Rada Evropské unie Brusel 26. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 26. října 2016 (OR. en) 13736/16 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 24. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 675 final FIN 705 ECOFIN 961 ELARG 98 COWEB 119 COEST 278 MED 53 DEVGEN 229 COAFR 277 COASI 210 COLAC 93 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Předmět: ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení o finančních nástrojích podporovaných ze souhrnného rozpočtu dle stavu k 31. prosinci 2015 Delegace naleznou v příloze dokument COM(2016) 675 final. Příloha: COM(2016) 675 final 13736/16 mb DG G 2A CS

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.10.2016 COM(2016) 675 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení o finančních nástrojích podporovaných ze souhrnného rozpočtu dle stavu k 31. prosinci 2015 {SWD(2016) 335 final} CS CS

Obsah PŘEDMLUVA... 3 SHRNUTÍ... 9 1. Strategické cílové skupiny: malé a střední podniky... 17 2. Strategická cílová odvětví.... 19 2.1 Výzkum a inovace... 19 2.2 Infrastruktura, opatření v oblasti klimatu a energetická účinnost... 21 2.3 Sociální podniky a mikropodniky... 23 2.4 Vzdělávání a kulturní a kreativní odvětví... 25 3. Strategický cíl: regiony mimo EU... 26 3.1 Země procesu rozšíření... 26 3.2 Země evropského sousedství... 28 3.3 Země, na něž se vztahuje nástroj pro rozvojovou spolupráci... 28 ZÁVĚR... 31 2

PŘEDMLUVA Komise s potěšením předkládá Evropskému parlamentu a Radě svou výroční zprávu o činnostech vztahujících se k finančním nástrojům na úrovni EU určeným pro oblasti vnitřních i vnějších politik Unie, které jsou podporovány z rozpočtu Unie a řízeny přímo nebo nepřímo Komisí, jak se vyžaduje v čl. 140 odst. 8 finančního nařízení 1. Jedná se o třetí vydání zprávy podle zmíněného ustanovení 2. Komise má v úmyslu pojmout tuto zprávu jako dynamický nástroj rozhodovacího procesu, který má Evropskému parlamentu a Radě poskytnout zejména úplný přehled o finančních nástrojích zavedených na úrovni EU a jejich výkonnosti. Mělo by být proto zajištěno, aby byla tato zpráva těsněji navázána na jiné dokumenty informující o finančních nástrojích EU 3. Třebaže jsou tyto různé dokumenty předkládány pro odlišné praktické a procesní účely, a jejich načasování se tudíž liší, Komise hodlá jejich obsah plně vzájemně provázat, aby bylo možné je v dohledné době případně sloučit do jediné zprávy. Zpráva poukazuje na výrazný účinek, jehož nástroje zřízené na úrovni EU ke dni 31. prosince 2015 dosáhly. Podává přehled o tom, jak byly vynakládány peníze daňových poplatníků a jakého pokroku bylo při uplatňování finančních nástrojů dosaženo. Jelikož většina členských států prochází obdobím nízkého, avšak kladného růstu, zdá se, že se Evropa začala zotavovat z hospodářské a finanční krize. Tempo celkové obnovy však dosud brzdí strukturální nedostatky a krizí způsobené problémy. Zejména vysoká míra zadlužení soukromého sektoru a vysoký podíl úvěrů v selhání omezují schopnost bank poskytovat úvěry, což brání hospodářskému růstu a finanční stabilitě. Tyto problémy vyžadují okamžitá opatření, neboť evropská ekonomika je značně závislá na úvěrech poskytovaných bankovním sektorem, zatímco přístup ke kapitálovému financování jako alternativnímu zdroji financování je i nadále omezen, zejména pro malé podniky. V této hospodářské situaci se veřejné finanční instituce i soukromí investoři velmi zdráhají poskytovat úvěry reálné ekonomice, zejména pak malým a středním podnikům, jejichž investice se považují za vysoce rizikové. Rozsah poptávky po financování ve spojení s omezenou nabídkou veřejných zdrojů znamená, že k zaplnění mezery je třeba aktivovat další kapitálové toky. Na Unii tedy je, aby ze svého rozpočtu uvolnila dodatečné investice, zejména větším využíváním finančních nástrojů. Ve víceletém finančním rámci na období 2014 2020 reaguje Unie na uvedené výzvy těmito způsoby: 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. 2 COM(2015) 565 ze dne 13.11.2015; COM(2014) 686 ze dne 30.10.2014. 3 Zejména pracovní dokument předkládaný podle čl. 38 odst. 5 finančního nařízení a dokument prezentující údaje požadované v čl. 49 odst. 1 písm. e) finančního nařízení. 3

nabízí příležitosti k propojení veřejných a soukromých zdrojů: EU vytvořila inovativní finanční nástroje (například nástroje v rámci programu Horizont 2020 pro výzkum a inovace či programu COSME pro malé a střední podniky) a nařízení o společných ustanoveních 4 členským státům umožňuje v rámci prvního společného finančního nástroje iniciativy na podporu malých a středních podniků kombinovat evropské strukturální a investiční fondy (dále jen ESI fondy ) se zdroji programů Horizont 2020 a COSME. Oba finanční nástroje, COSME a Horizont 2020, se od svého zahájení setkaly se silnou poptávkou na trhu jejich finanční krytí bylo rychle vyčerpáno a nedávno bylo navýšeno zvýšením expozice v rámci kapacity podstupovat riziko, kterou nabízí Evropský fond pro strategické investice (EFSI) 5 ; rozvíjí iniciativy, které mají veřejné finanční instituce pobídnout k poskytování úvěrů subjektům, jež mají horší přístup k soukromému kapitálu: EU vypracovala investiční plán pro Evropu, jehož prvním pilířem je EFSI. Cílem investičního plánu je vyvolat v Unii další investice a poskytnutím kapacity podstupovat riziko (záruk) a kapitálového financování spolu se skupinou Evropské investiční banky 6 zajišťuje lepší přístup k financování infrastruktury a inovativních projektů a společností s nejvýše 3 000 zaměstnanci, přičemž je zvláštní důraz kladen na malé a střední podniky; a podporuje příznivější podnikatelské prostředí pro soukromé investice prostřednictvím opatření k rozvoji unie kapitálových trhů 7. Podpora EU poskytovaná prostřednictvím finančních nástrojů se zaměřuje především na malé a střední podniky: v EU na ně připadají dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru a téměř 60 % reálné přidané hodnoty. Zvláštní pozornost je věnována podnikům a dalším cílovým skupinám ve strategických odvětvích, zejména oblasti výzkumu a inovací, hmotné infrastruktury a energetické účinnosti, sociálního podnikání a vzdělávání. Důkazy uvedené v této zprávě ukazují, že finanční nástroje představují účinný způsob, jak řešit finanční potřeby reálné ekonomiky: tyto nástroje, které jsou uplatňovány v partnerství s veřejnými a soukromými institucemi, řeší selhání trhu při poskytování vnějšího financování. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320. 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 Evropský fond pro strategické investice, Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1. 6 Ačkoli se na EFSI vztahují zvláštní postupy podávání zpráv, jak je stanoveno v nařízení o EFSI (viz níže), některé iniciativy související s EFSI ovlivňují stávající finanční nástroje (např. COSME, InnovFin a EaSI), proto se jimi zabývá pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě. 7 Viz sdělení Komise nazvané Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů, 30.9.2015, COM(2015) 468 final. 4

Pro tyto nástroje vyčlenila Unie na období 2007 2013 celkový příspěvek ve výši téměř 5,8 miliardy EUR, přičemž z této částky bylo do dne 31. prosince 2015 podpořeno financování o objemu přibližně 90,3 miliardy EUR, což znamená celkový pákový poměr dosahující téměř hodnoty 16 (viz graf č. 1), jakož i objem investic ve výši 142,5 miliardy EUR ve prospěch strategických cílových skupin a odvětví v oblastech vnitřních i vnějších politik EU. V období 2014 2020 dosahuje finanční krytí z rozpočtu 8,4 miliardy EUR 8 a má podpořit financování o objemu 87,8 miliardy EUR, což znamená průměrnou aktivaci dosahující hodnoty 10,5 a investice ve výši 137,6 miliardy EUR. Nižší průměrná aktivace v porovnání s generací finančních nástrojů v období 2007 2013 odráží za prvé skutečnost, že generace finančních nástrojů na období 2014 2020 zahrnuje v zájmu zajištění přidané hodnoty příspěvků Unie nástroje kryjící vyšší rizika než typické záruční nástroje v období 2007 2013. Je však třeba uvést, že finanční krytí z rozpočtu na období 2014 2020 dosud nezahrnuje prostředky přidělené na nástupnické nástroje některých nástrojů zavedených pro země procesu rozšíření a země evropského sousedství nebo země, na něž se vztahuje nástroj pro rozvojovou spolupráci, z nichž některé podle minulých zkušeností dosahují vysoké aktivace, a že aktivace vykázaná u generace nástrojů na období 2007 2013 představuje skutečnou aktivaci, jíž bylo dosaženo, zatímco aktivace vykázaná u nástrojů na období 2014 2020 je cílovou aktivací. U nástrojů na období 2007 2013 přesáhla v některých případech skutečná aktivace cílovou aktivaci (např. u záručního mechanismu pro malé a střední podniky spadajícího do rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP)). Skutečná aktivace u finančních nástrojů na období 2014 2020 může nakonec také přesáhnout aktivaci, která se očekává v současnosti. Příspěvek Unie ve výši 1,9 miliardy EUR, který byl vyčleněn do 31. prosince 2015, má podle očekávání podpořit financování o objemu přibližně 16,8 miliardy EUR, což odráží očekávaný pákový poměr dosahující přibližně hodnoty 8,7 a očekávaný objem investic ve výši 31,9 miliardy EUR 9. V minulém a současném programovém období byla podpora Unie poskytována strategickým skupinám a odvětvím, jako jsou malé a střední podniky, hmotná a nehmotná infrastruktura (včetně výzkumu a inovací), a vedla k mnoha příkladům úspěšného podnikání. Některé z těchto příkladů jsou uvedeny níže: Výzkum a inovace: Horizont 2020: záruka InnovFin pro malé a střední podniky 8 Finanční krytí na období 2014 2020 nemusí odrážet v plném rozsahu prostředky přidělené na nové nástroje, které mohou být naplánovány pro země procesu rozšíření a země evropského sousedství nebo země, na něž se vztahuje nástroj pro rozvojovou spolupráci. 9 Očekávaný objem finančních prostředků a investic je v této fázi omezen na částky, jež plynou ze smluv již uzavřených mezi pověřenými subjekty a finančními OM- zprostředkovateli / konečnými příjemci. 5

7. rámcový program: nástroj pro sdílení rizik (RSI) a finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) Udržování čistých ulic může obce stát hodně peněz a většina urbanistů by chtěla ve městech zavést chodníky bez nečistot. A přesně to dělá společnost CS-Beton. Jedná se o jednoho z největších výrobců betonových výrobků pro chodníky, silnice, dálnice a letiště a první společnost v České republice, která zavedla zvláštní postřik CLEAN PROTECT, jenž zabraňuje ulpívání nečistot na betonu, jenž vyrábí. A nejedná se o jakýkoli druh betonu; tento zvláštní beton je vysoce odolný vůči mrazu i odmrazovacím chemickým prostředkům. Společnost, která má 160 zaměstnanců, v současnosti vyvíjí určité nové betonové výrobky, jež zajišťují zcela nové provedení autobusových zastávek, nová řešení pro kryty vozovky a velké opěrné zdi, s cílem dále rozvíjet činnost v České republice i v zahraničí. Investiční úvěr v objemu 20 700 000 Kč (tj. 807 490 EUR) se zárukou EU ve výši 50 %, který byl v rámci RSI poskytnut v České republice, umožnil společnosti CS-Beton zahájit práci na větších projektech a získat přístup na mezinárodní trhy. Úvěr ve výši 20 milionů EUR pro společnost Manz AG působící v odvětví špičkových technologií podporuje výzkum a vývoj (dále jen VaV ) společnosti v oblasti udržitelné a nákladově efektivní výroby energie. Finanční pomoc je poskytována v rámci nové iniciativy InnovFin finanční prostředky EU pro inovátory, kterou vytvořily společně EIB a Evropská komise. Nástroj InnovFin financování růstu společností se střední tržní kapitalizací je přizpůsoben zvláštním požadavkům společností se střední tržní kapitalizací v oblasti financování VaV. Finanční prostředky EU budou využity v prvé řadě na VaV společnosti v odvětví fotovoltaické solární energie. Technologie společnosti Manz v oblasti solárních článků patří v celosvětovém měřítku k předním technologiím a v současnosti vykazuje u modulů CIGS a jiných modulů z tenkého fotovoltaického filmu nejvyšší energetickou účinnost slunečního záření a konkurenceschopné náklady v porovnání s ostatními technologiemi. Technologie CIGS je založena na mědi, indiu, galiu a selenu a moduly se vyrábějí pomocí technologie tenkého filmu. Moduly CIGS se v současnosti považují za nejúčinnější na trhu. Vyžadují poměrně malé množství materiálu, což znamená, že jsou udržitelnější a šetrnější k životnímu prostředí. http://www.eib.org/infocentre/stories/all/2014-november-05/backing-solar-moduleinnovation-in-germany.htm http://www.eif.org/what_we_do/guarantees/rsi/casestudies/ceska_sporitelna_czech_republic.htm Zeta Biopharma je rakouská společnost se 237 zaměstnanci, která působí v oblasti konstrukce zařízení a která poskytuje procesní technologie pro biofarmaceutické aplikace tím, že světovým farmaceutickým společnostem dodává individuálně navržená zařízení. Výrobní zařízení společnosti Zeta využívají velké 6

farmaceutické společnosti k vývoji očkovacích látek, injekcí a farmaceutik, které se používají v boji proti nemocem na celém světě. Společnost je jednou z pouhých dvou společností v Evropě, jež ke skladování a přepravě látek pro farmaceutický průmysl používají mrazicí a rozmrazovací kontejnery. Kapaliny lze na několik let zmrazit ve skladovacích prostorách s kontrolovanou teplotou a často jsou zasílány na trhy na celém světě. Zařízení se zhotovují jako modulární konstrukce s nejmodernějším vybavením ve výrobním závodě v Liebochu v oblasti Štýrského Hradce a jsou zasílána ve sterilních podmínkách do provozů v Evropě i mimo ni, kde jsou poté instalována a uváděna do provozu kvalifikovanými zaměstnanci a techniky. Úvěr na provozní kapitál v objemu 2,5 milionu EUR se zárukou EU ve výši 50 %, který byl v rámci RSI poskytnut v Rakousku, pokrývá vysoké požadavky společnosti Zeta na provozní kapitál během dlouhých dodacích lhůt v oblasti projektování a výroby zařízení. http://www.eif.org/what_we_do/guarantees/rsi/case-studies/unicreditbank_austria.htm Co mají společného automobily, jeřáby, bagry, vlaky, důlní rýpadla a kombajny? Všechna tato vozidla používají k udržení stroje v pohybu ložiska. Společnost NBI Bearings Europe se sídlem ve Španělsku je jednou z předních společností vyrábějících ložiska, která dodává tyto cenné součástky různým průmyslovým odvětvím, včetně odvětví ropy a zemního plynu, zemědělství, oceli a železa. Jedinečnou vlastností výrobků společnosti NBI Bearings je zvláštní používané provedení, které chrání ložiska před nečistotami a vlhkostí a umožňuje udržet mazivo uvnitř. Základem strategie společnosti je výzkum a vývoj a technici z univerzit, včetně Technické univerzity ve Valencii a Deusto v Bilbau, zkoumají pro její ložiska nové druhy materiálů, postupy a kontrolu jakosti. Společnost NBI Bearings Europe zaměstnává 32 pracovníků, kteří v současnosti pokrývají trhy v 50 zemích, a společnost plánuje v dohledné době rozšíření své činnosti. Úvěr na provozní kapitál v objemu 500 000 EUR se zárukou EU ve výši 50 %, který byl v rámci nástroje pro sdílení rizik (RSI) poskytnut ve Španělsku, umožnil společnosti NBI Bearings Europe rozšířit výzkumná a vývojová zařízení a přijmout šest nových zaměstnanců do technického provozu. http://www.eif.org/what_we_do/guarantees/rsi/case-studies/bankinter_spain.htm Konkurenceschopnost malých a středních podniků: COSME: nástroj pro úvěrové záruky Společnost KopfNuss GmbH se sídlem v Hamburku vyvinula ve spolupráci s univerzitou v Kielu nový nápoj. Pro začátek získala od banky v Hamburku úvěr ve výši 30 000 EUR. Úvěr se zárukou KfW poskytnutou v rámci programu COSME umožnil rozběh nového podniku a založení společnosti, zhotovení prototypu 7

a zahájení výroby prvních 40 000 lahví. Tento velmi módní výrobek zcela přírodní nealkoholický osvěžující nápoj bez přidaného cukru byl třemi mladými podnikateli uveden na trh jen o rok dříve. Po jednom roce vzrostla výroba pětinásobně. Bylo navázáno partnerství s organizátory akcí a počet míst prodeje trvale roste. Dennis Redepenning, spoluzakladatel společnosti KopfNuss GmbH, vysvětluje: V současnosti se nacházíme ve fázi uvádění druhého výrobku na trh a usilujeme o získání evropské bio značky pro oba naše výrobky. Dále rozšiřujeme svou činnost. Naším cílem je dostat se příští rok do Berlína a Mnichova. http://www.euronews.com/2015/10/16/enhancing-access-to-finance-with-cosme/ Infrastruktura a energetická účinnost: Nástroj pro propojení Evropy / iniciativa projektových dluhopisů Příspěvek Unie podpořil financování: belgické dálnice A11, která je budována v rámci dopravního projektu na zelené louce, prostřednictvím emise projektových dluhopisů ve výši 578 milionů EUR a kapitálového příspěvku ve výši 79,6 milionu EUR (příspěvek Unie činil 200 milionů EUR), a dálnice A7 v Německu prostřednictvím emise projektových dluhopisů ve výši 429 milionů EUR. http://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:d1d8e4af-8fab-11e5-983e- 01aa75ed71a1.0022.02/DOC_1&format=PDF Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE) Dne 26. listopadu 2015 byla s Banco Santander podepsána nová operace. Tato operace se zaměřuje na investice do energetiky v hotelnictví a může podporovat programy španělské vlády PIMASOL a PERRER EE. EIB poskytla úvěr ve výši 50 milionů EUR a maximální kolaterál poskytnutý na tuto operaci byl stanoven ve výši 3,6 milionu EUR. Sociální podniky a mikropodniky: Evropský nástroj mikrofinancování Progress Paní Miena Rustová byla v roce 2010 propuštěna pro nadbytečnost ze strojírenského podniku; investovala do zařízení na vaření a krájení nugátu, svůj recept vylepšovala a zjistila, že má v rukou trumf. Společnost Miena s Nougat začínala v červenci 2012 jako podnikání fyzické osoby. Miena dodává řemeslně vyráběné cukrovinky, které zhotovuje ručně pouze z přírodních složek u sebe doma v Glen of Imaal v hrabství Wicklow. Miena původně začala distribuovat svůj sortiment měkkého medového nugátu na farmářském trhu v Marlay Park, v Grange Con Café v Blessingtonu 8

v hrabství Wicklow a na různých potravinářských/obchodních veletrzích v celém Dublinu. Od roku 2014 se výrobky Miena s Nougat prodávají v obchodech s řemeslnými výrobky, včetně Avoca Handweavers, Donnybrook Fair, vybraných kavárnách a více než 200 obchodech řetězce Super Valu po celé zemi. http://microfinanceireland.ie/mienas-nougat/ 9

SHRNUTÍ Tato zpráva se týká finančních nástrojů na úrovni EU, které jsou určeny pro oblasti vnitřních a vnějších politik Unie a které jsou přímo či nepřímo řízeny Komisí. Zpráva podává komplexní přehled o pokroku, jehož bylo doposud dosaženo při uplatňování finančních nástrojů na období 2007 2013 a 2014 2020, čímž zajišťuje transparentnost a odpovědnost při vynakládání peněz daňových poplatníků. Zpráva dokládá, že centrálně řízené finanční nástroje dosáhly značného finančního pákového efektu, a na základě nejnovějších dostupných poznatků ukazuje, jak tyto nástroje plnily své politické cíle. Podrobnější technické údaje jsou uvedeny v příloze. Níže uvedené grafy znázorňují uplatňování finančních nástrojů z hlediska aktivace ve víceletém finančním rámci na období 2007 2013 a 2014 2020 ke dni 31. prosince 2015, a to celkově a podle jednotlivých kategorií finančních nástrojů (dluhové, kapitálové a kombinované nástroje). U finančních nástrojů na období 2007 2013 je souhrnný závazek vymezen jako kumulované rozpočtové závazky vztahující se na příslušný finanční nástroj 10. Dosažené financování odpovídá objemu finančních prostředků, které finanční nástroj poskytl způsobilým konečným příjemcům prostřednictvím svého finančního řetězce, včetně části příspěvku Unie 11. Dosažené investice pak představují výdaje na kapitálové investice, které uskutečnil konečný příjemce, což je v mnoha případech odvozeno od celkové výše finančních prostředků, jež má na investice k dispozici, včetně vlastních prostředků. 10 Tyto závazky zahrnují nejen využité prostředky přidělené v rozpočtu, nýbrž také rozpočtové zdroje jako příspěvky EHP, poplatky třetích zemí za účast na finančním nástroji nebo částky převedené v rámci rozpočtu Unie na příslušný finanční nástroj. 11 Tj. souhrnný rozpočtový závazek. 10

Graf č. 1: Finanční nástroje v období 2007 2013, stav ke dni 31. prosince 2015 (v miliardách EUR) Uvažované nástroje: SMEG 07, EPMF-G, RSI, RSFF, LGTT, iniciativa projektových dluhopisů, FCP-FIS, EDIF GF 1, EFSE, RSL Turecko, GIF (CIP), Marguerite, ENEF v rámci nástroje EDIF, ENIF v rámci nástroje EDIF, podpora nástroje FEMIP, GEEREF, EEEF, GGF, NIF, IFCA a AIF, LAIF. Graf č. 2: Dluhové finanční nástroje v období 2007 2013, stav k 31. prosinci 2015 (v miliardách EUR) Uvažované nástroje: SMEG 07, EPMF-G, RSI, RSFF, LGTT, iniciativa projektových dluhopisů, FCP-FIS, EDIF GF 1, EFSE, RSL Turecko. 11

Graf č. 3: Kapitálové finanční nástroje v období 2007 2013, stav k 31. prosinci 2015 (v miliardách EUR) Uvažované nástroje: GIF (CIP), Marguerite, ENEF v rámci nástroje EDIF, ENIF v rámci nástroje EDIF, podpora nástroje FEMIP, GEEREF. 12

Graf č. 4: Kombinované (dluhové a kapitálové) finanční nástroje v období 2007 2013, stav k 31. prosinci 2015 (v miliardách EUR) Uvažované nástroje: EEEF, GGF, NIF, IFCA a AIF, LAIF. U finančních nástrojů v období 2014 2020 udává finanční krytí z rozpočtu prostředky na závazky, které se předpokládají u nástroje během jeho doby platnosti. Finančním cílem je cílový objem finančních prostředků určených pro způsobilé konečné příjemce (část z toho představuje očekávané financování, tj. objem financování, jenž se předpokládá u podepsaných operací). Investičním cílem jsou pak cílové investiční výdaje, jež má konečný příjemce vynaložit (část z toho představují očekávané investice, tj. výše investičních výdajů, jež se předpokládají u podepsaných operací). 13

Graf č. 5: Finanční nástroje v období 2014 2020, stav k 31. prosinci 2015 (v miliardách EUR) Uvažované nástroje: COSME LGF, iniciativa EU na podporu malých a středních podniků, EaSI, InnovFin záruky pro MSP, záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví, nástroj SLG, PF4EE, Innovfin velké projekty, RSDI, záruční nástroj 2, EFG, kapitálový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy, InnovFin rizikový kapitál pro MSP, NCFF. Včetně aktualizací původního finančního krytí z rozpočtu a odpovídajících objemů financování a investic Graf č. 6: Dluhové finanční nástroje v období 2014 2020, stav k 31. prosinci 2015 (v miliardách EUR) Uvažované nástroje: COSME LGF, iniciativa EU na podporu malých a středních podniků, EaSI, InnovFin záruky pro MSP, záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví, nástroj SLG, PF4EE, Innovfin velké projekty, RSDI. Včetně aktualizací původního finančního krytí z rozpočtu a odpovídajících objemů financování a investic. 14

Graf č. 7: Kapitálové finanční nástroje v období 2014 2020, stav k 31. prosinci 2015 (v miliardách EUR) Uvažované nástroje: EFG, kapitálový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy, InnovFin MSP. Včetně aktualizací původního finančního krytí z rozpočtu a odpovídajících objemů financování a investic. Graf č. 8: Kombinované (dluhové a kapitálové) finanční nástroje v období 2014 2020, stav k 31. prosinci 2015 (v miliardách EUR) Uvažované nástroje: NCFF. Včetně aktualizací původního finančního krytí z rozpočtu a odpovídajících objemů financování a investic. 15

Nástroje podporované z rozpočtu Unie, jež však uplatňují členské státy v rámci sdíleného řízení, jsou předmětem samostatné zprávy. S ohledem na programové období 2007 2013 byla do 1. října každého roku 12 zveřejňována výroční souhrnná zpráva o uplatňování nástrojů finančního inženýrství v rámci EFRR a ESF 13. Od roku 2016 bude Komise předkládat souhrny údajů o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení, jak se s ohledem na ESI fondy vyžaduje v nařízení o společných ustanoveních 14. Předmětem samostatné zprávy vyžadované podle nařízení o EFSI jsou obdobně finanční a investiční operace v rámci rozpočtové záruky EFSI, jež nejsou finančními nástroji ve smyslu finančního nařízení 15. Předkládanou zprávu o nástrojích na úrovni EU doplňuje pracovní dokument útvarů Komise, který obsahuje podrobné tabulky a informace o nástrojích uplatňovaných v období 2007 2013 a 2014 2020 v režimech přímého a nepřímého řízení. Graf č. 9: Finanční nástroje v období 2007 2013 celkové rozpočtové závazky podle cíle, stav k 31. prosinci 2015 (v milionech EUR) 12 Zpráva za rok 2014 je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/thefunds/fin_inst/pdf/summary_data_fei_2014.pdf 13 Zkratky jsou vysvětleny v glosáři připojeného pracovního dokumentu útvarů Komise. 14 Ustanovení čl. 46 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013. 15 Články 16 18 nařízení (EU) 2015/1017. Konkrétně podle čl. 16 odst. 2 musí EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, podávat Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o finančních a investičních operacích EIB, na něž se vztahuje nařízení o EFSI. Zpráva za rok 2015 je k dispozici na adrese: http://www.eib.org/attachments/strategies/efsi_2015_report_ep_council_en.pdf 16

Strategická cílová odvětví: LGTT, PBI, Marguerite, EEEF, GIF (CIP), RSI, RSFF, EPMF-G, FCP-FIS. Strategické cílové skupiny: SMEG 07. Strategické regiony mimo EU: IFCA, AIF, LAIF, GEEREF, EDIF GF 1, ENEF v rámci nástroje EDIF, ENIF v rámci nástroje EDIF, EFSE, GGF, SME RSLT, NIF, podpora nástroje FEMIP. Graf č. 10: Finanční nástroje v období 2014 2020 celkové rozpočtové závazky podle cíle, stav k 31. prosinci 2015 (v milionech EUR) Strategická cílová odvětví: záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví, SLGF, PF4EE, RSDI, kapitálový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy, NCFF, InnovFin záruky pro MSP, InnovFin záruky L-M, InnovFin rizikový kapitál pro MSP, EaSI. Strategické cílové skupiny: COSME LFG, iniciativa EU na podporu malých a středních podniků. Strategické regiony mimo EU: EDIF GF2 17

1. Strategické cílové skupiny: malé a střední podniky Malé a střední podniky představují obecně kategorii podniků, která se z hlediska dostupnosti financování potýká s obzvláštními potížemi, a to zejména od nástupu finanční krize a krize státního dluhu. S cílem řešit selhání trhu v podobě asymetrických informací bylo zřízeno několik záručních nástrojů, jež mají navýšit objem úvěrů poskytovaných rizikovější skupině podniků za zvýhodněných podmínek. Tyto nástroje mají podpořit rozvoj celoevropského trhu financování malých a středních podniků a zaměřit se na selhání trhu, která je s ohledem na jejich rozšířenost vhodnější řešit na úrovni EU. Jako takové jsou s to dosáhnout úspor z rozsahu a šířit osvědčené postupy: 1. Přístup malých a středních podniků k dluhovému financování zlepšil záruční mechanismus pro malé a střední podniky (SMEG07) spadající do rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). Ke dni 30. září 2015 mělo ze zaručených úvěrů o objemu 20 miliard EUR poskytnutých v období 2007 2015 prospěch více než 377 000 malých a středních podniků a jejich počet stále roste. 2. Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME, nástupce mechanismu SMEG07, poskytuje malým a středním podnikům limitované záruky za dluhové financování formou úvěrů nebo leasingu s cílem odstranit specifické problémy, jimž životaschopné malé a střední podniky usilující o přístup k financování čelí v důsledku toho, že jsou vnímány jako vysoce rizikové, či toho, že nemohou nabídnout dostatečné zajištění. Do konce roku 2015 provedl Evropský investiční fond (EIF) hloubkové prověrky a s 26 finančními zprostředkovateli podepsal záruční dohody v celkovém objemu přesahujícím 7 miliard EUR. Podle předpokladů by v období 2014 2020 měl být aktivován kumulativní objem finančních prostředků v celkové výši 14,3 až 21,5 miliardy EUR, jež budou poskytnuty 220 000 až 330 000 malých a středních podniků. 3. V rámci iniciativy EU na podporu malých a středních podniků, jež byla koncipována jako nástroj reakce na krizi, jsou ke zlepšení dostupnosti financování pro malé a střední podniky, včetně inovativních a vysoce rizikových podniků, poskytovány nelimitované záruky a/nebo je prováděna sekuritizace. Jedná se o společný nástroj, v němž jsou za spolupráce s EIB/EIF sdruženy prostředky programů COSME a Horizont 2020 se zdroji fondů EFRR a EZFRV v členských státech s cílem zajistit pro malé a střední podniky další úvěry. První záruční nástroj v rámci iniciativy na podporu malých a středních podniků byl vytvořen se Španělskem. S prostředky na závazky ve výši 692 milionů EUR z EFRR a programu Horizont 2020 má objem nových úvěrů pro malé a střední podniky podpořených ve Španělsku ve všech španělských regionech podle očekávání dosáhnout výše 5 723 milionů EUR. Malta byla druhým členským státem EU, který se rozhodl pro nástroj poskytující nelimitované záruky v rámci iniciativy na podporu malých a středních podniků. 18

Příspěvek Malty z EFRR ve výši 15 milionů EUR podpoří objem finančních prostředků pro malé a střední podniky přesahující 60 milionů EUR. Malé a střední podniky čelí zvláštním problémům i při získávání vlastního kapitálu, jelikož evropský rizikový kapitál trpí zpomalením dynamiky, jež v letech 2008 2014 postihlo sektor soukromého kapitálu, pokud jde o získávání kapitálu, objemy investic (bez ohledu na mírné zvýšení v roce 2014) i podmínky odprodeje, a tento kapitál zůstává roztříštěný mezi jednotlivými zeměmi a je tím více závislý na pomoci veřejných investorů. Při řešení této roztříštěnosti je velmi důležitá podpora prostřednictvím finančních nástrojů na úrovni EU. V zájmu posílení vnitřního trhu rizikového kapitálu řešením selhání trhu (s nímž se potýkají zejména malé a střední podniky v počáteční fázi činnosti, jež mají vysoký růstový potenciál), uvádění inovací na trh a vytváření pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou bylo zavedeno několik nástrojů kapitálového financování: 1. nástupce GIF2 v podobě nástroje pro kapitálové investice do růstu (EFG) v rámci programu COSME, který má stimulovat využívání a nabídku kapitálového financování pro malé a střední podniky ve fázi rozvoje. V období 2014 2020 se předpokládá, že prostředky na závazky v orientační výši 546 milionů EUR podpoří investice do rizikového kapitálu v rozmezí od 2,6 do 3,9 miliardy EUR ve prospěch přibližně 360 až 540 malých a středních podniků. Graf č. 11: Finanční nástroje pro malé a střední podniky v období 2007 2013, stav k 31. prosinci 2015 (v miliardách EUR) Uvažované nástroje: SMEG 07. 19

Graf č. 12: Finanční nástroje pro malé a střední podniky v období 2014 2020, stav k 31. prosinci 2015 (v miliardách EUR) Uvažované nástroje: COSME LGF, iniciativa EU na podporu malých a středních podniků, COSME EFG. Včetně aktualizací původního finančního krytí z rozpočtu a odpovídajících objemů financování a investic. 2. Strategická cílová odvětví: hmotná a nehmotná infrastruktura Ke strategickým odvětvím patří odvětví infrastruktury v širokém smyslu zahrnující hmotnou i nehmotnou infrastrukturu, jako je výzkum a inovace. 2.1. Výzkum a inovace Smíšené a z metodického hlediska obtížněji získatelné jsou důkazy o tom, že problémy s dostupností dluhového financování inovačních projektů mají větší, zavedené společnosti, jež se velkou měrou zabývají výzkumem a inovacemi. Nedávná ekonometrická studie 16 16 Evropská komise, Hodnocení programu Horizont 2020 ex ante, 2013. 20

i empirické zkušenosti však naznačují, že poptávka po dluhovém financování výzkumu a inovací dalece přesahuje stávající nabídku. S cílem řešit potřeby financování výzkumu a inovací, které lze stěží plně uspokojit na vnitrostátní úrovni, zřídila Komise finanční nástroj pro sdílení rizik (2007 2013) a v rámci programu Horizont 2020 pak nástroje InnovFin velké projekty, InnovFin financování růstu společností se střední tržní kapitalizací a InnovFin záruky pro společnosti se střední tržní kapitalizací: 1. Finanční nástroj pro sdílení rizik (2007 2013) nabízí za účelem lepší dostupnosti rizikového financování výzkumných a inovačních projektů úvěry a hybridní či mezaninové financování. Příspěvek Unie na uvedený nástroj, který byl vyčleněn na období 2007 2015, v objemu 961 milionů EUR podpořil činnosti, na něž z předpokládané částky ve výši 11,31 miliardy EUR připadá 10,22 miliardy EUR. 2. Úvěry a hybridní či mezaninové financování nabízí za účelem snazšího přístupu výzkumných a inovačních projektů k rizikovému financování rovněž nástupce finančního nástroje pro sdílení rizik, kterým je služba v oblasti půjček v oblasti výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020 (2014 2020). V období 2014 2020 je cílem příspěvku EU ve výši 1 060 milionů EUR aktivovat financování konečných příjemců o objemu 13 250 milionů EUR. Do konce roku 2015 již bylo z příspěvků EU v celkové výši 645,5 milionu EUR podpořeno financování o objemu 2 399,2 milionu EUR. 3. Nástroj pro sdílení rizik (RSI) spadající do 7. rámcového programu představuje specializovaný nástroj pro poskytování záruk za úvěrové a leasingové financování, jenž překlenuje nedostatek finančních prostředků u inovativních malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací (podniků s nejvýše 499 zaměstnanci). Z tohoto nástroje byly doposud poskytnuty záruky a protizáruky o objemu 2,34 miliardy EUR ve prospěch 37 bank a záručních společností, které tak budou moci dle předpokladů podpořit 4 000 inovativních malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací. Do konce roku 2015 bylo poskytnuto financování o objemu přesahujícím 2,3 miliardy EUR, na němž se Unie podílela příspěvkem ve výši 270 milionů EUR. 4. Očekává se, že nástupce nástroje pro inovativní malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací v období 2014 2020, nástroj InnovFin záruky pro MSP v rámci programu Horizont 2020, mobilizuje úvěry v celkovém objemu zhruba 9,5 miliardy EUR, přičemž na příspěvek Unie bude připadat zhruba 1 060 milionů EUR. Pokud jde o rok 2015, očekává se, že celková hodnota financování podpořeného příspěvkem Unie dosáhne přibližně 3,7 miliardy EUR, přičemž z této částky již bylo poskytnuto 310 milionů EUR. 5. Mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (GIF), jenž spadá do rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, má zvýšit nabídku kapitálu pro inovativní malé a střední podniky v počáteční fázi jejich činnosti (GIF1) a ve fázi rozvoje (GIF2). Do 21

konce roku 2015 se díky čistým závazkům z rozpočtu Unie v celkovém objemu 625,2 milionu EUR dostalo podpory 43 fondům rizikového kapitálu a 437 konečným příjemcům, čímž bylo vyvoláno kapitálové financování o objemu téměř 1,25 miliardy EUR. 6. Nástupce GIF1 v podobě nástroje InnovFin rizikový kapitál pro MSP, jenž spadá do programu Horizont 2020, má zlepšit dostupnost rizikového financování pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací zaměřené na výzkum a vývoj a nacházející se v počáteční fázi svého vývoje. Očekává se, že finanční krytí ve výši 460 milionů EUR, které je orientačně naplánováno na období 2014 2020, podpoří kapitálové financování o objemu zhruba 2,7 miliardy EUR. 2.2. Infrastruktura, opatření v oblasti klimatu, životní prostředí a energetická účinnost Dopravní, telekomunikační a energetická infrastruktura hraje zásadní úlohu v rozvoji a udržitelném růstu v situacích, kdy potřebný výstup produkují ve vzájemné součinnosti soukromé podniky všech velikostí a veřejné subjekty. Infrastruktura zvyšuje produktivitu hospodářství, umožňuje růst a propojuje vnitřní trh. V Unii navíc nabývá na významu energetická účinnost a její podpora, zejména s ohledem na hlavní cíl týkající se zvýšení energetické účinnosti o 20 %, jehož má být dosaženo do roku 2020, a na další cíle vytčené pro následné období. Záměrem finanční intervence EU v těchto odvětvích je pomoci překonat nedostatky evropských kapitálových trhů. Programy finančních nástrojů EU v různých dílčích odvětvích (dopravní a energetické infrastruktury, energetické účinnosti včetně životního prostředí a opatření v oblasti klimatu, IKT), jež byly zahájeny v období 2007 2013 anebo které jsou naplánovány v období 2014 2020, zahrnují: 1. nástroj pro úvěrové záruky pro projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT), což je dluhový nástroj k financování projektů v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí. Dosud platná záruka, jež byla prostřednictvím nástroje LGTT poskytnuta, dosahuje k 31. prosinci 2015 celkem 472 milionů EUR a vztahuje se na pět projektů, jež by měly podle předpokladů uskutečnit (prostřednictvím kapitálových a dluhových nástrojů a grantů) investice ve výši 11,6 miliardy EUR. Hodnocení ex post, které Komise provedla v roce 2014, dospělo k závěru, že nástroj LGTT měl v případech svého uplatnění kladný dopad, který však nepostačoval k dosažení širších cílů tohoto nástroje; 2. v rámci Nástroje pro propojení Evropy: a. iniciativu projektových dluhopisů (PBI, víceletý finanční rámec na období 2007 2013), jejímž záměrem je podnítit financování infrastrukturních projektů v oblasti transevropských dopravních a energetických, jakož i 22

širokopásmových sítí na kapitálovém trhu. Doposud proběhly v rámci pilotní fáze PBI finanční uzávěrky několika operací: i. ke konci roku 2015 přispěly projekty v rámci navýšení úvěrových prostředků na projektové dluhopisy podpořené příspěvkem Unie ve výši 230 milionů EUR k poskytnutí finančních prostředků o objemu 335 milionů EUR pěti způsobilým projektům, měly tudíž významný dopad na reálnou ekonomiku EU, včetně celkových investic ve výši téměř 3 miliard EUR; ii. z příspěvku Unie na síť TEN-T bylo podpořeno financování: - operace týkající se přístavu v Calais, která byla podepsána v červenci 2015. Celkové náklady projektu ve výši 863 milionů EUR byly financovány projektovými dluhopisy ve výši 504 milionů EUR a z jiných zdrojů o objemu 358 milionů EUR. Celkový objem navýšení úvěrových prostředků na projektové dluhopisy činí 50 359 000 EUR; - výstavby belgické dálnice A11. Celkové náklady projektu ve výši 657,5 milionu EUR byly financovány projektovými dluhopisy o objemu 577,9 milionu EUR a kapitálovým příspěvkem ve výši 79,6 milionu EUR; celkový objem navýšení úvěrových prostředků na projektové dluhopisy činí 115 580 000 EUR; - výstavby německé dálnice A7. Celkové náklady projektu ve výši 772,6 milionu EUR byly financovány částečně projektovými dluhopisy ve výši 429,1 milionu EUR; celkový objem navýšení úvěrových prostředků na projektové dluhopisy činí 85 827 400 EUR, a iii. rozpočtový příspěvek ve výši 20 milionů EUR vyčleněný na odvětví IKT umožnil rovněž docílit úvěrového posílení přibližně o 38 milionů EUR na podporu emise dluhopisů o objemu zhruba 189 milionů EUR, kterou provedl francouzský poskytovatel širokopásmových služeb; b. dluhový nástroj pro sdílení rizik v rámci Nástroje pro propojení Evropy, jenž se zaměří na projekty společného zájmu v odvětví dopravy, širokopásmového připojení a energetických sítí. Od roku 2015 navazuje tento nástroj na stávající iniciativu projektových dluhopisů a nástroj pro úvěrové záruky pro projekty v oblasti transevropských dopravních sítí. Za předpokladu, že na tento nástroj bude vyčleněn rozpočtový příděl ve výši 2,4 miliardy EUR v plném rozsahu, bylo by možno díky příspěvku Unie přilákat financování o celkovém objemu 18 až 45 miliard EUR; c. kapitálový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy má podporovat financování investic malých a středních podniků do širokopásmového 23

připojení, a to vytvořením Fondu pro investice do širokopásmového připojení. Na období 2014 2020 jsou orientačně naplánovány prostředky na závazky ve výši 100 milionů EUR; 3. soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE) v rámci programu LIFE, jež s sebou přinese mimo jiné nástroj pro sdílení rizik, který má snížit úvěrové riziko plynoucí finančním zprostředkovatelům z úvěrování projektů energetické účinnosti a finančním zprostředkovatelům poskytnout technickou pomoc při vytváření nového tržního segmentu. Příspěvek Unie ve výši 80 milionů EUR by měl dle předpokladů podpořit v období 2014 2017 investice v celkovém objemu až 540 milionů EUR. Na základě prvních tří operací podepsaných v roce 2015 (v České republice, Španělsku a Francii) a stávajícího seznamu projektů nyní EIB usiluje o dosažení nových investic do energetické účinnosti o objemu 1 miliardy EUR; 4. Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (fond Marguerite), což je celoevropský kapitálový fond na podporu investic do infrastruktury v odvětví dopravy (TEN-T), energetiky (TEN-E) a obnovitelných zdrojů energie v členských státech. Z příspěvku Unie ve výši 80 milionů EUR má být podpořeno financování o objemu zhruba 10 miliard EUR; z této částky již bylo v podobě kapitálového a dluhového financování uvolněno 4,9 miliardy EUR. Do 31. prosince 2015 byly z fondu přislíbeny kapitálové investice o objemu 295 milionů EUR do tří projektů TEN-T a sedmi projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie; 5. Evropský fond pro energetickou účinnost (EEEF), jemuž dal vzniknout Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) a jenž investuje do energetické účinnosti, projektů energie z obnovitelných zdrojů a čisté městské dopravy. Do konce prosince 2015 již fond obdržel příspěvek Unie ve výši 125 milionů EUR, který umožnil přidělit finanční prostředky ve výši 120 milionů EUR deseti projektům s celkovým objemem investic 219 milionů EUR. Technická pomoc z EEEF se ukázala jako užitečná pro veřejné orgány při přípravě projektů, jež budou následně financovány; 6. nástroj financování přírodního kapitálu (NCFF), z něhož budou financovány pilotní projekty zaměřené na dosahování příjmů či úsporu nákladů při podpoře ochrany, obnovy, správy a zvyšování přírodního kapitálu, jež by měly přispět ke splnění cílů Unie v oblasti přírody a biologické rozmanitosti a přizpůsobení se změně klimatu. V pilotní fázi se počítá s příspěvkem Unie ve výši 60 milionů EUR, přičemž na závazky již byla přidělena polovina. 2.3. Sociální podniky a mikropodniky Mezi podniky, jež se potýkají se ztíženou dostupností úvěrů, si zvláštní pozornost zaslouží sociální podniky, a to s ohledem na vzájemný vztah mezi sociálním kapitálem 24

a hospodářským růstem. Prvořadým cílem těchto podniků je dosahovat měřitelného a pozitivního sociálního dopadu. Nicméně skutečnost, že sociální podniky neusilují v prvé řadě o maximalizaci zisku, je vystavuje o to akutnějším problémům z hlediska přístupu k financování, neboť tradičně uvažující bankéři se zdráhají vyhodnocovat jejich podnikatelské plány a takové hodnocení je pro ně obtížné. Sociální podniky jsou většinou malé či velmi malé a při financování svého podnikání se obracejí na trh mikrofinancování. Evropské odvětví mikrofinancování se vyznačuje trvalým poklesem bankovních úvěrů, omezenou schopností národních vlád podporovat mikrofinancování a silnou tržní poptávkou po tomto druhu financování. Tato situace naznačuje, že i nadále existuje jednoznačný důvod k zásahu na úrovni EU, který spočívá v nabídce řešení ke sdílení rizik a financování pro mikrofinanční instituce. Studie, které byly provedeny pro Komisi, konkrétně uvádějí, že v několika členských státech EU si vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí žádá průběžnou podporu inkluzivního podnikání jakožto možnosti, jak (opětovně) vstoupit na pracovní trh. Důležitým prostředkem k tomu je poskytování mikroúvěrů. 17 Vzhledem k velké rozmanitosti institucionálních subjektů a nabízených produktů jsou nezbytné specifické mikrofinanční a sociální facility, jež by zjednodušily přístup k úvěrům sociálním podnikům a mikropodnikům, které hrají důležitou úlohu při tvorbě pracovních míst, avšak jejich situace je ještě obtížnější, než u malých a středních podniků: 1. Evropský nástroj mikrofinancování Progress (2010 2013) tvoří: a. záruční nástroj, který poskytl záruky limitované až na 20 % z objemu portfolií mikroúvěrů, jež zprostředkovatelé poskytli mikropodnikům, a b. Fonds commun de placement Fonds d investissement spécialisé, specializovaný investiční fond, který má přístup k mikrofinancování rozšířit pomocí řady finančních produktů (zejména úvěrů). Ke dni 30. září 2015 bylo z těchto nástrojů poskytnuto konečným příjemcům 45 999 mikroúvěrů o celkovém objemu 390 milionů EUR (původní cíl činil 46 000 mikroúvěrů ve výši 500 milionů EUR do roku 2018). Nástroj směřuje k dosažení původního cíle, jelikož od nynějška až do roku 2018 budou sjednány další nové úvěry; 2. Program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Mikrofinancování a sociální podnikání, nástupce výše uvedených nástrojů, má zlepšit dostupnost mikrofinancování pro zranitelné skupiny a mikropodniky a za tímto účelem podporovat poskytovatele mikroúvěrů, a napomáhat rozvoji sociálních podniků. Z plánovaného příspěvku Unie 17 Evers & Jung: Study on imperfections in the area of microfinance and options how to address them through an EU financial instrument (2014). http://ec.europa.eu/social/blobservlet?docid=12485&langid=en 25

ve výši 96 milionů EUR je na podporu financování konečných příjemců určena částka v celkové výši 528 milionů EUR. 2.4. Vzdělávání a kulturní a kreativní odvětví Vzdělání jakožto forma akumulace lidského kapitálu je primárním zdrojem hospodářského růstu, avšak úměrně k rozsahu, v němž mají ke vzdělání přístup studenti z různého sociálního a ekonomického prostředí, napomáhá rovněž sociální spravedlnosti a soudržnosti. Navíc se ukázalo, že mobilita studentů významně ovlivňuje sociální a hospodářský rozvoj. Nástroj pro záruky za studentské půjčky je nový finanční nástroj EU v rámci programu Erasmus+, který má podpořit mobilitu, rovný přístup a vynikající úroveň studia prostřednictvím záruk pro finanční instituce, jež budou studentům nabízet půjčky Erasmus+ na magisterské studium v jiné zemi. Program byl zahájen v roce 2015 a v rámci záručního nástroje podepsaly první banky operace za účelem poskytnutí půjček na magisterské studium ve výši 60 milionů EUR. První zaručené půjčky Erasmus+ na magisterské studium byly vyplaceny v roce 2015. Plánovaný příspěvek Unie ve výši 517 milionů EUR na období 2014 2020 má podle předpokladů podpořit půjčky pro přibližně 200 000 studentů v celkové výši až 3 miliardy EUR. Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví v rámci programu Kreativní Evropa bude poskytovat záruky bankám, jejichž klienty jsou malé a střední podniky v kulturním a kreativním odvětví, čímž v těchto odvětvích posílí finanční kapacitu. Tento nástroj začne být uplatňován v roce 2016 a celková výše dodatečných úvěrů v uvedených odvětvích, které budou podpořeny z příspěvku Unie o objemu 121 milionů EUR, je odhadována na zhruba 690 milionů EUR. 26

Graf č. 13: Finanční nástroje pro strategická odvětví v období 2007 2013, stav k 31. prosinci 2015 (v miliardách EUR) Finanční nástroje pro strategická odvětví v období 2007-2013 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2,6 x 12,8 (dosažená) aktivace 33,7 x 1,4 (dosažená) aktivace 48,3 Souhrnný závazek Dosažené financování Dosažené investice Uvažované nástroje: EPMF-G, RSI, RSFF, LGTT, PBI, FCP-FIS, GIF, Marguerite, EEEF. Graf č. 14: Finanční nástroje pro strategická odvětví v období 2014 2020, stav k 31. prosinci 2015 (v miliardách EUR) Finanční nástroje pro strategická odvětví v období 2014-2020 100 90 80 70 60 50 x 9.4 9,4 x 1,6 56,3 90,6 Očekávané investice Očekávaná finanční podpora Souhrnný závazek 40 30 20 10 0 5,9 x 6,1 1,5 9,2 x 2,2 20,8 Finanční krytí z rozpočtu Finanční cíl Investiční cíl Uvažované nástroje: EaSI, InnovFin záruky pro MSP, záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví, SLGF, PF4EE, InnovFin záruka L-M, RSDI, kapitálový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy, InnovFin rizikový kapitál pro MSP, NCFF. Včetně aktualizací původního finančního krytí z rozpočtu a odpovídajících objemů financování a investic. 27

3. Strategický cíl: regiony mimo EU 3.1. Země procesu rozšíření 18 Jedním z největších problémů malých a středních podniků na západním Balkáně zůstává přístup k úvěrovému financování, a to navzdory tomu, že se tyto podniky stávají nejefektivnějším segmentem ekonomiky v přechodové fázi a jedním z pilířů růstu a zaměstnanosti. Pro malé a střední podniky v počáteční fázi činnosti je téměř nemožné získat financování od bank, neboť nemají finanční historii. Obecně nejistý je přístup k financování v energetice. Tyto problémy jsou řešeny prostřednictvím: 1. záručního nástroje v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu (EDIF GF1), který má podporou předpokladů vzniku a růstu malých a středních podniků, jež jsou inovativní a mají velký potenciál, posilovat socioekonomický růst. Na EDIF GF1 je určen příspěvek Unie o objemu téměř 22 milionů EUR, jenž by měl podle odhadů podpořit financování v celkové výši téměř 118 milionů EUR; 2. záručního nástroje II v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu (EDIF GF2), nástupce EDIF GF1, jenž má rovněž podporou předpokladů vzniku a růstu malých a středních podniků, jež jsou inovativní a mají velký potenciál, posilovat socioekonomický růst. Příspěvek Unie na EDIF GF2 ve výši 17,5 milionu EUR má podle předpokladů podpořit financování o celkovém objemu více než 94,5 milionu EUR; 3. Fondu pro rozšiřování podniků (ENEF) v rámci nástroje EDIF, který si klade za cíl posílit v regionu socioekonomický růst vytvářením podmínek ke vzniku a růstu malých a středních podniků, jež jsou inovativní a mají velký potenciál a nacházejí se ve fázi expanze a rozvoje. Finanční příspěvek EU ve výši 11 milionů EUR má po první uzávěrce podle předpokladů aktivovat financování/investice v celkovém objemu 77 milionů EUR (včetně příspěvku z dalšího nástroje spolufinancování Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD)). Po druhé uzávěrce má celkový objem financování/investic dosáhnout podle očekávání přibližně 110 milionů EUR (včetně příspěvku EBRD); 4. Fondu pro inovaci podniků (ENIF) v rámci nástroje EDIF, jenž na západním Balkáně podporuje socioekonomický růst tím, že vytváří podmínky pro vznik a růst inovativních malých a středních podniků v počáteční fázi činnosti. Příspěvek Unie ve výši 21,2 milionu EUR má dle předpokladů v období 2014 2020 podpořit financování v objemu přibližně 50 milionů EUR; 18 Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Srbsko, Turecko a Albánie. Spolu s nimi dvě potenciální kandidátské země Bosna a Hercegovina a Kosovo. Island přístupová jednání pozastavil a již si nepřeje být pokládán za kandidátskou zemi. 28

5. Evropského fondu pro jihovýchodní Evropu (EFSE) jakožto formy partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož cílem je přilákat ze soukromého sektoru kapitál za účelem úvěrování mikropodniků, malých podniků a domácností. Příspěvek Unie ve výši téměř 88 milionů EUR dosud v regionu zemí procesu rozšíření aktivoval financování v celkovém objemu 3,8 miliardy EUR ve prospěch téměř 599 000 konečných příjemců; 6. Fondu Zelenou energií k růstu (GGF), jenž poskytuje účelové financování projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a pomáhá cílovým zemím snižovat emise CO 2 a spotřebu energie. Příspěvek Unie ve výši 38,6 milionu EUR by měl podle očekávání podpořit financování pro konečné příjemce ve výši téměř 368 milionů EUR. Doposud nástroj poskytl financování v objemu 289 milionů EUR pro více než 18 000 konečných příjemců prostřednictvím 32 partnerských institucí v 11 partnerských zemích; 7. půjčky pro podporu obnovy malých a středních podniků v Turecku, jež má zmírnit dopady krize na malé a střední podniky, přispět k rozvoji turecké ekonomiky a zvýšit zaměstnanost. Příspěvek Unie ve výši 30 milionů EUR doposud aktivoval financování v celkovém objemu téměř 300 milionů EUR pro 265 konečných příjemců. 3.2. Země evropského sousedství 19 Smyslem programů financovaných z prostředků EU je podpořit v partnerských zemích evropské politiky sousedství (EPS) mimo jiné udržitelný růst podporující začlenění a příznivé investiční prostředí. EU sleduje související strategické cíle politiky sousedství EU, k nimž patří lepší propojení energetické a dopravní infrastruktury mezi EU a zeměmi sousedství, řešení hrozeb pro společné životní prostředí a posílení inteligentního růstu podporou malých a středních podniků, prostřednictvím: 1. investičního nástroje sousedství (NIF), jehož cílem je vytvoření lepšího a udržitelnějšího energetického a dopravního propojení mezi EU a zeměmi sousedství a mezi samotnými zeměmi sousedství, zvýšení energetické účinnosti a lepší řízení poptávky, podpora využívání obnovitelných zdrojů energie a posílení energetické bezpečnosti; zabývání se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně, jakož i obecněji hrozbami pro životní prostředí a posílení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění prostřednictvím podpory malých a středních podniků, sociálního sektoru, včetně rozvoje lidského kapitálu, a rozvoje komunální infrastruktury. V období 2008 2015 se díky příspěvku Unie ve výši přibližně 1 454 milionů EUR podařilo aktivovat financování v celkovém objemu 19 Arménie, Ázerbájdžán, Egypt, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Libanon, Moldavsko, Maroko, Palestina, Tunisko, Ukrajina (země plně zapojené do evropské politiky sousedství), Alžírsko (v současnosti v jednání o přístupu k této politice), Bělorusko, Libye a Sýrie (mimo většinu struktur evropské politiky sousedství); viz rovněž http://eeas.europa.eu/enp/index_en.htm 29

téměř 13,8 miliardy EUR (včetně částky ve výši 12,3 miliardy EUR od evropských finančních institucí) s celkovými odhadovanými náklady na projekty ve výši 28,8 miliardy EUR; 2. podpory nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP), z něhož je poskytován kapitál soukromému sektoru v partnerských zemích Středomoří, a to za podmínek srovnatelných s jinými komerčními investory v regionu, přičemž účelem podpory je zakládání, restrukturalizace nebo růst podniků. Stávající celkový příspěvek Unie činí 224 milionů EUR a podpořené financování dosáhlo více než 6,7 miliardy EUR. 3.3. Země, na něž se vztahuje nástroj pro rozvojovou spolupráci V některých nečlenských zemích EU je neexistence zavedeného institucionálního rámce, jenž by chránil vlastnická práva, řešil selhání trhu a vytvářel pobídky pro soukromé iniciativy, nezřídka příčinou nedostatečného rozvoje sektoru malých a středních podniků, nepostačující infrastruktury a nedostatečných celkových investic do zdraví, vzdělávání a ochrany životního prostředí. Hlavní výzvou vnější politiky EU je tyto problémy řešit financováním slibných malých a středních podniků, infrastruktury a produktivních investic; EU tak činí prostřednictvím těchto nástrojů: 1. Investiční facility pro Střední Asii (IFCA) a Asijské investiční facility (AIF), jejichž cílem je podporovat investice a klíčovou infrastrukturu, přičemž hlavní pozornost je věnována kvalitnější energetické infrastruktuře, zvýšené ochraně životního prostředí a růstu malých a středních podniků. Na tyto facility je v současnosti v rozpočtu vyčleněna částka ve výši 287,6 milionu EUR. Příspěvky z facility IFCA ve výši 119 milionů EUR aktivovaly k dnešnímu dni investice o objemu přibližně 828 milionů EUR, zatímco příspěvky z facility AIF ve výši 89 milionů EUR aktivovaly investice ve výši přibližně 2 631 milionů EUR; 2. Investičního nástroje pro Latinskou Ameriku (LAIF), který se v zemích Latinské Ameriky zaměřuje jednak na podporu investic a infrastruktury v odvětví dopravy, energetiky a životního prostředí, jednak na rozvoj sociálního a soukromého sektoru. V období 2010 2015 bylo z nástroje LAIF poskytnuto financování ve výši 232 milionů EUR pro 28 projektů představujících celkový objem investic ve výši téměř 6,9 miliardy EUR (s příspěvkem od způsobilých evropských finančních institucí ve výši zhruba 3,3 miliardy EUR). Nástroj LAIF byl v roce 2014 vytvořen znovu pro víceletý finanční rámec na období 2014 2020, a to prostřednictvím počátečních přidělených prostředků ve výši 30 milionů EUR; předpokládaný celkový rozpočet na celé období 2014 2020 činí 320 milionů EUR; 3. Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF), z něhož je v rozvojových zemích a tranzitivních ekonomikách podporována 30

energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie. Ke konci roku 2015 dosahovaly celkové investice podpořené z příspěvku Unie ve výši 81 milionů EUR přibližně 892 milionů EUR. Graf č. 15: Finanční nástroje pro regiony mimo EU v období 2007 2013, stav k 31. prosinci 2015 (v miliardách EUR) Finanční nástroje pro regiony mimo EU v období 2007-2013 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 2,5 x 14,1 (dosažená) aktivace 36,3 x 1,8 (dosažená) aktivace 64,6 Souhrnný závazek Dosažené financování Dosažené investice Uvažované nástroje: EDIF GF1, EFSE, SME RSLT, ENEF v rámci nástroje EDIF, ENIF v rámci nástroje EDIF, podpora nástroje FEMIP, GEEREF, GGF, NIF, IFCA-AIF, LAIF. 31

Graf č. 16: Finanční nástroje pro regiony mimo EU v období 2014 2020, stav k 31. prosinci 2015 (v miliardách EUR) Finanční nástroje pro regiony mimo EU v období 2014-2020 0,12 0,10 0,08 0,06 x 4,6 0,08 0,1 x 1,4 Očekávané investice Očekávaná finanční podpora Souhrnný závazek 0,04 0,02 0,01 x 1 0,018 0,018 x 1,4 0,025 0,00 Finanční krytí z rozpočtu Finanční cíl Investiční cíl Uvažované nástroje: EDIF GF2. Včetně aktualizací původního finančního krytí z rozpočtu a odpovídajících objemů financování a investic. 32