POJISTN OBZOR 10 2002

POJISTN OBZOR 10 2002 RO»NÕK LXXIX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin Diviö, Ing. VladimÌr HavlÌËek, CSc., Dr. Ivo HavlÌk, RNDr. Marcela Havlov, PhDr. Jan K brt, Richard Koksch, Andrea Kubcov, Martina Kurfirstov, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), Kate ina Piro, M.A., Ing. Eva Rojkov äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: 115 30 Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: (02) 2487 5629, 2487 5613 Fax: (02) 2487 5625 E-mail: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk rna v R ji, s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, 190 00 Praha 9. Tel.: (02) 34 09 28 51, fax: (02) 34 09 28 13. Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail: renata@allpro.cz (nebo www.allpro.cz). P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: 004212 4445 3711, fax: 004217 4437 3311 (e-mail: lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E 1060. Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: 17. 9. 2002 OBSAH Jak d l v pojiöùovnictvì po katastrof lnìch povodnìch? (Eva Trojanov )...3 (Rozhovor s prezidentem»ap Ing. VladimÌrem Mr zem) K ziskovosti neûivotnìho pojiötïnì ñ pohled na dlouhodobè trendy ve svïtï (Ing. VladimÌr Pulchart)...4 Pades t nejz vaûnïjöìch p ÌrodnÌch katastrof ve svïtï v roce 2001 (Ing. Michal äkorpil)... 6 Mezin rodnì unie n mo nìch pojistitel (JUDr. Vlastimil Uzel)...8 V voj sprinkler u n s (Ing. Pavel Ryb )...11 OhlÈdnutÌ za zased nìm v boru pro pojiötïnì odpovïdnosti CEA v Praze...12 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...13 Rok potè ñ nejvïtöì komplexnì ökoda v historii (Olga Melcherov )...14 V. kongres pojiöùovacìch a zajiöùovacìch broker v Polsku (Ing. ZdenÏk Schwarz)... 15 BezpeËn lokalita z pohledu asociace AGA (ZdenÏk ätïp nek)...17 Z ËeskÈ judikatury: VÌcen sobnè pojiötïnì (JUDr. Ji ina Kotrbat )...17 P Ìpad z asistenënì sluûby Europ Assistance (VladimÌr Fuchs)...18 BlÌûÌ se kon nì veletrh ISET a PYROS (ZdenÏk ätïp nek)...18 Telegraficky (eva)...18 äuma samy nevyöumì (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.)...19 CONTENTS How to reassume in insurance after the disastrous floods? (Eva Trojanov ) Profitability of insurance ñ view of long-term trends in the world (VladimÌr Pulchart) Fifty major natural disasters in the world in 2001 (Michal äkorpil) International Union of Marine Insurers (Vlastimil Uzel) Development of sprinklers in the Czech Republic (Pavel Ryb ) Looking back at the CEA Liability Insurance Committee meeting held in Prague From new legal provisions (Ji ina Kotrbat ) One year later ñ most complex disaster in history (Olga Melcherov ) V. Congress of insurance and reinsurance brokers in Poland (ZdenÏk Schwarz) AGAís view of safe neighbourhood (ZdenÏk ätïp nek) From among Czech court awards: Multiplied insurance (Ji ina Kotrbat ) ISET and PYROS fair trades coming (ZdenÏk ätïp nek) Europ Assistance service experience (VladimÌr Fuchs ) By wire (eva) News from abroad Rumours do not vanish them selves (Miroslav Str nsk ) CALLING TO YOUR ATTENTION It is not surprising, that the first article in this issue ñ an interview with the»ap President Mr. VladimÌr Mr z ñ deals with the floods that hit the Czech Republic in August 2002. How to reassume in insurance after the disastrous floods? ñ The question coming up together with many others will certainly remain discussed among insurers, clients and media for a long time. Comparing the 2002 floods in Bohemia with those in Moravia five years ago, there are a few differences. Major difference concerns the extended number of homes and businesses insured, that has increased the proportion between insured losses and total losses from 1/6 in 1997 to 1/3 in 2002. The latest»ap membersí involved estimations rise up to CZK 30.8 billion in claims to be paid. Czech insurers, being well reinsured so far, are now not likely to be in a good position in dealing with foreign reinsurers about future renewals. Insurers will be especially forced to raise the cost of corporate and industrial insurance, as well as many policiesç wording will have to face changes. Mr. President also makes a few suggestions on future issues to be discussed with the legislators. Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OZN MENÕ Ministerstvo financì ñ ad st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì informuje, ûe poë tkem Ìjna bude k dispozici jeho V roënì zpr va za rok 2001 v ËeskÈ a anglickè verzi. V p ÌpadÏ z jmu je moûno se obr tit na informaënì kancel Ministerstva financì, Letensk 15, 110 00 Praha 1 (tel. 257 042 719 nebo 257 042 722). 2 POJISTNÝ OBZOR 10/2002

njak pojiöùovny zvl dajì likvidaci ökod mïsìc po povodnìch, kterè na mnoha mìstech»eskè republiky doslova paralyzovaly bïûn chod ûivota? SrpnovÈ povodnï mïly zcela mimo dn charakter jednak rozsahem zp soben ch ökod, jak pojiöùovnictvì v»eskè republice nepamatuje, jednak rychlostì a intenzitou p Ìvalov ch deöù a n - sledn m rozlitìm vodnìch tok. Pojiöùovny pr bïûnï up esúujì odhady. Dnes je jiû jistè, ûe pojiötïnè ökody p es hnou 30 miliard korun. Je to pomïrnï znaën podìl v Ëi celkovèmu souhrnu ekonomick ch ökod, kterè jsou odhadov ny na 80 aû 120 miliard.»ìsla urychlenï sestavit zkuöenè t my. I kdyû se i toto ËÌslo m ûe v jednotliv ch pojiöùovn ch liöit, domnìv m se, ûe dnes jiû je vy Ìzeno p es 20 procent ökod a ûe veökerè ökody na pojiötïnèm majetku ob- Ëan budou rychle likvidov ny. Na druhè stranï je fakt, ûe Ë st ökod se projevì aû po zimnìm obdobì; to se zejmèna t k vysouöen ch dom. Ty bude jeötï t eba dolikvidovat. VelkÈ majetkovè ökody urychlit nelze, protoûe jde o stamilionovè aû miliardovè ökody, ke kter m se budou muset vyjad ovat t my specialist. Vöem pojiöùovn m jde o to, aby image pojiöùovnictvì po povodnìch Jak d l v pojiöùovnictvì po katastrof lnìch povodnìch? vïdi. Jednou z tïch z sadnìch ot - zek je: jak d l ve spolupr ci se st - tem v p ÌpadÏ katastrof takto v jimeënèho rozsahu? Nejde jen o povodnï v roce 1997 na MoravÏ a ty letoönì v»ech ch. To totiû nejsou vöechna povodì, kter mohou b t hrozbou do budoucna. A navìc se meteorologovè domnìvajì, ûe p ich zejì tzv. mokrè roky. CelkovÏ to je impuls pro zajiöùovny i pojiöùovny k p ÌpravÏ adekv tnìch opat- enì. Z plavy se mohou kdykoliv opakovat. MÌra nejistoty n s nutì, abychom pro dalöì obdobì hledali koncept spolupr ce se st tem, aby nedoch zelo k debat m, co m zaplatit st t, jak vypad soci lnì jiöùovny zaplatily tèmï 10 miliard korun, se jim dosud nepoda ilo zìskat zp tky. Z toho takè plynou vöechny tïûkosti, kterè teô stojì p ed pojiöùovnami v jedn nì se zajistiteli o smlouv ch na rok 2003. Zajiöùovny nejsou ochotny nad le pokraëovat v krytì nïkter ch typ zajiötïnì, coû se t k hlavnï povodnì a z plav, jednak v krytì katastrofick ch ökod, kterè nastaly. Nebudou takè ochotny poskytovat velkorysè zajiötïnì bez limit, a celkovï v raznï podraûì. Protoûe pojiöùovny bez zajiötïnì existovat prostï nemohou, a nïkter rizika se mohou kdykoliv zopakovat, majì nïkolik moûnostì na opat enì, jak d l. Jednak majì Rozhovor s prezidentem»ap Ing. VladimÌrem Mr zem se zatìm liöì, coû je ale v tèto f zi pochopitelnè. PodÌl pojiötïn ch ökod je od t etiny aû po Ëtvrtinu, coû je mnohem vìc neû p i povodnìch v roce 1997. Na tom m nejvïtöì podìl pojiötïnì podnikatel a pr myslu. Pro p Ìklad si p ipomeúme ökody ve SpolanÏ Neratovice, v metru v Praze nebo v»ez. To jsou ökody, kterè v historii nemajì obdoby. PochopitelnÏ, ûe nejcitlivïji byli povodnì zasaûeni lidè, kter m voda zniëila domy nebo byty a museli b t evakuov ni. Jsem p esvïdëen, ûe likvidace ze stran pojiöùoven postupuje rychle a efektivnï. MajÌ uû zkuöenosti z povodnì p ed pïti lety, takûe mohly nejen neklesla, ale vzrostla. Nejde jen o vyplacen plnïnì, pro pojiöùovny je to ot zka cti a reputace a nem m û dnè informace o tom, ûe by se tento proces nïkomu vymykal z rukou. n Jak opat enì v souvislosti s touto p ÌrodnÌ katastrofou vyplynula pro pojistn trh? Vöechny pojiöùovny majì efektivnì zajiötïnì, takûe nem me û dnè sign ly o tom, ûe by tato povodeú mïla pro rok 2002 nïjak z - sadnì vliv na stabilitu Ëi solventnost naöich pojiöùoven. MluvÌme-li vöak o roce 2003 a dalöìch, vyvol v spoustu ot zek, na kterè bude t eba hledat odpo- pomoc a jak podìl na tom majì mìt pojiöùovny. Jsem velmi r d, ûe koneënè eöenì jiû padlo a ûe tyto procesy jsou na sobï nez vislè. Faktem je, ûe i st t pot ebuje vytv et rezervy na takovèto mimo- dnè ud losti a»ap bude jednat s Ministerstvem financì, Ministerstvem pro mìstnì rozvoj a dalöìmi o koncepënïjöìm eöenì pro dalöì roky. To se vöak net k roku 2003 a moûn ani ne roku 2004, p jde o dlouhodob legislativnì opat enì. Z kr tkodobïjöìch opat enì je nasnadï, ûe zajistitelè zaënou zkoumat efektivnost svèho podnik nì na ËeskÈm trhu. NenÌ û dn m tajemstvìm, ûe sumu za povodúovè ökody z roku 1997, za kterè za- moûnost urëit rizika nepojiöùovat ñ to je ale cesta zp tky, i kdyû v nïkter ch zemìch volì i tuto cestu. V naöì republice m pojiötïnì povodnì a z plav tradici; zejmèna, co se t k obëansk ch pojiötïnì, a ani by nebylo jednoduchè mïnit vöechny smlouvy. Jin situace je v pr myslu. Nepojiöùovat toto riziko by ve svèm d sledku mohlo znamenat, ûe by finanënì tlak zajistitel nebyl tak d razn. Protoûe jsme ale doöli k tomu, ûe to by nebylo pr vï nejlepöì eöenì, znamen to, ûe v nïjakèm rozsahu se pojiöùovat bude muset. Pojiöùovny si budou muset situaci vyhodnotit a p ipravit si pl ny krytì, p edevöìm pro obëansk po- POJISTNÝ OBZOR 10/2002 3

jiötïnì: co bude v budoucnu pojistitelnè a co nikoliv. V oblasti podnikatel vznik ot zka, co budou ochotny kr t zajiöùovny, co pojiöùovny a co dalöì subjekty. ZajistitelÈ vyvìjejì tlak, abychom snìûili expozici v tèto oblasti. To znamen, ûe pojiöùovny budou muset zmapovat, co v kterè oblasti a povodì pojistily, aby mohly b t br - ny v vahu sloûitïjöì metody rozliöov nì podle potenci lnìho nebezpeëì v tè kterè oblasti. U pojiötïnì pr myslu nem ûe b t br na v vahu û dn mìra solidarity, takûe se musì danè riziko promìtnout do ceny ñ pojistnèho. Dotazy na ot zku, kolik to bude, nedok ûe v tèto chvìli nikdo zodpovïdït, protoûe jedn nì nejsou zdaleka ukonëena. Jako fakt je moûnè br t to, ûe ke zv öenì cen v majetkovèm pojiötïnì musì dojìt, majì-li pojiöùovny p eûìt rok 2003. Pojiöùovny nemajì û dnè jinè finanënì prost edky, kter mi by si zaplatily zajiötïnì. spora m ûe b t jen z pojistnèho. Po loúsk ch ud lostech ñ z ijovèm teroristickèm toku na USA ñ zaëala diskuze kolem pojiöùov - nì rizika terorismu, ale i dalöìch, ÑnicmÈnÏ to bylo dalekoì, byù se ökody dotkly i Evropy. TeÔ se to ale t k bezprost ednï naöì zemï ñ jak majetku obëan, tak podnikatel. A protoûe hospod skè v sledky pojiöùoven za rok 2001 nenaznaëujì z sadnì obrat k ziskovosti v neûivotnìm pojiötïnì, pojiöùovny nemajì û dnè velkè disponibilnì zdroje. äkody z tïchto z plav nutì pojiöùovacì sektor k zamyölenì o celè adï technick ch ot zek, kterè do budoucna musì b t uspokojivï eöeny, poëìnaje vztahem se st tem, p es adekv tnì cenu pojistnèho aû po nezbytnou mìru spolupr ce se zajistiteli. n Pr vï probìh pravidelnè kaûdoroënì setk nì zajiöùoven s pojiöùovnami v Monte Carlu. JakÈ jsou reakce zajistitel na situaci na pojistnèm trhu u n s? ZatÌm m m jen kusè zpr vy, ale reakce jsou v tom duchu, v jakèm jsme dosud hovo ili. Reakce zajistitel je celkem pochopiteln, navìc se p idaly z plavy ve Francii... I zajiötïnì je jenom obchod a st edoevropsk trh nenì moment lnï pro zajistitele p Ìliö atraktivnì. n JakÈ jsou rozdìly mezi povodnïmi na MoravÏ v roce 1997 a tïmi letoönìmi? RozdÌl mezi povodnì na MoravÏ 1997 a tïmi letoönìmi v»ech ch je hlavnï v tom, ûe tehdy ölo o ökody za 10 miliard korun a teô jde nejmènï o 30 miliard, coû ve vztahu k inkasovanèmu pojistnèmu za cel pojistn trh je v razn rozdìl. RozdÌl je takè v tom, ûe v roce 1997 byl jeötï ÑmÏkk ì zajiöùovacì trh, zajiöùovny spìö hledaly obchod a neölo jim tolik o profit. Dnes je situace zcela opaën. Trh je tvrd a zajistitelè daleko vìc akcentujì profit z obchodu a nenì jednoduchè jim vysvïtlit, ûe tato z plava byla jen voda, kter p edëila vöechny oëek v nì a z hlediska pravdïpodobnosti se m vyskytnou jednou za 150 let. P ÌpadnÏ m ûeme slìbit, ûe se to nebude opakovat. Nic takovèho bohuûel slìbit nem ûeme. Text a foto Eva Trojanov Odhady v öe povodúov ch ökod pojiöùoven»esk asociace pojiöùoven (»AP) shrom ûdila zp esnïnè daje o povodúov ch ökod ch ke dni 16. 9. 2002 od 17 Ëlensk ch pojiöùoven, jeû uv dïjì ökody u sv ch klient. PoËet ökod je 99 315, odhad ökod ËinÌ cca 30,6 mld. KË. PomÏr vyplacen ch pojistn ch plnïnì k celkov m n rodohospod sk m ökod m byl v p ÌpadÏ povodnì v roce 1997 zhruba jedna ku öesti (tj. 9,7 mld. KË proti 63 mld. KË). V p ÌpadÏ letoönìch srpnov ch povodnì se pojiöùovny mohou na celkov ch ökod ch podìlet aû jednou t etinou (30,6 mld. KË k 90 ñ 100 mld. KË). (JK) K ziskovosti neûivotnìho pojiötïnì ñ pohled na dlouhodobè trendy ve svïtï Ing. VladimÌr Pulchart,»esk podnikatelsk pojiöùovna, a.s. SouËasn trh neûivotnìho pojiötïnì se nach zì v obdobì p echodu mezi tzv. soft-market (neboli trhu s nìzk mi sazbami, dostupn m krytìm rizik) k tzv. hard-market (vyznaëujìcìm se vyööìmi sazbami odpovìdajìcìmi kapacitï pojistitel a kryt m rizik m). Jedn se o celosvïtov trend, zasahujìcì glob lnï vöechny trhy neûivotnìho pojiötïnì. Tento v voj m samoz ejmï p Ìm dopad na ukazatele ziskovosti jednotliv ch pojiöùoven. Aû do roku 1998 byl pokles tzv. underwriting profit (zisk dosaûen pouze vlastnì pojiöùovacì Ëinnosti) kompenzov n pomïrnï vysok m p Ìjmem z investiënì Ëinnosti. Dostatek kapit lu a tato vysok n vratnost vedly k celkovèmu sniûov nì cen pojiötïnì. Po roce 1999 ovöem doölo k propadu rokov ch sazeb a trh s cenn mi papìry se vöemi p Ìm mi d sledky na hospoda enì pojiöùoven. NavÌc tragèdie v z Ì 2001 v raznou mïrou ovlivnila celkov pohled na neûivotnì pojiötïnì a v raznï zmïnila st vajìcì dlouhodobè ukazatele v voje. KromÏ p Ìm ch ökod je to p edevöìm avizovan r st sazeb, p ÌsnÏjöÌ pohled pojistitel a p edevöìm zajistitel na akceptaci rizika. Dopad tèto ud losti nenì jeötï plnï analyzov n a promìt se v pr vï zve ejúovan ch v sledcìch za minul rok ñ proto k nïmu nenì v tèto studii p ihlèdnuto z dlouhodobè perspektivy. P edkl dan anal za je doplnïna pohledem na skuteënè v sledky na nïkter ch vyspïl ch trzìch, aby vedenì jednotliv ch spoleënostì bylo schopno posoudit svè vlastnì dosahovanè v sledky. S ohledem na p ibliûov nì se naöeho pojistnèho trhu mezin rodnìm standard m je v tomto textu up ednostnïna mezin rodnì terminologie s p Ìsluön m vysvïtlenìm pojm. JednÌm z klasick ch ukazatel hospoda enì jakèhokoliv subjektu je kapit lov n vratnost (ROE ñ Return on Equity, vypoëten jako zisk po zdanïnì ku kapit lu). P i hodnocenì tohoto ukazatele je nutnè provèst rozklad v podmìnk ch neûivotnìho pojiötïnì. PrvnÌm z kladnìm faktorem ovlivúujìcìm hospoda enì pojiöùovny je tzv. underwriting profit, neboli v naöich podmìnk ch termìn v sledek technickèho Ëtu k neûivotnìmu pojiötïnì, ovöem bez v nos z finanënìho umìstïnì. Vyj d eno vzorcem: NPE ñ NLI ñ net commissions ñ GOE NPE = zaslouûenè pojistnè NLI = netto n klady na pojistn plnïnì, skl dajìcì se s n klad na pojistn plnïnì minus podìl zajistitel plus minus zmïna rezervy na pojistn plnïnì vëetnï IBNR. Net commissions = provize zaplacenè za sjedn nì pojiötïnì minus provize obdrûenè ze zajiötïnì. GOE (General Operating Expen- 4 POJISTNÝ OBZOR 10/2002

ses) = spr vnì reûie. Zde je zvykem rozliöovat p ÌmÈ n klady, alokovanè p Ìmo na jednotliv produkënì st ediska a n klady nep ÌmÈ, tj. n - klady servisnìch st edisek (finance, IT, HR, administrativa apod.) alokovanè dan m pomïrem zpït na produkënì st ediska. TÌmto opat enìm lze urëit p esnè n klady na kaûd jednotliv produkt a provèst tak detailnì v poëet vöech ukazatel individu lnìho produktu. Zde je namìstï uvèst dalöì ukazatele hodnocenì, kterè budou d le pouûìv ny p i porovn nì odvïtvì neûivotnìho pojiötïnì. Jsou jimi zejmèna: Loss ratio = vypoëtenè jako pomïr NLI k NPE, Commission ratio = net commissions ku NPW, Expense ratio = GOE ku NPW (kde NPW = hrubè p edepsanè pojistnè minus podìl zajistitel ), Total expense ratio = Expense ratio + commissions ratio, a velmi d leûitè combined ratio = loss ratio + total expense ratio. Pro zajiötïnì srovnatelnosti Ëesk ch subjekt se zahraniënìmi pojiöùovnami je vhodnè proto p evèst kategorie v kazu zisk a ztr t do mezin rodnì podoby. spïönè spoleënosti bez ohledu na mezin - rodnì pr mïry dosahujì underwriting profit. Tabulka 1 ukazuje vybranè ukazatele v pr mïru let 1996ñ2000 ve vyspïl ch zemìch. UvedenÈ v sledky jsou pr mïrem jednotliv ch zemì, jednotlivè spoleënosti mohou mìt od tïchto dat Tabulka 1 Ukazatel Tabulka 3 Ukazatel USA znaënou odchylku. Jen na dokreslenì je t eba uvèst, ûe expense ratia z st vajì v poslednìch 25 letech pomïrnï stabilnì, pokud bereme do vahy vliv sazeb na ËistÈ p edepsanè pojistnè. Ani technologickè n - klady minul ch let tento trend nijak v raznï neovlivnily. CÌlem technologick ch zlepöenì byly spìöe oblasti distribuce, administrativy a vy izov nì pojistn ch ud lostì. Druh m faktorem, kter spoluvytv Ì v sledek neûivotnìho pojiötïnì, je v nos z finanënìch umìstïnì. Zde je vhodnè podotknout, ûe ve vïtöinï zemì jsou finanënì aktivity pojiöùoven p ÌsnÏ regulov ny st tem. Na stranï druhè investiënì v nosy podlèhajì glob lnìm trend m a tìm se jednotlivè oblasti Ëi zemï st vajì st le vìce srovnateln mi. HlavnÌmi dvïma zdroji investiënì Ëinnosti jsou jednak technickè rezervy (rezerva na nezaslouûenè pojistnè ñ UEPR, rezervy na pojistn plnïnì a p ÌpadnÏ dalöì z konem stanovenè rezervy) a d le vlastnì kapit l pojiöùovny. TechnickÈ rezervy v souvislosti s celkov m posunem ekonomik od v robnìch smïrem k sektor m sluûeb v celkovèm trendu nar stajì. V procentnìm vyj d enì podìlu rezerv k ËistÈmu p edepsanèmu pojistnèmu. Koncem roku 2000 se toto vyj d enì pohybovalo v rozmezì cca 150 ñ 200 % podle jednotliv ch vyspïl ch zemì. V nosy finanënìch investic ve vybran ch zemìch ukazuje tabulka 2. OpÏt se jedn o stejnè ËasovÈ obdobì jako u p edchozì tabulky, Loss ratio 77,5 % 75,4 % 70,5 % 56,7 % Expense ratio 27,4 % 32,5 % 25,3 % 35,7 % Underwriting result ñ6,5 % ñ7,9 % +1,5 % +3,3 % Tabulka 2 Ukazatel USA Pramen: Swiss Re ñ Sigma 5/2001 ï Pozn mka: P ed ud lostmi 11/9 USA Velk Brit nie Velk Brit nie Velk Brit nie NÏmecko NÏmecko NÏmecko Japonsko Japonsko Netto v nos fin. umìstïnì 18,8 % 24,6 % 15,7 % 12,4 % Japonsko Pr mïrn ROE 1996ñ2000 9,1 10,1 2,9 3,2 V hled ROE 10,0 10,0 9,0 9,0 V hled Ñunderwriting resultì ñ3,0 0,2 12,6 2,3 V nos z umìstïnì rezerv 6,2 5,8 5,7 5,1 porovn nì k ËistÈmu p edepsanèmu pojistnèmu. Tato vaha si neklade za cìl provèst hluböì rozbor finanënìch trh a jejich p Ìm dopad na investiënì v nosy pojiöùoven, ale spìöe jen poznamenat d leûitost tèto oblasti na celkov hospod sk v sledek jednotliv ch subjekt. Oba faktory, tvo ÌcÌ hospod sk v sledek neûivotnì pojiöùovny, jsou vz jemnï propojeny. Toto propojenì je zp sobeno p edevöìm rokovou sazbou. V p ÌpadÏ vysok ch v nos z finanënìch umìstïnì si spoleënost m ûe dovolit realizovat horöì v sledky z vlastnì pojiöùovacì Ëinnosti, aniû by riskovala celkovou ztr tu. D leûit je pochopitelnï vliv obou na v slednou kapit lovou n vratnost (ROE). Podle statistick ch v poët zp sobuje procentnì n r st/pokles investiënìho v nosu aû dvouprocentnì nar st/pokles ROE. Pro ilustraci m ûeme uvèst, ûe bez dalöìch vedlejöìch vliv je v sledkem 6 % investiënìho v nosu a Ñcombined ratiaì kolem 108, 0 znaënè nep Ìzniv kapit lov n vratnost 5,8 %. Abychom dos hli kapit lovè n - vratnosti kolem 10 %, potom by v nos z investic musel b t 7,2 % s combined ratio 104,4. Vzhledem ke skuteënosti, ûe v nosy z finanënìch umìstïnì jsou vìce Ëi mènï urëeny konkrètnì situacì na trhu (st tnì regulace neumoûúuje zpravidla rizikovïjöì transakce v tèto oblasti), musìme se pro dosahov nì dobr ch v sledk v neûivotnìm pojiötïnì zamï it p edevöìm na v sledek technickèho Ëtu neûivotnìho pojiötïnì (bez v nos z finanënìch umìstïnì), neboli jinak na underwriting result. V vodu Ël nku je zmìnka o sou- ËasnÈ zmïnï cyklu trhu neûivotnìch pojiötïnì. Tento fenomèn je podrobnï analyzov n v ekonomickè a finanënì literatu e. Pro externì pozorovatele se tento cyklus m ûe zd t zvl ötnì, protoûe v procesu pojiötïnì nenì mnoho fyzick ch aktiv a kapit l je vysoce mobilnì. Z celè ady hypotèz je t eba zastavit se u skuteënosti, ûe pojistn trh se chov racion lnï s pomïrnï obtìûn m odhadem budoucìho v voje. ËastnÌci jsou v podstatï konkurenceschopnì a vïtöinou se rozhodujì racion lnï. Jsou to p edevöìm vnïjöì vlivy, kterè zp sobujì cyklick v voj. Mezi nejd leûitïjöì, kterè mohou zp sobit znaënè problèmy jsou zejmèna: ñ n klady vstupu na trh nebo jeho opuötïnì, ñ regulaënì opat enì, ñ ËetnÌ charakteristiky vëetnï zpoûdïn ch dat nebo informacì, ñ katastrofickè ud losti, ñ neoëek vanè zmïny hodnoty ökod nebo ökodnì rozloûenì, ñ neoëek vanè zmïny rokov ch sazeb nebo hodnoty finanënìch instrument. Tvorba cen a sazeb mnohdy nem ûe reagovat okamûitï na zmïny, protoûe prim rnï vych zì z anal zy minul ch dat. Problematick situace nast v v okamûiku v znamn ch zmïn nïkter ch v öe uveden ch faktor. P i prudkè v chylce trhu nejsou pojiöùovny schopny cenovï reagovat okamûitï na danou situaci. Tato opoûdïn reakce p irozenï vytv Ì cyklick v voj dìky tendenci pojiöùoven provèst pravu cen vyööì, neû trh skuteënï vyûaduje. Automaticky potom musì n sledovat opaën stav, aby doölo k opïtovnèmu vyrovn nì trhu. Pr mïrnè trv - nì cyklu se pohybuje mezi 5,6 aû 7,3 lety podle jednotliv ch hlavnìch trh neûivotnìho pojiötïnì. Pro nejbliûöì budoucnost nelze oëek vat, ûe by cyklick v voj pojistnèho trhu zmizel. S pokraëujìcì glob lnì integracì jednotliv ch trh se zvyöuje korelace hlavnìch pojistn ch trh. Cestami k dosahov nì pozitivnìch v sledk neûivotnìch pojiöùoven jsou diverzifikace a dokonalejöì ÌzenÌ pojistnèho cyklu. PodÌv me-li se na v hled jednotliv ch klìëov ch oblastì, oëek van ROE je mezi 9,0 ñ 10,0 a dalöì souvisejìcì ukazatele obsahuje tabulka 3. Jsou-li tato oëek v nì re ln, uk ûì v sledky koncem roku. V voj finanënìch trh, ËetnÌ skand - ly ady v znamn ch spoleënostì a dalöì negativnì v voj prozatìm ukazujì opaën m smïrem. Pojiöùovny jsou nuceny zvyöovat sazby, omezovat Ëinnost, zbavujì se aktiv a nïkterè z trhu odch zejì. Koncem Ëervence 2002 se akcie evropsk ch pojiöùoven propadly o 60 % ze svèho vrcholu. Prameny: Hard Hit ñ The Economist August 3, 2002 Sigma 5/2001 ñ Swiss Re POJISTNÝ OBZOR 10/2002 5

Pades t nejz vaûnïjöìch p ÌrodnÌch katastrof ve svïtï v roce 2001 Na str nk ch PojistnÈho obzoru je kaûdoroënï vïnov na pozornost p ehledu nejz vaûnïjöìch a nejtragiëtïjöìch ökod, k nimû doölo vûdy v p edeölèm roce na celèm svïtï. Tyto ökody je v z sadï moûno rozdïlit na ökody zp sobenè p ÌrodnÌmi katastrofami, tedy nez visle na lidskè v li, a na ökody, kde lidsk Ëinitel respektive jeho pochybenì m v znamn nebo p Ìmo rozhodujìcì podìl na vzniku ökody. ÑMnichovsk zajiöùovnaì publikuje kaûdoroënï podrobn a fundovan pojedn nì vïnovan tèto problematice, jeû se jì jako zajiöùovny bezprost ednï t k. N sledujìcì p ehled pades ti nejvïtöìch ûivelnìch katastrof a osmi ökod zp soben ch lidsk mi aktivitami ne myslnï nebo i zavinïn ch myslnï byl zpracov n podle studie Annual Review: Natural Catastrophes 2001, Munich Re, 2002. 50 nejv znamnïjöìch p ÌrodnÌch katastrof ve svïtï v roce 2001». Datum Ud lost Oblast PoËet obïtì EkonomickÈ ökody (v mil. USD) PojiötÏnÈ ökody (v mil. USD) Podrobnosti o p ÌrodnÌ katastrofï 1. leden ñ nor extrèmnï ledovè poëasì, snïhovè bou e Rusko,»Ìna, Mongolsko, Afganistan 850 100 Teploty poklesly na ñ57 C. Doölo k p eruöenì z sobov nì vodou a elekt inou. Umrzlo a hlady pom elo 220 tisìc hospod sk ch zvì at. Postiûeny vìce neû 2 miliony lidì. 2. leden ñ duben vlna veder jih a v chod NovÈho ZÈlandu 200 NejhoröÌ vlna veder za 100 let. Postiûeno p edevöìm zemïdïlstvì a chov dobytka. 3. 7. ñ 11. 1. siln zima z pad JiûnÌ Koreje 10 290 VelkÈ ökody na infrastruktu e, velkè ztr ty v zemïdïlstvì. 4. 13. 1. zemït esenì a sesuvy p dy San Salvador (El Salvador), Guatemala 853 1 500 300 Magnituda 7,7 Mw. 16 tisìc p Ìpad sesuvu p dy. 230 tisìc budov zniëeno nebo poökozeno. äkody na infrastruktu e. 1 milion lidì bez p Ìst eöì. 5. 26. 1. zemït esenì Indie, oblast Gujarat, P kist n 14 000 4 500 100 Magnituda 7,7 Mw. PoËet obïtì nejspìöe vyööì neû prok z no. VÌce neû 1 milion budov zniëen nebo poökozen. äkody na stavb ch, pr myslov ch za ÌzenÌch a infrastruktu e. 6. 30. 1. ñ 13. 2. z plavy jihov chod Austr lie, Nov JiûnÌ Wales 130 RekordnÌ sr ûky. äkody na budov ch a stavb ch. 7. 8. ñ 12. 2. p ÌvalovÈ povodnï, sesuvy p dy st ednì, jiûnì a v chodnì IndonÈsie 100 10 äkody v zemïdïlstvì. Postiûeno 145 tisìc lidì. 8. 13. 2. zemït esenì z pad El Salvadoru 315 Magnituda 6,5 Mw. ZnaËnÈ ökody na stavb ch. 9. 28. 2. zemït esenì USA: st t Washington, Seattle 1 2 000 305 Magnituda 6,8 Mw. NejhoröÌ zemït esenì za 50 let. ZnaËnÈ pr myslovè ökody. 10. b ezen ñ listopad sucha, vlna veder sever, severov chod a severoz pad»ìny 250 P eruöeno z sobov nì vodou. ZemÏdÏlskÈ ökody. Postiûeno 22 milion kus dobytka. 11. b ezen ñ listopad extrèmnì sucha st ednì, jiûnì a jihov chodnì Õr n T etì rok mornèho sucha za sebou. ZemÏdÏlskÈ ökody. Postiûeno velkè mnoûstvì dobytka. 12. 6. ñ 14. 3. z plavy MaÔarsko, Ukrajina, Rumunsko 6 15 Postiûeny stovky mïst a vesnic. ZemÏdÏlskÈ ökody. 13. 24. 3. zemït esenì jih Japonska 2 500 128 Magnituda 6,7 Mw. äkody na obydlìch a infrastruktu e. 14. duben ñ kvïten z plavy sever Francie, Pikardie, Somma 100 75 NejhoröÌ z plavy v Pikardii za 80 let. Mnoho dom pod vodou po adu t dn. 15. 6. ñ 12. 4. prudkè bou e, krupobitì USA, st t Missouri, Kansas City 1 2 500 1 900 PrudkÈ bou e tak ka v celèm st tï. NejdraûöÌ pojiötïnè krupobitì v historii. Poökozeny tisìce dom, provoz, vozidel. 16. 30. 4. ñ 1. 5. prudkè bou e, torn da, krupobitì USA, st ty Iowa, Minnesota, Wisconsin, Nebraska 650 485 Poökozeny budovy, vozidla a infrastruktura. 17. kvïten z plavy doprov zenè ledov mi barièrami Rusko, Sibi 7 175 NejhoröÌ ledovè z plavy za 100 let. TisÌce dom poökozeny nebo zniëeny. VelkÈ ökody na infrastruktu e. Z poökozenè ropnè n drûe uniklo 200 tun ropy. 18. 2. ñ 3. 5. krupobitì v chod äpanïlska, Valencia 50 äkody na ovocn ch plant ûìch a vinohradech. 19. 8. 5. prudkè bou e, sesuvy p dy Portorico 2 145 Strûeny ËetnÈ mosty a silnice. 20. 5. ñ 17. 6. tropick bou e Allison USA: st ty Texas, Louisiana, Florida, Mississippi, Pennsylvania, New Jersey 25 6 000 3 500 RekordnÌ sr ûky. Poökozeno vìce neû 100 tisìc vozidel. Zaplaveny tisìce budov. TÏûce poökozeno TexasskÈ lèka skè centrum. 21. 9. ñ 12. 6. prudkè bou e, torn da USA: st ty Wisconsin, Minnesota, Iowa, Illinois, North Dakota 450 335 ZniËeny tisìce dom a provoz. 70 tisìc lidì z stalo bez elekt iny. 22. 23. 6. zemït esenì, vlny tsunami jih Peru 75 100 ñ 300 50 Poökozeno nebo zniëeno 55 tisìc dom. äkody na pr myslov ch podnicìch a v p Ìstavu. 6 POJISTNÝ OBZOR 10/2002

». Datum Ud lost Oblast PoËet obïtì EkonomickÈ ökody (v mil. USD) PojiötÏnÈ ökody (v mil. USD) Podrobnosti o p ÌrodnÌ katastrofï 23. 24. ñ 25. 6. tajfun Chebi Taiwan,»Ìna 160 425 120 Poryvy aû do 225km/hod. äkody v pr myslu a v oblasti rybolovu. 24. Ëervenec ñ srpen z plavy Indie, oblast Orissa 150 90 NejtÏûöÌ sr ûky za 40 let. Postiûeno 16 tisìc vesnic. StatisÌce dom poökozeny nebo zniëeny. Zaplavena roda na 7 tisìcìch km ËtvereËnÌch. 25. 1. ñ 10. 7. tajfun Durian»Ìna, Vietnam 60 500 DeötÏ doprov zenè bou Ì. äkody na pr myslu a v oblasti rybolovu. 26. 6. ñ 8. 7. prudkè bou e, torn da, p ÌvalovÈ povodnï NÏmecko, It lie, Francie 25 500 200 RekordnÌ sr ûky. äkody na infrastruktu e. P eruöena dod vka elekt iny. 27. 6. ñ 8. 7. tajfun Utor FilipÌny,»Ìna 188 330 20 Uzav en kontejnerov p Ìstav a obchodnì trhy. Postiûeno 6 milion lidì. 28. 14. ñ 15. 7. p ÌvalovÈ povodnï st ednì a severnì JiûnÌ Korea 52 140 Zatopeno 60 tisìc dom a stovky vozidel. 29. 24. ñ 25. 7. p ÌvalovÈ povodnï, sesuvy p dy sever, severoz pad a st ed P kist nu 200 NejvÏtöÌ sr ûky za 100 let. 30. 24. ñ 31. 7. povodnï Polsko, SlovaË 26 700 30 ÿeky se vylily z b eh, strhly mosty. äkody na plynovodech a velkè ztr ty v zemïdïlstvì. 31. 30. 7. ñ 1. 8. tajfun Toraji v chod a st ed Taiwanu,»Ìna 200 280 20 äkody na budov ch a vozidlech. 200 tisìc dom cnostì bez elekt iny. 32. srpen ñ z Ì povodnï NigÈrie, S d n,»ad 210 5 ZniËeny desetitisìce dom. äkody na infrastruktu e a v zemïdïlstvì. 33. srpen ñ Ìjen povodnï jih, st ed a sever Vietnamu, Kambodûa 441 120 NejhoröÌ povodnï ve Vietnamu za 50 let. Zaplaveno 1,3 milionu staveb. VelkÈ ökody v zemïdïlstvì. 34. 3.8. velkè bou e, krupobitì jih NÏmecka, Polsko,»esko 1 300 200 N razov vìtr aû 125 km/hod. VÌce neû 13 tisìc dom a staveb poökozeno nebo zniëeno. P eruöeny dod vky elekt iny a vody. 35. 8. 8. ñ 6. 9. povodnï sever, severov chod a jih Thajska 177 25 Zasaûeno 33 provinciì. äkody v zemïdïlstvì a na hospod sk ch zvì atech. 36. 21. ñ 23. 8. tajfun Pabuk st ed a z pad Japonska 8 800 500 Paralyzov n automobilov pr mysl. VelkÈ ökody na infrastruktu e. 37. z Ì povodnï severov chod Indie 150-250 10 Postiûeny tisìce vesnic, nïkterè plnï odtrûeny od ostatnìch. 38. 10. ñ 13. 9. tajfun Damas Japonsko, Tokyo 5 500 300 Postiûen automobilov pr mysl. äkody na infrastruktu e. 39. 16. 9. prudkè bou e, sesuvy p dy jih It lie, Neapol 2 100 Poökozeny domy a vozidla. P eruöena dod vka elekt iny a vody. 40. 17. ñ 19. 9. tajfun Nari sever, severov chod a st ed Taiwanu 93 800 500 PrudkÈ deötï. ZaplavenÈ stanice metra po nïkolik t dn mimo provoz. Pr myslovè ökody. Milion dom cnostì bez elekt iny. 41. 19. ñ 25. 9. sesuvy p dy, povodnï st ed, jih a severoz pad»ìny 27 300 ZniËeno 50 tisìc dom. äkody na infrastruktu e a v zemïdïlstvì. 42. 23. ñ 24. 9. hurik n Juliette z pad a jih Mexika 8 400 150 Rychlost vïtru aû 230 km/hod., mo skè vlny aû 5 metr vysokè. Uzav eny p Ìstavy, p eruöen turistick ruch. 43. Ìjen ñ listopad povodnï z pad, severoz pad a jihov chod Argentiny 1 250 NejhoröÌ povodnï v historii provincie Buenos Aires. Zasaûeno 50 tisìc km ËtvereËnÌch zemïdïlskè p dy. äkody na infrastruktu e. 44. 4. ñ 11. 10. hurik n Iris St ednì Amerika, Belize 29 250 N razov vìtr aû 225 km/hod. VÌce neû 13 tisìc dom poökozeno nebo zniëeno. P eruöeny dod vky elekt iny a vody. 45. 30. 10. ñ 5. 11. hurik n Michelle Karibik, Kuba, Bahamy, St ednì Amerika 16 1 000 200 Hurik n 4. kategorie. NejtÏûöÌ bou e na KubÏ za 40 let. Poökozeno nebo zniëeno 50 tisìc dom. VelkÈ ökody na zemïdïlstvì a hospod skèm zvì ectvu. Evakuov no 800 tisìc lidì. 46. 7. ñ 12. 11. cyklon Lingling Vietnam, FilipÌny 300 80 VelkÈ ökody v oblasti rybolovu a v zemïdïlstvì. 47. 9. ñ 13. 11. povodnï AlûÌrsko, AlûÌr Bab el Oued 750 300 NejhoröÌ povodnï za 40 let. P Ìvaly bl ta. TisÌce dom poökozeny nebo zniëeny. 48. 3. 12. prudk bou e Austr lie, Nov JiûnÌ Wales 2 50 35 Kroupy o pr mïru aû 5 cm. äkody na sklenìcìch. 49. 24. ñ 26. 12. prudk bou e jihov chod BrazÌlie, Rio de Janeiro 55 45 ÿeky se vylily z b eh. VÌce neû 200 dom zniëeno. 50. 25. 12. 01 ñ 4. 1. 02 poû ry buöe Austr lie: Sydney 50 35 VÌce neû 100 poû r. ZniËeno 160 dom. äkody na hospod skèm zvì ectvu. P ipravil: Ing. Michal äkorpil POJISTNÝ OBZOR 10/2002 7

Mezin rodnì unie n mo nìch pojistitel (International Union of Marine Insurers ñ IUMI) byla zaloûena v roce 1874. Je tak nejstaröì a nejdèle trvajìcì sdruûenì zaloûenè na mezin rodnì spolupr ci v oblasti pojiötïnì. V souëasnè dobï m 52 plnopr vn ch Ëlen a 2 p idruûenè.»leny jsou n rodnì sdruûenì pojistitel (asociace), zab vajìcì se n mo nìm a dopravnìm pojiötïnìm z vìce neû 50 zemì celèho svïta. V sou- ËasnÈ dobï je prezidentem IUMI pan R. desimone, p edstavitel St. Paul Insurance Company, New York, USA (volen vûdy na jeden rok s moûnostì opakovanè volby). Gener lnìm tajemnìkem unie je pan Stephan Peller se sìdlem v Zugu, äv carsko. Mezin rodnì unie n mo nìch pojistitel problèmy spojenè s bezpeënou p epravou, z chranou na mo i. Ukazovalo se ËÌm d l nalèhavïji, jak Ëeln je v mïna zkuöenostì v tèto oblasti, kter napom h rozvoji zdravèho prost edì, jak d leûitè je mìt zastoupenì pojiöùoven v r zn ch p Ìstavech svïta, kudy proch zì pojiötïnè zboûì a v p ÌpadÏ jeho ztr ty nebo poökozenì je nezbytn jeho objektivnì expertiza, jak je v znamn bezpeën konstrukce lodì a jejich klasifikace. Modelem IUMI se stala n rodnì sdruûenì nïmeck ch hansovnìch mïst a p Ìstav, zejmèna pak SdruûenÌ n mo nìch pojistitel Hamburgu (Verein Hamburger i ve skandin vsk ch zemìch a Rusku. 10. Ëervence 1873 se pan Friedrich Buschius, editel pojiöùovny Fortuna Allgemeine Versicherungs-Aktiengesellschaft, BerlÌn a pan Wilhelm Kley, gener lnì editel pojiöùovny Rheinisch-Westf - lischer Lloyd Transport Versicherung, Mˆnchengladbach obr tili dopisem na svè kolegy v EvropÏ a vyzvali je ke sch zce, jejìû cìl charakterizovali jako Ñdiskuse o spoleën ch z jmech a snahu dos hnout spoleënè principy prov dïnì obchod ì. Bez ohledu na kritiku nïkter ch kruh p ijalo pozv nì 31 z stupc (nïkte Ì zastupovali vìce spoleënostì) ze 39 spoleënostì bude probìhat v odborn ch komisìch a bude je Ìdit gener lnì tajemnìk. PoË tky IUMI byly spojeny p edevöìm s silìm o spoleënè eöenì nïkter ch pr vnìch problèm. IUMI se tak aktivnï podìlela na vytvo enì: ñ Bremsk ch podmìnek n mo nìho pojiötïnì ñ 1875, ñ DoplÚk k Hambursk m podmìnk m n mo nìho pojiötïnì ñ 1881, ñ Vöeobecn ch podmìnek pro n - mo nì pojiötïnì ñ 1919, ñ Pravidel pro v poëet ökod spoleënè hav rie na vnitrozemsk ch plavebnìch cest ch, kter slouûila jako podklad k p ijetì JUDr. Vlastimil Uzel,»esk pojiöùovna a. s. Koncem minulèho stoletì, v roce 1999, si IUMI p ipomnïla 125 let svè existence, p eruöenè pouze v letech 1914 ñ 1918 prvnì svïtovou v lkou a v letech 1938 ñ 1945 druhou svïtovou v lkou. Stalo se tak v BerlÌnÏ, kter byl nejen prvnìm mìstem zased nì tèto organizace v roce 1874, ale hostil jejì ËastnÌky i v roce 1879 a v roce 1984 p i jubilejnìm stèm v roëì a naposledy pak v roce 1999. Druh polovina devaten ctèho stoletì charakterizovan rozvojem pr myslovè v roby a mezin rodnìho obchodu byla p irozenou z - kladnou rozmachu n mo nì a ÌËnÌ p epravy zboûì, r stu n mo nìch a ÌËnÌch flotil, pot eby eöit Assecuradeure), ale i L becku a ätïtìna, ve Francii st ednì v bor n mo nìch pojistitel Francie (ComitÈ Central des Assureurs Maritimes de France), ve SpojenÈm kr lovstvì Asociace liverpoolsk ch pojistitel (Liverpool Underwritersí Association). PodobnÈ sdruûenì vzniklo i v r mci Rakouska-Uherska pod n zvem sterreichischer Lloyd, v USA fungoval Board of Underwriters of New York a Board of Underwriters of San Francisco, kterè se koncem 19. stoletì spojily v American Institute of Marine Underwriters, kter p sobì dodnes. Ve druhè polovinï 19. stoletì byly podobnè aktivity zaznamen ny a 4 zemì (NÏmecka, Rakouska, Ruska a ävèdska). PrvnÌ sch zka, jejìû ËastnÌci rozhodli o jmènu asociace, se konala ve dnech 8. ñ 11. ledna 1874. PrvnÌm presidentem IUMI byl zvolen Gustav Hartmann z Victoria Versicherung, Berlin. Za sv j cìl ËastnÌci prohl sili: Ñ...zastupovat, chr nit a podporovat z jmy a zlepöit technickè parametry pojiötïnì: sazby, podmìnky, pravidla likvidace pojistn ch ud lostì, kultivovat vztahy mezi Ëleny a vyvìjet silì k eliminaci nezdravè konkurenceì. ËastnÌci poloûili takè z - klady k vnit nì struktu e asociace rozhodnutìm, ûe se budou sch zet kaûdoroënï, ûe pr ce v mezidobì z kona o vnitrozemskè plavbï v NÏmecku v roce 1895, ñ PodmÌnek pojiötïnì n mo nìch lodì v roce 1911. Koncem 19. stoletì byla vïnov na pozornost podmìnk m p epravy zboûì po souöi, zejmèna p eshraniënì ûelezniënì p epravï, kter vy stila v p ijetì BernskÈ konvence o ûelezniënì p epravï v roce 1890. P elom 19. a 20. stoletì p inesl revoluënì zmïny v n mo nì p epravï: plachetnice byly nahrazeny parnìky, d evïnè lodï ûelezn mi, pozdïji ocelov mi, jejich ton û a velikost se zvïtöovala, hodnoty p epravovanèho zboûì rostly. 8 POJISTNÝ OBZOR 10/2002

Vzr stal poëet n mo nìch nehod, kterè vyûadovaly vyöet enì okolnostì jejich p ÌËin, ukazovalo se, ûe ne vöechny lodï splúujì p edpokl danè parametry bezpeënosti p epravy po mo i jak pro lidskè ûivoty, tak pro p epravovan n - klad. NebezpeËÌ mo e v podobï hurik n, torn d, deötï, vlhkosti, nebezpeëì ledu, ale i p epravy speci lnìch druh n klad (obilniny, d evo, tekut substr t), p in öely novè zkuöenosti a pot eby jejich eöenì na mezin rodnì rovni. To vöe byly podnïty, kter mi se IUMI jako nest tnì profesnì organizace pojistitel zab vala. Za zmìnku stojì jejì silì, kterè vedlo v UK a NÏmecku ke z ÌzenÌ soud ke zkoum nì n mo nìch nehod obchodnìch lodì. V roce 1879 zaëala IUMI pravidelnï zve ejúovat statistiku nehod na mo i s uvedenìm p ÌËin, ton ûe a st Ì lodì. IUMI mïla v razn vliv na klasifikaënì spoleënosti, kterè postupnï rozöi ovaly sv j vnitrost tnì z jem o vliv na mezin rodnì spolupr ci s silìm o sjednocenì pravidel. Kolize ÑnepotopitelnÈhoì Titaniku s ledovcem dne 4. 4. 1912, kter byl pojiötïn p ev ûnï na britskèm pojistnèm trhu, v jehoû r mci nejvïtöì podìl nesly Lloydís syndik ty za bezprecedentnì sazbu 0,72 %, p inesla vedle tragickè ztr ty 1493 lidsk ch ûivot i velk tlak na zv öenì bezpeënosti plavby a zv öenì sazeb pojistnèho. Sestersk loô Olympic pak byla pojiötïna za sazbu 2 %. Jiû v roce 1913 byla svol na mezin rodnì konference, zab vajìcì se ochranou lidsk ch ûivot na mo i. VypuknutÌm 1. svïtovè v lky se vöak jejì jedn nì zkomplikovalo. Mezin rodnì mluva o ochranï lidskèho ûivota na mo i byla p ijata aû 31. 5. 1929 ratifikacì 18 pob eûnìmi st ty Evropy. IUMI se zab vala zvl ötnìmi podmìnkami o vhodnosti p epravy r zn ch druh zboûì na palubï, o nutnosti jin ch p epravovat je pouze v podpalubì, zvl ötnìmi podmìnkami p epravy d eva, bavlny, cementu aj. IUMI p vodnï obsahovala i problematiku pojiötïnì letadel a leteckè p epravy z silek a na prvnìm pov leënèm zased nì IUMI v roce 1924 v Baden Badenu byl vytvo en zvl ötnì v bor pro leteckè pojiötïnì. Toto uspo d nì vöak mïlo pomïrnï kr tkè trv nì. V roce 1929 byla vytvo ena leteck mi dopravci Mezin rodnì asociace leteckèho provozu, zn m pod zkratkou IATA, jejìmû v sledkem byly: ñ mluva o sjednocenì urëit ch pravidel vztahujìcìch se k leteckè p epravï, zn m pod n zvem Varöavsk mezin rodnì mluva 1929 a ñ mluva o sjednocenì urëit ch pravidel vztahujìcìch se preventivnï k letadl m, zn m pod n zvem ÿìmsk mluva 1933. Tyto okolnosti vedly k rozhodnutì v roënìho zased nì IUMI v Montreux v roce 1933 na z kladï n vrhu v boru pro leteckè pojiötïnì, oddïlit leteckè pojiötïnì od n mo nìho. Brzy potè byla 4. 7. 1934 zaloûena Mezin rodnì asociace leteck ch pojistitel IUAI. IUMI, zejmèna v prvnì polovinï 20. stoletì, vïnovala pozornost i problematice zajiötïnì. V roce 1924 byla uzav ena dohoda o eöenì spor v zajiötïnì formou arbitr ûnìch ÌzenÌ. Takto vznikl arbitr ûnì pravidla pro spory vznikajìcì ze zajistn ch smluv byla modifikov na v letech 1928 a 1936 a stala se fakticky n strojem eöenì p edmïtn ch spor profesion - ly bez Ëasti dn ch obecn ch soud, kterè nemohly mìt pot ebnou odbornou kvalifikaci. Jiû v roce 1936 se staly aktu lnìmi diskuze a n vrhy na jednotnè posouzenì pojiötïnì v leën ch rizik. Tehdy se formulovala tzv. Waterborne Clause o podmìnk ch pojistitelnosti v leën ch rizik a ËasovÈm omezenì (Cancellation Clause), ale i v luka krytì nap. Ñztr t na v zeì p epravovanèho sypkèho zboûì nebo Ñp irozen chì bytk nïkter ch druh p epravovanèho n kladu. V tè dobï ûila Evropa v obavï p ed v leën m nebezpeëìm. PoslednÌ zased nì IUMI se konalo v z Ì 1938 v Baden Badenu. P edpokl danè zased nì v z Ì 1939 v Aix-les-Bains se jiû neuskuteënilo. V roce 1939 ËÌtala IUMI 203 Ëlensk ch pojiöùoven z 24 zemì. Z»eskoslovenska bylo zastoupeno 8 pojiöùoven. Po v lce doölo z logick ch d vod k oslabenì vlivu p vodnìch nïmeck ch p edstavitel v IUMI. PrvnÌ pov leënè zased nì IUMI se konalo ve övèdskèm p Ìmo skèm st edisku Saltsjˆbaden v kvïtnu 1946. Z Ëastnilo se ho 13 n mo nìch asociacì z 11 zemì. Do Ëela byl opït potvrzen äv car Carl Briner, zast vajìcì funkci prezidenta v letech 1937 ñ 1954. V znamn m rozhodnutìm tohoto zased nì byla zmïna struktury ËlenstvÌ. IUMI se znovu vr tila k p vodnì myölence ËlenstvÌ n rodnìch asociacì. Na z Ì 1946 bylo do Zurichu svol no dnè zased nì IUMI. Mezi pozvan mi ËastnÌky byli i z stupci z»eskoslovenska. Zurich se pro dalöì obdobì stal ofici- lnìm sìdlem IUMI. Od roku 1949 se IUMI opït vracì ke svè ñ po organizaënìch a pr vnìch zmïn ch ñ profesion lnì funkci. Soust eôuje se na tèmata z brany ökod, p epravy po R nu, Dunaji, pojiötïnì ÌËnÌho kaska, svobody pojiötïnì, bankovnìch klausulì, spoleënè hav rie na ek ch a na mo i. V roce 1951 nav zala IUMI kontakty a zìskala konzultaënì statut Hospod skè a soci lnì rady OSN (Economic and Social Council ñ ECOSOC). V tomtèû roce takè z izuje V bor pro svobodu pojiöùov nì (Freedom of Insurance Committee ñ FOIC), kter se zab v omezenìmi vytv en mi n rodnì legislativou v oblasti v bïru pojistitele v mezin rodnìm obchodï, v mïnovè oblasti, skl - d nì depozit a r stu celkov ch n - klad zahraniënï obchodnìch operacì. To umoûnilo zkou spolupr - ci IUMI s GATT ñ Vöeobecnou dohodou o clech a obchodu, v roce 1995 zaëlenïnou do SvÏtovÈ obchodnì organizace (World Trade Organization ñ WTO). V roce 1954 doch zì k jedn nì o tïchto ot zk ch s Mezin rodnìm mïnov m fondem (International Monetary Found ñ IMF). Od roku 1955 zahajuje IUMI pravidelnè kontakty a konzultace s Mezin rodnì obchodnì komorou (International Chamber of Commerce ñ ICC), zìsk v statut pozorovatele Mezin rodnì n mo nì konzultativnì organizace (International Maritime Consultative Organization ñ IMCO), p ejmenovanou v roce 1982 na Mezin rodnì n mo nì organizaci ñ IMO. PotÈ, co byl vytvo en v roce 1953 Evropsk v bor pojiötïnì (ComitÈ EuropÈen des Assurance ñ CEA), doch zì k dohodï o zamï enì obou organizacì v evropskèm kontextu: CEA se zamï Ì na obecnè problèmy pojistn ch odvïtvì, IUMI se bude vïnovat pojistnï technick m ot zk m. PotÈ, co v roce 1964 byla zaloûena Konference OSN pro obchod a rozvoj (United Nations Conference on Trade and Development ñ UNCTAD), IUMI byla poû d - na o spolupr ci. Od poë tk IUMI existujìcì spolupr ce s Mezin rodnìm n mo nìm v borem (ComitÈ Maritime International ñ CMI), mezin rodnì asociacì pro n mo nì pr vo zaloûenou v roce 1897, pokraëovala i po druhè svïtovè v lce. K dalöìm organizacìm, s nimiû jsou udrûov ny kontakty a spolupr ce pat Ì: ñ International Chamber of Shipping (ICS) a ñ International Group of P&I Clubs. Obsah pr ce v bor a ot zky z jmu IUMI vypl valy nejen z osobnìch aktivit a n zor vedoucìch osobnostì n mo nìho a dopravnìho pojiötïnì, ale p edevöìm z d sledk technickèho a technologickèho v voje a nep Ìzniv ch ökodnìch ud lostì. A tak nenì divu, ûe mezi Ñtopic points of IUMI agendaì pat ila problematika ztr t z silek a jejich poökozenì, skladov nì a rizika s tìm spojen, poû ry na lodìch, z brana ökod, uûìv nì kontejner a rizika s tìm spojen, bezpeënost cesty po ece Sv. Vav ince v zimnìm obdobì, p eprava osobnìch aut lodì z Japonska do USA aj. Jiû v roce 1954 se IUMI zaëala zab vat nukle rnìmi riziky a jejì z jem byl pak umocnïn uvedenìm do provozu prvnì americkè obchodnì lodi SAVANNAH v roce 1962 na jadern pohon a o dva roky pozdïji nïmeckè v zkumnè lodi OTTO HAHN. PotopenÌ lodi ANDREA DORIA pro p epravu osob dne 26. 7. 1956 u v chodnìho pob eûì USA bylo po TITANI- CU dalöìm d kazem neexistence POJISTNÝ OBZOR 10/2002 9

Ñnepotopiteln chì lodì. Pro IUMI to bylo podnïtem k p ezkoum nì bezpeënostnìch pravidel a k opat- enìm k bezpeënè plavbï na mo i. Rozmach tïûby nafty a plynu z mo skèho dna vyvolal pot ebu zab vat se podmìnkami pojiötïnì vrtn ch souprav, jejich konstrukce, p epravy a provozu, ale i moûnostmi zneëiötïnì mo e ropn mi produkty. NajetÌ tankeru TORREY CANYON na skaliska Seven Stones dne 18. 3. 1967, jejì rozlomenì a n slednè potopenì britskou arm dou ke snìûenì dopadu zne- ËiötÏnÌ mo e ropou jen d le umocnilo z vaûnost diskusì IUMI na tèma rozsahu pojiötïnì a odpovïdnosti nov ch typ lodì oznaëovan ch VLCC ñ Very Large Crude Carriers (velkè lodï p epravujìcì ropu). Jak to v ûivotï b v, nez stalo pouze u jednè katastrofy. Dne 17. 3. 1978 ztroskotal u pob eûì BretanÏ tanker AMOCO CADIZ s 223 000 tunami ropy v trob ch, dne 24. 3. 1989 tanker EXXON VALDEZ, jehoû 33 000 tun ropy zamo ilo skoro 2000 km pob eûì Aljaöky. PodnÏty IUMI a n slednï jejì p Ìtomnost v roli pozorovatele na diplomatick ch konferencìch IMCO umoûnily p ijmout dvï v znamnè mezin rodnì mluvy: ñ Mezin rodnì mluvu o civilnì odpovïdnosti za ökody vzniklè zneëiötïnìm ropou (CLC) z roku 1969, kter vstoupila v Ëinnost dne 19. 6. 1975 a ñ Mezin rodnì mluva o vytvo enì mezin rodnìho fondu ke krytì ökod zneëiötïnìm ropou z roku 1971, kter vstoupila v Ëinnost dne 10. 10. 1978. NavÌc ud losti umoûnily vznik dvou soukrom ch odpovïdnostnìch reûim za ökody takto vzniklè: a) dobrovoln dohoda majitel tankov ch lodì, t kajìcì se odpovïdnosti za zneëiötïnì ropou, Ëinn ode dne 6. 10. 1969 a zn m pod zkratkou TOVALOP a b) smlouva t kajìcì se vnit nìho dodatku k odpovïdnosti tanker za zneëiötïnì ropou, zn m pod oznaëenìm CRISTAL, kter se stala Ëinnou dne 1. 4. 1971 a zavazuje naftovè spoleënosti jako majitele ropy p epravovanè tankery. PotopenÌ ubytovacì platformy ALEXANDER L. KIELLLAND v naftovèm poli Ekofish u norskèho pob eûì dne 27. 3. 1980 se ökodou p es USD 80 mil. a v buch a zniëenì ropnè vrtnè soupravy PI- PER ALPHA severov chodnï od pob eûì Skotska s pojistn m plnïnìm p es 1,5 miliardy USD napovïdïly komplexnost a glob lnost tïchto ud lostì pro pojiöùovacì pr mysl. Do problematiky tohoto druhu vedle pojiötïnì lodì, odpovïdnosti z jejich provozu a do Ñoffshoreì rizik vstupujì n hle i pojiötïnì poû rnì a strojnì, ale i ûivotnì, d chodov a jin. Rozsah ökod zp soben ch nehodou lodi TORREY CANYON a dalöìch otev el problèmy daleko hluböì a öiröì, neû je pojiötïnì n - mo nìch lodì a jejich odpovïdnosti, totiû problematiku ochrany a pojiötïnì ûivotnìho prost edì. D sledek katastrofy TORREY CA- NYON ñ to nebyly jen 3 mil. GBP zaplacen ch za loô a ËiötÏnÌ pob eûì, ale navìc jeötï kompenzace ztr t ryb, lovc st ic, restauracì, hotel a cestovnìch kancel Ì za zruöenè kontrakty apod. Do v Ëtu nejtragiëtïjöìch ud - lostì, kterè ovlivnily obsahovou agendu IUMI, pat Ì takè ud losti, t kajìcì se tzv. ferry boats, ferry ships, tj. lodì, kterè vedle cestujìcìch p epravujì takè vlaky a n - kladnì a osobnì auta. älo o potopenì lodi HERALD OF FREE ENTERPRISE dne 6. 3. 1987 potè, co bylo opomenuto uzav Ìt p ednì vjezdov vrata lodi p i v jezdu na otev enè mo e, n hlè p evr cenì lodi ES- TONIA dne 28. 9. 1994, p i nïmû p iölo o ûivot 912 cestujìcìch a Ëlen pos dky z celkovèho poëtu 1049 osob na palubï a jadern reakce dne 26. 4. 1986 v»ernobylu. V pozadì jejich p ÌËin bylo poruöenì bezpeënostnìch pravidel a lidsk faktor. Znovu se dostaly do pop edì vahy a diskuse o pojistitelnosti nïkter ch rizik, pot ebï zp ÌsnÏnÌ poûadavk na Ëinnost klasifikaënìch spoleënostì, zv öenì kvality pr ce a ÌzenÌ. V pov leënèm obdobì se IUMI vïnovala i problèm m mezin rodnìho p epravnìho pr va. V sledkem bylo p ijetì Haagsko-VÌsbyjsk ch pravidel ze dne 23. 2. 1968, jimiû se revidovala Haagsk pravidla ze dne 25. 8. 1924 (International Convention for the Unification of Certain Rules Relating to Bills of Lading). Doölo ke zv öenì limitu odpovïdnosti rejda a celkovèmu zjednoduöenì a modernizaci. V sledkem spolupr ce s Mezin rodnìm n mo nìm v borem nebyla pouze v öe uveden revize Haagsk ch pravidel, ale i novè znïnì Yorsko-Antverpsk ch pravidel o spoleënè hav rii na mo i z roku 1924, kterè bylo p ijato v Hamburku v roce 1974. V roënì konference IUMI se p vodnï konaly jako spoleën shrom ûdïnì zajiöùovacìch broker a pojistitel. PostupnÏ vöak ñ jak poëet ËastnÌk vzr stal a zejmèna pak s ohledem na zmïnu organizaënì struktury IUMI (Ëleny n rodnì asociace), bylo nutno novï eöit formy tïchto setk nì. PoslednÌ spoleën v roënì konference za Ëasti broker se konala v z Ì roku 1956 v Monte Carlu, kdy bylo rozhodnuto, ûe spoleën setk nì pojistitel a zajistitel se budou konat vûdy prvnì t den v z Ì v Monte Carlu, v roënì konference IUMI vûdy v z Ì v mìstï a termìnu, kterè budou rozhodnuty vûdy rok p edem. Od roku 1946 se v IUMI nediskutuje o sazb ch, podmìnk ch pojiötïnì a klauzulìch. Stalo se tak na û dost americkèho Institutu n mo nìch pojistitel, kter to uëinil podmìnkou Ëasti sv ch Ëlen na pr ci IUMI s ohledem na americkou antitrustovou legislativu. V roce 1991 vydala IUMI Ñpolicy statementì, v nïmû se pravì: ÑV konn v bor IUMI si p eje zd raznit d leûitost dodrûov nì z kon USA a tïch ostatnìch st - t, v nichû jsou podobnè z kony uplatúov ny, ve vöech smïrech po celou dobu trv nì konference. Pr - vo tïchto zemì zakazuje pojistitel m uzavìrat jakèkoliv dohody nebo mluvy, v slovnï nebo mlëky ve vïcech, t kajìcìch se sazeb nebo podmìnek pojiötïnì. Je politikou IUMI, jejich Ëlen a deleg - t ctìt a dodrûovat tento z kaz ve vöech smïrech.ì V roce 1998 formuloval tehdejöì prezident Georg Mehl koly a cìle IUMI ve Ëty ech bodech: ñ zdokonalovat n mo nì pojiötïnì, ñ podporovat spolupr ci trh, ñ usnadúovat v mïnu informacì, ñ h jit z jmy n mo nìho pojiötïnì p i spolupr ci s mezin rodnìmi vl dnìmi i nevl dnìmi organizacemi.»eskoslovenskè a ËeskÈ pojiöùovnictvì zce spolupracovalo s IUMI (a pozdïji i s IUAI) v p edv leënè i pov leënè dobï a prost ednictvìm sv ch reprezentativnìch institucì a organizacì bylo Ëleny tïchto profesnìch sdruûenì pojistitel, z jejichû informacì a zkuöenostì Ëerpalo, ale i svè vlastnì zkuöenosti p ed valo. Jeho p edstavitelè byli aktivnìmi Ëleny Ñnominating committeeì a Ñfreedom of insurance committeeì IUMI a Ëleny Ñunderwriting committeeì IUAI. Aû dosud Ëesk pojistn trh v IUMI zastupovala»esk pojiöùovna a.s. Na jejì pozv nì se uskuteënilo poë tkem kvïtna 2002 zased nì v konnèho v boru IUMI v Praze. SpoleËenskÈho setk nì s jeho Ëleny se z Ëastnili i nïkte- Ì p edstavitelè pojiöùoven provozujìcìch dopravnì pojiötïnì v»r. V minul ch dnech p edloûila»esk pojiöùovna a.s. n mït»eskè asociaci pojiöùoven na ustavenì st lè pracovnì skupiny pro n mo nì a dopravnì pojiötïnì a pokud se tato myölenka setk s podporou i ostatnìch v vahu p ipadajìcìch subjekt pojistnèho trhu, p edkl - d n vrh na p emïnu ËlenstvÌ»eskÈ pojiöùovny a.s. v IUMI na ËlenstvÌ»AP v IUMI, coû by lèpe odpovìdalo jak stanov m IUMI, tak re lnï vytvo enè situaci na ËeskÈm pojistnèm trhu v oblasti n mo nìho a dopravnìho pojiötïnì. Pozn mka redakce: Na z kladï rozhodnutì prezidia»ap ze dne 4. z Ì 2002 poû dala»esk asociace pojiöùoven v koordinaci s»eskou pojiöùovnou a.s. o ËlenstvÌ v Mezin rodnì unii n mo nìch pojistitel. Prezidium souëasnï z Ìdilo St lou pracovnì skupinu pro n mo nì a dopravnì pojiötïnì p i»ap. 10 POJISTNÝ OBZOR 10/2002

PrvnÌ sprinklerovè instalace se u n s datujì z r. 1900.»eskÈ zemï pat ily k zemìm, kde se prudce rozvìjela pr myslov v roba. To z konitï vyvolalo pot ebu zajistit odpovìdajìcì ochranu zvl öù rizikov ch z vod, ke kter m tehdy pat- ily zejmèna textilky a ml ny. Nej- ËastÏji se instalovaly sprinklery od firem Mather a Platt, Walther, Dafson Taylor a Minimax. ObdobÌ od r. 1918 do r. 1938 bylo charakteristickè prudk m rozvojem vöech pr myslov ch odvïtvì. TehdejöÌ»SR se stala p ednì pr myslovou zemì v EvropÏ. K nejv znamnïjöìm obor m pat ilo obuvnictvì, automobilov, textilnì a letecky pr mysl. S pr myslov m rozvojem souvisel i rozvoj sprinklerovè ochra- V voj sprinkler u n s Ing. Pavel Ryb, p edseda st lè pracovnì skupiny Poû rnì ochrana»ap, Kooperativa, pojiöùovna, a. s. ny, kter se vyuûìvala, zejmèna v textilnìm pr myslu, jako nej ËinnÏjöÌ ochrana p ed devastujìcìmi poû ry. 1948ñ1989 Po roce 1948 byl z nïkolika menöìch firem zab vajìcìch se mont ûemi sprinklerov ch hasicìch za ÌzenÌ vytvo en n.p. Vodotechna, kter byl v r. 1958 zaëlenïn do velkèho stavebnìho podniku VodnÌ stavby. Z d vodu zcela odliönèho nosnèho programu VodnÌch staveb zde postupnï doölo ke stagnaci sprinklerovèho oboru. HlavnÌm problèmem, stejnï jako v jin ch komodit ch, byly limitovanè v robnì a mont ûnì kapacity. V osmdes t ch letech se roënï instalovalo max. 10 000 ks sprinkler, aëkoliv poûadavky na sprink lerovou ochranu byly nïkolikan - sobnï vyööì. Do r. 1969 se pouûìvaly p ev ûnï sprinklery tuzemskè v roby, pozdïji aû do r. 1976 sprinklery z tehdejöì NDR. V r. 1976 byly schv leny k pouûìv nì komponenty od z padonïmeckè firmy Preussag Minimax. To p ineslo kvalitativnì posun v materi lovè oblasti pokud jde o kvalitu a technickou roveú instalovan ch komponent. K v znamn m meznìk m ve sprinklerovèm oboru pat Ì r. 1987, kdy byl vyd n na z kladï nïmeckè smïrnice pojistitel VdS 2092 soubor projekënìch p edpis na navrhov nì a mont û sprinklerov ch hasicìch za ÌzenÌ. TÌm byl uveden sprinklerov obor na p edpisovou, a tìm i technickou roveú obvyklou v NÏmecku a nïmecky mluvìcìch zemìch jako je Rakousko a äv carsko. V voj po r. 1989 Velmi brzy po r. 1989 se obnovilo standardnì dodavatelskè prost edì charakterizovanè vznikem ady nov ch firem zab vajìcìch se n vrhem a mont ûì nejen sprinklerov ch hasicìch za ÌzenÌ, ale i dalöìch typ stabilnìch hasicìch za ÌzenÌ. V r. 1991 byly schv leny sprinklery americkè firmy VIKING. V tèmûe roce byly poprvè v Praze v hotelu ATRIUM (nynïjöì HILTON) nainstalov ny horizont lnì sprinklery GEM s vysoce citlivou pojistkou a s prodluûen m v st ikem. Jednalo se o prvnì instalaci prioritnï urëenou pro ochranu osob. V souëasnè dobï p sobì na trhu cca 8 dodavatel sprinklerov ch za ÌzenÌ. K nejv znamnïjöìm pat- Ì firma Total Walther-StabilnÌ hasicì za ÌzenÌ, kter je od r. 1997 souë stì koncernu Tyco Fire and Security Services. D le jsou to firmy IPS, Tunzini Nickel, Minimax a dalöì. Pokud jde o pouûìvan materi- l, ve st le vïtöì mì e se instalujì komponenty Grinnell. Nelze vöak opominout i dalöì v robce jako jsou firmy VIKING, RELIABLE, GFA a MINIMAX. RoËnÏ se v souëasnè dobï v»r instaluje cca 150 000 sprinkler. K hlavnìm aplikaënìm oblastem pat Ì supermarkety, z bavnì a sportovnì centra a novè automatizovanè v robnì z vody. Opominout nelze ani znaën podìl velkoploön ch jednopodlaûnìch sklad, kde se bïûnï instalujì systèmy ESFR. V pr bïhu poslednìch 5 let byly sprinklery vybaveny prakticky vöechny mezin rodnì hotely v Praze. Sprinklerov obor proûìv boom, coû p Ìmo souvisì s rozs hlou v stavbou p edevöìm n kupnìch center. NicmÈnÏ, jeötï st le jsme zhruba na t etinï n kupnì plochy na obyvatele ve srovn nì s EU, kter ËinÌ 150 m 2 na obyvatele. To vytv Ì p edpoklad pro rozvoj sprinklerovèho oboru i v dalöìch letech. K z sadnì zmïnï doölo po roce 1989 v institucion lnìm uspo d - nì. PostupnÏ se sniûuje vliv st tnìho poû rnìho dozoru, kter byl aû do r. 1997 dominantnì. V souladu s praxì v zemìch EU a USA m st le vïtöì vliv na rozvoj sprinklerovèho oboru, p edevöìm pokud jde o tvorbu normativnìch dokument pojiöùovnictvì, jmenovitï»esk asociace pojiöùoven (»AP). JejÌ ËlenstvÌ v EvropskÈm pojiöùovacìm v boru (CEA) jì umoûúuje b t v p ÌmÈm kontaktu s evropskou praxì a zav - dït v»r bez prodlenì standardnì evropskè poûadavky formou technick ch podmìnek CEA. To umoû- Úuje vykr vat p edpisovè vakuum do doby vyd nì p Ìsluön ch evropsk ch harmonizovan ch norem a reagovat na technick pokrok ve sprinklerovèm oboru bez zbyteën ch pr tah, kterè doprov zejì evropskou normalizaci. V r. 1997 byl na z kladï iniciativy»ap zpracov n doplnïk k citovan m technick m podmìnk m VdS 2092, kter m byl po delöì ËasovÈ odmlce uveden stav p edpis definujìcìch poûadavky na provedenì sprinklerov ch za ÌzenÌ v»r na roveú obvyklou v NÏmecku. Za v znamn meznìk lze povaûovat r. 1998, kdy»ap vydala technickè podmìnky»ap CEA 4001, kterè jsou doslovn m p ekladem technick ch podmìnek CEA 4001, vydan ch CEA. Jedn se o prvnì technickè podmìnky, kterè stanovujì jednotnè poûadavky na navrhov nì a mont û sprinklerov ch hasicìch za ÌzenÌ v zemìch EU.»R se tak ve sprinklerovèm oboru dostala na technickou a p edpisovou roveú EU, coû povaûujeme za v znamn a sv m zp sobem historick meznìk. TechnickÈ podmìnky CEA 4001 jsou prakticky totoûnè s p ipravovanou evropskou normou na navrhov nì sprinklerov ch hasicìch za ÌzenÌ EN 12 845, jejìû vyd nì, ve formï evropskè harmonizovanè normy, se p edpokl d v r. 2005. DalöÌm v znamn m opat enìm, zaveden m v r. 1997 je povinn certifikace systèm a komponent sprinklerov ch hasicìch za ÌzenÌ podle z - kona Ë. 22/1997 Sb., o technick ch poûadavcìch na v robky. Povinnost nechat si certifikovat komponenty a systèmy sprinklerov ch hasicìch za- ÌzenÌ se t k v robc a dovozc. V rozmezì 2 aû 4 rok bude dosaûeno stavu, ûe certifikovanè v robky budou po prvnìm posouzenì shody (certifikov nì) oznaëeny znaëkou CE, ËÌmû skonëì jejich opakovanè p ezkuöov - nì v jednotliv ch Ëlensk ch zemìch EU. TÌm bude dosaûeno bezbarièrovè v mïny zboûì v EU, coû je hlavnì z - mïr certifikace. V souëasnè dobï je pozornost»ap zamï en na zavedenì certifikace dodavatel poû rnï bezpeënostnìch za ÌzenÌ, kam pat Ì i sprinklerov hasicì za ÌzenÌ. TÌmto, prakticky poslednìm systèmov m opat enìm, bude vytvo en v»r naprosto kompatibilnì stav s EU, vytv ejìcì podmìnky pro dod vky Ëinn ch a spolehliv ch sprinklerov ch za ÌzenÌ. SouË stì tohoto z mïru bylo vytvo- enì i nez vislèho inspekënìho org - nu, kter jako nez visl t etì osoba, prov dì od zaë tku t.r. fyzickè p ejìmky sprinklerov ch za ÌzenÌ. Pro tuto Ëinnost byl akreditov n PAVUS a.s., kter spolu s podnikem TAZUS, s.p., prov dì podle na ÌzenÌ vl dy Ë. 163/2002 Sb., kter m se stanovì technickè poûadavky na vybranè stavebnì v robky, posuzov nì shody sprinklerov ch hasicìch za ÌzenÌ. POJISTNÝ OBZOR 10/2002 11

OhlÈdnutÌ za zased nìm v boru pro pojiötïnì odpovïdnosti CEA v Praze Interview Daniela SchantÈ, gener lnìho tajemnìka a v konnèho editele CEA, kter poskytl PojistnÈmu obzoru Pane gener lnì tajemnìku, v kvïtnu letoönìho roku jste se z Ëastnil zased nì v boru pro pojiötïnì odpovïdnosti CEA v Praze. Jak jste byl spokojen? V bor pro pojiötïnì odpovïdnosti je jednìm z odborn ch pracovnìch org n EvropskÈho pojiöùovacìho v boru (CEA). V roënì plen rnì zased nì tohoto v boru se konalo letos v Praze a musìm Ìci, ûe deleg ti byli velmi spokojeni s tìm, jak jej»esk asociace pojiöùoven z organizaënìho hlediska zabezpeëila. JakÈ jsou hlavnì v sledky praûskèho zased nì? Nejz vaûnïjöìm bodem, projedn van m zmìnïn m v borem byl n vrh evropskè smïrnice o odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì. Nejd leûitïjöìm kolem letoönìho plen rnìho zased nì pak bylo dokonëit pr ci na spoleënèm stanovisku CEA k tomuto n vrhu. CEA podporuje pr ci EvropskÈ komise, dlouhodobï vykon vanou v oblasti hled nì moûnèho eöenì, tedy v oblasti, v nìû se setk vajì r znè a Ëasto rozpornè z jmy. Jestliûe Ìk m toto, m m na mysli dvï klìëovè ot zky obsaûenè v n vrhu smïrnice, kterè jsou pro evropskè pojistitele zvl öù v znamnè. P edevöìm je to ot zka pojistitelnosti. EvropötÌ pojistitelè jsou p ipraveni podìlet se na vytv enì systèmu, kter umoûnì pojistitelnost rizik u ökod na ûivotnìm prost edì. Avöak ob v me se, ûe navrhovanèmu systèmu chybì nïkterè z kladnì prvky, kterè by pojistitel m umoûúovaly tato rizika pojiöùovat. To se t k p edevöìm nepojistitelnosti biologickè diverzity. PojistitelÈ musì mìt moûnost vypoëìtat pojistnè a stanovit odpovìdajìcì podmìnky, vëetnï preventivnìch opat enì. Aby mohlo b t odökodnïno jakèkoliv zranïnì, ökoda nebo ztr ta, musì b t kvantifikovateln v souladu se stanoven mi, p edem zn m mi kritèrii. Pojistitel musì mìt moûnost odhadnout pravdïpodobnost ökody a jejì z vaûnost. Biologick diverzita, tak jak je v n - vrhu smïrnice definov na, je v sou- ËasnÈm okamûiku nemï iteln, a tak nem ûe b t p i pouûitì existujìcìch pojiöùovacìch postup pojiötïna. S takov m odökodnïnìm nemajì ani Evropa ani SpojenÈ st ty zkuöenost. PojistitelÈ jsou p ipraveni se na v voji tèto koncepce podìlet. Za druhè je to ot zka povinnèho pojiötïnì. P edevöìm proto, ûe p edstavuje omezenì smluvnì svobody. ZavedenÌ povinnèho pojiötïnì znamen, ûe pojistitel nem ûe odmìtnout Ñöpatn rizikaì, nebo p edvìdat p ijatelnè provize p i krytì takov chto rizik. V p ÌpadÏ pojiöùïnì odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì se rizika u jednotliv ch podnik velmi liöì. Vztahuje-li se povinn z ruka na cel obor podnik nì, pojistitel nem ûe vzìt tuto odliönost v vahu. NavÌc, pojistitel nem ûe p ÌpadnÈ inovace rychle promìtnout do pojistn ch produkt. ZavedenÌ povinnèho pojiötïnì m ûe vytv et p ek ûky mal m podnik m. Minim lnì stanovenè pojistnè Ë stky mohou b t p Ìliö vysokè pro malè podniky, nevystavenè prakticky û dnèmu riziku, nebo takov mal podnik nemusì b t schopen hradit poûadovanè pojistnè. PovinnÈ pojiötïnì by mohlo nïkterè malè podniky nutit k tomu, aby p eruöily nebo se vzdaly nïkter ch sv ch ËinnostÌ, protoûe by nebyly schopny hradit poûadovanè pojistnè, a to dokonce ani v p Ìpadech, kdy by bylo zaloûeno na od vodnïn ch kalkulacìch rizik v oblasti ûivotnìho prost edì, kter by mïla b t pojiötïna. Toto jsou hlavnì rysy spoleënèho stanoviska, odsouhlasenè na praûskèm zased nì. Evropsk parlament p ipravil na 21. kvïtna sch zku, kter se uskuteënila v Bruselu. Na nì pan Phil Bell, p edseda V boru CEA pro pojiötïnì odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì, p edloûil n zory evropsk ch pojistitel, vych zejìcì z tohoto spoleënèho stanoviska. Na tomto zased nì jste rovnïû p edloûil nïkterè daje, t kajìcì se v voje ËeskÈho pojistnèho trhu v uplynulèm obdobì. Jak tyto daje hodnotìte? daje, kterè byly v pr bïhu zased nì p edloûeny, byly p evzaty z publikace CEA ÑEvropskÈ pojiöùovnictvì v ËÌslechì, vydanè v roce 2001. Statistika zahrnujìcì 29 evropsk ch pojistn ch trh, vëetnï 15 Ëlensk ch zemì EvropskÈ unie, ukazuje na nïkterè z ejmè tendence ñ pokud se t k ËeskÈho pojistnèho trhu. PolitickÈ a ekonomickè zmïny ve st ednì a v chodnì EvropÏ vedly k deregulaci a liberalizaci pojiöùovnictvì. VstupnÌ p ek ûky pro zahraniënì pojistitele byly zë sti v kr tkè dobï odstranïny a podmìnky regulace se zaëaly p ibliûovat ke standard m EvropskÈ unie. ZruöenÌ st tnìho monopolu a vstup zahraniënìch a dom cìch spoleënostì na trh zv öil konkurenci. Popt vka po pojistn ch produktech obecnï rostla, avöak tempa r stu se v jednotliv ch zemìch v raznï liöila. PojiötÏnost na ËeskÈm pojistnèm trhu v roce 2001 (v pr mïru 240 eur na obyvatele) v raznï zaost vala za pr mïrem EvropskÈ unie (1629 eur na obyvatele). Pr mïr v»eskè republice je vöak vyööì neû v zemìch, kterè nejsou Ëleny EvropskÈho hospod skèho prostoru (pr mïr ËinÌ 108 eur). Je pozoruhodnè, jak znaënè tempo r stu ñ 7,1 % ñ zaznamenal Ëesk pojistn trh od roku 1992 (ve srovn nì s pr mïrn m tempem r stu Ëlen CEA ñ 3,5 %). Pokud se t k procentu lnìho podìlu pojistnèho u ûivotnìho a neûivotnìho pojiötïnì na celkovèm pojistnèm, je situace v»eskè republice opaën, neû je celkov evropsk pr mïr (za vöechny Ëleny CEA). ZatÌmco v EvropÏ p edstavuje pr mïr u ûivotnìho pojiötïnì 64,7 % a neûivotnìho pojiötïnì 35,3 % celkovèho p ijatèho pojistnèho, v»eskè republice ËinÌ u ûivotnìho pojiötïnì pouze 35,8 % a u neûivotnìho pojiötïnì pozoruhodn ch 64,2 %. PodobnÏ jako u mnoha zemì st ednì a v chodnì Evropy je neûivotnì pojiötïnì st le mnohem silnïjöì neû ûivotnì pojiötïnì. Je to p edevöìm v d sledku skuteënosti typickè pro rozvìjejìcì se trhy ñ d vat p ednost z kladnìmu neûivotnìmu pojiötïnì. K rozvoji ûivotnìho pojiötïnì doch zì pozdïji a je zde tedy vysok potenci l pro budoucnost. PoslednÌ v roënì zased nì CEA, kterè se konalo v Ëervnu v Lisabonu, bylo velmi spïönè. JakÈ je podle vaöeho n zoru nejd leûitïjöì poselstvì tohoto zased nì? PoslednÌ v roënì zased nì CEA bylo podle naöeho n zoru skuteënï v znamnou ud lostì. Bylo to poprvè, kdy se p ÌtomnÌ z stupci 28 pojistn ch trh evropsk ch zemì setkali s p edstaviteli hlavnìch evropsk ch pojiöùoven. Z politickèho hlediska bylo v znamnè, ûe ËastnÌci znovu podpo ili CEA v silì rozvìjet a chr - nit z jmy pojistitel ve vztahu k institucìm EvropskÈ unie. Souhlasili s tìm, ûe k tomu, aby se CEA v tèto souvislosti lèpe zhostil svèho posl nì, je t eba posìlit vöechny jeho moûnosti a n stroje. V roënì zased nì CEA potvrdilo strategickè priority, na nïû by se CEA mïl soust edit p i lobov nì, jehoû cìlem je dosaûenì pokroku na jednotnèm evropskèm pojistnèm trhu: finanënì konglomer ty, ËetnictvÌ pojiöùoven, nov pravidla pro solventnost, zamïstnaneckè penze, distribuce pojiötïnì, terorismus, pojiötïnì odpovïdnosti za ökody na 12 POJISTNÝ OBZOR 10/2002

ûivotnìm prost edì, ÑmotorovÈ smïrniceì, zemïdïlskè pojiötïnì... CEA se takè rozöi uje! V roënì zased nì jednomyslnï p ijalo Chorvatsk ad pro pojiöùovnictvì (Hrvatski ured za osiguranje) za svèho t ic tèho Ëlena. KoneËnÏ CEA nejen diskutoval o lobov nì a strategick ch priorit ch, ale takè jednal na konferenci navazujìcì na zased nì o d leûit ch v zv ch, kterè stojì p ed evropsk m pojiöùovnictvìm a o loze pojiöùovnictvì ve spoleënosti, a to za Ëasti pana Antonia Borgese (mìstop edsedy spr vnì rady a gener lnìho editele spoleënosti Goldman Sachs International) a pana Patricka Liedtkeho, tajemnìka éenevskè asociace.»esk asociace pojiöùoven bude v roce 2004 organizovat v roënì zased nì CEA. Je uû p ijato koneënè rozhodnutì? Jak nahlìûìte na spoleënè budoucì koly n - rodnìch asociacì z kandid tsk ch zemì, speci lnï»eskè asociace pojiöùoven? Ano, loni v Ìjnu Prezidi lnì rada ofici lnï p ijala laskavè pozv nì»eskè asociace pojiöùoven hostit v roënì zased nì CEA v roce 2004. CEA douf, ûe tato ud - lost p ispïje k posìlenì postavenì ËeskÈho pojistnèho trhu v EvropÏ. RozöÌ enì je rozhodnï nejvyööì prioritou pro Evropskou unii ñ a pro CEA. My reprezentujeme evropskè pojiöùovnictvì t iceti zemì, sahajìcì za hranice EvropskÈ unie. Evropsk rada (Sevilla, 21. a 22. Ëervna 2002) ned vno znovu potvrdila, ûe Evropsk unie je rozhodnuta ukonëit jedn nì s Kyprem, Maltou, MaÔarskem, Polskem, Slovenskou republikou, Litvou, Lotyöskem, Estonskem, Slovinskem a»eskou republikou do konce roku 2002, pokud budou tyto zemï p ipraveny. Ony jsou ve skuteënosti jiû Ëleny CEA. RozöÌ enì EvropskÈ unie by mohlo b t zavröeno do roku 2004. Je to velmi symbolickè, ûe pr vï v tomto roce bude»esk asociace pojiöùoven hostit v roënì zased nì CEA. Pokud se t k pojiöùovnictvì, jsou zemï st ednì a v chodnì Evropy velmi d leûit mi trhy z hlediska budoucnosti. NÏkterÈ z tïchto zemì aktivnï p ispìvajì k Ëinnosti r zn ch odborn ch org n CEA (nap. Polsko, MaÔarsko a»esk republika ve V boru CEA pro jednotn trh). KaûdodennÌ pracì a ËastÌ v odborn ch org nech CEA naöi ËlenovÈ z kandid tsk ch zemì prosazujì svè z jmy v r mci CEA a hrajì klìëovou roli p i formov - nì regulaënìho prost edì evropskèho pojiöùovnictvì. 1. CEA je federace evropsk ch pojistitel, sdruûujìcì asociace ze 30 zemì, reprezentujìcìch 5322 pojiöùoven s celkov m p ijat m pojistn m 855 mld. eur. 2. CÌle CEA: ñ zastupov nì evropsk ch pojistitel : podpora, obrana a prosazov nì jejich z jm v mezin rodnìch institucìch a vypracov v nì odborn ch stanovisek pro ve ejnè nebo soukromè evropskè a mezin rodnì organizace, kterè se zab vajì pojiöùovnictvìm nebo zajiötïnìm; ñ v mïna informacì a zkuöenostì mezi pojistn mi trhy: vypracov v nì studiì v z jmu evropsk ch pojistitel z hlediska zlepöenì sluûeb a v z jmu rozvoje pojiöùovnictvì v EvropÏ; ñ prezentov nì stanovisek evropsk ch pojistitel v diskusìch o ekonomick ch a soci lnìch ot zk ch. 3. CEA je hlasem evropsk ch pojistitel u evropsk ch institucì a mezin rodnìch organizacì, aù jiû vl dnìch nebo soukrom ch. TÏûÌ z d vïryhodnosti, kterou u tïchto institucì m. CEA je ojedinïl m n strojem k lobov nì v z jmu evropskèho pojiöùovnictvì. 4. MÏsÌËnÌk CEA Executive Update, vyd van pro vedoucì p edstavitele pojiöùoven, je dostupn na website www.cea.assur.org. 5. Souhrn a anal za vöeobecn ch a specifick ch finanënìch a technick ch dat ÑEuropean Insurance in Figures: Basic Data 2001 / Complete Data 2000ì je moûno zìskat v nakladatelstvì ITALIQUE (italique.lib@wanadoo.fr nebo + 33 1 30931313). LucÌa Caudet P eklad: Ing. Josef»Ìûek, sekretari t»ap Z nov ch pr vnìch p edpis 1. Prov dïcì p edpisy k z konu Ë. 86/2002 Sb., o ochranï ovzduöì a o zmïnï nïkter ch dalöìch z kon (z kon o ochranï ovzduöì), Ë. 350 aû 358/2002 Sb. stanovì v souladu s pr vem Evropsk ch spoleëenstvì imisnì limity a podmìnky a zp sob sledov - nì, posuzov nì, hodnocenì a ÌzenÌ kvality ovzduöì, emisnì stropy pro nïkterè l tky, podmìnky provozov nì zdroj zne- Ëiöùov nì ovzduöì, podmìnky pro spalov nì odpadu, zjiöùov - nì mnoûstvì vypouötïn ch zne- ËiöùujÌcÌch l tek a podmìnky ochrany ozonovè vrstvy ZemÏ ( Ëinnost 14. 8. 2002). 2. Vyhl öka Ë. 361/2002 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 183/ 1998 Sb., kterou se stanovì, kterè dalöì studium, pop ÌpadÏ v uka, se pro Ëely st tnì soci lnì podpory, a d chodovèho pojiötïnì povaûuje za studium na st ednìch nebo vysok ch ökol ch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost 1. 9. 2002). 3. Vyhl öka Ë. 367/2002 Sb., kterou se stanovì Ë stka pro urëenì v öe p ÌspÏvku na dopravu podle z kona o st tnì soci lnì podpo e ( Ëinnost 1. 9. 2002). 4. Vyhl öka Ë. 380/2002 Sb., k p ÌpravÏ a prov dïnì kol ochrany obyvatelstva ( Ëinnost 22. 8. 2002). 5. Vyhl öka Ë. 382/2002 Sb., o osvobozenì zboûì dov ûenèho pro pot ebu osob postiûen ch povodnïmi v roce 2002 od dovoznìho cla ( Ëinnost 16. 8. 2002 aû 31. 12. 2003). 6. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 394/2002 Sb., o poskytnutì finanënì pomoci v oblasti bydlenì fyzick m osob m postiûen m povodnïmi v roce 2002 ( Ëinnost 28. 8. 2002). Osob m, kterè splúujì stanovenè podmìnky, se na z kladï pìsemnè û dosti na krajsk ad podanè do 31. 3. 2004 poskytne p ÌspÏvek 150 000 KË. JUDr. Ji ina Kotrbat 7. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 395/2002 Sb., o poskytnutì nen vratnè finanënì pomoci v oblasti bydlenì fyzick m osob m nebo obcìm postiûen m povodnïmi v roce 2002 na hradu n klad spojen ch s odstranïnìm stavby pro bydlenì ( Ëinnost 28. 8. 2002). 8. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 396/2002 Sb., o pouûitì prost edk St tnìho fondu rozvoje bydlenì formou vïru na hradu Ë sti n klad spojen ch s v stavbou bytu fyzick mi osobami postiûen mi povodnïmi v roce 2002 ( Ëinnost 28. 8. 2002). P i splnïnì stanoven ch podmìnek poskytne Fond vïr do v öe 850 000 KË s 2% rokem roënï. 9. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 399/2002 Sb., kter m se prov dì z kon Ë. 12/ 2002 Sb., o st tnì pomoci p i obnovï zemì postiûenèho ûivelnì nebo jinou pohromou a o zmïnï z kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvì a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o pojiöùovnictvì), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, (z kon o st tnì pomoci p i obnovï zemì) ñ Ëinnost 28. 8. 2002. St tnì finanënì pomoc p i obnovï zemì postiûenèho ûivelnì nebo jinou pohromou lze poskytnout fyzickè nebo pr vnickè osobï, kter byla zaps na do jmennèho seznamu postiûen ch osob, poû dala o pomoc a splnila podmìnky pro jejì poskytnutì. POJISTNÝ OBZOR 10/2002 13

Newyorsk Institut pro informace v pojiöùovnictvì vydal 5. z Ì 2002 zatìm nejp esnïjöì odhady ökod teroristick ch tok v New Yorku, Virginii a Pensylv - nii. Celkovou ökodu odhaduje na Ë stku kolem 40,2 mld. USD. Ñ11. z Ì je nejen nejvïtöì pojiötïnou katastrofou, kter kdy nastala, je ale takè nejvvïtöì komplexnì katastrofou v historiiì, uvedl prezident Institutu pro informace v pojiöùovnictvì Gordon Stewart. ÑNaprost vïtöina ökod na dom cnostech a vozidlech byla vyplacena. äkody vzniklè podnikatel m jsou ale velmi komplikovanè. ZatÌmco mnozì jiû obdrûeli pomoc, obnova celèho podnikatelskèho sektoru bude trvat rokyì. Odhad Rok potè ñ nejvïtöì komplexnì ökoda v historii P ipravila: Olga Melcherov institutu ve v öi 40,2 mld. USD obsahuje n sledujìcì pojiötïnè ökody: l 11 mld. USD (27 %) ökody za p eruöenì provozu, l 10 mld. USD (25 %) odpovïdnostnì ökody, l 6 mld. USD (15 %) majetkovè ökody vëetnï vozidel vyjma budov WTC 1 a 2, l 3,5 mld. USD (9 %) majetkovè ökody na budov ch WTC 1 a 2, l 3,5 mld. USD (9 %) odpovïdnost leteck ch p epravc, l 2,7 mld. USD (7 %) n hrady z ûivotnìho pojiötïnì, l 2 mld. (USD 5 %) n hrady z razovèho pojiötïnì pracovnìk, l 1 mld. USD (2 %) n hrady za storno pl novan ch ud lostì, l 500 mil. USD (1 %) kasko ökody na 4 dopravnìch letadlech. Dodnes bylo u adu pro pojiöùovnictvì v New Yorku zaznamen no 33 tisìc pojistn ch ud lostì. DvÏ t etiny z nich tvo Ì ökody podnikatel sìdlìcìch na dolnìm Manhattanu v okolì b valèho WTC, kte Ì usilujì o n hrady z majetkov ch pojiötïnì, pojiötïnì p eruöenì provozu a n hrad z razovèho pojiötïnì pracovnìk. TisÌce pojistn ch ud lostì byly takè hl öeny ze ûivotnìho a invalidnìho pojiötïnì. VÏtöina n hrad podnikatel m, t kajìcìch se majetkov ch ökod, zvl ötï u mal ch podnikatel, jiû byla ocenïna a vy Ìzena. Odhady jeötï nebyly dokonëeny v nïkolika p Ìpadech velk ch staveb p ilehl ch WTC, kde dosud nenì jistè, zda mohou b t znovu obsazeny. V jin ch p Ìpadech jeötï nebylo rozhodnuto, zda budou zni- ËenÈ budovy znovu vystavïny, coû takè ovlivnì tok finanënìch prost edk z pojiötïnì. Ne vöechny odhadovanè ökody byly nahl öeny a mnoho potenci lnìch ûadatel o n hradu ökod se st le rozhoduje, zda û dat penìze z Fondu n hrad obïtem. NavÌc, mnoho pojistn ch ud lostì z p eruöenì provozu, t kajìcìch se uölèho zisku (firmy musely b t na nïjakou dobu uzav eny, dalöì n klady za jejich p estïhov nì), nebylo dosud hl öeno Ëi uzav eno. Proces oceúov nì ökod byl zpomalen, protoûe mnoho pot ebn ch z znam Tabulka 1 SpoleËnost bylo takè v pr bïhu katastrofy zni- Ëeno. V jin ch p Ìpadech se firmy p estïhovaly do doëasn ch prostor a st le tak vznikajì n roky na n - hrady z jejich pojiötïnì. TakovÈ p Ìpady mohou b t uzav eny aû po p estïhov nì do trval ch sìdel. Pan Stewart uvedl, ûe: ÑVzhledem k tomu, ûe se mènï neû 2 % ökod z 11. z Ì t kaly soukromèho majetku, pojistnè pro pr mïrnou americkou rodinu a vozidla nebude touto ud lostì dotëeno. Na druhou stranu prudce stoup pojistnè za pojiötïnì v podnikatelskèm sektoru. Terorismus p edstavuje v ûnè riziko pro naöi spoleënost. JednotlivÌ pojistitelè se musì vyhnout koncentraci rizika v oblastech s vysokou hustotou zamïstnanc ve velik ch budov ch, kterè by mohly vèst k znaën m ökod m. Existuje sice maxim lnì krytì, je ale velmi drahèì. Dom cì pojistitelè odhadujì ËistÈ ztr ty z tok z 11. z Ì na 8,5 mld. USD PojistitelÈ v USA hl sì ËistÈ ztr - ty z majetkovèho a neûivotnìho Tabulka 2 SpoleËnost St t v USA St t v USA BezpeËnostnÌ rating Weiss pojiötïnì ve v öi 8,47 mld. USD, tvrdì Weiss Ratings, kter je n rodnìm nez visl m poskytovatelem ratingov ch hodnocenì finanënìch institucì, vz jemn ch fond a cenn ch papìr. Tabulka 1 obsahuje v Ëet spoleënostì s nejvyööìmi pojistn mi plnïnìmi a vych zì ze zkoum nì 1100 roënìch uz vïrek N rodnì asociacì pojiöùovacìch komisa Weiss. DvÏ skupiny pojiöùoven, Berkshire-Hathaway a Hartford Fire & Casualty, mïly kaûd dvï spoleënosti umìstïnè mezi prvnìmi deseti pojiöùovnami s nejvyööìmi hl - öen mi ökodami. SpoleËnÏ mïly tyto 4 pojiöùovny (General Reinsurance Corp., National Indemnity Co., Hartford Fire Insurance a Hartford Accident and Indemnity Co.) n hrady z 11. z Ì za tèmï 3 mld. USD. V tabulce 2 jsou spoleënosti s nejvïtöìmi Ëist mi n - hradami z tok, mï eno k jejich kapit lu a obchodnìmu v sledku. Ñäkody z teroristick ch tok zp sobily velik ez do kapit lu nïkter ch firem, zvl ötï General Reinsuranceì, ekl Martin D. Weiss, BezpeËnostnÌ rating Weiss»istÈ ztr ty z 11. z Ì v tis. USD General Reinsurance Corp. Delaware Bñ 1 533 000 41,01 National Indemnity Co. Nebraska B+ 694 500 4,69 St. Paul Fire & Marine Ins. Co. Minnesota B 559 360 13,50 Allianz Ins. Co. California C 464 556 21,02 American Re-Insurance Co. Delaware C 449 800 17,02 Swiss Reinsurance America Corp. New York C 346 000 15,26»istÈ ztr ty z 11. z Ì v tis. USD % ökody na kapit lu a obchodnìm v sledku Hartford Fire Ins. Co. Connecticut B 268 505 4,79 Travelers Casualty & Surety Co. Connecticut B 217 200 7,24 Hartford Accident & Indemnity Co. Connecticut Bñ 211 504 17,63 Auto-Owners Ins. Co. Michigan A+ 200 000 7,15 % ökody na kapit lu a obchodnìm v sledku General Reinsurance Corp. Delaware Bñ 1 533 000 41,01 St. Paul Surplus Lines Ins. Co. Delaware C+ 18 240 28,80 Shelter Reinsurance Co. Montana Bñ 17 900 27,89 CAN Lloyds of Texas Texas C 500 24,61 American Agriculture Ins. Co. Indiana C+ 61 500 21,86 Allianz Ins. Co. California C 464 556 21,02 Zenith Ins. Co. California C 48 000 19,01 CGU Ins. Co. of NY New York Cñ 6 867 18,17 Hartford Accident & Indemnity Co. Connecticut Bñ 211 504 17,63 Providence Washington Ins. Co. of NY New York C 1 700 17,58 14 POJISTNÝ OBZOR 10/2002

Ph.D, p edseda Weiss Ratings, Inc. D le uvedl: ÑNicmÈnÏ, i v tèto kritickè situaci mïly st le pojiöùovny adekv tnì kapit l na krytì ökod. VÏtöina pojistitel vydrûela dìky zajistnèmu krytì a silnè hodnotï vlastnìch cenn ch papìr. Avöak i p es sìlu pojistitel povedou katastrof lnì toky ke zvyöov nì pojistnèho.ì Odezva trhu TeroristickÈ toky z loúskèho roku p ispïly k tomu, ûe americk ad pro sluûby v pojiöùovnictvì (ISO) vydal klauzuli vyluëujìcì rizika terorismu u komerënìch pojistn ch smluv pro krytì majetkov ch a neûivotnìch ökod. NovÈ znïnì, kterè vyluëuje krytì ökod zp soben ch akty terorismu, akceptovalo 45 st - t unie, Washington, D.C., Puerto Rico a Guam. PÏt zb vajìcìch st t ñ New York a Kalifornie zvaûujì p istoupenì k v luce ISO, Texas a Florida musì jeötï o jakèmkoliv form lnìm plnïnì jednat, pouze jeden st t, Georgia, odmìtla novou klauzuli. Ot zka pojiötïnì proti terorismu je od loúskèho roku st le diskutov - na v Kongresu Spojen ch st t americk ch. Navrhovan program by na feder lnì vl dï vyûadoval dotace procenta ztr t pojistitel vych zejìcìch ze ökod zp soben ch terorismem. PodmÌnky pro uplatnïnì tohoto novèho feder lnìho programu byly schv leny jak kongresem, tak i sen tem. ParlamentnÌ n vrh (HR 3210) û d po pojiöùovn ch, aby na sebe braly zodpovïdnost za ökody z terorismu do v öe 1 mld. USD, feder lnì fondy by pak uvolnily 5 mld. USD a vìce. Tento dvoulet pl n poëìt s expozicì feder lnìch fond do 10 mld. USD. Podle n vrhu by vöichni pojistitelè bez ohledu na jejich vlastnì roveú expozice museli kr t feder lnì vl du za vyplacenè vïry poskytnutè z programu. Dokonce i spoleënosti, kterè z fondu penìze nedostanou, se budou muset na jeho spl cenì podìlet. Tento pl n umoûnì pojistitel m p echod nïkter ch n klad na pojistnìky v podobï daúov ch p ir ûek. Sen tem posvïcen legislativa (S2600), platn na 1 rok, vyûaduje, aby pojistitelè kryli rizika z terorismu do v öe 10 mld. USD. Tento z drûn program bude poskytovat levu pojistitel m na ökody p esahujìcì 10 mld. USD a limit expozice vl dy do 100 mld. USD. NicmÈnÏ sen tnì n vrh nevyûaduje na pojistitelìch, aby zpïtnï zaplatili n klady p evyöujìcì a z st vajìcì jako b emeno daúov ch poplatnìk. Dr. Weiss varoval, ûe Ñoba n vrhy znamenajì obrovskè b emeno zatïûujìcì spot ebitele a û dn z tïchto navrhovan ch z kon nenì adekv tnìm dlouhodob m eöenìm situacì spojen ch se zv öen m rizikem terorismuì. Weiss vydal bezpeënostnì ratingy vìce neû 15 tisìc m finanënìch institucì, vëetnï zdravotnick ch organizacì, ûivotnìch a zdravotnìch pojiöùoven, program Blue Cross a Blue Shield, majetkov ch a neûivotnìch pojistitel, bank a broker. Weiss Raitings je jedinou vedoucì ratingovou agenturou, kter nedost - v hrady od firem, kter m prov dì rating. P Ìjmy plynou ËistÏ z prodeje produkt z kaznìk m, obchodnìk m a knihovn m. Ztr ty na ûivotech zamïstnanc pojiöùoven z 11. z Ì 2002 Allendale 1 American International Group 2 Aon Corporation 175 FM Global 4 Marsh & McLennan 294 Met Life 2 Zurich American Insurance 1 Celkem 479 PoËty hl öen ch pojistn ch ud lostì z katastrofy WTC k 4. 9. 2002 PodnikatelskÈ 22 154 SoukromÈ 11 098 Celkem 33 252 Cena pojistn ch plnïnì celkem 17,3 mld. USD Zdroj: Disaster Insurance Information Office V. kongres pojiöùovacìch a zajiöùovacìch broker v Polsku Ve dnech 23. 5. ñ 26. 5. 2002 se v Polsku (Mikolajki ñ Mazursk jezera, hotelov komplex Golubiewski) konal V. kongres pojiöùovacìch a zajiöùovacìch broker ñ SPBUiR. Kongres je nejvïtöì akcì svèho druhu v Polsku. Je mìstem setk nì a jedn nì jednotliv ch broker ñ fyzick ch osob (i kdyû tito pracujì ve firm ch), pojiöùoven, firem prov dïjìcì Ëinnosti souvisejìcì s pojiötïnìm (v robci bezpeënostnìch prvk, nez vislì likvid to i, oceúov nì majetku apod.) a sponzor. V Polsku musì mìt kaûd broker absolvov ny zkouöky adu pro dohled nad pojiöùovnictvìm (souë st polskèho MF). Organizace SPBUiR (volnï p eloûeno Asociace polsk ch pojiöùovacìch a zajiöùovacìch broker ), kter byla zaloûena v roce 1992, je pr vï sdruûenìm tïchto osob. RoËnÌ Ëlensk p ÌspÏvek kaûdèho maklè e je 480 zlot ch. Za dobu svè existence se SPBUiR stala organizacì uzn vanou a respektovanou pojiöùovnami, maklè i i ostatnìmi spoleënostmi Ëinn mi v oblasti pojiötïnì. Asociace pom h maklè m projedn - vat mimo jinè i opodstatnïnè citlivè spory p i p ÌpadnÈm neetickèm chov nì pojiöùoven Ëi jejich pracovnìk, kdy m maklè i pr vo na n hradu ökody od pojiöùovny. OpakovanÈ poruöenì etiky pojiöùovnou m ûe b t Ñohodnocenoì Ëervenou Ing. ZdenÏk Schwarz, RESPECT kartou. MÏla by platit z sada, ûe broker nejde prod vat pojiötïnì, ale radit klientovi, jak oöet it riziko. Vûdy musì jednat v z jmu klienta, na coû je i v EU kladen velk d raz. K v öe uvedenèmu si dovolìm malou pozn mku. P i souëasnè konjuktu e ûivotnìho pojiötïnì se i u n s Ëasto setk v me s p Ìpady, kdy i z stupci velmi renomovan ch pojiöùoven pod vidinou vïtöìho poëtu pojiötïn ch osob jednajì velmi bezohlednï a neeticky. V minulosti jsme se jiû s tìm setkali ñ v dobï formov nì pojistnèho trhu a pr ce maklè v letech 1992 ñ 1994, a p ed celkem ned vno p i demonopolizaci povinnèho ruëenì. Protoûe to ve svèm d sledku ökodì povïsti pojiöùoven i maklè, nebylo by pouûitì ËervenÈ karty k zahozenì i u n s. Kongres byl sponzorov n 40 sponzory ñ pojiöùovnami. Pojiöùovny i spolupracujìcì spoleënosti prezentovaly svou Ëinnost v 50 st ncìch rozmìstïn ch v hotelovèm komplexu hotelu a po daly takè mnoho doprovodn ch akcì. Za zmìnku stojì sluûba jednè z firem, kter na internetovè adrese nabìzì ucelenè informace o novink ch a zmïn ch v produktech jednotliv ch pojiöùoven. Kongresu se z Ëastnilo p es 20 z stupc mèdiì a 17 host. POJISTNÝ OBZOR 10/2002 15

Z historie kongres I. kongres SPBUiR p ed pïti lety v GdaÚsku formuloval z sady etiky brokera. III. kongres ñ byly formulov - ny ÑZ sady dobrè pr ceì neboli regule fairplay, akceptovanè i pojiöùovnami. V. kongres konan v duchu ÑBroker v EUì byl zah jen 24. 5. 2002 panem Tomaszem Minhoftem Czyzem, prezidentem asociace, za Ëasti Mr. Haralda Krausse, editele BIPAR z Bruselu a Mr. Paula Carty, b valèho v konnèho editele Asociace Irsk ch maklè, nynì editele maklè sk ch sluûeb v nejvïtöì irskè maklè skè firmï Coyle Hamilton. N sledovala p edn öka Mr. Haralda Krausse, editele BIPAR. BIPAR jako profesion lnì organizace broker je nejstaröì v EU. Byla zaloûena v roce 1937 v Pa Ìûi, nynì m sìdlo v Bruselu.»leny je 42 sdruûenì broker z 27 zemì. Ot zky jednotnèho trhu s cìlem lepöì ochrany z kaznìka m eöit p ipravovan nov direktiva, kterou se v EU budou muset Ìdit vöichni, kte Ì budou pojiötïnì nabìzet (agent, maklè, pojiöùovny, pracovnìci bank, poöt), a kter v n vrhu obsahuje i mimo jinè n r st v öe kapit lu pro zprost edkovatele i vïtöì n roky na administrativu, coû znamen i vìce byrokracie. N sledujìcì p edn öku p ednesl Mr. Paul Carty. V p edn öce byla zd raznïna koncentrace obchodu mezi nejvïtöì pojiöùovny, velk konkurence na pojiöùovacìch trzìch a problematickè zav dïnì nov ch pojistiteln ch rizik. D raz byl neust le kladen na kvalitu sluûeb maklè vëetnï poskytov nì maxima informacì klient m. Kongres pak pokraëoval soubïûnï ve t ech sekcìch: ñ zp soby prezentace pracì a ËinnostÌ brokera, ñ pojiöùovacì legislativa ñ zprost edkovatelè, ñ zvyöov nì kvalifikace (vzdïl - v nì) broker. DalöÌ Ëast byla zamï ena na sekci zvyöov nì kvalifikace broker. Zvyöov nì kvalifikace broker Jako p Ìklady byly struënï uvedeny Velk Brit nie, Holandsko a Kanada, kde je zaveden systèm vzdïl v nì broker, öì eji byl uveden systèm vzdïl v nì v KanadÏ, kde jsou kurzy rozëlenïny do vìce blok dle obsahovè n plnï (historie, majetek, ûivot, pr myslovè i obëanskè pojiötïnì, jednotliv rizika, kvotace a underwriting, pr vo, systèmy dokumentace, likvidace, zajiötïnì, organizace, pèëe o klienta ap.). Program postupnèho vzdïl v nì v Polsku (PEC) ñ n vrh äkolenì v r mci PEC zahrnuje 16 tèmat s cca 160 konkrètnìmi Ñp edmïtyì ke ökolenì. PEC bude zahrnovat mimo jinè tyto oblasti: ñ praxe brokera, ñ kodex obchodu, ñ kodex profesnì etiky, ñ 10 z sad dobrè spolupr ce s pojiöùovnami, ñ elementy finanënì anal zy pro vedenì, ñ finanënì anal za pro individu lnìho klienta v ûivotnìm pojiötïnì, ñ ÌzenÌ rizika, ñ prodej majetkov ch a ûivotnìch pojiötïnì, ñ kniha postupu pracì (procedur) brokera, ñ polsk trh pojiötïnì a zajiötïnì, ñ zajiötïnì ñ z klady pro pojiöùovacì brokery, ñ likvidace ökod, ñ chyby a opomenutì (ne mysln lidsk faktor), ñ organizace SPBUiR a BIPAR, ñ broker v EU. PojiöùovacÌ rizika ñ produkty ökolenè v r mci PEC ñ majetkov pojiötïnì, ñ pojiötïnì ztr ty zisku, ñ strojnì pojiötïnì, ñ stavebnï-mont ûnì pojiötïnì, ñ elektronickè pojiötïnì, ñ cargo pojiötïnì, ñ pojiötïnì finanënìch rizik, ñ pojiötïnì byt a dom, dom cnostì, ñ paket dopravnìho pojiötïnì, ñ havarijnì pojiötïnì, ñ jinè pojiötïnì obëanskè ñ paket pro individu lnìho klienta, ñ d chodovè pl ny, ñ bankovnì pojiötïnì. TÈmata ökolenì v r mci PEC ñ praxe brokera ñ v bïr brokera, ñ inspekce rizika a Due Diligence Report, ñ hodnocenì rizika, ñ popt vkovè ÌzenÌ, ñ zpr va o popt vkovèm ÌzenÌ pro klienta, ñ pojiötïnì, ñ monitorov nì termìn obnov, ñ procedury p i obnov ch, ñ nedostatek kontaktu s klientem, ñ proviznì v poëty, ñ pr bïûn dokumentace, archivace v kancel Ìch, ñ pojiöùovacì podvody, mor lnì rizika. Prodej pojiötïnì ñ zdroje nov ch klient, ñ techniky akvizice, ñ prezentace, ñ zvl d nì n mitek. DalöÌ tematickè okruhy jsou: odpovïdnostnì pojiötïnì, p eruöenì provozu, konstrukce objekt s vazbou na technologii a poû rnì ochranu, metody prevence, regresnì n roky, z vazky klienta, pojiöùovny a brokera, eöenì spor. PEC ñ organizaënì koncepce Budou t i zp soby zvyöov nì kvalifikace: ñ ökolenì klasickè SPBUiR, ñ p es Internet ñ chat on-line ñ SPBUiR ñ interaktivnì (vylou- Ëeny jsou intervence a n pravy konkrètnìch p Ìpad, reklama), ñ ökolenì vnïjöì ñ po danè pojiöùovnami, bankami a dalöìmi organizacemi. äkolenì klasickè SPBUiR Cyklus bude mìt 16 tèmat. 1 tèma = 1 den (cca 6ñ7 hod.) V bïr tèmat: dle vlastnì vahy a pot eb kaûdèho maklè e Cena: 200 zlot ch Ëlen/300 zlot ch neëlen Min. skupina: 15 osob Ëastnit se mohou: broke i, prac. pojiöùovny, prac. brokersk ch firem, poj. agenti, risk manaûe i, studenti pojiöùovnictvì, pracovnìci firem kolem pojiöùovacìho trhu apod. VyhodnocenÌ vzdïl v nì: 1 hod. ökolenì ñ 1 bod ñ maximum 8 x 7 = 56 bod Limity: Broker ñ fyz. osoba: 10 bod ñ bronzovè hodnocenì 21 bod ñ st ÌbrnÈ hodnocenì 30 bod ñ zlatè hodnocenì V tomto smyslu bude vyd v n i doklad o absolvov nì ökolenì. Doklad nenahrazuje povinnè zkouöky brokera. Podobn m zp sobem budou hodnoceny dle poëtu osob i firmy ñ pr vnickè osoby. Z vïr Kongres zakonëil opït pan Tomasz Minhoft Czyz, prezident Asociace. Konstatoval, ûe kongresu se z Ëastnilo 1409 osob, z toho 600 broker a 660 pracovnìk pojiöùoven. OstatnÌ byli pracovnìci sp ÌznÏn ch firem, hostè a novin i. Pozn mka autora: P eklad z polötiny byl proveden volnï, odbornè slovnìky neexistujì. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ OdökodnÏnÌ za kou enì Verdikty soud stojì pojiöùovny p Ìliö mnoho penïz. Pojiöùovny si nemohou dovolit platit vìc a vìc. Nakonec to povede ke zvyöov nì pojistnèho. Minul t den odsoudil soud v Miami tab kovèho v robce k zaplacenì 5,5 mil. USD jako odökodnïnì letuöce, kter trpì chronick mi z nïty dutin, kterè mïl zp sobit cigaretov kou v kabin ch letadel. ZmÏny na ruskèm pojistnèm trhu? äèfovè rusk ch pojiöùoven jsou p ipraveni p ijmout poûadavky SvÏtovÈ obchodnì organizace o umoûnïnì vstupu zahraniënìch subjekt na rusk trh. Deregulace m b t vöak ËasovÏ rozvrûena a m b t aû do jejìho ukonëenì vl dou umoûnïn lukrativnì obchod s ûivotnìm pseudo-pojiötïnìm. (OM) Zdroj: Insurance Day 7. 8. 2002 16 POJISTNÝ OBZOR 10/2002

BezpeËn lokalita z pohledu asociace AGA Projekt bezpeën lokalita nenì niëìm nezn m m. Od poë tku svèho vzniku byla zam ölena jako dlouhodob celost tnì preventivnï osvïtov akce prevence kriminality, mì ÌcÌ p Ìmo k samotn m lidem, respektive k ochranï jejich majetku. BezpeËn lokalita slouûì p edevöìm lidem, kte Ì se nechtïjì smì it s kriminalitou ve svèm okolì a chtïjì jì aktivnï Ëelit. Pokud se rozhodnou k urëitè investici do zabezpeëenì svèho majetku i sebe sam ch, chtïjì mìt takè jistotu, ûe se jim tato investice vyplatì. SouËasnÏ chtïjì mìt i jistotu, ûe svè mnohdy nemalè prost edky investovali spr vnï, do spr vnè techniky a do kvalitnì firmy. A zde nar ûìme na prvnì problèm bïûnèho ËlovÏka, kter se dennï nepohybuje ve svïtï zabezpeëovacìch systèm, a kter se jen stïûì m ûe vyznat v nep ebernè nabìdce nejr znïjöìch firem a firmiëek. Jak pomoci z kaznìkovi v tèto orientaci je jednìm z d vod participace asociace AGA na tomto projektu. AGA vytvo ila spoleënï s Ministerstvem vnitra z kladnì poûadavky na firmy, kterè majì z jem se z Ëastnit projektu. Mezi tyto poûadavky pat Ì nap. mont û certifikovanè a zkouöenè techniky, dodrûov nì norem a poûadavk pojiöùoven pro projekt, mont û, servis a revizi, jeû podlèhajì kontrole InspekËnÌho org nu AGA, dodrûov nì kodexu etiky a stanov AGA apod. Z kaznìkovi je tak garantov na kvalita a jistota, ûe dan systèm a zp sob eöenì problèmu zabezpeëenì a dan firma jsou pro nïho nejvhodnïjöì. AGA nenì jen pasivnìm partnerem v projektu, ale sama se snaûì s dalöìmi partnery vyvìjet spoleënè aktivity, kterè by mohly projekt zkvalitnit a p iblìûit öirokè ve ejnosti. K tïmto aktivit m pat Ì i nap Ìklad p ihl öenì projektu do programu N rodnì politiky jakosti pro rok 2003. AGA se spoleënï s Ministerstvem vnitra snaûì o maxim lnì p iblìûenì projektu öirokè ve ejnosti, a to formou poskytov nì informacì prost ednictvìm hromadn ch sdïlovacìch prost edk, odborn ch semin, konzultacì apod. PrvnÌ takov menöì semin se uskuteënil ve StrakonicÌch ve spolupr ci s mìstnì poboëkou Hospod skè komory, kter projevila o projekt z - jem, stejnï jako o pokraëov nì v po d nì podobn ch semin. DalöÌ po - d nì podobn ch semin koordinujeme a pl nujeme s naöimi partnery v projektu a k tomu Ëelu i shromaûôujeme informace o r zn ch sdruûenìch bytov ch druûstev v obcìch apod. BezpeËn lokalita m i dalöì ambice. Evropsk unie vytvo ila spoleënè internetovè str nky, kterè by se mïly vïnovat pr vï problematice prevence kriminality, a kde by v budoucnu mïly b t zve ejúov ny nejlepöì projekty prevence kriminality.»r nechce st t mimo dïnì v EvropÏ a projekt BezpeËn lokalita m i p es znaënou konkurenci v tèto oblasti öanci na spïch. Bc. ZdenÏk ätïp nek, v konn tajemnìk AGA AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ»esk trh je nejperspektivnïjöì ze vöech kandid t pro vstup do EU Podle studie zajiöùovacì skupiny Benfield je v voj ËeskÈ ekonomiky p Ìzniv a poskytuje prostor jak pro dalöì r st, tak i pro vstup nov ch subjekt. S tìm i ËasovÏ souvisì otev enì novèho zastoupenì Benfield v Praze. Nov pool v Rakousku RakouskÈ pojiöùovny se dohodly na zaloûenì poolu pro krytì teroristick ch rizik. Pool vznikl k 1. z Ì s kapacitou 200 mil. eur, p iëemû 50 mil. eur pojistì prim rnï a zbytek nabìdne do zajiötïnì. (OM) Zdroj: Insurance Day, 10. 7. 2002 znamen pro zkuöenè podvodnìky öirokè pole p sobnosti. P i existenci desìtek pojiöùoven na ËeskÈm trhu zneuûìvajì konkurenënìho prost edì k tomu, ûe si stejnè riziko pojistì u vìce pojiöùoven. SpolÈhajÌ na to, ûe v mïna informacì mezi pojiöùovnami o problematick ch pojistn ch ud lostech a osob ch je prozatìm spìöe nahodil. V trestnì vïci Ëty aktèr byl sp - ch n podvod na dvou pojiöùovn ch. Na z kladï fiktivnì kupnì smlouvy s neexistujìcì firmou byla pojiötïna v poëetnì technika v hodnotï p es 2 mil. KË. Jednatel spoleënosti p edstìral, ûe zboûì dnï zaplatil a v den podpisu smlouvy bylo dod - no do jeho skladu. SpoleËnÏ s dalöìm Ñpodnikatelemì pak poökodil dve e do skladu vlastnì firmy a ozn mil policii, ûe doölo k vloup - nì a odcizenì poëìtaë nezn m m pachatelem. Poûadoval plnïnì ve v öi 750 000 KË. Pojiöùovna sice plnila, ale podstatnï mènï z d vodu nedostateënèho zajiötïnì skladovacìch prostor proti kr deûi. Povzbuzen Ë steën m spïchem rozöì il jednatel pojistnou smlouvu o ûivelnì pojiötïnì z sob s pojistnou Ë stkou 20 mil. KË. Obdobnou pojistnou smlouvu uzav el i u jinè pojiöùovny. Kr tce nato s pomocì ËetnÌho vyhotovili faleönè ËetnÌ doklady prokazujìcì n kup zboûì o hodnotï 11,5 mil. KË od firmy, jejìû razìtko padïlali. Jednatel p edstìral, ûe zboûì bylo dod no do skladu jeho firmy v den uzav enì kupnì smlouvy. S dalöìm pomocnìkem ñ zamïstnancem bezpeënostnì agentury pak poökodili bezcennè zboûì s proölou expiracì tak, ûe zotvìrali obaly a zboûì polili vodou, pak uvolnili kohout teplovodnìho vedenì, ËÌmû zaëala do skladovacìch prostor unikat tepl voda. Prostor opustili a za nïkolik dnì nahl sil jednatel po- JUDr. Ji ina Kotrbat VÌcen sobnè pojiötïnì jistnou ud lost ve v öi p es 8 mil. KË. TutÈû pojistnou ud lost nahl sil i druhè pojiöùovnï. Okolnosti dajnè pojistnè ud losti a p edloûenè doklady byly natolik nevïrohodnè, ûe pojiöùovny plnïnì neposkytly a vïcì se zaëaly zab vat org ny ËinnÈ v trestnìm ÌzenÌ. Jednatel po celou dobu ÌzenÌ setrval na tvrzenì, ûe v poëetnì techniku nakoupil od dealera, kterèmu zaplatil v hotovosti p jëen mi penïzi. Kdo mu p jëku poskytl vöak odmìtl sdïlit. PoËÌtaËe chtïl dajnï pouûìt na vybudov nì sìtï. D le popìral, ûe by myslnï poökodil teplovodnì vedenì ve snaze vyl kat plnïnì od pojiöùoven. OdmÌtal i to, ûe by se jednalo o totèû zboûì, kterè pojistil dvakr t. I kdyû byla proöl expiraënì doba, nebyl problèm ji prodlouûit sterilizacì. Kohout vyörouboval omylem, ale neumïl to spravit. Nedok zal ani vysvïtlit, kde vzal 20 mil. KË na n - kup zboûì. H jil se tìm, ûe 20 mil. jsou katalogovè ceny zboûì a ûe je nakoupil za mìú, doklad ovöem nemïl. I ostatnì obûalovanì vytrvale odmìtali Ëast na nïjakè neleg lnì Ëinnosti. Jejich trestn Ëinnost vöak byla prok z na v povïômi svïdk, vëetnï zamïstnanc pojiöùoven, a listinn mi d kazy. OËit mi svïdky pak bylo prok z no, ûe zboûì pojiötïnè dvakr t bylo totoûnè. Jednateli byl vymï en vysok (souhrnn ) trest s ohledem na dalöì trestnou Ëinnost, kterou p chal v souvislosti s nekal mi praktikami p i obchodnì Ëinnosti. ËetnÌ byl odsouzen ke t em let m odnïtì svobody, zamïstnanec bezpeënostnì agentury ke dvïma let m s podmìnïn m odkladem na zkuöebnì dobu Ëty let a druh podnikatel k osmi mïsìc m na zkuöebnì dobu osmn cti mïsìc. Jednatel a podnikatel pak byli odsouzeni k povinnosti spoleënï vr - tit pojiöùovnï Ë steënè plnïnì. POJISTNÝ OBZOR 10/2002 17

P Ìpad z asistenënì sluûby Europ Assistance Tato ud lost zaëala zcela ban lnï. Rodina ve sloûenì matka, otec, dcera a syn si vyjela s cestovnì kancel Ì na rekreaci do Chorvatska, podobnï jako tisìce dalöìch Ëesk ch obëan. A protoûe zvolili lacinïjöì variantu, byli vybaveni vöìm moûn m, kromï jinèho takè vlastnoruënï zava en mi potravinami, a naötïstì i pojistkou pro cesty a pobyt. Po dlouhè cestï autobusem a nïkolika dnech uskladnïnì v tropick ch vedrech doölo i na konzumaci dovezen ch potravin. Po jednè takovè ÑhostinÏì nezbylo nic jinèho, neû za pomocì pr vodce CK volat pohotovostnì lèka skou sluûbu. Co se vlastnï p ihodilo? V Ëervnu t.r. kontaktoval asistenënì centr lu v Praze pr vodce CK a ozn mil, ûe jedna naöe pojiötïn klientka je ve Splitu v nemocnici. AsistenËnÌ sluûba se okamûitï s touto nemocnicì spojila. Tam se jejì pracovnìci dozvïdïli, ûe p edbïûn diagnûza je velmi v ûn a znì: kûma z d vodu alergickè reakce a pacientka leûì na infekënìm oddïlenì. Na v sledky prvnìch odbïr a laboratornìch test se pr jeötï Ëek. D le zjistili, ûe spoleënï s matkou je hospitalizov na i dcera, kter m podobnè potìûe. NejnovÏjöÌ v sledky vöak potvrdily, ûe diagnûza obou pacientek je shodn ñ tïûk otrava ze stravy. Jejich stav se minutu od minuty prudce zhoröoval. LÈka i nemocnice ve Splitu informovali, ûe pro jejich z chranu pot ebujì nejdèle do öesti hodin protil tku ñ sèrum na otravu botulinem, kterè v tamïjöì nemocnici nemajì k dispozici a ûe protil tku musì sehnat pojiöùovna, protoûe oni nemajì û dnou moûnost ji sehnat. Poû dali o dod nì vïtöìho mnoûstvì protil tky, kter se skladuje ve velmi omezenèm mnoûstvì a vïtöinou je soust edïna pouze na jednom mìstï v r mci st tu. A tak nastal z vod s Ëasem, kdy ve spolupr ci s lèka i vypuklo mezin rodnì p tr nì po takovèm mnoûstvì sèra. Po spoleënèm silì Ëesk ch, rakousk ch, francouzsk ch a chorvatsk ch lèka pobo- Ëek asistenënì sluûby se poda ilo najìt sèrum nakonec v jednè nemocnici v Chorvatsku. Jeho leteck p eprava a pod nì pacientk m se tak uskuteënilo bïhem nïkolika m lo hodin. SÈrum bylo aplikov no. Zd lo se, ûe p Ìpad je vy eöen a klientky zachr nïny. N sledujìcì den p iöla zpr va, ûe protil tka a celkov terapie nezabraly. Stav obou pacientek se zhoröil a vzhledem k tomu, ûe vybavenì nemocnice nebylo na pot ebnè rovni vzhledem k jejich souëasnèmu zdravotnìmu stavu, asistenënì sluûba spoleënï s pojiöùovnou Generali rozhodly pacientky repatriovat do»eskè republiky. Z kladnì podmìnkou p epravy byly speci lnì protiinfekënì boxy a vzhledem k tèto podmìnce mohl b t pouûit jedinï leteck speci l. P epravit pacientky do kvalitnìch Ëesk ch nemocnic p esto nebylo jednoduchè. HlavnÏ z toho d vodu, ûe leteck speci l, kter by splúoval n roënè poûadavky pro bezpeënou repatriaci, nebylo v tu dobu moûnè na zemì»eskè republiky zajistit. O pomoc totiû byla poû d na arm da»r, jenû jako jedin takov mto speci lem s protiinfekënìm reûimem disponuje. NaneötÏstÌ se tento speci l pr vï nach zel nad zemìm st ednìho v chodu, kde operoval spoleënï s Ëeskou protichemickou brig dou a nebyl dostupn d Ìve neû za 24 hodin. P es zahraniënì poboëky spoleënosti bylo tedy t eba zajistit speci l jinde. Vzhledem k v hodnosti polohy, a tìm i kratöì ËasovÈ dostupnosti, byl vybr n speci l z Rakouska. Po zìsk nì letovèho povolenì a stabilizaci stavu klientek byly jednotlivï, za doprovodu celèho zdravotnìho t mu, p epraveny do nemocnice v»eskè republice. ObÏ repatriace byly provedeny bez komplikacì. NynÌ jsou obï klientky v pèëi Ëesk ch specialist. Na z chranï ûivot obou klientek, kterè se otr vily konzervou, se podìlelo vìce neû 50 osob, byla pouûita dvï letadla a nïkolik speci lnìch sanitnìch voz. VladimÌr Fuchs BlÌûÌ se kon nì veletrh ISET a PYROS Jednou z d leûit ch akcì celèho bezpeënostnìho pr myslu v letoönìm roce jsou zcela bezesporu mezin rodnì veletrhy ISET a PYROS, kterè se konajì na brnïnskèm v staviöti ve dnech 22. ñ 25. 10. 2002. SpoleËn m mottem veletrh je Ochrana ûivota, zdravì a majetku ñ prevence, akce, represe. A p edevöìm komplexnì pohled na bezpeënost, jenû vypl v i za zpracovanè nomenklatury. NejvÏtöÌm p ihl öen m vystavovatelem z ejmï bude MV»R a Policie»R, spoleënï s gener lnìm editelstvìm HasiËskÈho z chrannèho sboru»r, s celkovou plochou 700 m 2. PolicejnÌ prezident»r genpor. JUDr. Ji Ì Kol spat uje hlavnì v znam veletrhu ISET v moûnosti prezentace sloûek Policie»R öirokè odbornè i laickè ve ejnosti. NenÌ proto divu, ûe se v dobï kon nì veletrhu ISET uskuteënì i velitelsko-metodickè zamïstn nì krajsk ch a okresnìch editel Policie»R. N mïstek ministra vnitra»r a gener lnì editel HZS»R genmjr. Ing. Miroslav ätïp n pozval na PYROS z stupce profesion lnìch HZS, kte Ì se z ËastnÌ nejen veletrhu samotnèho, ale i odbornèho doprovodnèho programu. Veletrhy ISET a PYROS budou mìt i velice v znamn nadn rodnì kontext, neboù n vötïvu jiû p islìbily ofici lnì delegace z okolnìch st t ñ tedy ze Slovenska, NÏmecka (Bavorsko a Sasko), Rakouska, Polska a MaÔarska. ISET ovöem nenì jen o Ëinnosti st tnìch bezpeënostnìch org n, ale p edevöìm o bezpeënostnì technice a sluûb ch, a tak je jen logickè, ûe spoluorganiz torem tohoto veletrhu je i Asociace GrÈmium Alarm. Veletrh m ambice uk zat v znam bezpeënosti jako celosvïtovè priority rostoucì popt vku i velk pokrok v oblasti technick ch bezpeënostnìch systèm. Mottem druhèho roënìku jsou CivilizaËnÌ rizika z pohledu svïtovèho terorismu a jako doprovodn program probïhne konference Krizov management zab vajìcì se p edevöìm legislativnìm r mcem eöenì mimo dn ch ud lostì. N rodnì konferenci k prevenci kriminality na mìstnì rovni p ipravuje MV»R. Bc. ZdenÏk ätïp nek, v konn tajemnìk AGA Telegraficky * PouhÈ Ëty i mïsìce po pod nì û dosti zìskala Generali licenci pro svoji pojiöùovacì spoleënost Generali zivotno osiguranje d.d. v Chorvatsku, kter zah jì svoji Ëinnost na podzim letoönìho roku nabìdkou ûivotnìho pojiötïnì. V roce 2003 bude nabìdka sluûeb rozöì ena o pojiötïnì majetku. HlavnÌmi oblastmi pro aktivity Generali se stanou ekonomicky vyspïlè regiony Z h ebu, Istrie a Dalm cie. Werner Moertel, z - stupce Generali Holding Vienna AG pro regiony st ednì a v chodnì Evropy pl nuje do roku 2010 dosaûenì 10% podìlu na trhu v ûivotnìm pojiötïnì a 5% podìlu na trhu v majetkovèm pojiötïnì. CelkovÈ investice jsou odhadov ny na 35 mil. eur. Chorvatsko je vedle MaÔarska,»eskÈ republiky, Slovenska, Slovinska, Polska a Rumunska sedm m Ñtrhemì Generali Vienna Group v regionu st ednì a v chodnì Evropy. Allianz penzijnì fond m novèho p edsedu K 31. srpnu 2002 odch zì z Allianz penzijnìho fondu pan Tom ö Machanec. Odstupuje z roveú z funkce p edsedy a Ëlena p edstavenstva fondu. FunkcÌ p edsedy p edstavenstva Allianz penzijnìho fondu po panu Machancovi byl povï en JUDr. Petr Poncar. Pan Poncar bude i nad le zast vat funkci editele seku pojiötïnì osob Allianz pojiöùovny.»esk podnikatelsk pojiöùovna posiluje vedenì S cìlem zdokonalit poskytovanè sluûby se nejvyööì org n spoleënosti»eskè podnikatelskè pojiöùovny, a.s., rozhodl v raznï posìlit vrcholovè vedenì»pp a souëasnï provèst zmïny ve st vajìcì organizaënì struktu e. Vedle st vajìcìho gener lnìho editele Ing. Vlastimila Navr tila p sobì od 1. 10. 2002 ve funkci v konnèho editele Ing. VladimÌr Pulchart (p ich zì z AIG CZECH REPUBLIC pojiöùovny, a.s., kde pracoval na pozici finanënìho editele). VeökerÈ finanënì a ekonomickè aktivity»pp jsou rovnïû od 1. 10. 2002 Ìzeny finanënì editelkou Ing. Jarmilou R dlovou (z pojiöùovny Zurich). NovÏ vznikl tvar pojiötïnì a marketingu p ebìr st vajìcì vedoucì pracovnìk»pp Ing. Ji Ì Borsk. ObchodnÌ sek bude Ìdit ing. Besper t (z pojiöùovny IPB, a.s., kde zast val funkci editele poboëky Praha). K dalöìmu v raznèmu posìlenì vedenì spoleënosti doch zì na seku likvidace a pr vnìch vïcì, kter od 2. 9. 2002 p evzal JUDr. LudvÌk Bohman (z Allianz pojiöùovny, a.s.). P ipravuje Eva Trojanov 18 POJISTNÝ OBZOR 10/2002

PotÌûe, kterè prov zejì a naruöujì informaënì procesy a br nì efektivnosti komunikace, lze shrnout do jednè kategorie ñ öum. äumy jsou to, co omezuje nebo potlaëuje rozsah a mïnì v znam informacì. Nep ÌznivÏ p sobìcì vlivy je deformujì p i pr chodu p enosov m prost edìm a p i jejich zpracov nì. Soubor ruöiv ch dïj zp sobuje, ûe p Ìjemce dost v zpr - vy, kterè se odliöujì od vyslan ch. Na umïle vyvolan ch öumech je zaloûena dïtsk hra na Ñtichou poötuì. äeptem vyslovenè slovo nebo vïta prvnìho p ed vajìcìho do ucha druhèho v po adì se na konci ady, k radosti vöech z ËastnÏn ch, v bec nepodob p vodnìmu.»ìm je zkomolenïjöì, tìm vìce smìchu vyvol. P etvo en informace slouûì hrajìcìm si dïtem k obveselenì. Pro komunikaënì pot eby organizace m kaûd deformovan zpr va nep ÌjemnÈ d sledky. Dalekos hlejöì neû koexistence neform lnìch, neofici lnìch Ëi neû doucìch redundantnìch informacì. Kdyû si uvïdomìme, kolik r zn ch p ek ûek musì zpr va na cestï od odesìlatele k p Ìjemci p ekonat, pochopìme jejì snadnou napadnutelnost a postiûitelnost. Zpravidla se neobejde bez naruöenì a ztr t zavinïn ch technick mi a sèmantick mi öumy. Technick öum, z konitè fyzik lnì zkreslenì, je zp sobov n technick mi prost edky, pouûìvan mi p i pr ci s informacemi. Jde o technick a technologick problèm. NebezpeËn je poëìtaëov vir. Dezinformuje vykr d nìm. Dovede tot lnï vymazat celè informaënì soubory. Ochrana proti nïmu vyûaduje mimo dnï n roën opat enì. SÈmantick öum, n hodnè Ëi z mïrnè zkreslenì informaënìho obsahu, je vyvol n nespr vnou formulacì, öpatn m pochopenìm, nevhodn m p ed nìm a chybnou transformacì informace. PodÌlÌ se na nïm p edevöìm osobnost ËlovÏka, jeho z mïry, postoje a cìle. Jde o lidsk a organizaënì problèm. K myslnèmu zkreslov nì zastìr nì nedostatk, pozmïúov nì re- lnèho stavu vïcì, zakr v nì skuteënostì, zpravidla nep Ìzniv ch, pat Ì: äumy samy nevyöumì doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc. ñ p ebarvov nì informacì na Ëerno nebo r ûovo; ñ p ed v nì jen toho, co se chce slyöet, a zamlëov nì, co se slyöet nechce; ñ vytv enì informacì, dïlajìcìch Ñz kom ra velbloudaì; ñ zatajovanè p ivlastúov nì zvanè ÑinformaËnÌ parazitizmus; ñ upravov nì neû doucìch fakt do ÑstravitelnÏjöÌì podoby; ñ cìlenï kompromitujìcì nebo diskreditujìcì informace; ñ ËelovÏ p etv enè, subjektivnìmi pot ebami a p nìmi p ekroucenè v polopravdy. Na Ëetnost öum m vliv schopnost ËlovÏka pracovat s informacemi, jeho p ipravenost a ochota komunikovat. Odesilatel se podìlì na vzniku öumu jako p vodce ne- plnè, nejasnè, nev stiûnè informace. NejËastÏjöÌmi p ÌËinami jsou: ñ nep esnè vyj d enì myölenky; ñ pouûìv nì slov, kter m p Ìjemce nerozumì; ñ zaëleúov nì vìceznaën ch v raz ; ñ za azov nì nevyhranïn ch dvojsmysln ch pojm. Adres t pak tìm, ûe neabsorbuje celou informaci. AktivnÏ, souëasnï s p ijetìm, zpr vu zpracov v, prov dì jejì selekci. Tak doch zì k bezdïënèmu v bïrovèmu kon - nì, ovlivúovanèmu oëek v nìmi jedince. ZÌskan informace je trûkovit, vyûaduje doplnïnì a spojenì. ChybÏjÌcÌ mìsta mozaikovitï zapl- Úuje p Ìjemce podle sv ch p edstav a domyölenì. Ne vûdy spoje mezi jednotliv mi Ë stmi odpovìdajì realitï. Nevhodnou z mïnou vznikajì faleönè souvislosti, nïkdy velmi zda ilè, kdy p i troöce fantazie jedno zapad do druhèho. Vytv Ì se tak kompaktnì celek, kter vöak nenì shodn s vyslanou informacì. Zpr va ztr cì na svè vypovìdajìcì hodnotï. äumy ztïûujì komunikaci mezi dvïma osobami. Coû teprve, jdeli o zpr vu p ed vanou z rovnï vedenì aû k adov m pracovnìk m. Na kaûdèm stupni ÌzenÌ mohou informace Ñnab vat!ì nebo se Ñztr cetì.»ìm vìce stupú, tìm vìce moûnostì. P Ìklad bytku zpr vy je z Ël nku napsanèho p ed Ëtvrt stoletìm pro Ëasopis VesmÌr: Instrukce editele n mïstkovi: ÑZÌtra v devït hodin bude zatmïnì Slunce, tedy nïco, co se kaûd den nevidì. Aù pracovnìci nastoupì v pracovnìm odïvu na n dvo Ì. P i pozorov nì tohoto ÌdkÈho jevu pod m s m p Ìsluön v klad. Bude-li pröet, nebude nic vidït a v tom p ÌpadÏ p jdeme do jìdelny.ì N mïstek vedoucìmu odboru: ÑNa pokyn editele nastane zìtra v devït hodit zatmïnì Slunce. Bude-li pröet, nebude to moûnè na n dvo Ì v pracovnìm odïvu vidït. V tom p ÌpadÏ se provede zatmïnì Slunce v jìdelnï, tedy nïco, co se kaûd den nevidì.ì VedoucÌ odboru vedoucìmu oddïlenì: ÑNa pokyn editele dojde zìtra v devït hodin v pracovnìm odïvu ke zmizenì Slunce. ÿeditel d pokyn k tomu, m -li pröet, coû se nevidì kaûd den.ì VedoucÌ oddïlenì skupin i: ÑBude-li zìtra v jìdelnï pröet, tedy nïco, co se kaûd den nevidì, zmizì v devït hodin n ö editel v pracovnìm odïvu.ì Skupin pracovnìk m: ÑZÌtra v devït hodin zmizì n ö editel. äkoda, ûe se to ned vidït kaûd den.ì äumy sniûujì hodnovïrnost informaënìch proces, ztïûujì rozhodov nì, znesnadúujì ÌzenÌ. Ve sv ch d sledcìch negativnï ovliv- ÚujÌ v slednost, rozvoj a existenci organizace. Obranou je zpïtnovazebnì komunikace zlepöujìcì v klad ñ interpretaci, p ijetì ñ akceptaci a provedenì ñ realizaci informace. ZpÏtnÈ sdïlenì pracovnìka, jak rozumïl zpr vï nad ÌzenÈho, omezuje moûnost vzniku a p sobenì öum. P i vyd v nì p Ìkaz, pokyn a na ÌzenÌ ÌdicÌch pracovnìk, m ûe mìt formu: * OvÏ enì, ûe pod Ìzen zpr vu skuteënï p ijal, potvrzenou odpovïdì Ñanoì nebo ÑrozumÌmì. V raz ÑrozumÌmì jeötï neznamen, ûe ji zachytil celou. ÿada vïcì mu mohla uniknout, r zn p eslechnutì zpr vu zmïnit. * P esvïdëenì se o plnosti zpr - vy. DoslovenÈ zopakov nì vöak nenì d kazem, ûe ji spr vnï pochopil. Dokl d jen, ûe zpr vu zn celou. NÏkter m Ë stem m ûe p ipisovat odliön v znam. Nap Ìklad kvantitativnìmu hodnocenì ÑnÏkolikì a Ñm loì, nebo kvalitativnìmu Ñdobr ì a ÑodpovÌdajÌcÌì. * ProvÏ enì realizace zpr vy kontrolou. ZjiötÏn roveú praktickèho provedenì p Ìkazu vypovìd, jak pracovnìk postihnul smysl zpr vy a bylo-li splnïno oëek v nì nad ÌzenÈho. äum m se ned vyhnout. Jsou vlastnì vöemu informaënìmu dïnì, jakèkoli p enosovè cestï, kaûdèmu komunikaënìmu prost edì. P sobì na vöechny zpr vy, napadajì veöker slova. Nechr nïn znehodnocujì, podmiúujì jejich vyuûitelnost. Vyvol vajì informaënì disharmonii. Neberou ohled na to, kdo je autorem, zprost edkovatelem, p Ìjemcem zpr vy. NezajÌm je, co dïl, jak je, kdo je. P ed öumy se mïjte na pozoru. Schopnost vyhnout se jìm p ispìv k uplatnïnì ËlovÏka. Chcete-li b t spïönì, kriticky hodnoùte kaûdou zpr vu. O kterè m te pochybnosti a domnìv te se, ûe je nevïrohodn ñ ovï te ji z jinèho zdroje. Usilujte, aby bylo co nejmènï öum v mi zavinïn ch nebo se na nich podìlejìcìch. äumy totiû samy nevyöumì! POJISTNÝ OBZOR 10/2002 19