VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení Analýza finanční situace MONTI SYSTEMS, s.r.o. bakalářská práce Autor: Michal Vlašín Vedoucí práce: Ing. Petr Mulač, Ph.D. Jihlava 2016
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na analýzu finanční situace společnosti MONTI SYSTEMS, s.r.o. v letech 2010-2014. Teoretická část popisuje ekonomické ukazatele, které jsou následně aplikované na konkrétní podnik. Praktická část se orientuje na provedení externí finanční analýzy ve sledovaných letech. Klíčová slova Finanční analýza, analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, poměrová analýza, analýza soustav ukazatelů, bankrotní modely, bonitní modely. Annotation The bachelor thesis is focused on the financial analysis of the company MONTI SYSTEMS, s.r.o. in the years of 2010-2014. The theoretical part describes economic ratios, which are than applied to a specific company. The practical part orients at implementing of the external financial analysis during the selected years. Key words Financial analysis, analysis of absolute indicators, analysis of the differential indicators, analysis of the ratios, analysis of financial ratio systems, bankruptcy models, credibility models.
Tímto bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Petru Mulačovi, Ph.D. za odborné rady a připomínky, které mi pomohly k vypracování této práce. Dále děkuji své rodině a blízkým za podporu a trpělivost během zpracování práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. května 2016... Podpis
Obsah 1. Úvod... 8 2. Cíl bakalářské práce... 9 3. Teoretická část... 10 3.1. Historie finanční analýzy... 10 3.2. Význam finanční analýzy... 10 3.3. Druhy finanční analýzy... 11 3.4. Uživatelé finanční analýzy... 11 3.5. Zdroje finanční analýzy... 13 3.5.1. Rozvaha... 13 3.5.2. Výkaz zisků a ztrát (výsledovka)... 15 3.5.3. Výkaz cash-flow... 15 3.6. Metody finanční analýzy... 16 3.6.1. Analýza absolutních (stavových) ukazatelů... 18 3.6.2. Analýza rozdílových ukazatelů... 19 3.6.3. Poměrová analýza... 20 3.6.4. Analýza soustav ukazatelů... 27 3.6.5. Bankrotní modely... 29 3.6.6. Bonitní modely... 30 4. Praktická část... 31 4.1. Představení společnosti MONTI SYSTEMS, s.r.o.... 31 4.2. Analýza absolutních (stavových) ukazatelů... 32 4.2.1. Horizontální analýza... 32 4.2.2. Vertikální analýza... 39 4.3. Analýza rozdílových ukazatelů... 45 6
4.4. Analýza poměrových ukazatelů... 46 4.4.1. Analýza likvidity... 46 4.4.2. Analýza rentability... 47 4.4.3. Analýza aktivity... 49 4.4.4. Analýza zadluženosti... 51 4.4.5. Analýza cash-flow... 51 4.5. Analýza soustav ukazatelů... 52 4.6. Bankrotní modely... 53 4.7. Bonitní modely... 54 4.8. Odvětvové srovnání... 55 5. Závěr... 57 6. Použitá literatura... 59 Seznam obrázků... 61 Seznam tabulek... 62 Přílohy... 63 7
1. Úvod Tato bakalářská práce je zaměřena na finanční analýzu společnosti MONTI SYSTEMS, s.r.o., jelikož znalost finanční situace podniku je nedílnou součástí úspěšného podnikání. Finanční analýza je velice důležitá pro rozhodování o finanční situaci podniku a jeho finančním zdraví. Poskytuje nezbytné informace nejen pro management, ale i dalším subjektům, jako jsou třeba věřitelé, dodavatelé, zaměstnanci atd. Z finanční situace můžeme zjistit slabé stránky, které by se měl podnik snažit eliminovat. Naopak lze identifikovat i silné stránky, na kterých by měla organizace stavět. Veškeré důležité informace o analýze finanční situace lze zjistit z účetních výkazů společnosti. Pro sestavení finanční analýzy používáme data z rozvahy, výkazu zisků a ztrát nebo přehledu o finančních tocích. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V praktické části se budu nejprve věnovat historii a významu finanční analýzy, poté popíši její druhy a uživatele. Dále vysvětlím, odkud se získávají informace pro finanční analýzu a nakonec se zaměřím na metody finanční analýzy. V této práci se budu zabývat konkrétně analýzou absolutních ukazatelů, analýzou rozdílových ukazatelů, poměrovou analýzou, analýzou soustav ukazatelů, bankrotními a bonitními modely. Praktická část se zabývá konkrétní analýzou finanční situace společnosti MONTI SYSTEMS, s.r.o. Vycházel jsem z výročních zpráv podniku, konkrétně pak z rozvahy a výkazu zisků a ztrát a přehledu o finančních tocích. Pro lepší přehled zde použiji tabulky a grafy, které doplním souhrnnými komentáři. 8
2. Cíl bakalářské práce Cílem mé bakalářské práce je analýza finanční situace vybraného podniku. Společností, kterou jsem zvolil pro svoji práci, je firma MONTI SYSTEMS, s.r.o., jež působí na českém trhu od roku 1997. Můj výběr byl především ovlivněn tím, že jsem měl možnost působit v této firmě několik týdnů v rámci praxe. Zaměřím se na finanční analýzu podniku v letech 2010-2014, kde bude zajímavé sledovat, jak si podnik vedl po světové finanční krizi. V této práci využiji převážně analýzu absolutních ukazatelů, rozdílových ukazatelů, poměrovou analýzu, analýzu soustav ukazatelů, bankrotní a bonitní modely. Na závěr práce provedu rovněž odvětvové srovnání, abych mohl porovnat, jak si společnost vede v rámci svého oboru podnikání. 9
3. Teoretická část 3.1. Historie finanční analýzy Historie finanční analýzy sahá až k samotnému vzniku peněz. Samozřejmě v těchto dobách neměli obchodníci k dispozici jakékoliv pomůcky a nemohli počítat s pomocí počítačů. Proto se jejich analýza lišila od té dnešní. Obchodníci se ovšem snažili o dokonalejší a lepší analýzy, a tak se postupem času vytvořila finanční analýza tak, jak ji známe. Nicméně příčina sestavování a princip se v současnosti jen málo liší od důvodů starověkých obchodníků. (Mrkvička, 2006) Moderní chápání finanční analýzy vzniklo ve Spojených státech ke konci 19. století. Poprvé zde byly sestaveny přehledy, které porovnávaly různé podniky, přičemž byly uvažovány téměř výhradně jen peníze. Také název finanční analýza pochází z angličtiny. Do Evropy se toto označení dostává až po 2. světové válce a v německy mluvících zemích se spíše vyskytuje pojem bilanční analýza nebo bilanční kritika. (Mrkvička, 2006) V České republice se původně používal termín bilanční analýza, teprve po roce 1989 se prosadil angloamerický termín finanční analýza. Původní chápání finanční analýzy se zaměřovala zejména na sledování rozdílů absolutních ukazatelů. V dalších letech vstoupily do popředí ukazatele likvidity a přežití podniku, ke kterým se postupem času přidaly i ukazatele rentability a hospodárnosti. V současné době je hlavním smyslem finanční analýzy dojít k výsledkům, které zobrazují celkovou finanční a hospodářskou situaci podniku. 3.2. Význam finanční analýzy Finanční analýzu lze definovat jako hodnocení podniku za pomocí soustavy vybraných ukazatelů. Finanční analýza je úzce spojena s finančním řízením podniku a finančním účetnictvím, ze kterého vychází. Účetnictví poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních výkazů rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přehledu o peněžních tocích. (Grünwald, 2006) 10
Tato data sama o sobě mají jen velmi omezenou vypovídající schopnost. Pro vyšší vypovídající schopnost finančních dat se využívá finanční analýzy. Finanční analýza je definována jako formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídající schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům celkového hospodaření, které se mohou stát základem budoucích rozhodnutí vedení podniku. Finanční analýza představuje rozbor minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku, neboť se promítá i do budoucího rozvoje ve formě finančního plánování. (Jiříček, 2008) Úkolem finanční analýzy je globální posouzení finančního stavu podniku. Je to sice pohled do minulosti, ovšem současně je to i základ, od kterého se odvíjí podnikatelské záměry pro příští období. Tyto záměry jsou pak dále rozpracovány ve finančních plánech. I když je finanční analýza zahleděna do minulosti, jejím hlavním úkolem je její využití pro řízení budoucího vývoje. (Živělová, 2007) 3.3. Druhy finanční analýzy Finanční analýzu podniku rozdělujeme do dvou oblastí: a) externí finanční analýza je prováděna bankami, investory, dodavateli, odběrateli, zaměstnanci, státem, konkurenčními podniky. Vychází z veřejně dostupných a zveřejňovaných informací, zejména z rozvahy, výkazu zisků a ztrát, výkazu cash-flow nebo výroční zprávy. b) interní finanční analýza je prováděna finančními manažery a často i celým vrcholovým vedením podniku. Vychází nejen z údajů externí analýzy, ale i z interních údajů, které nejsou běžně dostupné (údaje z finančního a manažerského účetnictví, vnitropodnikové evidence, kalkulací). (Synek, 2007) 3.4. Uživatelé finanční analýzy Stejně jako druhy finanční analýzy můžeme rozdělit uživatele finanční analýzy na externí a interní. (Kislingerová, 2005) 11
a) Externí uživatelé: Investoři Investory rozumíme ty subjekty (akcionáře, společníky), které do podniku vkládají kapitál za účelem jeho zhodnocení. Zajímají se především o stabilitu podniku a jeho další rozvoj, i o míru rizika a míru zhodnocení vloženého kapitálu. Dále získávají informace, jak podnik nakládá se zdroji, které již investoři podniku poskytli. Banky a jiní věřitelé Věřitelé zjišťují co nejvíce informací o finančním stavu dlužníka, aby se správně rozhodli, zda poskytnout nebo neposkytnout úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek. Sleduje se především solventnost, likvidita podniku nebo se hodnotí výnosnost podniku v delším časovém horizontu. Obchodní partneři Dodavatelé se zaměřují především na to, zda bude podnik schopen uhradit svoje závazky. Zajímají se především o platební schopnost společnosti, strukturu oběžných aktiv a krátkodobých závazků i o průběh peněžních toků. Odběratelé firmy se především zajímají o dlouhodobou stabilitu podniku, aby v případě bankrotu nebo finančních potíží neměli problém s vlastním zajištěním výroby. Stát a jeho orgány Stát se zaměřuje na kontrolu správnosti vykázaných daní. Státní orgány využívají informace pro statistická šetření, kontrolu plnění daňových a jiných odvodových povinností. 12
b) Interní uživatelé: Manažeři Manažeři využívají informace pro svá strategická a operativní rozhodování o podniku. Zajímají se nejen o vývoj svého podniku, ale i o vývoj finanční situace obchodních partnerů a konkurenčních podniků. Zaměstnanci Zaměstnanci společnosti mají přirozený zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě svého podniku, na jehož vývoji jsou zaujati svým zaměstnáním a hmotným zabezpečením. 3.5. Zdroje finanční analýzy Základní informace pro vytvoření finanční analýzy nám poskytují účetní výkazy, které lze rozdělit na účetní výkazy finanční a vnitropodnikové. Mezi nejdůležitější finanční výkazy řadíme rozvahu, výkaz zisků a ztrát nebo i výkaz cash-flow. Vnitropodnikové účetní výkazy vychází z vnitřních potřeb každé firmy a nemají právně závaznou strukturu. Využití těchto informací vede ke zpřesnění závěrů finanční analýzy. (Růčková, 2011) 3.5.1. Rozvaha Rozvaha vyjadřuje stav aktiv a pasiv k určitému datu. Na levé straně rozvahy jsou zobrazena aktiva podniku (struktura jeho majetku) a na pravé straně se nachází pasiva (zdroje krytí majetku, kapitál). Aktiva se vždy musí rovnat pasivům. Aktiva podniku se dělí na stálá a oběžná. Stálá aktiva představují majetek, který slouží podniku dlouhodobě, zpravidla po dobu delší než jeden rok. Spotřebovávají se postupně, ve formě odpisů. Dlouhodobý majetek rozdělujeme na dlouhodobý nehmotný majetek (nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software ), dlouhodobý hmotný majetek (pozemky, stavby, samostatné movité věci ) a dlouhodobý finanční majetek (dlouhodobé cenné papíry a podíly, poskytnuté dlouhodobé půjčky ). (Sedláček, 2004) 13
Oběžná aktiva představují majetek, který se v podniku spotřebuje najednou nebo majetek, který se během jednoho roku přemění na jinou formu majetku. V podniku dochází ke koloběhu oběžných aktiv, jelikož tato aktiva se v průběhu provozního cyklu podniku postupně přeměňují z jedné formy na druhou. Peníze slouží k nákupu materiálu, materiál se výrobou přeměňuje na výrobky, prodejem výrobků vznikají podniku pohledávky a inkasem pohledávek do podniku přitékají zpět peněžní prostředky. Do oběžných aktiv řadíme zásoby (materiál, nedokončená výroba, výrobky, zboží ), krátkodobé a dlouhodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek (peníze, účty v bankách ). (Sedláček, 2004) Ostatní aktiva zahrnují účty časového rozlišení, kam řadíme náklady příštích období, komplexní náklady příštích období a příjmy příštích období. Pasiva vyjadřují původ majetku a dávají tak najevo, z jakých finančních zdrojů byl majetek pořízen. Představují závazky či dluhy podniku. Pasiva rozdělujeme na vlastní kapitál a cizí zdroje. Vlastní kapitál představuje nárok vlastníků podniku na aktiva, která podnik spravuje. Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční nezávislosti podniku. Do vlastního kapitálu řadíme základní kapitál (je tvořen peněžitými i nepeněžitými vklady společníků do podniku), kapitálové fondy (jsou vytvářeny z kapitálových vkladů, které nezvyšují základní kapitál společnosti), fondy ze zisku (např. rezervní fond), výsledek hospodaření běžného období a nerozdělený zisk (neuhrazená ztráta) minulých let. (Sedláček, 2004) Cizí zdroje představují závazky vůči věřitelům. Firma si cizí zdroje zapůjčuje, proto za ně musí platit úroky a ostatní výdaje spojené se získáváním tohoto kapitálu. Do cizích zdrojů zařazujeme rezervy (zákonné a ostatní), dlouhodobé závazky (např. emitované dluhopisy, přijaté zálohy), krátkodobé závazky (dlužné částky dodavatelům, nevyplacené mzdy a platy ) a bankovní úvěry (běžné nebo dlouhodobé). (Sedláček, 2004) Ostatní pasiva zahrnují výdaje příštích období a výnosy příštích období. 14
3.5.2. Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) Výkaz zisků a ztrát poskytuje informace o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření podniku za určité období. Výkaz má vertikální podobu a je uspořádán tak, že umožňuje postupně vypočítat obchodní marži, přidanou hodnotu a výsledky hospodaření z jednotlivých fází podnikové činnosti. (Sedláček, 2004) Obrázek 1: Osnova účtu zisků a ztrát (Zdroj: Blaha, Jindřichovská, 1996) 3.5.3. Výkaz cash-flow Výkaz cash-flow informuje o příjmech a výdajích, které podnik v minulém účetním období realizoval. Zobrazuje skutečný pohyb peněžních prostředků a je doplňkem dvou výše uvedených výkazů. 15
Základními zdroji pro sestavení výkazu o cash-flow jsou výkaz zisků a ztrát za běžné období, rozvaha za běžné období, údaje o stavech na rozvahových účtech na počátku období. Výkaz cash-flow se vnitřně dělí na: CF z provozní činnosti CF z investiční činnosti CF z finanční činnosti (Jiříček, 2008) Jak je vidět na následujícím obrázku jsou všechny uvedené výkazy navzájem provázané. Obrázek 2: Vzájemný vztah mezi účetními výkazy (Zdroj: Jiříček, 2008) 3.6. Metody finanční analýzy Metody finanční analýzy můžeme rozdělit do dvou základních skupin: elementární metody vyšší metody (Jiříček, 2008) 16
A) Elementární metody K výpočtům jednotlivých ukazatelů elementárních metod nám postačí jednoduché aritmetické operace. Zejména proto jsou tyto metody v praxi nejvíce používané. S ohledem na velké množství ukazatelů se elementární metody ještě člení na: extenzivní nesou informaci o rozsahu (objemu), představují kvantitu v peněžních jednotkách intenzivní charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány a jak silně či rychle se mění Elementární metody Analýza absolutních (stavových) ukazatelů Analýza rozdílových ukazatelů Poměrová analýza Analýza soustav ukazatelů Horizontální analýza Analýza fondů finančních prostředků Analýza likvidity Du Pont rozklad Vertikální analýza Analýza rentability Analýza aktivity Analýza zadluženosti Analýza cash-flow Obrázek 3: Rozdělení elementárních metod finanční analýzy (Zdroj: Jiříček, 2008, vlastní úprava) 17
B) Vyšší metody Vyšší metody jsou mnohem náročnější, využívá se u nich znalostí ze statistiky a softwarové vybavení. Nelze tedy předpokládat, že se v praxi ve firmách používají. Můžeme je obecně rozčlenit na: (Jiříček, 2008) bankrotní modely bonitní modely 3.6.1. Analýza absolutních (stavových) ukazatelů Při analýze absolutních ukazatelů se využívají údaje, které jsou zobrazeny přímo v účetních výkazech podniku. K aplikaci absolutních ukazatelů se konkrétně používá horizontální a vertikální analýza, které jsou i součástí výročních zpráv podniku. A) Horizontální analýza (analýza trendů) Horizontální analýza porovnává změny jednotlivých ukazatelů v čase. Sledují se změny absolutních hodnot a také i jejich procentní změny. Změny jednotlivých dat se sledují po řádcích, proto se tato metoda nazývá horizontální. Používá se běžně k zachycení vývoje ve struktuře majetku i kapitálu podniku. (Sedláček, 2004) Absolutní a procentní změnu můžeme zjistit následovně: Obrázek 4: Vyjádření absolutní a procentní změny (Zdroj: Jiříček, 2008) Rozbor horizontální struktury se zpracovává meziročně (porovnávají se dvě po sobě jdoucí období) nebo za několik účetních období. K tomu nám slouží řetězové indexy a bazické indexy. (Kislingerová, 2005) 18
Řetězový index = sledovaný rok rok předcházející Bazický index = sledovaný rok základní rok B) Vertikální analýza (procentní rozbor) Při vertikální analýze se jednotlivé komponenty výkazů vyjadřují jako procentní podíly k tzv. základní komponentě. Základní komponentou při analýze rozvahy je suma aktiv a pasiv. Při analýze výkazu zisků a ztrát se za základní komponentu bere velikost tržeb. (Synek, 2007) Při procentním vyjádření jednotlivých komponent se postupuje v jednotlivých letech odshora dolů, proto vzniklo označení vertikální analýza. (Sedláček, 2004) 3.6.2. Analýza rozdílových ukazatelů Analýzu rozdílových ukazatelů chápeme jako rozdíl mezi souhrnem určitých položek krátkodobých aktiv a určitých položek krátkodobých pasiv. (Sedláček, 2011) Analýza fondů peněžních prostředků Čistý pracovní kapitál (ČPK) patří mezi nejpoužívanější rozdílové ukazatele. Vypočítá se jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých pasiv. Čím je čistý pracovní kapitál vyšší, tím vyšší je i schopnost podniku splatit své závazky. Pokud je výsledek záporný, jedná se o tzv. nekrytý dluh. (Mrkvička, 2006) ČPK = oběžná aktiva krátkodobá pasiva Čisté pohotové prostředky (ČPP) se používají ke sledování okamžité likvidity. Vypočítají se jako rozdíl mezi pohotovými peněžními prostředky a okamžitě splatnými závazky. Pohotovými peněžními prostředky se rozumí peníze 19
v hotovosti a na běžných účtech. Někdy se mezi ně zahrnují i směnky, šeky, krátkodobé cenné papíry, krátkodobé vklady, které můžeme rychle vyměnit za peníze. Účetní závěrky neposkytují vstupní údaje pro výpočet tohoto ukazatele. (Růčková, 2008) ČPP = pohotové peněžní prostředky okamžitě splatné závazky Čistý peněžní majetek (ČPM), někdy též nazývaný peněžně-pohledávkový finanční fond, představuje střední cestu mezi oběma již uvedenými ukazateli. Při výpočtu se vyloučí z oběžných aktiv zásoby a nelikvidní pohledávky, od toho se nakonec odečtou krátkodobé pohledávky. (Sedláček, 2011) ČPM = oběžná aktiva zásoby nelikvidní pohledávky krátkodobé pohledávky 3.6.3. Poměrová analýza Poměrová analýza je nejvíce používaná metoda, protože umožňuje získat rychlý přehled o základních finančních charakteristikách společnosti za více období. Tato analýza dává do poměru položky účetních výkazů, které mezi sebou nějak souvisí. (Jiříček, 2008) A) Analýza likvidity Ukazatele likvidity měří schopnost firmy uspokojit své splatné závazky. Odpovídají na otázku, zda firma bude schopná splatit své dluhy, když nastane doba splatnosti. (Synek, 2007) Od platební schopnosti se odvozují solventnost, likvidita a likvidnost. Solventnost je vyjádřením schopnosti podniku hradit včas, v požadované výši a na požadovaném místě všechny splatné závazky. Likvidita je vyjádřením schopnosti podnik 20
přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt včas, v požadované podobě a na požadovaném místě všechny splatné závazky. Likvidnost vyjadřuje míru obtížnosti transformace majetku do hotovostní formy. (Kislingerová, 2005, s. 90) V praxi se používají tři základní ukazatele likvidity: hotovostní likvidita (likvidita I. stupně), pohotová likvidita (likvidita II. stupně) a běžná likvidita (likvidita III. stupně). Hotovostní likvidita patří mezi nejpřesnější ukazatele likvidity. Mezi finanční majetek řadíme peníze v hotovosti a na bankovních účtech, krátkodobý finanční majetek a krátkodobé termínované účty. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat mezi 0,2 0,5. Čím vyšší hodnota je, tím je situace společnosti příznivější, ovšem hodnota nad 1,0 značí nerentabilní vázání prostředků na účtech. (Jiříček, 2008) hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobá pasiva Pohotová likvidita se porovnává s likviditou běžnou a sleduje, jak velký rozdíl nastal. Pokud je běžná likvidita nepřiměřeně vyšší, společnost má nadměrný podíl svých zásob. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat mezi 1,0 1,5 a neměla by rozhodně pod tuto hranici klesnout. (Růčková, 2011) pohotová likvidita = finanční majetek + krátkodobé pohledávky krátkodobá pasiva Běžná likvidita udává schopnost podniku plnit krátkodobé závazky z oběžných aktiv. Výsledkem zjistíme, kolikrát jsou celková oběžná aktiva schopna pokrýt krátkodobá pasiva. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat mezi 1,6 2,5. Nikdy by však neměl ukazatel klesnout pod hodnotu 1,0 (Vochozka, 2011) 21
běžná likvidita = oběžná aktiva krátkodobá pasiva B) Analýza rentability Ukazatele rentability, někdy označované též jako ukazatele výnosnosti nebo profitability, vycházejí z různých forem zisku. Pojem rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Obecně rentabilita vyjadřuje poměr zisku k částce vloženého kapitálu. (Živělová, 2008) Rentabilita aktiv (ROA return on assets) znázorňuje, na jakou část zisku připadne jedna koruna aktiv podniku. Tento ukazatel nám může říci, kolikrát zisk pokryje celkový majetek neboli aktiva společnosti. Jde vlastně o schopnost podniku zjišťovat ze zisku tento majetek. (Vochozka, 2011) ROA = zisk před úroky a zdaněním (EBIT) celková aktiva Rentabilita vlastního kapitálu (ROE return on equity) je velice důležitým ukazatelem pro investory nebo vlastníky podniku, protože očekávají, že jim investice přinese nějaký výnos. Tento ukazatel měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu. Vlastní kapitál v sobě zahrnuje základní kapitál, emisní ážio, zákonné a další fondy vytvářené ze zisku i zisk běžného období. (Kislingerová, 2005) ROE = čistý zisk (EAT) vlastní kapitál 22
Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE return on capital employed) nám zobrazuje míru zhodnocení všech aktiv podniku, které jsou financované vlastním i cizím dlouhodobým kapitálem. (Růčková, 2007) ROCE = zisk před úroky a zdaněním (EBIT) vlastní kapitál + dlouhodobé cizí zdroje Rentabilita tržeb (ROS return on sales) udává množství zisku v korunách na jednu korunu tržeb. Ukazatel rentability nás informuje o tom, jak je podnik ziskový. Tržby ve jmenovateli představují tržní ohodnocení výkonů podniku za určité časové období. (Dluhošová, 2006) ROS = čistý zisk (EAT) tržby C) Analýza aktivity Analýza aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Pokud jich má více, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a to se negativně projeví na celkovém zisku. Pokud jich má zase nedostatek, pak se musí vzdát mnoha potenciálně výhodných podnikatelských příležitostí. Obvykle se analýza aktivity uvádí jako ukazatel vyjadřující rychlost obratu (počet obrátek za rok) nebo dobu obratu (ve dnech). (Sedláček, 2011) Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv je vyjádřen jako poměr tržeb k celkovým aktivům. Tento ukazatel nám říká, jak rychle dokáže podnik otáčet vložený kapitál. Vysoká hodnota ukazatele je projevem efektivního využívání majetku. (Jiříček, 2008) 23
Obrat celkových aktiv = roční tržby celková aktiva Ukazatel rychlosti obratu stálých aktiv je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání stálých aktiv, hlavně tedy dlouhodobého hmotného majetku, s cílem dosažení tržeb. Má velký význam při rozhodování, zda pořídit další produkční dlouhodobý majetek do podniku. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím lépe. (Jiříček, 2008) Obrat stálých aktiv = roční tržby stálá aktiva Ukazatel rychlosti obratu zásob, někdy nazývaný jako ukazatel intenzity využití zásob, udává, kolikrát je v průběhu roku každá položka prodána a znovu uskladněna. Pokud jsou k dispozici interní údaje o jednotlivých položkách zásob v rozvaze, je možné počítat ukazatel pro každou položku zvlášť. (Kislingerová, 2005) Obrat zásob = roční tržby zásoby Ukazatel doby obratu zásob vyjadřuje průměrný počet dnů, pro něž jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby nebo jejich prodeje. Obecně platí, že čím vyšší je rychlost obratu zásob a kratší doba obratu zásob, tím si podnik stojí lépe. (Kislingerová, 2005) Doba obratu zásob = zásoby průměrné denní tržby 24
Ukazatel rychlosti obratu pohledávek udává, jak rychle jsou pohledávky společnosti přeměněny na hotovost. Čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím rychlejší je obrat pohledávek a tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky a získané peníze může dále využít. (Jiříček, 2008) Obrat pohledávek = roční tržby pohledávky Ukazatel doby obratu (splatnosti) pohledávek vyjadřuje, jak dlouho musí podnik v průměru čekat, než obdrží platby od svých odběratelů. Je to doba, která uplyne mezi prodejem a inkasem peněz. (Živělová, 2008) Doba obratu pohledávek = pohledávky průměrné denní tržby Ukazatel rychlosti obratu závazků je obdobný jako ukazatel rychlosti obratu pohledávek, jen místo údajů o pohledávkách se doplňují údaje o závazcích. Obrat závazků = roční tržby závazky Ukazatel doby obratu (splatnosti) závazků je zase podobný jako ukazatel doby obratu pohledávek. Údaje o pohledávkách znovu nahrazují údaje o závazcích. Doba obratu závazků = závazky průměrné denní tržby 25
D) Analýza zadluženosti Analýzu zadluženosti známe také jako analýzu finanční stability. Vyjadřuje vztahy mezi vlastním kapitálem a cizími zdroji, tedy v jaké míře používá podnik cizí zdroje k financování svých aktiv. Tato analýza je velice důležitá pro akcionáře, neboť chtějí znát míru zadluženosti podniku, když investují do podniku své prostředky. Financování aktiv pouze z vlastního kapitálu nebo pouze z cizích zdrojů se v praxi nedá příliš uplatnit. Proto je důležitá volba vhodného poměru mezi vlastním kapitálem a cizími zdroji. (Grünwald, 2006) Ukazatel věřitelského rizika (celkové zadluženosti) je základním ukazatelem zadluženosti. Obecně platí, že čím vyšší je výsledná hodnota, tím je riziko z pohledu věřitelů vyšší. Dočasně vysoká hodnota tohoto ukazatele u finančně stabilního podniku může způsobit růst zadluženosti a zároveň se může zvýšit rentabilita vložených prostředků. Doporučená hodnota ukazatele je 30-60 %. (Růčková, 2011) Celková zadluženost = cizí zdroje celková aktiva 100 Koeficient samofinancování vyjadřuje, z kolika procent jsou celková aktiva hrazena z vlastních zdrojů podniku. Tento ukazatel souvisí s ukazatelem věřitelského rizika, jejich součet by měl být přibližně 100 %. (Jiříček, 2008) Koeficient samofinancování = vlastní kapitál celková aktiva 100 Ukazatel úrokového krytí udává, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Pokud je výsledek ukazatele 1, tak to znamená, že na zaplacení všech úroků je potřeba celý zisk. Čím vyšší je tento ukazatel, tím lépe. (Sedláček, 2011) 26
Úrokové krytí = zisk před úroky a zdaněním (EBIT) nákladové úroky E) Analýza cash-flow Analýza se používá k hlubšímu rozboru finanční situace společnosti. Záměrem těchto ukazatelů je vyjádřit a poměřit vnitřní finanční potenciál podniku, tedy schopnost vytvořit z vlastní hospodářské činnosti finanční přebytky aplikovatelné k financování potřeb. (Sedláček, 2011) Obrázek 5: Ukazatele cash-flow (Zdroj: Jiříček, 2011) 3.6.4. Analýza soustav ukazatelů Jak již víme z předchozích kapitol, tak existuje velké množství jednotlivých ukazatelů. Nevýhodou těchto jednotlivých ukazatelů je, že mají samy o sobě omezenou vypovídající schopnost. K posouzení celkové finanční situace se proto vytváří soustavy ukazatelů. 27
Jejich rostoucí počet v modelu umožňuje detailnější zobrazení finanční situace v podniku. (Sedláček, 2011) Du Pont rozklad Du Pont diagram byl vyvinut v nadnárodní chemické společnosti Du Pont de Nemours, od níž také byl odvozen jeho název. Vrchol tohoto diagramu představuje rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROE). V dalším stupni se pyramida člení do dvou dílčích ukazatelů na ukazatel rentability tržeb a ukazatel doby obratu celkových aktiv. (Jindřichovská, 1996) Obrázek 6: Du Pont rozklad (Zdroj: managementmania.com) 28
3.6.5. Bankrotní modely Mají za úkol odpovědět na otázku, zda podnik do určité doby zbankrotuje. (Jiříček, 2008) Altmanovo Z-skóre Je ukazatel, který zkoumá, do jaké míry jsou podniky ohroženy bankrotem. Je to model založený na pěti poměrových ukazatelích. Altmanova rovnice dle Jiříčka (2008): Altmanovo Z skóre = 1,2 x 1 + 1,4 x 2 + 3,3 x 3 + 0,6 x 4 + 1,0 x 5 kde: x 1 = čistý pracovní kapitál/celková aktiva x 2 = zadržené výdělky/celková aktiva x 3 = zisk před úroky a zdaněním/celková aktiva x 4 = tržní hodnota vlastního kapitálu/cizí zdroje x 5 = tržby/aktiva celkem Pro české podniky existuje modifikovaný vzorec, ve kterém je přidaná šestá proměnná, která zobrazuje problematiku platební neschopnosti českých společností. (Jiříček, 2008) Altmanovo Z skóre = 1,2 x 1 + 1,4 x 2 + 3,3 x 3 + 0,6 x 4 + 1,0 x 5 + x 6 kde: x 6 = závazky po lhůtě splatnosti/výnosy Pokud výsledná hodnota ukazatele bude větší, než 2,99 jedná se o finančně stabilní podnik bez finančních potíží. Pokud bude ukazatel zase menší, než 1,81 jedná se o podniky, u kterých brzy dojde k bankrotu. (Jiříček, 2008) 29
3.6.6. Bonitní modely Mají za úkol odpovědět na otázku, zda je podnik dobrý nebo špatný. (Jiříček, 2008) Index bonity Index bonity (nazývaný též indikátor bonity) je založen na multivariační diskriminační analýze podle zjednodušené metody. (Sedláček, 2011, s. 109) Rovnice indexu bonity dle Sedláčka (2011): Index bonity (IB) = 1,5 x 1 + 0,08 x 2 + 10 x 3 + 5 x 4 + 0,3 x 5 + 0,1 x 6 kde: x 1 = cash-flow/cizí zdroje x 2 = celková aktiva/cizí zdroje x 3 = zisk před zdaněním/celková aktiva x 4 = zisk před zdaněním/celkové výkony x 5 = zásoby/celkové výkony x 6 = celkové výkony/celková aktiva Obrázek 7: Hodnocení indexu bonity (Zdroj: www.finanalysis.cz) 30
4. Praktická část 4.1. Představení společnosti MONTI SYSTEMS, s.r.o. Výpis z obchodního rejstříku (or.justice.cz) Obchodní firma: MONTI SYSTEMS, s.r.o. Sídlo: Brno, Příkop 843/4, PSČ 60200 Právní forma: Společnost s ručením omezeným Předmět podnikání: koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej zprostředkovatelská činnost provádění staveb jejich změn a odstraňování montáž, opravy a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení projektová činnost ve výstavbě zprostředkování obchodu zprostředkování služeb poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software zámečnictví výroba, instalace a opravy elektronických zařízení výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů velkoobchod Základní kapitál: 100 000 Kč Obecné informace Společnost MONTI SYSTEMS, s.r.o. byla založena v roce 1997 se sídlem v Brně a jednou pobočkou v Třebíči. Pracuje zde deset zaměstnanců, proto se řadí podle počtu mezi malé podniky. Firma se zaměřuje na monitorování procesů, řízení a automatizaci technologických celků. Hlavním oborem je především oblast čerpacích stanic PHM, petrochemie a energetiky menších a středních průmyslových provozů. Společnost vyvíjí 31
své vlastní hardwarové zařízení i řídící software. Firma se rovněž zaměřuje na oblast zabezpečovacích a kamerových systémů pro čerpací stanice, stejně tak na servis a revize technologických zařízení. (monti.cz) 4.2. Analýza absolutních (stavových) ukazatelů V této části budu nejdříve posuzovat horizontální analýzu a poté vertikální analýzu společnosti. 4.2.1. Horizontální analýza A) Horizontální analýza aktiv Na následující tabulce 1 můžeme vidět absolutní změny položek aktiv. Rozbory horizontální struktury budu provádět pomocí řetězových indexů, tedy porovnávat vždy dvě po sobě jdoucí období. Tabulka 1: Absolutní změny horizontální analýzy aktiv v tis. Kč Rozvaha - v tis. Kč 11/10 12/11 13/12 14/13 AKTIVA CELKEM 527 1 144-748 -300 B. Dlouhodobý majetek -368 433 101-313 B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 0 0 0 0 B.II. Dlouhodobý hmotný majetek -368 433 101-313 B.III. Dlouhodobý finanční majetek 0 0 0 0 C. Oběžná aktiva 907 729-855 30 C.I. Zásoby -453-143 -121 193 C.II. Dlouhodobé pohledávky 0 0 0 0 C.III. Krátkodobé pohledávky 1 993 568-1 301 250 C.IV. Finanční majetek -633 304 567-413 D. Časové rozlišení -12-18 6-17 (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) Tabulka 2 je podobná jako předchozí, pouze změny položek jsou vyjádřeny v procentech. V řádcích, kde se nachází symbol x místo procentuální hodnoty, měla společnost u těchto položek rozvahy nulové hodnoty ve všech sledovaných letech. 32
Tabulka 2: Relativní změny horizontální analýzy aktiv Rozvaha 11/10 12/11 13/12 14/13 AKTIVA CELKEM 6,8% 13,9% -8,0% -3,5% B. Dlouhodobý majetek -55,3% 145,3% 13,8% -37,6% B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek x x x x B.II. Dlouhodobý hmotný majetek -55,3% 145,3% 13,8% -37,6% B.III. Dlouhodobý finanční majetek x x x x C. Oběžná aktiva 13,2% 9,4% -10,0% 0,4% C.I. Zásoby -31,6% -14,6% -14,5% 27,0% C.II. Dlouhodobé pohledávky x x x x C.III. Krátkodobé pohledávky 43,0% 8,6% -18,1% 4,2% C.IV. Finanční majetek -76,7% 158,3% 114,3% -38,9% D. Časové rozlišení -8,3% -13,5% 5,2% -14,0% (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) Z analýzy sledovaných let vyplývá, že celková aktiva mají do roku 2012 rostoucí tendenci, v následujících letech aktiva mírně klesají. Tyto klesající hodnoty nejvíce ovlivnili v roce 2013 krátkodobé pohledávky, které poklesly o 18,1 % (tj. o 1 301 tis. Kč). V roce 2014 nastal největší propad u dlouhodobého hmotného majetku a u finančního majetku. Dlouhodobý majetek podniku obsahuje pouze dlouhodobý hmotný majetek. V roce 2012 jeho hodnota výrazně stoupla o 145,3 % (tj. o 433 tis. Kč) zejména kvůli nákupu nového automobilu. Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek nemá společnost žádný. Oběžná aktiva ve sledovaných letech stoupala, výjimkou se stal pouze rok 2013, kde byl meziroční pokles o 10 % (tj. o 855 tis. Kč). Zásoby společnosti do roku 2013 klesaly, až v roce 2014 byl dosažen jejich nárůst. Většinu zásob tvoří materiál. V roce 2011 podnik vykázal růst krátkodobých pohledávek o téměř 2 miliony Kč, to ale zase ovlivnilo vysoký pokles finančního majetku. Účty časového rozlišení tvoří jen velmi malou část aktiv, proto jejich změny v rámci desítek tisíc Kč jsou zanedbatelné. Na obrázku 8 jsou vidět trendy aktiv společnosti, které nám pomohou lépe si představit situaci. 33
tis. Kč 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2010 2011 2012 2013 2014 Sledované období AKTIVA CELKEM Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek Ostatní aktiva Obrázek 8: Trendy aktiv společnosti MONTI SYSTEMS, s.r.o. v tis. Kč (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní úprava) B) Horizontální analýza pasiv V následujících tabulkách je podrobně zobrazena horizontální analýza pasiv pro sledované období. Nejprve v tabulce 3 absolutní změny, poté relativní změny v tabulce 4. Tabulka 3: Absolutní změny horizontální analýzy pasiv v tis. Kč Rozvaha - v tis. Kč 11/10 12/11 13/12 14/13 PASIVA CELKEM 527 1 144-748 -300 A. Vlastní kapitál 1 183 1 314 158-579 A.I. Základní kapitál 0 0 0 0 A.II. Kapitálové fondy 0 0 0 0 A.III. Fondy ze zisku 0 0 0 0 A.IV. Výsledek hospodaření minulých let 857 1 182 1 315 158 A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období 326 132-1 157-737 B. Cizí zdroje -838-130 -905 414 B.I. Rezervy 0 0 0 0 B.II. Dlouhodobé závazky 0 0 0 0 B.III. Krátkodobé závazky -691-395 -513 28 B.IV.1 Bankovní úvěry a výpomoci dlouhodobé 0 0 0 0 B.IV.2 Bankovní úvěry a výpomoci krátkodobé -147 265-392 386 C. Časové rozlišení 182-40 -1-135 (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) 34
Tabulka 4: Relativní změny horizontální analýzy pasiv Rozvaha 11/10 12/11 13/12 14/13 PASIVA CELKEM 6,8% 13,9% -8,0% -3,5% A. Vlastní kapitál 42,1% 32,9% 3,0% -10,6% A.I. Základní kapitál 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% A.II. Kapitálové fondy x x x x A.III. Fondy ze zisku 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% A.IV. Výsledek hospodaření minulých let 46,4% 43,7% 33,8% 3,0% A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období 38,0% 11,2% -88,0% -466,5% B. Cizí zdroje -17,2% -3,2% -23,1% 13,8% B.I. Rezervy x x x x B.II. Dlouhodobé závazky x x x x B.III. Krátkodobé závazky -16,4% -11,2% -16,4% 1,1% B.IV.1 Bankovní úvěry a výpomoci dlouhodobé x x x x B.IV.2 Bankovní úvěry a výpomoci krátkodobé -21,8% 50,3% -49,5% 96,5% C. Časové rozlišení 2600,0% -21,2% -0,7% -91,2% (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) Jelikož celková aktiva se vždy musí rovnat celkovým pasivům, jsou změny celkových pasiv naprosto identické jako změny celkových aktiv. Nárůst do roku 2012 nejvíce ovlivňuje vlastní kapitál podniku. Vlastní kapitál má do roku 2013 rostoucí tendenci, až v roce 2014 poklesl o 10,6 % (tj. o 579 tis. Kč). Ve sledovaném období ho ovlivňovaly pouze položky výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného účetního období. Výsledek hospodaření minulých let zaznamenával každý sledovaný rok nárůst, zatímco výsledek běžného účetního období v posledních dvou sledovaných letech výrazně poklesl. Základní kapitál a fondy ze zisku zůstaly beze změny. Cizí zdroje tři po sobě jdoucí roky výrazný klesaly, jen v posledním sledovaném roce vzrostly o 13,8 % (tj. o 414 tis. Kč). Výrazný vliv na to měly krátkodobé závazky, které zaznamenaly velký pokles. Krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci velice kolísaly, každým sledovaným rokem se střídal pokles a růst. Rezervy, dlouhodobé závazky a dlouhodobé bankovní úvěry podnik nevykazoval. Účty časového rozlišení dosáhly obrovských procentuálních změn, které jsou dány nízkými absolutními hodnotami. 35
tis. Kč Na obrázku 9 vidíme trendy položek pasiv ve sledovaném období. 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2010 2011 2012 2013 2014 Sledované období PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva Obrázek 9: Trendy pasiv společnosti MONTI SYSTEMS, s.r.o. v tis. Kč (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní úprava) C) Horizontální analýza výsledovky V tabulce 5 a 6 jsou zobrazeny absolutní a relativní změny přidané hodnoty ve sledovaných obdobích. Tabulka 5: Absolutní změny přidané hodnoty v tis. Kč Výsledovka - v tis. Kč 11/10 12/11 13/12 14/13 I. Tržby za prodej zboží 39 218 140-155 A. Náklady vynaložené na prodané zboží 237 232-95 74 + Obchodní marže -198-14 235-229 II. Výkony -2 713 343-4 195-2 138 II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb -2 753 90-4 020-2 176 B. Výkonová spotřeba -2 257 261-3 102-1 515 B.1. Spotřeba materiálu a energie -1 248-528 -3 035-15 B.2. Služby -1 009 789-67 -1 500 + Přidaná hodnota -654 68-858 -852 (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) 36
Tabulka 6: Relativní změny přidané hodnoty Výsledovka 11/10 12/11 13/12 14/13 I. Tržby za prodej zboží 4,9% 25,9% 13,2% -12,9% A. Náklady vynaložené na prodané zboží 202,6% 65,5% -16,2% 15,1% + Obchodní marže -28,8% -2,9% 49,5% -32,3% II. Výkony -16,2% 2,4% -29,2% -21,0% II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb -16,4% 0,6% -28,5% -21,6% B. Výkonová spotřeba -19,3% 2,8% -32,1% -23,1% B.1. Spotřeba materiálu a energie -17,8% -9,1% -57,8% -0,7% B.2. Služby -21,8% 21,7% -1,5% -34,5% + Přidaná hodnota -11,3% 1,3% -16,5% -19,6% (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) Tržby za prodej zboží mají rostoucí tendenci, výjimkou se stal pouze poslední sledovaný rok 2014, kde byl pokles o 12,9 % (tj. o 155 tis. Kč). Náklady vynaložené na prodané zboží měly stejně jako tržby rostoucí trend. Obchodní marže ve sledovaném období klesala, jen v roce 2013 nastal jednorázový výrazný nárůst o 49,5 % (tj. o 235 tis. Kč). Přidaná hodnota, stejně jako obchodní marže, měla klesající tendenci. Každým rokem klesla přibližně o 800 tis. Kč, výjimkou byl pouze rok 2012, kde byl jen minimální meziroční růst. Klesající přidanou hodnotu nejvíce ovlivnily klesající tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb, které se projevily obrovskými poklesy v řádech několika milionů Kč. Výkonová spotřeba klesala souměrně s výkony. V tabulce 7 a 8 jsou zobrazeny absolutní a relativní změny provozního výsledku hospodaření ve sledovaném období. Tabulka 7: Absolutní změny provozního výsledku hospodaření v tis. Kč Výsledovka - v tis. Kč 11/10 12/11 13/12 14/13 C. Osobní náklady -766-98 255-14 D. Daně a poplatky -3 11 5 5 E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku -118 13 157-128 III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu -13 127-124 47 F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 0 0 0 0 * Provozní výsledek hospodaření 214 205-1 293-638 (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) 37
Tabulka 8: Relativní změny provozního výsledku hospodaření Výsledovka 11/10 12/11 13/12 14/13 C. Osobní náklady -20,7% -3,3% 9,0% -0,5% D. Daně a poplatky -8,3% 33,3% 11,4% 10,2% E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku -24,3% 3,5% 41,2% -23,8% III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu -100,0% x -97,6% 1566,7% F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu x x x x * Provozní výsledek hospodaření 15,6% 12,9% -72,1% -127,3% (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) Osobní náklady se ve sledovaném období měnily vždy podle počtu zaměstnanců. Když se v roce 2011 snížil počet pracovníků, poklesly i náklady o 20,7 % (tj. o 766 tis. Kč). S nárůstem zaměstnanců v roce 2013 náklady vzrostly o 9 % (tj. o 255 tis. Kč). Daně a poplatky tvoří jen velmi malou část nákladů a jejich změny se pohybovaly pouze v jednotkách tis. Kč. Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se odvíjely od změn dlouhodobého majetku v rozvaze. Odpisy tedy nejprve rostly, poté klesaly a poslední sledovaný rok znovu vzrostly. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu mají obrovské relativní změny, protože jejich hodnoty ve výsledovce jsou nízké a každá změna se projevila velkou procentuální hodnotou. Provozní výsledek hospodaření měl do roku 2012 rostoucí tendenci, poté ale nastal výrazný pokles. Nejprve klesl o 72,1 % (tj. o 1 293 tis. Kč), následně pak o 127,3 % (tj. o 638 tis. Kč). V tabulce 9 a 10 jsou zobrazeny absolutní a relativní změny výsledku hospodaření za účetní období ve sledovaném období. 38
Tabulka 9: Absolutní změny výsledku hospodaření v tis. Kč Výsledovka - v tis. Kč 11/10 12/11 13/12 14/13 VIII. Tržby z prodeje cenných papíru a podílů 0 0 0 0 K. Prodané cenné papíry a podíly 0 0 0 0 P. Nákladové úroky 6 22-25 -4 * Finanční výsledek hospodaření 179-20 -151 168 S. Daň z příjmů za běžnou činnost 67-292 58 267 ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost 326 477-1 502-737 W. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 0 0 0 0 *** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) 326 477-1 502-737 Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) 393 185-1 444-470 (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) Tabulka 10: Relativní změny výsledku hospodaření Výsledovka 11/10 12/11 13/12 14/13 VIII. Tržby z prodeje cenných papíru a podílů x x x x K. Prodané cenné papíry a podíly x x x x P. Nákladové úroky 10,3% 34,4% -29,1% -6,6% * Finanční výsledek hospodaření -61,1% 17,5% 112,7% -58,9% S. Daň z příjmů za běžnou činnost 29,8% -100,0% x 460,3% ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost 38,0% 40,3% -90,5% -466,5% W. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům x x x x *** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) 38,0% 40,3% -114,2% -466,5% Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) 36,3% 12,5% -87,0% -217,6% (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) Finanční výsledek hospodaření vcelku kolísal, ale jeho trend je spíše rostoucí. Samotný finanční výsledek hospodaření je ve sledovaných obdobích vždy záporný. Výsledek hospodaření za běžnou činnost měl do roku 2012 rostoucí tendenci, ale následná dvě sledovaná období nastal výrazný pokles. Výsledek hospodaření za účetní období je téměř identický s výsledkem hospodaření za běžnou činnost. Výrazný pokles v roce 2014 zapříčinil to, že podnik byl zhruba 500 tis. Kč ve ztrátě. 4.2.2. Vertikální analýza Vertikální analýza udává, jakou část celku tvoří jednotlivé položky aktiv, pasiv a výsledovky. 39
procentuální hodnota A) Vertikální analýza aktiv V tabulce 11 je znázorněno složení aktiv společnosti, kde celková aktiva znázorňují 100 %. Téměř většinu celkových aktiv tvoří ve všech sledovaných letech oběžná aktiva, která představují průměrně 90 %. Tabulka 11: Vertikální analýza aktiv Rozvaha 2010 2011 2012 2013 2014 AKTIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% B. Dlouhodobý majetek 8,65% 3,62% 7,80% 9,65% 6,24% B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 8,65% 3,62% 7,80% 9,65% 6,24% B.III. Dlouhodobý finanční majetek 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% C. Oběžná aktiva 89,47% 94,76% 90,97% 88,95% 92,51% C.I. Zásoby 18,60% 11,90% 8,92% 8,29% 10,91% C.II. Dlouhodobé pohledávky 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% C.III. Krátkodobé pohledávky 60,16% 80,53% 76,76% 68,33% 73,80% C.IV. Finanční majetek 10,71% 2,33% 5,29% 12,33% 7,81% D. Časové rozlišení 1,88% 1,62% 1,23% 1,40% 1,25% (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) Na obrázku 10 je graficky zobrazena struktura položek aktiv v jednotlivých letech. Struktura aktiv 100% 80% 60% 40% Časové rozlišení Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek 20% 0% 2010 2011 2012 2013 2014 sledované období Obrázek 10: Struktura aktiv (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) Dlouhodobý majetek je tvořen pouze dlouhodobým hmotným majetkem, který obsahuje jen samostatné movité věci a soubory movitých věcí. Dlouhodobý majetek ve všech sledovaných obdobích tvoří vždy jen necelých 10 %. Oběžná aktiva tvoří největší část celkových aktiv. Většinu oběžných aktiv představují krátkodobé pohledávky, které v roce 2010 měly podíl na celkových aktivech 60,16 %. 40
procentuální hodnota Následující rok to bylo už 80,53 %, poté se podíl pohyboval pod hranicí 80 %. Zásoby společnosti tvořily největší část v roce 2010 a to 18,6 %. V následujících letech to bylo vždy kolem 10 %. Zásoby vždy představoval z největší části materiál. Finanční majetek velmi závisel na krátkodobých pohledávkách. Pokud rostl podíl finančního majetku, tak podíl krátkodobých pohledávek klesal a naopak. Pro lepší představu slouží obrázek 11 struktury oběžných aktiv. Položka časového rozlišení představuje velmi malou část celkových aktiv. Jeho podíl nebyl ve sledovaném období větší než 2 %. Struktura oběžných aktiv 100% 80% 60% 40% Finanční majetek Krátkodobé pohledávky 20% 0% 2010 2011 2012 2013 2014 sledované období Zásoby Obrázek 11: Struktura oběžných aktiv (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) B) Vertikální analýza pasiv V tabulce 12 je zobrazeno složení pasiv společnosti, kde celková pasiva znázorňují 100 %. V roce 2010 a 2011 tvořily největší část pasiv cizí zdroje, od roku 2012 už představoval největší část vlastní kapitál. 41
procentuální hodnota Tabulka 12: Vertikální analýza pasiv Rozvaha 2010 2011 2012 2013 2014 PASIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% A. Vlastní kapitál 36,53% 48,57% 56,66% 63,41% 58,74% A.I. Základní kapitál 1,30% 1,22% 1,07% 1,16% 1,20% A.II. Kapitálové fondy 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% A.III. Fondy ze zisku 0,13% 0,12% 0,11% 0,12% 0,12% A.IV. Výsledek hospodaření minulých let 23,97% 32,86% 41,46% 60,30% 64,38% A.V. Výsledek hospodaření běžného období 11,13% 14,38% 14,03% 1,83% -6,96% B. Cizí zdroje 63,38% 49,13% 41,75% 34,87% 41,10% B.I. Rezervy 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% B.II. Dlouhodobé závazky 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% B.III. Krátkodobé závazky 54,62% 42,73% 33,29% 30,23% 31,66% B.IV.1 Bankovní úvěry a výpomoci dlouhodobé 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% B.IV.2 Bankovní úvěry a výpomoci krátkodobé 8,75% 6,84% 10,29% 5,19% 10,21% C. Časové rozlišení 0,09% 2,30% 1,59% 1,72% 0,16% (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) Na obrázku 12 je graficky znázorněna struktura položek pasiv v jednotlivých letech. Struktura pasiv 100% 80% 60% 40% Časové rozlišení Cizí zdroje Vlastní kapitál 20% 0% 2010 2011 2012 2013 2014 sledované období Obrázek 12: Struktura pasiv (Zdroj: výroční zprávy sledovaných let, vlastní výpočty) Vlastní kapitál tvořil v roce 2010 36,53 % celkových pasiv. Vlivem každoročního růstu dosáhl v roce 2013 dokonce 63,41 % podílu celkových pasiv. Na růst podílu má největší vliv výsledek hospodaření minulých let, který také meziročně rostl. Společnost totiž vždy celou část svého výsledku hospodaření běžného období převedla následující rok na účet výsledku hospodaření minulých let. Výsledek hospodaření běžného období tvořil od roku 2010 do roku 2012 přibližně stejnou část pasiv a to nad 10 %. V roce následujícím to bylo jen 1,83 % a v roce 2014 už byl podnik ve ztrátě, proto ta záporná hodnota v tabulce. Základní kapitál a fondy ze zisku se ve sledovaném období vůbec neměnily, proto jejich 42