Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta VÝVOJ VLASTNICKÝCH VZTAHŮ K PŮDĚ VE VYBRANÉM KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. František Toman, CSc. Vypracovala: Petra Valcová Brno 2008

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vývoj vlastnických vztahů k půdě ve vybraném katastrálním území Niměřice vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne 28. dubna 2008 Podpis:... Petra Valcová 2

Poděkování Srdečně děkuji paní Zdeňce Bičišťové z Pozemkového úřadu v Mladé Boleslavi, dále paní Salabové z Katastru nemovitostí v Mladé Boleslavi a konzultantce paní Ing. Jeleně Vitáskové, Ph. D. za vstřícnost a pomoc při vypracovávání mé bakalářské práce. 3

ABSTRAKT Název mé bakalářské práce je Vývoj vlastnických vztahů k půdě ve vybraném katastrálním území. Vybrala jsem si katastrální území Niměřice, neboť se nachází relativně blízko mého bydliště. Moje práce se skládá ze dvou hlavních částí. V první části popisuji historickou držbu půdy během období feudalismu, kapitalismu a socialismu v České republice. Také popisuji a hodnotím vývoj vlastnických vztahů k půdě po roce 1989. Druhá část je o vývoji vlastnických vztahů ve vybraném katastrálním území Niměřice nedaleko Mladé Boleslavi. Niměřice jsou malou obcí mezi poli. Zaměřila jsem se na pozemky ve vlastnictví Zemědělské společnosti Skalko, s. r. o. Tyto pozemky prošly v letech 2003 2007 komplexními pozemkovými úpravami. Pro získání potřebných informací při vypracování mé práce jsem navštívila Pozemkový úřad v Mladé Boleslavi a také Katastr nemovitostí v Mladé Boleslavi. Klíčová slova: Katastrální území Vlastnické vztahy Pozemková kniha Komplexní pozemkové úpravy Zemědělství 4

ANNOTATION The name of my Bachelor work is Development of soil property relations in chosen cadastral area. I chose cadastral area Niměřice because it is relatively near of my home. My work have two main parts. In a first part I described historical soil possession during feudalism, capitalism and socialism epoch in Czech republic. And I described and evaluationed development property relations after 1989 is into first part of my work too. Second part is about development proprietary relation in chosen cadastral area Niměřice near Mladá Boleslav. Niměřice is a small village among fields. I focused on acres in soil ownership farm company Zemědělská společnost Skalsko, s. r. o. This acres pass through complex land edits. For elaboration of my work I went Land Settlement Office in Mladá Boleslav and Cadastral office in Mladá Boleslav. Key words: Cadastral area Property relations Land register Complex land edits Agriculture 5

OBSAH 1 ÚVOD... 9 1.1 Cíl práce... 9 1.2 Charakteristika katastrálního území Niměřice... 10 2 VÝVOJ ZEMĚDĚLSTVÍ... 11 3 POČÁTKY EVIDENCE PŮDY... 12 3.1 Zemské desky a urbáře... 12 3.2 První berní rula (první rustikální katastr) 1656 1684... 13 3.3 Druhá berní rula (druhý rustikální katastr) 1684 1748... 13 4 VLASTNICKÉ VZTAHY V OBDOBÍ FEUDALISMU... 14 4.1 Tereziánský katastr... 14 4.2 Třetí berní rula (první rustikální katastr tereziánský) 1748-1757... 14 4.3 Čtvrtá berní rula (druhý tereziánský katastr rustikální) 1757 1785... 15 4.4 Panské vyrovnání - Exeaquatorium Dominicale (tereziánský katastr dominikální)... 15 4.5 Josefský katastr (též josefínský katastr) 1785-1792... 15 4.6 Tereziánsko josefský katastr 1792-1860... 16 5 VLASTNICKÉ VZTAHY V OBDOBÍ KAPITALISMU... 16 5.1 Stabilní katastr 1817-1927... 17 5.2 Pozemkové knihy... 17 5.3 Pozemkový katastr 1927-1950... 18 6 VLASTNICKÉ VZTAHY V OBDOBÍ SOCIALISMU... 19 6.1 Vznik JZD... 20 6.1.1 První etapa 1950 1960... 20 6.1.2 Druhá etapa 1960 1972... 20 6.1.3 Třetí etapa... 21 6.2 Jednotná evidence půdy 1950 1964... 21 6.3 Evidence nemovitostí 1964 1992... 22 7 SOUČASNÝ STAV PŮDNÍ DRŽBY PO TRANSFORMACI JZD PO ROCE 1989... 23 7.1 Restituční zákony... 24 6

7.2 Katastr nemovitostí... 25 7.2.1 Historie katastru nemovitostí... 25 7.2.2 Předmět katastru nemovitostí... 26 7.2.3 Obsah katastru nemovitostí... 26 7.2.4 Katastrální operát... 26 7.2.5 Působnost katastrálních úřadů... 27 8 HISTORIE POZEMKOVÝCH ÚPRAV... 27 8.1 Období feudalismu... 28 8.2 Období kapitalismu... 29 8.3 Scelování půdy, tzv. komasace... 29 8.4 Pozemkové úpravy v letech 1945 1950... 31 8.5 Pozemkové úpravy v období socializace vesnice... 32 8.5.1 První etapa 1950 1960... 32 8.5.2 Druhá etapa 1960 1972... 33 8.5.3 Třetí etapa... 33 9 VÝZNAM POZEMKOVÝCH ÚPRAV... 34 9.1 Význam pro vlastníky pozemků... 34 9.2 Význam pro obce... 34 9.3 Význam pro katastr nemovitostí... 35 10 KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ NIMĚŘICE... 35 11 KOMPLEXNÍ POZEMKOVÉ ÚPRAVY V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ NIMĚŘICE... 37 12 ZEMĚDĚLSKÁ SPOLEČNOST SKALSKO, s. r. o.... 39 13 HISTORIE VLASTNICKÝCH VZTAHŮ K JEDNOTLIVÝM PARCELÁM DLE POZEMKOVÉ KNIHY... 42 13.1 Parcela pozemkového katastru číslo 63/12... 42 13.2 Parcela pozemkového katastru číslo 106/1 a parcela pozemkového katastru číslo 108/30... 43 13.3 Parcela pozemkového katastru číslo 106/6... 45 13.4 Parcela pozemkového katastru číslo 108/1... 46 13.5 Parcela pozemkového katastru číslo 108/9... 47 13.6 Parcela pozemkového katastru číslo 108/12... 48 13.7 Parcela pozemkového katastru číslo 108/14... 49 13.8 Parcela pozemkového katastru číslo 108/18 a parcela pozemkového katastru 7

číslo 120/1... 51 13.9 Parcela pozemkového katastru číslo 108/19 a parcela pozemkového katastru číslo 424... 52 13.10 Parcela pozemkového katastru číslo 108/20... 53 13.11 Parcela pozemkového katastru číslo 114... 55 14 PŘEHLED KULTUR... 56 15 ZÁVĚR... 58 16 POUŽITÁ LITERATURA... 59 17 SEZNAM OBRÁZKŮ... 60 18 SEZNAM TABULEK... 61 19 SEZNAM PŘÍLOH... 62 8

1 ÚVOD Lidé už od pradávna zabírali a obhospodařovali úrodnou půdu. Svědčí o tom mnohé archeologické důkazy. S postupem času se metody obhospodařování vyvíjely od jednoduchých pluhů až k dnešním zázrakům techniky. Spolu s rozvojem obdělávání půdy se taktéž rozvíjela její evidence a také potřeba půdu zdaňovat. 1.1 Cíl práce Cílem mé bakalářské práce bylo vypracovat informační přehled o vývoji vlastnických práv od dávné historie až po současnost. V první části mé bakalářské práce jsem se zaměřila na vývoj zemědělství, poté na vlastnické vztahy v období feudalismu, kapitalismu a období socialismu. Dále jsem se věnovala zhodnocení současnému stavu půdní držby po transformaci JZD po roce 1989. Ve druhé části mé bakalářské práce jsem se zaměřila na zpracování přehledu o půdní držbě ve vybraném katastrálním území tedy v katastrálním území Niměřice. Na základě studia a analýzy historických materiálů na Pozemkovém úřadu a Katastru nemovitostí v Mladé Boleslavi, jsem vypracovala historický přehled o vývoji vlastnických vztahů k vybraným parcelám v katastrálním území Niměřice. Pro vypracování tohoto historického přehledu jsem použila údaje z pozemkových knih, listů vlastnictví, různých listin týkajících se jednotlivých parcel a materiálů o komplexních pozemkových úpravách pro katastrální území Niměřice. 9

1.2 Charakteristika katastrálního území Niměřice Kraj: Středočeský Okres: Mladá Boleslav Nadmořská výška: 285 m Katastrální výměra: 4,24 km 2 Počet obyvatel: cca 280 Zeměpisná šířka: 50 23 27 Zeměpisná délka: 14 48 17 Obr. 1 Niměřice Obec Niměřice se nachází přibližně 15 kilometrů od Mladé Boleslavi v současné době má celkem 257 obyvatel. Obr. 2 Polohopisná situace Niměřic Okres Mladá Boleslav, který má výměru 1057,8 km 2 je situován v dolním a středním Pojizeří na severu až severovýchodě Středočeského kraje. Území okresu Mladá Boleslav má přibližně eliptický tvar. První písemné zmínky o založení Niměřic jsou z roku 1354. Nacházel se zde dvorec, který patřil Adamu z Niměřic. Až do konce 19. století patřilo Niměřické panství rodu Thun-Taxisů. Poté nastává temné období celé panství bylo degradováno na semenářkou stanici. Za socialismu sídlil na zdejším zámku domov důchodců. Na severu okresu a na také na jeho severovýchodě stoupají nadmořské výšky nad 300 m, 400 m však překračují jen vyjímečně. Na celém území okresu se nacházejí horizontálně uložené horniny svrchní křídy. 10

2 VÝVOJ ZEMĚDĚLSTVÍ Počátky zemědělství se objevují již v mladší době kamenné (neolitu), kdy lidé přešli od lovu a sběru k zemědělské činnosti a chovu dobytka. První zemědělské oblasti vznikaly na soutoku řek Eufrat a Tigris, tzv. oblast úrodného půlměsíce (viz obrázek vpravo). Na našem území se objevuje mnoho nálezů, které dokládají počátky zemědělství na místech Obr. 3 Úrodný půlměsíc s úrodnou půdou. Lidé si budovali svá pole tzv. žďářením - vypalováním lesů, aby na nich pěstovali první obilí a luštěniny. Tím se začala měnit krajina z neobdělané na kulturní. Mezi zemědělsky velmi vyspělé civilizace se řadí především Keltové a Římané, kteří měli pevnou vazbu k zemědělství a chovu dobytka. Přibližně v 8. 9. století bylo v našich zemích zavedeno tzv. trojhonné hospodaření tedy zavedení střídání plodin (jař, ozim a úhor), což umožnilo větší efektivnost obdělávání. Vlivem rostoucí populace a jejích potřeb, ale také s rozvojem řemesel a obchodu se v 16. století zvyšuje potřeba a nárok na zemědělství. Válečné události a poddanský systém však tento doposud slibný vývoj na dlouhou dobu přerušily. Až v 18. století toto dlouhé stagnační období končí. K tomuto také přispívají četné reformy Marie Terezie a Josefa II., ale také důležitý vynález ruchadlo bratranců Veverkových, které sestrojili v letech 1824 1827 (viz obrázek vpravo). Jejich vynález vycházel z tehdy používané hákové radlice. Historickým Obr. 4 Ruchadlo mezníkem pro rolníky byl rok 1848, kdy nastává zrušení roboty, také tzv. průmyslová revoluce a celkový hospodářský rozmach společnosti. Začínají se využívat osevní postupy, ale také hnojiva. 11

19. století a počátek 20. století se vyznačuje prudkým rozvojem zemědělského strojírenství. Opět však tento rozvoj zastavují světové války nastává hospodářská krize. Po druhé světové válce dochází k dalšímu negativnímu vlivu na zemědělství - ke kolektivizaci zemědělství v 50. letech 20. století. Vznikají JZD (jednotná zemědělská družstva) a dochází k zestátňování do té doby soukromých statků. V uplynulých 50. letech se zemědělství a krajina českých zemí změnila. Po roce 1989 docházelo ke snižování spotřeby pesticidů a hnojiv, což mělo pozitivní vliv na životní prostředí, ale neovlivnilo to ráz naší venkovské krajiny. Po vstupu ČR do Evropské unie se postupně mění funkce krajiny z produkční na krajinotvornou. 3 POČÁTKY EVIDENCE PŮDY První zmínky o evidenci půdy se vyskytují již v Kosmově kronice. Kronikář Kosmas (zemřel v roce 1125) se ve své Kronice o Čechách také zmiňuje o krajinách polních. Avšak rozsah půdy pro zemědělské účely byl velmi malý. (Toman, 1995) 3.1 Zemské desky a urbáře Šlechta si na počátku 14. století začala zajišťovat svá soukromá práva na majetek zápisem v zemských deskách. Jejich původní užití však bylo k zápisům o soudních sporech, proto tyto knihy vedl zemský soud. První písemné zmínky o zápisech pochází z roku 1278. Na Moravě byly zemské desky založeny u brněnského a olomouckého soudu v roce 1348. Na počátku 15. století také ve Slezsku u opavského soudu. Před rokem 1650 si vrchnost nechávala zapisovat držebnosti poddaných a jejich povinnosti do knih zvaných urbáře. Pozemky, které byly v urbářích připsané poddaným a svobodníkům se nazývaly urbární pozemky nebo také rustikální, později také 12

kontribuentními. Vrchnostenské pozemky se nazývaly panské, dominikální nebo také dvorské. Tyto panské pozemky nebyly podrobeny žádné dani až do roku 1706. 3.2 První berní rula (první rustikální katastr) 1656 1684 Sněm království Českého se v roce 1650 usnesl na tom, aby se daně vyměřovaly spravedlivě a na věcném základě. Byla ustanovena komise, která měla za úkol shlédnout pozemky, určit bonitní třídu a v neposlední řadě porovnat skutečnou velikost pozemků se stavem zapsaným v urbářích. Na Moravě v tomto počinu byli důslednější, výsledkem byla tzv. lánová vizitace a měla přibližně stejnou hodnotu jako první berní rula v Čechách. Lánová vizitace se stala prvním rustikálním katastrem moravským, ale čelila stejné kritice jako první berní rula v Čechách. Daň byla vyměřena podle počtu lánů (lán = asi 18 ha). Touto daní však byly opět zatíženy jen pozemky a statky v držbě poddaných. Podle zemského zřízení byla dominikální půda, půdou nezdanitelnou. V Čechách byl vyhotoven první daňový soupis rustikální půdy v roce 1654. Daň se rozdělovala dle stavení. Půda, která byla v berní rule zapsaná byla i nadále trvale nesvobodná a zdanitelná. 3.3 Druhá berní rula (druhý rustikální katastr) 1684 1748 Po mnoha oprávněných připomínkách prošla první berní rula revizitací a doplněním. Velikou zásluhu na této revizitaci měly reformy hraběte Kinského, který byl členem komise pro daňovou reformu a vycházel z výměry půdy. V jeho první reformě z roku 1683 upravil základní berní jednotky. Následkem tohoto dění nastaly změny v ocenění nebo použití vyšetřených dat, také byla přesněji vymezena velikost měrné jednotky. Druhá berní rula platila až do roku 1748. 13

4 VLASTNICKÉ VZTAHY V OBDOBÍ FEUDALISMU Již v roce 1022 je snaha o jednotnou daňovou politiku, kdy kníže z rodu Přemyslovců, Oldřich ( 1034) zavedl vybírání daně z lánu (1 lán = asi 18 ha). 4.1 Tereziánský katastr V roce 1748 vznikl tereziánský katastr, na který navazovala třetí a čtvrtá berní rula. Rustikální tereziánský katastr spolu s tereziánským katastrem dominikálním tvořily úplný a velký katastr všech pozemků a statků jak rustikálních tak dominikálních. Nazýval se pak souhrnně katastrem tereziánským aneb tereziánskou rektifikací katastru. (www.cuzk.cz) 4.2 Třetí berní rula (první rustikální katastr tereziánský) 1748-1757 Dne 1.5.1749 vstoupil v platnost tzv. první tereziánský katastr rustikální (třetí berní rula z r.1748), který nahradil předchozí berní rulu i moravské lánové rejstříky. (www.cuzk.cz) Poddanských pozemků, které byly podrobeny dani, ubývalo. Proto vznikla snaha o zdanění pozemků dominikálních nebo-li panských, které do této doby nebyly podrobeny žádné dani. Podklady pro sestavení elaborátu byly získávány již v roce 1713 přiznáními tzv. fasemi samotných vrchností. Třetí berní rula byla řazena ve 37 knihách dle krajů a panství abecedně. Sumář pro každou obec obsahuje i berní usedlost z doby ruly a Kinského reformy (1683). (www.krovak.webpark.cz) Jednotlivé pozemky byly členěny na roviny a hory a dále byly děleny na 3 bonitní třídy. Peněžní hodnotu určoval stanovený úředník, tzv. divisor. Do tohoto katastru patřila půda členěná na zahrady a role, pastviny, porosty křovím, úhory, vinice, rybníky, lesy, louky, také chmelařství, chov dobytka, plavení dřeva, atd. Do usedlostí se též počítaly pivovary, živnosti, domy a mlýny. Třetí berní rula dlouho neobstála. Finanční nátlak dvora při jejím dokončování nedovolil, aby daň byla vyměřena spravedlivě podle zhodnocení berních podkladů, musela se totiž vybral částka předem stanovená, tj. dříve vybíraná, i když byla neúnosná. (www.krovak.webpark.cz) 14

4.3 Čtvrtá berní rula (druhý tereziánský katastr rustikální) 1757 1785 Po nové generální vizitaci rustikální půdy začal v roce 1757 platit druhý tereziánský katastr rustikální (čtvrtá berní rula z r.1757). (www.cuzk.cz) Nastala nová organizace správy, která měla vliv z hlediska daňového na smazání rozdílů mezi svobodnou a nesvobodnou půdou. Uplatnily se při tom výsledky třetí berní ruly, při jejímž vyhotovování se podrobně zjišťovalo množství rustikální půdy obhospodařované vrchnostmi. Poddaným se poskytovala ochrana proti vrchnostem zvláštním soudem. (www.krovak.webpark.cz) Druhý tereziánský katastr rustikální platil až do roku 1785. 4.4 Panské vyrovnání - Exeaquatorium Dominicale (tereziánský katastr dominikální) O panské vyrovnání se království České snažilo již od roku 1706, kdy přijalo princip zdanění půdy rustikální i dominikální. Proti přiznáváním (fasím) se však vrchnost postavila, neboť pro tehdejší myšlení vrchnosti to bylo neslýchanou věcí. Vrchnostenská přiznání fasi se podařilo v roce 1713 prosadit. V roce 1749 byly zavedeny i nové přiznávací listy pro statky dominikální, aby byla vyrovnána pozemková daň a to dle počtu a plochy půdy jednotlivých vrchností (exaequace - vyrovnání). Šetření bylo ukončeno roku 1756 a výsledný elaborát je známý pod názvem Exaequatorium dominicale (panské vyrovnání) z roku 1757. (www.cuzk.cz) 4.5 Josefský katastr (též josefínský katastr) 1785-1792 Dne 20.4.1785 nařídil Josef II. patentem o reformě daně pozemkové a vyměření půdy, že všechny úrodné pozemky dominikální i rustikální se uvnitř obce zaměří, zobrazí a určí jejich výměry a hrubý výnos podle úrodnosti. (www.cuzk.cz) Josefský katastr jenž tedy nařídil již zmiňovaný císař Josef II. (vládl v letech 1750 1790 a byl synem Marie Terezie), byl vůbec první katastr, který byl založen na přímém měření skutečného stavu terénu. Avšak nenašel žádné zastánce u vrchnosti, důsledkem tohoto si 15

po roce platnosti tohoto katastru (1789 1790) vymohla jeho zrušení a opětovné zavedení tereziánského katastru. 4.6 Tereziánsko josefský katastr 1792-1860 Po zrušení josefského katastru platil tereziánský katastr jen krátkou dobu. Josefský katastr ukázal všechny nesprávnosti ve výměrách tereziánského katastru. Byl proto zaveden katastr, v němž se převzaly správné výměry z josefského katastru a ponechaly šlechtě výhody z ocenění exaequatoria. (www.cuzk.cz) Tereziánsko josefský katastr byl podkladem pro daňové předpisy a pro založení zemských desek. Tento katastr platil až do roku 1860. Poté vstoupil v platnost stabilní katastr. 5 VLASTNICKÉ VZTAHY V OBDOBÍ KAPITALISMU Toto období nastupuje po zrušení nevolnictví a trvá až do kolektivizace zemědělství. Období kapitalismu v pozemkové držbě se projevuje tím, že je značná část půdy v držení velkostatkářů. Velkostatkáři měli snahu zvětšovat výměru svých pozemků. Když byl v roce 1848 vydán patent o zrušení poddanství a robot, tedy o zrušení nevolnictví, došlo ke změnám, které následně změnily vzhled katastru k nepoznání. Poddaní se nyní stávali majiteli pozemků, které doposud obdělávali. Při převodech pozemků do vlastnictví však vznikaly rolníkům finanční problémy. Vlivem zadluženosti rolníků docházelo k dělení a následnému rozprodávání pozemků, přičemž dělení pozemků až do zániku feudalismu takřka nebylo možno, až na výjimky se souhlasem vrchnosti. Další potíže spojené s dělením pozemků nastávaly s dědickým řízením, kdy se jeden pozemek dělil mezi více dědiců. K dalšímu dělení pozemků však docházelo i technickým pokrokem výstavba vodních děl, železnic, silnic, regulace toků, atd. Zásadní negativní jevy v držbě pozemků v tomto období jsou hlavně spatřovány rozptýlenosti a rozdrobenosti pozemků, jejich nevhodný tvar, nepřístupnost a také neupravené tvary katastrálních hranic. Během období kapitalismu měly značný vliv scelovací úpravy a pozemkové reformy, které byly řízeny společností. 16

5.1 Stabilní katastr 1817-1927 Základy dnešního novodobého katastru nemovitostí byly položeny nejvyšším patentem rakouského císaře Františka I. ze dne 23.12.1817 o dani pozemkové a vyměření půdy. Jejím základem byl přesný soupis a geodetické vyměření veškeré půdy, tzv. stabilní katastr. (www.cuzk.cz) Vzniklo domnění, že nový katastr potrvá navždy, proto byl nazván stabilním. Vyměřování bylo nařízeno pro Rakousko Uhersko. (Matějík, Vitásková, 2006) Nové mapové dílo bylo provedeno v systému pravoúhlých souřadnic, které měly počátky v trigonometrických bodech pro Čechy Gustenberg a pro Moravu Svatý Štěpán. Mapování probíhalo v měřítkovém zobrazení 1 : 2880. Katastrální mapy v tomto měřítku jsou stále platné na většině našeho území přibližně na 70 % rozlohy České republiky. Podrobná měření probíhala v Čechách letech 1826 1843 a na Moravě v letech 1824 1836. Za přítomnosti držitelů pozemků byly řádně vyšetřeny a označeny hranice všech pozemků. Tyto pozemky byly očíslovány a zobrazeny jako parcely (pozemkové nebo stavební), jejich plochy byly určeny ze zobrazené plochy na mapě. Stabilní katastr zestárnul mnohem rychleji než se čekalo, proto nebyla zajištěna systematická údržba. Kvůli tomuto stavu byla nařízena tzv. reambulace stabilního katastru jeho jednorázové doplnění. Reambulační práce, které probíhaly v letech 1869 1881, však byly prováděny ve velkém spěchu, tím tak kvalita původního díla značně utrpěla. Následkem toho bylo vydání zákona o pozemkových knihách z roku 1871. 5.2 Pozemkové knihy Dne 25.6.1871 byl přijat obecný knihovní zákon (zákon z 25.6.1871 č. 95/1871 ř.z. o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách), a dne 5.12.1874 zákon o založení nových pozemkových knih (zákon č. 92/1874 z.z.č. o založení nových pozemkových knih pro království České a o jejich vnitřním zařízení). (www.cuzk.cz) Zákon stanovil, aby v pozemkových knihách byly zapsány veškeré nemovitosti spolu s právy a povinnostmi, která k nim náležela. Zákon taktéž nařizoval povinné očíslování domů čísly popisnými, která platí i dnes. Zákonem bylo stanoveno, že jsou pozemkové knihy veřejné. Práva zapisovaná do pozemkových knih se nabývala 17

vkladem - intabulací. Stanovením intabulačního principu (tj. ztotožněním okamžiku nabytí práva s okamžikem jeho veřejné publicity v pozemkové knize) a přísných a přesných formálních pravidel pro zápis byl zajišťován vysoký soulad mezi skutečností a evidovaným stavem. (www.cuzk.cz) Pro každé katastrální území se založily knihy nové, do nich se pak povinně zapisovaly všechny pozemky a stavby na nich stojící. V roce 1896 byl katastr daně pozemkové revidován a od roku 1898 bylo i v katastru zavedeno používání metrické míry. Katastr daně pozemkové platil až do r.1927. (www.cuzk.cz) Obsahem pozemkové knihy byla: a) Hlavní kniha b) Sbírka listin c) Mapa pozemkové knihy d) Rejstříky 5.3 Pozemkový katastr 1927-1950 Dne 16.12.1927 byl přijat zákon č. 177/1927 S.z.n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon). (www.cuzk.cz) Vlastnické vztahy k půdě se změnily po první pozemkové reformě v letech 1919 1922 a následném scelování. V Čechách a na Moravě pokračovaly mapovací práce nejčastěji ve městech, kde v důsledku zvýšené ceny pozemků a následných požadavcích na přesnost zákresu hranic, přestávaly mapy stabilního katastru vyhovovat. (Matějík, 1996) Zastaralé a nevyhovující zobrazení pozemků a budov v zastavěných částech měst se začalo nahrazovat moderním, podrobným a přesným zobrazením, zpravidla v měřítku 1:1000 nebo 1:2000. (www.cuzk.cz) Nově vytvářená katastrální mapová díla nabyla velmi vysoké úrovně, byla zobrazována v lokálním národním souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální S JTSK. Správa katastrálního operátu se přesunula z berních úřadů na nově vytvořené katastrální úřady. (Matějík, 1996) Evidenční jednotkou se opět stalo katastrální území. Ke každé parcele v pozemkovém katastru byl zapsán držitel, výměra parcely, pěstovaná kultura, jakostní třída (9 stupňů) a katastrální výtěžek. 18

(www.krovak.webpark.cz) Obr. 5 Schéma pozemkového katastru Nejdůležitějšími částmi katastrálního operátu byly měřický operát mapy, písemný operát písemné sestavení výsledků šetření, sbírka listin na jejichž podkladě se provádějí zápisy v pozemkovém katastru, úhrnné výkazy jejichž obsahem jsou celkové údaje pozemkového katastru pro katastrální území. Zákonem byl pozemkový katastr stanoven jako veřejný. Pozemkový katastr byl udržován v souladu se skutečným stavem a zákon stanovil pravidla součinnosti mezi katastrálními měřickými úřady a knihovními soudy (jejich vzájemnou ohlašovací povinnost). (www.cuzk.cz) Ohlašovací povinnost měli všichni držitelé pozemků. Do roku 1938 byl pozemkový katastr velice přesný a spolehlivý. Poté však začala být jeho údržba nedostatečná, zejména po roce 1945 po poválečných konfiskacích a přídělových řízení se začal výrazně rozcházet se skutečností. Definitivně se přestal udržovat po roce 1956. Až v roce 1971 došlo ke zrušení Katastrálního zákona číslo 177/1927 Sb. a došlo k jeho nahrazení zákonem číslo 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii. 6 VLASTNICKÉ VZTAHY V OBDOBÍ SOCIALISMU Po druhé světové válce došlo k velkým změnám v majetkoprávních vztazích k nemovitostem. Příděly konfiskované půdy, revize první pozemkové reformy a druhá pozemková reforma, vznik JZD a následné hospodářsko-technické úpravy pozemků. (Vitásková, Matějík, 1996) 19

6.1 Vznik JZD Jednotná zemědělská družstva (JZD) vznikala ve třech etapách. Typy JZD jsou čtyři. Prvním, nejstarším typem bylo pouhé sdružení rolníků, kdy jejich pole zůstala zachována v původním tvaru. Druhý typ je charakteristický zvětšováním orné plochy rozoráním mezí. Třetím typem bylo sjednocování rostlinné i živočišné výroby. Znakem čtvrtého, posledního typu je kompletní přechod družstev pod správu státu a ztráty nároku na vyplácení podílů z vložené půdy pro členy družstva. 6.1.1 První etapa 1950 1960 V této etapě vznikala jednotná zemědělská družstva (JZD). Pozemkové úpravy, které se v této době prováděly se stále řídily scelovacím zákonem číslo 47/1948 Sb. Za účelem zdůraznění politicko-hospodářských projektů nad technicko-hospodářskými projekty se THÚP přejmenovaly na HTÚP. Tyto jednoduché projekty JHTÚP řešily jednoduché scelení pozemků patřící zemědělcům tvořících družstvo do velkých půdních celků, tak aby zůstala zachována stávající síť polních cest, hranic jiných kultur a vodohospodářských zařízení. Scelovací zákon byl v roce 1955 nahrazen vládním nařízením číslo 47/1955 Sb., o opatření v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků, poté vyhláškou číslo 27 z roku 1958. Na tu navazovala jednotná metodika pro zpracování JHTÚP také z roku 1958. Socializace vesnice byla v podstatě do roku 1960 dokončena. 6.1.2 Druhá etapa 1960 1972 V této etapě jsou JZD organizačně a hospodářsky stabilní. Malá družstva se prvotně slučují ve větší celky, které mají výměru do 1 000 ha. Pro ně se začínají vypracovávat projekty vyšší úrovně, proto v roce 1962 byla vydána metodika pro zpracování tzv. Souhrnných projektů hospodářsko-technických úpravách pozemků (SHTÚP), k jejich provádění byly posléze vydány návody v podobě čtyřdílných Příruček pozemkových úprav. Tento souhrnný projekt hospodářsko-technických úprav pozemků řešil scelování pozemků do ještě větších celků, ale také obsahoval návrhy na nové efektivnější umístění společných zařízení, komunikací, rekultivačních, 20

protierozních a vodohospodářských opatření. Cílem SHTÚP bylo maximálně využít možnosti půdního fondu pro zemědělskou výrobu. Projekty se posuzovaly průměrnou velikostí pozemků nebo procentem jejich zornění, atd. V tomto období byl vytvořen obraz krajiny, kterou můžeme vídat ještě nyní. Zánik této etapy způsobila další intenzifikace zemědělské výroby. V letech 1971 1972 se začaly zpracovávat Okresní studie rozvoje koncentrace a specializace zemědělské výroby v kooperačních seskupeních, proto se v roce 1973 SHTÚP zastavily. Projekty se v letech 1973 1975 zaměřily na zpracování Generelů rozvoje koncentrace a specializace zemědělské výroby. 6.1.3 Třetí etapa Tato třetí etapa začala po roce 1974 a v plánu bylo, že bude dokončena v první polovině devadesátých let. Toto období vyústilo v násilné slučování podniků do seskupení o výměře několika tisíc hektarů. (Toman, 1995) Vlastnická práva ke sloučeným pozemkům byla potlačena. 6.2 Jednotná evidence půdy 1950 1964 Po skončení 2. světové války přinesly poválečné konfiskace, navazující přídělové řízení, revize tzv. první pozemkové reformy a vyhlášení tzv. druhé pozemkové reformy zásadní změny vlastnických práv k nemovitostem. (www.cuzk.cz) V nových politických poměrech zcela ustoupil zájem o evidenci soukromých práv k nemovitostem, evidovaly se pouze užívací vztahy k půdě. Jednotná evidence půdy byla založena pouze na základě usnesení vlády č. 192 ze dne 25. 1. 1956, tudíž neměla základ v obecně závazném právním předpisu. Jednotná evidence půdy sloužila především pro plánování zemědělské výroby a jako podklad pro hospodářsko-technické úpravy pozemků. (Vitásková, Matějík, 1996) Tímto jednáním docházelo ke slučování parcel různých vlastníků. V letech 1951 1964 nepodléhala soukromá práva žádné celkové a systematické evidenci. Těmito obrovskými změnami byla zasažena až třetina území našeho státu. Byl prolomen intabulační princip, na kterém byla založena funkce a spolehlivost pozemkových 21

knih a vlastnické právo přecházelo na přídělce dnem převzetí držby. Vznikal zcela nový právní stav, který byl v hrubém nesouladu se stavem katastru a pozemkových knih, a to v rozsahu do té doby nebývalém. (www.cuzk.cz) 6.3 Evidence nemovitostí 1964 1992 Dne 1.4.1964 nabyly účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 40/1964.Sb.), zákon o evidenci nemovitostí (EN) (zákon č. 22/1964 Sb.) a notářský řád (zákon č. 95/1963 Sb.). (www.cuzk.cz) V nové evidenci nemovitostí se měly především evidovat údaje o nemovitostech, které byly potřebné pro plánování a řízení hospodářství zemědělské výroby. Evidence nemovitostí vycházela z jednotné evidence půdy, kterou doplňovaly údaje o vlastnících a právních užívacích vztazích. Evidence nemovitostí se vedla pro každou obec dle katastrálních území. (Vitásková, Matějík, 1996) Ohlašovací povinnost všech uživatelů nemovitostí měla zajistit soulad evidence nemovitostí se skutečným stavem. Ohlašovací povinnost byla vůči příslušnému národnímu výboru (od vzniku změny do 15 dnů). Národní výbor měl dále oznamovací povinnost vůči orgánům geodézie (do 15 dnů od ohlášení), které byly pověřeny vedením evidence nemovitostí. Operáty evidence nemovitostí: (www.krovak.webpark.cz) Obr. 6 Schéma evidence nemovitostí 1.) měřický operát tvořily jej mapy evidence nemovitostí: a) pozemková základní mapa evidence nemovitostí mapa ČSSR velkého měřítka, byla uložena na příslušných střediscích orgánů geodézie, b) pracovní otisk pozemkové mapy rozřezaný na čtvrtky, byl uložen také na příslušných střediscích geodézie, 22

c) evidenční otisk pozemkové mapy, určen pro potřebu národních výborů, proto byl uložen právě na národních výborech, 2.) písemný operát obsahem byly údaje vlastnických a užívacích vztahů: a) soupis parcel soupis parcel v aritmetickém pořadí, každá obec zvlášť, podle katastrálních území, b) evidenční listy užívací vztahy k nemovitostem, seřazeny podle čísel, seznam parcel jednotlivých uživatelů, c) listy vlastnictví pro každého vlastníka zvlášť, údaje o vlastníkovi, jeho parcelách, složen ze čtyř částí A - vlastník, B všechny parcely, C čísla listin omezující vlastnické právo, D poznámky, d) seznam uživatelů a vlastníků k rychlému vyhledávání podle evidenčních listů e) rejstřík uživatelů a vlastníků abecední pořadí příjmení f) seznam domů všechna čísla popisná i evidenční čísla dle aritmetického pořadí g) výkaz změn všechny nastalé změny v běžném roce 3.) sbírka listin soubor listin a technických podkladů, např. geometrické plány, výpočty výměr, různá rozhodnutí, hlášení změn, kupní smlouvy, atd., 4.) sumarizační výkazy uspořádané souhrnné údaje, např. úhrnné hodnoty druhů pozemků, rozbory změn v půdním fondu, atd. 7 SOUČASNÝ STAV PŮDNÍ DRŽBY PO TRANSFORMACI JZD PO ROCE 1989 Společenské změny a obnova demokratických politických poměrů v roce 1989 vedly k postupnému napravení křivd, které byly spáchány na občanech naší republiky v rozmezí let 1939 1989. Na mnou sledovaných pozemcích nastaly případy nedobrovolného darování nemovitostí státu uzavřené dárcem v tísni po roce 1989 byly tyto pozemky na základě žádostí vráceny zpět původním majitelům. Jak vypadala půdní držba na sledovaném pozemkovém bloku v roce 1960 je zřejmé na mapě viz příloha číslo 2. 23

7.1 Restituční zákony - Zákon číslo 119/1990 Sb., o soudních rehabilitacích, schválen 23. 4. 1990 shromážděním České a Slovenské Federativní Republiky. Tímto zákonem byly zrušeny a zcela smazány všechny tresty, které byly komunistickým režimem vyneseny v rozporu s podepsanými mezinárodními úmluvami a dokonce i s vlastní ústavou. - Zákon číslo 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd tzv. první restituční zákon, schválen 2. 10. 1990, jeho posláním bylo vrácení movitého i nemovitého majetku, jenž byl vlastníkům odejmut dle různých vyhlášek po roce 1955. - Zákon číslo 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, schválen 21. 2. 1991, kladl různé podmínky pro vydání zabaveného majetku, důkazy si musel obstarávat sám poškozený majitel. - Zákon číslo 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, šlo o snahu zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu a zmírnit tak následky některých majetkových křivd. Jednalo se o majetek, který přešel na stát či jinou právnickou osobu výrokem soudu o propadnutí majetku, jeho odnětí nebo vyvlastnění bez náhrady, atd. Tento zákon také vymezuje podmínky, za kterých budou nemovitosti vydány oprávněným osobám. - Dne 19. 7. 1995 Výbor pro lidská práva Spojených národů rozhodl, že podmínka občanství v restitučních zákonech porušuje článek číslo 26 Mezinárodního paktu o občanských právech. Výbor požádal Českou republiku o nápravu do 90 dnů, neboť tento pakt podepsala a tím se tak k jeho dodržování zavázala. Evropský parlament vydal 14. 12. 1995 Rezoluci číslo B4 1493/45 v níž vyzývá všechny státy střední i východní Evropy, aby jednotlivými zeměmi byly přijaty příslušné zákony umožňující navrácení majetků právoplatným vlastníkům, které byly uloupeny nacisty a komunisty. 24

7.2 Katastr nemovitostí Od 1.1.1993 nabyla účinnost zcela nová právní úprava - zákon č. 264/1992 Sb., kterým se mění občanský zákoník a některé další zákony, - zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, - zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), - zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech). (www.cuzk.cz) Katastr nemovitostí je soubor údajů o nemovitostech v České republice, zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. (Vitásková, Matějík, 1996) Katastr nemovitostí je také ucelený informační systém o pozemcích a také stavbách, který je průběžně aktualizovaný. Katastrální úřad je (věcně příslušný) správní úřad, který vykonává státní správu katastru nemovitostí včetně zápisů práv k nemovitostem do katastru. Působnost katastrálních úřadů je vymezena zákonem číslo 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, kterým byly katastrální úřady zřízeny. (www.cuzk.cz) 7.2.1 Historie katastru nemovitostí Slovo katastr má původ v latině a obecně znamená soupis (capitastrum = soupis podle hlav). Tímto slovem býval označován přehledný popis zvláštních vlastností, osob, práv, věcí, hlavně také soupis pozemků, ale také i výtěžků z obchodů a živností k daňovým účelům. Zápis údajů o právních vztazích k nemovitostem se provádí vkladem (má vliv na vznik, změnu i zánik práva k nemovitostem, o vkladu rozhodují katastrální úřady), záznamem (nemá vliv na vznik, změnu a zánik práva k nemovitostem, o záznamu rozhodují stavební i pozemkové úřady a také soudy), poznámkou (také nemá vliv na vznik, změnu a zánik práva k nemovitostem, využívá se např. při vyhlášení konkurzu nebo při prodeji nemovitosti v soudní dražbě, atd.). 25

7.2.2 Předmět katastru nemovitostí V katastru nemovitostí se eviduje: 1.) pozemky, evidují se jako parcely, člení se podle druhů (zemědělská a nezemědělská půda), zemědělské pozemky jsou doplněny o BPEJ, 2.) katastrální území, 3.) právní vztahy k nemovitostem, 4.) budovy spojené se zemí pevným základem neevidují se drobné stavby na pozemcích stejného vlastníka do 16 m 2, 5.) byty a nebytové prostory ve vlastnictví osob eviduje se pouze v SPI (souboru popisných informací), 6.) rozestavěné budovy, byty či nebytové prostory, 7.) stavby, které jsou spojeny se zemí pevným základem (např. mosty). 7.2.3 Obsah katastru nemovitostí Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území. (Vitásková, Matějík, 1996) Katastr nemovitostí obsahuje: 1.) parcelní čísla, 2.) geometrické určení tvar a rozměr nemovitosti a katastrální území, polohové určení ve vztahu k ostatním nemovitostem, 3.) údaje o podrobných polohových bodových polích, 4.) údaje o právních vztazích, 5.) místní a pomístní názvosloví. 7.2.4 Katastrální operát Mapová listinná dokumentace katastru nemovitostí je uspořádána v katastrálním operátu, které jsou založeny samostatně pro každé katastrální území. (Vitásková, 1998) 26

Obr. 7 Schéma katastru nemovitostí (www.krovak.webpark.cz) 7.2.5 Působnost katastrálních úřadů - výkon státní správy katastru nemovitostí České republiky, - výkon správy zhušťovacích bodů a podrobných polí polohového a výškového, - projednávání porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí České republiky podle zvláštního zákona, - schvalují změny pomístního názvosloví a zabezpečují činnosti spojené se standardizací geografického názvosloví, - schvalují změny hranic katastrálních území, - vykonávají správu základních státních mapových děl stanovených Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, - plní další úkoly na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, kterými je pověří Český úřad zeměměřický a katastrální. 8 HISTORIE POZEMKOVÝCH ÚPRAV Pozemkové úpravy jsou vlastně prostorově a funkčně uspořádané pozemky jejich scelením nebo dělením. Cílem pozemkových úprav je zabezpečení přístupnosti k pozemkům vlastníkům půdy a také jejich efektivní využití pro hospodaření (např. vyrovnání hranic). V pozemkových úpravách se také zohledňují různé ekologické, vodní a protierozní opatření tak, aby se zajistila efektivní ochrana zemědělského 27

půdního fondu a ekologická stabilita krajiny. Již vykonané pozemkové úpravy jsou podkladem pro územní plánování a v neposlední řadě také slouží pro obnovu katastrálního operátu. První zmínky o pozemkových úpravách v historické literatuře jsou o starověkém Babylonu a Egyptě, ale první technické údaje o jednotném uspořádání zemědělských pozemků existují až ze starověkého Říma. 8.1 Období feudalismu První pozemkové úpravy na našem území můžeme spatřovat již od počátku osídlování a kolonizace. Do 12. stolení u nás probíhala vnitřní kolonizace s růstem počtu obyvatel se zvyšoval zájem o půdu, ta se posléze získávala na úkor lesů a pastvin. Od 12. do 14. století se datuje tzv. velká kolonizace přicházejí další obyvatelé - dochází k zakládání nových vesnic a osad a tím také k zásadnímu přetvoření krajiny. První osoba pověřená organizací nově vznikajících vesnic a osad se nazýval lokátor, byl to vlastně první krajinný inženýr. Jeho funkce zahrnovala spoustu činností, určoval místa a způsoby stavění vesnic a osad, vyměřoval a rozvrhoval půdní fond, určoval hranice orné půdy, pastvin i lesa. Zavedením nového vynálezu jímž byl pluh, vznikl protáhlý tvar pozemků, z čehož vznikly tzv. řemenové pozemky. 12. 14. století patří k nejdůležitějším etapám vývoje pozemkových úprav. V 18. století roku 1775 pověřuje Marie Terezie Franze Raaba, aby provedl svůj návrh aboliční soustavy na našem území. Podstatou aboliční soustavy bylo rozdělení půdy, která patřila velkostatkům, rozprodání hospodářských budov i dobytka mezi poddané. Poddaní se stali dědičnými nájemci, za trvalý nájem platili majitelům buď penězi nebo naturáliemi (např. obilím). Tato metoda (raabizace) byla provedena na komorních panstvích, na panstvích královských měst i na panstvích církví. Raabizace probíhala mezi lety 1775 1785. Roku 1785 byla zastavena císařem Josefem II. Raabizace byla provedena v Čechách na 148 panstvích a na Moravě na 69 panstvích. Raabizací vzniklo dohromady na 245 nových vesnic, raabizačních osad (128 v Čechách, 117 na Moravě). Výsledek raabizace byl zaznamenán v raabizačních mapách a geometrických tabelách písemných operátech, což vlastně byly první pozemkové knihy. 28

8.2 Období kapitalismu Toto období nastává zrušením nevolnictví (1848) a nástupem kapitalismu. Kapitalismus v zemědělství je charakterizování tím, že značná část půdy je soustředěna v rukou velkostatkářů, kteří se snaží zvětšovat výměru statků i jednotlivých pozemků. (Toman, 1995) Po zrušení robot a poddanství se původní lány stále častěji rozdělovaly mezi dědice nebo vlivem zadluženosti a následném prodání, darování věnem, ale také výstavbou nových technických děl, atd. Vzniká tak neupravenost pozemkové držby, která je charakterizována těmito znaky: a) rozptýlenost a rozdrobenost pozemků důsledek původního osidlování krajiny, v roce 1849 bylo v Českých zemích přibližně 18 milionů parcel, b) nevhodný tvar pozemků souvisí se zavedením pluhu, řemenové pozemky, c) nepřístupnost pozemků příjezd pouze přes sousední pozemky, vznik tzv. obůrové vázanosti vázanosti v osevním postupu, aby projížděním po sousedních pozemcích nevznikaly škody na úrodě, d) nepravidelné tvary katastrálních hranic první úřední stanovení těchto hranic bylo provedeno na základě patentu Josefa II., o zavedení pozemkového katastru v roce 1785. (Toman, 1995) Na změně pozemkové držby se v období kapitalismu podílely dva zásahy řízené společností scelovací úpravy a pozemkové reformy. 8.3 Scelování půdy, tzv. komasace Rozdrobenost a neupravenost půdní držby, byla jednou z hlavních překážek rozvoje zemědělství. Snahy o úpravu pozemkové držby již probíhaly, zaměřovaly se především na zaokrouhlování hranic, tzv. arondaci, zpřístupnění pozemků lepší cestní sítí, tzv. konsolidací, na některých místech také budováním samostatných dvorců s ucelenou půdní držbou, tzv. separací. Na našem území a v našich podmínkách se nejvíce rozmáhalo scelování půdy, tzv. komasace. Jde vlastně o scelení více pozemků 29

do jejich menšího množství, spolu se současným vybudováním dopravních, vodohospodářských, melioračních, protierozních, společenských zařízení. V roce 1849 se první rakouský hospodářský kongres usnáší na tom, aby rozvoj zemědělství byl řešen scelováním pozemků. (Toman, 1995) První návrh scelovacího zákona byl vypracován v roce v roce 1855, avšak nebyl realizován. Stále naléhavější potřeba scelování pozemků přinutila říšského poslance, velikého propagátora scelování a starostu obce Záhlinice na Hané Františka Skopalíka, aby v letech 1856 1858 provedl ve své obci první scelování. Tento první a také úspěšný pokus se stal podnětem pro další dobrovolné scelování pozemků v 31 obcích na Moravě. Až poté byl v roce 1866 vydán říšský arondační zákon, který dovoloval dobrovolné směňování pozemků, avšak ukázal se nedokonalým, bylo třeba využít princip majority. Proto parlament ve Vídni, po získání zkušeností z německých zemí, po několikerém přepracování vydává v roce 1883 říšský rámcový zákon o scelování hospodářských pozemků. Uvádí účel a zásady komasací, organizaci scelovacích úřadů, scelovací řízení a způsob hrazení nákladů. (Toman, 1995) Rozdílný vývoj scelování a pozemkových úprav v českých zemích měla za důsledek různá politická situace. Zemský zákon pro Moravu byl přijat v roce 1884 a pro Slezsko až roku 1887. Pro řízení scelovacích prací na Moravě byla v Brně v roce 1888 zřízena Zemská komise pro agrární operace. Nástupem kolektivizace se však tento příznivý vývoj na dlouhou dobu zastavil. Zcela jiná situace než na Moravě a ve Slezsku vládla v Čechách. Na Čechy se říšský zákon nevztahoval, neboť český zemský sněm nepřijal z kompetenčních důvodů vládní předlohu zemského zákona a jeho přijetí se nepodařilo prosadit ani v roce 1905. (Toman, 1995) Z tohoto důvodu nebylo v Čechách možno provádět scelování jinak než na základě dobrovolnosti, tzn. za 100 % souhlasu všech účastníků. Mezi lety 1890 až 1940 bylo na Moravě a ve Slezsku celkem provedeno scelení pozemků na území 323 obcí a v Čechách na území pouze 2 obcí. Působnost moravských zemských scelovacích zákonů byla na Čechy rozšířena až v roce 1940. 30

Provádění pozemkových úprav zahrnovalo čtyři základní vlastnosti - scelování hospodářských pozemků, scelování lesů, dělení společných pozemků a úprava vlastnických a uživatelských práv, oproštění lesů od cizích enkláv a arondace lesních hranic. (Toman, 1995) Vlastní scelovací práce pak tvořily zaměření a určení scelovacího obvodu, odhad jakosti půdy, tzv. bonitaci, projekt společných zařízení (tzn. návrh odvodňovacích kanálů, komunikací, vodohospodářských zařízení, úpravy malých vodních toků, atd.), nové rozdělení náhradních pozemků prováděného podle zásad stejné průměrné vzdálenosti, bonity (tolerance ± 2,5 % z ceny půdy), plošné výměry (tolerance ± 5 %), 8.4 Pozemkové úpravy v letech 1945 1950 Po skončení druhé světové války se dosavadní scelovací předpisy jevily jako nevyhovující novým poválečným poměrům. Byly proto zahájeny práce na přípravě nových zákonů. Po přijetí zákona číslo 142/1947 Sb., je schválen další zákon číslo 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. Teprve až poté je přijat zákon číslo 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (nový scelovací zákon), ten již konečně obsahoval sjednocené právní normy pro celé území naší republiky. Provádění technicko-hospodářských úprav pozemků (THÚP) mělo tři etapy: 1.) Předběžné řízení jenž zahrnovalo podrobné vymezení scelovacího obvodu, zatřídění pozemků bonitaci, sestavení seznamu držebností, odhadní plán, rozhodnutí o námitkách proti bonitaci. 2.) Hlavní řízení zahrnovalo návrh, projednání a provedení projektu společných zařízení, vyhotovení plánu scelování, ustanovení náhradních pozemků a náhradních finančních částek s přihlédnutím k návrhům, námitkám a vyjádřením účastníkům řízení. 3.) Závěrečné řízení zahrnovalo hlavně administrativní opatření okolo ukončení prací, sestavení podkladů pro změnu či opravu nebo založení pozemkové knihy a pozemkového katastru. (Toman, 1995) 31

Scelování bylo prováděno prostřednictvím scelovacích družstev. Členy scelovacích družstev se stali všichni přímí účastníci pozemkových úprav a také zástupci obcí. Ministerstvo zemědělství činilo nejvyšší kontrolní a dozorčí orgán. Veškeré náklady spojené se scelovacími pracemi hradil stát. Nový scelovací zákon (47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků) kladl důraz na řešení nároků na náhradní pozemky. U náhradních pozemků měla být zachována jejich výměra, kvalita i vzdálenost ve srovnání s pozemky původními. Vzniklé rozdíly mohly být do určité míry vyrovnány penězi, avšak tato vyplacená finanční částka neměla být větší než desetina ceny z celkové hodnoty nároků na náhradu. Zákon o THÚP také umožňoval využití rezervních ploch pozemků, které byly získány z revize první pozemkové reformy, jenž proběhla v roce 1948, také směly být využity konfiskáty k rozvoji obcí, apod. Nový politický směr roku 1949 schválil zákon číslo 69/1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, který měl co nejdříve zavést tzv. socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Pozemkové úpravy tímto krokem získaly nový politický směr. 8.5 Pozemkové úpravy v období socializace vesnice V období socializace zemědělství prodělávaly pozemkové úpravy tři hlavní etapy vývoje v souladu s postupem socializace výrobních vztahů v zemědělství. (Toman, 1995) 8.5.1 První etapa 1950 1960 Vznikají jednotná zemědělská družstva JZD. Vznikají hospodářsko-technické úpravy pozemků (HTÚP). Jednoduchý projekt HTÚP (JHTÚP) řešil jednoduchými způsoby scelení roztříštěných pozemků zemědělců tvořících družstvo do půdních celků v rámci stávající sítě polních cest, vodohospodářských zařízení a trvalých hranic jiných kultur. (Toman, 1995) Socializace vesnice bylo do roku 1960 dokončena. 32

8.5.2 Druhá etapa 1960 1972 JZD se stávají organizačně i hospodářsky stabilní. Vznik souhrnných projektů HTÚP (SHTÚP). SHTÚP uplatňovaný v tomto období řešil další scelování pozemků do větších celků, ale současně obsahoval i návrhy na reorganizaci sítě společných zařízení, na nové uspořádání dopravních, vodohospodářských, rekultivačních či půdoochranných opatření. Cílem bylo maximální využití půdního fondu pro zemědělskou výrobu. (Toman, 1995) V roce 1973 byly SHTÚP zastaveny a začaly se zpracovávat Generely rozvoje koncentrace a specializace zemědělské výroby. 8.5.3 Třetí etapa Po realizaci Generelů rozvoje koncentrace a specializace zemědělské výroby došlo neodbornými zásahy do krajiny k nekoordinovanému a násilnému slučování podniků a tím k vytvoření půdních celků o výměře až několika tisíc hektarů, tzv. pozemkových bloků. Pro tyto sloučené objekty se podle metodik vydané v roce 1976 Ministerstvem zemědělství a výživy ČSR, začaly vypracovávat projekty souhrnných pozemkových úprav (SPÚ). Tyto souhrnné pozemkové úpravy měly řešit organizaci půdního fondu, ekonomiku provozu a také ochranu a tvorbu krajiny. Ovšem plány na zlepšení životního prostředí zůstaly pouze u návrhu. Přednost dostala maximální využitelnost mechanizace a ekonomika produkce, proto se SPÚ na krajině podepsaly dosti tragicky. Návrh projektu SPÚ a nové organizace půdního fondu se skládal z těchto hlavních částí: 1.) Vymezení hranic vnějšího hospodářského obvodu (spočívalo ve vyrovnání hranic a směně pozemků mezi sousedními podniky). 2.) Stanovení hranic vnitřního hospodářského obvodu (bylo vymezeno území pro rozvoj intravilánu). 3.) Delimitace půdního fondu a změny kultur. 4.) Návrh nových pozemků a jejich seskupení do honů a osevních postupů. 5.) Zemědělská doprava a vytvoření cestní sítě. 6.) Protierozní ochrana jako samostatná část projektu. 33

7.) Životní a krajinné prostředí včetně návrhu na ozelenění. (Toman, 1995) 9 VÝZNAM POZEMKOVÝCH ÚPRAV Pozemkové úpravy mají velký význam nejen pro vlastníky pozemků, ale také pro obce a katastr nemovitostí. 9.1 Význam pro vlastníky pozemků - vlastnictví pozemků je upřesněno (výměra, poloha) - upravený tvar hranic pozemků - zpřístupnění pozemků dokonalou sítí polních cest - pozemkovými úpravami dochází ke zvýšení tržní ceny pozemků a zjednodušenému prodeji (pozemky prolustrovány správou Pozemkového fondu) - efektivnější využití pozemků - pozemkové úpravy umožňují rozdělení spoluvlastnictví - nové uzavření nájemních smluv s přesnými údaji o výměře parcel - umožňují užívání pozemků, které byly před pozemkovými úpravami nepřístupné 9.2 Význam pro obce - vlastnické vztahy k jednotlivým parcelám jsou v obvodech pozemkových úprav zcela průkazné - vyčlenění původního církevního majetku ze státní půdy - zjištění doposud nedohledaného obecního majetku a jeho scelení - převedení navržených společných zařízení do vlastnictví obce usnadnění jejich realizace - vzniklou sítí polních cest lze také docílit snížení pohybu zemědělské techniky v obci 34

- nové cestní sítě lze také využít jako cyklostezky = turistický rozvoj území - provedením vodohospodářských a protierozních opatření lze také vyřešit ochranu území - pozemkové úpravy také slouží jako podklad pro územní plánování - u schválených územních plánů dochází ke konkretizaci některých prvků (parcelní čísla) - při návrhu a realizaci pozemkových úprav lze zahrnout plánování staveb silničních obchvatů i železničních koridorů 9.3 Význam pro katastr nemovitostí - pozemkovými úpravami dochází k obnově katastrálního operátu - závazný podklad pro vznik digitální katastrální mapy - upřesnění skutečného stavu do katastru nemovitostí - výměra parcel vypočtena přesně ze souřadnic - duplicitní vlastnictví jsou vyřešena - zahuštění polohového bodového pole 10 KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ NIMĚŘICE První zmínka o obci Niměřice je dle zachovaných památek z roku 1354 ze 14. století. Byl zde dvorec, který patřil Adamu z Niměřic, poté se zde usídlil rod pánů Ceteňských z Cetné. Tento rod měl Cetenskou, Vinařickou a Prockovou větev. Obec Niměřice je složena z celkem tří osad. Osady Horní Cetno, Dolní Cetno a Niměřice. Z historických materiálů lze vyčíst že se pod tvrzí Ceteňskou v údolí potoka Stenického nebi i Skalského rozkládá se ves Ceteň Dolní, jinak nazývaná Podceteň. (www.niměřice.cz) 35

Po skončení třicetileté války náležely vrchnosti bezenské v Dolní Cetni dva grunty. Zároveň se vznikem obce byl také postaven mlýn. Prvním majitelem tohoto mlýna se v roce 1962 stal Jan Sich. V roce 1868 byl zde založen cukrovar. Stroje na výrobu cukru za 74.508 zl. dodala firma Daněk a spol. z Prahy a stroje za 41.018 zl. dodala firma Finghofer- Smíchov. Cukrová řepa se skladovala v cukrovaru, kde byly položeny kolejky. Dále se pak dopravovala sklápěcími vozíky, tahanými fabrickými valachy. Později byla zavedena doprava kanálem proudem vody. Na počátcích cukrovarského provozu vlastnil cukrovar osm párů koní, kteří přepravovali řepu a hotový cukr. V současnosti slouží cukrovar jako sklad materiálu. V roce 1900 byla v obci vystavena trojtřídní obecná škola. Tato škola byla po letech přebudována na mateřskou školu a poté na Střední odborné učiliště nakonec zde zakotvil Domov důchodců, který byl otevřen v roce 1998. Obr. 8 Niměřická náves 36

Obr. 9 Zámek Niměřice 11 KOMPLEXNÍ POZEMKOVÉ ÚPRAVY V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ NIMĚŘICE Ministerstvo zemědělství - Pozemkový úřad Mladá Boleslav zahájil řízení o komplexních pozemkových úpravách v katastrálním území Niměřice dle 6 odstavce 2 zákona číslo 139/2002 Sb. Pozemkový úřad oznámil zahájení řízení o komplexních pozemkových úpravách veřejnou vyhláškou ze dne 25. 6. 2003, která byla vystavena po dobu 15-ti dnů na úřední desce Ministerstva zemědělství Pozemkového úřadu Mladá Boleslav a Obecního úřadu Niměřice. Také byly dle zákona písemně vyrozuměny dotčené orgány a orgány státní správy dopisem ze dne 28. 7. 2003. Úvodní jednání bylo svoláno na 18. 10. 2003 do sálu kulturního domu nedaleké obce Stranice. Toto jednání bylo dle zákona oznámeno všem účastníkům řízení pozvánkou ze dne 29. 9. 2003. Na tomto jednání seznámil zástupce pozemkového úřadu přítomné účastníky řízení s cílem, účelem, formou a také postupem zpracování komplexních pozemkových úprav. Dle zákona byl stanoven sbor zástupců v počtu 7 členů. 37