STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA MIROSLAV

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA MIROSLAV 218 222 A2+/AQE Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.

Obsah Úvod... 3 1 Analýza hospodaření uplynulého období... 5 1.1 Úvod do rozpočtového hospodaření... 5 1.2 Analýza hospodaření... 6 1.3 Analýza rozpočtu... 12 1.4 Závěry analýzy rozpočtu... 15 2 Střednědobý výhled rozpočtu města... 16 2.1 Zdroje střednědobého výhledu rozpočtu... 16 2.2 Sestavený střednědobý výhled rozpočtu... 16 3 Ekonomické hodnocení města... 22 Závěr... 23 Seznam tabulek a grafů... 25 Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s.... 26 2

Úvod Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných náležitostí uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený střednědobý výhled rozpočtu rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos střednědobého výhledu rozpočtu ještě markantnější. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pružně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření samosprávy. Výhodou střednědobého výhledu rozpočtu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a připravit včas strategii hospodaření a financí. Podkladem pro tvorbu střednědobého výhledu rozpočtu se staly následující zdroje: Účetnictví let 212-216 Rozpočty let 212-216 Splátkové kalendáře závazků města Predikce sdílených daní na roky 217-219 ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhledu státu) Návrh rozpočtu města na rok 217 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnost střednědobého výhledu rozpočtu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospodaření územního samosprávného celku. 3

Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního salda a splátek krátkodobých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy kladná Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky účetní skutečnost RS schválený rozpočet RU upravený rozpočet SVR střednědobý výhled rozpočtu PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4

1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě střednědobého výhledu rozpočtu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i střednědobý výhled rozpočtu se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Běžné (nebo také provozní) výdaje musí město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek. Jsou to prostředky, které zůstávají obci zpravidla na financování investičních záměrů obce. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přebytek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, pokud indikátory nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebytek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve svém důsledku tato skutečnost značí, že město nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (provozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, nebo úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních prostředků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota ukazatele se pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Neměl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet splátek jistin a finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5

1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení střednědobého výhledu rozpočtu. Celková bilance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových objemech od 47, mil. Kč (212) do 77,5 mil. Kč (215). Celkový objem výdajů se pohyboval od 43,8 mil. Kč (212) do 69,3 mil. Kč (215). V roce 214 hospodařilo město s deficitem (1,3 mil. Kč), v ostatních analyzovaných letech vykazovalo přebytek hospodaření. Nejvyššího přebytku město dosáhlo v roce 216, a to 2,3 mil. Kč. Vývoj hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje (tis. Kč) 212 213 214 215 216 RN 217 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 27 18 36 678 39 173 4 55 43 243 43 326 2 DPFO ze závislé činnosti 4 752 6 36 6 821 6 923 7 424 7 721 3 DPFO OSVČ 399 271 156 981 383 19 4 DPFO vybíraná srážkou 479 659 758 86 87 75 5 DP právnických osob 4 676 6 327 6 348 7 481 8 342 8 49 6 DP právnických osob za obce 1 63 2 348 1 739 1 993 2 542 2 255 7 Daň z přidané hodnoty 8 749 13 389 15 329 14 6 15 299 16 8 Místní poplatky 1 592 1 534 1 567 1 537 1 578 1 721 9 Správní poplatky 298 6 874 96 761 5 1 Daň z nemovitostí a z majetku 3 594 3 592 3 563 3 873 3 871 3 8 11 Ostatní daňové příjmy 1 12 1 652 2 18 1 938 2 235 1 9 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 9 93 1 88 1 9 1 561 11 98 11 574 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 997 784 757 839 1 13 1 364 14 Příjmy z pronájmu 7 999 8 35 8 98 8 398 9 447 8 878 15 Výnosy z finančního majetku 48 56 58 3 12 5 16 Přijaté sankční platby 198 432 289 376 541 372 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 284 1 11 255 53 513 857 18 Přijaté splátky půjček 44 473 553 388 292 99 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 37 11 47 559 49 182 51 111 55 15 54 9 2 Neinvestiční dotace (transfery) 5 935 4 416 4 43 5 577 3 574 3 225 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 43 45 51 975 53 225 56 689 58 725 58 125 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 3 758 2 642 1 57 1 77 2 314 24 Investiční dotace (transfery) 227 2 671 67 19 749 9 597 *25 PŘÍJMY CELKEM 47 3 57 288 55 465 77 514 7 635 58 125 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 6 928 7 43 7 388 7 857 8 728 9 77 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 681 1 35 1 573 1 937 1 513 1 999 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 377 238 149 113 33 39 29 Nákup energií 554 668 524 589 733 1 511 3 Nákup služeb 4 939 4 493 3 636 4 542 5 47 7 691 31 Opravy a udržování 1 171 2 4 2 248 2 711 4 136 4 291 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 584 352 284 293 36 522 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 534 734 88 985 1 112 1 312 34 Neinvestiční příspěvky PO 17 81 17 99 16 381 18 548 17 43 18 814 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 2 553 2 538 2 63 2 37 2 948 73 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 62 63 9 84 198 4 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 695 57 161 112 5 1 976 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 36 157 37 683 35 378 4 142 42 216 49 27 39 Kapitálové výdaje 7 595 11 532 21 357 29 26 8 139 44 11 *4 VÝDAJE CELKEM 43 752 49 215 56 735 69 348 5 355 93 128 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 3 278 8 72-1 271 8 166 2 281-35 4 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 2 787 2 428 2 428 11 718 6 842 6 843 43 Přijaté půjčky 13 6 1 178 9 797 44 Změna stavu na bankovních účtech 32 5 45 Řízení likvidity -7 197 1 65-487 -246 *46 FINANCOVÁNÍ -2 794-2 231 12 237-11 27-7 88 35 4 *47 PŘÍJMY všechny 47 3 57 484 7 129 78 692 7 635 99 971 *48 VÝDAJE všechny 46 546 51 643 59 163 81 553 57 443 99 971 *49 SALDO úplné 484 5 841 1 966-2 861 13 193 *5 Provozní přebytek 6 888 14 292 17 846 16 547 16 59 9 98 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 4 1 11 865 15 419 4 829 9 667 2 255 *52 Index provozních úspor 16, 27,5 33,53 29,19 28,11 15,65 *53 Dluhová základna 47 3 57 288 55 465 77 514 7 635 58 125 *54 Dluhová služba 3 164 2 665 2 577 11 831 6 876 6 882 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 6,73 4,65 4,65 15,26 9,73 11,84 56 Zůstatky na účtech 6 5 12 342 23 37 2 446 34 589 57 Pohledávky 1 21 1 132 77 42 124 58 Závazky 992 444 99 59 Stav úvěrů 12 366 9 938 21 11 1 57 3 728 6

Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 tis. Kč 212 213 214 215 216 RN 217 Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem 3 2 1-1 -2-3 -4 tis. Kč Město mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Objemově nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové. Podíl daňových příjmů na běžných příjmech se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Výraznější změnu podílu je možné sledovat od roku 213, a to v důsledku vyšších příjmů ze sdílených daní. Podíl daňových příjmů se pohyboval v rozmezí od 63,1 % (212) do 73,6 % (216). V roce 213 podíl vzrostl o 7,5 procentního bodu. V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 7,9 % příjmů běžných. Také podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v jednotlivých letech obdobný. Kromě výše zmíněného je ovlivněn zejména investiční aktivitou města a s tím souvisejícím objemem obdržených investičních transferů a prodeje majetku. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se pohyboval mezi 52,3 % (215) a 7,6 % (214). V roce 213 podíl vzrostl o 6,2 procentního bodu, ještě výraznější změnu je možné sledovat v roce 215, kdy podíl poklesl o 18,3 procentního bodu, a to díky zvýšenému objemu investičních transferů. V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 6,7 % příjmů celkových. Graf č. 2: Vývoj sdílených daní 35 3 25 2 15 1 5 tis. Kč 212 213 214 215 216 RN 217 DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH 7

Na výši daňových příjmů se výrazně podepsal rok 213, kdy se projevila účinnost novely zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila příjmy obcí ze sdílených daní. V tomto roce došlo k meziročnímu nárůstu sdílených daní o 7,9 mil. Kč, tj. 41,4 %. Kromě primární skupiny sdílených daní má od roku 212 na podíl daňových příjmů vliv účinností novely loterijního zákona č. 22/199 Sb., na jejímž základě stát vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze obcím přerozděluje (v případě města Miroslav se v průměru let 212-216 jednalo o 1,8 mil. Kč na položce Odvod z výherních hracích přístrojů - položka 1355). Relativně méně výrazný podíl na objemu běžných, resp. celkových příjmů, mají příjmy nedaňové. V průměru sledovaného období dosahují 2,2 % příjmů běžných, resp. 17,3 % příjmů celkových. Nejdůležitější položkou v této kategorii příjmů jsou příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí (v průměru 7,8 mil. Kč ročně). Na celkovém objemu příjmů se podílely také přijaté dotace (transfery). V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy (v průměru 3,1 mil. Kč ročně). Relativně méně významné jsou ostatní transfery ze státního rozpočtu (v průměru celého sledovaného období,6 mil. Kč) a neinvestiční transfery od obcí, krajů a regionálních rad (v průměru,8 mil. Kč ročně). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl neinvestičních transferů 8,9 % příjmů běžných, resp. 7,6 % příjmů celkových. Pro rozvoj města jsou pak velmi důležité dotace investiční, jejichž maxima dosáhlo město v roce 215 (19,7 mil. Kč). Investiční aktivita města v letech 212-216 je vyjádřena částkou 77,8 mil. Kč, z toho 32,9 mil. Kč bylo hrazeno z dotací (tj. 42,3 %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 215, kdy město proinvestovalo téměř 29,2 mil. Kč (67,6 % nákladů pokryly investiční dotace). Graf č. 3: Vývoj příjmů Struktura příjmů (v %) 1% 8% 6% 4% 2% % 212 213 214 215 216 RN 217 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Struktura příjmů (v absolutních hodnotách) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 212 213 214 215 216 RN 217 tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Výdajovou část provozního rozpočtu nejvíce zatěžovaly neinvestiční transfery PO, dále pak výdaje spojené s platy včetně pojistného, neinvestiční nákupy služeb a náklady spojené s udržováním a opravami majetku ve vlastnictví města. V průběhu analyzovaného období město usiluje o úspory na provozních výdajích, jež má možnost ovlivňovat, racionalizací a optimalizací jejich skladby. Vývoj vybraných výdajových skupin provozního rozpočtu mezi roky 212 216 znázorňuje vícečetný graf č. 4. Vývoj ukazatelů v roce 217 je třeba brát s rezervou, neboť se jedná o navrhovaný rozpočet. 8

Graf č. 4: Vývoj vybraných výdajových skupin 19 185 18 175 17 165 16 155 15 tis. Kč 212 213 214 215 216 RN 217 12 1 8 6 4 2 tis. Kč 212 213 214 215 216 RN 217 Neinvestiční příspěvky PO Platy, platby za práci, pojistné 14 5 12 1 8 4 3 6 4 2 2 1 tis. Kč 212 213 214 215 216 RN 217 tis. Kč 212 213 214 215 216 RN 217 Neinvestiční nákupy Opravy a udržování Z grafu č. 5 je patrný růst objemu celkových výdajů do roku 215. Trend vývoje provozních výdajů je mírně rostoucí. Kapitálová část představuje nahodilé výdaje, které odpovídají investičním potřebám města a jsou reprezentovány zejména výdaji na budovy, haly a stavby (položka 6121). Graf č. 5: Vývoj výdajů Struktura výdajů (v %) Struktura výdajů (v absolutních hodnotách) 1% 1 9% 9 8% 8 7% 7 6% 6 5% 5 4% 4 3% 3 2% 2 1% 1 % 212 213 214 215 216 RN 217 Běžné výdaje Kapitálové výdaje tis. Kč 212 213 214 215 216 RN 217 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 9

V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provozních) příjmů a výdajů. Pro obecné posouzení dlouhodobé udržitelnosti hospodaření platí, že nárůst běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let 212 216 byl součet provozních příjmů 263,7 mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 191,6 mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Růst objemu provozních příjmů od roku 212 do roku 216 byl 15,7 mil. Kč, zatímco provozní výdaje ve stejném období vzrostly o 6,1 mil. Kč. Je zřejmé, že objem prostředků v absolutním vyjádření ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostly rychleji než provozní výdaje. To znamená, že z tohoto pohledu se hospodaření města vyvíjí pozitivně. Tabulka č. 2: Porovnání upraveného rozpočtu a skutečnosti v období 214 216 Ukazatel 214 RN 214 14/RN14 215 RN 215 15/RN15 216 RN 216 16/RN16 Daňové příjmy 39 173 32 211 121,6% 4 55 36 787 11,2% 43 243 4 911 15,7% Nedaňové příjmy 1 9 9 383 16,7% 1 561 7 857 134,4% 11 98 1 144 117,4% Kapitálové příjmy 4 713 2 983 158,% 25 326 27 34 92,8% 13 171 11 998 19,8% Přijaté transfery 4 43 2 983 135,5% 5 577 3 126 178,4% 3 574 2 917 122,5% Neinvestiční transfery 67-19 749 24 178 81,7% 9 597 9 81 15,7% Investiční transfery 1 57 8 1963,6% 1 77-2 314 - Běžné příjmy 53 225 44 577 119,4% 56 689 47 77 118,7% 58 725 53 971 18,8% Příjmy celkem 55 465 44 585 124,4% 77 514 71 948 17,7% 7 635 63 52 112,% Běžné výdaje 35 378 36 32 97,5% 4 142 4 351 99,5% 42 216 45 24 93,3% Kapitálové výdaje 21 357 31 792 67,2% 29 26 37 131 78,7% 8 139 31 12 26,2% Výdaje celkem 56 735 68 94 83,3% 69 348 77 482 89,5% 5 355 76 36 65,9% Pokud ovšem zahrneme také hodnoty navrženého rozpočtu na rok 217, růst objemu provozních příjmů od roku 212 do roku 217 je 15,1 mil. Kč, zatímco běžné výdaje rostou o 12,9 mil. Kč. Objem provozních prostředků ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostou rychlejším tempem než provozní výdaje. Rozdíl tempa růstu se ovšem výrazně snížil. Protože se ale v roce 217 jedná o finanční plán na začátku rozpočtového roku, hodnoty nejsou konečné. Porovnání schváleného rozpočtu s účetními výsledky v rámci minulých let pak poukazuje na skutečnost, že schválený rozpočet odráží určitou míru opatrnosti a tudíž plánované běžné příjmy jsou podhodnocené a výdaje naopak nadhodnocené. Je však zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet, neboť vývoj, kdy běžné výdaje rostou rychleji než běžné příjmy, by byl dlouhodobě neudržitelný. Graf č. 6: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů Běžné příjmy a výdaje v % 25% 2% 15% 1% 5% Běžné příjmy a výdaje (v absolutních hodnotách) 1 8 6 4 2 % -5% -1% 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216-2 -4 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216 Běžné příjmy Běžné výdaje tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje 1

O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. V každém analyzovaném roce nabýval provozní přebytek kladných hodnot. Nejnižší hodnoty tento základní ukazatel dosáhl v roce 212 (6,9 mil. Kč), nejvyšší pak v roce 214 (17,8 mil. Kč). Průměrná hodnota provozního přebytku ve sledovaném období byla 14,4 mil. Kč, přičemž jeho hodnota od roku 215 meziročně klesala. Graf č. 7: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyjadřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních příjmů po úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. Graf č. 8: Vývoj indexu provozních úspor 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 212 213 214 215 216 RN 217 Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor tis. Kč % 4 35 3 25 2 15 1 5 Předcházející graf ukazuje relativně dobré hodnoty indexu provozních úspor. Pozornost upoutá především růst ukazatele v roce 213, což je důsledek účinností novely zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila procentní podíl měst a obcí na celostátním výnosu sdílených 11

daní. Díky této skutečnosti získalo město do svého rozpočtu meziročně o 7,9 mil. Kč (tj. o 41,4 %) navíc ze sdílených daní. Index od roku 215 meziročně klesá, hodnota ukazatele v roce 217 je snížená v důsledku zmíněného principu opatrnosti při sestavování plánu rozpočtu. Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřuje částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou investičních výdajů. V analyzovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje ve všech letech. Graf č. 9: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 tis. Kč 212 213 214 215 216 RN 217 Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny 1.3 ANALÝZA ROZPOČTU V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období (212 216) včetně navrženého rozpočtu na rok 217 vyplývají z porovnání roku 216 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 217 (plán hospodaření) následující závěry: a) běžné příjmy meziročně poklesnou o,6 mil. Kč, běžné výdaje se naopak zvýší o 6,8 mil. Kč b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční pokles o 7,4 mil. Kč, i přesto stále nabývá kladných hodnot, a to 9,1 mil. Kč c) také index provozních úspor vykáže pokles, a to o 12,5 procentního bodu, na 15,7 % d) vzhledem k mírnému růstu výše dluhové služby a poklesu dluhové základny (ekvivalent celkových příjmů) index dluhové služby dosáhne zhoršení o 2,1 procentního bodu na 11,8 % Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby dosahuje pozitivního vývoje pouze třída daňových příjmů. Jejich růst ovšem proporcionálně nepřevýší pokles nedaňových příjmů, přijatých dotací a kapitálových příjmů. Celkový pokles příjmů dosahuje 12,5 mil. Kč. Na výdajové straně rostou výdaje v provozní a především pak v kapitálové části rozpočtu, celkový nárůst výdajů je 42,8 mil. Kč. 12

Je třeba si ale uvědomit, že hodnocení rozpočtu na začátku rozpočtového roku je pouze orientační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu, zejména v dotační oblasti, a tato skutečnost v konečném důsledku mění základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření obce. Rozpočet je navíc sestavován s určitou mírou opatrnosti, na což bylo již upozorněno výše. Pokud porovnáme schválený rozpočet a účetní skutečnost za celý kalendářní rok minulého období, dostaneme optimističtější hodnoty ukazatelů. Jmenovitě, za rok 216 dosáhly běžné příjmy ve skutečnosti 18,8 % rozpočtovaného plánu. Běžné výdaje naopak dosáhly na konci roku nižších hodnot (93,3 % schváleného rozpočtu). Je zřejmé, že provozní výsledek hospodaření dosáhl optimističtějších hodnot, plnění rozpočtu je však nutné průběžně sledovat a reagovat na případné negativní odchylky od sestaveného finančního plánu. Tabulka č. 3: Meziroční změny ukazatelů hospodaření Ukazatel 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216 Daňové příjmy 9 498 2 494 1 378 2 692 83 Nedaňové příjmy 951-871 552 1 346-334 Kapitálové příjmy -1 117-1 71-494 1 237-2 314 Přijaté transfery 925-2 374 2 613-12 155-9 946 Běžné příjmy 8 93 1 25 3 464 2 36-6 Příjmy celkem 1 257-1 823 22 49-6 879-12 511 Běžné výdaje 1 525-2 34 4 764 2 74 6 811 Kapitálové výdaje 3 938 9 825 7 849-21 67 35 962 Výdaje celkem 5 463 7 52 12 612-18 993 42 773 Provozní přebytek (PP) 7 45 3 554-1 3-38 -7 411 Rozdíl PP a splátky jistiny 7 764 3 554-1 59 4 838-7 412 Index provozních úspor (%) 11,5 6,3-4,34-1,8-12,46 Dluh. služba/dluh.základna (%) -2,8 -,1 1,62-5,53 2,11 Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 217 zobrazuje následující graf. Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů 1 8 6 4 2-2 -4-6 -8-1 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216 tis. Kč Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje 13

V souvislosti s úpravou pravidel rozpočtové odpovědnosti s účinností od roku 218 byla přijata legislativa (zákon č. 23/217 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) upravující povinnosti územních samosprávných celků. Zákon stanovuje mimo jiné číselné fiskální pravidlo. Pravidlo stanovuje, že ÚSC musí hospodařit tak, aby výše jeho dluhu nepřesáhla 6 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a pokud je tato hranice překročena: ÚSC má povinnost postupně splácet předchozí dluhy alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 6 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, pokud ÚSC nesnižuje dluhy alespoň o zákonné minimum, MF ČR v následujícím kalendářním roce rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní. Tabulka č. 4: Fiskální pravidlo hospodaření Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že dluh města Miroslav nepřesahuje povolenou 6% hranici. Strop pro výši dluhu je 39,13 mil. Kč. 1.3.1 Sdílené daně Ukazatel Hodnota (tis. Kč) Dluh 3 728, Průměr příjmů za 4 roky 65 225,35 Fiskální pravidlo 5,72% Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 39 135,21 Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu na rok 217, zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a vyhlášky 272/216 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k 1.1.216 2 887 procentuelní podíl obce na výnosu daní,21278 počet zaměstnanců k 1.12.215 1 16 procentuelní podíl obce "motivační daň",253 počet dětí a žáků k 3.9.215 533 katastrální výměra k 1.1.216 (ha) 2 659,99 Tabulka č. 5: Predikce sdílených daní na rok 217 Daňový příjem Podíl obcí (mld.) Město (tis. Kč) RN 217 (tis. Kč) DPFO zč -1111 37,55 7 989,75 - Motivační DPFOzč.(1,5 %) 2,39 478,99 - DPFO zč - 1111 vč. motivační 39,94 8 468,75 7 721, DPFO sč - 1112 (23,58 %),91 193,63 - DPFO sč - 1112 (3 %),, - DPFO sč - 1112,91 193,63 19, DPFO vyb. srážkou 1113 3,53 75,74 75, DPPO - 1121 39,89 8 488,62 8 49, DPH - 1211 79,3 16 873,1 16, Celkem 163,57 34 774,75 33 151, 14

Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu na rok 217. Třetí sloupec zachycuje konkrétní predikci pro město Miroslav - pravděpodobně dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 217. Čtvrtý sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle navrženého rozpočtu města. Ze srovnání třetího a čtvrtého sloupce vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o 4,7 % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za zvýšenou rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na paměti, že hodnoty roku 217 nejsou konečné, výše daňových příjmů bude odviset od hospodářské situace státu. Pokud nedojde k zásadním změnám vývoje ekonomiky a efektivnosti výběru daní, je možné v roce 217 očekávat až o 1,6 mil. Kč vyšší příjmy ze sdílených daní. Vlastní investiční aktivita města je příčinou záporného salda hospodaření (bez financování) v roce 214. Po zohlednění financování (uhrazených jistin a přijatých půjček) bylo záporné saldo hospodaření v roce 215. Dluhová služba je ve sledovaném období odrazem především splátek jistin investičních úvěrů přijatých v předešlém období a dále v letech 214 (13,6 mil. Kč) a 215 (1,2 mil. Kč). Vliv čerpání úvěrů se projevil na hodnotách ukazatelů. Jednalo se zejména o hodnotu indexu dluhové služby. Hodnota indexu v roce 215 se vlivem zvýšených splátek jistin pohybovala na úrovni 15,3 %. Po zbytek sledovaného období ukazatel dosáhl nejvýše hodnoty 9,7 % v roce 216. V celém sledovaném období se jedná o příznivé hodnoty. Město v období 212-216 disponovalo zůstatky na účtech ve výši 6,5 mil. Kč (212) až 34,6 mil. Kč (216). Úroveň dlouhodobých pohledávek byla v celém období relativně nízká, pohybovala se v rozmezí od,1 mil. Kč (216) do 1,1 mil. Kč (213). Také objem dlouhodobých závazků je relativně nízký, pohyboval se v rozmezí od nulové hodnoty (215) do 1, mil. Kč (212). Stav nesplacených úvěrů kulminoval v roce 214 (21,1 mil. Kč), v ostatních letech se pohyboval v rozmezí od 3,7 mil. Kč (216) do 12,4 mil. Kč (212). 15

2 Střednědobý výhled rozpočtu města Střednědobý výhled rozpočtu je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného střednědobého výhledu rozpočtu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. 2.1 ZDROJE STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU Navrhovaný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází sestavený střednědobý výhled rozpočtu Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní Dluhová služba - přehled stávajících závazků města, případně plánované splátky jistin a úroků na pokrytí plánovaných investičních akcí Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména s vedoucí finančního a majetkového odboru 2.2 SESTAVENÝ STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU Střednědobý výhled rozpočtu je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Vývoj příjmové i výdajové strany schváleného rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu byl dále očištěn o ty částky, které souvisí s vybranými poskytnutými transfery, a to na základě účelového znaku záznamu (např.: neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu zejména na položkách 4111 a 4116, apod.). Tyto transfery nemají vzhledem ke změnám jasně definovanou strukturu a tudíž je jejich výše těžko odhadnutelná. S tím souvisí také absence té části výdajové strany rozpočtu, na které jsou tyto dotace poskytovány, tj. operace se stejnými účelovými znaky (např.: výdaje na platy zaměstnanců včetně pojistného, neinvestiční nákupy, apod.). Je dobré upozornit na to, že některé meziroční ukazatele či celkové objemy tímto mohou navodit dojem zhoršeného hospodaření, ale toto je způsobeno především nezahrnutím vybraných účelových, rozpočtem protékajících prostředků a do jisté míry též absencí kapitálových příjmů a investičních transferů. Z vytvořeného střednědobého výhledu rozpočtu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývá, že střednědobý výhled rozpočtu je postaven na následujících faktech: Příjmy ze sdílených daní meziročně rostou, jsou určeny předpokládaným vývojem na základě státního rozpočtu na rok 217, střednědobého výhledu státu na roky 218 219 a následnou predikcí do roku 222. Ponechána je cca 3,% rezerva oproti predikci MF ČR. Nárůst sdílených daní od roku 216 (skutečnost), resp. 217 (plán rozpočtu) do konce střednědobého výhledu rozpočtu je 6,8, resp. 5,9 mil. Kč. 16

Provozní přebytek nabývá ve všech letech střednědobého výhledu rozpočtu kladné hodnoty a od roku 216, resp. 217 do roku 222 vykazuje nárůst 3,6 resp. 11, mil. Kč na hodnotu 2,1 mil. Kč. Na konci období střednědobého výhledu rozpočtu index provozních úspor nabývá hodnoty 31,9 %, což představuje oproti roku 216, resp. 217 nárůst o 3,8, resp. 16,2 procentního bodu. V období střednědobého výhledu rozpočtu 218 222 není zachycen prodej dlouhodobého majetku. Přesto se v letech 217-218 počítá s příjmy z prodeje bytového fondu ve výši 1, mil. Kč. Případný prodej bude odvislý od investiční aktivity města v jednotlivých letech výhledu. Do střednědobého výhledu rozpočtu jsou zahrnuty investiční akce v letech 218-22. Objem investic v jednotlivých letech dosahuje 2,5 mil. Kč (22) 52,4 mil. Kč (218). Další investiční aktivita bude odvislá od potřeb města a výsledku hospodaření v jednotlivých letech výhledu. Navzdory zahrnutí kapitálových výdajů nejsou ve střednědobém výhledu rozpočtu uvažovány investiční transfery. V období výhledu 218-222 dojde k úplnému splacení všech přijatých úvěrů, podaří se uhradit jistiny ve výši 7,9 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že město v následujících letech nepočítá s přijetím nového úvěru, klesne index dluhové služby na nulovou hodnotu od roku 22. Tabulka č. 6: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu Text (tis. Kč) 215 216 RN 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 Daňové příjmy 4 55 43 243 43 326 45 326 46 642 47 425 48 352 49 33 Nedaňové příjmy 1 561 11 98 11 574 1 335 1 327 1 344 1 362 1 379 Provozní dotace 5 577 3 574 3 225 3 31 3 325 3 34 3 356 3 371 Běžné příjmy 56 689 58 725 58 125 58 971 6 294 61 19 62 69 63 54 Kapitálové příjmy 1 77 2 314 Investiční dotace 19 749 9 597 Kapitálové příjmy celkem 2 825 11 911 Příjmy celkem 77 514 7 635 58 125 58 971 6 294 61 19 62 69 63 54 Běžné výdaje 4 142 42 216 49 27 41 556 41 889 42 241 42 6 42 963 Kapitálové výdaje 29 26 8 139 44 11 52 4 23 5 2 5 Výdaje celkem 69 348 5 355 93 128 93 956 65 389 44 741 42 6 42 963 Saldo bez financování 8 166 2 281-35 4-34 985-5 96 16 368 19 469 2 91 Uhrazené splátky jistiny 11 718 6 842 6 843 6 856 1 16 Přijaté půjčky 1 178 9 797 Fin.prostředky minul.let 32 5 Řízení likvidity -487-246 Financování -11 27-7 88 35 4-6 856-1 16 Příjmy všechny 78 692 7 635 99 971 58 971 6 294 61 19 62 69 63 54 Výdaje všechny 81 553 57 443 99 971 1 812 66 45 44 741 42 6 42 963 Saldo úplné -2 861 13 193-41 841-6 112 16 368 19 469 2 91 Provozní přebytek (PP) 16 547 16 59 9 98 17 415 18 44 18 868 19 469 2 91 Rozdíl PP a splátky jistiny 4 829 9 667 2 255 1 559 17 388 18 868 19 469 2 91 Index provozních úspor (%) 29,19 28,11 15,65 29,53 3,52 3,88 31,37 31,86 Dluhová základna 77 514 7 635 58 125 58 971 6 294 61 19 62 69 63 54 Dluhová služba 11 831 6 876 6 882 6 876 1 19 Dluh. služba/dluh.základna (%) 15,26 9,73 11,84 11,66 1,69,,, 2.2.1 Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Saldo bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají na případnou úhradu svých závazků a investice. Od roku 22 do konce období výhledu nabývá kladných hodnot a meziročně roste. V letech 218 219 je saldo záporné vzhledem k výši plánovaných investičních výdajů. 17

Graf č. 11: Vývoj salda hospodaření 2.2.2 Hodnoty provozního hospodaření Pro celkový pohled na predikci hospodaření v období střednědobého výhledu rozpočtu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů a výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky odboru finančního a majetkového byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. V něm je zachycen mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma základními hodnotami hospodaření města. Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů 7 6 5 4 3 2 1 tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje 2.2.3 Provozní přebytek Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období střednědobého výhledu rozpočtu kladný, a to v rozmezí od 17,4 mil. Kč (218) do 2,1 mil. Kč (222). Po odečtení splátek jistiny je v rozmezí od 1,6 mil. Kč (218) do 2,1 mil. Kč (222). Částky představují využi- 18

telné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby. Graf č. 13: Vývoj provozního přebytku 2.2.4 Index provozních úspor Ukazatel index provozních úspor je definován jako podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Ve výhledovém období oba zmíněné ukazatele každoročně rostou, přičemž provozní přebytek roste rychlejším tempem. Index schváleného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty 13,8 % a vzhledem k výše zmíněnému dochází k postupnému nárůstu ukazatele až na hodnotu 31,9 % v roce 222. Hodnota ukazatele se tak pohybuje nad optimální úrovní indexu (25 %). Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor 19

2.2.5 Investiční aktivita Sestavený střednědobý výhled rozpočtu obsahuje investiční akce na období 218 22. Tyto akce budou financovány z větší části provozním přebytkem rozpočtu a dále přebytky hospodaření minulých let. V střednědobém výhledu rozpočtu nejsou zachyceny investiční přijaté transfery, přesto není jejich zapojení vyloučeno. Výše plánovaných investic se meziročně pohybuje ve výši 2,5 mil. Kč (22) 52,4 mil. Kč (218). Celkem se v letech 218 22 proinvestuje 78,4 mil. Kč. Tabulka č. 7: Plán investičních akcí v letech 218-222 Poř.č. Název investice (v mil. Kč) Investice celkem SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 1. Infrastruktura ulice Mlýnská a Husova 3 5 3 5 2. balastní vody koupaliště 3 5 3 5 3. balastní vody Šerhalka 8 5 8 5 4. školní družina - zateplení, sanač.práce, odvodnění, výměna podlah 5 5 5. hasičská zbrojnice 4 4 6. smuteční síň - projekt - realizace 32 5 16 16 5 7. MŠ Pastelka rekonstrukce topení - projekt 1 5 1 5 8. chodníky a inženýrské sítě ul.brněnská 8 4 4 9. vodovod - oprava výměna celého potrubí ul. Údolní - projekt 5 5 3 2 5 1. přivaděč vody do Kašence - realizace + realizace těžebního území 5 5 11. zdravotní středisko II. Etapa 5 5 Investice celkem 78 4 52 4 235 25 2.2.6 Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože střednědobý výhled rozpočtu počítá v letech 218 22 s investičními akcemi, hodnota tohoto řádku v těchto letech zobrazuje výši finančních prostředků, které může město ze svých prostředků použít na dodatečné financování investičních aktivit a jednorázových akcí neinvestičního charakteru. Tabulka č. 8: Volné finanční prostředky Údaje (tis. Kč) 215 216 RN 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 Běžné příjmy 56 689 58 725 58 125 58 971 6 294 61 19 62 69 63 54 Běžné výdaje 4 142 42 216 49 27 41 556 41 889 42 241 42 6 42 963 Provozní přebytek 16547 16 59 9 98 17415 18 44 18 868 19 469 291 Kapitálové příjmy 2 825 11 911 Kapitálové výdaje 29 26 8 139 44 11 52 4 23 5 2 5 Příjmy všechny 78 692 7 635 99 971 58 971 6 294 61 19 62 69 63 54 Výdaje všechny 81 553 57 443 99 971 1 812 66 45 44 741 42 6 42 963 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) 8 166 2 281-35 4-34 985-5 96 16 368 19 469 2 91 Financování -11 27-7 88 35 4-6 856-1 16 Uhrazené splátky jistiny 11 718 6 842 6 843 6 856 1 16 Volné finanční prostředky -2861 13 193-41841 -6 112 16 368 19 469 291 V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý střednědobý výhled rozpočtu, ze stávající legislativy a místních podmínek. Je zřejmé, že město v období 22 222 může do realizace investičních akcí a jednorázových oprav zapojit finanční prostředky v objemech 16,4 mil. Kč (22) 2,1 mil Kč (222). V letech 218 a 219 je predikovaná ztráta hospodaření 41,8 resp. 6,1 mil. Kč. Tyto chybějící finanční prostředky lze částečně kompenzovat přebytky hospodaření z minulých let. Předpokládáno je i zapojení finančních prostředků z prodeje pozemků v roce 217 ve výši 3, mil. Kč a prodeje bytového fondu ve výši 1, mil. Kč (217 218). Lze též předpokládat, že odhadované ceny plánovaných investičních akcí budou ve skutečnosti vysoutěženy nižší. Je též očekávána změna legislativy, zejména týkající se sdílených daní. Proto 2

doporučujeme řešit chybějící finanční prostředky vždy při návrhu rozpočtu na konkrétní rok a střednědobý výhled rozpočtu aktualizovat na následující roky. Kromě možnosti zapojit do rozpočtu přebytky hospodaření minulých let a hledání rezerv a efektivního hospodaření v provozní části může město ovlivnit výši volných finančních prostředků prodejem majetku ve svém vlastnictví. O prodeji rozhoduje zastupitelstvo a výše bude odpovídat investičním potřebám. Možné je také využít cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.). Na základě rozhodnutí zastupitelstva města tak získáme disponibilní prostředky pro rozvoj města. 2.2.7 Dluhová služba Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. Celkem musí město v letech 218-222 splatit 7,9 mil. Kč současných závazků včetně úroků. Ve sledovaném období se zatím nepočítá s přijetím nového investičního úvěru, v roce 218 bude ale splacen úvěr přijatý v roce 217 (úvěr ve výši 9,8 mil. Kč). Splatnost úvěrů a půjček: rok 219 investiční úvěr z roku 213 od České spořitelny, a. s. na financování rekonstrukce silnice v průtahu městem v celkové výši 2, mil. Kč rok 218 investiční úvěr od Komerční banky, a. s. z roku 217 na financování odkanalizování ul. Údolní v celkové výši 9,8 mil. Kč. Tabulka č. 9: Dluhová služba v letech 218-222 Věřitel Forma závazku SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 ČS, a.s. - Investiční úvěr - průtah splátka jistiny 1 356 1 16 úrok 11 3 KB, a.s. - Investiční úvěr - kanalizace ul. Údolní splátka jistiny 5 5 úrok 8 Celková dluhová služba 6 876 1 19 Střednědobý výhled rozpočtu vychází od roku 217 z rostoucí dluhové základny (dluhová základna je ekvivalentem celkových příjmů). Dluhová služba meziročně klesá od roku 217. Z výše uvedeného vyplývá, že ukazatel dluhové služby se v letech 218 222 meziročně snižuje z 11,94 % (217) na nulovou hodnotu (od roku 22). Graf č. 15: Vývoj dluhové služby 21

3 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícího po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření a ukazatelů dluhové služby v horizontu let 212-222. Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výši volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženosti. Upozorňujeme na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu střednědobého výhledu rozpočtu hospodaření, tzn., že především roční dluhová služba bude kryta z provozních výsledků hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnocení na úrovni: A2+ Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. Tabulka č. 1: Ekonomické hodnocení města v letech 212-217 Hodnocení 212 213 214 215 216 Dlouhodobé A2+ A2+ A2+ A2+ A2+ Krátkodobé STR2 STR2 STR2 STR2 STR2 Vývoj ekonomického hodnocení města Miroslav poukazuje na konstantní trend vývoje hospodaření. Dlouhodobé hodnocení je na změny v hospodaření citlivější oproti hodnocení krátkodobému. 22

Závěr Střednědobý výhled rozpočtu pro období 218 222 vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech 212-216 a navrženého rozpočtu roku 217. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby v střednědobém výhledu rozpočtu, vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí, je velmi příznivá a dosahuje max. 11,7 % z povolené 25-ti procentní předepsané hranice a do budoucna se snižuje. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené se zlepšujícím se trendem vývoje. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají určité finanční zdroje na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů města o jednorázových prodejích majetku, zahajování a realizaci vlastních investic, vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má volné finanční prostředky na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení, odhadu vývoje ekonomické situace a vzhledem k predikovanému vývoji nejdůležitější skupiny příjmů (sdílených daní), mělo by město být maximálně obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU. Střednědobý výhled rozpočtu slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů města. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Střednědobý výhled rozpočtu přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhujeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování na případné odchylky od platného rozpočtu. Legislativní změny, spjaté v převážné míře se současnou ekonomickou situací, ztěžují sestavování střednědobého výhledu rozpočtu. V prvé řadě se jedná o výši sdílených daní, která je a bude závislá na ekonomické situaci státu a legislativních změnách v této oblasti. S ohledem na legislativní nestabilitu nejen v oblasti sdílených daní je vývoj predikce hodnot těchto daní opatrný. Pokud v této oblasti nedojde k zásadním změnám, lze počítat v jednotlivých letech střednědobého výhledu rozpočtu s až 1,6 mil. Kč vyššími příjmy ze sdílených daní. 23

Tabulka č. 11: Střednědobý výhled rozpočtu 218 222 ř. Údaje (tis. Kč) 215 216 RN 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 4 55 43 243 43 326 45 326 46 642 47 425 48 352 49 33 2 DPFO ze závislé činnosti 6 923 7 424 7 721 8 772 9 35 9 55 9 742 9 986 3 DPFO OSVČ 981 383 19 192 258 26 263 266 4 DPFO vybíraná srážkou 86 87 75 751 751 76 772 783 5 DP právnických osob 7 481 8 342 8 49 8 28 8 294 8 473 8 684 8 92 6 DP právnických osob za obce 1 993 2 542 2 255 2 255 2 255 2 255 2 255 2 255 7 Daň z přidané hodnoty 14 6 15 299 16 17 22 17 843 18 226 18 682 19 149 8 Místní poplatky 1 537 1 578 1 721 1 722 1 722 1 724 1 724 1 725 9 Správní poplatky 96 761 5 58 515 523 531 539 1 Daň z nemovitostí a z majetku 3 873 3 871 3 8 3 8 3 8 3 8 3 8 3 8 11 Ostatní daňové příjmy 1 938 2 235 1 9 1 9 1 9 1 9 1 9 1 9 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 1 561 11 98 11 574 1 335 1 327 1 344 1 362 1 379 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 839 1 13 1 364 889 92 916 93 944 14 Příjmy z pronájmu 8 398 9 447 8 878 8 858 8 858 8 858 8 858 8 858 15 Výnosy z finančního majetku 3 12 5 3 2 2 2 2 16 Přijaté sankční platby 376 541 372 381 384 388 392 396 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 53 513 857 18 18 18 18 18 18 Přijaté splátky půjček 388 292 99 25 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 51 111 55 15 54 9 55 661 56 969 57 769 58 714 59 683 2 Neinvestiční dotace (transfery) 5 577 3 574 3 225 3 31 3 325 3 34 3 356 3 371 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 56 689 58 725 58 125 58 971 6 294 61 19 62 69 63 54 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 1 77 2 314 24 Investiční dotace (transfery) 19 749 9 597 *25 PŘÍJMY CELKEM 77 514 7 635 58 125 58 971 6 294 61 19 62 69 63 54 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 7 857 8 728 9 77 9 576 9 69 9 86 9 923 1 42 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 1 937 1 513 1 999 1 594 1 621 1 649 1 677 1 75 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 113 33 39 2 3 29 Nákup energií 589 733 1 511 1 52 1 75 1 98 1 122 1 147 3 Nákup služeb 4 542 5 47 7 691 5 277 5 331 5 387 5 442 5 499 31 Opravy a udržování 2 711 4 136 4 291 1 978 2 7 2 38 2 68 2 99 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 293 36 522 494 497 51 54 58 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 985 1 112 1 312 1 255 1 267 1 279 1 292 1 35 34 Neinvestiční příspěvky PO 18 548 17 43 18 814 17 165 17 251 17 337 17 424 17 511 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 2 37 2 948 73 2 846 2 847 2 847 2 848 2 848 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 84 198 4 3 3 3 3 3 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 112 5 1 976 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 4 142 42 216 49 27 41 556 41 889 42 241 42 6 42 963 39 Kapitálové výdaje 29 26 8 139 44 11 52 4 23 5 2 5 *4 VÝDAJE CELKEM 69 348 5 355 93 128 93 956 65 389 44 741 42 6 42 963 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 8 166 2 281-35 4-34 985-5 96 16 368 19 469 2 91 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 11 718 6 842 6 843 6 856 1 16 43 Přijaté půjčky 1 178 9 797 44 Změna stavu na bankovních účtech 32 5 45 Řízení likvidity -487-246 *46 FINANCOVÁNÍ -11 27-7 88 35 4-6 856-1 16 *47 PŘÍJMY všechny 78 692 7 635 99 971 58 971 6 294 61 19 62 69 63 54 *48 VÝDAJE všechny 81 553 57 443 99 971 1 812 66 45 44 741 42 6 42 963 *49 SALDO úplné -2 861 13 193-41 841-6 112 16 368 19 469 2 91 *5 Provozní přebytek 16 547 16 59 9 98 17 415 18 44 18 868 19 469 2 91 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 4 829 9 667 2 255 1 559 17 388 18 868 19 469 2 91 *52 Index provozních úspor 29,19 28,11 15,65 29,53 3,52 3,88 31,37 31,86 *53 Dluhová základna 77 514 7 635 58 125 58 971 6 294 61 19 62 69 63 54 *54 Dluhová služba 11 831 6 876 6 882 6 876 1 19 55 Dluhová služba / dluhová základna (v%) 15,26 9,73 11,84 11,66 1,69,,, 56 Zůstatky na účtech 2 446 34 589 57 Pohledávky 42 124 58 Závazky 59 Stav úvěrů 1 57 3 728 24