Základní pravidla EU ohledně DPH z elektronicky poskytovaných služeb: vysvětlení pro mikropodniky Od 1. ledna 2015 se telekomunikační služby, služby televizního a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytované služby vždy daní v zemi příjemce služby 1 bez ohledu na to, zda je příjemce obchodníkem nebo spotřebitelem. Tento dokument má za cíl poskytnout jednoduché vysvětlení případů, na něž se tato ustanovení vztahují, a to zejména s ohledem na služby poskytované elektronicky mikropodniky se sídlem v EU. To se netýká 1) dodávání zboží, kdy jsou elektronické systémy využívány pouze při zadávání objednávky, ani 2) poskytování služeb jiných než telekomunikačních, služeb televizního a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytovaných služeb. Pokud by jakékoli vysvětlení v tomto dokumentu zůstalo nejasné, jeho součástí jsou odkazy na vysvětlivky (a případné další související dokumenty), které umožňují dozvědět se k tématu více podrobností. Jste-li i přesto stále na pochybách, doporučujeme vám kontaktovat místní daňovou správu. (Na konci tohoto dokumentu naleznete informace o tom, jak vyhledat národní kontaktní místa.) Aby bylo možné určit, zda se na vaše podnikání vztahují pravidla z roku 2015, měli byste si položit následující otázky: 1. Vztahuje se na váš obchodní produkt definice elektronicky poskytovaných služeb? 2. Kdo jsou příjemci vašich služeb a kde se nacházejí? 3. Jak byste měli splnit svoje povinnosti týkající se DPH? 1. Co jsou to elektronicky poskytované služby? Služby jsou poskytovány prostřednictvím internetu nebo elektronické sítě Poskytování služeb splňuje všechna tato kritéria: 1 Bližší vysvětlení viz strana 3. je v podstatě automatizované, vyžaduje minimum lidských zásahů, není uskutečnitelné bez informačních technologií. Viz také str. 8. 1 Podnik je zapojen do některé z těchto činností (seznam příkladů není vyčerpávající): hostitelství internetových stránek (web-site hosting a web-page hosting), dálková údržba programů a zařízení dodání programového vybavení a jeho aktualizace dodání obrázků, textů a informací a zpřístupňování databází dodání hudby, filmů a her, včetně hazardních her a loterií, a dodání politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých a zábavních pořadů a událostí poskytnutí služby výuky na dálku Pro konkrétní příklady klikněte na výše uvedené odkazy nebo přejděte na str. 9.
Chcete-li určit, zda služba splňuje podmínky elektronicky poskytované služby, měli byste ověřit: za prvé, zda je služba výslovně uvedena v některém ze seznamů příkladů ve směrnici o DPH 2 a prováděcím nařízení o DPH 3 (viz výše uvedený diagram a příklady na stranách 8, 9 a 10), za druhé, pokud služba mezi příklady uvedena není, ověřte, zda je uvedena jako nespadající pod definici (viz strany 8 a 9), a konečně v případě, že se služba nenachází na žádném z uvedených seznamů, ověřte, zda splňuje podmínky stanovené v obecné definici (viz diagram výše a strana 8). Při nahlížení do seznamu příkladů je třeba mít na paměti, že uvedené činnosti slouží především jako příklad hlavních typů elektronicky poskytovaných služeb známých v době vzniku právních aktů týkajících se DPH. Proto je třeba v případě, že vaše služba není výslovně uvedena, projít ještě seznam, který určité služby ze stanovené definice výslovně vylučuje, a následně také ověřit, zda vaše služba spadá pod obecnou definici. 2. Kdo jsou příjemci vašich služeb a kde se nacházejí? Poskytujete elektronické služby příjemcům v jakémkoli jiném členském státě EU Někteří z příjemců v jiném členském státě EU nejsou osobami povinnými k DPH, tj. nesdělili vám své identifikační číslo pro DPH Vaše služby nejsou poskytovány prostřednictvím tržiště Pokud všechna výše uvedená tvrzení platí, váš podnik je povinen v dotyčném jiném členském státě EU vyúčtovat DPH. Informace o plnění povinností týkajících se DPH naleznete v oddíle 3 tohoto dokumentu. Jestliže alespoň jedno z tvrzení neplatí, důsledky se budou lišit. Pokud má váš podnik zákazníky pouze ve vašem členském státě, vyúčtujete DPH pouze ve svém členském státě (v případě, že váš podnik je nebo má být registrován k DPH). Jsou-li příjemci vašich služeb registrováni k DPH (tj. sdělili vám své identifikační číslo pro účely DPH) v jiném členském státě, mají sami povinnost přiznat DPH ve svém členském státě (přenesení daňové povinnosti). 2 Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. 3 Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. 2
Pokud jsou vaše služby poskytovány prostřednictvím tržiště (marketplace), má se za to, že poskytujete službu osobě povinné k DPH (tj. organizátorovi tržiště), jež danou službu dále poskytuje konečnému příjemci, který není osobou povinnou k dani. Pro organizátora tržiště platí povinnosti týkající se DPH v členském státě, v němž se nacházejí koneční příjemci. Viz také oddíl 3, strany 22 až 44 vysvětlivek. 2.1. Stanovení místa příjemce vaší služby Pro stanovení místa příjemce vaší služby platí dvě obecná pravidla: V případě, že příjemcem je podnik (osoba povinná k dani), jedná se buď o zemi, ve které je registrován, nebo o zemi, v níž má stálou provozovnu přijímající danou službu. V případě, že příjemcem je spotřebitel (osoba nepovinná k dani), jedná se o zemi, ve které je registrován, kde má bydliště nebo kde se obvykle zdržuje. S naprostou jistotou stanovit místo příjemce je v reálném životě často obtížné. Prováděcí nařízení o DPH (články 24a, 24b, 24d a 24f) proto dovoluje použít k usnadnění uplatňování DPH určité domněnky. Následuje přehled těchto domněnek, které jsou podrobněji vysvětleny v oddílech 7 až 9 vysvětlivek na stranách 54 až 73. 2.1.1 Domněnky opírající se o známé informace o spotřebiteli platí pouze pro vztah mezi podnikem a spotřebitelem (B2C). V případě, že pro příjem dané služby není nutná fyzická přítomnost spotřebitele (tj. osoby nepovinné k dani) a nemůžete si být jisti zemí, ve které zemi je spotřebitel registrován, kde má bydliště nebo kde se obvykle zdržuje, můžete uplatnit domněnku opírající se o informace, které máte o příjemci k dispozici. Nejčastěji uplatňovanou domněnkou je obecná domněnka, která umožňuje stanovit místo příjemce na základě dvou důkazů, které si neprotiřečí, jež jsou uvedeny níže v oddíle 2.1.3. Jelikož se jedná o obecnou domněnku, použije se v případě, že nelze uplatnit žádnou z níže uvedených konkrétních domněnek (včetně domněnek opírajících se o fyzické místo). Další domněnky týkající se vztahu mezi podnikem a spotřebitelem jsou: Poskytování služeb prostřednictvím pevné linky jsou-li služby příjemci poskytovány prostřednictvím jeho pevné linky, předpokládá se, že se příjemce na daném místě skutečně nachází, a z této skutečnosti můžete vycházet. Poskytování služeb prostřednictvím mobilních sítí jsou-li služby příjemci poskytovány prostřednictvím mobilních sítí, předpokládá se, že se příjemce nachází v zemi určené mezinárodním směrovým kódem země SIM karty použité při příjmu těchto služeb. Poskytování služeb s použitím dekodéru tam, kde je pro přijetí služeb třeba použít dekodér či podobné zařízení nebo televizní kartu, má se za to, že se příjemce nachází 3
v místě, kde je umístěn dekodér nebo podobné zařízení nebo na něž byla zaslána televizní karta za účelem použití tamtéž. To platí pouze v případě, že se nepoužívá pevná linka. 2.1.2 Domněnky týkající se poskytování služeb na fyzickém místě poskytovatele a na palubě dopravního prostředku platí pro vztahy mezi podniky (B2B) a mezi podnikem a spotřebitelem (B2C). V případě domněnky týkající se poskytování služeb na fyzickém místě může poskytovatel předpokládat, že je příjemce usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje v místě, kde danou službu poskytuje a na němž je příjemce osobně přítomen, jelikož příjemcova fyzická přítomnost je nutná k přijetí dané služby. V tomto místě tedy bude služba poskytovaná daným poskytovatelem podléhat dani. Takovým místem může být například telefonní budka, telefonní stánek, přístupový bod Wi-Fi, internetová kavárna, restaurace, hotelová hala a další. Nachází-li se fyzické místo, kde jsou služby poskytovány, na palubě lodi či letadla nebo ve vlaku, které uskutečňují přepravu cestujících v rámci EU, zemí fyzického místa se rozumí země zahájení přepravy. 2.1.3 Důkazy pro určení místa příjemce V případech, kdy uplatňujete obecnou domněnku (dva důkazy, které si neprotiřečí), nebo potřebujete-li či chcete-li domněnku vyvrátit, existuje orientační seznam důkazů použitelných pro určení místa příjemce. Tento ilustrativní seznam důkazů zahrnuje: fakturační adresu příjemce, adresu internetového protokolu (IP) zařízení používaného příjemcem nebo jakýkoli způsob geolokalizace, bankovní údaje, například místo, kde je veden bankovní účet používaný k placení, nebo fakturační adresa příjemce, již má uvedená banka k dispozici, mezinárodní směrový kód země (MCC) mezinárodní identifikace mobilního účastníka (IMSI) uložený na SIM kartě, kterou příjemce používá, místo pevné linky příjemce, jejímž prostřednictvím je mu služba poskytována, jiné informace důležité z obchodního hlediska. 2.1.4 Vyvracení domněnek Můžete se rozhodnout domněnku vyvrátit, jestliže máte k dispozici tři důkazy, které si neprotiřečí (uvedené výše), prokazující, že místo poskytnutí služby země, kde se nachází příjemce vaší služby je jiné, než které bylo stanoveno na základě domněnky. Nejste povinni domněnku vyvracet. Ačkoli mohou existovat důkazy svědčící o opaku, můžete se rozhodnout, že při určování místa příslušnosti příjemce na uplatňovanou domněnku využijete. Správce daně může vyvrátit domněnku pouze tehdy, pokud existují náznaky nesprávného použití nebo zneužití ze strany poskytovatele. 4
3. Plnění povinností týkajících se DPH Pokud poskytujete služby, jež splňují podmínky pro elektronicky poskytované služby, příjemcům, kteří nejsou osobami povinnými k DPH, pocházejí z jiného členského státu než je váš stát a přijímají vaši službu přímo od vás (nikoli prostřednictvím tržiště), jste povinni DPH účtovat a přiznávat podle pravidel daných jiných členských států EU. To znamená, že těmto příjemcům musíte účtovat DPH v sazbě platné v jejich členském státě. Je důležité si uvědomit, že i když váš podnik není ve vašem členském státě registrován jako osoba povinná k DPH, musíte vyúčtovat DPH v jiných členských státech, v nichž se nacházejí příjemci vašich služeb. Existují dvě možnosti, jak svoje povinnosti splnit: zaregistrujete se k DPH v každém členském státě, kde se nacházejí příjemci vašich služeb, zaregistrujete se k používání zjednodušeného jednoho správního místa pro DPH pouze ve vašem členském státě. První varianta registrace k DPH v jiných členských státech není předmětem tohoto dokumentu. Jelikož se mikropodniky obecně chtějí registraci k DPH v jiných členských státech vyhnout, níže uvedené informace se zaměřují pouze na zjednodušující opatření v rámci druhé varianty: zjednodušené jedno správní místo pro DPH. Zjednodušené jedno správní místo je počítačový systém, který umožňuje podnikům poskytujícím telekomunikační služby, služby televizního a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytované služby příjemcům v jiných členských státech vyúčtovat DPH splatnou z těchto služeb prostřednictvím webového portálu ve svém vlastním členském státě. Pokud jste již registrováni k DPH ve svém členském státě, můžete se zaregistrovat k používání zjednodušeného jednoho správního místa pro DPH za použití stejného identifikačního čísla pro DPH, které používáte pro svá domácí daňová přiznání. Pokud nejste ve svém členském státě registrováni k DPH (např. proto, že nedosahujete vnitrostátní prahové hodnoty pro registraci), můžete se zaregistrovat pouze k používání zjednodušeného jednoho správního místa pro DPH. Prodeje ve vašem členském státě zůstanou osvobozeny od DPH, pokud váš roční obrat nepřekročí vnitrostátní prahovou hodnotu. Čtvrtletní daňové přiznání k DPH v rámci zjednodušeného jednoho správního místa byste měli podat elektronicky ve svém členském státě do 20 dnů od skončení zdaňovacího období (např. přiznání pro první čtvrtletí roku musí být podáno do 20. dubna). V tomto daňovém přiznání k DPH jste povinni uvést celkový obrat bez DPH, platné sazby DPH a celkovou výši DPH účtovanou vašim zákazníkům z každého členského státu, v němž byly služby poskytovány. 5
Celkovou výši DPH splatnou na základě přiznání k DPH byste měli své daňové správě uhradit před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání k DPH (např. do 20. dubna pro první čtvrtletí). Váš členský stát předá informace o daňovém přiznání k DPH všem členským státům, v nichž byly služby poskytovány, a v souladu s tím do jednotlivých členských států rozdělí příjmy z DPH. Lhůta pro registraci k používání zjednodušeného jednoho správního místa 4 O tom, že budete poskytovat elektronické služby v jiném členském státě EU, můžete vědět předem. V takovém případě máte povinnost informovat daňovou správu svého členského státu o tom, že si přejete začít používat režim zjednodušeného jednoho správního místa. Registrace nabývá účinku od prvního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po čtvrtletí, v němž daňové správě oznámíte svůj záměr. Může se nicméně stát, že jste poskytli služby příjemci z jiného členského státu před tím, než jste se rozhodli začít používat režim zjednodušeného jednoho správního místa. V takovém případě musíte informovat svůj členský stát do desátého dne měsíce následujícího po měsíci prvního poskytnutí služby; registrace pak nabude účinku ode dne daného poskytnutí služby. 4. Další užitečné informace Webová stránka Evropské komise o pravidlech DPH z elektronických služeb Rádi bychom vás upozornili, že na specializované webové stránce s informacemi o pravidlech týkajících se DPH pro telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronické služby zveřejněné GŘ TAXUD naleznete Vysvětlivky ke změnám místa poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronických služeb v souvislosti s DPH v EU, jež vstoupí v platnost v roce 2015 (rovněž uvedeno výše; přímý odkaz na českou verzi: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/teleco m/explanatory_notes_2015_cs.pdf) a Příručku ke zjednodušenému jednomu správnímu místu pro DPH (přímý odkaz na českou verzi: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/teleco m/one-stop-shop-guidelines_cs.pdf). Oba dokumenty byly přeloženy do několika jazyků. Pro přístup ke všem dostupným jazykovým verzím klikněte na ikonu bubliny vedle ikony PDF a textového odkazu na příslušné webové stránce. 4 Viz také Příručka ke zjednodušenému jednomu správnímu místu pro DPH, oddíl 5: Kdy nabude registrace účinku? na straně 8. 6
Zdroje konkrétních informací pro určité členské státy Sazby DPH a pravidla fakturace Databáze daňových informací a komunikací (Tax Information Communication, TIC) umožňuje vyhledávat sazby DPH, pravidla fakturace a požadavky na informace pro vrácení DPH platné v jednotlivých členských státech EU. Informace o sazbách DPH v jednotlivých členských státech naleznete v části databáze TIC nazvané Sazby DPH. Informace o tom, které členské státy ukládají podnikům povinnost vystavit fakturu při poskytování služeb ve vztahu mezi podnikem a spotřebitelem, jsou uvedeny v části databáze TIC nazvané Pravidla fakturace. Obojí je možné nalézt také v tabulce na stranách 4 a 5 dokumentu, který se nachází pod tímto odkazem. Co se týče sazeb, dokument odkazuje konkrétně na sazby DPH z telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb v členských státech EU. Kontaktní místa členských států pro pravidla týkající se DPH v EU z roku 2015 Členské státy určily s ohledem na pravidla z roku 2015 týkající se místa poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb kontaktní místa. Tato kontaktní místa byla zřízena pouze za účelem usnadnění kontaktu s vnitrostátními správními orgány, pokud jde o záležitosti související se změnami, k nimž došlo v roce 2015. Tyto informace lze nalézt na specializované webové stránce Evropské komise pro Telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronické služby v oddíle nazvaném Informace o vybraných vnitrostátních pravidlech pro DPH včetně sazeb DPH a kontaktních místech, pododdíle Vnitrostátní zprávy. Informace o kontaktním místě obsahuje každá zpráva v oddíle Přístup k webovému portálu a kontaktní údaje místních správců DPH. Informace týkající se pravidel pro DPH v rámci zjednodušeného jednoho správního místa Informace o vnitrostátních právních předpisech použitelných v členských státech, které jsou nezbytné pro správné uplatňování pravidel pro telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby, jež vstoupily v platnost v roce 2015, lze nalézt také ve zprávě nacházející se pod tímto odkazem. Zpráva je ve formátu MS Excel, a aby bylo možné používat funkci vyhledávání, je třeba povolit makra. Pokud by jakékoli vysvětlení v tomto dokumentu zůstalo nejasné, obsahuje odkazy na vysvětlivky (a případné další související dokumenty), které umožňují dozvědět se k tématu 7
více podrobností. Jste-li i přesto stále na pochybách, doporučujeme vám kontaktovat místní daňovou správu. 8
Příloha: Podrobné vysvětlení pravidel definice a příklady elektronicky poskytovaných služeb Definice elektronicky poskytovaných služeb je uvedena v čl. 7 odst. 1 prováděcího nařízení o DPH: Elektronicky poskytované služby zahrnují služby, které jsou poskytovány přes Internet nebo elektronickou síť a z jejichž povahy vyplývá, že jejich poskytování je v podstatě automatizované a vyžaduje minimální lidský zásah, a nejsou uskutečnitelné bez informačních technologií. Následující odstavce článku 7 uvádějí orientační seznamy služeb, které spadají nebo nespadají pod tuto definici. Definice se vztahuje zejména na: a) poskytování digitalizovaných produktů obecně, včetně programového vybavení a jeho změn nebo aktualizací; b) služby poskytování nebo podpory obchodní nebo osobní prezentace na elektronické síti, jako je například internetová stránka; c) služby automaticky generované z počítače přes internet nebo elektronickou síť v reakci na zadání konkrétních dat příjemcem; d) úplatný převod práva dát do prodeje zboží nebo službu na internetové stránce fungující jako trh online, kde potenciální kupující podávají nabídky automatizovaným postupem a kde jsou strany informovány o uskutečnění prodeje elektronickou poštou automaticky generovanou počítačem; e) internetové balíčky služeb, v nichž tvoří telekomunikační složka doplňkovou a podřízenou část (tj. balíčky, které jdou nad rámec pouhého přístupu k internetu a které zahrnují jiné složky, jako například obsahové stránky umožňující přístup k aktualitám, zprávám o počasí, turistickým informacím, prostor pro hry, web-site hosting, přístup k diskusím online atd.); f) služby uvedené v příloze I [prováděcího nařízení o DPH a uvedené níže v oddíle s příklady]. Definice se nevztahuje zejména na: a) služby rozhlasového a televizního vysílání; b) telekomunikační služby; c) zboží, je-li objednávka a její zpracování provedeno elektronicky; d) disky CD-ROM, diskety a podobné hmotné nosiče; e) tiskoviny, jako jsou knihy, informační zpravodaje, noviny nebo časopisy; f) CD a audiokazety; g) videokazety a DVD; h) hry na discích CD-ROM; i) služby odborníků, jako jsou právníci a finanční poradci, kteří radí svým klientům elektronickou poštou; j) vzdělávací služby, je-li obsah kurzů dodáván učitelem přes Internet nebo elektronickou síť, tj. přes dálkové spojení; k) offline služby spočívající ve fyzické opravě počítačového vybavení; l) offline služby uchovávání dat; m) reklamní služby, zejména v novinách, na plakátech nebo v televizi; n) služby telefonní podpory; o) vzdělávací služby zahrnující výhradně korespondenční kurzy, jako jsou poštovní kurzy; p) klasické aukční služby závisející na 9
přímém lidském zásahu bez ohledu na to, jakým způsobem jsou podávány nabídky; t) vstupenky na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce rezervované online; u) ubytování, pronájem vozidel, restaurační služby, přeprava cestujících nebo podobné služby rezervované online. Příklady Níže naleznete souhrn činností uvedených v příloze II směrnice o DPH a jejich příkladů v příloze I prováděcího nařízení o DPH. 1) Hostitelství internetových stránek (web-site hosting a web-page hosting), dálková údržba programů a zařízení: a) web-site hosting a web-page hosting; b) automatizovaná online dálková údržba programů; c) správa vzdálených systémů; d) online uchovávání dat, kdy jsou konkrétní data ukládána a vyhledávána elektronicky; e) online poskytování prostoru na disku na žádost. 2) Dodání programového vybavení a jeho aktualizace: a) přístup k programovému vybavení nebo jeho stahování včetně zprostředkovacích/účetních programů a antivirového programového vybavení včetně aktualizací; b) programové vybavení blokující bannerové reklamy, též známé pod označením bannerblockers ; c) ovladače ke stažení, jako je programové vybavení, které umožňuje počítačům pracovat s periferním zařízením, například tiskárnami; d) online automatizovaná instalace filtrů na internetových stránkách; e) online automatizovaná instalace bezpečnostních bran (firewalls). 3) Dodání obrázků, textů a informací a zpřístupňování databází: a) přístup k variantám pracovní plochy nebo jejich stahování; 10
b) přístup k fotografiím nebo obrázkům či spořičům obrazovky a jejich stahování; c) digitalizovaný obsah knih a jiných elektronických publikací; d) odebírání online novin a časopisů; e) statistické údaje ohledně přihlašování a odhlašování a návštěvnosti internetových stránek; f) online aktuality, dopravní informace a zprávy o počasí; g) online informace generované automaticky programovým vybavením z konkrétních údajů zadávaných příjemcem, jako jsou právní či finanční údaje, zejména takové údaje, jakými jsou průběžně aktualizované údaje týkající se akciových trhů; h) poskytování prostoru pro reklamu včetně bannerových reklam na internetových stránkách; i) používání vyhledávačů a internetových adresářů. 4) Dodání hudby, filmů a her, včetně hazardních her a loterií, a dodání politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých a zábavních pořadů a událostí: a) přístup k hudbě nebo její stahování do počítačů nebo mobilních telefonů; b) přístup ke znělkám, úryvkům, vyzváněcím melodiím a jiným zvukům nebo jejich stahování; c) přístup k filmům nebo jejich stahování; d) stahování her do počítačů nebo mobilních telefonů; e) přístup k automatizovaným online hrám, které jsou závislé na internetu nebo jiných podobných elektronických sítích, kdy jsou hráči od sebe vzdáleni; f) příjem rozhlasových nebo televizních pořadů distribuovaných prostřednictvím rozhlasové nebo televizní sítě, internetu nebo podobné elektronické sítě k poslechu nebo sledování pořadů v okamžiku, který si uživatel zvolil, a na jeho individuální žádost na základě katalogu pořadů sestaveného poskytovatelem mediálních služeb, například televize nebo video na požádání; g) příjem rozhlasových nebo televizních pořadů šířených prostřednictvím internetu nebo podobné elektronické sítě (IP streaming), pokud nejsou přenášeny simultánně s jejich vysíláním nebo přenosem rozhlasovou nebo televizní sítí; 5) Poskytnutí služby výuky na dálku: a) automatizovaná výuka na dálku, která je pro svůj provoz závislá na internetu nebo podobné elektronické síti a jejíž poskytování vyžaduje omezený lidský zásah nebo nevyžaduje žádný lidský zásah včetně virtuálních tříd, s výjimkou případů, kdy je 11
internet nebo podobná elektronická síť používána jako nástroj pouze pro komunikaci mezi učitelem a studentem; b) pracovní sešity vyplněné žáky online a ohodnocené automaticky bez lidského zásahu. 12