Návrh střednědobého výhledu rozpočtu statutárního města Liberce na roky

Návrh střednědobého výhledu rozpočtu statutárního města Liberce na roky 219 223 Připomínky a dotazy k návrhu střednědobého výhledu rozpočtu statutárního města Liberce je možné uplatnit písemně před jeho schválením.

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC 219 223 B-/AQE Vyhovující subjekt, s dostatečnou schopností splácet své aktuální závazky, s nejistým budoucím rizikem již v krátkém časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.

Obsah Úvod... 3 1 Analýza hospodaření uplynulého období... 5 1.1 Úvod do rozpočtového hospodaření... 5 1.2 Analýza hospodaření... 6 1.3 Analýza rozpočtu... 13 1.4 Závěry analýzy rozpočtu... 15 2 Střednědobý výhled rozpočtu města... 16 2.1 Zdroje střednědobého výhledu rozpočtu... 16 2.2 Sestavený střednědobý výhled rozpočtu... 16 3 Ekonomické hodnocení města... 21 Závěr... 22 Seznam tabulek a grafů... 28 Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s.... 29 2

Úvod Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných náležitostí uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený střednědobý výhled rozpočtu rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos střednědobého výhledu rozpočtu ještě markantnější. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pružně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření samosprávy. Výhodou střednědobého výhledu rozpočtu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a připravit včas strategii hospodaření a financí. Podkladem pro tvorbu střednědobého výhledu rozpočtu se staly následující zdroje: Účetnictví let 214-217 Rozpočty let 214-217 Predikce sdílených daní na roky 218-22 ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhledu státu) Schválený rozpočet města na rok 218 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnost střednědobého výhledu rozpočtu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospodaření územního samosprávného celku. 3

Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního salda a splátek krátkodobých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy kladná Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky účetní skutečnost RS schválený rozpočet RU upravený rozpočet SVR střednědobý výhled rozpočtu PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4

1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě střednědobého výhledu rozpočtu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i střednědobý výhled rozpočtu se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Běžné (nebo také provozní) výdaje musí obec/město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek. Jsou to prostředky, které zůstávají obci zpravidla na financování investičních záměrů města. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přebytek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, pokud indikátory nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebytek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve svém důsledku tato skutečnost značí, že město nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (provozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, nebo úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních prostředků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota ukazatele se pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Neměl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet splátek jistin a finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5

1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení střednědobého výhledu rozpočtu. Celková bilance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových objemech od 1 941,9 mil. Kč (215) až do 2 252, mil. Kč (217). Celkový objem výdajů se pohyboval od 1 73,5 mil. Kč (215) do 2 85,5 mil. Kč (217). Ve všech analyzovaných letech vykazovalo SML přebytek hospodaření (saldo rozpočtu bez financování). Nejvyššího přebytku SML dosáhlo v roce 216, a to 277,4 mil. Kč. Vývoj hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje (tis. Kč) 214 215 216 217 RS 218 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 1 325 581 1 359 417 1 517 89 1 639 86 1 713 1 2 DPFO ze závislé činnosti 24 316 25 45 285 273 323 845 348 3 DPFO OSVČ 15 672 14 33 31 55 8 789 7 4 DPFO vybíraná srážkou 25 468 27 298 27 955 27 915 26 5 DP právnických osob 243 738 253 418 288 916 297 293 3 6 DP právnických osob za obce 15 61 11 893 36 273 48 51 48 7 Daň z přidané hodnoty 495 557 5 978 529 279 62 528 68 8 Místní poplatky 55 476 56 1 56 144 55 829 55 996 9 Správní poplatky 3 67 3 948 32 839 34 583 3 43 1 Daň z nemovitostí a z majetku 125 39 132 175 131 915 134 712 132 11 Ostatní daňové příjmy 77 829 82 619 96 945 15 542 85 575 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 341 741 238 56 265 218 351 75 169 455 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 3 158 5 69 43 391 47 288 9 49 14 Příjmy z pronájmu 5 346 9 596 11 92 23 696 15 Výnosy z finančního majetku 77 4 76 548 92 35 14 493 49 19 16 Přijaté sankční platby 52 654 61 18 6 94 59 135 35 437 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 41 485 94 36 54 828 63 917 46 86 18 Přijaté splátky půjček 167 435 1 273 5 4 65 15 5 8 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 1 667 322 1 597 977 1 782 38 1 99 836 1 882 456 2 Neinvestiční dotace (transfery) 113 625 132 187 126 161 861 78 45 21 Převody z vlastních fondů (HČ) 56 546 41 584 34 672 48 675 16 361 *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 1 837 493 1 771 747 1 942 98 2 21 372 1 977 223 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 25 866 25 156 31 62 39 818 18 51 24 Investiční dotace (transfery) 85 64 144 981 69 83 1 796 17 253 *25 PŘÍJMY CELKEM 1 948 999 1 941 885 2 43 665 2 251 986 2 12 985 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 184 88 196 851 226 914 261 23 316 738 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 2 758 18 925 23 875 29 349 33 946 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 117 485 153 915 16 818 17 399 145 77 29 Nákup energií 15 75 54 532 37 328 34 122 45 54 3 Nákup služeb 336 332 29 39 411 663 411 547 482 985 31 Opravy a udržování 146 99 111 897 12 94 17 93 137 57 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 18 96 14 591 5 488 6 289 8 5 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 249 891 274 393 263 857 35 981 275 262 34 Neinvestiční příspěvky PO 312 959 348 677 332 784 391 837 379 898 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 64 415 57 915 66 511 12 88 53 791 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 1 68 1 914 2 672 2 877 3 142 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 863 512 9 753 12 74 847 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 1 469 989 1 524 431 1 662 63 1 824 443 1 956 296 39 Kapitálové výdaje 416 938 179 84 13 675 261 9 463 952 *4 VÝDAJE CELKEM 1 886 927 1 73 515 1 766 279 2 85 533 2 42 248 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 62 72 238 37 277 386 166 453-47 262 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 831 327 1 218 411 35 322 2 723 43 43 Přijaté půjčky 165 437 182 516 18 746 3 588 44 Změna stavu na bankovních účtech 368 339 45 Řízení likvidity 63 974 924 6-43 388 4 177 465 335 *46 FINANCOVÁNÍ -34 917-111 295-78 71 2 2 47 262 *47 PŘÍJMY všechny 2 745 49 3 49 1 2 43 665 2 274 99 2 85 248 *48 VÝDAJE všechny 2 718 254 2 921 925 1 844 989 2 88 256 2 85 248 *49 SALDO úplné 27 155 127 75 198 677 186 653 *5 Provozní přebytek 367 54 247 317 28 377 376 929 2 927 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny -463 823-971 94 245 54 374 26-49 73 *52 Index provozních úspor 2, 13,96 14,43 17,12 1,6 *53 Dluhová základna 1 948 999 1 941 885 2 43 665 2 251 986 2 12 985 *54 Dluhová služba 935 132 1 342 915 155 998 122 33 411 648 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 47,98 69,16 7,63 5,43 2,45 6

Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření 3 2 5 2 1 5 1 5 tis. Kč 214 215 216 217 RS 218 Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem 4 3 2 1-1 -2-3 -4-5 tis. Kč SML mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Co do objemu nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové. Podíl daňových příjmů na běžných příjmech se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Podíl daňových příjmů se pohyboval v rozmezí od 72,1 % (214) do 78,1 (216). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 75,3 % příjmů běžných. Také podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v jednotlivých letech obdobný. Kromě výše zmíněného je ovlivněn zejména investiční aktivitou města a s tím souvisejícím objemem obdržených investičních transferů a prodeje majetku. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se pohybuje od 68, % (214) do 74,2 (216). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 71,4 % příjmů celkových. Graf č. 2: Vývoj sdílených daní 1 6 1 4 1 2 1 8 6 4 2 tis. Kč 214 215 216 217 RS 218 DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH Významnější růst je možné sledovat v roce 216, kdy sdílené daně vzrostly o 116,3 mil. Kč, tj. o 11,2 %. Kromě primární skupiny sdílených daní se na příjmové straně rozpočtu výrazněji projevuje daň 7

z nemovitých věcí (v průměru sledovaného období 131, mil. Kč ročně). Od roku 212 má pak na podíl daňových příjmů vliv účinností novely loterijního zákona č. 22/199 Sb., na jejímž základě stát vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze obcím přerozděluje (v případě SML se za období 214-217 jednalo průměrně o 88,9 mil. Kč (v současnosti na položce Daň z hazardních her - položka 1381). Relativně méně výrazný podíl na objemu běžných, resp. celkových příjmů, mají příjmy nedaňové. V průměru sledovaného období dosahují 15,4 % příjmů běžných, resp. 14,6 % příjmů celkových. Nejdůležitější položkou v této kategorii příjmů jsou Splátky půjčených prostředků od podnikatelských nefinančních subjektů právnických osob (v průměru 59,6 mil. Kč ročně), Příjmy z úroků z komunálních dluhopisů (v průměru 45,5 mil. Kč ročně), Odvody příspěvkových organizací (v průměru 37,1 mil. Kč ročně) a Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady (v průměru 32,9 mil. Kč ročně). Na celkovém objemu příjmů se významně podílely také přijaté dotace (transfery). V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy (v průměru 66,6 mil. Kč ročně). Nezanedbatelnými položkami jsou také ostatní transfery ze státního rozpočtu (v průměru 49,5 mil. Kč). SML do rozpočtu zapojuje také prostředky z hospodářské činnosti (položka 4131), které dosahují v průměru 43,1 mil. Kč. Výše neinvestiční transferů od obcí, krajů a regionálních rad jsou pak relativně méně významné a dosahují v průměru objem 15,2 mil. Kč ročně. V průměru za celé sledované období dosahuje podíl neinvestičních transferů 9,2 % příjmů běžných a 8,7 % příjmů celkových. Pro rozvoj města jsou pak velmi důležité dotace investiční, jejichž maxima dosáhlo město v roce 215 (145, mil. Kč). Investiční aktivita města v letech 214-217 je vyjádřena částkou 96,8 mil. Kč, z toho 31,5 mil. Kč bylo hrazeno z dotací (tj. 32,3 %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 214, kdy město proinvestovalo téměř 417, mil. Kč (2,5 % nákladů pokryly investiční dotace). Graf č. 3: Vývoj příjmů 1% 8% 6% 4% 2% % 214 215 216 217 RS 218 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace 2 5 2 1 5 1 5 tis. Kč 214 215 216 217 RS 218 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Výdajovou část provozního rozpočtu nejvíce zatěžovaly výdaje na neinvestiční nákupy služeb, dále pak neinvestiční příspěvky PO, platy, platby za práci vč. pojistného a výdaje na opravy a udržování majetku ve vlastnictví města. V průběhu analyzovaného období město usiluje o úspory na provozních výdajích, jež má možnost jakýmkoliv způsobem ovlivňovat, racionalizací a optimalizací jejich skladby. Vývoj vybraných výdajových skupin provozního rozpočtu mezi roky 214 217 znázorňuje vícečetný graf č. 4. Vývoj ukazatelů v roce 218 je třeba brát s rezervou, neboť se jedná o schválený rozpočet na začátku rozpočtového období. 8

Graf č. 4: Vývoj vybraných výdajových skupin 8 7 6 5 4 3 2 1 tis. Kč 214 215 216 217 RS 218 35 3 25 2 15 1 5 tis. Kč 214 215 216 217 RS 218 neinvestiční nákupy služeb platy, platby za práci vč. pojistného 2 6 15 5 4 1 3 5 2 1 tis. Kč 214 215 216 217 RS 218 tis. Kč 214 215 216 217 RS 218 opravy a udržování majetku ve vlastnictví neinvestiční příspěvky PO Z grafu č. 5 je patrný podíl objemu běžných a kapitálových výdajů. Běžné výdaje v celém období rostou. Pokles objemu celkových výdajů v roce 215 je zapříčiněn sníženým objemem investic. Kapitálová část představuje nahodilé výdaje, které odpovídají investičním potřebám města a jsou reprezentovány zejména výdaji na budovy, haly a stavby (položka 6121). Graf č. 5: Vývoj výdajů 1% 3 9% 8% 2 5 7% 6% 2 5% 1 5 4% 3% 1 2% 1% 5 % 214 215 216 217 RS 218 Běžné výdaje Kapitálové výdaje tis. Kč 214 215 216 217 RS 218 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 9

214/213 215/214 216/215 217/216 218/217 214/213 215/214 216/215 217/216 218/217 V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provozních) příjmů a výdajů. Pro obecné posouzení dlouhodobé udržitelnosti hospodaření platí, že nárůst běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let 214 217 byl součet provozních příjmů 7 753,6 mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 6 481,5 mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Růst objemu provozních příjmů od roku 214 do roku 217 byl 363,9 mil. Kč, zatímco provozní výdaje ve stejném období vzrostly o 354,5 mil. Kč. Je zřejmé, že objem prostředků v absolutním vyjádření ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostly rychlejším tempem než provozní výdaje. To znamená, že z tohoto pohledu se hospodaření města vyvíjí pozitivně. Tabulka č. 2: Porovnání schváleného rozpočtu a skutečnosti v období 215 217 Ukazatel 215 RS 215 15/RS15 216 RS 216 16/RS16 217 RS 217 17/RS17 Daňové příjmy 1 359 417 1 39 756 13,8% 1 517 89 1 349 661 112,4% 1 639 86 1 458 526 112,4% Nedaňové příjmy 238 56 118 389 21,5% 265 218 24 968 129,4% 351 75 143 26 245,9% Kapitálové příjmy 25 156 23 941 15,1% 31 62 33 5 94,3% 39 818 3 5 13,6% Přijaté transfery 318 751 71 14 448,9% 229 755 82 861 277,3% 221 332 86 888 254,7% Neinvestiční transfery 173 771 71 14 244,7% 16 672 82 861 193,9% 21 536 86 888 242,3% Investiční transfery 144 981-69 83-1 796 - Běžné příjmy 1 771 747 1 499 159 118,2% 1 942 98 1 637 49 118,7% 2 21 372 1 688 44 13,4% Příjmy celkem 1 941 885 1 523 1 127,5% 2 43 665 1 67 99 122,3% 2 251 986 1 718 94 131,% Běžné výdaje 1 524 431 1 379 817 11,5% 1 662 63 1 69 76 13,3% 1 824 443 1 68 493 18,6% Kapitálové výdaje 179 84 69 844 256,4% 13 675 67 171 154,3% 261 9 189 57 138,1% Výdaje celkem 1 73 515 1 449 661 117,5% 1 766 279 1 676 93 15,3% 2 85 533 1 869 55 111,6% Pokud ovšem zahrneme také hodnoty schváleného rozpočtu na rok 218, růst objemu provozních příjmů od roku 214 do roku 218 je 139,7 mil. Kč, zatímco běžné výdaje vzrostly o 486,3 mil. Kč. Objem provozních prostředků ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostou pomalejším tempem než provozní výdaje. Protože se ale v roce 218 jedná o finanční plán na začátku rozpočtového roku, hodnoty nejsou konečné. Porovnání schváleného rozpočtu za stejné období s účetními výsledky v rámci minulých let pak poukazuje na skutečnost, že schválený rozpočet odráží určitou míru opatrnosti a tudíž plánované běžné příjmy jsou podhodnocené. To platí také pro běžné výdaje ale v menší míře. Je však zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet, neboť vývoj, kdy by běžné výdaje rostly rychleji než běžné příjmy, by byl dlouhodobě neudržitelný. Graf č. 6: 15% 1% Meziroční změny běžných příjmů a výdajů 2 1 5 5% 1 % -5% -1% -15% 5-5 Běžné příjmy Běžné výdaje tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje 1

O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. V každém analyzovaném roce nabýval provozní přebytek kladných hodnot. Nejnižší hodnoty tento základní ukazatel dosáhl v roce 215 (247,3 mil. Kč), nejvyšší pak v roce 217 (376,9 mil. Kč). Průměrná hodnota provozního přebytku ve sledovaném období byla 318, mil. Kč. Graf č. 7: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku 2 5 2 1 5 1 5 tis. Kč 214 215 216 217 RS 218 Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek (PP) Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyjadřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních příjmů po úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. Graf č. 8: Vývoj indexu provozních úspor 4 35 3 25 2 15 1 5 tis. Kč 214 215 216 217 RS 218 Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor 25 2 15 1 5 % Předcházející graf ukazuje relativně dobré hodnoty indexu provozních úspor. Pozornost upoutá zvýšená hodnota ukazatele v roce 214, což je důsledek zejména jednorázových přijatých splátek od podnikatelských nefinančních subjektů právnických osob ve výši 167,4 mil. Kč a meziročního zvýšením 11

objemu sdílených daní (o 5 %). Index v ostatních letech sledovaného období je relativně nižší, ale přesahuje minimální hranici ukazatele. Hodnota ukazatele v roce 218 je snížená v důsledku zmíněného principu opatrnosti při sestavování plánu rozpočtu. Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřuje částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou investičních výdajů. V analyzovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje pouze v letech 216 a 217. Graf č. 9: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin 6 4 2-2 214 215 216 217 RS 218-4 -6-8 -1-1 2 tis. Kč Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny V souvislosti s úpravou pravidel rozpočtové odpovědnosti s účinností od roku 218 byla přijata legislativa (zákon č. 23/217 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) upravující povinnosti územních samosprávných celků. Zákon stanovuje mimo jiné číselné fiskální pravidlo. Pravidlo stanovuje, že ÚSC musí hospodařit tak, aby výše jeho dluhu nepřesáhla 6 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a pokud je tato hranice překročena: ÚSC má povinnost postupně splácet předchozí dluhy alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 6 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, pokud ÚSC nesnižuje dluhy alespoň o zákonné minimum, MF ČR v následujícím kalendářním roce rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní. Tabulka č. 3: Fiskální pravidlo hospodaření Ukazatel Hodnota (tis. Kč) Dluh 2 17 37, Průměr příjmů za 4 roky 2 46 633,72 Fiskální pravidlo 98,55% Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 1 227 98,23 Rozdíl dluhu a 6 % průměru příjmů 789 56,77 Rozdíl dluhu a 6 % průměru příjmů (5 %) 39 452,84 12

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že dluh Statutárního města Liberec přesahuje povolenou 6% hranici. Strop pro výši dluhu je 1 228, mil. Kč. Výše povinných splátek činí 39,5 mil. Kč. 1.3 ANALÝZA ROZPOČTU V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období (214 217) včetně upraveného rozpočtu na rok 218 vyplývají z porovnání roku 217 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 218 (plán hospodaření) následující závěry: a) běžné příjmy meziročně poklesnou o 224,1 mil. Kč, běžné výdaje se zvýší o 131,9 mil. Kč b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční pokles o 356, mil. Kč, i přesto stále nabývá kladných hodnot, a to 2,9 mil. Kč c) také index provozních úspor vykáže pokles o 16,6 procentního bodu na 1,6 % d) vzhledem k růstu výše dluhové služby a poklesu dluhové základny (ekvivalent celkových příjmů) index dluhové služby dosáhne zhoršení o 15,2 procentního bodu na 2,45 % Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby dosahuje pozitivního vývoje pouze třída daňových příjmů. Jejich růst ovšem proporcionálně nepřevýší pokles nedaňových příjmů, přijatých dotací a kapitálových příjmů. Celkový pokles příjmů dosahuje 239, mil. Kč. Na výdajové straně rostou výdaje v provozní a především pak v kapitálové části rozpočtu, celkový růst výdajů je 334,7 mil. Kč. Je třeba si ale uvědomit, že hodnocení rozpočtu zpočátku rozpočtového období je pouze orientační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu, zejména v dotační oblasti, a tato skutečnost v konečném důsledku mění základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření města. Rozpočet je navíc sestavován s určitou mírou opatrnosti, na což bylo již upozorněno výše. Pokud porovnáme schválený rozpočet a účetní skutečnost za celý kalendářní rok minulého období, dostaneme optimističtější hodnoty ukazatelů. Jmenovitě, za rok 217 dosáhly běžné příjmy ve skutečnosti 13,4 % rozpočtovaného plánu. Běžné výdaje dosáhly také na konci roku vyšších hodnot (18,6 % schváleného rozpočtu). Je zřejmé, že provozní výsledek hospodaření dosáhl optimističtějších hodnot. Plnění rozpočtu je však nutné průběžně sledovat a reagovat na případné negativní odchylky od sestaveného finančního plánu. Tabulka č. 4: Meziroční změny ukazatelů hospodaření Ukazatel 214/213 215/214 216/215 217/216 218/217 Daňové příjmy 1 325 581 33 836 157 672 121 996 73 915 Nedaňové příjmy 341 741-13 181 26 659 86 532-182 295 Kapitálové příjmy 25 866-79 6 446 8 216-21 38 Přijaté transfery 255 811 62 94-88 996-8 423-19 313 Běžné příjmy 1 837 493-65 746 171 232 258 392-224 149 Příjmy celkem 1 948 999-7 114 11 78 28 321-239 1 Běžné výdaje 1 469 989 54 442 138 173 161 839 131 853 Kapitálové výdaje 416 938-237 854-75 48 157 415 22 862 Výdaje celkem 1 886 927-183 412 62 764 319 254 334 715 Provozní přebytek (PP) 367 54-12 188 33 6 96 553-356 2 Rozdíl PP a splátky jistiny -463 823-57 271 1 216 148 129 152-783 279 Index provozních úspor (%) #DIV/! -6,4,47 2,69-16,6 Dluh. služba/dluh.základna (%) #DIV/! 21,18-61,52-2,2 15,2 13

Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 218 zobrazuje následující graf. Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů 2 1 5 1 5 214/213 215/214 216/215 217/216 218/217-5 tis. Kč Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje 1.3.1 Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu na rok 218, zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a vyhlášky 429/217 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k 1.1.217 97 518 procentuelní podíl obce na výnosu daní,7482 počet zaměstnanců k 1.12.216 61 721 procentuelní podíl obce "motivační daň" 1,17732 počet dětí a žáků k 3.9.216 11 841 katastrální výměra k 1.1.217 (ha) 9 961,58 Tabulka č. 5: Predikce sdílených daní na rok 218 Daňový příjem Podíl obcí (mld. Kč) Město (tis. Kč) RS 218 (tis. Kč) DPFO zč - 1111 vč. motivační 46,97 36 227,77 348, DPFO sč - 1112 1,2 8 889,81 7, DPFO vyb. srážkou 1113 3,74 27 76,57 26, DPPO - 1121 41,36 36 42,11 3, DPH - 1211 96,87 717 629,89 68, Celkem 19,14 1 42 856,15 1 361, Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu na rok 218. Třetí sloupec zachycuje konkrétní predikci pro Statutární město Liberec - 14

pravděpodobně dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 218. Čtvrtý sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle upraveného rozpočtu města. Ze srovnání třetího a čtvrtého sloupce vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o 4,2 % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za zvýšenou rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na paměti, že hodnoty roku 218 nejsou konečné, výše daňových příjmů bude odviset od hospodářské situace státu. Pokud nedojde k zásadním změnám vývoje ekonomiky a efektivnosti výběru daní, je možné v roce 218 očekávat až o cca 6 mil. Kč vyššími příjmy ze sdílených daní. Vlastní investiční aktivita města snižuje kladné saldo hospodaření. Kapitálový rozpočet v celém období dosahuje záporného salda, přesto je výsledek hospodaření (bez financování) vždy kladný. V roce 214 bylo záporné saldo odvráceno obdržením splátky půjčených prostředků od podnikatelských subjektů (provozní příjem). V letech 215 a 216 byl pak objem investic snížený, tudíž jej bylo možné z větší části pokrýt přijatými investičními dotacemi a prodejem majetku. Po započtení financování je saldo rozpočtu (úplné) v každém roce sledovaného období kladné. V letech 214, 215 a 217 byly přijaty půjčky ve výši 165,4 mil. Kč, 182,5 mil. Kč, resp. 18,7 mil. Kč. Vliv přijatých půjček a čerpání úvěrů v předešlém období se následně projevilo na hodnotách ukazatelů, zejména hodnotě indexu dluhové služby. Ukazatel v období 214 217 dosahoval zvýšených hodnot 48, % (214) a 69,2 %. V těchto letech se jedná o hodnoty překračující povolený 25 procentní limit. Zvýšené hodnoty ukazatele jsou důsledkem splátek krátkodobých úvěrů. 15

2 Střednědobý výhled rozpočtu města Střednědobý výhled rozpočtu je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného střednědobého výhledu rozpočtu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. 2.1 ZDROJE STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU Platný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází střednědobý výhled rozpočtu Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní Dluhová služba - přehled stávajících závazků města, případně plánované splátky jistin a úroků na pokrytí plánovaných investičních akcí Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména odboru ekonomiky 2.2 SESTAVENÝ STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU Střednědobý výhled rozpočtu je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Z vytvořeného střednědobého výhledu rozpočtu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývá, že střednědobý výhled rozpočtu je postaven na následujících faktech: Příjmy ze sdílených daní meziročně rostou, jsou určeny předpokládaným vývojem na základě státního rozpočtu na rok 218, střednědobého výhledu státu na roky 219 22 a následnou predikcí do roku 223. Ponechána je cca 2% rezerva oproti predikci MF ČR. Nárůst sdílených daní od roku 217 (skutečnost), resp. 218 (plán rozpočtu) do konce střednědobého výhledu rozpočtu je 413,5 mil. Kč, resp. 312,9 mil. Kč. Provozní přebytek nabývá ve všech letech výhledu kladné hodnoty a od roku 217, resp. 218 do roku 223 vykazuje pokles 33,4 resp. růst 322,6 mil. Kč na 343,5 mil. Kč. Na konci období výhledu index provozních úspor nabývá hodnoty 15,2 %, což představuje oproti roku 217, resp. 218 pokles o 2, resp. růst o 14,1 procentního bodu. V období střednědobého výhledu rozpočtu 219-223 se počítá s prodejem nemovitostí ve výši od 21, mil. Kč (219) do 21,7 mil. Kč (223). Případný další prodej bude odvislý od investiční aktivity SML v jednotlivých letech výhledu. Do období 219-223 jsou zahrnuty investiční výdaje ve výši od 37,6 mil. Kč (219) do 332,3 mil. Kč (223). Investiční aktivita bude odvislá od potřeb města a výsledku hospodaření v jednotlivých letech výhledu. Vzhledem k nejasnému charakteru v budoucnu realizovaných kapitálových výdajů nejsou uvažovány investiční transfery na spolufinancování těchto investic. V období výhledu 219-223 dojde ke splácení směnečného programu, a to ve výši 1, mil. Kč ročně. Po roce 225 bude statutární město mít ještě nesplacený zbývající finanční závazek 1 mld. Kč, který bude nutno řešit například refinancováním této dlužné částky. Pro účely sestaveného střednědobého výhledu rozpočtu jsou každoroční odvody považovány za fiktivní splátky 16

tis. Kč jistin. SML v následujících letech nepočítá s přijetím nového úvěru, index dluhové služby v posledním roce výhledu je 8,6 %. Tabulka č. 6: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu Text (tis. Kč) 216 217 RS 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 Daňové příjmy 1 517 89 1 639 86 1 713 1 1 828 28 1 879 958 1 918 247 1 958 434 1 998 646 Nedaňové příjmy 265 218 351 75 169 455 159 933 161 868 163 84 165 741 167 678 Provozní dotace 16 672 21 536 94 766 95 711 97 345 98 315 99 295 1 285 Běžné příjmy 1 942 98 2 21 372 1 977 223 2 83 671 2 139 171 2 18 366 2 223 47 2 266 69 Kapitálové příjmy 31 62 39 818 18 51 2 986 21 169 21 351 21 534 21 716 Investiční dotace 69 83 1 796 17 253 Kapitálové příjmy celkem 1 685 5 614 35 763 2 986 21 169 21 351 21 534 21 716 Příjmy celkem 2 43 665 2 251 986 2 12 985 2 14 657 2 16 34 2 21 717 2 245 3 2 288 325 Běžné výdaje 1 662 63 1 824 443 1 956 296 1 857 657 1 871 431 1 884 24 1 94 45 1 923 72 Kapitálové výdaje 13 675 261 9 463 952 33 161 336 38 337 472 338 654 344 853 Výdaje celkem 1 766 279 2 85 533 2 42 248 2 187 818 2 27 739 2 221 712 2 243 14 2 267 925 Saldo bez financování 277 386 166 453-47 262-83 161-47 399-19 995 1 899 2 41 Uhrazené splátky jistiny 35 322 2 723 43 1 1 1 1 1 Přijaté půjčky 18 746 3 588 Fin.prostředky minul.let 268 339 185 15 12 1 8 Řízení likvidity -43 388 4 177 465 335 Financování -78 71 2 2 37 262 85 5 2-2 Příjmy všechny 2 43 665 2 274 99 2 75 248 2 289 657 2 31 34 2 321 717 2 345 3 2 368 325 Výdaje všechny 1 844 989 2 88 256 2 85 248 2 287 818 2 37 739 2 321 712 2 343 14 2 367 925 Saldo úplné 198 677 186 653-1 1 839 2 61 5 1 899 41 Provozní přebytek (PP) 28 377 376 929 2 927 226 14 267 74 296 126 319 19 343 537 Rozdíl PP a splátky jistiny 245 54 374 26-49 73 126 14 167 74 196 126 219 19 243 537 Index provozních úspor (%) 14,43 17,12 1,6 1,85 12,52 13,58 14,35 15,16 Dluhová základna 2 43 665 2 251 986 2 12 985 2 14 657 2 16 34 2 21 717 2 245 3 2 288 325 Dluhová služba 155 998 122 33 411 648 214 26 22 199 196 Dluh. služba/dluh.základna (%) 7,63 5,43 2,45 1,17 9,54 9,17 8,86 8,57 2.2.1 Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Saldo bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají na případnou úhradu svých závazků a investice. Graf č. 11: Vývoj salda hospodaření 3 2 5 2 1 5 1 5-5 -1 214 215 216 217 RS 218 Příjmy celkem 1 948 999 1 941 885 2 43 665 2 251 986 2 12 985 2 14 657 2 16 34 2 21 717 2 245 3 2 288 325 Výdaje celkem 1 886 927 1 73 515 1 766 279 2 85 533 2 42 248 2 187 818 2 27 739 2 221 712 2 243 14 2 267 925 Saldo bez financování 62 72 238 37 277 386 166 453-47 262-83 161-47 399-19 995 1 899 2 41 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 17

2.2.2 Hodnoty provozního hospodaření Pro celkový pohled na predikci hospodaření v období střednědobého výhledu rozpočtu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů a výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky odboru ekonomiky byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. V něm je zachycen mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma základními hodnotami hospodaření města. Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů 2 5 2 1 5 1 5 tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje 2.2.3 Provozní přebytek Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období střednědobého výhledu rozpočtu kladný, a to v rozmezí od 226, mil. Kč (219) do 343,5 mil. Kč (223). Po odečtení splátek jistiny je v rozmezí od 126, mil. Kč (219) do 243,5 mil. Kč (223). Částky představují využitelné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby. Graf č. 13: Vývoj provozního přebytku 6 4 2-2 -4-6 -8-1 Saldo běžného rozpočtu (provozní přebytek) Rozdíl salda běžného rozp. a spl. jistiny -1 2 tis. Kč 213 214 215 216 217 RS 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 18

2.2.4 Index provozních úspor Ukazatel index provozních úspor je definován jako podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Ve výhledovém období oba zmíněné ukazatele každoročně rostou, přičemž provozní přebytek roste rychlejším tempem. Index schváleného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty 1,6 % a vzhledem k výše zmíněnému dochází k postupnému mírnému nárůstu ukazatele až na hodnotu 15,16 % v roce 223. Hodnota ukazatele se tak pohybuje pod optimální úrovní indexu (25 %). Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor 25% 2% 15% 1% 5% % 2.2.5 Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože střednědobý výhled rozpočtu počítá s investičními akcemi, hodnota tohoto řádku zobrazuje rezervu finančních prostředků, které může město dodatečně použít na financování investičních aktivit a jednorázových akcí neinvestičního charakteru. Tabulka č. 7: Volné finanční prostředky Údaje (tis. Kč) 216 217 RS 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 Běžné příjmy 1 942 98 2 21 372 1 977 223 2 83 671 2 139 171 2 18 366 2 223 47 2 266 69 Běžné výdaje 1 662 63 1 824 443 1 956 296 1 857 657 1 871 431 1 884 24 1 94 45 1 923 72 Provozní přebytek 28 377 376 929 2 927 226 14 267 74 296 126 319 19 343 537 Kapitálové příjmy 1 685 5 614 35 763 2 986 21 169 21 351 21 534 21 716 Kapitálové výdaje 13 675 261 9 463 952 33 161 336 38 337 472 338 654 344 853 Příjmy všechny 2 43 665 2 274 99 2 75 248 2 289 657 2 31 34 2 321 717 2 345 3 2 368 325 Výdaje všechny 1 844 989 2 88 256 2 85 248 2 287 818 2 37 739 2 321 712 2 343 14 2 367 925 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) 277 386 166 453-47 262-83 161-47 399-19 995 1 899 2 41 Financování -78 71 2 2 37 262 85 5 2-2 Uhrazené splátky jistiny 35 322 2 723 43 1 1 1 1 1 Volné finanční prostředky 198 677 186 653-1 1 839 2 61 5 1 899 41 V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý střednědobý výhled rozpočtu, ze stávající legislativy a místních podmínek. Je zřejmé, že statutární město ve sledovaném období 219-223 může do realizace investičních akcí a jednorázových oprav dodatečně zapojit finanční prostředky v objemech od 5, tis. Kč (221) do 2,6 mil. Kč (22). 19

Kromě možnosti zapojit do rozpočtu přebytky hospodaření minulých let a hledání rezerv a efektivního hospodaření v provozní části může město ovlivnit výši volných finančních prostředků prodejem majetku ve svém vlastnictví. O prodeji rozhoduje zastupitelstvo a výše bude odpovídat investičním potřebám. Možné je také využít cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.). Získáme tak disponibilní prostředky pro rozvoj města. 2.2.6 Dluhová služba Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. Střednědobý výhled rozpočtu vychází od roku 219 z rostoucí dluhové základny (dluhová základna je ekvivalentem celkových příjmů). Dluhová služba meziročně klesá od roku 219. Z výše uvedeného vyplývá, že ukazatel dluhové služby se v letech 219 223 meziročně snižuje z 1,17 % (219) na 8,57 % (223). Graf č. 15: Vývoj dluhové služby 2 5 2 1 5 1 5 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % tis. Kč Dluhová základna Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Ukazatel 2

3 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícího po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření a ukazatelů dluhové služby v horizontu let 214-223. Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výši volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženosti. Upozorňujeme na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu střednědobého výhledu rozpočtu hospodaření, tzn., že především roční dluhová služba bude kryta z provozních výsledků hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnocení na úrovni: B- Vyhovující subjekt, s dostatečnou schopností splácet své aktuální závazky, s nejistým budoucím rizikem již v krátkém časovém horizontu. Tabulka č. 8: Ekonomické hodnocení města v letech 214-218 Hodnocení 214 215 216 217 218 Dlouhodobé B1+ B1+ B1- B- B- Krátkodobé STR2 STR2 STR3 STR3 STR2 Vývoj ekonomického hodnocení města Liberec poukazuje na mírně se zlepšující trend vývoje dlouhodobého hodnocení, které je na změny v hospodaření citlivější oproti hodnocení krátkodobému. 21

Závěr Střednědobý výhled rozpočtu pro období 219 223 vychází z podrobné analýzy hospodaření statutárního města v letech 214-217 a platného rozpočtu roku 218. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby ve střednědobém výhledu rozpočtu, vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí, je velmi příznivá a dosahuje max. 1,2 % z povolené 25-ti procentní předepsané hranice a do budoucna se snižuje. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené se zlepšujícím se trendem vývoje. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají určité finanční zdroje na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů města o jednorázových prodejích majetku, zahajování a realizaci vlastních investic, vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má volné finanční prostředky na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení, odhadu vývoje ekonomické situace a vzhledem k predikovanému vývoji nejdůležitější skupiny příjmů (sdílených daní), mělo by město být maximálně obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU. Střednědobý výhled rozpočtu slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů města. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Střednědobý výhled rozpočtu přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhujeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování na případné odchylky od platného rozpočtu. Legislativní změny, spjaté v převážné míře se současnou ekonomickou situací, ztěžují sestavování střednědobého výhledu rozpočtu. V prvé řadě se jedná o výši sdílených daní, která je a bude závislá na ekonomické situaci státu a legislativních změnách v této oblasti. S ohledem na legislativní nestabilitu nejen v oblasti sdílených daní je vývoj predikce hodnot těchto daní opatrný. Pokud v této oblasti nedojde k zásadním změnám, lze počítat v jednotlivých letech střednědobého výhledu rozpočtu až s 3 mil. Kč vyššími příjmy ze sdílených daní. Tabulka č. 9: Střednědobý výhled rozpočtu 219 223 22

ř. Údaje (tis. Kč) 216 217 RS 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 1 517 89 1 639 86 1 713 1 1 828 28 1 879 958 1 918 247 1 958 434 1 998 646 2 DPFO ze závislé činnosti 285 273 323 845 348 389 441 45 679 415 446 425 457 435 719 3 DPFO OSVČ 31 55 8 789 7 11 761 12 269 12 576 12 891 13 213 4 DPFO vybíraná srážkou 27 955 27 915 26 27 152 27 152 27 831 28 527 29 24 5 DP právnických osob 288 916 297 293 3 321 672 332 853 34 924 349 197 357 677 6 DP právnických osob za obce 36 273 48 51 48 48 48 48 48 48 7 Daň z přidané hodnoty 529 279 62 528 68 751 954 779 615 798 65 818 7 838 22 8 Místní poplatky 56 144 55 829 55 996 56 714 56 83 56 943 57 34 57 177 9 Správní poplatky 32 839 34 583 3 43 3 734 31 42 31 352 31 666 31 982 1 Daň z nemovitostí a z majetku 131 915 134 712 132 135 135 135 136 136 11 Ostatní daňové příjmy 96 945 15 542 85 575 55 598 51 545 51 569 51 592 51 616 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 265 218 351 75 169 455 159 933 161 868 163 84 165 741 167 678 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 43 391 47 288 9 49 14 18 14 526 14 872 15 218 15 563 14 Příjmy z pronájmu 9 596 11 92 23 696 35 47 36 27 37 134 37 998 38 861 15 Výnosy z finančního majetku 92 35 14 493 49 19 15 68 15 68 15 68 15 68 15 68 16 Přijaté sankční platby 6 94 59 135 35 437 36 211 36 329 36 448 36 567 36 686 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 54 828 63 917 46 86 58 515 59 123 59 731 6 338 6 946 18 Přijaté splátky půjček 5 4 65 15 5 8 12 12 13 13 13 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 1 782 38 1 99 836 1 882 456 1 987 96 2 41 827 2 82 51 2 124 175 2 166 324 2 Neinvestiční dotace (transfery) 126 161 861 78 45 79 186 8 655 81 458 82 27 83 89 21 Převody z vlastních fondů (HČ) 34 672 48 675 16 361 16 525 16 69 16 857 17 25 17 196 *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 1 942 98 2 21 372 1 977 223 2 83 671 2 139 171 2 18 366 2 223 47 2 266 69 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 31 62 39 818 18 51 2 986 21 169 21 351 21 534 21 716 24 Investiční dotace (transfery) 69 83 1 796 17 253 *25 PŘÍJMY CELKEM 2 43 665 2 251 986 2 12 985 2 14 657 2 16 34 2 21 717 2 245 3 2 288 325 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 226 914 261 23 316 738 316 955 321 45 325 92 33 52 335 151 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 23 875 29 349 33 946 31 612 32 1 32 396 32 796 33 22 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 16 818 17 399 145 77 148 946 141 123 137 3 134 478 131 657 29 Nákup energií 37 328 34 122 45 54 45 58 45 38 45 78 46 4 46 377 3 Nákup služeb 411 663 411 547 482 985 412 891 417 1 421 664 426 27 43 46 31 Opravy a udržování 12 94 17 93 137 57 126 413 127 629 127 849 129 179 129 44 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 5 488 6 289 8 5 7 94 7 182 7 271 7 362 7 453 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 263 857 35 981 275 262 283 834 29 992 298 529 36 284 314 263 34 Neinvestiční příspěvky PO 332 784 391 837 379 898 382 618 386 7 389 557 393 8 396 638 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 66 511 12 88 53 791 15 546 15 658 15 771 15 886 16 1 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 2 672 2 877 3 142 3 128 3 173 3 219 3 265 3 312 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 9 753 12 74 847 83 562 83 88 79 57 79 39 79 566 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 1 662 63 1 824 443 1 956 296 1 857 657 1 871 431 1 884 24 1 94 45 1 923 72 39 Kapitálové výdaje 13 675 261 9 463 952 33 161 336 38 337 472 338 654 344 853 *4 VÝDAJE CELKEM 1 766 279 2 85 533 2 42 248 2 187 818 2 27 739 2 221 712 2 243 14 2 267 925 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 277 386 166 453-47 262-83 161-47 399-19 995 1 899 2 41 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 35 322 2 723 43 1 1 1 1 1 43 Přijaté půjčky 18 746 3 588 44 Změna stavu na bankovních účtech 268 339 185 15 12 1 8 45 Řízení likvidity -43 388 4 177 465 335 *46 FINANCOVÁNÍ -78 71 2 2 37 262 85 5 2-2 *47 PŘÍJMY všechny 2 43 665 2 274 99 2 75 248 2 289 657 2 31 34 2 321 717 2 345 3 2 368 325 *48 VÝDAJE všechny 1 844 989 2 88 256 2 85 248 2 287 818 2 37 739 2 321 712 2 343 14 2 367 925 *49 SALDO úplné 198 677 186 653-1 1 839 2 61 5 1 899 41 *5 Provozní přebytek 28 377 376 929 2 927 226 14 267 74 296 126 319 19 343 537 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 245 54 374 26-49 73 126 14 167 74 196 126 219 19 243 537 *52 Index provozních úspor 14,43 17,12 1,6 1,85 12,52 13,58 14,35 15,16 *53 Dluhová základna 2 43 665 2 251 986 2 12 985 2 14 657 2 16 34 2 21 717 2 245 3 2 288 325 *54 Dluhová služba 155 998 122 33 411 648 214 26 22 199 196 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 7,63 5,43 2,45 1,17 9,54 9,17 8,86 8,57 23