Hnojiva organického původu výsledky dlouhodobých pokusů Michaela Smatanová KONFERENCE OCHRANA PŮDY.-3.3.17 Náměšť nad Oslavou 1 Statková hnojiva Organické látky % Hnůj skotu 17 Kejda drůbeže 8,1 Kejda skotu 6, Kejda prasat,3 Hlavní zdroje organické hmoty pro hnojení Močůvka, Rostlinné materiály Organické látky % Sláma obilovin 8-8 Chrástcukrovky -1 Zelené hnojení 8- Řepné skrojky 8 Tráva Výstupy ze zařízení Organické látky % Výstupy z BPS digestát 3-7 Čistírenské kaly 33-7 Komposty -3 (Richter, Vaněk, Křen, Černý) Organické látky v půdě a jejich bilance Roční spotřeba organických látek 3, -, t/ha -6 % -úhrada posklizňovými zbytky - % -doplnění organickými hnojivy 1, -, t -OL/hazbývá každorošně dodat Příčiny nedostatečného dodání OL Úbytek stavu hospodářských zvířat (368 6 dojnic rok 1) Finanční náročnost hnojení náklady hnojení pevnými minerálními hnojivy - 3 Kč/ha náklady hnojení hnojem 3 tun/ha -6 Kč/ha Posklizňové zbytky -> energetické a průmyslové zpracování Statková hnojiva ->výroba bioplynu 3 1
Množství posklizňových zbytků v suché hmotě po zaorání vybraných plodin (Kvěch, 198) Plodina Posklizňové zbytky t/ha Vojtěška 8-9 Jetel luční -6 Jetel plazivý 3,- Ozimá pšenice, žito 3 Ječmen jarní, oves, Cukrovka, brambory 1 Řepka, ozimá, hořčice Svazenka Dlouhodobé stacionární výživářské pokusy ÚKZÚZ dlouhodobých přesných výživářských pokusů vedené na zkušebních stanicích ÚKZÚZ pokusy s jednotnou metodikou - mění se plodiny v osevních postupech výživářské zásahy sledují: vliv organických a minerálních hnojiv (stupňování) na výnosy v časové ose kvalita produkce, změny půdních vlastností, bilance živin, prognózy Lyzimetry (průsakové sběrače) -> hydrologická bilance živin 1.HNŮJ.SLÁMA 3.ZELENÉ HNOJENÍ.KAL ČOV.DIGESTÁT Rozmístění pokusných lokalit ÚKZÚZ Dlouhodobý pokus ZS Lípa Pohled do Lyzimetrickéšachty Hradec n. Svit. Způsob použití Chlévský hnůj dobře vyzrálý - 1x za 3 - roky, vdávce 3 - t/ha kplodinám s delší vegetační dobou ->okopaniny zaorávka na těžkých půdách mělčeji, na lehkých hlouběji rovnoměrná aplikace na pozemek a ihned zaorat -> snížení ztrát N 6
Vliv CHLÉVSKÉHO HNOJE na výnos (OJ/ha) -průměr 11 stanovišť za období 197-16 Lokality ŘEPAŘSKÉ výrobní oblasti NEHNOJENO 6,3 % CHLÉVSKÝ HNŮJ 7,1 9, CHLÉVSKÝ HNŮJ + N1P1K1 8,1 1, CHLÉVSKÝ HNŮJ + NPK 8, 1,8 CHLÉVSKÝ HNŮJ + N3P3K3 8,6 16, Hnůj, Horažďovice Lokality BRAMBORÁŘSKÉ výrobní oblasti NEHNOJENO,67 % CHLÉVSKÝ HNŮJ 6,1 9,7 CHLÉVSKÝ HNŮJ + N1P1K1 8,3 1, CHLÉVSKÝ HNŮJ + NPK 8,79 1, CHLÉVSKÝ HNŮJ + N3P3K3 9,11 16,8 7 Vliv CHLÉVSKÉHO HNOJE naprůměrný obsah Cox% po letech vedení pokusu - STŘEDNÍ půdy, 1, Cox % 1,,, Nehnojeno CHLHN N1P1K1 NPK N3P3K3 průměr HOR KM-ph LIP KMg-ph CHT HMI-ph UHO KMm-h STV HMm-h PJA HMI-h VER ČMh-h VYS LMg-h 8 Vliv CHLÉVSKÉHO HNOJE na výnos brambor (t/ha) průměr 6 stanovišť za období 1996-13 Výnos brambor t/ha 3 3 1 39,1 36,1 3, 3,3 3, 3, 6,,1,8 PK N1PK NPK N3PK HN+PK HN+N1PKHN+NPKHN+N3PK HNŮJ +PK + N1, N, N3 9 3
Sláma kvalitu slámy určuje poměr C : N sláma obilnin (8-9 C : 1 N) - >dodat kg N na 1 t slámy -> vyrovnávací dávka v amonné formě N - kejdě nebo močůvce ->zapravení slámy podmítkou co nejdříve po sklizni Srovnání: středně kvalitní hnůj ( C: 1 N) Posklizňové zbytky Průměrný obsah č.ž. vkg živin na 1t posklizňových zbytků v sušině N P K Ca Mg (Vaněk 9) Poměr C:N Sláma obilnin,,8,8,,6 7-8 Sláma kukuřice,8,17,73,3,16 6-8 Chrást řepný,,6 3,7 1,, - Sláma oz. řepky,6,11,9,83,1 6-8 Sláma mák,9, 3, 1,,1 - Sláma luskovin 1,33,1 1,66,9,17 - Hnojení SLÁMOU, HNOJEM, ZELENÝM HNOJENÍM, průměr výnosů z 11 zkušebních stanovišť (OJ/ha) 199-1 nahrazuje chybějící statková hnojiva -zlepšuje využití živin z minerálních hnojiv kořeny (exudáty) ovlivňují fyzikální vlastnosti potlačuje plevel + pokrytí půdy + protierozní efekt setí: podsev - strništní meziplodina podplodina - hořčice, jetel, vikev, lupina, hrách, svazenka, pohanka, oves, jílek průměrný výnos OJ/ha 1 8 6 HNOJENO ORGANICKY 8,9 8,8 8,8 7,6 7,7,7,9,6,8,3 HNOJENO ORGANICKY + MINERÁLNĚ 9,9 9, 9,7 9,67 9,3 7, 7,3 7, 7, 7,8 Nehnojeno hnůj SL ZH ZH+SL NPK NPK+hnůj NPK+SL NPK+ZH NPK+ZH+SL řepařská oblast bramborářská oblast 11 Čistírenské kaly zdroj C a organické hmoty, x více OL (3-7 %) než hnůj odvodněné kaly: % minerálního N tekuté kaly: - 3 % minerálního N zapravení do půdy do 8 hod od aplikace(rychlá mineralizace -cca 1 rok) Metodika pokusu Vliv kalu ČOV na výnos brambor a řepky -průměr stanovišť za 3 let aplikace upraveného kalu ČOV -1 x za roky vyhnilý kal ČOV k bramborám 13 t/ha, k řepce 11 t/ha 6 Brambory t/ha Řepkat/ha 3 3,1,6 1,6 3 1 1,71,9 3,9 Kal ČOV Hradec 1 Bez hnojení KAL ČOV NPK+ KAL ČOV Bez hnojení KAL ČOV NPK+ KAL ČOV NPK+kal ČOV Hradec 1 1
Digestát Vlastnosti a použití organické látky 38-7 %, C:N 6,-,8 obsah rychle uvolnitelného N-NH + -vysoká dostupnost N pro rostliny vyšší hodnota ph 7,8-9 separát snižuje objemovou hm., vodní retenční kapacitu, agregátovou stabilitu maximální dávka t sušiny (separátu t)/ha v průběhu 3 let rychlé zapravení do půdy do hodin, separát do 8 hodin k zelenému hnojení, slámě k úpravě C : N, správné načasování -> využití N regenerační hnojení ozimých obilnin a olejnin silážní kukuřice, kukuřice na zrno, okopaniny - při přípravě půdy, před sázením aplikace digestátů dle aktuálního obsahu N a konkrétního požadavku plodin 13 Ověření dlouhodobého vlivu DIGESTÁTŮna výnos, agrochemické a fyzikální vlastnosti půdy Metodika pokusu založen r. 11-3 stanoviště zkušebních stanic ÚKZÚZ osevní postup bez jetelovin i luskovin ->současné hospodaření Varianty 1. rok. rok 3. rok. rok. rok 6. rok bilanční brambory pšenice kukuřice s. ječmen řepka pšenice dávka N kg/ha - - 8 Průměr 6 let Relativní srovnání (%) 1.Nehnojeno 8,9 3,78,9 3,99,,,71 78,61.LAV 11,83 3,7,1,8,8 7,1 6,9 17,1 3.Kejda Lípa 1,3,18,11,6 3, 6,8 6,3 8,73 138,31.DG Lípa,98 3,8,77,,9 6,93,6 88,3 11,.DG Opatov 11, 3,8,89, 3, 6,36,6 9,88 11,6 6.CMC kompost,18 3,81,61,9,9,3,3 87,97 111,9 1 Ověření dlouhodobého vlivu DIGESTÁTŮ na bilanci N Bilance N = živiny dodané hnojením - živiny odčerpané sklizní Varianty Průměrná6 letábilance N kgn/ha (n=) Odběr N výnosem Hnojení Bilance 1. Nehnojeno 79, - -79,. MH ledek amonný 1,9 13,3-1,6 3. Kejda 8,9 13,3 1,. Digestát I 9,6 13,3 3,7. Digestát II 9,3 13,3 9,1 6. Kompost 76, 6,7 17, Nehnojeno, Hradec 1 MH - LAV, Hradec 1 Digestát II, Hradec 1 1
Průměrný obsah (n=) Cox % po ukončení rotace 11-16 Lípaprůměrný obsah Cox % (n=) Jaroměřice průměrný obsah Cox % (n=), 1, 1,,, 1. nehnojen o. min. hnojiva 3. kejda. DG Lípa. DG Opatov 6. kompost LIP 1, 1,7 1,8 1,19 1,1 1,3, 1, 1,,, 1. nehnojen o. min. hnojiva 3. kejda. DG Lípa. DG Opatov 6. kompost JAR 1,1 1,1 1,18 1, 1,1 1,37 Vliv OM na mikrobiologii půdy po ukončení první rotace Stanovení půdní mikrobiologie po 1 denní expozici od aplikace do půdy, hnojení 11.. X vzorkování..16 Stanoviště Jaroměřice nad Rokytnou (všechna opakování) Varianty Extrahovatelný uhlík C ext Cmikrobiální biomasy C bio Průměrný obsah a s. d. (n =) Bazální respirace R B Substrátem indukovaná respirace R S C extrahovatelný horkou vodou HWSC µg.g -1 µg.g -1 µgo.g -1.h -1 µgo.g -1.h -1 µg.g -1 Kontrola.7 ± 1, 18 ± 7,7.91 ±,8 1.7 ± 1,8 ± 17,7 MH. ±,33 189 ±, 1.7 ±,1 16.±,7 61 ± 17, Kejda.6 ±,8 19 ± 8,3 1. ±,8 19.7 ± 1,67 7 ± 18,7 DG I 8. ±7,8 178 ± 19, 1. ±,18 18. ± 3,78 8 ± 31, DG II 3.8 ± 1,7 19 ± 16,.91 ±,1 1. ±, 7 ± 9,6 Kompost 3.8 ±3, 188 ± 7,.96 ±,3 17.7 ± 1,6 ± 9,6 Děkuji za pozornost michaela.smatanova@ukzuz.cz 18 6