PLAZMOVÁ DEPOZICE CERMETŮ S WOLFRAMOVOU MATRICÍ PLASMA SPRAY DEPOSITION OF TUNGSTEN MATRIX CERMETS

Podobné dokumenty
WOLFRAMOVÉ FILTRY TUNGSTEN FILTERS. Vlastimil Brožek Jiří Matějíček Karel Neufuss

WOLFRAMOVÉ CERMETY S KARBIDEM ZIRKONIA A HAFNIA TUNGSTEN CERMETS WITH ZIRCONIUM AND HAFNIUM CARBIDES

, Hradec nad Moravicí PLAZMOVÁ DEPOZICE WOLFRAMOVÝCH POVLAKŮ PLASMA DEPOSITION OF TUNGSTEN-BASED COATINGS

MOŽNOSTI TVÁŘENÍ MONOKRYSTALŮ VYSOKOTAVITELNÝCH KOVŮ V OCHRANNÉM OBALU FORMING OF SINGLE CRYSTALS REFRACTORY METALS IN THE PROTECTIVE COVER

POVRCHOVÉ VYTVRZENÍ PM NÁSTROJOVÉ OCELI LEGOVANÉ NIOBEM PLAZMOVOU NITRIDACÍ SURFACE HARDENING OF NIOBIUM-CONTAINING PM TOOL STEEL BY PLASMA NITRIDING

NANOINDENTAČNÍ MĚŘENÍ HVOF STŘÍKANÝCH POVLAKŮ. ŠÁRKA HOUDKOVÁ a, FRANTIŠEK ZAHÁLKA a, MICHAELA KAŠPAROVÁ a a OLGA BLÁHOVÁ b. 1.

SMĚROVÁ KRYSTALIZACE EUTEKTIK SYSTÉMU Ti-Al-Si DIRECTIONAL CRYSTALLIZATION OF Ti-Al-Si EUTECTICS

HODNOCENÍ HLOUBKOVÝCH PROFILŮ MECHANICKÉHO CHOVÁNÍ POLYMERNÍCH MATERIÁLŮ POMOCÍ NANOINDENTACE

Inženýrské výzvy v oblasti žárového stříkání

Plazmové depozice povlaků. Plazmový nástřik Plasma Spraying

DETERMINATION OF MECHANICAL AND ELASTO-PLASTIC PROPERTIES OF MATERIALS BY NANOINDENTATION METHODS

ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION

PLASTICKÉ VLASTNOSTI VYSOKOPEVNOSTNÍCH MATERIÁLŮ DĚLENÝCH NESTANDARDNÍMI TECHNOLOGIEMI

VLIV OBSAHU NIKLU NA VLASTNOSTI LKG PO FERITIZAČNÍM ŽÍHÁNÍ EFFECT OF THE CONTENT OF NICKEL ON DI PROPERTIES AFTER FERRITIZATION ANNEALING

KOROZNÍ ODOLNOST POVLAKŮ VYTVÁŘENÝCH METODOU HVOF. Olga Bláhová a, Šárka Houdková a, Miroslav Dvořák b, Martin Vizina b, Radek Enžl c

Metody depozice povlaků - CVD

VLASTNOSTI KŘEMÍKOVANÝCH VRSTEV NA TITANU PROPERTIES OF SILICONIZED LAYERS ON TITANIUM. Magda Morťaniková Michal Novák Dalibor Vojtěch

DUPLEXNÍ POVLAKOVÁNÍ PM NÁSTROJOVÉ OCELI LEGOVANÉ NIOBEM DUPLEX COATING OF THE NIOBIUM-ALLOYED PM TOOL STEEL

PŘÍSPĚVEK K POVRCHOVÉ ÚPRAVĚ SKLOVITÝM SMALTOVÝM POVLAKEM CONTRIBUTION TO SURFACE ARRANGEMENT WITH VITREOUS ENAMEL COAT

VYUŽITÍ PVD POVLAKŮ PRO FUNKČNĚ GRADOVANÉ MATERIÁLY

MMC kompozity s kovovou matricí

HODNOCENÍ POVRCHOVÝCH ZMEN MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ PO ELEKTROCHEMICKÝCH ZKOUŠKÁCH. Klára Jacková, Ivo Štepánek

Nauka o materiálu. Přednáška č.12 Keramické materiály a anorganická nekovová skla

VLASTNOSTI KOMPOZITNÍCH POVLAKŮ S KATODICKY VYLUČOVANOU MATRICÍ

Analýza PIN-on-DISC. Ing. Jiří Hájek Dr. Ing. Antonín Kříž ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Prášková metalurgie. 1 Postup výroby slinutých materiálů. 1.1 Výroba kovových prášků. 1.2 Lisování pórovitého výlisku

K. Novotný, J. Filípek

TESTOVÁNÍ VLIVU INDIKAČNÍCH KAPALIN NA KŘEHKOLOMOVÉ VLASTNOSTI SKLOVITÝCH SMALTOVÝCH POVLAKŮ

INTERMETALICKÉ FÁZE NA BÁZI Ti-Al-Si PŘIPRAVENÉ METODOU PRÁŠKOVÉ METALURGIE. INTERMETALLIC PHASES BASED ON Ti-Al-Si PREPARED BY POWDER METALLURGY

PŘÍPRAVA SLITIN Fe-Al-Si REAKTIVNÍ SINTRACÍ PREPARATION OF Fe-Al-Si ALLOYS BY REACTIVE SINTERING

ZÁKLADNÍ STUDIUM VLASTNOSTÍ A CHOVÁNÍ SYSTÉMŮ TENKÁ VRSTVA SKLO POMOCÍ INDENTAČNÍCH ZKOUŠEK

VLIV ROZMÍSTĚNÍ ČÁSTIC KARBIDU WOLFRAMU V NÁVARU NA ODOLNOST PROTI OPOTŘEBENÍ

OPTIMALIZACE REŽIMU TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ PRO ZVÝŠENÍ MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SLITINY ALSI9Cu2Mg

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

DOUTNAVÝ VÝBOJ. Další technologie využívající doutnavý výboj

PRODUKTIVNÍ OBRÁBĚNÍ OCELI P91

VLIV VYBRANÝCH PARAMETRŮ TECHNOLOGICKÉHO PROCESU NA VLASTNOSTI A CHOVÁNÍ SYSTÉMŮ TENKÁ VRSTVA SUBSTRÁT

23. dny tepelného zpracování 23 rd International Conference on Heat Treatment

VLIV SVAROVÉHO SPOJE NA VLASTNOSTI NANÁŠENÝCH TENKÝCH VRSTEV TIN INFLUENCE OF WELDING ON PROPERTIES DEPOSITED THIN FILMS TIN

PREPARING OF AL AND SI SURFACE LAYERS ON BEARING STEEL

ELECTROCHEMICAL HYDRIDING OF MAGNESIUM-BASED ALLOYS

POROVNÁNÍ VLIVU DEPOSICE TENKÝCH VRSTEV A NAVAŘOVÁNÍ NA DEGRADACI ZÁKLADNÍHO MATERIÁLU

ELEKTROLYTICKY VYLUČOVANÉ KOMPOZITNÍ POVLAKY (ECC) JAKO POVRCHOVÁ OCHRANA ODOLNÁ PROTI OPOTŘEBENÍ VE STROJÍRENSTVÍ

EVALUATION OF FAILURES AND MODIFICATION OF SYSTEMS THIN FILM BASIC MATERIAL TO THE DEPTH OF MATERIAL SYSTEMS

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLE ZTUHLÝCH PRÁŠKOVÝCH SLITIN Al-Cr-Fe-Ti-Si

VLIV PŘÍPRAVY POVRCHU A NEHOMOGENIT TLOUŠŤKY VRSTEV NA CHOVÁNÍ TENKOVRSTVÝCH SYSTÉMŮ

Hodnocení změn mechanických vlastností v mikrolokalitách po deposičního procesu

POSSIBLE GENERALISATION OF DECREASE IN MECHANICAL PROPERTIES OF CARBON STEEL (ČSN ) ON OTHER STEELS

8. Třískové obrábění

VLIV MLETÍ ÚLETOVÉHO POPÍLKU NA PRŮBĚH ALKALICKÉ AKTIVACE

Polotovary vyráběné práškovou metalurgií

Plazmová depozice tenkých vrstev oxidu zinečnatého

VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ

METALOGRAFIE II. Oceli a litiny

VLASTNOSTI RYCHLE ZTUHLÝCH PRÁŠKŮ NÁSTROJOVÉ OCELI LEGOVANÉ NIOBEM

STUDIUM HLOUBKOVÝCH PROFILU PORUŠENÍ PO INDENTACNÍCH ZKOUŠKÁCH Z PRÍŠNÝCH VÝBRUSU. Monika Kavinová, Ivo Štepánek, Martin Hrdý

OXIDAČNÍ ODOLNOST A TEPELNÁ STABILITA SLITIN Ti-Al-Si VYROBENÝCH REAKTIVNÍ SINTRACÍ

STRUKTURA VLASTNOSTI SLITINY Al-TM-Ce. STRUCTURE AND PROPERTIES OF Al-TM-Ce ALLOYS. Alena Michalcová Dalibor Vojtěch Pavel Novák Jan Šerák

Přehled metod depozice a povrchových

VLIV MINERALOGICKÉHO SLOŽENÍ HLINITOKŘEMIČITÝCH SUROVIN NA VYBRANÉ FUNKČNÍ PARAMETRY KERAMICKÝCH VÝROBKŮ

CYKLICKÁ MAKROINDENTAČNÍ HODNOCENÍ NAMÁHÁNÍ SYSTÉMŮ TENKÁ VRSTVA SUBSTRÁT A STUDIUM ZMÉN V OVLIVNĚNÝCH OBLASTECH

VLIV UHLÍKU (0,1-1,9 at.%) NA STRUKTURU SLITINY Fe- 40at.% Al. THE EFFECT OF CARBON ( at.%) ON THE STRUCTURE OF Fe- 40at.

Vliv olejů po termické depolymerizaci na kovové konstrukční materiály

SLEDOVÁNÍ VLIVU TEPLOTY A DEFORMACE NA STRUKTURU A VLASTNOSTI UHLÍKOVÝCH A MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ

THE INFLUENCE OF LUBRIKANTS ON FRICTION PROPERTIES OF HVOF SPRAYED COATINGS, SUITABLE FOR COMBUSTION ENGINES

HODNOCENÍ MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ TENKOVRSTVÝCH SYSTÉMŮ Z GRAFU ZÁVISLOSTI MÍRY INFORMACE NA ZATÍŽENÍ

Metodika hodnocení opotřebení povlaků

, Hradec nad Moravicí POLYKOMPONENTNÍ SLITINY HOŘČÍKU MODIFIKOVANÉ SODÍKEM

Adhezní síly v kompozitech

VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI. David Aišman

Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů

Kroková hodnocení kombinovaného namáhání systémů s tenkými vrstvami. Roman Reindl, Ivo Štěpánek, Radek Poskočil, Jiří Hána

ZMENY POVRCHOVÝCH MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SYSTÉMU S TENKÝMI VRSTVAMI PO KOMBINOVANÉM NAMÁHÁNÍ. Roman Reindl, Ivo Štepánek

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ A POVLAKOVÁNÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ LASEREM HEAT TREATMENT AND COATING OF METAL MATERIALS BY LASER

STUDIUM PORUŠENÍ SYSTÉMŮ S TENKÝMI VRSTVAMI ZE STATICKÉ A VRYPOVÉ INDENTACE DO HLOUBKY SYSTÉMU

VLIV MECHANICKÉHO PORUŠENÍ NA CHOVÁNÍ POVRCHU S TIN VRSTVOU PŘI TEPELNÉM A KOROZNÍM NAMÁHÁNÍ. Roman Reindl, Ivo Štěpánek, Martin Hrdý, Klára Jačková

Univerzální využití indentačních metod pro hodnocení mechanických vlastností a chování velmi rozdílných systémů materiálů

STUDIUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ A CHOVÁNÍ V OKOLÍ MAKROVTISKŮ NA SYSTÉMECH S TENKÝMI VRSTVAMI

Transfer inovácií 20/

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce

Adhezní síly v kompozitních materiálech

CREEP AUSTENITICKÉ LITINY S KULIČKOVÝM GRAFITEM CREEP OF AUSTENITIC DUCTILE CAST IRON

CYKLICKÁ INDENTACNÍ MERENÍ SYSTÉMU TENKÁ VRSTVA - SUBSTRÁT. Šárka Jelínková, Ivo Štepánek, Radek Nemec

Využití plazmových metod ve strojírenství. Metody depozice povlaků a tenkých vrstev

Výzkum slitin titanu - od letadel po implantáty

VLIV MIKROSTRUKTURY SLINUTÝCH KARBIDŮ NA ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ A STROJNÍCH SOUČÁSTÍ

PŘÍPRAVA INTERMEDIÁLNÍCH FÁZÍ SYSTÉMU Ti-Al-Si REAKTIVNÍ SINTRACÍ. PREPARATION OF INTERMEDIARY PHASES FROM Ti-Al-Si SYSTEM BY REACTIVE SINTERING

Základní informace o wolframu

CYKLICKÁ VRYPOVÁ ZKOUŠKA PRO HODNOCENÍ VÝVOJE PORUŠENÍ A V APROXIMACI ZKOUŠKY OPOTŘEBENÍ. Markéta Podlahová, Ivo Štěpánek, Martin Hrdý

Vlny konečné amplitudy vyzařované bublinou vytvořenou jiskrovým výbojem ve vodě

ASTM A694 F60 - TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ A MECHANICKÉ VLASTNOSTI ASTM A694 F60 HEAT TREATMENT AND MECHANICAL PROPERTIES

POPIS NOVÝCH STRUKTURNÍCH FÁZÍ A JEJICH VLIV NA VLASTNOSTI CÍNOVÉ KOMPOZICE STANIT

MERENÍ MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ V MIKROLOKALITÁCH NANOINDENTACÍ. Radek Nemec, Ivo Štepánek

ruvzdorné povlaky endoprotéz Otěruvzdorn Obsah TRIBOLOGIE Otěruvzdorné povlaky endoprotéz Fakulta strojního inženýrství

Keramika. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. K. Daďourek 2008

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ NIKLOVÝCH SUPERSLITIN HEAT TREATMENT OF HIGH-TEMPERATURE NICKEL ALLOYS. Božena Podhorná a Jiří Kudrman a Karel Hrbáček b

INFLUENCE OF TEMPERING ON THE PROPERTIES OF CAST C-Mn STEEL AFTER NORMALIZING AND AFTER INTERCRITICAL ANNEALING. Josef Bárta, Jiří Pluháček

Elektrostatické zvlákňování: Výroba polymerních nanovláken a jejich využití v kompozitních materiálechl

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

STANOVENÍ TVARU A DISTRIBUCE VELIKOSTI ČÁSTIC MODELOVÝCH TYPŮ NANOMATERIÁLŮ. Edita BRETŠNAJDROVÁ a, Ladislav SVOBODA a Jiří ZELENKA b

Transkript:

PLAZMOVÁ DEPOZICE CERMETŮ S OLFRAMOVOU MATRICÍ PLASMA SPRAY DEPOSITION OF TUNGSTEN MATRIX CERMETS Vlastimil Brožek, Jiří Matějíček a Karel Neufuss Ústav fyziky plazmatu AV ČR, 182 00 Praha 8, Za Slovankou 3, ČR, brozek@ipp.cas.cz Abstrakt V příspěvku jsou popsány experimenty s plazmovou depozicí karbidu wolframu, taveného v proudu vodou stabilizovaného plazmatu z generátoru SP. Proces lze zařadit do kategorie tzv. reaktivních plazmových nástřiků. Během depozice karbidu na kovové nebo keramické podložky dochází k chemickým změnám spojeným s úbytkem vázaného uhlíku a vznikem kovového wolframu, který po ochlazení vytváří kovovou matrici, v níž je fixován jednak výchozí nezreagovaný monokarbid C a dále termickým rozpadem vzniklý karbid diwolframu 2C. Poměr těchto karbidů i množství pojivového wolframu lze regulovat několika způsoby, které ve svém souhrnu jsou značně komplikované. Změna jednotlivých parametrů depozičního procesu, t.j. zejména výchozí granulometrie, podávací rychlost, vzdálenost trysky podavače od ústí trysky plazmatu, depoziční vzdálenost i způsob chlazení, je konfrontována s výslednými vlastnostmi konečného produktu, především jeho strukturou, chemickým složením a mechanickými vlastnostmi, jako je tvrdost a modul pružnosti. Parametry plazmově deponovaných cermetů jsou porovnány s hodnotami, dosaženými u stejných cermetů připravených slinutím v aparatuře typu BELT při 1900 C. Popsané materiály mají E-modul s hodnotami v rozmezí 240-420 GPa, mikrotvrdost v pojivové fázi 9,23 GPa a mikrotvrdost zafixovaných karbidových částic přibližně odpovídá jejich tabelovaným hodnotám. Abstract This article describes experimental results of plasma spray deposition of tungsten carbide molten by a water stabilized plasma in a SP generator. This process is among the socalled reactive plasma spraying. During the deposition on ceramic or metallic substrates, chemical changes take place: decrease of bonded carbon content and formation of metallic tungsten. In the deposit, tungsten forms a matrix that fixates the unreacted monocarbide C from the starting powder and hemicarbide 2C formed by the thermal decomposition. The ration of these carbides and the tungsten matrix can be controlled by a complex array of spraying parameters. These parameters, such as starting powder size, injection velocity, feeding distance, spraying distance and cooling mode, are confronted with the final product properties structure, composition and mechanical properties (hardness and Young s modulus). Properties of the plasma sprayed cermets are compared to those of the same materials sintered in a BELT apparatus at 1900 C. The materials presented here reached Young s moduli between 240 and 420 GPa and microhardness of the matrix around 9.23 GPa; microhardness of the carbides corresponded to typical literature values. 1. ÚVOD Mezi nejznámější cermety zcela určitě patří tzv. slinuté karbidy (cemented carbides), jejichž hlavní funkční složkou je karbid wolframu a kovovým pojivem neboli matricí je kobalt v množství 1 14 % [1]. Obsah dalších modifikujících přísad v těchto materiálech obvykle nepřekračuje 5 %. Daleko efektivnější využití unikátních vlastností karbidu wolframu je komplikováno a limitováno přísnými slinovacími podmínkami, aby se především zabránilo vzniku nežádoucí křehké eta-fáze 3Co3C3. Použití jiných slinovadel či vyšší teploty

slinování vede k nevratným změnám karbidu C jeho rozkladem na 2C a volný uhlík. Nižší teplota slinování pak musí být kompenzována delší dobou reakce, závisející na parametrech difúze mezi jednotlivými složkami [2,3]. Plazmová depozice obecně se vyznačuje extrémně vysokými teplotami, kterým je vystaven vstupní práškový materiál, s následným prudkým ochlazením do dopadu na podložku. Experimentální údaje inzerují takovéto hodnoty v limitu až 1000 K s-1. Tímto způsobem je možno v produktu zafixovat i eventuálně vzniklé metastabilní nerovnovážné fáze, které mohou velmi významně, ať již pozitivně nebo negativně, ovlivnit konečné užitné vlastnosti. 2. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Výchozí práškový karbid wolframu produkce OSRAM Bruntál s.r.o. (výběr z šarže BC04U5003) byl pomocí nosného plynu dusíku vnášen do proudu plazmatu, generovaného v čs. plazmatronu SP [4]. Generátor pracoval za podmínek, uvedených v tabulce 1. Ocelové podložky byly umístěny nad hladinu kapalného dusíku ve sběrací nádobě. Při plazmové projekci byly současně získány povlaky wolframových cermetů na terčových podložkách, mimo letící částice byly zachyceny ve sběrací nádobě pod hladinou kapalného dusíku. Tyto částice byly po nezbytných analýzách použity k přípravě cermetů klasickou metodou práškové metalurgie, a to vylisováním předlisku a jeho slinutím v aparatuře BELT při tlaku 6 GPa a teplotě 1900 C. Tabulka 1 Parametry plazmové depozice pomocí SP( ) Table 1 Parameters of plasma deposition by SP Proud v oblouku Obloukové napětí Příkon Užitný výkon Hmotnostní tok Osová hustota plazmatu Osová teplota Podávané množství C A V k k g/s g/m3 K kg/h 500 278 139 93 0.285 0.98 26000 až 45 3. VÝSLEDKY A DISKUSE Při plazmové depozici karbidu wolframu na ocelové podložky byly získány produkty, jejichž vzhled je zachycen na obr.1 a kolmý metalografický řez na obr.2. Z výbrusu je zřejmé, že se jedná o zakotvení vysoce tvrdých fází v měkčí wolframové matrici. Toto konstatování bylo potvrzeno měřením mikrotvrdosti na mikrotvrdoměru PMT-3 při zatížení 1 N. Rentgenová difrakce potvrdila přítomnost tří samostatných fází, a to původního karbidu C, dále rozkladem vzniklého 2C a elementárního wolframu. Poměr těchto tří složek byl proměnný a závisel na podmínkách depozice. Reprodukovatelnost přípravy těchto cermetů byla konfrontována s analýzou práškových sferoidních částic, které byly získány ze sběrné nádoby s kapalným dusíkem. Fotografie těchto sferoidních částic je na obr.3. Analýzou bylo zjištěno, že chemické a fázové složení jednotlivých kuliček, ať již pravidelných nebo mírně deformovaných, závisí na jejich velikosti (Obr.4). Materiál kuliček velikosti nad 63 µm sice prošel bodem tání, ale během letu rychlostí 70 90 m/s v plazmatu s teplotou, dosahující v ústí trysky plazmového generátoru až 26 000 K, nedošlo ve vzdálenosti 500 mm od hladiny kapalného dusíku k úplnému termickému rozkladu karbidu na 2C a C, takže každá kulička potom obsahovala obě fáze. Podstatné bylo, že nebyla zjištěna přítomnost volného

Obr.1 Povrch cermetu C-2C- Obr.2 Příčný řez cermetem C-2C- Fig.1 Surface of C-2C- cermet Fig.2 Cross-section of C-2C- cermet Obr.3a,b Netříděné sferoidní i deformované částice plazmového prostřiku C Fig.3 Unclassified spheroidal and deformed free flight particles of plasma sprayed C C o u n ts C 2 0 1 0 0 0 5 0 0 2C 2C 0 1 0 2 0 3 0 4 0 5 0 6 0 7 0 8 0 P o s i ti o n [ 2 T h e ta ] C o u n ts C 6 3 2 0 0 1 0 0 2C 2C 0 1 0 2 0 3 0 4 0 5 0 6 0 7 0 8 0 P o s itio n [ 2 T h e ta ] Obr.4 Difraktogramy sférických částic velikosti pod 20 μm a frakce 20-45 μm Fig.4 X-ray diffraction patterns of spherical particles below 20 μm and 20-45 µm

uhlíku. Na difraktogramech s obvyklou citlivostí rozlišení 1-3 % další fáze linie grafitu nebyly, chemická analýza vázaného uhlíku odpovídala poměru C:2C v preparátu. Je zřejmé, že uhlík uvolněný termických rozkladem karbidu wolframu během letu buď zoxidoval na plynný CO nebo, což je méně pravděpodobné, že přešel do rentgenograficky amorfní formy. Oxidace povrchového uhlíku působila jako tzv. autoshrouding a zabránila, alespoň z větší části, oxidaci wolframu při depozici na vzduchu. Kuličky granulometrické třídy 20-40 μm již obsahovaly vedle C a 2C i kovový wolfram. V kuličkových produktech podsítné frakce, pod 20 µm (nejmenší komerční síto fy. Fritsch), převažoval kovový wolfram a vytříděná část kuliček menších než 5 μm byla tvořena čistým wolframem. Tyto analytické výsledky umožnily připravit podklady pro experiment slinutí v aparatuře BELT. Abychom získali cermet definovaných vlastností, byly z prostřiku tzv. FFP (free flight particles [5]) vybrány dvě granulometrické skupiny, a to třída 20-40 μm a 40-63 μm. Chemické a fázové složení těchto sferoidních částic je uvedeno v tabulce 2. Potom již bylo poměrně jednoduché z těchto směsí připravit kompaktní, dobře slinuté kompozity - cermety, s definovaným obsahem pojivové wolframové fáze a definovaným poměrem C a 2C. Slinutí při 1900 C je pod hranicí jak b.t. obou karbidů, tak i teploty rozkladu. Podle fázového diagramu (Obr.5) jsou tyto kritické teploty až o 500 stupňů vyšší. Tabulka 2 Analýza sferoidních částic plazmově zpracovaného C Table 2 Analysis of spheroidal particles of plasma treated C Velikost částic po prostřiku plazmatem Velikost výchozího C prášku 32 63 μm + 63 µm 63-40 µm 40-20 µm - 20 µm Výběr pod 5 µm Hustota g/cm3 15.596 16.068 16.849 17.794 18.335 18.505 Fázové složení C 100 % 2C 0,0 % 0,0 % 7 30 % 20 % 70 % 10 % 40 % 60 % 10 % 90 % 0-2% 98-100 % Obr.5 fázový diagram soustavy C [6] Fig.5 Phase diagram of -C system [6]

Cermety připravené plazmovým nástřikem i klasickým slinutím byly podrobeny metalografické analýze, měření mikrotvrdosti, pórovitosti a měření modulu pružnosti. Snímek mikrostruktury tlakově slinutého cermetu o složení 40(2C)-60 je na obr.6. Z měření pórovitosti metodou rtuťové porozimetrie je zřejmé, že průměrná velikost pórů se pohybuje v desítkách nanometrů a hodnoty dv/dlog(r) dosahují 0,0075 ml/g. Stupeň slinutí je tak vysoký a otevřená pórovitost tak nízká, že měření hustoty kompozitu pomocí rtuťové porozimetrie, kontrolované ještě pomocí heliového pyknometru Accupyc, umožňuje velmi přesný kontrolní přepočet fázového složení. Měření modulu pružnosti vzorků s obsahem 42C-6 a 1-72C-2C je dokumentováno na obr.7 a,b a výsledky měření jsou shrnuty v tabulce 3. Obr.6 mikrostruktura cermetu 402C-60 SE BE 200x Fig.6 Microstructure of 402C-60 cermet SE BE 200x Obr.7 a,b Průběh indentační zkoušky při měření modulu pružnosti cermetu -2C a -2C-C Fig.7 Indentation curves for Young s modulus measurement of -2C and -2C-C cermets Tabulka 3 Vlastnosti cermetů připravených slinutím při 1900 C Table 3 Properties of cermets sintered at 1900 C Vzorek -2C Dynamická tvrdost 2014 ± 203 kg/mm2 Tvrdost karbidové fáze 3094 3145 kg/mm2 E-modul 367-421 GPa -2C-C 1226 ± 128 kg/mm2 1876 1906 kg/mm2 240-255 GPa

4. ZÁVĚR Při interakci vodou stabilizovaného plazmatu z generátoru SP s práškem karbidu wolframu dochází během milisekundové reakce k roztavení a dekompozici karbidu na elementární uhlík a dikarbid wolframu, u částic menších než 5 μm k rozkladu až na elementární wolfram. Pokud tuto taveninu deponujeme na rychle chlazenou podložku, lze zafixovat produkt proměnného fázového složení, kde poměr C-2C- závisí na primární velikosti vnášených částic. Zúžením granulometrického rozpětí deponovaného prášku lze výsledné složení cermetu s velkou přesností předem naprogramovat. Jednodušší situace nastává při klasickém slinutí plazmově zpracovaných wolframkarbidových prášků, neboť jejich fázové složení velmi přesně koresponduje s příslušnou velikostí částic. Výběrem velikosti prášku lze potom připravit polotovary pro výrobu cermetů s požadovaným poměrem funkční a matricové složky. Karbidové cermety s minimální pórovitostí a s wolframovým pojivem, které samo o sobě má bod tání 3420 C, lze připravit již při slinovací teplotě 1900 C. V současné době jsou dokončována další měření mechanických parametrů těchto cermetů (pevnost v ohybu, otěruvzdornost a j.) a předpokládáme, že ke dni prezentace tohoto sdělení budou moci být získané údaje zveřejněny. 5. LITERATURA 1. E. Lassner, -D. Schubert, Tungsten. Kluwer Academic/Plenum Publishers, New York Spring Street, N.Y. 10013, ISBN 0-306-45053-4 2. V. Brožek, V. Dufek, M. Eliáš, J. Zíla, J. Janča, Plasmachemical synthesis of tungsten carbide for catalysis, CHISA 2002, 25-29 August 2002, Praha, P1.150 (No: 1426) 3. J. Janca, M. Elias, V. Brozek, Reduction of tungsten precursors in inductively coupled RF-Discharge. J. Adv. Oxid. Technol., Vol. 7, No 1, 2004, 91-97. ISSN 1203-8407, 4. P. Chráska, M. Hrabovský: ater-stabilized Plasma Guns and their Applications, Proc. ITSC'92, Orlando, Fl., USA, June 1992, ASM International, p. 81. 5. J. Matejicek, O. Chumak, M. Konrad, J. Oberste-Berghaus, M. Lamontagne, The Influence of Spraying Parameters on In-Flight Characteristics of Tungsten Particles and the Resulting Splats Sprayed by Hybrid ater-gas Stabilized Plasma Torch; Proc. Intl. Thermal Spray Conf., Basel, 2005, 594-599 6. T.B.Massalski, Binary Alloy Phase Diagrams, 2nd ed.vol.1 p.896, ASM International (1990) Práce vznikla v rámci projektu GAČR 104/05/0540 Project Czech Science Foundation 104/05/0540