz Metodické doporučení k zajištění synergických vazeb mezi operačními programy v programovém období 2007 2013 Doplňkovost s jinými operačními programy SF EU vychází přímo z programového dokumentu ROP NUTS II Jihozápad. Synergické vazby mezi projekty a ostatními operačními programy byly sledovány a hodnoceny v rámci věcného hodnocení projektů dle výběrových kritérií, jejichž revize schvaloval MV. Pro zajištění plynulého toku informací, posílení synergického efektu, zabránění překryvům a k co nejúčinnějšímu využití prostředků ze SF EU a FS byla nezbytná spolupráce mezi ŘO a ŘO ostatních operačních programů. Klíčové a nejvíce funkční byly spolupráce ŘO s ŘO Integrovaného operačního programu (dále jen IOP ) a zprostředkujícím subjektem (dále jen ZS ) Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen OPVK ). Důležitými partnery pro ŘO ROP NUTS II Jihozápad byly také ŘO Operačního programu Doprava (dále jen OPD ), ŘO Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP ), ŘO Operačního programu Podnikání a inovace (dále jen OPPI ). Spolupráce probíhala na úrovni ředitelů ŘO (ZS) za koordinační role MMR-NOK. Dlouhodobě byly také v rámci vyhlašovaných výzev zohledňovány synergické efekty mezi projekty navzájem, či synergie s projekty z jiných operačních programů (jež nebyly na seznamu sledovaných dvojic oblastí podpor, vytvářejících prostor pro vznik synergických vazeb, vymezených MMR-NOK), které byly bodově zvýhodněny dle výběrových kritérií v rámci věcného hodnocení projektů. Bonifikace za tyto návaznosti byla dle Metodického doporučení k zajištění synergických vazeb mezi operačními programy v programovém období 2007 2013 (dále jen Doporučení MMR-NOK ) ponechána na rozhodnutí každého Řídicího orgánu, nebyla tedy předmětem sledování synergií mezi operačními programy. Nadstandardní spolupráce probíhala na úrovni všech regionálních operačních programů a IOP. Vyměňovaly si základní informace o připravovaných a probíhajících výzvách, resp. projektech, které by měly přispět k podpoře synergií. Mezi regionálními radami všech sedmi regionů soudržnosti a MMR ČR byla uzavřena dohoda o vzájemné spolupráci a koordinaci při implementaci IOP a regionálních operačních programů. V souladu s touto dohodou byli zástupci ŘO IOP zastoupeni v MV a recipročně zástupci řídicího orgánu byli zastoupeni v MV IOP. Synergické projekty IOP a byly identifikovány především v oblastech podpory národních kulturních památek (z IOP) a následných synergických 71

projektů z. Po sérii třístranných jednání v roce 2010 dospěl ŘO ROP NUTS II Jihozápad k vyhlášení řízené synergické výzvy k podpořeným projektům v OP 5.1 IOP. Jednalo se o 16. výzvu k předkládání žádostí o podporu do OP 3.1, jež byla vyhlášena dne 17. 10. 2011, přičemž projekty byly VRR schváleny dne 20. 2. 2012 (usnesením č. 603/2012). Dle Doporučení MMR-NOK se sice jedná o synergické projekty, ale nebonifikované. Synergickou vazbu s uvedenými projekty IOP vykazují rovněž i některé projekty 3. kola výzev, schválené VRR dne 4. 11. 2008. V roce 2013 vyhlásil ŘO 25. výzvu v OP 3.2, jež vytvářela též prostor pro vznik synergických vazeb k projektům v oblasti podpory 5.1 IOP. Seznam projektů 25. výzvy, doporučených k financování VRR, byl schválen dne 12. 12. 2013 (usnesením č. 894/2013). Nebyly zde zjištěny synergické efekty. Tabulka 26: Synergické projekty IOP a Projekt Projekt IOP Registrační číslo Název projektu Registrační číslo Název projektu CZ.1.14/2.3.00/03.00726 CZ.1.14/3.1.00/16.02545 CZ.1.14/3.2.00/03.01248 Revitalizace socioekonomické sféry u NKP Klášter Plasy Plasy. Cesty klášterem - stezky k poznání Rekonstrukce Lazebnického mostu v Českém Krumlově CZ.1.06/5.1.00/01.05477 Centrum stavitelského dědictví v Plasích CZ.1.14/3.1.00/16.02543 Vytvoření nových přístupových tras k areálu klášterů v Českém Krumlově s možností využití volnočasových aktivit CZ.1.06/5.1.00/01.06132 Revitalizace areálu klášterů Český Krumlov CZ.1.14/3.1.00/16.02542 Muzeum vltavínů CZ.1.14/2.2.00/03.00972 CZ.1.14/3.1.00/16.02544 Stavební úpravy městského parku a jižních teras v Českém Krumlově 1. etapa Centrum fotografie a moderních médií CZ.1.06/5.1.00/01.05935 Národní muzeum fotografie a dílna tapisérií centrum původních řemesel a unikátních technologií Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017 V prioritní ose 3.2 Služby v oblasti veřejného zdraví IOP byly rovněž vytvořeny vazby s projekty ROP NUTS II Jihozápad, které nesou prvky komplementarity, nikoli synergie, avšak dokazují vysokou míru komplexity pomoci ze SF EU. Jedná se např. o projekty CZ 1.06/3.2.00/01.00065 Modernizace a obnova přístrojového vybavení centra komplexní onkologické péče Nemocnice České Budějovice a CZ 1.06/3.2.00/01.00079 Modernizace a obnova přístrojového vybavení traumatologického centra Nemocnice České Budějovice, které mají komplementární vazbu na projekt realizovaný v ROP NUTS II Jihozápad: CZ.1.14/2.6.00/03.01210 Pavilon dětského oddělení (příjemcem podpory Nemocnice České Budějovice). S OPD, který je obecně zaměřený na rozvoj dopravní infrastruktury, mohou probíhat doplňkové vazby v OP 1.1, OP 1.2, OP 1.3. Společným cílem obou programů je jednak zlepšení silniční sítě všech úrovní a jednak zvýšení atraktivity a dostupnosti veřejné dopravy. OPD se zaměřuje převážně na dopravní problematiku sítě TEN-T, což s ohledem na špatnou dostupnost regionu komplementárně posiluje úsilí zaměřené na rozvoj regionální a místní dopravní sítě a zlepšení dopravní obslužnosti. Ministerstvo dopravy České republiky (dále jen MD ČR ) má své zastoupení v MV ROP NUTS II Jihozápad, čímž byl zajištěn přístup ŘO OPD k stanovení kritérií pro výběr projektů v ROP NUTS II Jihozápad a ke zprávám o průběhu realizace. Poskytování informací bylo zajištěno prostřednictvím MSC2007. ŘO také využíval odborných konzultací s MD ČR při stanovení technických podmínek pro výběr drážních vozidel. Žádné doplňkové projekty s tímto programem nebyly identifikovány. OPŽP je zacílen na podporu aktivit pro zlepšování životního prostředí a rovněž výstavbu vodohospodářské infrastruktury obcí a protipovodňovou ochranu. Tím je zajištěna komplementarita k, který vodohospodářskou infrastrukturu a ochranu životního prostředí 72

neřeší. S OPŽP korelují aktivity z prioritní osy 2, jejichž společným cílem je zejména vyvážený rozvoj regionů, městských oblastí a atraktivita prostředí pro tamní obyvatele. Regenerací brownfields pak odstraňování starých ekologických zátěží v centrech a opětovné využití zanedbaných objektů a ploch pro inovační aktivity. Tento program se rovněž zaměřil na snižování energetické náročnosti veřejných budov. V této souvislosti byl identifikován např. doplňkový projekt CZ 1.02/3.1.00/07.00145 Rekonstrukce zdroje vytápění objektů ZŠ a MŠ Borek (příjemce podpory obec Borek), který má vazbu na projekt CZ.1.14/2.4.00/02.00542 Modernizace základní školy Borek (příjemce podpory obec Borek). K rozvoji podnikání a podpůrných podnikatelských služeb ve městech přispíval OPPI, který představoval pro region NUTS II Jihozápad příležitost rozvoje v oblastech nutného zvýšení intenzity inovačních procesů, posílení spolupráce vědeckovýzkumných a vzdělávacích kapacit s podnikatelskou sférou a v oblasti celkového zkvalitnění struktury ekonomické základny regionu. ŘO se vzájemně informovaly o připravovaných výzvách v oblasti odstraňování starých ekologických zátěží (OPŽP) a regenerace brownfields (, OPPI). MŽP ČR poskytovalo ŘO a ŘO OPPI podle potřeby informace z databáze starých ekologických zátěží, jejichž mapování v současné době MŽP ČR provádí. a operační programy kofinancované z ESF se vzájemně doplňují a podmiňují a v průběhu realizace konkrétních projektů vytvářely synergické efekty, které znásobují výsledky a dopady těchto programů. Operační programy Lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen OP LZZ ) a OPVK znamenají příležitost k rozvoji a zkvalitnění potenciálu lidských zdrojů, což je jednou ze základních priorit rozvoje regionu. Regionální operační program pomáhá podporou investičních aktivit zlepšit podmínky základního, středního a vyššího odborného školství s cílem zkvalitnění výuky a zlepšení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce. Na úrovni RRRSJ, Jihočeského kraje a Plzeňského kraje byla podepsána Dohoda o vzájemné spolupráci a koordinaci při implementaci a globálních grantů v rámci prioritních os 1 až 3 OPVK Jihočeského kraje a Plzeňského kraje. Předmětem dohod byla spolupráce a koordinace mezi RRRSJ a kraji zejména prostřednictvím vzájemného informování o vyhlašování nových výzev, předávání seznamů vybraných projektů, předávání informací o vybraných projektech do materiálů pro jednání MV, bonifikace synergických efektů jednotlivých projektů. V červnu roku 2008 byly rámcově nastaveny čtyři oblasti synergie mezi ŘO a OPVK, které vyplynuly ze společných setkání zástupců ŘO se zástupci KÚ PK a KÚ JK v rámci příslušných odborů krajských úřadů a se zástupci samotného ŘO OPVK (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, dále jen MŠMT, sekce Řízení operačních programů). Za klíčový bod koordinace bylo zvoleno vzájemné informování o projektech obou programů. ŘO průběžně odesílal ŘO OPVK seznam projektů schválených k realizaci v rámci vyhlášených výzev pro OP 2.4, které by mohly naplnit podstatu synergického efektu s projekty OPVK. Celkem bylo v OP 2.4, kde by mohl být detekován potencionální synergický efekt, vyhlášeno celkem šest výzev. V roce 2008 byly vyhlášeny ŘO NUTS II Jihozápad 2. (dne 27. 6. 2008) a 3. (dne 4. 11. 2008) výzva, ve kterých byly schváleny celkem 4 projekty se synergickým efektem. 5. výzva byla vyhlášena v roce 2010 (8. 11.2010; 1 projekt se synergickým efektem) a 19. výzva v roce 2012 (dne 22. 2. 2012, 6 projektů se synergickým efektem). V roce 2014 bylo u projektů 27. výzvy, vyhlášené ŘO dne 2. 10. 2013 (projekty schváleny VRR dne 18. 4. 2014 usnesením č. 938/2014), identifikováno 20 projektů s bodovým zvýhodněním za synergickou návaznost na realizovaný projekt OPVK. Dne 19. 5. 2014 byla dále pro tuto oblast podpory vyhlášena 34. výzva (projekty schváleny VRR dne 14. 11. 2014 usnesením č. 1035/2014), v rámci které obdrželo bodové zvýhodnění za synergii s projekty OPVK 67 schválených projektů. Celkem tedy v rámci ROP NUTS II Jihozápad bylo identifikováno 98 projektů s možným synergickým efektem v oblasti vzdělávání. 73

Tabulka 27: Přehled projektů s možným synergickým efektem Projekt Projekt OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo Název projektu Registrační číslo Název projektu CZ.1.14/2.4.00/03.01008 CZ.1.14/2.4.00/02.00026 CZ.1.14/2.4.00/05.01901 Zkvalitnění výukových prostor a zajištění bezbariérovosti SPŠ strojní a stavební Rozvoj vzdělávacích kapacit Gymnázia Mikulášské náměstí 23, Plzeň Regionální vzdělávací centrum v oblasti autoopravárenství a technických oborů CZ.1.07/1.1.10/01.0043 CZ.1.07/1.1.12/01.0001 CZ.1.07/1.1.10/01.0089 Náskok díky kvalitě - rozvoj technických oborů na jihočeských průmyslových školách Blended learning ve vyučovacím procesu na gymnáziu Využívání ICT ve vzdělávání CZ.1.14/2.4.00/02.00272 Bolzanova barevná škola CZ.1.07/1.1.10/01.0050 Bolzanova kreativní škola CZ.1.14/2.4.00/02.00379 CZ.1.14/2.4.00/19.02570 CZ.1.14/2.4.00/19.02573 CZ.1.14/2.4.00/19.02574 CZ.1.14/2.4.00/19.02579 CZ.1.14/2.4.00/19.02578 CZ.1.14/2.4.00/19.02575 CZ.1.14/2.4.00/27.02939 CZ.1.14/2.4.00/27.02882 CZ.1.14/2.4.00/27.02950 CZ.1.14/2.4.00/27.02883 CZ.1.14/2.4.00/27.02952 CZ.1.14/2.4.00/27.02929 CZ.1.14/2.4.00/27.02884 Modernizace vybavení školy vedoucí k vyšší efektivitě a modernizaci výuky Inovace a modernizace odborného vzdělávání na SZŠ a VOŠZ Č. Budějovice Nové technologie v odborné praxi s ohledem na trh práce Modernizace odborných učeben a dílen SOŠ Velešín Zkvalitnění odborného vzdělávání v gastronomických oborech na SŠZP Klatovy - gastro učebny Vybavení dílen odborného výcviku Zvýšení kvality vzdělávání zavedením nových technologií do výuky Modernizace výuky za účelem zkvalitnění odborného technického a přírodovědného vzdělávání ve stavebnictví a geodezii Moderní výuka přírodních věd na gymnáziu Modernizace laboratoří a odborných učeben biologie, chemie a fyziky Modernizace vybavení pro přírodovědné a technické vzdělávání na Gymnáziu Strakonice Modernizace vybavení pro technické a přírodovědné vzdělávání na ZŠ Husinec Modernizace vybavení pro učebnu chemie-fyzika Modernizace výuky přírodních věd na Gymnáziu v Prachaticích 2014 CZ.1.07/1.1.10/02.0034 CZ.1.07/1.1.14/01.0041 CZ.1.07/1.1.14/01.0006 CZ.1.07/1.1.14/01.0009 CZ.1.07/1.1.30/02.0064 CZ.1.07/3.2.02/04.0032 CZ.1.07/1.1.30/01.0008 CZ.1.07/1.1.14/01.0026 1/ CZ.1.07/1.1.00/26.0026 2/ CZ.1.07/1.5.00/34.0029 CZ.1.07/1.1.10/03.0007 CZ.1.07/1.5.00/34.0969 CZ.1.07/1.5.00/34.0495 1/ CZ.1.07/1.1.00/44.0007 2/ CZ.1.07/1.1.10/01.0091 CZ.1.07/1.4.00/21.0161 CZ.1.07/1.1.14/01.0036 S jazyky bez hranic Modernizace přírodovědného vzdělávání ve škole Začínáme s praxí již ve škole Výukové materiály a laboratoř HW a sítových technologií Zkvalitňování výuky zemědělských a potravinářských oborů SŠZP Klatovy Příprava pokrmů a moučníků z regionálních potravin Praktické moderní výukové moduly v elektrotechnice, elektronice a automatizaci Zkvalitnění výuky lesnictví - budoucnost lesních Ekosystému 1/ Výuka matematiky v 21. století na SŠ technického směru 2/ Inovace ve výuce Zavádění ŠVP na gymnáziu -projekt GOTIKA Společný start Inovace ve výuce Gymnázia Strakonice 1/ Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji 2/ Husinec: Komunitní škola - symbol živé obce, fáze I. Zvýšení kvality výuky na ZŠ Záhoří Tvorba nových inovovaných výukových materiálů zaměřených na 74

CZ.1.14/2.4.00/27.02925 CZ.1.14/2.4.00/27.02878 CZ.1.14/2.4.00/27.02927 CZ.1.14/2.4.00/27.02944 CZ.1.14/2.4.00/27.02880 Modernizace výuky přírodovědných předmětů Počítačem podporované přírodovědné experimenty Rozvoj přírodovědných oborů v ZŠ a MŠ Mladá Vožice Vybavení laboratoří pro sledování kvality potravin a složek životního prostředí Zefektivnění výuky přírodovědných předmětů digitalizaci CZ.1.07/1.4.00/21.1568 CZ.1.07/1.5.00/34.0562 CZ.1.07/1.1.00/44.0007 CZ.1.07/1.1.10/03.0077 CZ.1.07/1.5.00/34.0286 rozvoj ve vzdělávacích oblastech biologie, fyziky, chemie, matematiky a zeměpisu Modernizace výuky Moderní škola Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Popularizace a podpora tech. vzdělávání v potr. a chem. oborech Střední odborné školy pro ochranu a tvorbu ŽP ve Veselí n. Lužnicí Inovace ICT CZ.1.14/2.4.00/27.02937 CZ.1.14/2.4.00/27.02957 CZ.1.14/2.4.00/27.02894 CZ.1.14/2.4.00/27.02966 CZ.1.14/2.4.00/27.02888 CZ.1.14/2.4.00/27.02886 Zkvalitnění podmínek pro výuku přírodovědných a praktických předmětů v ZŠ Studená Zkvalitnění podmínek pro výuku v ZŠ Slavonice ZŠ Zliv - zlepšení podmínek pro technické a přírodovědné vzdělávání Modernizace odborného výcviku Modernizace vybavení pro výuku přírodovědných a technických oborů na ZŠ Mirošov Modernizace vybavení specializovaných učeben ZŠ Kladruby CZ.1.07/1.4.00/21.3136 CZ.1.07/1.4.00/21.1438 CZ.1.07/1.1.00/44.0007 1/ CZ.1.07/1.1.12/03.0021 2/ CZ.1.07/1.5.00/34.0096 3/ CZ.1.07/1.1.00/44.0002 CZ.1.07/1.4.00/21.0038 CZ.1.07/1.4.00/21.3668 Moderní škola Škola hrou Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji 1/ Podpora SOŠ a SOU, Sušice jako centra odborného vzdělávání v technických oborech 2/ Inovace a zkvalitnění výuky v SOŠ a SOU, Sušice 3/ Podpora technického a přírodovědného vzdělávání v Plzeňském kraji Moderní škola Modernizace výuky CZ.1.14/2.4.00/27.02962 Podpora rozvoje výuky přírodních věd pro žáky ZŠ Josefa Hlávky Přeštice CZ.1.07/1.4.00/21.1305 Cesta k moderní škole CZ.1.14/2.4.00/27.02964 CZ.1.14/2.4.00/34.03172 CZ.1.14/2.4.00/34.03174 CZ.1.14/2.4.00/34.03175 Zkvalitnění výuky v odborném výcviku Kvalitní infrastrukturou školy k efektivní výuce Vybavení pro posílení přírodovědně technického vzdělávání Modernizace výuky a automatizace CZ.1.07/1.1.12/03.0007 CZ.1.07/1.1.30/02.0003 CZ.1.07/1.1.30/01.0011 CZ.1.07/1.1.00/44.0002 CZ.1.07/1.1.30/01.0029 CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Progresívní technické výukové moduly v odborném výcviku 1/Moderní technologie ve výuce - úspěšná cesta žáků do praxe, 2/ Podporou technického a přírodovědného vzdělávání ke zvýšení motivace žáků Podpora technického a přírodovědného vzdělávání v Plzeňském kraji 1 1/ Modernizace výuky technologie, odborné praxe a měření ve strojírenství, 2/ Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech 75

CZ.1.14/2.4.00/34.03176 CZ.1.14/2.4.00/34.03179 CZ.1.14/2.4.00/34.03182 CZ.1.14/2.4.00/34.03183 Nebojte se řemesla! Efektivní využití moderních technologií v praktické výuce technických a uměleckých oborů Gymnázium Sušice - modernizace vybavení odborných učeben Zefektivnění a zkvalitnění přírod.,tech. a jazyk. vzděl. a modern. učeben na Gymnáziu, Pl, M. nám. 23 CZ.1.07/1.5.00/34.0018 CZ.1.07/1.1.30/02.0013 CZ.1.07/1.1.12/03.0011 CZ.1.07/1.1.30/01.0004 CZ.1.07/1.1.12/02.0027 CZ.1.07/1.1.00/44.0002 CZ.1.07/1.1.12/01.0001 CZ.1.07/1.5.00/34.0863 CZ.1.07/2.3.00/45.0007 1/ Umět a řídit svůj život, 2/ Praxe hrou - fiktivní firma servisního typu provozovaná žáky SPŠD Plzeň - Křimice, 3/ Nauč se a vytvoř! Modernizace vyučovacích metod Zvyšování kvality a atraktivity oborů cukrář a opravář zemědělských strojů na SŠ Horažďovice Gymnázium Sušice - Brána vzdělávání 1/ Podpora technického a přírodovědného vzdělávání v Plzeňském kraji, 2/ Blended learning ve vyučovacím procesu na gymnáziu, 3/ Rozvoj vzdělávání na Gymnáziu, Plzeň, Mikulášské nám, 4/ Popularizace vědy a badatelsky orientované výuky, CZ.1.14/2.4.00/34.03186 POŘÍZENÍ VYBAVENÍ PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLU DOBŘÍČ CZ.1.07/1.4.00/21.2649 Moderní škola CZ.1.14/2.4.00/34.03188 ZŠ Líně: Učme se moderně CZ.1.07/1.4.00/21.2092 CZ.1.14/2.4.00/34.03189 CZ.1.14/2.4.00/34.03193 CZ.1.14/2.4.00/34.03196 CZ.1.14/2.4.00/34.03200 Modernizace chemické a biologické laboratoře vedoucí k vyšší efektivitě výuky Kvalitním vybavením k optimalizaci vyučování - modernizace IT a přístrojového vybavení na ZŠ Blovice Optimalizace technického vybavení na SPŠ stavební, Plzeň Edukační centrum zaměřené na zdravý životní styl a sociální oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0634 CZ.1.07/1.1.30/02.0049 CZ.1.07/1.4.00/21.1328 CZ.1.07/1.1.12/03.0008 CZ.1.07/1.1.12/02.0007 Moderní prvky ve vzdělávání Moderní formy a metody výuky na gymnáziu 1/ Blended learning - když samotná škola nestačí, 2/ Učíme se interaktivně Podpora výuky technických předmětů SPŠ stavební Plzeň, Zvýšení kompetencí žáků a učitelů ve využívání zdravotnických informačních systémů CZ.1.14/2.4.00/34.03197 Interaktivní Duhová škola CZ.1.07/1.4.00/21.3273 Duhová škola CZ.1.14/2.4.00/34.03203 CZ.1.14/2.4.00/34.03205 CZ.1.14/2.4.00/34.03206 Modernizace IT vybavení ZŠ Josefa Hlávky Přeštice - cesta ke zkvalitnění podmínek výuky Modernizace odborných učeben a výuky řízení vozidel Vybavení odborných učeben a knihovny VOŠZMVS, s.r.o. CZ.1.07/1.4.00/21.1305 CZ.1.07/1.1.12/03.0021 CZ.1.07/1.5.00/34.0096 CZ.1.07/1.1.00/44.0002 CZ.1.07/2.1.00/32.0032 Cesta k moderní škole 1/ Podpora SOŠ a SOU Sušice jako centra odborného vzdělávání v technických oborech; 2/ Inovace a zkvalitnění výuky v SOŠ a SOU Sušice; 3/ Podpora technického a přírodovědného vzdělávání v Plzeňském kraji Podpora výuky studijních oborů dálkové formy zavedením e-learningové podpory, vytváření studijních opor ve spolupráci s odborníky z praxe 76

CZ.1.14/2.4.00/34.03213 CZ.1.14/2.4.00/34.03215 CZ.1.14/2.4.00/34.03216 CZ.1.14/2.4.00/34.03217 CZ.1.14/2.4.00/34.03218 CZ.1.14/2.4.00/34.03219 Modernizace praktického vyuč. gastronomických a potravinářských řemesel - učeb. centrum oboru cukrář Modernizace a propojení výuky CNC programování, automatizace a robotiky na SPŠ Tábor Modernizace výukových prostor a vybavení učebny cizích jazyků pro Základní školu Planá nad Lužnicí Zlepšení kvality technického a přírodovědného vzdělávání na ZŠ a ZUŠ Bezdrevská Zlepšení kvality výuky v rámci venkovského regionu Kovářovska - ZŠ Kovářov Modernizace vybavení ZŠ Kolinec CZ.1.07/1.5.00/34.0551 CZ.1.07/1.1.00/44.0007 CZ.1.07/1.4.00/21.3621 CZ.1.07/1.4.00/21.2531 CZ.1.07/1.1.10/02.0001 CZ.1.07/1.4.00/21.1035 CZ.1.07/1.1.10/01.0020 CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šance pro ICT Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji ICT nám pomáhají 1/ Individualizací a inovací k lepší kvalitě, 2/ Využití multimédií ve výuce HV a HN v ZŠ a ZUŠ Bezdrevská 1/ Interaktivní výuka v ZŠ Kovářov, 2/ Informační a čtenářská výchova na základní škole EU - peníze školám; CZ.1.14/2.4.00/34.03222 ROZVOJ INFRASTRUKTURY - ZŠ V OBCI ŽIHLE CZ.1.07/1.4.00/21.2817 Podpora nových výukových metod na ZŠ v Žihli CZ.1.14/2.4.00/34.03224 Rozvoj infrastruktury - ZŠ a MŠ Heřmanova Huť CZ.1.07/1.4.00/21.1654 Kvalitní výuka CZ.1.14/2.4.00/34.03225 Zkvalitnění podmínek pro výuku v ZŠ Tábor, Zborovská 2696 CZ.1.07/1.4.00/21.2824 Zvýšení kvality vzdělávání na ZŠ Zborovská Tábor CZ.1.14/2.4.00/34.03226 Vybavení Základní školy Dubné CZ.1.07/1.4.00/21.0502 Moderní škola CZ.1.14/2.4.00/34.03229 CZ.1.14/2.4.00/34.03230 CZ.1.14/2.4.00/34.03231 CZ.1.14/2.4.00/34.03232 CZ.1.14/2.4.00/34.03234 CZ.1.14/2.4.00/34.03235 CZ.1.14/2.4.00/34.03236 CZ.1.14/2.4.00/34.03237 CZ.1.14/2.4.00/34.03238 Modernizace učeben základní a střední školy v centru Arpida Modernizace specializovaných učeben pro výuku přírodovědných předmětů Gymnázia Český Krumlov Zkvalitnění podmínek pro výuku v ZŠ a MŠ Tábor, Helsinská 2732 Modernizace vybavení Základní školy Bechyně, Libušina 164 Modernizace odborných učeben a výuky odborných předmětů na Střední zemědělské škole Písek Rozvoj technického myšlení žáků na ZŠ Loučovice Technické vzdělávání pro všechny Modernizace výuky na ZŠ Protivín Moderním vybavením k vyšší efektivitě výuky v ZŠ Soběslav, tř. Dr. E. Beneše 50 CZ.1.07/1.5.00/34.1000 CZ.1.07/1.4.00/21.0726 CZ.1.07/1.1.14/02.0028 CZ.1.07/1.4.00/21.1123 CZ.1.07/1.4.00/21.0458 CZ.1.07/1.5.00/34.0327 CZ.1.07/1.4.00/21.0656 CZ.1.07/1.4.00/21.1652 CZ.1.07/1.4.00/21.1568 CZ.1.07/1.4.00/21.2678 CZ.1.14/2.4.00/34.03240 Moderní venkovská škola CZ.1.07/1.1.10/01.0094 CZ.1.14/2.4.00/34.03242 Modernizace strojního vybavení a navazující inovace výuky strojírenských oborů CZ.1.07/1.1.10/01.0005 CZ.1.07/1.1.10/02.0067 CZ.1.07/1.5.00/34.0009 1/ EU pomáhá střední škole v centru ARPIDA, 2/ EU pomáhá školám v ARPIDĚ Inovace výuky přírodovědných předmětů Moderní škola - naše budoucnost Škola pro děti Zkvalitnění a inovace výuky SZeŠ Písek Cesta k úspěchu Pomáháme potřebným Modernizace výuky Škola pro budoucnost Šance pro venkovské školy - znalosti, schopnosti, dovednosti 1/ Studijní a informační centrum SŠTO, 2/ E-learning, 3/ Cesty ke vzdělání 77

CZ.1.14/2.4.00/34.03244 CZ.1.14/2.4.00/34.03248 CZ.1.14/2.4.00/34.03249 Modernizace žákovské školní dílny Inovace výuky jazyků - digitální víceúčelová laboratoř Modernizace Základní školy Týn nad Vltavou, Malá Strana CZ.1.07/1.1.10/03.0046 CZ.1.07/1.4.00/21.0293 CZ.1.07/1.3.06/04.0025 CZ.1.07/1.1.10/01.0063 CZ.1.07/1.4.00/21.3168 CZ.1.07/1.1.14/02.0049 1/ Inovativní aktivity na podporu vzdělávacího programu, 2/ Základní škola Hlinecká - Škola pro všechny Krok za krokem k rozšíření znalostí pedagogů Gymnázia, Milevsko, Masarykova 183 1/ Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality vzdělávání, 2/ Moderní škola - zkvalitnění výuky, 3/ Aktivní škola - podpora, zlepšení kvality vzdělávání a výuky na základní škole CZ.1.14/2.4.00/34.03250 Vybavení ZŠ Mirotice CZ.1.07/1.4.00/21.1866 Inovace výuky CZ.1.14/2.4.00/34.03252 CZ.1.14/2.4.00/34.03253 CZ.1.14/2.4.00/34.03256 CZ.1.14/2.4.00/34.03257 CZ.1.14/2.4.00/34.03258 CZ.1.14/2.4.00/34.03259 CZ.1.14/2.4.00/34.03260 CZ.1.14/2.4.00/34.03262 CZ.1.14/2.4.00/34.03263 Modernizace Základní školy T. G. Masaryka Suchdol nad Lužnicí ZŠ LHENICE - zlepšení kvality přírodovědného vzdělávání Učíme se hlavou-srdce-rukama: pořízení a modernizace vybavení Základní školy F. L. Čelakovského Modernizace učebny chemie podporující zvýšení kvality a metod vzdělávání na ZŠ a MŠ L.Kuby 48, Č.B. Modernizace vybavení traktorové a automobilní dílny Pořízení a modernizace vybavení Základní školy Katovice Vybavení dílen na ZŠ za účelem zkvalitnění přírodovědného a technického vzdělávání Počítačové sítě a moderní elektrotechnika v praxi Modernizace vzdělávání v technických oborech CZ.1.07/1.4.00/21.0319 CZ.1.07/1.4.00/21.2727 CZ.1.07/1.4.00/21.2379 CZ.1.07/1.4.00/21.0096 CZ.1.07/1.1.10/01.0059 CZ.1.07/1.4.00/21.1281 CZ.1.07/1.4.00/21.1057 CZ.1.07/1.5.00/34.0448 CZ.1.07/1.1.10/02.0089 CZ.1.07/1.1.10/02.0064 CZ.1.07/1.1.10/02.0088 CZ.1.07/3.2.08/01.0006 CZ.1.07/2.1.00/13.0008 CZ.1.07/3.2.08/01.0003 CZ.1.07/1.3.06/01.0014 Moderním vyučováním k efektivní výuce žáků Lépe, moderně, kvalitně Rozvoj školy Vzdělávání na základní škole ve 21. století Implementace ŠVP pro 1. ročník SOŠ a SOU Dobrý start Tvořivostí k zajímavé škole Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí 1/ Využívání ICT ve vzdělávání, 2/ Implementace a inovace ŠVP na VOŠ, SPŠ automobilní a technické, 3/ Zvyšování kvality výuky cizích jazyků na VOŠ, SPŠ automobilní a technické, 4/ Základy programování a obsluha CNC obráběcích strojů, 5/ Inovace dopravních a strojírenských vzdělávacích programů na VOŠ, SPŠ automobilní a technické v Českých Budějovicích, 6/ Zkvalitnění nabídky celoživotního vzdělávání na VOŠ, SPŠ automobilní a technické, 7/ Zvýšení odborné kvalifikace zaměstnanců VOŠ a SPŠ automobilní a technické v nových technologických postupech svařování CZ.1.14/2.4.00/34.03265 Moderní vybavení pro technické CZ.1.07/1.1.10/03.0062 1/ Rozvoj pracovních a 78

CZ.1.14/2.4.00/34.03268 CZ.1.14/2.4.00/34.03269 CZ.1.14/2.4.00/34.03270 CZ.1.14/2.4.00/34.03272 CZ.1.14/2.4.00/34.03274 CZ.1.14/2.4.00/34.03275 CZ.1.14/2.4.00/34.03276 CZ.1.14/2.4.00/34.03277 CZ.1.14/2.4.00/34.03280 a přírodovědné vzdělávání Vzdělávání v 21. století - interaktivně Modernizace Kuchařského studia a odborné učebny Řemeslo má zlaté dno - modernizace a inovace výuky Zlepšení kvality výuky v rámci venkovského regionu - ZŠ Chlum u Třeboně Pořízení vybavení Základní školy Povážská, Strakonice pro zefektivnění výuky a učení Modernizace vybavení Základní školy Krále Jiřího z Poděbrad Cizí jazyky stále moderněji a efektivněji Modernizace vybavení na Základní škole Nová Bystřice Zkvalitnění výuky přírodovědných předmětů na ZŠ a MŠ Lišov, Nová 611 CZ.1.07/1.4.00/21.3509 CZ.1.07/1.1.10/02.0071 CZ.1.07/1.1.10/03.0016 CZ.1.07/1.4.00/21.3800 CZ.1.07/1.3.06/04.0002 CZ.1.07/1.1.10/02.0051 CZ.1.07/1.1.10/01.0021 CZ.1.07/1.2.06/04.0011 CZ.1.07/1.5.00/34.0849 CZ.1.07/1.4.00/21.0433 CZ.1.07/1.1.14/01.0027 CZ.1.07/1.4.00/21.2202 CZ.1.07/1.5.00/34.0325 CZ.1.07/1.1.10/02.0079 CZ.1.07/1.4.00/21.3796 CZ.1.07/1.4.00/21.2414 CZ.1.14/2.4.00/34.03282 Modernizace výuky cizích jazyků CZ.1.07/1.1.10/01.0007 CZ.1.14/2.4.00/34.03283 CZ.1.14/2.4.00/34.03284 CZ.1.14/2.4.00/34.03285 CZ.1.14/2.4.00/34.03286 CZ.1.14/2.4.00/34.03287 Modernizace učebny IVT, mobilní notebookové učebny a vybudování jazykové učebny Modernizace učeben pro zkvalitnění výuky ZŠ Velešín Modernizace vybavení Střední školy veřejnoprávní Vodňany Modernizace vybavení dílen praktického vyučování SOUaS Dačice Modernizace technického vybavení pro odborný výcvik CZ.1.07/1.5.00/34.0286 CZ.1.07/1.4.00/21.0009 CZ.1.07/1.1.14/02.0029 CZ.1.07/1.5.00/34.0453 CZ.1.07/1.5.00/34.0922 CZ.1.07/1.1.10/02.0060 technických dovedností žáků ZŠ T. G. Masaryka, 2/ Inovace a vzdělávání na ZŠ T. G. Masaryka v Písku, 3/ Zkvalitňování EVVO na ZŠ TGM Písek, 1/ Zvyšování kvality vzdělávání na ZŠ Dukelská, 2/ Škola pro život 1/ ICT kompetence pedagogických pracovníků ve výuce, 2/ Škola hrou - moderní trendy ve výuce střední školy, 3/ Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy 1/ Řemeslo má zlaté dno - rovné příležitosti pro každého, 2/ EU peníze školám Kompas pro život Moderně a interaktivně ve výuce Škola v pohybu Inovace vybavení 1/ Zvýšení kvality vzdělávání v ZŠ Nová Bystřice, 2/ Modernizace školy pomocí digitálních technologií Schola ludus Tvorba výukových materiálů pro žáky podle ŠVP Inovace ICT 1/ Moderní škola, 2/ Zkvalitnění výuky přírodovědných předmětů s důrazem na terénní výuku, ICT a my Zvýšení kvality profesní přípravy žáků SOU Dačice Popularizace technických oborů na ISŠ, Peníze EU ke zkvalitnění výuky Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017 Ze strany MŠMT byl ŘO doposud informován o 10 bonifikovaných synergických vazbách, v rámci nichž projekty OPVK vykazovaly synergickou návaznost na projekty z 2., 3. a 19. výzvy (viz dále tabulku č. 27). 79

Tabulka 28: Přehled bonifikovaných synergických vazeb projektů ROP JZ a OPVK Projekt Projekt OPVK Registrační číslo Název projektu Kód synergie Registrační číslo Název projektu CZ.1.14/2.4.00/02.00272 CZ.1.14/2.4.00/02.00382 CZ.1.14/2.4.00/02.00379 CZ.1.14/2.4.00/02.00281 CZ.1.14/2.4.00/19.02566 CZ.1.14/2.4.00/03.01016 CZ.1.14/2.4.00/19.02570 CZ.1.14/2.4.00/02.00382 CZ.1.14/2.4.00/19.02592 CZ.1.14/2.4.00/02.00382 Bolzanova barevná škola Zlepšení vybavenosti ICT na středních, speciálních a základních uměleckých školách Jihočeského kraje Modernizace vybavení školy vedoucí k vyšší efektivitě a modernizaci výuky Půdní vestavba Gymnázia Vítězslava Nováka Modernizace výuky technických oborů Střední školy Vimperk Modernizace Základní školy Volary Inovace a modernizace odborného vzdělávání na SZŠ a VOŠZ Č. Budějovice Zlepšení vybavenosti ICT na středních, speciálních a základních uměleckých školách Jihočeského kraje Moderní technologie v grafickém designu a gastronomii Zlepšení vybavenosti ICT na středních, speciálních a základních uměleckých školách Jihočeského kraje 14/N.07.0001 14/N.07.0002 14/N.07.0003 14/N.07.0004 14/N.07.0005 14/N.07.0006 14/N.07.0007 14/N.07.0008 14/N.07.0009 14/N.07.0010 Koordinace s programy přeshraniční spolupráce CZ.1.07/1.1.14/01.0016 CZ.1.07/1.1.14/01.0041 CZ.1.07/1.1.14/02.0028 CZ.1.07/1.1.14/02.0004 CZ.1.07/1.1.14/02.0037 CZ.1.07/1.1.14/02.0026 CZ.1.07/1.2.15/02.0028 CZ.1.07/1.1.00/44.0007 CZ.1.07/3.2.02/05.0039 CZ.1.07/1.1.00/54.0065 Dovednosti dětí v technických a přírodovědných předmětech Modernizace přírodovědného vzdělávání ve škole Inovace výuky přírodovědných předmětů Vyrovnání handicapu žáků GVN J. Hradec při studiu přírodovědných disciplín praxí Soubor inovativních metod popularizujících odborné vzdělávání Modernizace a rozšíření výuky na ZŠ Volary Integrace žáků se zrakovým handicapem do oboru Masér sportovní a rekondiční Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Biopotraviny, tradice i budoucnost zemědělství a gastronomie Odborná praxe při vzdělávání v Jihočeském kraji Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017 Společným tématem a programů přeshraniční spolupráce (OP Rakousko Česká republika 2007 2013, OP Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2007 2013) bylo zaměření na posilování dopravní dostupnosti, na cestovní ruch, kulturu a hospodářské aktivity v oblasti volného času v příhraničních oblastech. U aktivit projektů v programech přeshraniční spolupráce je nutný přeshraniční dopad na obě strany hranice. U projektů programů přeshraniční spolupráce jsou vždy realizovány za spolupráce minimálně dvou partnerů z obou stran hranice, kteří musí splnit minimálně dvě ze čtyř kritérií přeshraniční spolupráce. Tato problematika je primárně řešena na úrovni jednotlivých krajských úřadů, jejichž zástupci jsou členy jak VRR, tak MV ROP NUTS II Jihozápad a mají tak přístup k relevantním informacím o průběhu implementace ROP NUTS II Jihozápad. Koordinace s OP Technická pomoc 80

v prioritní ose 4 Technická pomoc podporoval implementaci programu a zvyšování absorpční kapacity v intervenčních oblastech, které byly v působnosti ROP NUTS II Jihozápad. OPTP řeší intervence na centrální úrovni (monitorovací systémy apod.). Koordinace a synergické vazby v IPRM V se realizovaly celkem čtyři IPRM, se kterými byly podepsány smlouvy o realizaci IPRM poté, co uspěly v hodnocení předložených IPRM dle výběrových kritérií, která schválil MV. V rámci realizovaných IPRM se naplňovaly koordinační a synergické vazby mezi ROP a ostatními tematickými operačními programy (dále též TOP ). Naplňování vazeb aktivně probíhalo na úrovni řídících orgánů a ostatních TOP např. při schvalování dokumentu a jeho případných změn, při jednání Pracovní skupiny Koordinace urbánní politiky při MMR ČR, stanovení možnosti bonifikace na úrovni každého TOPu. Synergické vazby jsou v neposlední řadě naplněny realizací IPRM obecně. V realizovaných IPRM byly začleněny partnerské organizace, které předkládaly a realizovaly synergické projekty v TOP. O těchto skutečnostech byl ÚRR JZ pravidelně informován prostřednictvím účasti konzultanta IPRM za každé statutární město na Řídících výborech jednotlivých IPRM či v předkládaných monitorovacích zprávách. Kromě zmíněných dvojic operačních programů vytvářejících prostor pro vznik synergických vazeb, byly v IS MSC 2007 označeny jako synergické dva projekty vycházející z IPRM Plzně Plzeň Univerzitní město 2015, předložené v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (dále jen OP VaVpI ) a OPVK. Konkrétně se jednalo o synergickou vazbu projektů CZ.1.05/2.1.00/03.0108 Udržitelná energetika (OP VaVpI) a CZ.1.07/2.3.00/09.0060 Příprava kvalitních výzkumných pracovníků pro konstrukční a technologický vývoj reaktorů IV. Generace (OPVK). Možné synergické efekty však ŘO sledoval jen s OPVK, s OP VaVpl nikoliv. 2.6.2 Využívání finančních nástrojů EU Pro není relevantní. 2.6.3 Integrované plány rozvoje měst IPRM JZ/001 Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 pro období let 2008 2015 IPRM JZ/001 Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 (dále jen EHMK ) byl realizován v období 2008 2015, kdy byly naplněny dva specifické cíle IPRM JZ/001: 1. posílení pozice města jako centra kulturního a společenského života v republikovém a evropském kontextu, a 2. odstranění klíčových nedostatků v kulturní, sportovní a volnočasové nabídce. IPRM JZ/001 zahrnoval především rekonstrukce veřejných objektů a veřejných prostranství, ploch komunikací a zeleně v daných oblastech a vybudování nových objektů občanské vybavenosti a volnočasových aktivit s cílem přeměny města Plzně v atraktivní místo pro udržení a přitažení kvalifikované pracovní síly, návštěvníků a podnikatelů. Realizací dílčích projektů IPRM JZ/001 byla doplněna infrastruktura pro kulturu a trávení volného času, zvýšila se kvalita veřejných prostranství a město se zatraktivnilo pro obyvatele a turisty. Město Plzeň získalo titul Evropské hlavní město kultury 2015 a návštěvnost města mezi domácími i zahraničními turisty zaznamenala trvalý růst. V rámci naplnění environmentálních kritérií došlo v souvislosti s realizací projektů ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů, úsporám energie a zvýšení rozlohy zelených ploch v dané oblasti. V rámci naplnění rovných příležitostí projektů byla zřizována parkovací místa pro osoby se sníženou mobilitou, byly všechny komunikace a chodníky přizpůsobeny pro pohyb osob s omezenou schopností pohybu. Došlo k rozvoji služeb pro rodiče s dětmi. Tento IPRM JZ/001 byl financován z prostředků na základě Smlouvy o realizaci IPRM uzavřené 28. 1. 2009. Předložen byl 5. 9. 2008 a schválen VRR 4. 11. 2008. Dílčí projekty závazné části IPRM JZ/001 byly podpořeny z alokace PO 2, OP 2.1. Dílčí projekty nezávazné části IPRM JZ/001 byly podpořeny z alokace PO 3, OP 3.1, OP 3.2 a OP 3.3. Seznam dílčích projektů IPRM JZ/001 Tabulka 29: Projekty závazné části IPRM JZ/001 81

Registrační číslo projektu Název projektu Dotace RRRSJ v Kč CZ.1.14/2.1.00/04.01335 Kulturní, volnočasové a křesťanské centrum Plzeň - Skvrňany 11 544 892,49 CZ.1.14/2.1.00/04.02169 Obnova vnějšího pláště Sokolovny 21 500 258,78 CZ.1.14/2.1.00/04.02503 Relax centrum Štruncovy sady 48 144 135,93 CZ.1.14/2.1.00/15.02563 Novostavba divadla v Plzni, Divadlo Jízdecká 142 658 482,37 CZ.1.14/2.1.00/15.02833 Lochotínský park 24 449 589,55 CZ.1.14/2.1.00/15.02835 CZ.1.14/2.1.00/32.02972 Divadelní terasy - úprava JZ části sadového okruhu historického jádra města Plzně Revitalizace uliční sítě historického centra města Plzně - část I. - Riegrova, Dominikánská 35 841 512,54 7 600 648,77 CZ.1.14/2.1.00/32.02973 Rekonstrukce Lochotínského amfiteátru 19 446 315,19 CZ.1.14/2.1.00/32.02974 CZ.1.14/2.1.00/15.02724 Revitalizace uliční sítě historického centra města Plzně, rekonstrukce TT Pražská - U Zvonu 4x4 Cultural Factory, Světovar (projekt nesplnil podmínky pro podpis Smlouvy) 23 644 885,28 0,00 CZ.1.14/2.1.00/15.02725 Archiv Světovar (projekt nesplnil podmínky pro podpis Smlouvy) 0,00 V rámci IPRM JZ/001 se nepodařilo zrealizovat 2 níže uvedené projekty: Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 4x4 Cultural Factory, Světovar Archiv Světovar Následuje vysvětlení důvodu nerealizace 2 projektů IPRM JZ/001. Žadatel doložil v termínu stanoveném v Oznámení o schválení projektu k financování ze dne 16. 12. 2013 požadované přílohy předkládané před podpisem Smlouvy, následně dne 12. 2. 2014, resp. 20. 2. 2014 vyjádřil souhlas s návrhem Smlouvy, který mu ze strany ÚRR JZ byl zaslán dne 11. 2. 2014. Zastupitelstvo města Plzně schválilo realizaci projektů 13. 3. 2014. K uzavření Smlouvy však nedošlo. Žadatelem bylo totiž dne 12. 5. 2014 avizováno překročení data nejzazší fyzické realizace těchto projektů, tj. po 30. 6. 2015, a tedy nemožnost uzavření Smlouvy s termíny ukončení fyzické realizace projektu dne 30. 1. 2015 a ukončení projektu dne 27. 2. 2015, uvedenými ve Smlouvě. Žadatel dne 25. 7. 2014 předložil Oznámení o změně projektu, ve kterém před podpisem Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace žádá o změnu harmonogramu projektu spočívající v prodloužení data ukončení fyzické realizace za mezní termín uvedený v textu 15. kontinuální výzvy ROP NUTS II Jihozápad, tj. za termín 30. 6. 2015. K dokončení stavby tak, aby mohla být uvedena do předčasného užívání, se zhotovitel stavby zavázal ke dni 30. 9. 2015. ÚRR JZ spatřoval největší riziko případné změny harmonogramu projektu v nevyčerpání alokace. Další dopad nerealizace těchto projektů by se projevil i v nedostatečném naplnění indikátorů. Nechal si proto v této věci zpracovat stanovisko stavební specialistky ÚRR JZ Ing. Ireny Šulistové (ze dne 1. 9. 2014) a právní stanovisko advokátní kanceláří BRODEC & PARTNERS, s.r.o., (ze dne 1. 9. 2014). Ze stanovisek vyplynulo doporučení neschválit navrhovanou změnu projektu, respektive odložit rozhodnutí o schválení/neschválení předložených změn do doby, kdy budou splněny zákonné podmínky pro uzavření smlouvy o dílo na realizaci dodatečných stavebních prací zadávaných v probíhajícím otevřeném zadávacím řízení na dodatečné stavební práce, tj. primárně do doby marného uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, příp. do doby splnění zákonných podmínek pro uzavření smlouvy o dílo jiným způsobem. 82

VRR tento postup schválil dne 1. 9. 2014. Zároveň bylo dohodnuto, že pokud nebudou v přiměřené lhůtě splněny zákonné požadavky pro uzavření smlouvy o dílo, navrhne ÚRR JZ, aby VRR rozhodl o změnách bezodkladně tak, aby bylo případně možné dotčené finanční prostředky přealokovat. Dne 24. 11. 2014 zaslal ÚRR JZ Statutárnímu městu Plzeň Oznámení o uplatnění sankce odebrání nevyčerpaných prostředků alokovaných pro účely financování IPRM JZ/001 Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015, neboť z jeho strany nedošlo k přijetí nápravného opatření, které by spočívalo v ujištění o dokončení realizace projektů 4x4 Cultural Factory Světovar a Archiv Světovar do stanoveného data 30. 9. 2015. Dne 12. 12. 2014 schválil VRR na svém 57. řádném zasedání Usnesením č. 1060/2014 odebrání části finančních prostředků alokovaných v rámci IPRM JZ/001 Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 ve výši 3 438 128,97 EUR, jež nebyly vyčerpány v souladu se Smlouvou o IPRM. Zasláním oznámení o uplatnění této sankce dne 24. 11. 2014, výzvou k přijetí nápravného opatření v poskytnuté lhůtě 2 týdnů a marným uplynutím této lhůty byly splněny veškeré podmínky pro uplatnění postupu vedoucího k odebrání nevyčerpané části alokace z IPRM a jejímu následnému přesunu do jiné oblasti podpory. Pro RRRSJ, jakožto ŘO ROP NUTS II Jihozápad odpovědný za průběžné řízení a monitorování čerpání alokace operačního programu, je hlavním důvodem pro přesun nevyčerpaných finančních prostředků z IPRM zajištění řádného vyčerpání celkové alokace (celého) operačního programu. Tabulka 30: Projekty nezávazné části IPRM JZ/001 Registrační číslo projektu CZ.1.14/3.3.00/02.00049 Název projektu Komunikační kampaň ke kandidatuře města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015 Dotace RRRSJ v Kč 8 789 254,96 CZ.1.14/3.3.00/05.01390 Plzeň - výtvarná, Plzeň evropské hlavní město kultury 2015 4 530 857,15 CZ.1.14/3.2.00/03.00714 Revitalizace objektu františkánského kláštera v Plzni a zřízení muzea církevního umění Plzeňské diecéze 34 402 392,45 CZ.1.14/3.1.00/23.02631 Greenways Plzeň 10 860 266,09 Alokace IPRM JZ/001 a její změny Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 V rámci 4. kola výzev byla vyhlášena výzva k předkládání dílčích projektů do IPRM JZ/001 pro OP 2.1 s alokací ve výši 12 725 515,71 EUR. V rámci 15. kola výzev ROP NUTS II Jihozápad byla vyhlášena výzva k předkládání dílčích projektů do IPRM JZ/001 pro OP 2.1 s alokací ve výši 6 541 362,47 EUR. Alokace 15. výzvy byla navýšena nejprve z 6 541 362,47 EUR na 9 500 000,00 EUR (Usnesení VRR č. 553/2011 ze dne 17. 10. 2011), poté z 9 500 000 EUR na 15 162 631,53 EUR (Usnesení VRR č. 740/2013 ze dne 29. 1. 2013) a nakonec na 16 387 321,35 EUR (Usnesení VRR č. 803/2013 ze dne 9. 5. 2013). Alokace IPRM JZ/001 byla navýšena o nevyčerpané prostředky v rámci IPRM JZ/002. V rámci 32. kola výzev byla vyhlášena výzva k předkládání dílčích projektů do IPRM JZ/001 pro OP 2.1 s alokací ve výši 2 628 768,17 EUR. Usnesením VRR č. 1060/2014 ze dne 12. 12. 2014 byla IPRM JZ/001 odebrána alokace ve výši 3 438 128,97 EUR z důvodu nerealizace projektů CZ.1.14/2.1.00/15.02724 4x4 Cultural Factory, Světovar a CZ.1.14/2.1.00/15.02725 Archiv Světovar. Plnění indikátorů v rámci dílčích projektů IPRM JZ/001 Tabulka 31: Indikátory z MSC2007 naplněné v rámci dílčích projektů závazné části IPRM JZ/001 Kód indikátoru 2103 520 213 632 200 650 100 Název indikátoru Počet nově vytvořených objektů občanské vybavenosti a volnočasových aktivit Počet nově vytvořených pracovních míst na udržitelný rozvoj měst Počet nově opravených kulturně historických a technických památek Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem MSC/ Doplňkový Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Dosažená hodnota Doplňkový Počet 0 3 3 MSC Počet 0 2 2 MSC Počet 0 1 1 MSC Plocha v ha 0 5,82 5,82 83

651 120 652 000 651 102 Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně Plocha revitalizovaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS MSC Plocha v ha 0 4,13 4,13 MSC Plocha v ha 0 1,69 1,69 MSC Plocha v m 2 0 43 813,70 43 813,70 Pozn.: Indikátory 651 120 a 652 000 se agregují (načítají) do indikátoru 650 100. Tabulka 32: Indikátory naplněné v rámci dílčích projektů nezávazné části IPRM JZ/001 Kód indikátoru Název indikátoru MSC/ Doplňkový Měrná jednotka Výchozí hodnota Zdroj: Monit7+ k 1. 1. 2017 Cílová hodnota 3201 Počet doprovodných informačních systémů Doplňkový Počet 0 1 1 3301 610 110 632 200 632 820 633 101 633 111 Počet zavedených ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem Počet zrekonstruovaných památkových objektů Počet pořízeného vybavení - nové využití památkově chráněných objektů Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch Počet vytvořených produktů pro orientaci a směřování návštěvníků Dosažená hodnota Doplňkový Počet 0 1 1 MSC Počet km 0 1,7 1,7 MSC Počet 0 2 2 MSC Počet 0 6 6 MSC Počet 0 8 8 MSC Počet 1 2 2 Zdroj: Monit7+ k 1. 1. 2017 V rámci dílčích projektů IPRM JZ/001 byly naplněny všechny indikátory závazné i nezávazné části tohoto IPRM. Indikátory odrážely cíle IPRM JZ/001, stanovené ve Smlouvě o realizaci IPRM JZ/001, kterých bylo tímto dosaženo. Horizontální kritéria IPRM JZ/001 Tabulka 33: Environmentální kritéria splněná v rámci IPRM JZ/001 Číslo kritéria 9 10 Název kritéria Dojde v souvislosti s realizací projektu ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů? Dojde v souvislosti s realizací projektu k úsporám energie? Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Rozdílová hodnota Dosažená hodnota GJ 0,00 105,27 105,27 224,50 GJ/rok 0,00 175,00 175,00 875,00 11 Zahrnuje projekt využívání recyklátů? t 0,00 6,00 6,00 6,00 13 14 19 21 Dojde v rámci realizace projektu ke zvýšení rozlohy nebo rekonstrukci zelených ploch v sídlech? Bude projekt realizován s využitím brownfields? Zahrnuje projekt environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu? Nedochází vlivem projektu k záboru dosud nezastavěné půdy? ha 0,00 4,51 4,51 4,51 ha 0,00 1,14 1,14 1,14 Počet projektů 0,00 1,00 1,00 1,00 m 2 užitné plochy 0,00 90 000,00 90 000,00 90 000,00 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 84

Tabulka 34: Kritéria rovných příležitostí splněná v rámci IPRM JZ/001 Číslo kritéria Název kritéria Počet projektů s kladným vlivem kritéria 1 Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou. 8 3 Projekt vytváří podmínky pro zajištění specifických potřeb osob, které za běžných podmínek nemohou plnohodnotně využívat nabízených služeb/prostor. 4 Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro seniory. 1 5 Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. 3 6 Projekt přispěje k začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením do společnosti. 1 9 Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin ke vzdělávání. 1 11 12 Realizace projektu je konzultována se zástupci specifických cílových skupin a výstupy projektu vyhovují potřebám takových skupin. Publicita projektu a oslovení cílových skupin reflektuje princip rovných příležitostí a specifické potřeby cílových skupin. 15 Projekt přispěje ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů. 2 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 IPRM JZ/001 přispěl k naplnění výše zmíněných horizontálních témat Udržitelný rozvoj a Rovné příležitosti. Problémy IPRM JZ/001 Při realizaci IPRM JZ/001 byly identifikovány následující problémy: 1 4 2 Na počátku realizace IPRM v letech 2009 2010 došlo ke zpoždění v čerpání plánované alokace v důsledku opožděné projektové přípravy. U investičních záměrů docházelo ke zpoždění oproti původně plánovanému časovému harmonogramu, který byl při tvorbě IPRM pouze odhadován. Do IPRM byly v roce 2008 zařazeny záměry ideové návrhy, na které byly postupně vyhlašovány architektonické soutěže a až v roce 2010 zpracovávány dokumentace pro územní rozhodnutí, příp. stavební povolení. Vlastní fyzická realizace těchto projektů byla zahajována až v letech 2011 2012. Případné přepracování IPRM v termínu do poloviny roku 2010 nebylo možné využít nejen z důvodu nepřipravenosti větších investičních záměrů, ale také vzhledem k neinvestičním záměrům (o programové náplni kandidatury města na titul EHMK 2015 bylo rozhodováno až po oznámení výsledků 2. kola soutěže v roce 2010, kdy Plzeň získala titul EHMK). K dalšímu zpoždění v čerpání plánované alokace došlo z důvodu více než ročního přehodnocování výsledků 5. výzvy, která obsahovala klíčové projekty opatření č. 2.2 IPRM. Snížení spolufinancování ze státního rozpočtu ČR od roku 2011 o 7,5 % pro projekty schválené po dni 22. září 2010. Nerealizace projektů 4x4 Cultural Factory, Světovar a Archiv Světovar. S cílem vyčerpat finanční prostředky přidělené v rámci tohoto IPRM docházelo k zařazování nových projektů a vyřazování projektů nevyhovujících dle momentální připravenosti, též k převodu části finančních prostředků mezi jednotlivými IPRM statutárního města Plzeň. U dílčích projektů IPRM JZ/001 byly kontrolou ÚRR JZ či auditem AO MF ČR zjištěny nedostatky a neoprávněně vyplacené finanční prostředky ve výši 778 711,35 EUR (ERDF), respektive 778 917,98 EUR u projektů CZ.1.14/2.1.00/04.02169 Obnova vnějšího pláště Sokolovny a CZ.1.14/2.1.00/04.02503 Relax centrum Štruncovy sady. Tyto finanční prostředky byly příjemci kráceny a musely být příjemcem vráceny poskytovateli dotace. Změny IPRM JZ/001 Při realizaci IPRM JZ/001 byly realizovány následující změny, které byly ošetřeny Dodatkem ke Smlouvě: 85

Dodatek ke Smlouvě č. 1 ze dne 28. 4. 2010 změna související s přesunem ročních alokací v rozpočtu IPRM, Dodatek ke Smlouvě č. 2 ze dne 14. 2. 2012 změna související s přesunem ročních alokací v rozpočtu IPRM, s rozsahem výčtu indikátorů a úprava Smlouvy z důvodu dopadů usnesení Vlády ČR k materiálu Pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů, Dodatek ke Smlouvě č. 3 ze dne 7. 5. 2013 změna související s navýšením smluvní alokace IPRM podmíněná zařazením nového projektu do závazné části IPRM, doplnění povinností příjemce, Dodatek ke Smlouvě č. 4 ze dne 29. 11. 2013 změna indikativního seznamu projektů, Dodatek ke Smlouvě č. 5 ze dne 23. 5. 2014 změna indikativního seznamu projektů Dodatek ke Smlouvě č. 6 ze dne 27. 7. 2016 změna spočívající ve změně hodnot závazných a nezávazných indikátorů. Indikativní seznam projektů je přílohou Smlouvy o realizaci IPRM. Každá jeho změna tak musí být nahlášena a je předmětem Dodatku ke Smlouvě. V případě změny indikativního seznamu projektů (zařazení jiného dílčího projektu) bylo vždy zajištěno, aby nově zařazený projekt naplňoval indikátory daného IPRM a byl synergický s ostatními dílčími projekty realizovanými v rámci daného IPRM. IPRM JZ/002 Plzeň univerzitní město 2015 pro období let 2008 2013 IPRM JZ/00 Plzeň univerzitní město 2015 byl realizován v období 2008 2013, kdy byl naplněn cíl IPRM JZ/002 zlepšení podmínek pro znalostní ekonomiku stimulovat trvale udržitelný ekonomický rozvoj města Plzně a regionu. IPRM JZ/002 zahrnoval především řešení dlouhodobé problematiky přímé i nepřímé podpory regionální znalostní ekonomiky. Jednalo se o stimulaci podnikatelského sektoru k podnikavosti, inovační výkonnosti a ke spolupráci s veřejnými institucemi, jejichž úkolem je rozvoj lidských zdrojů a zavádění inovací do výroby; stimulaci růstu kapacit a zvýšení kvality základního i aplikačního výzkumu a vývoje a zajištění dopravní obslužnosti jihozápadního kvadrantu města, který je největší a nejrychleji expandující průmyslovou zónou a zónou vědeckovýzkumných aktivit ve městě. Z byla financována výstavba nové trolejbusové tratě na Borská pole v Plzni v délce 2x3,6 km, která napojila toto území na páteřní síť městské hromadné dopravy a zlepšila tak jeho dopravní dostupnost a dále byl financován nákup vozidel pro městskou hromadnou dopravu. V rámci naplnění environmentálních kritérií došlo k rozvoji veřejné dopravy a ke snížení emisí skleníkových plynů. V rámci naplnění rovných příležitostí projektů došlo k vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou orientací a mobilitou a k rozvoji služeb pro rodiče s dětmi a seniory. Tento IPRM JZ/002 byl financován z prostředků na základě Smlouvy o realizaci IPRM uzavřené 28. 1. 2009. Předložen byl 5. 9. 2008 a schválen VRR 4. 11. 2008. Dílčí projekty závazné části IPRM JZ/002 byly podpořeny z alokace PO 2, OP 2.1. Dílčí projekty nezávazné části IPRM JZ/002 byly podpořeny z alokace PO 1, OP 1.2 a OP 1.3. Seznam dílčích projektů IPRM JZ/002 Tabulka 35: Projekty závazné části IPRM JZ/002 Registrační číslo projektu CZ.1.14/2.1.00/04.01334 Název projektu Trolejbusová trať Borská pole, úsek Němejcova Panasonic (projektová žádost nesplnila formální náležitosti) Dotace RRRSJ v Kč CZ.1.14/2.1.00/04.01336 Trolejbusová trať Borská pole, úsek Němejcova - Panasonic 110 101 837,89 0,00 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 V rámci IPRM JZ/002 se nepodařilo zrealizovat projekt Tramvajová trať Bory Západočeská univerzita v Plzni (dále jen ZČU ). Projekt byl vyřazen z IPRM JZ/002 a realizace projektu byla odložena do příštího programového období. 86

Nezávazná část IPRM JZ/002 obsahuje 3 doplňkové projekty, které jsou financovány z jiných oblastí podpory, a proto jsou sledovány. Tabulka 36: Projekty nezávazné části IPRM JZ/002 Registrační číslo projektu Název projektu Dotace RRRSJ v Kč CZ.1.14/1.2.00/02.00137 CZ.1.14/1.2.00/05.01905 Komplexní řízení prostředků veřejné dopravy v Plzni - I. etapa: Dynamický dispečink PMDP Řízení prostředků veřejné dopravy v Plzni - Vybavení zastávek inteligentními informačními systémy 9 249 993,52 4 828 500,00 CZ.1.14/1.3.00/07.02157 Nákup trolejbusů a modernizace tramvají 117 533 999,00 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 Nezávazná část IPRM JZ/002 dále obsahuje doplňkové projekty, které jsou financovány z OPVK, Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (dále jen OP VaVpl ) a OPPI, s tím, že tyto nezávazné projekty nesleduje, z důvodu financování z jiných dotačních titulů. Alokace JZ/002 a její změny V rámci 4. kola výzev byla vyhlášena výzva k předkládání dílčích projektů do IPRM JZ/002 pro OP 2.1 s alokací ve výši 9 192 055,75 EUR. Následně byla alokace IPRM JZ/002 snížena Dodatkem č. 3 ke Smlouvě na 4 353 584,68 EUR (viz níže), jelikož nedošlo k vyčerpání alokace IPRM JZ/002 z důvodu nerealizace tramvajové trati na Plzeň-Bory. Dne 9. 5. 2013 bylo Usnesením VRR č. 803/2013 schváleno ukončení 15. kontinuální výzvy pro IPRM JZ/002. Plnění indikátorů v rámci dílčích projektů IPRM JZ/002 Tabulka 37: Indikátory naplněné v rámci dílčích projektů závazné části IPRM JZ/002 Kód indikátoru Název indikátoru MSC/ Doplňkový Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Dosažená hodnota 610 500 Plocha území tvořících a usnadňujících dopravní a komunikační napojení MSC Plocha v ha 0 2,52 2,52 Zdroj: Monit7+ k 1. 1. 2017 Tabulka 38: Indikátory naplněné v rámci dílčích projektů nezávazné části IPRM JZ/002 Kód indikátoru Název indikátoru MSC/ Doplňkový Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Dosažená hodnota 610 247 610 244 610 600 610 249 Počet nově pořízených nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě Počet nově pořízených vozidel kolejové a trakční dopravy ve veřejné dopravě Počet koncepcí, studií a projektů zaměřených na řešení rozvoje dopravní obslužnosti v regionu Počet nových nebo rekonstruovaných přestupních terminálů ve veřejné dopravě MSC Počet 0 6 6 MSC Počet 0 16 16 MSC Počet 0 1 1 MSC Počet 0 4 4 Zdroj: Monit7+ k 1. 1. 2017 V rámci dílčích projektů IPRM JZ/002 byly naplněny všechny indikátory závazné i nezávazné části tohoto IPRM. Indikátory odrážely cíle IPRM JZ/002, stanovené ve Smlouvě o realizaci IPRM JZ/002, kterých bylo tímto dosaženo. Horizontální kritéria IPRM JZ/002 Tabulka 39: Environmentální kritéria splněná v rámci IPRM JZ/002 Číslo kritéria Název kritéria Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Rozdílová hodnota Dosažená hodnota 87

15 91 43 76 Bude v rámci projektu investováno do rozvoje systémů veřejné dopravy? Bude mít realizace projektu vliv na snížení emisí skleníkových plynů (CO 2 ekvivalent)? Přispěje realizace projektu ke snížení emisí jednotlivých látek spojených s danou činností? Je projekt zaměřený na podporu environmentálně šetrných forem dopravy? mil. Kč 0 466,17 466,17 443,30 tun/rok 0 284,00 284,00 284,00 ANO ANO Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 Tabulka 40: Kritéria rovných příležitostí splněná v rámci IPRM JZ/002 Číslo kritéria Název kritéria Počet projektů s kladným vlivem kritéria 1 Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou. 1 2 Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou orientací. 3 4 Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro seniory. 1 5 Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. 2 11 12 Realizace projektu je konzultována se zástupci specifických cílových skupin a výstupy projektu vyhovují potřebám takových skupin. Publicita projektu a oslovení cílových skupin reflektuje princip rovných příležitostí a specifické potřeby cílových skupin. 1 1 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 IPRM JZ/002 přispěl k naplnění výše zmíněných horizontálních témat Udržitelný rozvoj a Rovné příležitosti. Problémy IPRM JZ/002 Při realizaci IPRM JZ/002 byly identifikovány následující problémy: Nerealizace projektu Tramvajová trať Bory ZČU, snížení spolufinancování ze státního rozpočtu ČR od roku 2011 o 7,5 % pro projekty schválené po dni 22. září 2010. Změny IPRM JZ/002 Při realizaci IPRM JZ/002 byly realizovány následující změny, které byly ošetřeny Dodatkem ke Smlouvě: Dodatek ke Smlouvě č. 1 ze dne 23. 4. 2010 změna související s přesunem ročních alokací v rozpočtu IPRM, Dodatek ke Smlouvě č. 2 ze dne 14. 2. 2012 úprava Smlouvy z důvodu identifikované administrativní chyby ve Formuláři pro předložení IPRM a úprava Smlouvy z důvodu dopadů usnesení Vlády ČR k materiálu Pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů, Dodatek ke Smlouvě č. 3 ze dne 18. 10. 2012 změna související s nedočerpáním smluvní alokace a změna související s nenaplněním smluvního indikátoru. IPRM JZ/003 Tematický Integrovaný plán rozvoje města pro období let 2008 2013 Tematický IPRM České Budějovice byl realizován v období 2008 2015 a zahrnoval především rekonstrukce veřejných prostranství, ploch komunikací a zeleně v daných oblastech a vybudování nových objektů občanské vybavenosti a volnočasových aktivit s cílem zvýšení atraktivity této oblasti 88

města, zkvalitnění fyzického prostředí a vybavenosti a tím i zlepšení podmínek bydlení pro obyvatele této části města České Budějovice. Realizací dílčích projektů IPRM JZ/003 došlo v daných lokalitách k vybudování infrastruktury pro zvýšení bezpečnosti a mobility občanů. V rekonstruovaných lokalitách došlo ke zklidnění dopravy, snížení nákladů na údržbu komunikace, úspoře času jízdy, ke snížení hlukové a emisní zátěže okolního prostředí nebo bylo podpořeno využívání environmentálně šetrných druhů dopravy, též byla vybudována nová parkovací místa, čímž byla řešena problematika parkování. V rámci naplnění rovných příležitostí projektů byla též zřizována parkovací místa pro osoby se sníženou mobilitou, též byly všechny komunikace a chodníky přizpůsobeny pro pohyb osob se zrakovým postižením a osob s omezenou schopností pohybu. Tento IPRM byl financován z prostředků na základě Smlouvy o realizaci IPRM uzavřené 30. 1. 2009. Předložen byl 5. 9. 2008 a schválen VRR 4. 11. 2008. Dílčí projekty závazné části IPRM JZ/003 byly podpořeny z alokace PO 2, OP 2.1. Dílčí projekty nezávazné části IPRM JZ/003 byly podpořeny z alokace PO 1, OP 1.5. Seznam dílčích projektů IPRM JZ/003 Tabulka 41: Projekty závazné části IPRM JZ/003 Registrační číslo projektu CZ.1.14/2.1.00/04.01337 Název projektu Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch komunikací v oblasti (28. října, K. Weisse, Skuherského, Kostelní, Baarova, Nerudova) Dotace RRRSJ v Kč 58 140 747,30 CZ.1.14/2.1.00/04.01338 Řízení, monitorování, hodnocení a publicita IPRM 2 169 053,86 CZ.1.14/2.1.00/04.01339 Rekonstrukce letní plovárny 48 459 998,53 CZ.1.14/2.1.00/04.02015 Revitalizace Palackého náměstí v Českých Budějovicích 6 311 726,99 CZ.1.14/2.1.00/04.02173 Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch komunik. v oblasti (Roháče z Dubé, Čechova) 19 461 089,63 CZ.1.14/2.1.00/04.02349 Řízení, monitorování, hodnocení a publicita IPRM 1 420 669,24 CZ.1.14/2.1.00/22.02598 CZ.1.14/2.1.00/22.02599 CZ.1.14/2.1.00/22.02712 CZ.1.14/2.1.00/22.02713 CZ.1.14/2.1.00/22.02714 CZ.1.14/2.1.00/22.02715 Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch ulice Žižkova I. (úsek Senovážné náměstí - Čechova) Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch ulice Čechova (úsek Žižkova - Mlýnská stoka) Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch komunikací v oblasti J. Plachty Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch komunikací v oblasti E. Beneše (úsek Ledenická - Pohůrecká) Rekonstrukce veř. prostr. a ploch komun. v obl. Gen. Svobody (úsek Pivovarská - L. B. Schneidera) Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch komunikací v oblasti F. Šrámka (úsek Lipenská - Nádražní) 5 651 900,73 11 670 380,43 5 920 771,39 3 712 356,77 2 779 720,46 1 716 100,08 CZ.1.14/2.1.00/22.02717 Hrajeme si každý den 2 975 240,93 CZ.1.14/2.1.00/22.02826 Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch komunikací v oblasti Žerotínova (úsek Trocnovská - Libníčská) 5 596 540,52 CZ.1.14/2.1.00/22.02827 Zanádražní komunikace - 4. etapa 14 790 580,85 CZ.1.14/2.1.00/04.02171 Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch komunikací v oblasti (B. Smetany, Skuherského, J. Š. Baara) (projekt nedokončen / stažen) 0,00 89

CZ.1.14/2.1.00/04.02346 CZ.1.14/2.1.00/22.02831 Rekonstrukce veř. prostranství a ploch komunikací v oblasti (Čsl. legií, E. Beneše, Puchmajerova, Vančury) (projektová žádost stažena žadatelem) Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch komunikací v oblasti O. Ostrčila (projektová žádost nesplnila formální náležitosti) 0,00 0,00 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 Za účelem snahy o vyčerpání finančních prostředků byl příjemcem stažen projekt CZ.1.14/2.1.00/04.02171 Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch komunikací v obl. (B. Smetany, Skuherského, J. Š. Baara), jelikož u něj probíhalo dlouhé šetření výběrového řízení na stavební práce, kterou prováděla PČR. Dále byla žadatelem/příjemcem stažena žádost o podporu k projektu CZ.1.14/2.1.00/04.02346 Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch komunikací v oblasti (Čsl. Legií, E. Beneše, Puchmajerova, Vančury) z důvodu dlouhé kontroly výběrových řízení realizovaných v rámci projektu ÚHOS, kvůli níž by nemohla by pokračovat realizace dalších dílčích projektů IPRM JZ/003. Projekt CZ.1.14/2.1.00/22.02831 Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch komunikací v oblasti O. Ostrčila byl vyřazen při hodnocení formálních náležitostí žádosti o podporu. Tabulka 42: Projekty nezávazné části IPRM JZ/003 Registrační číslo projektu Název projektu Dotace RRRSJ v Kč CZ.1.14/1.5.00/03.00929 Lannova třída 3. etapa (Štítného Nádražní) 30 000 000,00 CZ.1.14/1.5.00/03.01058 České Budějovice - rekonstrukce infrastruktury - Kněžskodvorská ulice 13 723 103,49 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 Alokace IPRM JZ/003 a její změny V rámci 4. kola výzev byla vyhlášena výzva k předkládání dílčích projektů do IPMR JZ/003 s alokací ve výši 7 009 574,99 EUR. V rámci 22. kola výzev byla vyhlášena výzva k předkládání dílčích projektů do IPMR JZ/003 s alokací ve výši 2 388 981 EUR. Alokace 22. výzvy byla následně měněna Dodatky ke Smlouvě č. 7 a 8 (viz níže). Plnění indikátorů v rámci dílčích projektů IPRM JZ/003 Tabulka 43: Indikátory naplněné v rámci dílčích projektů závazné části IPRM JZ/003 Kód indikátoru Název indikátoru MSC/ Doplňkový Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Dosažená hodnota 2103 520 213 610 500 650 100 651 120 651 102 Počet nově vytvořených objektů občanské vybavenosti a volnočasových aktivit Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst Plocha území tvořících/usnadňujících dopravní/komunikační napojení Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně Plocha reg. a revit. objektů pro služby OVS (města) Doplňkový Počet 0 5 5 MSC Počet pracovních míst 1 2 2 MSC Plocha v ha 0 7,07 7,28 MSC Plocha v ha 0 1,03 1,03 MSC Plocha v ha 0 1,03 1,03 MSC Plocha v m 2 0 7 706 7 706 Zdroj: Monit7+ k 1. 1. 2017 Pozn. 1: Indikátor 650 100 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem je nadřazen indikátoru 651 120 Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně. Celkově tak bylo v rámci IPRM JZ/003 realizováno 1,03 ha veřejné zeleně, což spadá pod regenerované a revitalizované území celkem. Pozn. 2: Viz indikátor 520 213 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst v rámci projektu CZ.1.14/2.1.00/04.01338 Řízení, monitorování, hodnocení a publicita 90

IPRM bylo vytvořeno 1 pracovní místo manažera IPRM, které bylo zachováno v rámci projektu CZ.1.14/2.1.00/04.02349 Řízení, monitorování, hodnocení a publicita IPRM. Tento postup byl schválen interním sdělením ÚRR JZ ze dne 29. 2. 2012, změna projektu CZ.1.14/2.1.00/04.02349 Řízení, monitorování, hodnocení a publicita IPRM byla schválena VRR dne 14. 5. 2012 a dne 21. 9. 2012 byl uzavřen Dodatek ke Smlouvě o podmínkách poskytnutí dotace. Pozn. 3: Část dosažené hodnoty indikátoru 610 500 byla vytvořena z nezpůsobilých výdajů projektu, nebyla povinnost vytvářet Dodatek ke Smlouvě. Tabulka 44: Indikátory naplněné v rámci dílčích projektů nezávazné části IPRM JZ/003 Kód indikátoru 610 107 Název indikátoru Délka rekonstr. místních (městských) komunikací celkem MSC/ Doplňkový Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Dosažená hodnota MSC Počet kilometrů 0 0,68 0,68 610 119 Počet odstraněných bodových závad MSC Počet 0 12 12 Zdroj: Monit7+ k 1. 1. 2017 Pozn.: Indikátor 610 119 nefiguruje ve Smlouvě o realizaci IPRM JZ/003, neboť se jeho plnění v době podpisu Smlouvy nepředpokládalo, ale figuruje u obou projektů nezávazné části IPRM JZ/003. V rámci dílčích projektů IPRM JZ/003 byly naplněny všechny indikátory závazné i nezávazné části tohoto IPRM. Indikátory odrážely cíle IPRM JZ/003, stanovené ve Smlouvě o realizaci IPRM JZ/003, kterých bylo tímto dosaženo. Horizontální kritéria IPRM JZ/003 Tabulka 45: Environmentální kritéria splněná v rámci IPRM JZ/003 Číslo kritéri a 10 13 91 37 Název kritéria Dojde v souvislosti s realizací projektu k úsporám energie? Dojde v rámci realizace projektu ke zvýšení rozlohy nebo rekonstrukci zelených ploch v sídlech? Bude mít realizace projektu vliv na snížení emisí skleníkových plynů (CO 2 ekvivalent)? Přispěje projekt k ochraně přírodních prvků v zastavěných územích? Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Rozdílová hodnota Dosažená hodnota GJ/rok 0 66,68 66,68 158,07 ha 0 1,69 1,69 1,69 tun/rok 0,15 4,89 4,74 4,89 ANO (1) Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 Tabulka 46: Kritéria rovných příležitostí splněná v rámci IPRM JZ/003 Číslo kritéria Název kritéria Počet projektů s kladným vlivem kritéria 1 Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou. 14 2 Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou orientací. 11 3 Projekt vytváří podmínky pro zajištění specifických potřeb osob, které za běžných podmínek nemohou plnohodnotně využívat nabízených služeb/prostor. 5 4 Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro seniory. 3 5 Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. 15 6 Projekt přispěje k začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením do společnosti. 1 11 12 Realizace projektu je konzultována se zástupci specifických cílových skupin a výstupy projektu vyhovují potřebám takových skupin. Publicita projektu a oslovení cílových skupin reflektuje princip rovných příležitostí a specifické potřeby cílových skupin. 6 13 15 Projekt přispěje ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů. 3 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 91

IPRM JZ/003 přispěl k naplnění výše zmíněných horizontálních témat Udržitelný rozvoj a Rovné příležitosti. 92

Problémy IPRM JZ/003 Při realizaci IPRM JZ/003 byly identifikovány následující problémy: s cílem vyčerpat finanční prostředky přidělené v rámci tohoto IPRM docházelo k převodu části finančních prostředků mezi jednotlivými IPRM statutárního města České Budějovice a k zařazování nových dílčích projektů do IPRM JZ/003 a vyřazování projektů nevyhovujících dle momentální připravenosti; všechny nově zařazené dílčí projekty byly schváleny Řídicím výborem IPRM a VRR, změny v IPRM byly ošetřeny uzavřením Dodatkům ke Smlouvám o realizaci IPRM, snížení spolufinancování ze státního rozpočtu ČR od roku 2011 o 7,5 % pro projekty schválené po dni 22. září 2010, stažení dvou projektů zmíněných výše z důvodu dlouhých šetření PČR a ÚOHS za účelem zajištění vyčerpání finančních prostředků v rámci ostatních dílčích projektů IPRM JZ/003, pozastavení administrace dílčích projektů IPRM JZ/003 realizovaných v roce 2014 z důvodu šetření PČR ze dne 21. 5. 2014 v prostorách Magistrátu města České Budějovice; administrace projektů byla obnovena 18. 7. 2014. U dílčích projektů IPRM JZ/003 byly kontrolou ÚRR JZ či auditem AO MF ČR zjištěny nedostatky a neoprávněně vyplacené finanční prostředky ve výši 4 958,34 EUR (ERDF), respektive 5 395,84 EUR u projektů CZ.1.14/2.1.00/04.01337 Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch komunikací v oblasti (28. října, K. Weisse, Skuherského, Kostelní, Baarova, Nerudova) a CZ.1.14/2.1.00/04.02015 Revitalizace Palackého náměstí v Českých Budějovicích. Tyto finanční prostředky byly příjemci kráceny a musely být příjemcem vráceny poskytovateli dotace. Změny IPRM JZ/003 Při realizaci IPRM JZ/003 byly realizovány následující změny, které byly ošetřeny Dodatkem ke Smlouvě: Dodatek ke Smlouvě č. 1 ze dne 8. 7. 2010 změna harmonogramu realizace IPRM a s tím spojená změna čerpání rozpočtu a změna finančního plánu, změna indikativního seznamu projektů, Dodatek ke Smlouvě č. 2 ze dne 4. 5. 2012 změna harmonogramu realizace IPRM a s tím spojená změna finančního plánu, změna indikativního seznamu projektů, změna závazných indikátorů IPRM, Dodatek ke Smlouvě č. 3 ze dne 4. 5. 2012 úprava Smlouvy spojená s dopady usnesení Vlády ČR týkající se snížení spolufinancování ze státního rozpočtu, Dodatek ke Smlouvě č. 4 ze dne 10. 10. 2012 změna indikativního seznamu projektů, změna závazných indikátorů IPRM, Dodatek ke Smlouvě č. 5 ze dne 27. 2. 2013 změna indikativního seznamu projektů, změna závazných indikátorů IPRM, Dodatek ke Smlouvě č. 6 ze dne 28. 5. 2013 změna indikativního seznamu projektů, změna závazných indikátorů IPRM, Dodatek ke Smlouvě č. 7 ze dne 14. 11. 2013 změna indikativního seznamu projektů, navýšení finanční částky alokované na IPRM JZ/003 spočívající v přesunu alokace ve výši 202 429,15 EUR z IPRM JZ/004 do IPRM JZ/003 za účelem realizace dalších dílčích projektů IPRM, Dodatek ke Smlouvě č. 8 ze dne 28. 5. 2014 změna závazných indikátorů IPRM, změna indikativního seznamu projektů, snížení finanční částky alokované na IPRM JZ/003 spočívající v přesunu alokace ve výši 472 899,24 EUR z IPRM JZ/003 do IPRM JZ/004 za účelem realizace dalších dílčích projektů v rámci IPRM JZ/004 Dodatek ke Smlouvě č. 9 ze dne 10. 2. 2016 navýšení cílových hodnot závazných indikátorů 93

Indikativní seznam projektů je přílohou Smlouvy o realizaci IPRM. Každá jeho změna tak musí být nahlášena a je předmětem Dodatku ke Smlouvě. V případě změny indikativního seznamu projektů (zařazení jiného dílčího projektu) bylo vždy zajištěno, aby nově zařazený projekt naplňoval indikátory daného IPRM a byl synergický s ostatními dílčími projekty realizovanými v rámci daného IPRM. IPRM JZ/004 Levý břeh Vltavy IPRM Levý břeh Vltavy byl realizován od září 2007 do června 2015 a zabýval se rozvojem a zlepšením podmínek pro bydlení v této oblasti. Zahrnoval především revitalizaci veřejných prostranství a rekonstrukci komunikací, vytvoření nového městského subcentra, vybudování nových objektů občanské vybavenosti a volnočasových aktivit, ekologizaci dopravy MHD, rozšíření kapacity pobytových služeb sociální péče. Tento IPRM byl financován z prostředků na základě Smlouvy o realizaci IPRM uzavřené s RRRSK 30. 1. 2009. IPRM tvoří dvě části závaznou část IPRM a nezávaznou část IPRM. Všechny dílčí projekty zařazené v závazné části IPRM byly realizovány na základě příslušných Smluv o podmínkách poskytnutí dotace z v rámci PO 2, OP 2.1. Do závazné části IPRM byl z důvodu vyčerpání celkové alokace tohoto IPRM zařazen projekt partnera Jihočeské univerzity (v tabulce níže označen kurzívou). Do nezávazné části IPRM byly zařazeny projekty, které byly financovány z ostatní prioritních oblastí, z TOPů nebo jiných zdrojů. Tyto projekty byly realizovány nejen statutárním městem, ale i jinými subjekty. Seznam dílčích projektů IPRM JZ/004 Tabulka 47: Projekty závazné části IPRM JZ/004 Registrační číslo projektu Název projektu Dotace RRRSJ v Kč CZ.1.14/2.1.00/04.01340 Personální a technické zajištění managementu IPRM 1 729 010,06 CZ.1.14/2.1.00/04.02014 Převod linky č. 1 na trolejbusový provoz 32 134 074,92 CZ.1.14/2.1.00/04.02170 Regenerace části panelového sídliště Máj - jižní část 43 817 396,95 CZ.1.14/2.1.00/04.02348 Personální a technické zajištění managementu IPRM 1 436 353,79 CZ.1.14/2.1.00/15.02562 Regenerace části panelového sídliště Máj - východní část 21 849 542,74 CZ.1.14/2.1.00/15.02825 Revitalizace brownfields - volnočasové a rekreační aktivity v areálu bývalých kasáren Čtyři Dvory 40 934 800,76 CZ.1.14/2.1.00/15.02830 Domov pro seniory Máj 19 100 690,89 CZ.1.14/2.1.00/15.02832 Regenerace sídliště Vltava sever - část 03, II. etapa 2. stavba 15 398 704,72 CZ.1.14/2.1.00/32.02968 Komunitní centrum 44 841 290,75 CZ.1.14/2.1.00/32.02969 Centrální část kampusu Jihočeské univerzity 9 126 973,86 CZ.1.14/2.1.00/32.02970 Regenerace sídliště Máj - úsek 02 27 090 011,43 CZ.1.14/2.1.00/32.02971 Hřiště ZŠ Bezdrevská 5 196 053,20 CZ.1.14/2.1.00/15.02549 Regenerace části panelového sídliště Máj - východní část (projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti) 0,00 CZ.1.14/2.1.00/15.02823 Komunitní centrum (projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti) 0,00 Tabulka 48: Projekty nezávazné části IPRM JZ/004 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 Registrační číslo projektu Název projektu Dotace RRRSJ v Kč CZ.1.14/1.2.00/03.00928 Informační systém pro cestující MHD v Českých Budějovicích 19 970 000,01 CZ.1.14/1.3.00/07.02135 Nákup 14 trolejbusů 70 383 600,00 94

CZ.1.14/3.3.00/03.01179 České Budějovice město sportu 4 415 980,84 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 Vedle projektu České Budějovice město sportu byly v rámci nezávazné části IPRM JZ/004 realizovány dva projekty, finančně podpořené z OPŽP: Zateplení ZŠ Máj I, II v Č. Budějovicích a Zateplení Domova pro seniory Hvízdal. Alokace IPRM JZ/004 a její změny V rámci 4. kola výzev byla vyhlášena výzva k předkládání dílčích projektů do IPMR JZ/004 s alokací ve výši 8 536 046,56 EUR. V rámci 15. kola výzev byla vyhlášena výzva k předkládání dílčích projektů do IPMR JZ/004 s alokací ve výši 3 654 104,97 EUR. Alokace 15. výzvy byla následně navýšena Usnesením VRR č. 721/2012 ze dne 3. 12. 2012 na 6 274 105 EUR a dále Usnesením VRR č. 779/2013 ze dne 28. 3. 2013 na 6 403 828,51 EUR, aby byla nakonec Dodatkem ke Smlouvě č. 7 snížena na 6 201 399,36 EUR. Důvody změn alokace IPRM JZ/004 jsou uvedeny níže. V rámci 32. kola výzev byla vyhlášena výzva k předkládání dílčích projektů do IPMR JZ/004 s alokací ve výši 3 327 693,09 EUR. Plnění indikátorů v rámci dílčích projektů IPRM JZ/004 Tabulka 49: Indikátory naplněné v rámci dílčích projektů závazné části IPRM JZ/004 Kód indikátoru 2103 520 213 610 500 650 100 651 120 651 100 652 000 Název indikátoru Počet nově vytvořených objektů občanské vybavenosti a volnočasových aktivit Počet nově vytv.pm v rámci projektů na udrž. rozvoj měst Plocha území tvořících/usnadňujících dopravní/komunikační napojení Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem MSC/ Doplňkový Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Dosažená hodnota Doplňkový Počet 0 1 1 MSC Počet pracovních míst 1 2 2 MSC Plocha v ha 0 0,23 0,23 MSC Plocha v ha 0 8,8 8,8 MSC Plocha v ha 0 5,3 5,3 MSC Plocha v m 2 0 75 723,99 75 723,99 MSC Plocha v ha 0 3,5 3,5 Zdroj: Monit7+ k 1. 1. 2017 Pozn. 1: Indikátor 650 100 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem je nadřazen indikátoru 651 120 Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně. Celkově tak bylo v rámci IPRM JZ/004 realizováno 5,3 ha veřejné zeleně, což spadá pod regenerované a revitalizované území celkem (celkem 8,8 ha). Pozn. 2: Viz indikátor 520 213 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst v rámci projektu CZ.1.14/2.1.00/04.01340 Personální a technické zajištění managementu IPRM bylo vytvořeno 1 pracovní místo manažera IPRM, které bylo zachováno v rámci projektu CZ.1.14/2.1.00/04.02348 Personální a technické zajištění managementu IPRM. Stejný postup byl aplikován u projektů CZ.1.14/2.1.00/04.01338 Řízení, monitorování, hodnocení a publicita IPRM a CZ.1.14/2.1.00/04.02349 Řízení, monitorování, hodnocení a publicita IPRM. Tento postup byl schválen interním sdělením ÚRR JZ ze dne 29. 2. 2012. Pozn. 3: Indikátor 651 100 je ve Smlouvě o realizaci IPRM JZ/004 naplněn projekty CZ.1.14/2.1.00/04.02170 Regenerace části panelového sídliště Máj - jižní část a CZ.1.14/2.1.00/15.02562 Regenerace části panelového sídliště Máj - východní část ve výši 34 399,85 m 2 (cílová hodnota 34 399,85 m 2, byla tedy naplněna). Projekty CZ.1.14/2.1.00/15.02830 Domov pro seniory Máj, CZ.1.14/2.1.00/15.02832 Regenerace sídliště Vltava sever - část 03, II. etapa - 2. stavba, CZ.1.14/2.1.00/32.02968 Komunitní centrum, CZ.1.14/2.1.00/32.02970 Regenerace 95

sídliště Máj - úsek 02 a CZ.1.14/2.1.00/32.02971 Hřiště ZŠ Bezdrevská byly do IPRM JZ/004 zařazeny jako náhradní projekty a jak je uvedeno v Dodatcích č. 7 a 8, uzavřených na základě Oznámení o změně projektu č. 19 a 25, nebyly součástí celkové hodnoty indikátorů IPRM Levý břeh Vltavy. Tabulka 50: Indikátory naplněné v rámci dílčích projektů nezávazné části IPRM JZ/004 Kód indikátoru 610 241 610 249 3301 633 101 Název indikátoru Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě Počet nových nebo rekonstruovaných přestupních terminálů ve veřejné dopravě Počet zavedených ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro CR MSC/ Doplňkový Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Dosažená hodnota MSC Počet 0 14 14 MSC Počet 0 39 39 Doplňkový Počet 0 1 1 MSC Počet produktů 0 53 53 Zdroj: Monit7+ k 1. 1. 2017 V rámci dílčích projektů IPRM JZ/004 byly naplněny všechny indikátory závazné i nezávazné části tohoto IPRM. Indikátory odrážely cíle IPRM JZ/004, stanovené ve Smlouvě o realizaci IPRM JZ/004, kterých bylo tímto dosaženo. Horizontální kritéria IPRM JZ/004 Tabulka 51: Environmentální kritéria splněná v rámci IPRM JZ/004 Číslo kritéria 10 13 Název kritéria Dojde v souvislosti s realizací projektu k úsporám energie? Dojde v rámci realizace projektu ke zvýšení rozlohy nebo rekonstrukci zelených ploch v sídlech? Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Rozdílová hodnota Dosažená hodnota GJ/rok 0 2 323,78 2 323,78 2 327,37 ha 0 8,92 8,92 8,92 14 Bude projekt realizován s využitím brownfields? ha 0 3,5 3,5 3,5 15 19 21 38 43 44 76 91 Bude v rámci projektu investováno do rozvoje systémů veřejné dopravy? Zahrnuje projekt environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu? Nedochází vlivem projektu k záboru dosud nezastavěné půdy? Přispěje projekt ke zvýšení počtu přepravených osob MHD? Přispěje realizace projektu ke snížení emisí jednotlivých látek spojených s danou činností? Přispěje realizace projektu ke snížení emisí prioritních nebezpečných látek, spojených s danou činností? Je projekt zaměřený na podporu environmentálně šetrných forem dopravy? Bude mít realizace projektu vliv na snížení emisí skleníkových plynů (CO 2 ekvivalent)? mil. Kč 0 254,16 254,16 260,94 počet projektů 0 2 2 2 m 2 užitné plochy 0 11 157,6 11 157,6 11 157,6 počet osob 0 1 1 1 ANO (3) ANO (1) ANO (1) tun/rok 0 169,09 169,09 169,61 Tabulka 52: Kritéria rovných příležitostí splněná v rámci IPRM JZ/004 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 Číslo kritéria Název kritéria Počet projektů s kladným vlivem kritéria 1 Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou. 7 4 Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro seniory. 7 5 Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. 8 96

6 Projekt přispěje k začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením do společnosti. 2 11 Počet projektů konzultovaných se zástupci znevýhodněných skupin 1 12 Publicita projektu a oslovení cílových skupin reflektuje princip rovných příležitostí a specifické potřeby cílových skupin. 13 Počet projektů přispívajících ke zlepšení informovanosti znevýhodněných skupin 1 15 Projekt přispěje ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů. 7 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 IPRM JZ/004 přispěl k naplnění výše zmíněných horizontálních témat Udržitelný rozvoj a Rovné příležitosti. Problémy IPRM JZ/004 Při realizaci IPRM JZ/004 byly identifikovány následující problémy: s cílem vyčerpat finanční prostředky přidělené v rámci tohoto IPRM docházelo k převodu části finančních prostředků mezi jednotlivými IPRM statutárního města České Budějovice a k zařazování nových dílčích projektů do IPRM JZ/004, s čímž byly spojeny i změny indikátorů; všechny nově zařazené dílčí projekty byly schváleny Řídicím výborem IPRM a VRR, změny v IPRM byly ošetřeny uzavřením Dodatkům ke Smlouvám o realizaci IPRM, snížení spolufinancování ze státního rozpočtu ČR od roku 2011 o 7,5 % pro projekty schválené po dni 22. září 2010, pozastavení administrace dílčích projektů IPRM JZ/004 realizovaných v roce 2014 z důvodu šetření PČR ze dne 21. 5. 2014 v prostorách Magistrátu města České Budějovice; administrace projektů byla obnovena 18. 7. 2014. U dílčích projektů IPRM JZ/004 byly kontrolou ÚRR JZ či auditem AO MF ČR zjištěny nedostatky a neoprávněně vyplacené finanční prostředky ve výši 50 194,10 EUR (ERDF), respektive 54 529,09 EUR u projektů CZ.1.14/2.1.00/04.02170 Regenerace panelového sídliště Máj jižní část, CZ.1.14/2.1.00/15.02562 Regenerace panelového sídliště Máj východní část, CZ.1.14/2.1.00/32.02971 Hřiště ZŠ Bezdrevská a CZ.1.14/2.1.00/32.02968 Komunitní centrum. Tyto finanční prostředky byly příjemci kráceny a musely být příjemcem vráceny poskytovateli dotace. Změny IPRM JZ/004 Při realizaci IPRM JZ/004 byly realizovány následující změny, které byly ošetřeny Dodatkem ke Smlouvě: Dodatek ke Smlouvě č. 1 ze dne 8. 7. 2010 změna harmonogramu realizace IPRM a změna čerpání rozpočtu, Dodatek ke Smlouvě č. 2 ze dne 8. 7. 2010 změna indikativního seznamu projektů, Dodatek ke Smlouvě č. 3 ze dne 11. 10. 2011 zařazení nového zdroje financování - OPVK, Dodatek ke Smlouvě č. 4 ze dne 5. 12. 2011 změna závazných indikátorů IPRM, vyřazení 3 projektů z nezávazné části IPRM JZ/004, změna rozpočtu a změna harmonogramu realizace vybraných dílčích projektů IPRM JZ/004, Dodatek ke Smlouvě č. 5 ze dne 10. 5. 2012 úprava Smlouvy spojená s dopady usnesení Vlády ČR týkající se snížení spolufinancování ze státního rozpočtu, Dodatek ke Smlouvě č. 6 ze dne 22. 2. 2013 změna harmonogramu realizace vybraných dílčích projektů IPRM JZ/004, Dodatek ke Smlouvě č. 7 ze dne 14. 11. 2013 změna indikativního seznamu projektů, snížení finanční částky alokované na IPRM JZ/004 spočívající v přesunu alokace ve výši 202 429,15 EUR z IPRM JZ/004 do IPRM JZ/003 za účelem realizace dalších dílčích projektů IPRM JZ/003, 4 97

Dodatek ke Smlouvě č. 8 ze dne 29. 5. 2014 změna závazných indikátorů IPRM, změna indikativního seznamu projektů, změna harmonogramu realizace IPRM JZ/004, navýšení finanční částky alokované na IPRM JZ/004 spočívající v přesunu alokace ve výši 472 899,24 EUR z IPRM JZ/003 do IPRM JZ/004 za účelem realizace dalších dílčích projektů v rámci IPRM JZ/004, Dodatek ke Smlouvě č. 9 ze dne 25. 4. 2016 změna závazných a nezávazných indikátorů IPRM. Indikativní seznam projektů je přílohou Smlouvy o realizaci IPRM. Každá jeho změna tak musí být nahlášena a je předmětem Dodatku ke Smlouvě. V případě změny indikativního seznamu projektů (zařazení jiného dílčího projektu) bylo vždy zajištěno, aby nově zařazený projekt naplňoval indikátory daného IPRM a byl synergický s ostatními dílčími projekty realizovanými v rámci daného IPRM. 2.7 Monitorování a vyhodnocení ŘO má dle obecného nařízení odpovědnost za monitorování programu. RRRSJ v souladu s článkem 63 a 64 nařízení 1083/2006 zřídila MV. Úkolem MV je kontrolovat soulad realizace s nařízeními ES a legislativou ČR, plnění cílů a efektivitu využívání veřejných finančních prostředků určených pro. Materiály schválené MV jsou hlavním opatřením k zajištění kvality a efektivity provádění. VRR je odpovědný za řízení a provádění (např. schvaluje realizační a řídící dokumentaci, schvaluje výzvy a výběr projektů k realizaci). Příjemci finanční podpory z jsou povinni podle pravidel programu předkládat v průběhu a po ukončení realizace projektu Etapové, Průběžné a Závěrečné MZ a v období udržitelnosti pak MZ o zajištění udržitelnosti projektu. Prostřednictvím MZ vykazují průběh realizace projektu za sledované období, uskutečněné kontroly, změny v projektu, realizovaná výběrová řízení, naplnění hodnot indikátorů, environmentálních kritérií a kritérií rovných příležitostí, rozpočet projektu, splnění povinné publicity projektu, naplnění vybraného prioritního tématu a společně s MZ dokládají její povinné přílohy. MZ následně kontrolují finanční manažeři OKČ/OKP ÚRR JZ. Monitorovací systém Monitorovací systém (ŘO využívá centrální IS SFC2007 pro komunikací s EK, centrální IS MSC2007, dále IS Monit7+ pro zajištění monitoringu vlastních projektů, IS Benefit7 pro žádosti o podporu a MZ se ŽoP a účetní IS Viola) se vyvíjí na základě specifických a společných požadavků řídicích orgánů, předkládaných na jednáních Pracovní skupiny pro jednotný monitorovací systém (dále jen PS JMS ). Všechny požadavky jsou následně předepsanou procedurou posuzovány Odborem správy monitorovacího systému MMR ČR a po svém schválení zapracovány do monitorovacího systému. ŘO (stejně jako ŘO ostatních regionálních operačních programů) je rovněž členem PS JMS a své požadavky předkládá v rámci souhrnných požadavků za všechny regionální operační programy. Další problémy řeší ŘO ROP NUTS II Jihozápad i ŘO ostatních regionálních operačních programů operativně interními silami a možnostmi a komunikací se správcem IS, společností TESCO SW. Jedná se o kontinuální proces, funkcionality systému se neustále vyvíjí a zdokonalují. Evaluace Evaluační studie jsou jedním z významných nástrojů řízení operačních programů. Prostřednictvím evaluací je možné identifikovat problémové oblasti implementace operačních programů a navrhnout adekvátní a účinná řešení k eliminaci těchto problémů. Evaluační proces vychází z Rámcového evaluačního plánu ROP NUTS II Jihozápad na programové období 2007 2013, který byl schválen Usnesením MV č. 4/2007 na 1. zasedání MV dne 6. 9. 2007, a z revize Rámcového evaluačního plánu, která byla schválena Usnesením MV č. 15/2008 na 3. zasedání MV ROP NUTS II Jihozápad dne 24. 9. 2008 (důvodem revize Rámcového evaluačního plánu ROP NUTS II 98

Jihozápad byla reakce na revizi Rámcového evaluačního plánu NSRR z května 2008). Evaluační studie realizované v daném roce pak určoval Evaluační plán na příslušný rok. 99

Evaluační aktivity ŘO v programovém období 2007 2013 Rámcový evaluační plán na programové období 2007 2013, který byl schválen na 1. zasedání MV, i revize Rámcového evaluačního plánu ROP NUTS II Jihozápad na programové období 2007 2013, která byla schválena na 3. zasedání MV ROP NUTS II Jihozápad, předpokládaly realizaci následujících typů evaluací: I. STRATEGICKÉ EVALUACE strategické hodnocení Evaluační jednotka NSRR (tedy MMR ČR) zpracovala a předložila EK do konce roku 2009 a 2012 tzv. Strategickou zprávu o příspěvku z programů spolufinancovaných z fondů EK. Při zpracování Strategické zprávy spolupracovala s ŘO všech operačních programů v ČR (tedy i s ŘO ROP NUTS II Jihozápad), od nichž si vyžádala potřebné informace. ex-ante hodnocení 2007-2013 Ex-ante hodnocení 2007 2013 bylo vypracováno v roce 2006 firmou DHV ČR, s.r.o., která zvítězila ve výběrovém řízení na dodavatele ex-ante evaluace ROP NUTS II Jihozápad. Výběrové řízení se konalo dne 5. 12. 2005, cena evaluace byla 410 000,- Kč bez DPH (487 900,- Kč vč. DPH), smlouva o dílo byla s dodavatelem uzavřena dne 14. 12. 2005. ex-ante hodnocení 2014 2020 Ex-ante hodnocení 2014 2020 neproběhlo, ROPy nejsou zařazeny do implementační struktury kohezní politiky na programové období 2014 2020. ex-post hodnocení 2007-2013 Ex-post hodnocení provádí podle čl. 49 obecného nařízení EK ve spolupráci s členským státem a ŘO, od kterého si může v případě potřeby vyžádat informace, což také činí. II. OPERATIVNÍ EVALUACE roční problémové vyhodnocování Bylo zpracováno Roční problémové vyhodnocení (dále jen RPV ) za roky 2007, 2008 a 2009. RPV za rok 2007 bylo schváleno MV na jeho 2. zasedání Usnesením č. 5/2008 ze dne 22. 2. 2008. RPV za rok 2008 bylo schváleno MV ROP NUTS II Jihozápad na jeho 4. zasedání Usnesením č. 25/2009 ze dne 25. 2. 2009. RPV za rok 2009 bylo schváleno MV na jeho 6. zasedání Usnesením č. 51/2010 ze dne 11. 6. 2010. Od roku 2010 již RPV zpracováváno nebylo v reakci na revizi Evaluačního plánu NSRR pro období 2007 2013, která proběhla v dubnu 2010 a která spočívala právě ve vypuštění RPV za rok 2010 a následující roky z důvodu duplicity s analýzou rizik a dalšími evaluačními studiemi. Evaluační plán na rok 2010, který ještě obsahoval RPV za rok 2010 (byl vytvořen až po zmíněné revizi Evaluačního plánu NSRR), byl schválen MV na jeho 6. zasedání Usnesením č. 45/2010 ze dne 11. 6. 2010. V reakci na revizi Evaluačního plánu NSRR proběhla i revize Evaluačního plánu ROP NUTS II Jihozápad na rok 2010, kterou schválil MV na svém 7. zasedání Usnesením č. 61/2010 ze dne 11. 11. 2010. Problémy a rizika implementace byly taktéž sledovány jiným způsobem, a sice Výborem pro řízení rizik, v Roční zprávě o řízení rizik ÚRR JZ, ve Strategii řízení rizik a dále ve Zprávě o realizaci a ve Výroční zprávě o provádění v příslušném roce. hodnocení systémů implementace a monitoringu Systém implementace byl pravidelně vyhodnocován prostřednictvím Zprávy o realizaci a Výroční zprávy o provádění v daném roce. V polovině programového období 2007 2013 byl dosavadní průběh implementace ROP NUTS II Jihozápad vyhodnocen v mid-term evaluaci Zhodnocení implementace Regionálního operačního 100

programu regionu soudržnosti Jihozápad v polovině programového období 2007-2013, jejímž zpracovatelem byla společnost DHV CR, s.r.o. Výběrové řízení na dodavatele mid-term evaluace bylo vyhlášeno 18. 5. 2011, cena evaluace byla 210 000,- bez DPH (252 000,- Kč vč. DPH), smlouva o dílo byla s dodavatelem uzavřena 21. 6. 2011. Závěrečná zpráva z evaluace byla schválena MV na jeho 11. zasedání Usnesením č. 89/2012 ze dne 10. 2. 2012. Systém monitoringu (monitorovací systém) byl vyhodnocen v rámci Auditu monitorovacího systému SF a FS pro programové období 2007 2013, který v roce 2011 provedla společnost Deloitte, s.r.o. specifická (tematická) hodnocení V programovém období 2007 2013 byla zpracována celá řada interních i externích analýz a evaluačních studií, zaměřených na vybrané oblasti spojené s procesem implementace ROP NUTS II Jihozápad. Mezi interní patří: a) Nejčastější důvody vyřazení žádostí o podporu (verzi k 1. 2. 2009 s analýzou 1. 3. výzvy schválil MV za svém 4. zasedání Usnesením č. 27/2009 ze dne 25. 2. 2009, verzi k 1. 2. 2010 s analýzou 5., 6., 7. a 10. výzvy schválil MV za svém 6. zasedání Usnesením č. 52/2010 ze dne 11. 6. 2010) b) Evaluace komunikačních a publicitních aktivit (verzi k 1. 7. 2009 schválil MV za svém 5. zasedání Usnesením č. 39/2009 ze dne 17. 9. 2009, verzi k 1. 1. 2011 schválil MV za svém 9. zasedání Usnesením č. 74/2011 ze dne 30. 5. 2011) c) Vyhodnocení realizační fáze projektů k 1. 7. 2009 (schváleno MV na jeho 5. zasedání Usnesením č. 38/2009 ze dne 17. 9. 2009) d) Proplácení Žádostí o platbu k 1. 10. 2009 (schváleno MV na jeho 4. korespondenčním hlasování Usnesením č. 53/2010 ze dne 1. 7. 2010) e) Evaluace nastavení a dodržování lhůt k 1. 9. 2010 (schváleno MV na jeho 7. zasedání Usnesením č. 59/2010 ze dne 11. 11. 2010) f) Analýza zdvojených indikátorů k 1. 10. 2010 (schváleno MV na jeho 7. zasedání Usnesením č. 60/2010 ze dne 11. 11. 2010) g) Uzavírání programu a s tím spojená rizika nedočerpání/přezávazkování finanční alokace (schváleno MV na jeho 13. zasedání Usnesením č. 105/2013 ze dne 25. 1. 2013) Mezi externí specifická (tematická) hodnocení patří: a) Evaluace nastavení indikátorové soustavy, finančního a věcného pokroku ROP NUTS II Jihozápad, březen 2010 (výběrové řízení vyhlášeno 21. 12. 2009, dodavatelem SPF Group, v.o.s., cena 480 000,- Kč bez DPH (576 000,- Kč vč. DPH), smlouva o dílo uzavřena 20. 1. 2010, závěrečná zpráva schválena MV na jeho 4. korespondenčním hlasování Usnesením č. 54/2010 ze dne 1. 7. 2010) b) Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad, květen 2011 (výběrové řízení vyhlášeno 31. 8. 2010, dodavatelem GaREP, s.r.o., cena 698 000,- bez DPH (837 600,- Kč vč. DPH), smlouva o dílo uzavřena 10. 12. 2010, závěrečná zpráva schválena MV na jeho 10. zasedání Usnesením č. 82/2011 ze dne 7. 11. 2011) hodnocení vlivů intervencí na rovné příležitosti/životní prostředí Bylo provedeno v rámci mid-term evaluace Zhodnocení implementace Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad v polovině programového období 2007-2013. evaluace efektivity intervencí Byla provedena v rámci mid-term evaluace Zhodnocení implementace Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad v polovině programového období 2007-2013, dále pak v rámci evaluací efektů a přínosu intervencí : 101

a) Evaluace efektů a přínosu pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji (výběrové řízení vyhlášeno 29. 7. 2014, dodavatelem Naviga 4, s.r.o., cena 300 000,- Kč bez DPH (363 000,- Kč vč. DPH), smlouva o dílo uzavřena 16. 9. 2014, závěrečná zpráva schválena MV na jeho 18. zasedání Usnesením č. 135/2015 z 29. 5. 2015) b) Evaluace efektů a přínosu projektů spolufinancovaných z v programovém období 2007 2013 pro kvalitu dopravy v Jihočeském a Plzeňském kraji (výběrové řízení vyhlášeno 9. 3. 2015, dodavatelem Cassia Development & Consulting, s.r.o., cena 345 000,- Kč bez DPH (417 450,- Kč vč. DPH), smlouva o dílo uzavřena 28. 4. 2015, závěrečná zpráva schválena MV na jeho 19. zasedání Usnesením č. 140/2015 z 13. 11. 2015) q) Evaluace efektů a přínosu projektů spolufinancovaných z v programovém období 2007 2013 pro kvalitu životních podmínek obyvatel Jihočeského a Plzeňského kraje (výběrové řízení vyhlášeno 5. 8. 2015, dodavatelem Cassia Development & Consulting, s.r.o., cena 262 000,- Kč bez DPH (317 020,- Kč vč. DPH), smlouva o dílo uzavřena 25. 9. 2015, závěrečná zpráva schválena MV na jeho 10. korespondenčním hlasování Usnesením č. 144/2016 ze dne 31. 5. 2016) evaluace synergií intervencí Synergické vazby mezi projekty a projekty ostatních operačních programů byly sledovány a hodnoceny v rámci věcného hodnocení projektů dle výběrových kritérií. Každý rok pak byla provedena souhrnná analýza synergických vazeb, která byla součástí Výroční zprávy o provádění za příslušný rok. územně zaměřené evaluace Interně vznikla analýza Územní aspekty implementace. První verzi analýzy k 1. 8. 2008, která se zabývá 1. a 2. výzvou, schválil MV na svém 3. zasedání Usnesením č. 17/2008 ze dne 24. 9. 2008. Druhou verzi analýzy k 1. 2. 2009, která se zabývá 3. výzvou, schválil MV na svém 4. zasedání Usnesením č. 24/2009 ze dne 25. 2. 2009. Třetí verzi analýzy k 1. 3. 2010, která se zabývá 5., 6., 7. a 10. výzvou, schválil MV na svém 6. zasedání Usnesením č. 50/2010 ze dne 11. 6. 2010. Čtvrtou verzi analýzy k 1. 3. 2011, která se zabývá 5. a 6. výzvou po přehodnocení žádostí o podporu, schválil MV na svém 9. zasedání Usnesením č. 73/2011 ze dne 30. 5. 2011. Pátou verzi analýzy k 1. 8. 2011, která se zabývá 1. 13. výzvou, schválil MV na svém 10. zasedání Usnesením č. 81/2011 ze dne 7. 11. 2011. Šestou verzi analýzy k 1. 7. 2012 schválil MV na svém 13. zasedání Usnesením č. 102/2013 ze dne 25. 1. 2013. evaluace prováděné ve vztahu k absorpční kapacitě Interně vznikla Analýza absorpční kapacity. První verzi analýzy za rok 2008 schválil MV na svém 4. zasedání Usnesením č. 30/2009 ze dne 25. 2. 2009. Druhou verzi analýzy za rok 2009 schválil MV na svém 6. zasedání Usnesením č. 49/2010 ze dne 11. 6. 2010. Třetí verzi analýzy za rok 2010 schválil MV ROP NUTS II Jihozápad na svém 9. zasedání Usnesením č. 72/2011 ze dne 30. 5. 2011. Čtvrtou verzi analýzy k 1. 3. 2012 schválil MV na svém 12. zasedání Usnesením č. 94/2012 ze dne 1. 6. 2012. Evaluační jednotka ŘO Evaluační jednotkou se rozumí oddělení monitoringu a publicity (dále jen OMP ) ÚRR JZ. Evaluační jednotku ŘO tvořil až do roku 2015 vedoucí OMP ÚRR JZ a koordinátor evaluace ÚRR JZ, tedy referent OMP ÚRR JZ. Dne 27. 7. 2015 VRR na svém 60. zasedání schválil revizi Operačního manuálu verze 2.0 ke dni 14. 9. 2007 revize č. 38 ke dni 27. 7. 2015, jejíž součástí byla revize organizační struktury ÚRR JZ zahrnující mimo jiné zrušení místa vedoucího OMP ÚRR JZ. 102

3. Provádění podle prioritních os 3.1 Prioritní osa 1 Dostupnost center Prioritní osa 1 Dostupnost center je zaměřena na zlepšení dopravní situace v regionu Jihozápad. Mezi konkrétní podporované akce patří např. výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy, odstraňování bodových závad na silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích, příprava projektů na rozvoj dopravní obslužnosti, výstavba a modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu, podpora pořízení vozidel veřejné dopravy, podpora přeměny autobusů na ekologický pohon, dopravní terminály, železniční stanice, zastávky, informační systémy, výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť. 3.1.1 Dosažený pokrok a jeho analýza 3.1.1.1 Informace o fyzickém pokroku prioritní osy 1 Tabulka 53: Indikátory PO 1 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Konec program. období Cílová hodnota 2015 Celkem 511 100 Core 13 Výstup Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) Počet projektů Gestor OP Dosažená 0,00 0,00 62,00 101,00 130,00 172,00 187,00 250,00 387,00 N/A 387,00 Výchozí 0,00 0,00 0,00 62,00 101,00 130,00 172,00 187,00 250,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 101,00 101,00 610 101 Core 14 Výsledek Délka nových silnic II. a III: třídy Počet kilometrů Gestor OP Dosažená 0,00 0,00 0,00 10,34 11,41 15,19 22,84 25,02 31,64 N/A 31,64 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 10,34 11,41 15,19 22,84 25,02 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 21,00 21,00 610 102 Core 16 Výsledek 610 106 Core 14 Výsledek 610 107 Core 16 Výsledek Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy Délka nových místních (měst.) komunik. celkem Délka rek. místních (městských) komunik. celkem Počet kilometrů Počet kilometrů Počet kilometrů Gestor OP Gestor OP Gestor OP Dosažená 0,00 2,09 3,06 5,38 15,69 249,57 273,36 457,14 968,39 N/A 968,39 Výchozí 0,00 0,00 2,09 3,06 5,38 15,69 249,57 273,36 457,14 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 230,00 230,00 Dosažená 0,00 1,11 5,48 8,64 9,13 13,75 14,18 17,85 33,69 N/A 33,69 Výchozí 0,00 0,00 1,11 5,48 8,64 9,13 13,75 14,18 17,85 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 10,00 10,00 Dosažená 0,00 14,64 30,95 51,54 64,15 75,47 93,49 101,38 196,43 N/A 196,43 Výchozí 0,00 0,00 14,64 30,95 51,54 64,15 75,47 93,49 101,38 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 90,00 90,00 103

610 121 Dopad 610 211 Výsledek 610 244 Výsledek 610 301 Výstup Míra nehodovosti v regionu - počet nehod Počet obcí zapojených do IDS Počet nově pořízených vozidel kolejové a trakční dopravy ve veřejné dopravě Počet upravených regionálních letišť Počet nehod/ 10 tisíc aut Počet obcí Počet Počet PČR Gestor OP Gestor OP Gestor OP Dosažená 238,10 68,40 68,40 198,68 198,68 198,68 198,68 198,68 198,68 N/A 198,68 Výchozí 68,80 238,10 68,40 68,40 198,68 198,68 198,68 198,68 198,68 N/A 68,80 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 65,00 65,00 Dosažená 47,00 668,00 654,00 668,00 668,00 862,00 862,00 862,00 862,00 N/A 862,00 Výchozí 47,00 47,00 668,00 654,00 668,00 668,00 862,00 862,00 862,00 N/A 47,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 800,00 800,00 Dosažená 0,00 0,00 0,00 6,00 6,00 16,00 25,00 27,00 27,00 N/A 27,00 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 6,00 6,00 16,00 25,00 27,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 10,00 10,00 Dosažená 0,00 0,00 0,00 1,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A 0,00 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 1,00 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 1,00 1,00 Zdroj: MSC2007 k 1. 1. 2017 Byly naplněny všechny cílové hodnoty indikátorů výsledku a výstupu PO 1 dle programového a prováděcího dokumentu, s výjimkou indikátoru 610 301 Počet upravených regionálních letišť, jehož dosažená hodnota zůstala nulová. Projekt CZ.1.14/1.4.00/12.02347 Modernizace jihočeského letiště České Budějovice, II. etapa, který byl stěžejní pro naplnění cílové hodnoty indikátoru 610 301, byl stažen žadatelem, Jihočeským krajem, před podpisem Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace. Stažení projektové žádosti žadateli doporučil ÚRR JZ v reakci na nesouhlasné stanovisko EK k realizaci tohoto projektu. Cílové hodnoty indikátorů 511 100 Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost), 610 101 Délka nových silnic II. a III: třídy, 610 102 Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy, 610 106 Délka nových místních (městských) komunikací celkem, 610 107 Délka rekonstruovaných místních (městských) komunikací celkem a 610 244 Počet nově pořízených vozidel kolejové a trakční dopravy ve veřejné dopravě byly překročeny o více než 25 %. Důvodem je nepřesný odhad při jejich nastavování v letech 2006/2007. Absorpční kapacita programu a regionu NUTS II Jihozápad se ukázala jako nesmírně vysoká, což je pochopitelné, neboť oblast dopravy, zajištění dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti regionu je sektor velice investičně náročný. Ovšem vysoké absorpční kapacitě neodpovídal objem alokovaných finančních prostředků do PO 1, který nedostačoval na krytí veškerých potřeb kraje, obcí a dalších subjektů v souvislosti se zajištěním kvalitní dopravní infrastruktury. Cílové hodnoty indikátorů 610 101 Délka nových silnic II. a III. třídy a 610 102 Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy byly revidovány (navýšeny) z důvodu přísunu dodatečných finančních prostředků do PO 1, OP 1.1, na základě článku č. 17 Meziinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. 104

Počet projektů V rámci PO 1 byl pro vybrán jediný indikátor dopadu, 610 121 Míra nehodovosti v regionu počet nehod. Jak ukazuje tabulka, cílovou hodnotu indikátoru dopadu se nepodařilo naplnit. Intervence a finanční prostředky alokované z na rozvoj dopravní infrastruktury v regionu NUTS II Jihozápad přispěly ke zlepšení dostupnosti regionu a jeho částí tím, že pomohly zlepšit technické a bezpečností parametry a fyzický stav silnic II. a III. třídy i místních komunikací. V rámci realizovaných projektů byly často instalovány nové bezpečnostní prvky a zlepšila se též bezpečnost samotných komunikací. Nicméně na snížení míry nehodovosti se podílejí i jiné parametry než jen kvalita silnic. Silniční síť houstne a zejména vysokým tempem přibývá dopravních prostředků na silnicích. Roste též kvalita a výkon samotných dopravních prostředků. To jsou faktory, které naopak bezpečnost dopravy snižují a tím přispívají k vyšší míře nehodovosti. Závěrem lze konstatovat, že svými intervencemi přispěl k naplnění stanovených cílů v oblasti dopravy, doprovodné efekty však nemohl nijak ovlivnit. 3.1.1.2 Informace o finančním pokroku prioritní osy 1 Tabulka 54: Finanční pokrok PO 1 Název priority Finanční prostředky operačního programu celkem (Unie a vnitrostátní) v EUR Základ pro výpočet příspěvku ERDF (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celková výše potvrzených způsobilých výdajů vynaložených příjemci v EUR Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů v EUR Míra plnění v % Prioritní osa 1 336 538 024,00 Veřejné 363 992 383,54 357 116 597,04 106,11 Zdroj: MSC2007 k 8. 3. 2017 V PO 1 činí výše potvrzených výdajů z veřejných zdrojů vynaložených příjemci 357 116 597,04 EUR, což je 106,11 % alokace PO 1 na programové období 2007 2013 (umožněno díky pravidlu flexibility). 3.1.1.3 Kvalitativní analýza prioritní osy 1 Tabulka 55: Počet a podíl neúspěšných, úspěšných a dokončených projektů v PO 1 Oblast podpory / prioritní osa Předložené žádosti Neúspěšné projekty Úspěšné projekty Počet % Počet % Počet % 1.1 116 100 % 9 8 % 107 92 % 1.2 34 100 % 13 38 % 21 62 % 1.3 11 100 % 1 9 % 10 91 % 1.4 2 100 % 1 50 % 1 50 % 1.5 929 100 % 681 73 % 248 27 % 1 1 092 100 % 705 65 % 387 35 % Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017, projekty ve stavech N6 Projekt pozastaven a N7 Projekt nedokončen/stažen jsou zařazeny mezi neúspěšné projekty Graf 7: Podíl úspěšných a neúspěšných projektů v PO 1 1 000 800 600 400 200 0 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 Neúspěšné projekty Úspěšné projekty Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017 105

Nejvyšší procentuální úspěšnost byla zaznamenána v OP 1.1 a 1.3, nejnižší pak v OP 1.5. Procento úspěšných projektů nejvíce záviselo na poměru alokace na danou výzvu a zájmu žadatelů v dané výzvě. V OP 1.1 i 1.3 finanční požadavky žadatelů v drtivé většině výzev nepřekročily výši alokace na výzvu (až na pár výjimek 103 119 %), mezi projekty proto nebyla taková konkurence a ty, které splnily podmínky programu při hodnocení žádostí o podporu, mohly být podpořeny. Naopak v OP 1.5 představovaly finanční požadavky žadatelů 4násobek až 9násobek alokace na výzvu. Velký počet projektů proto nebyl podpořen, ačkoliv úspěšně prošel procesem hodnocení žádostí o podporu, projekty byly zpracovány kvalitně a v souladu s podmínkami a prokázaly kladný přínos pro region NUTS II Jihozápad. Důvodem byly omezené finanční zdroje. V OP 1.1 bylo podpořeno 93 % podaných projektů, v OP 1.3 to bylo 91 % a v OP 1.5 pouze 27 % projektů. Tabulka 56: Výzvy k předkládání žádostí o podporu do PO 1 (Monit7+, texty výzev a VRR k 1. 2. 2017) Výzva OP Vyhlášená alokace v Kč Změna alokace Přijaté žádosti (v Kč) Schválené projekty (v Kč) 1 1.1 703 894 601,00 5 730 309 648,50 5 703 894 597,00 2 1.1 369 259 114,00 13 324 513 918,63 13 324 513 918,63 2 1.2 41 809 085,00 12 50 104 557,27 10 41 809 085,00 2 1.5 292 663 455,00 120 1 111 441 459,09 29 292 663 455,00 3 1.1 1 908 584 553,00 2 344 121 960,00 2 344 121 960,00 3 1.2 44 618 090,00 8 37 605 822,79 8 37 605 822,79 3 1.4 16 650 000,00 1 16 650 000,00 1 16 650 000,00 3 1.5 312 326 910,00 140 1 340 508 242,22 28 306 559 722,96 5 1.1 1 100 000 000,00 11 1 131 333 812,90 11 1 099 926 643,50 5 1.2 48 514 137,58 14 94 815 373,45 5 53 741 041,00 5 1.5 328 648 249,58 172 1 772 230 472,48 26 328 648 249,00 6 1.2PPP 5 390 459,73 0 0,00 0 0,00 7* 1.3B 209 207 782,05 4 194 858 662,94 4 194 858 662,94 9** 1.3 378 083 680,01 3 375 074 766,80 2 367 893 200,00 10 1.1 660 000 000,00 9 606 687 608,65 9 606 687 608,65 11 1.1 850 000 000,00 13 844 898 468,75 13 776 393 187,46 12 1.4 449 967 883,70 1 449 967 883,70 1 449 967 883,70 13 1.1 1 016 780 353,72 0 0,00 0 0,00 13 1.5 116 550 000,00 128 1 082 177 071,87 11 112 183 431,70 14** 1.3A 40 000 000,00 2 47 763 856,00 2 40 000 000,00 14*** 1.3C 20 000 000,00 2 20 000 000,00 2 20 000 000,00 18 1.1 1 016 780 353,72 3 1 084 058 325,49 2 806 960 685,50 20**** 1.1 800 000 000,00 12 793 802 714,78 12 793 735 734,64 21 1.1 480 000 000,00 730 000 000,00 (Usnesení VRR č. 666/2012 z 13. 08. 2012) 9 729 072 035,50 9 727 700 402,27 24 1.1 380 000 000,00 6 378 244 651,82 4 274 618 833,55 26 1.5 54 068 000,00 239 125 467,00 (Usnesení VRR č. 883/2013 z 12. 12. 2013) 57 297 634 338,79 45 239 125 466,71 28 1.1 700 000 000,00 10 667 905 370,67 9 623 760 190,66 30 1.1 530 000 000,00 31 1.5 210 000 000,00 33 1.1 100 000 000,00 35 1.5 115 000 000,00 668 520 425,00 (Usnesení VRR č. 1002/2014 z 30. 07. 2014) 286 692 450,00 (Usnesení VRR č. 1003/2014 z 30. 07. 2014) 610 988 921,00 (Usnesení VRR č. 1034/2014 z 14. 11. 2014) 150 244 240,43 (Usnesení VRR č. 1104/2015 z 04. 05. 2015) 9 669 152 316,71 9 668 520 424,46 179 1 218 503 297,24 43 286 692 449,41 14 610 988 920,14 14 610 988 920,14 133 875 907 685,79 27 150 244 240,43 106

* vozidla MHD (autobusy, ekobusy, tramvaje a trolejbusy), ** železniční kolejová vozidla, *** vozidla regionální dopravy, **** dodatečné prostředky z roku 2011 Alokace byla většinou vyčerpána. Nevyčerpaná alokace zůstala ve 3. výzvě v OP 1.1 a v 6. výzvě, kam nebyl předložen žádný PPP projekt. Finanční prostředky nevyčerpané v rámci jedné výzvy byly přesunuty do dalších výzev v rámci PO 1. K navyšování alokace ukončených výzev se přistoupilo s cílem vyčerpat zbývající disponibilní finanční prostředky na konci programového období 2007 2013. To umožnilo rychleji zapojit prostředky zpět do programu a zároveň podpořit více projektů, které v dané výzvě naplnily podmínky a překročily minimální eliminační hranici 60 procentních bodů stanovenou ve výzvě, ale původní alokace pro tyto projekty již nebyla v dostatečné výši. 3.1.1.4 Vybrané projekty prioritní osy 1 Název projektu Žadatel Celkové výdaje projektu Výše podpory z ROP JZ Silnice II/145 Husinec-Běleč Jihočeský kraj 321 793 106 Kč 297 658 623 Kč Termín realizace 11/2007 10/2010 Číslo projektu CZ.1.14/1.1.00/01.00002 Příprava projektu Předmětem projektu byla výstavba nové přeložky silnice II/145, jelikož původní silnice byla ve zcela nevyhovujícím stavu. Stavba navazovala na již vybudovanou a provozovanou novostavbu silnice v úseku křižovatka Vitějovice s provizorním ukončením u obce Běleč. Původní stav zapříčiňoval nebezpečí pro veškerý stávající a v posledních letech výrazně narůstající silniční provoz po uvedené silnici druhé třídy. Vybudováním přeložky došlo k odstranění několika bodových závad a k odstranění úrovňového křížení silnice druhé třídy se železniční tratí novým mostním objektem. Předložení projektu do Projekt byl předložen v rámci 1. výzvy. Realizace Za přítomnosti zástupců Jihočeského kraje byla uvedena do provozu přeložka silnice II/145 Husinec Běleč. Na novou silnici v délce 2,4 km získal Jihočeský kraj dotaci z Evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihozápad. Přeložka silnice II/145 je jednou z největších dopravních staveb na Prachaticku v posledních deseti letech. Dosahuje délky 2,4 km a celková vyasfaltovaná plocha činí 26 000 m2. Součástí přeložky je i 171 metrů dlouhý most, který je v nejvyšším místě vysoký 13 metrů a široký 11 metrů. Most o šesti polích vede přes trať Českých drah a Živný potok. Vybudováním přeložky došlo k odstranění několika bodových závad a k odstranění úrovňového křížení silnice druhé třídy se železniční tratí novým mostním objektem. Délka 2 480 metrů, délka mostu 171,25 metru, šířka mostu 11,10 metru, výška mostu 13 m nad úrovní hladiny. Kontrola Vzhledem k velikosti a významnosti projektu proběhlo celkem 14 kontrol, které prověřovaly administrativu a také fyzickou realizaci. Ukončení projektu Slavnostní otevření nového úseku se konalo za přítomnosti zástupců Jihočeského kraje. Doplňující informace k projektu (www stránky) www.kraj-jihocesky.cz 107

Název projektu Žadatel Celkové výdaje projektu Výše podpory z ROP JZ Městský okruh Domažlická - Křimická v Plzni Správa a údržba silnic Plzeňského kraje 647 295 856 Kč 550 201 477 Kč Termín realizace 04/2012 11/2014 Číslo projektu CZ.1.14/1.1.00/18.02546 Příprava projektu Cílem projektu bylo vybudování 2,05 km nové komunikace II. třídy, která představuje 1. etapu západního obchvatu města Plzně. Tato komunikace vytvořila nové dopravní propojení v západní části města, s příznivým vlivem na zkrácení cestovních dob a zlepšení variability komunikačního systému. Projekt byl realizován ve spolupráci Správy a údržby silnic Plzeňského kraje, p.o. a města Plzně zastoupeného Odborem investic města Plzně. Předložení projektu do Projekt byl předložen v rámci 18. výzvy. Realizace Projekt Městský okruh Domažlická Křimická v Plzni řešil vybudování 2,05 km nové komunikace II. třídy, která představuje 1. etapu západního obchvatu města Plzně. Cílem projektu bylo vytvoření nového dopravního propojení v západní části města, s příznivým vlivem na zkrácení cestovních dob a zlepšení variability komunikačního systému. Do budoucna, po dokončení celého obchvatu, bude možno odklonit větší část tranzitní dopravy v severojižním směru mimo městské centrum. Stavbu realizovalo sdružení firem BERGER BOHEMIA a.s., Metrostav a.s., STRABAG a.s. a EUROVIA CS, a.s. Jsem rád, že se motoristům v Plzni a nejbližším okolí díky novému obchvatu uleví. Už nyní se připravuje další etapa, která uzavře celý okruh kolem města Plzně. Druhá etapa z Křimic na Košutku bude výrazně dražší, proto bychom na její financování chtěli využít dotací z Evropské unie, uvedl hejtman Václav Šlajs. Kontrola U tohoto projektu, vzhledem k jeho důležitosti a velikosti, bylo provedeno celkem 35 kontrol. Ukončení projektu Slavnostní otevření nového úseku obchvatu se uskutečnilo dne 9. září 2014 za účasti hejtmana Plzeňského kraje Václava Šlajse. Doplňující informace k projektu (www stránky) www.plzensky-kraj.cz, www.plzen.eu 3.1.2 Závažné problémy prioritní osy 1, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění V OP 1.1 a 1.5 bylo problémem složité prokazování vlastnických vztahů k pozemkům dotčeným realizací projektu. Vlastnické vztahy zkoumali projektoví manažeři OAČ/OAP ÚRR JZ, kteří za účelem jejich správného posouzení absolvovali související školení, už při hodnocení žádosti o podporu. Nemalé komplikace v tomto ohledu způsobila digitalizace katastrálních map. V OP 1.1 a 1.5) byla taktéž řešena problematika rozlišení pojmů rekonstrukce versus prostá oprava (která není v rámci podporována). Rovněž tuto záležitost kontrolovali projektoví manažeři OAČ/OAP ÚRR JZ při hodnocení žádostí o podporu a stejně tak byla předmětem kontroly realizace projektů, kterou prováděli finanční manažeři OKČ/OKP ÚRR JZ. I v tomto případě bylo pro projektové i finanční manažery nezbytné absolvovat související školení. Při realizaci projektů zaměřených na modernizaci silniční sítě docházelo k dělení veřejných zakázek (plánuje-li žadatel/příjemce realizovat několik projektů se stejným nebo obdobným zaměřením v daném místě, musí sečíst předpokládanou hodnotu všech takových veřejných zakázek). V případě, 108

že se při kontrole projektu zjistilo dělení veřejné zakázky, případ byl nahlášen PSN jako podezření na nesrovnalost. Za potvrzenou nesrovnalost byla udělena finanční korekce. V případě silnic se také řešil diskriminační charakter technického kvalifikačního předpokladu dispozice obalovnou asfaltových směsí. Finanční manažeři OKČ/OKP ÚRR JZ vytipovali projekty, kterých by se tento technický kvalifikační předpoklad mohl týkat. Následně se šetřením zabývala PSN, která každý nahlášený případ posoudila a aplikovala příslušnou finanční opravu dle závažnosti pochybení. 109

3.2 Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí podporuje rozvoj měst a obcí, budování zdravotní sociální a vzdělávací infrastruktury, přípravu rozvojových území pro podnikání a služby, revitalizaci center měst, památkových zón, zanedbaných areálů a ploch, výstavbu a rekonstrukci místních komunikací, výstavbu, rekonstrukci a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturní a komunitní život, objektů sociální a vzdělávací infrastruktury, zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti, vybavení zdravotnických zařízení, využití moderních léčebných technologií, výstavbu, rekonstrukci, modernizaci a vybavení zařízení péče o seniory apod. 3.2.1 Dosažený pokrok a jeho analýza 3.2.1.1 Informace o fyzickém pokroku prioritní osy 2 Tabulka 57: Indikátory PO 2 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru 511 500 Core 39 Výsledek 512 100 Výstup 520 213 Core 1 Výsledek 520 215 Core 1 Výsledek Název indikátoru Počet podpoř. projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst - celkem Počet podpoř. projektů na rozvoj venkovských oblastí Počet nově vytvořených prac. míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst Počet nově vytvořených prac. míst v Měrná jednotka Počet projektů Počet projektů Zdroj Hodnota 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Gestor OP Gestor OP Konec program. období Cílová hodnota 2015 Celkem Dosažená 0,00 0,00 5,00 30,00 32,00 44,00 50,00 66,00 75,00 N/A 75,00 Výchozí 0,00 0,00 0,00 5,00 30,00 32,00 44,00 50,00 66,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 30,00 30,00 Dosažená 0,00 0,00 9,00 28,00 37,00 42,00 43,00 45,00 47,00 N/A 47,00 Výchozí 0,00 0,00 0,00 9,00 28,00 37,00 42,00 43,00 45,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 25,00 25,00 Dosažená 0,00 0,00 0,00 43,00 79,00 65,50 92,68 127,68 154,67 N/A 154,67 Počet Gestor Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 43,00 79,00 65,50 92,68 127,68 N/A 0,00 pracovních OP míst Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 80,00 80,00 Počet pracovních míst Gestor OP Dosažená 0,00 0,00 0,00 15,75 17,75 21,00 25,00 26,75 26,75 N/A 26,75 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 15,75 17,75 21,00 25,00 26,75 N/A 0,00 110

650 100 Core 29 Výstup 651 100 Výsledek 651 101 Výsledek 651 103 Výsledek 651 500 Výsledek 651 501 Výsledek 651 503 Výsledek rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí) Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání (města) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (města) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro vzdělávání (venkov) Plocha regener. a revitaliz. objektů pro soc. služby a zdrav. péči (venkov) Plocha v km 2 Plocha v m 2 Plocha v m 2 Plocha v m 2 Plocha v m 2 Plocha v m 2 Plocha v m 2 Gestor OP Gestor OP Gestor OP Gestor OP Gestor OP Gestor OP Gestor OP Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 20,00 20,00 Dosažená 0,00 0,00 0,05 0,12 0,17 0,24 0,29 0,30 0,38 N/A 0,38 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,05 0,12 0,17 0,24 0,29 0,30 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,15 0,15 Dosažená 0,00 668,50 5 785,00 74 710,22 107 896,72 111 256,57 162 175,77 165 683,77 207 292,91 N/A 207 292,91 Výchozí 0,00 0,00 668,50 5 785 74 710,22 107 896,72 111 256,57 162 175,77 165 683,77 N/A 0 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 110 000,00 110 000,00 Dosažená 0,00 5 074,49 11 045,58 20 053,72 22 901,82 42 996,82 45 012,00 48 529,78 48 870,20 N/A 48 870,20 Výchozí 0,00 0,00 5 074,49 11 045,58 20 053,72 22 901,82 42 996,82 45 012,00 48 529,78 N/A 0 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 47 000,00 47 000,00 Dosažená 0,00 0,00 2 871,22 7 354,12 13 178,02 8 258,12 8 258,12 21 462,81 21 462,81 N/A 21 462,81 Výchozí 0,00 0,00 0,00 2 871,22 7 354,12 13 178,02 8 258,12 8 258,12 21 462,81 N/A 0 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 16 000,00 16 000,00 Dosažená 0,00 1 342,47 5 280,46 16 324,86 24 271,96 32 459,86 38 365,47 39 951,97 47 679,32 N/A 47 679,32 Výchozí 0,00 0 1 342,47 5 280,46 16 324,86 24 271,96 32 459,86 38 365,47 39 951,97 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 33 000,00 33 000,00 Dosažená 0,00 0,00 0,00 9 177,50 9 420,50 9 420,50 9 420,50 9 470,14 9 470,14 N/A 9 470,14 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 9 177,50 9 420,50 9 420,50 9 420,50 9 470,14 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 10 000,00 10 000,00 Dosažená 0,00 0,00 0,00 4 049,17 4 759,47 9 157,87 9 157,87 9 157,87 9 167,27 N/A 9 167,27 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 4 049,17 4 759,47 9 157,87 9 157,87 9 157,87 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 10 000,00 10 000,00 111

652 000 Výsledek Plocha revitaliz. nevyužív. nebo zanedb. areálů (brownfields) celkem Plocha v ha Gestor OP Dosažená 0,00 0,00 3,17 5,73 7,51 7,91 9,63 9,51 14,24 N/A 14,24 Výchozí 0,00 0,00 0,00 3,17 5,73 7,51 7,91 9,63 9,51 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 10,00 10,00 Zdroj: MSC2007 k 1. 1. 2017 Všechny cílové hodnoty indikátorů PO 2, stanovené programovým a Prováděcím dokumentem, byly naplněny min. z 92 %. Cílové hodnoty indikátorů 511 500 Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst - celkem, 512 100 Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí, 520 213 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst, 520 215 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí), 650 100 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem, 651 100 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem, 651 103 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (města), 651 500 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem a 652 000 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem byly překročeny o více než 25 %. Důvodem je nepřesný odhad při jejich nastavování v letech 2006/2007. Absorpční kapacita programu a regionu NUTS II Jihozápad se ukázala jako velmi vysoká, což je pochopitelné, neboť oblasti vzdělávání, sociálních služeb a zdravotnictví vyžadují značné finanční prostředky na modernizaci a zajištění jejich dostupnosti. Ovšem vysoké absorpční kapacitě neodpovídal objem alokovaných finančních prostředků do PO 2, který nedostačoval na krytí veškerých potřeb žadatelů. Cílové hodnoty indikátorů 651 100 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem, 651 101 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání (města), 651 500 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem a 520 213 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst byly revidovány (navýšeny), aby odrážely skutečnou realizaci programu, a taktéž z důvodu přísunu dodatečných finančních prostředků do PO 2, OP 2.4 z OPTP. Dále byl pro zajištění kompletní nabídky indikátorů a pokrytí všech podporovaných aktivit z nově vyčleněn ze stávajících indikátorů indikátor 651 501 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro vzdělávání (venkov). 3.2.1.2 Informace o finančním pokroku prioritní osy 2 Tabulka 58: Finanční pokrok PO 2 Název priority Finanční prostředky operačního programu celkem (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku ERDF (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celková výše potvrzených způsobilých výdajů vynaložených příjemci Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů Míra plnění v % Prioritní osa 2 241 265 897,00 Veřejné 235 213 679,35 229 005 900,26 94,92 Zdroj: MSC2007 k 8. 3. 2017 112

Počet projektů V PO 2 činí výše potvrzených výdajů z veřejných zdrojů vynaložených příjemci 229 005 900,26 EUR, což je 94,92 % alokace PO 2 na programové období 2007 2013. 3.2.1.3 Kvalitativní analýza prioritní osy 2 Tabulka 59: Počet a podíl neúspěšných, úspěšných a dokončených projektů v PO 2 Oblast podpory / prioritní osa Předložené žádosti Neúspěšné projekty Úspěšné projekty Počet % Počet % Počet % 2.1 47 100 % 10 21 % 37 79 % 2.2 112 100 % 74 66 % 38 34 % 2.3 223 100 % 176 79 % 47 21 % 2.4 547 100 % 347 63 % 200 37 % 2.5 192 100 % 152 79 % 40 21 % 2.6 94 100 % 58 62 % 36 38 % 2 1 215 100 % 817 67 % 398 33 % Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017 Pozn.: Projekty ve stavu N7 Projekt nedokončen/stažen jsou zařazeny mezi neúspěšné projekty. Nejvyšší procentuální úspěšnost byla zaznamenána v OP 2.1, nejnižší pak v OP 2.3 a 2.5. Procento záviselo na poměru alokace na výzvu a zájmu žadatelů v dané výzvě. V OP 2.1 byla oprávněnými žadateli statutární města České Budějovice a Plzeň a finanční prostředky bylo možné čerpat na realizaci dílčích projektů IPRM. De facto zde probíhaly nesoutěžní výzvy, projekty tedy bylo možné podpořit, pokud splnily podmínky a úspěšně prošly hodnocením žádostí o podporu. Naopak v OP 2.3 a 2.5 představovaly finanční požadavky žadatelů 3násobek až 8násobek alokace na výzvu. Velký počet projektů proto nebyl podpořen, ačkoliv úspěšně prošel hodnocením žádostí o podporu, projekty byly zpracovány kvalitně a v souladu s podmínkami ROP NUTS II Jihozápad a prokázaly přínos pro region NUTS II Jihozápad. V OP 2.1 bylo podpořeno 81 % podaných projektů, zatímco v OP 2.3 to bylo pouze 22 % a v OP 2.5 21 % projektů. Graf 8: Podíl úspěšných a neúspěšných projektů v PO 2 600 500 400 300 200 100 0 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 Neúspěšné projekty Úspěšné projekty Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017 Tabulka 60: Výzvy k předkládání žádostí o podporu do PO 2 Výzva OP Vyhlášená alokace Změna alokace Přijaté žádosti Schválené projekty 2 2.2 291 988 182,00 25 613 149 183,75 11 291 988 182,00 2 2.3 175 192 915,00 46 529 939 556,94 15 175 192 915,00 2 2.4 259 545 103,00 92 1 212 851 082,93 17 259 545 103,00 2 2.5 229 010 351,00 59 669 352 788,48 14 229 010 351,00 113

2 2.6 126 657 486,00 18 306 689 869,46 2 126 657 486,00 3 2.1 IPRM 44 707 840,00 4 44 424 100,00 4 44 424 100,00 3 2.2 311 606 276,00 24 696 144 472,27 11 311 606 276,00 3 2.3 186 963 723,00 74 1 084 803 469,62 13 186 149 708,36 3 2.4 276 983 324,00 120 1 637 803 195,60 17 274 412 753,44 3 2.5 244 397 058,00 65 949 967 091,65 11 244 397 058,00 3 2.6 553 783 978,00 29 1 008 575 778,65 26 553 783 978,00 4 4 4 4 2.1 IPRM JZ/001 2.1 IPRM JZ/002 2.1 IPRM JZ/003 2.1 IPRM JZ/004 12 725 515,71 3 114 649 097,80 3 114 649 097,80 192 055,75 2 240 375 261,90 1 120 187 630,95 7 009 574,99 8 231 964 497,45 8 231 964 497,45 8 536 046,56 4 95 887 772,80 4 95 887 772,80 5 2.4 293 708 561,35 122 2 043 152 635,37 12 293 708 561,35 5 2.5 264 413 731,95 68 1 050 939 122,35 12 264 413 731,95 5 2.6 745 973 609,85 47 1 796 555 317,03 11 745 973 609,85 6 2.2 PPP 30 000 000,00 0 0,00 0 0,00 6 2.2 270 000 000,00 38 1 154 664 070,60 9 270 000 000,00 6 2.3 198 734 693,00 103 1 576 792 632,11 14 198 734 693,00 13 2.2 92 180 000,00 25 503 159 286,38 2 82 376 760,00 15 15 15 2.1 IPRM JZ/001 2.1 IPRM JZ/003 2.1 IPRM JZ/004 6 541 362,47 3 187 578,32 3 654 104,97 16 387 321,35 (Usnesení VRR č. 553/2011 z 17. 10. 2011, č. 740/2013 z 29. 1. 2013 a č. 803/2013 z 09. 5. 2013) 5 662 631,53 (Usnesení VRR č. 553/2011 z 17. 10. 2011) 6 201 399,36 (Usnesení VRR č. 721/2012 z 3. 12. 2012, č. 779/2013 z 28. 03. 2013 a č. 863/2013 z 30. 09. 2013) 7 459 756 836,37 5 400 842 535,41 0 0,00 0 0,00 6 223 081 393,28 4 134 340 577,98 19 2.4 194 650 000,00 34 293 073 793,08 23 194 650 000,00 22 2.1 2 388 981,00 27 2.4 71 000 000,00 32 32 2.1 IPRM JZ/001 2.1 IPRM JZ/004 2 715 977,72 (Usnesení VRR č. 779/2013 z 28. 03. 2013 a č. 863/2013 z 30. 9. 2013) 92 906 000,00 (Usnesení VRR č. 938/2014 z 18. 04. 2014) 10 108 702 747,45 9 105 790 368,45 60 137 711 469,64 29 92 905 999,61 2 628 768,17 4 114 183 315,79 4 114 183 315,79 2 854 793,85 34 2.4 100 000 000,00 3 327 693,09 (Usnesení VRR č. 929/2014 z 11. 03. 2014) 242 366 828,00 (Usnesení VRR č. 1035/2014 z 14. 11. 2014) 3 86 777 301,80 3 85 910 020,10 119 282 252 031,57 97 242 366 827,70 Zdroj: Monit7+, texty výzev a VRR k 1. 2. 2017 Alokace byla ve většině výzev vyčerpána zcela nebo z větší části. Výrazný podíl nevyčerpané alokace vidíme pouze v 6. výzvě, kam nebyl předložen žádný PPP projekt, a nedočerpáno zůstalo 30 mil. Kč. Finanční prostředky nevyčerpané v rámci jedné výzvy byly přesunuty do dalších výzev v rámci PO 2. K navyšování alokace ukončených výzev se přistoupilo s cílem vyčerpat zbývající disponibilní finanční prostředky na konci programového období 2007 2013. Toto umožnilo rychlejší zapojení prostředků zpět do programu a zároveň podporu více projektům, které v dané výzvě naplnily podmínky a překročily minimální eliminační hranici 60 procentních bodů stanovenou ve výzvě, ale původní alokace pro tyto projekty již nebyla v dostatečné výši. 114

3.2.1.4 Vybrané projekty prioritní osy 2 Název projektu Žadatel Celkové výdaje projektu Výše podpory z ROP JZ Komunitní centrum Statutární město České Budějovice 52 805 301 Kč 44 884 506 Kč Termín realizace 11/2012 01/2015 Číslo projektu Příprava projektu CZ.1.14/2.1.00/32.02968 Předkládaný projekt je zařazen do Integrovaného plánu rozvoje měst a obcí. Smyslem bylo zlepšit sociální infrastrukturu, občanskou vybavenost a rozšířit a zkvalitnit volnočasové aktivity na sídlišti Máj v Českých Budějovicích tak, aby více odpovídaly potřebám obyvatel především dotčeného sídliště. Za tímto účelem bylo vystavěno nové Komunitní centrum, které nyní slouží převážně pro organizaci volného času dětí a mládeže. Je zde také mateřské centrum a nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Dále zde budou poskytovány sociální služby dle aktuálně zjištěné potřebnosti. Také by zde mělo sídlit Centrum pro seniory a služebna městské policie. Předložení projektu do Projekt byl předložen v rámci 32. výzvy. Realizace Chod nového Komunitního centra na sídlišti Máj nyní zajišťuje sdružení Salesiánské středisko mládeže, které má v budově hned tři patra, díky práci salesiánů sem mohou chodit děti ze sociálně slabých rodin na doučování, poskytují tady poradenství dětem z nefunkčních rodin nebo drogově závislým. Místo je ale i centrem zájmových kroužků a her. Každé odpoledne se tu vystřídá přibližně stovka dětí. V centru uprostřed sídliště, na němž bydlí asi pětina obyvatel města, se postupně zabydlují i další organizace kluby pro matky i seniory, poradenské centrum pro nevidomé nebo sociálně ohrožené, městská Policie. Centrum má svou zajímavost - střešní hřiště. Ukončení projektu Zahájení provozu nového centra bylo v létě 2014. Název projektu Žadatel Celkové výdaje projektu Výše podpory z ROP JZ Centrum sociální rehabilitace Sv. Vavřince a sociálně terapeutické dílny sv. Josefa Diecézní Charita Plzeň 20 220 457 Kč 17 591 797 Kč Termín realizace 02/2010 07/2012 Číslo projektu Příprava projektu CZ.1.14/2.5.00/05.01694 Podstatou projektu Centrum sociální rehabilitace sv. Vavřince a sociálně terapeutické dílny sv. Josefa byly rekonstrukce a vybavení budovy bývalé fary v Meclově, v níž je provozována pobytová služba Centrum sociální rehabilitace sv. Vavřince, a dále výstavba s vybavením budovy sociálně terapeutických dílen sv. Josefa. Jedná se o tkalcovskou a polytechnickou dílnu. Předložení projektu do Projekt byl předložen v rámci 05. výzvy. Realizace Centrum dnes nabízí 15 pobytových míst mužům i ženám s duševním handicapem, tedy s psychiatrickou diagnózou nebo lehkým mentálním postižením. V sociálně terapeutických dílnách vedle tohoto centra nalézá vyžití 20 osob, zčásti klientů centra a částečně uživatelů, kteří mají rodinné zázemí a do dílen dojíždějí. Postižení s duševním handicapem si díky centru a dílnám vytvořili a upevnili kladné pracovní návyky. Mohou se rozvíjet, seberealizovat, jsou více samostatní a zvýšilo se jejich sebevědomí. Projekt přispěl i ke zlepšení vztahu majoritní společnosti s postiženými lidmi a napomohl prevenci sociálního vyloučení uživatelů. 115

Kontrola U projektu proběhlo celkem deset kontrol. Šest kontrol bylo administrativních a čtyři kontroly fyzické přímo na místě. Ukončení projektu Projekt byl ukončen 30. 7. 2012. Jeho výsledkem je stabilní zázemí pro uživatele sociálních služeb, které umožňuje jejich integraci do společnosti. 3.2.2 Závažné problémy prioritní osy 2, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění V OP 2.1, 2.2, 2.3 ani 2.5 jsme se nesetkali z žádným stěžejním problémem, který by měl významný dopad na realizaci projektů. V OP 2.4 mohly být problémem časté stavební změny, které mohou realizaci projektu zkomplikovat či prodloužit. Příjemce je povinen každou změnu v projektu řádně nahlásit dle pravidel ROP NUTS II Jihozápad. Na toto pravidlo byli příjemci opakovaně upozorňováni na seminářích pro příjemce, na konzultacích, v tištěných příručkách či na webových stránkách www.rr-jihozapad.cz. Z důvodu široké škály vybavení škol, které bylo pořizováno z dotace, bylo obtížné ocenění monitorovacích indikátorů. Indikátory byly oceněny podle cen platných v daném místě a čase. Problémem pro příjemce bylo též zaúčtování souborů movitých věcí (rovněž vybavení škol) do účetnictví projektu. V případě zjištěných chyb v účetnictví projektu byl případ nahlášen jako nesrovnalost PSN a řešit se finanční opravou. I na pravidla související s účetnictvím projektu byli příjemci upozorňování na seminářích pro příjemce, na konzultacích či v tištěných příručkám. V OP 2.6 se řešil problém hospodárnosti výdajů vynaložených na nákup zdravotnického vybavení. V každém takovém řešeném případě (případy řešila PSN) byl vyhotoven posudek. V případě, že posudek označil vynaložené výdaje za příliš vysoké (tedy nehospodárné), PSN udělila finanční opravu. 116

3.3 Prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu Prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu financuje projekty směřující ke zlepšení využití potenciálu území a posílení ekonomického významu udržitelného cestovního ruchu. Mezi konkrétní podporované aktivity patří výstavba a rekonstrukce turistických cest, rekonstrukce, modernizace a rozvoj ubytovacích kapacit, oprava a rekonstrukce památek, aktivity pro nové využití v oblasti cestovního ruchu a kultury, zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu, budování doprovodných informačních systémů, příprava a realizace cílených marketingových kampaní a další. 3.3.1 Dosažený pokrok a jeho analýza 3.3.1.1 Informace o fyzickém pokroku prioritní osy 3 Tabulka 61: Indikátory PO 3 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru 511 200 Core 34 Výstup 520 212 Core 35 Výsledek 610 110 Výsledek 630 100 Výsledek 630 502 Dopad Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem Návštěvníci v regionu - počet přenocování Měrná jednotka Počet Počet pracovních míst Počet kilometrů Počet Počet Zdroj Hodnota 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Konec program. období Cílová hodnota 2015 Celkem Dosažená 0,00 1,00 27,00 109,00 136,00 176,00 226,00 294,00 344,00 N/A 344,00 Gestor Výchozí OP 0,00 0,00 1,00 27,00 109,00 136,00 176,00 226,00 294,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 200 200,00 Gestor OP Dosažená 0,00 0,00 0,00 113,00 124,50 151,71 203,46 244,35 344,92 N/A 344,92 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 113,00 124,50 151,71 203,46 244,35 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 170 170,00 Dosažená 0,00 2,30 5,63 17,41 25,91 38,68 52,40 111,48 116,03 N/A 116,03 Gestor Výchozí OP 0,00 0,00 2,30 5,63 17,41 25,91 38,68 52,40 111,48 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 80 80,00 Gestor OP ČSÚ Dosažená 0,00 116,00 349,00 647,00 900,00 1 054,00 1 687,00 1 920,00 2 216,00 N/A 2 216,00 Výchozí 0,00 0,00 116,00 349,00 647,00 900,00 1 054,00 1 687,00 1 920,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 3 000 3 000,00 Dosažená 4 700 483,00 4 403 117,00 4 284 427,00 4 096 691,00 3 987 050,00 4 687 581,00 4 658 094,00 4 696 105,00 5 361 478,00 N/A 5 361 478,00 Výchozí 1 492,60 4 700 483,00 4 403 117,00 4 284 427,00 4 096 691,00 3 987 050,00 4 687 581,00 4 658 094,00 4 696 105,00 N/A 1 492,60 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 1 748,00 1 748,00 117

632 200 Výsledek 632 510 Výsledek 633 111 Výsledek Počet zrekonstruovaných památkových objektů Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení celkem Počet vytvořených produktů pro orientaci a směřování návštěvníků Počet objektů Počet Gestor OP Gestor OP Dosažená 0,00 1,00 5,00 19,00 30,00 38,00 46,00 52,00 76,00 N/A 76,00 Výchozí 0,00 0,00 1,00 5,00 19,00 30,00 38,00 46,00 52,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 30,00 30,00 Dosažená 0,00 2,00 7,00 30,00 38,00 48,00 60,00 82,00 115,00 N/A 115,00 Výchozí 0,00 0,00 2,00 7,00 30,00 38,00 48,00 60,00 82,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 60,00 60,00 Dosažená 0,00 5,00 16,00 21,00 24,00 25,00 27,00 29,00 29,00 N/A 29,00 Počet Gestor produktů OP Výchozí 0,00 0,00 5,00 16,00 21,00 24,00 25,00 27,00 29,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 20,00 20,00 Byly naplněny téměř všechny cílové hodnoty indikátorů PO 3 dle programového a Prováděcího dokumentu. Zdroj: MSC2007 k 1. 1. 2017 Výjimku tvořil indikátor 630 100 Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem, jehož cílová hodnota byla splněna ze 74 %. Byla navýšena z 900 na 3 000 lůžek v rámci revize č. 4 ke dni 6. 6. 2011, neboť o indikátor byl mezi žadateli/příjemci velký zájem, budovaly se nové a modernizovaly existující ubytovací kapacity v regionu NUTS II Jihozápad a tempo plnění cílové hodnoty indikátoru 630 100 bylo tehdy vysoké. Nicméně 13 projektů nebylo finálně dokončeno (projekty předpokládaly vybudovat 1 012 lůžek) a dalších 20 projektů bylo staženo žadateli před schválením VRR nebo nesplnilo podmínky pro podpis Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace (tyto projekty avizovaly vybudovat 1 010 lůžek). K tomu je třeba připočíst 1 projekt, který je aktuálně ve stavu N6 Projekt pozastaven (76 lůžek). O nenaplnění cílové hodnoty indikátoru 630 100 byla informována EK (jako důvod jí ŘO sdělil právě nedokončení projektů a s tím spojenou nerealizaci původně avizovaného záměru modernizace či vybudování relativně vysokého počtu lůžek). Další výzvy na podporu budování ubytovacích kapacit vyhlášeny nebyly, mimo jiné v reakci na doporučení z externí studie Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad, kterou si nechal ŘO zpracovat v roce 2011. Ani EK nebyla vyhlašování dalších výzev na podporu ubytovacích kapacit nakloněna (jak uvedl zástupce EK na 14. zasedání MV ) z důvodu vysoké chybovosti a identifikovaných nesrovnalostí u těchto projektů. Vzniklé situaci nemohl ŘO jakkoliv předejít. Kromě cílové hodnoty indikátoru 630 100 byla navýšena též cílová hodnota indikátoru 520 212 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu z 50 na 170 pracovních míst. Zde bylo důvodem její výrazné překročení (v PO 3 bylo v programovém období 2007 2013 vytvořeno nejvíce pracovních míst podpořených z ) kvůli vysoké absorpční kapacitě. Cílové hodnoty indikátorů 511 200 Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu, 520 212 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu, 610 110 Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras, 632 200 Počet zrekonstruovaných památkových objektů, 632 510 Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení celkem a 633 111 Počet vytvořených produktů pro orientaci a směřování návštěvníků byly překročeny o více než 25 %. Důvodem je nepřesný odhad při jejich nastavování v letech 2006/2007. Absorpční kapacita programu a regionu NUTS II Jihozápad se též v oblasti cestovního ruchu ukázala jako velmi vysoká. Oba kraje, Jihočeský i Plzeňský, mají pro rozvoj cestovního ruchu značný potenciál, na jejich území se nachází historické i přírodní atraktivity a významné památky. 118

Počet projektů Budování infrastruktury, opravy historických památek a marketing cestovního ruchu však vyžadují nemalé objemy finančních prostředků na přilákání turistů z ČR i ze zahraničí. Ovšem vysoké absorpční kapacitě neodpovídal objem alokovaných finančních prostředků do PO 3 ROP NUTS II Jihozápad, který nedostačoval na krytí veškerých potřeb žadatelů. V rámci PO 3 byl vybrán jediný indikátor dopadu, 630 502 Návštěvníci v regionu - počet přenocování. V průběhu programového období 2007 2013 se změnila metodika načítání indikátoru. ROP NUTS II Jihozápad k naplnění indikátoru přispěl vybudováním nové nebo modernizací existující infrastruktury a atraktivit cestovního ruchu (nejen ubytovacích kapacit). Nicméně návštěvnost vedle nabídky atraktivit a stavu infrastruktury cestovního ruchu ovlivňují i jiné faktory ekonomická situace obyvatel. Cestovní ruch je např. v období ekonomické krize často silně utlumen. Proto je podíl ROP NUTS II Jihozápad na počtu návštěvníků, kteří region NUTS II Jihozápad navštívili, spíše menší. Hodnota indikátoru 520 212 (Počet nově vytvořených pracovních míst v cestovním ruchu) se ještě bude navyšovat, neboť dochází k jejímu naplňování v době udržitelnosti projektů. Predikci lze učinit na základě závazku příjemců. Závazek příjemců u indikátoru 520 212 činí 360,90 pracovním míst (zbývá 15,98 pracovních míst) (údaje jsou platné k 1. 1. 2017). 3.3.1.2 Informace o finančním pokroku prioritní osy 3 Tabulka 62: Finanční pokrok PO 3 Název priority Finanční prostředky operačního programu celkem (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku ERDF (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celková výše potvrzených způsobilých výdajů vynaložených příjemci Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů Míra plnění v % Prioritní osa 3 145 800 295,00 Veřejné 170 946 771,20 133 928 098,53 91,86 Zdroj: MSC2007 k 8. 3. 2017 V PO 3 činí výše potvrzených výdajů z veřejných zdrojů vynaložených příjemci 133 928 098,53 EUR, což je 91,86 % alokace PO 3 na programové období 2007 2013. 3.3.1.3 Kvalitativní analýza prioritní osy 3 Tabulka 63: Počet a podíl neúspěšných, úspěšných a dokončených projektů v PO 3 Oblast podpory / prioritní osa Předložené žádosti Neúspěšné projekty Úspěšné projekty Počet % Počet % Počet % 3.1 765 100 % 543 71 % 222 29 % 3.2 191 100 % 109 57 % 82 43 % 3.3 147 100 % 107 72 % 40 28 % 3 1 103 100 % 759 69 % 344 31 % Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017, projekty ve stavu N6 Projekt pozastaven, N7 Projekt nedokončen/stažen a N8 Smlouva ukončena za strany ŘO jsou zařazeny mezi neúspěšné projekty Graf 9: Podíl úspěšných a neúspěšných projektů v PO 3 1 000 800 600 400 200 0 3.1 3.2 3.3 Neúspěšné projekty Úspěšné projekty Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017 119

V PO 3 byla obecně zaznamenána nižší procentuální úspěšnost. Žádná z oblastí podpory PO 3 nedosáhla úspěšnosti podaných projektů nad 50 %. Nejúspěšnější byly projekty v OP 3.2, nejméně úspěšné pak v OP 3.3. Procento úspěšných projektů nejvíce záviselo na poměru alokace na danou výzvu a zájmu žadatelů v dané výzvě. V OP 3.1 představovaly finanční požadavky žadatelů nejčastěji 3násobek až 7násobek alokace na výzvu, v OP 3.2 pak 2,5 až 5násobek a v OP 3.3 2 až 2,5násobek. Velký počet projektů proto nebyl podpořen, ačkoliv úspěšně prošel procesem hodnocení žádostí o podporu, projekty byly zpracovány kvalitně a v souladu s podmínkami a prokázaly kladný přínos pro cestovní ruch v regionu NUTS II Jihozápad. Důvodem zde byly omezené finanční zdroje. V OP 3.1 bylo podpořeno 32 % podaných projektů, v OP 3.2 to bylo 43 % a v OP 3.3 29 % projektů. Tabulka 64: Výzvy k předkládání žádostí o podporu do PO 3 Výzva 2 3 5 OP Vyhlášená alokace Změna alokace Přijaté žádosti Schválené projekty 3.1 807 010 347,00 133 2 428 258 179,65 22 807 010 347,00 3.2 244 277 686,00 31 571 836 804,50 18 244 277 686,00 3.3 71 206 801,00 53 180 528 362,98 19 71 206 801,00 3.1 513 674 921,00 151 2 471 281 510,77 35 513 674 921,00 3.2 260 690 178,00 51 680 765 620,41 22 260 530 191,92 3.3 45 324 255,00 54 155 841 552,00 15 45 324 255,00 3.1 550 000 000,00 102 2 441 516 515,91 39 550 000 000,00 3.1B* 50 000 000,00 25 186 456 167,63 7 50 000 000,00 3.1C** 10 000 000,00 2 6 670 028,25 1 5 016 669,38 3.2 286 651 941,96 67 1 480 251 703,67 18 283 804 703,89 3.3 68 052 782,21 40 151 352 214,24 14 68 052 782,21 6 3.1PPP 50 000 000,00 0 0,00 0 0,00 11 16 17 23 3.1 400 000 000,00 151 3 003 861 450,63 12 185 939 349,40 3.1B** 10 000 000,00 3 8 677 821,31 3 7 974 214,17 3.1A 12 000 000,00 1 11 769 309,00 3.1B 12 000 000,00 4 39 833 511,30 2 12 000 000,00 3.1C 12 000 000,00 1 11 746 570,75 3.1A*** 270 000 000,00 18 108 188 553,38 11 67 424 841,77 3.1B**** 50 000 000,00 14 100 279 889,92 6 50 000 000,00 3.1A* 140 000 000,00 18 140 000 000,00 29 249 794 521,51 3.1B****** 110 000 000,00 3 29 674 356,16 3.1C******* 170 000 000,00 30 315 858 241,50 16 170 000 000,00 3.1D******** 140 000 000,00 25 3.2 65 240 000,00 29 3.1 194 000 000,00 234 821 336,00 (Usnesení VRR č. 698/2012 z 13. 9. 2012 a č. 706/2012 z 1. 10. 2012) 135 576 000,00 (Usnesení VRR č. 801/2013 z 9. 5. 2013) 390 128 506,00 (Usnesení VRR č. 940/2014 z 18. 4. 2014) 42 349 308 032,48 28 230 088 009,65 42 324 500 282,44 17 133 463 367,69 61 466 959 034,28 49 390 128 505,59 Zdroj: Monit7+, texty výzev a VRR k 1. 2. 2017 *výstavba turistických cest (pouze cyklostezky a cyklotrasy) včetně doprovodné infrastruktury a značení **výstavba turistických cest (pouze pěší stezky a hippostezky) včetně doprovodné infrastruktury a značení ***Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) zkvalitnění a rozvoj zejména doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch ****IPRÚ zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky na cestovním ruchu v regionu ******výstavba a modernizace zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness) mimo ubytovací kapacity, výstavba a modernizace infrastruktury související s lázeňským a wellness provozem 120

mimo ubytovací kapacity, úprava prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských měst, příp. míst v okolí wellness zařízení *******Výstavba a rekonstrukce kulturní vybavenosti pro cestovní ruch, výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení pro kongresovou turistiku mimo ubytovací kapacity ********výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, hippostezky, vodní cesty, přístavy a přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení mimo cyklostezek a cyklotras, výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch vyjma golfových hřišť Alokace byla ve většině výzev vyčerpána zcela nebo z větší části. Výrazný podíl nevyčerpané alokace vidíme v 11., 17. a 23. výzvě v OP 3.1 a v 6. výzvě, kam nebyl předložen žádný PPP projekt. Finanční prostředky nevyčerpané v rámci jedné výzvy byly přesunuty do dalších výzev v rámci PO 3. K navyšování alokace ukončených výzev se přistoupilo s cílem vyčerpat zbývající disponibilní finanční prostředky na konci programového období 2007 2013. Toto umožnilo rychlejší zapojení prostředků zpět do programu a zároveň podporu více projektům, které v dané výzvě naplnily podmínky a překročily minimální eliminační hranici 60 procentních bodů stanovenou ve výzvě, ale původní alokace pro tyto projekty již nebyla v dostatečné výši. 3.3.1.4 Vybrané projekty prioritní osy 3 Název projektu Žadatel Celkové výdaje projektu Výše podpory z ROP JZ Přírodní bazén Borovany Město Borovany 11 364 106 Kč 3 409 231 Kč Termín realizace 03/2012 07/2013 Číslo projektu CZ.1.14/3.1.00/17.02533 Příprava projektu Projekt řešil výstavbu komplexního rekreačně - sportovního areálu v západní části města Borovany. Reagoval přitom na neexistující nabídku obdobného charakteru, kdy prakticky na celém území mikroregionu Sdružení Růže není potencionálním návštěvníkům k dispozici adekvátní nabídka zařízení poskytující možnost relaxace (koupání, sport, občerstvení). Cílem projektu bylo vybudovat sportovně - rekreační areál, který v regionu rozšíří a zkvalitní nabídku služeb cestovního ruchu, poskytne možnost aktivního strávení volného času a osloví co nejširší skupinu návštěvníků. Projekt by měl přispět nejen k rozšíření infrastruktury cestovního ruchu, ale částečně i k prodloužení turistické sezóny a navázání spolupráce s dalšími subjekty v cestovním ruchu. Předložení projektu do Projekt byl předložen v rámci 17. výzvy (zkvalitnění a rozvoj zejména doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch). Realizace Přírodní koupaliště leží v klidné části města v blízkosti centra. Jednou z jeho hlavních předností je biologický způsob čistění vody, který probíhá ve filtračních lagunách působením vodních rostlin a přírodních ekosystémů, díky němuž je vhodný i pro osoby alergické na chlór. Další předností je zcela výjimečný a neopakovatelný výhled do krajiny, do předhůří Šumavy. Pro děti a neplavce je určena část koupaliště s postupně se svažujícím dnem a maximální hloubkou 140 cm. Pro děti jsou tu atraktivní vodní herní prvky - skluzavka, houpačka a vodní hřib, pro dospělé skokanský můstek, chrliče vody a odpočinkové molo včetně zdvíhacího zařízení pro invalidy. V provozní budově jsou umístěny toalety, sprcha s teplou vodou, převlékací kabinky, přebalovací pult pro batolata a bezpečnostní schránky pro uložení cenností. Ke sportovnímu využití je v areálu koupaliště k dispozici hřiště pro plážový volejbal, děti si mohou hrát na dětském hřišti vybaveném houpačkami, lanovkou, skluzavkou a pirátskou věží. Občerstvit se můžete v bufetu s posezením na terase nebo se osvěžit lahodnými míchanými nápoji u mobilního stánku. Kontrola Během realizace bylo provedeno celkem šest kontrol. Čtyři kontroly spočívaly v kontrole administrativy a dvě kontroly proběhly šetřením přímo na místě. Ukončení projektu Pro návštěvníky se koupaliště otevřelo dne 28. června 2013. 121

Název projektu Žadatel Celkové výdaje projektu Výše podpory z ROP JZ Rozhledna Špičák TJ Sportovní areál ŠPIČÁK 7 623 861 Kč 6 632 758 Kč Termín realizace 08/2013 07/2014 Číslo projektu CZ.1.14/3.1.00/23.02705 Příprava projektu Projekt řešil výstavbu zhruba 27m vysoké rozhledny na jednom z nejvyšších vrcholů Šumavy - Špičáku (1 202 m n. m.). K venkovnímu terénnímu přístupovému schodišti do rozhledny byla navíc vybudována dětská svahová skluzavka. Pro vyžití malých dětí se zde též nachází pískoviště a houpačka. Nosná konstrukce, jakož i konstrukce schodišť rozhledny je ocelová (pozink). Rozhledna je opláštěna dřevěnými hranoly. V rámci projektu byla rovněž provedena elektropřípojka NN (rozhledna bude označena zdvojeným zábleskovým značením svítícím 24 hodin denně). Rovněž byla na rozhlednu umístěna webová kamera (záběry z kamery budou přenášeny na internetové stránky žadatele). Předložení projektu do Projekt byl předložen v rámci 23. výzvy (zkvalitnění a rozvoj zejména doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch). Realizace Vrchol Špičák (1202 m n. m.) patří k nejvyšším vrcholům Šumavy. Desítky let museli jeho návštěvníci a místní obyvatelé čekat na rozhlednu, ze které by měli nádherné šumavské vrchy jako na dlani. Díky dotaci z Regionálního operačního programu Jihozápad a klatovským architektům z Projektu 99 se sen stal skutečností. Nová rozhledna Špičák je vysoká 27 metrů a tak se majestátně tyčí nad okolními stromy. Konstrukce rozhledny je ze železa a plášť je dřevěný. Na jejím ochozu se může kochat až 60 návštěvníků najednou. Na rozhlednu je možné dojít po svých nebo se nechat vyvézt lanovkou až na samotný vrch Špičák. Kontrola Během realizace byly provedeny celkem čtyři kontroly. Dvě kontroly spočívaly v kontrole administrativy a dvě kontroly proběhly šetřením přímo na místě. Ukončení projektu Rozhledna je přístupná veřejnosti od prázdnin 2014. Vstup na rozhlednu je zdarma. 3.3.2 Závažné problémy prioritní osy 3, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění V prioritní ose 3 evidujeme v porovnání s ostatními prioritními osami nejvyšší počet nedokončených projektů (N7 projekt nedokončen rozhodnutím příjemce, který z vlastního rozhodnutí odstoupil od Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace, N8 od Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace odstoupil ŘO ). Častým důvodem nedokončení projektu ze strany příjemce byl nedostatek finančních prostředků na předfinancování projektu, dále pak problémy se splněním harmonogramu realizace projektu, apod. Někteří příjemci podcenili náročnost celého projektového cyklu. Na veškerá rizika spojená s přípravou projektu byli žadatelé upozorněni na seminářích pro žadatele a na platná pravidla pak v tištěných příručkách pro žadatele. Na rizika spojená s realizací projektu pak byli upozorněni příjemci na seminářích pro příjemce a na platná pravidla v tištěných příručkách pro příjemce. Důvodem odstoupení ŘO od Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace bylo odhalení závažných pochybení příjemce při realizaci projektu. Projekty prioritní osy 3 se také potýkaly s problémem nenaplnění cílových hodnot indikátorů, což bylo vždy zjištěno při kontrolách projektů a následně řešeno PSN v rámci procesu řešení nesrovnalostí. Také naplnění cílové hodnoty indikátoru patří mezi povinnosti příjemce vyplývající ze Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace, o kterých byli příjemci informováni různými způsoby (konzultace, semináře, tištěné materiály). 122

3.4 Prioritní osa 4 Technická pomoc Prioritní osa 4 Technická pomoc kryje finanční potřeby na realizaci programu to znamená aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení programu, zpracování studií a analýz, propagaci programu, poskytování informací, poskytování asistence a metodické pomoci potenciálním předkladatelům projektů, příprava a realizace projektů vzdělávacích programů apod. 3.4.1 Dosažený pokrok a jeho analýza 3.4.1.1 Informace o fyzickém pokroku prioritní osy 4 Tabulka 65: Indikátory PO 4 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru 514 100 Výstup 710 200 Výsledek 710 500 Výsledek 711 101 Výsledek Název indikátoru Počet podpoř. projektů zaměř. na technickou pomoc Počet zasedání řídicích a poradních orgánů Realizace evaluačních studií a zpráv celkem Počet usk. školení, seminářů, workshopů a konferencí Měrná jednotka Počet projektů Počet počet Počet Zdroj Hodnota 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Gestor OP Gestor OP Gestor OP Gestor OP Konec program. období Cílová hodnota 2015 Celkem Dosažená 0,00 0,00 3,00 6,00 8,00 10,00 12,00 14,00 18,00 N/A 18,00 Výchozí 0,00 0,00 0,00 3,00 6,00 8,00 10,00 12,00 14,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 12,00 12,00 Dosažená 0,00 8,00 12,00 14,00 25,00 42,00 51,00 61,00 89,00 N/A 89,00 Výchozí 0,00 0,00 8,00 12,00 14,00 25,00 42,00 51,00 61,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 30,00 30,00 Dosažená 0,00 2,00 2,00 2,00 20,00 33,00 43,00 52,00 68,00 N/A 68,00 Výchozí 0,00 0,00 2,00 2,00 2,00 20,00 33,00 43,00 52,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 30,00 30,00 Dosažená 0,00 0,00 0,00 62,00 90,00 101,00 121,00 143,00 164,00 N/A 164,00 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 62,00 90,00 101,00 121,00 143,00 N/A 0,00 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 75,00 75,00 Zdroj: MSC2007 k 1. 1. 2017 Cílové hodnoty indikátorů 514 100 Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc, 710 200 Počet zasedání řídicích a poradních orgánů, 710 500 Realizace evaluačních studií a zpráv celkem a 711 101 Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí byly překročeny o více než 25 %. Při nastavování cílové hodnoty indikátoru 514 100 předpokládal ÚRR JZ jinou strategii realizace aktivit technické pomoci (zejména překládání projektových žádostí). Co se týče ostatních indikátorů (počet zasedání, evaluačních studií, školení apod.), v letech 2006 a 2007 bylo obtížné stanovit jejich přesný plán, neboť všechny tyto zmíněné aktivity vycházely z aktuálních a průběžných potřeb ÚRR JZ a z vývoje implementace. Vyšší procento plnění cílových hodnot nicméně nemá v tomto případě významný vliv na plnění cílů ROP NUTS II Jihozápad. 123

Počet projektů 3.4.1.2 Informace o finančním pokroku prioritní osy 4 Tabulka 66: Finanční pokrok PO 4 Název priority Finanční prostředky operačního programu celkem (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku ERDF (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celková výše potvrzených způsobilých výdajů vynaložených příjemci Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů Míra plnění v % Prioritní osa 4 21 870 046,00 Veřejné 20 424 341,29 20 424 341,29 93,39 Zdroj: MSC2007 k 8. 3. 2017 V PO 4 činí výše potvrzených výdajů z veřejných zdrojů vynaložených příjemci 20 424 341,29 EUR, což je 93,39 % alokace PO 4 na programové období 2007 2013. 3.4.1.3 Kvalitativní analýza prioritní osy 4 Tabulka 67: Počet a podíl neúspěšných, úspěšných a dokončených projektů v PO 4 Oblast podpory / prioritní osa Předložené žádosti Neúspěšné projekty Úspěšné projekty Počet % Počet % Počet % 4.1 9 100 % 0 0 % 9 100 % 4.2 11 100 % 2 18 % 9 82 % 4 20 100 % 2 10 % 18 90 % Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017 Dva projekty CZ.1.14/4.2.00/01.00008 Podpora zvyšování absorpční kapacity 2008 a CZ.1.14/4.2.00/08.02172 Ad-hoc projekt podpory zvyšování absorpční kapacity 2010-2011 nebyly v rámci OP 4.2 podpořeny. První z nich byl předložen znovu pod novým názvem Podpora zvyšování absorpční kapacity 2008/II (CZ.1.14/4.2.00/01.00612), neboť v původním projektu bylo nezbytné některé jeho body přepracovat. Druhý projekt byl stažen (žádost o podporu stažena žadatelem), neboť pominula a již déle netrvala potřeba jeho realizace. Graf 10: Podíl úspěšných a neúspěšných projektů v PO 4 12 10 8 6 4 2 0 4.1 4.2 Neúspěšné projekty Úspěšné projekty Zdroj: MSC2007 k 1. 2. 2017 V oblastech podpory PO 4 byla zaznamenána velmi vysoká procentuální úspěšnost přijatých žádostí. Úspěšnější byla OP 4.1 (100% úspěšnost), v OP 4.2 byla úspěšnost 82 %. První i osmá výzva k předkládání žádostí o podporu do OP 4.1 a 4.2 byly výzvy nesoutěžní, jediným oprávněným žadatelem byla RRRSJ. Tabulka 68: Výzvy k předkládání žádostí o podporu do PO 4 Výzva 1 8 OP Vyhlášená alokace Změna alokace Přijaté žádosti Schválené projekty 4.1 17 496 036 4 232 180 550,00 4 232 180 550,00 4.2 4 374 010 5 39 867 500,00 4 13 042 500,00 4.1 10 708 388 4.2 1 052 309 11 108 388 (Usnesení VRR č. 802/2013 z 9. 5. 2013) 652 309 (Usnesení VRR č. 802/2013 z 9. 5. 2013) 5 324 119 995,37 5 324 119 995,37 6 27 435 500,00 5 26 048 000,00 Zdroj: Monit7+, texty výzev a VRR k 1. 2. 2017 124

3.4.1.4 Vybrané projekty prioritní osy 4 Název projektu Efektivní implementace ROP JZ 2015 Žadatel Celkové výdaje projektu Výše podpory z ROP JZ Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad 90 000 000 Kč 87 000 000 Kč Termín realizace 01/2015 12/2015 Číslo projektu Zaměření projektu CZ.1.14/4.1.00/08.03297 Obsahem projektu je dosažení efektivní a úspěšné implementace prostřednictvím ÚRR JZ. Účelem projektu je zejména zajištění odpovídající administrativní kapacity pro funkce řízení programu, monitorování a hodnocení, kontroly a publicity a zajištění materiálně technického zázemí pro výkon funkce ŘO. Předložení projektu do Projekt byl předložen v rámci 8. kontinuální výzvy. Název projektu Podpora zvyšování absorpční kapacity 2015 Žadatel Celkové výdaje projektu Výše podpory z ROP JZ Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad 6 600 000 Kč 6 600 000 Kč Termín realizace 01/2015 12/2015 Číslo projektu Zaměření projektu CZ.1.14/4.2.00/08.03296 Projekt podpořil efektivní a úspěšnou implementaci programu ROP NUTS II JZ v roce 2015 a pomohl zvýšit absorpční kapacitu v regionu NUTS II Jihozápad prostřednictvím využití vhodných komunikačních metod a technik. Bylo zajištěno kontinuální provádění aktivit směřujících k naplnění stanoveného cíle oblasti podpory 4.1. Projektové aktivity byly zaměřeny na zvýšení povědomí široké veřejnosti o programech EU, o programu ROP NUTS II Jihozápad a o výhodách, které podpořené projekty pro region NUTS II Jihozápad znamenají. Dále bylo smyslem a náplní projektu zajistit dostatečnou informovanost všem subjektům, dotčeným administrací či implementací projektů v rámci. Předložení projektu do Projekt byl předložen v rámci 8. kontinuální výzvy. 3.4.2 Závažné problémy prioritní osy 4, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění V programovém období 2007 2013 byly vyhlášeny 2 kontinuální výzvy k předkládání žádostí od OP 4.1 a 4.2, a sice v rámci 1. a 8. kola výzev. Z důvodu kontinuální povahy výzev bylo nezbytné rozvrhnout finanční prostředky alokace na celou dobu trvání výzvy, což bylo náročné na predikci a plánování potřeb RRRSJ, stanovování rozpočtu na jednotlivé roky. Problematickým aspektem projektů technické pomoci byla též způsobilost výdajů na různé typy aktivit spojených s projekty technické pomoci. Pravidla poskytování pomoci byla v tomto smyslu nastavena spíše obecně a způsobilost výdajů na některé aktivity bylo třeba konzultovat na národní úrovni. A v neposlední řadě je třeba zmínit problémy s přechodem na nový způsob financování projektů technické pomoci po roce 2015. Změna zahrnovala přechod na nový monitorovací systém MS2014+, kdy bylo nezbytné zajistit jeho kompatibilitu se stávajícími systémy (zejména účetními), dále pak změnu pravidel předkládání projektů technické pomoci, změny v pravidlech pro dokladování či kontrolu, apod. Zaměstnanci ÚRR JZ zodpovědní za technickou pomoc se zúčastnili školení. 125

4. Programy ESF: Soudržnost a zaměření není financován z ESF. 5. Programy ERDF/ Fond soudržnosti: Velké projekty nemá žádný velký projekt. 6. Programy ERDF/ Fond soudržnosti: Projekty na ochranu životního prostředí s celkovými investičními náklady rovnými nebo vyššími než 25 milionů EUR a rovnými nebo nižšími než 50 milionů EUR Pro není relevantní. 126

7. Technická pomoc Realizace technické pomoci (dále jen TP ) je zajišťována prostřednictvím projektů v rámci prioritní osy 4 Technická pomoc. Alokace na tuto prioritní osu činí 18 589 538 EUR (ERDF), respektive 21 870 046 EUR (veřejné prostředky celkem), což jsou necelé tři procenta celkové alokace, vyčleněné pro na programové období 2007 2013. Prioritní osa 4 Technická pomoc se dále dle zaměření dělí na oblast podpory 4.1 Podpora řídicích, implementačních a kontrolních úkolů řídicího orgánu a oblast podpory 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu. Cílem oblasti podpory 4.1 Podpora řídicích, implementačních a kontrolních úkolů řídicího orgánu bylo zajistit efektivní a účelnou realizaci programu, a to prostřednictvím ÚRR JZ. Konkrétně pak na základě následujících aktivit: a) zajištění řízení a provádění programu, b) monitorování a hodnocení programu, c) archivace a správa dokumentů týkajících se programu, d) aktualizace programu a prováděcí dokumentace. Oblast podpory 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu měla za cíl zvyšování absorpční kapacity v regionu Jihozápad a zajištění úspěšného čerpání prostředků ze SF EU, konkrétně z ROP NUTS II Jihozápad, a to především na základě následujících aktivit: a) vypracování studií, plánů a analýz absorpční kapacity v regionu soudržnosti Jihozápad, b) organizace seminářů a konferencí pro zvýšení povědomí o možnosti čerpání prostředků ze SF EU a z programu, c) zajišťování dostatečné informovanosti o podmínkách podpory, d) podávání informací pro zlepšení schopnosti potenciálních žadatelů připravovat, předkládat a realizovat projekty, e) vydávání informačních materiálů, brožur a publikací, atd. Tabulka 69: Úspěšně realizované projekty v rámci technické pomoci, OP 4.1 Oblast podpory 4.1 Podpora řídicích, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu Název projektu Harmonogram projektu Celkové způsobilé výdaje projektu (záloha) Efektivní implementace ROP JZ 2007 1. 1. 2007 14. 3. 2008 40 722 437,57 Efektivní implementace ROP JZ 2008 1. 1. 2008 13. 3. 2009 65 268 460,79 Efektivní implementace ROP JZ 2009 1. 1. 2009 30. 4. 2010 58 411 000,00 Efektivní implementace ROP JZ 2010 1. 1. 2010 30. 6. 2011 55 885 925,00 Efektivní implementace ROP JZ 2011 1. 9. 2010 29. 6. 2012 62 000 000,00 Efektivní implementace ROP JZ 2012 1. 9. 2011 28. 6. 2013 60 050 000,00 Efektivní implementace ROP JZ 2013 3. 9. 2012 30. 6. 2014 62 999 995,00 Efektivní implementace ROP JZ 2014 1. 9. 2013 30. 6. 2015 78 000 000,00 Efektivní implementace ROP JZ 2015 1. 10. 2014 28. 1. 2016 87 000 000,00 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 127

Tabulka 70: Úspěšně realizované projekty v rámci technické pomoci, OP 4.2 Oblast podpory 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu Název projektu Harmonogram projektu Celkové způsobilé výdaje projektu (záloha) Podpora zvyšování absorpční kapacity 2007 1. 1. 2007 17. 3. 2008 808 144,32 Podpora zvyšování absorpční kapacity 2008 1. 1. 2008 21. 1. 2009 3 000 000,00 Podpora zvyšování absorpční kapacity 2009 1. 1. 2009 19. 3. 2010 5 000 000,00 Podpora zvyšování absorpční kapacity 2010 1. 1. 2010 30. 5. 2011 5 000 000,00 Podpora zvyšování absorpční kapacity 2011 1. 9. 2010 30. 4. 2012 5 000 000,00 Podpora zvyšování absorpční kapacity 2012 1. 9. 2011 30. 4. 2013 4 500 000,00 Podpora zvyšování absorpční kapacity 2013 1. 9. 2012 30. 4. 2014 5 000 000,00 Podpora zvyšování absorpční kapacity 2014 1. 9. 2013 30. 4. 2015 6 560 000,00 Podpora zvyšování absorpční kapacity 2015 1. 10. 2014 28. 1. 2016 6 600 000,00 Zdroj: Monit7+ k 1. 2. 2017 Ke konci programového období, tj. k 31. 12. 2015, zaměstnával ÚRR JZ 67 pracovníků placených z TP (přepočteno na plné úvazky). V průběhu let 2007 2013 bylo jejich profesní vzdělávání zajištěno kontinuální účastí na vzdělávacích akcích a školeních, které byly zaměřeny na prohlubování a zdokonalování odborných a profesních znalostí a cizích jazyků. Jako specifickou část profesního vzdělávání lze rovněž považovat aktivní účast na jednotlivých pracovních skupinách, ve kterých zástupci jednotlivých regionálních rad diskutují své vzájemné pracovní zkušenosti, či případně usilují o sladění jednotnému postupu. Na pořízení a instalaci systémů a informačních technologií k řízení a monitorování ROP NUTS II Jihozápad bylo vynaloženo celkem 6 414 000,00 Kč. Systém GINIS pro sledování účetnictví, rozpočtu a spisovou službu byl pořízen za 5 700 000,00 Kč mil Kč. Informační systém pro sledování a řízení změn jednotlivých projektů Metastorm byl pořízen za 714 000,00 Kč. Mimo uvedené částky ovšem existují další náklady za zajištění fungování provozu obou těchto systémů. Přehled metodických pokynů za jednotlivé roky je uveden v příloze této zprávy. Odborné studie, analýzy a evaluace ROP Jihozápad Evaluace Následuje pouhý výčet evaluací, jejich podrobný popis je pak uveden v příloze č. 2 této Zprávy. Evaluace: Ex ante Evaluace: Roční problémové vyhodnocení 2007 Evaluace: Roční problémové vyhodnocení 2008 Evaluace: Roční problémové vyhodnocení 2009 Evaluace: Územní aspekty implementace k 1. 8. 2008 Evaluace: Územní aspekty implementace k 1. 2. 2009 (3. výzva) Evaluace: Územní aspekty implementace k 1. 3. 2010 Evaluace: Územní aspekty implementace k 1. 3. 2011 (5. a 6. výzva po přehodnocení žádosti o podporu) Evaluace: Územní aspekty implementace k 1. 8. 2011 Evaluace: Územní aspekty implementace k 1. 7. 2012 Evaluace: Analýza absorpční kapacity ROP JZ 2008 Evaluace: Analýza absorpční kapacity ROP JZ 2009 128

Evaluace: Analýza absorpční kapacity ROP JZ 2010 Evaluace: Analýza absorpční kapacity ROP JZ k 1. 3. 2012 Evaluace: Nejčastější důvody vyřazení žádosti o podporu k 1. 2. 2009 Evaluace: Nejčastější důvody vyřazení žádosti o podporu k 1. 2. 2010 Evaluace: Vyhodnocení úspěšnosti publicitních aktivit ROP JZ k 1. 7. 2009 Evaluace: Evaluace komunikačních a publicitních aktivit ROP JZ 1. 1. 2011 Evaluace: Vyhodnocení realizační fáze projektů k 1. 7. 2009 Evaluace: Proplácení ŽoP k 1. 10. 2009 Evaluace: Evaluace nastavení a dodržování lhůt k 1. 9. 2010 Evaluace: Analýza zdvojených indikátorů k 1. 10. 2010 Evaluace: Uzavírání programu a s tím spojená rizika nedočerpání/přezávazkování finanční alokace Evaluace: Evaluace nastavení indikátorové soustavy, finančního věcného pokroku ROP NUTS II Jihozápad Evaluace: Integrovaný plán rozvoje území Evaluace: Zhodnocení implementace v polovině programového období 2007-2013 Evaluace: Evaluace efektů a přínosu pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji Evaluace: Evaluace efektů a přínosu projektů spolufinancovaných z v programovém období 2007-2013 pro kvalitu dopravy v Jihočeském a Plzeňském kraji Evaluace: Evaluace efektů a přínosu projektů spolufinancovaných z v programovém období 2007-2013 pro kvalitu životních podmínek obyvatel v Jihočeském a Plzeňském kraji Zajištění administrativní kapacity Plán využití NSRR, který byl schválen usnesením vlády ČR č. 144 ze dne 5. března 2014, uvádí mezi průřezovými riziky NSRR pod bodem č. 12.1 situaci, že nebude zajištěna koncentrace lidských zdrojů na klíčové činnosti. Dané riziko je v případě ÚRR JZ zvlášť závažné, protože daný orgán se již žádným způsobem nepodílí na programovacím období 2014 2020 a jeho veškerá činnost souvisí s ukončováním programovacího období 2007 2013. Skutečnost, že činnost ÚRR JZ je v ukončovacím období a dochází k průběžnému snižování personálních stavů může působit pro jednotlivé zaměstnance jako demotivující faktor. Daná věc byla dále komplikována tou skutečností, že období před samotnou ukončovací činností bylo spojené s mimořádným vytížením jednotlivých zaměstnanců v souvislosti se zajištěním řádného čerpání operačního programu (žádosti o platbu měli být vyřizované i v první polovině roku 2016) a případná zvýšená fluktuace tak sebou přináší značná rizika. Ze strany ÚRR JZ byly vypracované analýzy ohledně rozvržení personálních kapacit, které byly zaslané MMR ČR. S přihlédnutím k aktuálním potřebám následně došlo k vypracování Plánu administrativních kapacit na období 2017 a 2018. Ze strany ÚRR JZ byla značná přikládaná důležitost nejenom analýze problémů a rizik, ale i provedení konkrétních opatřeních ohledně motivace zaměstnanců. Celá řada daných opatřeních na zvýšení motivace není finanční povahy. 129

8. Informování a publicita 8.1 Shrnutí V uplynulém programovém období se komunikační aktivity směřující k publicitě ROP NUTS II Jihozápad prováděly na základě zpracovaného rámcového Komunikačního plánu ROP NUTS II Jihozápad na období 2007 2013 a dílčích ročních Komunikačních plánů. Komunikační plán 2007 2013 nastavoval komunikační cíle a aktivity z hlediska celého období 2007 2013. Roční komunikační plány pak stanovovaly konkrétní aktivity v jednotlivých letech, zejména ve vazbě na významné události a akce týkající se realizace ROP NUTS II Jihozápad. V tomto smyslu byly roční komunikační plány pracovním materiálem sloužícím ke konkrétní realizaci komunikačních aktivit vedoucím k plnění komunikačních cílů včetně monitorování a hodnocení. Hlavní cíle komunikace a) prohloubení základních komunikačních vazeb mezi a cílovými skupinami (prostřednictvím www stránek, informačních materiálů a metodik, příruček, inzercí a informací v denním tisku a ve specializovaných periodikách, TV, rozhlasu) b) zajištění publicity k jednotlivým výzvám c) publicita úspěšných projektů z jednotlivých výzev d) realizace hlavní informační aktivity roku Výroční konference Použité komunikační prostředky: Jako nejvýznamnější publicitní nástroje a příklady best practice vnímáme tyto: a) Výroční konference ROP Jihozápad prezentace, průběžné a závěrečné zhodnocení výsledků programu, informace o významných projektech. Dále zde byly předneseny výhledy a plány, povědomí o přínosech ROP NUTS II Jihozápad pro rozvoj regionu. Výročních konferencí se zúčastnilo v průměru více jak 100 hostů. V posledních letech se počet návštěvníků pohyboval kolem 150. b) Webové stránky (www.rr-jihozapad.cz) stěžejní nástroj informační kampaně, který umožňuje oslovit široké spektrum cílových skupin ve značné hloubce a rozsahu sdělení. Mimo jiné se zde nachází kompletní informace pro žadatele a příjemce dotace. c) Aplikace jednotného vizuálního stylu Jako nejvýznamnější komunikační prostředky, které se zaměřily na konkrétní cílové skupiny a pro tyto cílové skupiny měly největší účinnost, hodnotíme tyto: d) Konzultace osobní podávání informací, což umožňovalo přesnější směrování informací, zpětnou vazbu, směrování na další informační zdroje, přímou distribuci publikací, digitálních médií, apod. e) Workshopy, semináře, konference, besedy zaměřeno na konkrétnější oblasti informací, případně koordinace (nebo účast) na regionálních akcích. Konkrétní obsah akcí odrážel potřeby jednotlivých cílových skupin. f) Metodiky, manuály příručky nástroj umožňující značnou hloubku sdělení, především vhodné pro subjekty zapojené do implementace programů a subjekty zapojené do přípravy a realizace projektů (žadatelé, příjemci). Kromě výše zmíněných jsme v programovém období 2007 2013 používali i další publicitní a komunikační nástroje: g) Tiskové zprávy, tiskové konference zdroj informací pro média, veřejnost, sekundárně i další cílové skupiny. Nástroj vhodný k rychlému informování o novinkách a průběhu realizace programu. 130

h) Televizní a rozhlasové reportáže iniciace zájmu o detailnější informace a budování povědomí o přínosech. Přenos základních informací o programu směrem k široké veřejnosti. i) Články do odborných a běžných periodik pravidelné informace pro širokou veřejnost o aktuálních činnostech, realizovaných projektech a jejich přínosech pro kvalitu života obyvatel. j) Publikace, brožury shrnutí obecných či úžeji vymezených informací, v případě tištěné publikace je vhodným nástrojem pro prezentaci informací, které nepodléhají příliš častým změnám, případně jsou připraveny a vydány pro konkrétní účel (včetně časového vymezení). k) Bulletin (informační zpravodaj HEJ ROP, k výročním konferencím a dalším publicitním událostem) pravidelné informování široké i odborné veřejnosti o průběhu implementace ROP NUTS II Jihozápad v průběhu jednotlivých let, novinkách, apod. l) Propagační předměty nástroj budující povědomí o. Cílem bylo budování a posilování povědomí, budování image programu. Komunikační aktivity byly plněny dle nastavených indikátorů Komunikačního plánu ROP NUTS II Jihozápad pro jednotlivá období a v souvislosti s významnými událostmi průběhu realizace ROP NUTS II Jihozápad (vyhlášení výzev, průběžné hodnocení projektů, publikace projektů podpořených prostřednictvím ) za účelem naplnění hlavních cílů Rámcového komunikačního plánu na období 2007 2013. Všechny aktivity byly primárně zaměřeny na 3 cílové skupiny: široká veřejnost, žadatelé o dotace a příjemci podpory. 8.2 Analýza povědomí cílových skupin o Průzkum veřejného mínění o SF EU a byl realizován v letech 2007 a 2009 renomovanými agenturami STEM/MARK a SC&C a dále v roce 2015 agenturou SC&C. První část dotazníku byla zaměřena na všeobecné povědomí o SF EU. Je příznivé, že již na začátku programového období mělo o strukturálních fondech Evropské unie povědomí v průměru 55 % obyvatel regionu NUTS II Jihozápad. Výrazným faktorem ovlivňujícím míru povědomí o existenci SF EU je vzdělání; čím vyššího vzdělání člověk dosáhl, tím vyšší je informovanost v této oblasti. Dokonce celých 28 % respondentů již v té době vědělo o nějakém projektu financovaném ze SF EU, což je možné považovat za značný úspěch vzhledem k faktu, že čerpání dotací ze SF EU bylo na svém začátku (znalost projektů nejspíš vycházela z předchozího programového období 2004 2006, případně z období čerpání předvstupní pomoci). Nejběžnějším zdrojem informací o financování projektů ze SF EU byla v letech 2007 a 2009 média, přičemž tento informační zdroj převažuje i dnes. Velká část respondentů (v průměru 40 %) také získává informace od známých, či jiným způsobem (ø 25 %), a to např. z úřední desky nebo informačních tabulí přímo v místě realizace projektu. Druhá část dotazníku již byla zaměřena konkrétně na. Jak ukázaly výsledky průzkumu z let 2007 a 2009, znalost programu byla mezi běžnou populací nevelká (pouhých 10 % respondentů uvedlo, že o programu už slyšeli), znalost ÚRR JZ pak ještě nižší. Z toho je patrné, že problematika operačních programů byla v té době poměrně nová, začala se objevovat ve výukových materiálech na vysokých a později i na středních školách a zkušenosti s čerpáním dotací ze SF EU se projevily až ve výsledkovém šetření uskutečněném v roce 2015. Stěžejním faktorem, který v následujících letech zvýšil povědomí o SF EU, byla realizace konkrétních projektů. Pamětní desky a banner se stal často vídaným symbolem programu a dařilo se díky tomu vytvářet dobrou image programu. Na závěrečnou otázku odpověděla třetina respondentů tak, že média o této problematice informují dostatečně. Mnozí lidé tento druh informací prostě nevyhledávají. Z evaluace provedené v roce 2015 je patrné, že se povědomí o všech institucích velmi zvýšilo. Stejně jako před 6 lety lidé dokázali vyjmenovat mnohé konkrétní projekty, které jsou financovány z dotací EU. Informovanost pocházela tradičně z médií, podstatnou část tvořily ale i informační tabule (nárůst ve vnímání o téměř 20 %) a internetu (nárůst o 12,5 %), klesl podíl ústního předání mezi známými = vyšší přímý zásah. V Jihočeském kraji mělo v roce 2015 povědomí o SF EU 80 % dotázaných, v Plzeňském kraji je to 78 %, což znamená nárůst o celých 25 %. Nejčastěji si veřejnost vybaví 131

projekty z oblasti dopravní infrastruktury (24 %) a dále projekty orientované na volnočasové aktivity a obnovy památek (shodně 14 %). Z evaluace z roku 2015 vyplývá, že povědomí o je ve srovnání s rokem 2009 pětinásobné. Čtyřikrát vyšší je i znalost Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad. 8.3 Zhodnocení používaných komunikačních a publicitních nástrojů ROP NUTS II Jihozápad použila širokou škálu publicitních a komunikačních nástrojů: konference, semináře, konzultace, webové stránky, letáky a plakáty, zpravodaje, publikace, příručky a metodiky, digitální média, různé způsoby prezentace v regionálních i celostátních médiích (tisk, rozhlas, televize), vydávání tiskových zpráv, organizace tiskových konferencí, distribuci propagačních předmětů. Jedná se o aktivity z velké míry klasické", to znamená aplikované všemi ostatními operačními programy v ČR. V roce 2009 a 2010 byly v rámci ÚRR JZ vytvořeny interní evaluační studie, jejichž cílem bylo komplexně vyhodnotit komunikační a publicitní strategii ÚRR JZ, používané nástroje a realizované aktivity. Jak ukázaly výsledky této evaluační studie, strategie ÚRR JZ je účelná, účinná a úsporná. O účelnosti a účinnosti svědčí zejména vysoký počet registrovaných projektových žádostí ( registruje nejvíce žádostí ze všech regionálních operačních programů v České republice) a značný zájem o akce organizované ÚRR JZ (konzultace, semináře, konference ). O úspornosti pak svědčí fakt, že v rámci oblasti podpory 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu, z níž je financována většina komunikačních a publicitních aktivit, nedošlo k vyčerpání celé plánované částky. Pomocí komunikačních a publicitních nástrojů se ŘO dařilo oslovovat všechny cílové skupiny tak, jak stanovuje KoP, tedy nejdůležitější dokument publicitní a komunikační strategie programu. Aplikace nástrojů také dlouhodobě přispívala k naplňování cílů KoP, a to jak cíle globálního, tak i cílů specifických a jednotlivých informačních priorit. Obrázek 1: Publicitní událost roku Výroční konference ROP Jihozápad 2015 132

133

Obrázek 2: Jedna z mnoha publicitíních událostí ROP Jihozápad Dětský den v roce 2015 Obrázek 3: Příklady tištěných publicitních materiálů rozdávaných široké veřejnosti na jedné z mnoha publicitních událostech 134