Výroční zpráva za rok 2010

Vý Výroční zpráva za rok 2010

Úvodní slovo předsedy představenstva Vážení zástupci členských měst a obcí, kolegyně a kolegové, předkládám Vám jménem představenstva a dozorčí rady Jihočeského vodárenského svazu výroční zprávu o činnosti za rok 2010. Rok 2010 se stal několika událostmi poměrně významným milníkem v existenci JVS. První událostí zasluhující pozornost je rekordní objem investic do vlastního majetku ve výši téměř 158 mil.kč! Druhou významnou událostí je odpis zrušeného řadu Nerestce-Zalužany ve výši 52.4 mil. Kč. Rozhodnutí o zrušení řadu vyvolalo mimo faktických kroků také účetní operaci, která sice znamená účetní ztrátu hospodaření JVS v roce 2010 na rozdíl od plánovaného zisku, avšak především se jedná definitivní tečku nad záměrem zásobení Příbramska pitnou vodou ze soustavy VSJČ. Třetí, tou nejzávažnější událostí, byla v polovině roku doručená žádost provozovatele Firmy ČEVAK a.s., o ukončení Smlouvy o nájmu, obstarávání správy a provozování majetku JVS, uzavřené na dobu určitou do roku 2017 s opcí dalších pěti let a proces přípravy převzetí provozování vodohospodářského majetku JVS. Přesto, že žádost smluvního partnera o ukončení smlouvy a následné kroky orgánů JVS téměř zcela zastínily běžnou činnost, vyplývající z naplňování úkolů, poslání a činnosti JVS, nelze pominout několik závažných faktů, které ve svých jednotlivých pasážích zobrazuje a popisuje tato výroční zpráva. Představenstvo a dozorčí rada se v roce 2010 intenzivně zabývala plněním dlouhodobého investičního plánu. V souladu s tímto plánem byl realizován zmíněný rekordní objem investic především do zkvalitnění a zvýšení odolnosti celé vodárenské soustavy a jí vyrobené a distribuované pitné vody pro veřejnou potřebu. Součástí investičního plánu byla i příprava rozvojových investic směřující k napojení nových, dosud nenapojených měst a obcí. Žádosti o napojení na Vodárenskou soustavu JČ od jednotlivých obcí se množí především pro lokální nedostatek zdrojů v konkrétních oblastech, avšak jejich napojení je ekonomicky velmi náročné a bez využití příslušného dotačního titulu v podstatě nerealizovatelné. Dosavadní vynikající ekonomická situace JVS umožňovala realizovat investice, které společný majetek měst a obcí významně zhodnotily a napomohly jej rozvíjet a tak plnit poslání JVS i v rozvojové oblasti. To vše při stále pokračujícím poklesu u a tedy i produkce pitné vody. Tento nepříznivý trend lze očekávat i v nejbližším období a plánování JVS s ním, ač velmi znepokojeně, tak naprosto realisticky počítá. Pokračování poklesu u vody ze soustavy může mít vážné dopady do ekonomické situace, zejména však do investiční politiky JVS. I přes svou velmi konzervativní cenovou strategii JVS čelí silnému trendu svých členských obcí k stále významnějšímu zapojování lokálních zdrojů. Vedení JVS vyjadřuje znepokojení nad tímto vývojem, který nepovažuje za ekonomicky ani vodohospodářsky racionální, a to nejen z pohledu zájmů JVS, ale ani z hlediska jednotlivých členských obcí. Pokračování tohoto vývoje může vést k následnému roztočení inflační spirály jak v cenotvorbě, tak k obtížím při udržení zdrojů potřebných k obnově společného majetku v JVS, stejně tak jako k potížím s ekonomicky racionálním provozem lokálních zdrojů. 1

Uvedený pokles ů byl také hlavní argument provozovatele, v žádosti o ukončení smlouvy z důvodů prohlubující se ekonomické ztráty, kterou se JVS musel zabývat od poloviny loňského roku. Představenstvo a dozorčí rada tak byly postaveny před zásadní rozhodnutí: Vyslyšet smluvního partnera, jeho argumenty a vážně se jimi zabývat? Nebo trvat na plnění smlouvy za každých okolností při vědomí fatálního dopadu na provoz nejen vodárenské soustavy, ale ve svých důsledcích ostatního vodohospodářského majetku měst a obcí celého kraje. Uvážlivé a ve svých důsledcích velmi zodpovědné rozhodnutí orgánů JVS ( a tím nejvyšším bylo rozhodnutí valné hromady) o ukončení smlouvy dohodou, umožnilo naprosto plynulý a bezproblémový přechod na vlastní provoz. Vodárenská soustava je rozhodnutím orgánů JVS od 1.4.2011 provozována ve vlastní režii a podařilo se splnit jeden ze základních cílů - zajistit tento přechod bez dopadu a případného zakolísání ve výrobě a distribuci pitné vody Vám členským městům a obcím a tedy i obyvatelům Jč. Kraje. Chtěl bych Vás všechny ujistit, že představenstvo, i výkonný management společně se všemi pracovníky přistoupili k tomuto problému s plnou pokorou a s vědomím že, v zásobení pitnou vodou se nesmí projevit ani náznak opomenutí či selhání. To se povedlo, domnívám se, na výbornou a i touto cestou patří všem pracovníkům současné, nové, rozšířené JVS velký dík. Dosavadní dozorčí radě končí mandát a valnou hromadou bude volena nová. V závěru svého funkčního období plnila dozorčí rada odpovědně a nezastupitelně svou roli v posouzení celého procesu přechodu na vlastní provoz. Její práce byla velmi intenzivní a efektivní. Chtěl bych touto cestou poděkovat nejen za tuto nedávnou činnost dozorčí rady, ale samozřejmě za její odpovědnou práci po celé čtyřleté období a to všem jejím členům. Současně mi dovolte poděkovat za práci těm členům představenstva, kteří se rozhodli ukončit svou činnost a budou nahrazeni dle nominace jednotlivých měst příslušných okresů. Vážené paní starostky, páni starostové, kolegové a kolegyně, dovolte, abych také poděkoval z pozice ředitele JVS za spolupráci představenstvu a dozorčí radě v roce 2010 a dovolte, abych Vám všem popřál mnoho úspěchů pracovních i osobních a to nejen v tomto roce. Antonín Princ předseda představenstva a ředitel Jihočeského vodárenského svazu 2

Identifikace společnosti Název: JIHOČESKÝ VODÁRENSKÝ SVAZ Sídlo:, ulice S. K. Neumanna 19, PSČ 370 21, IČ: 4902 1117 Právní forma: zájmové sdružení právnických osob Registrace: v registru sdružení vedeném Krajským úřadem Jihočeského kraje pod č.j. 5/ZSCB/2003. Předmět činnosti Zajištění správy a provozu zařízení sloužících k výrobě a zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Jmění Vlastní jmění společnosti k 31. 12. 2010 činilo 2 133 435 523,77 Kč. Hlasovací práva společnosti jsou rozdělena mezi 249 obcí - členů JVS. Každá členská obec má jeden základní hlas a další hlasy za každé celé dva tisíce registrovaných voličů. Členové orgánů společnosti k 31. 12. 2010 Představenstvo Antonín Princ předseda, ředitel Mgr. Juraj Thoma místopředseda Josef Hospergr - místopředseda Alfred Němec Zdeněk Rubeš Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc. Ing. Miroslav Sládek Ing. Arch Robin Schinko Dozorčí rada Ing. Pavel Vondrys - předseda, zástupce okresu Strakonice PhDr. Stanislav Malík - místopředseda, zástupce okresu František Rytíř - zástupce okresu Václav Fučík - zástupce okresu Ing. Václav Kozyrev - zástupce okresu Český Krumlov Milan Štindl - zástupce okresu Český Krumlov Jiří Kubík - zástupce okresu Český Krumlov Zdeněk Mráz - zástupce okresu Jindřichův Hradec Pavel Habr - zástupce okresu Jindřichův Hradec MVDr. Petr Nekut - zástupce okresu Jindřichův Hradec Ing. Ladislav Vondrák - zástupce okresu Písek Roman Čarek - zástupce okresu Písek Michal Polanecký zástupce okresu Písek Luděk Friedberger - zástupce okresu Prachatice Oldřich Petrášek - zástupce okresu Prachatice Ing. Karel Matějka - zástupce okresu Prachatice Ing. Jiří Šimánek - zástupce okresu Tábor Mgr. Blanka Řezáčová- zástupce okresu Tábor Ing. Bedřich Beneš - zástupce okresu Tábor Václav Heřman - zástupce okresu Strakonice Ing. Karel Vlasák - zástupce okresu Strakonice 3

Zásobování pitnou vodou Objem u vody z Vodárenské soustavy v r. 2010 byl výrazně nižší než v r. 2009, činil 16 494 tis. m3, oproti předchozímu roku se jedná o pokles o 924 tis. m3, tedy o 5,6 %.. Snížení u bylo způsobeno více faktory. Jedním z nich je běžný provoz nové úpravny vody Hrdějovice, která byla provozována na plný výkon po celý rok 2010, oproti r.2009, kdy byl v březnu provoz zahájen. Došlo tak k meziročnímu poklesu u pro o 336 tis. m3. Pokles u je rovněž meziročně ovlivněn skutečností, že v 1.polovině r. 2009 byla ještě dodávána voda z D.Bukovska pro město Veselí nad Lužnicí v množství 178 tis. m3. Další meziroční poklesy : - Český Krumlov, snížení ztrát, větší využití místního zdroje vody s gravitačním nátokem ( snížení o 171 tis. m3 ) - Písek, větší využití místního zdroje a menší (snížení o 193 tis. m3 ) Snížení dodávky vody vlivem všech výše uvedených faktorů tak činí 878 tis. m3, ostatní snížení vzniklo na menších ech. Proti původnímu předpokladu nedošlo k výraznějšímu nárůstu u pro Strakonice vlivem rekonstrukce úpravny vody Pracejovice a tím k nižšímu u z místního zdroje ( předpoklad nárůstu u z VSJČ až o 700 tis. m3 oproti r.2009 ). Důvodem je zpoždění realizace stavby. Toto přechodné navýšení u nelze v plném rozsahu očekávat ani v r.2011, po skončení stavby pak dojde opět k výraznému poklesu u pro Strakonice. Množství odebrané vody v roce 2011 je vzhledem k této neutěšené situaci plánováno ve výši 16 000 tis. m3. Plán předpokládá další snížení ů, větší snahu atelů využívat vlastní zdroje a další poklesy vlivem snížení ů podnikatelské sféry např. uzavření mlékárny v Prachaticích. V roce 2010 nedošlo při zásobování vodou z Vodárenské soustavy JVS k žádným závažným poruchám či přerušení dodávky vody. V průběhu roku byla investiční činností ovlivňována dodávka vody zejména pro města Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí jednak vlivem stavby JVS - sanace vodovodního přivaděče, jednak zahájením stavby dálnice D3 a navazujících přeložek hlavního dálkového řadu Veselí Tábor. V lokálních zdrojích obcí, které ponechaly oddělitelný majetek v JVS, nebylo nutno zajišťovat náhradní zásobování vodou z titulu nedostatku vody ve zdroji. Důvodem bylo mezi jiným, že v r.2010 byla dokončena oprava zdroje Chyšky a fungoval obnovený zdroj v obci Drachkov. Poruchy většího rozsahu na rozvodné síti se nevyskytly. 4

Produkce vody ve zdrojích Vodárenské soustavy (tis. m 3 /rok) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Podíl 2010 ÚV Plav 21 352 19 836 18 978 19 206 19 253 19 132 17 329 16 601 98,7 ÚV Tábor 0 0 0 0 0 0 0 0 0,0 ÚV Prachatice 0 0 0 0 0 0 0 0 0,0 ÚV Pořešín 216 228 96 0 0 0 zrušena 0,0 Úsilné,Lipí 270 302 278 252 200 153 266 283 1,3 CELKEM 21 837 20 366 19 352 19 458 19 453 19 285 17 595 16 884 100,0 (%) Největší atelé vody z Vodárenské soustavy (tis. m 3 /rok) atel okr 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 podíl 10 (%) CB 7 825 7 296 7 523 7 180 7 177 7 313 6 109 5 693 34,5 Dobrá Voda u Č.B. CB 111 107 98 94 91 81 85 86 0,5 Hluboká n/vlt CB 316 313 268 291 269 277 266 261 1,6 Lišov CB 175 192 177 164 166 156 159 152 0,9 Rudolfov CB 146 132 114 123 124 118 138 129 0,8 Týn n/vlt. CB 58 66 51 6 6 14 19 12 0,1 Český Krumlov CK 1 065 927 933 1 027 1 144 1 030 861 690 4,2 Kaplice CK 389 394 369 419 414 323 304 305 1,8 Velešín CK 303 254 211 192 209 193 187 179 1,1 Větřní CK 231 154 128 155 144 130 130 179 1,1 Jindřichohradecko JH 1 074 546 483 480 356 340 334 311 1,9 Písek PI 612 440 509 472 468 498 460 263 1,6 Milevsko PI 479 462 446 475 462 445 447 432 2,6 Protivín PI 352 392 367 380 322 353 311 322 2,0 Prachatice PT 736 689 676 719 675 644 578 497 3,0 Husinec PT 67 73 63 70 64 64 64 57 0,3 Blatná ST x 138 300 324 311 307 299 304 1,8 Strakonice ST 376 523 300 324 318 324 239 419 2,5 Štěkeň ST 69 77 71 65 71 70 82 74 0,5 Vodňany ST 421 398 407 405 353 353 368 393 2,4 Tábor TA 2 832 2 817 2 656 2 581 2 449 2 371 2 339 2 344 14,2 Bechyně TA 21 0 612 3 5 7 3 1 0,0 Planá n/l. TA 473 468 446 434 430 417 458 433 2,6 Sezimovo Ústí TA 264 292 258 268 285 295 319 247 1,5 Soběslav TA 427 411 327 401 370 361 376 362 2,2 ostatní obce 2 377 2 377 1 549 2 694 2 598 2 469 2 487 2 187 13,3 CELKEM OBCE 21 198 19 939 19 342 19 746 19 281 18 953 17 422 16 334 99,0 ostatní atelé 221 160 152 192 209 201 174 159 1,0 CELKEM 21 419 20 099 19 494 19 938 19 490 19 154 17 596 16 494 100 5

mil. m3 Kč/m3 Jihočeský vodárenský svaz Zdroje nenapojené na Vodárenskou soustavu a zásobující obce, které ponechaly majetek v JVS produkce vody (tis. m 3 /rok) Zdroj vody 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 podíl 10 (%) Chyšky 21,4 19,1 19,8 20,7 19,8 19,3 17,7 15,9 61,5 Nihošovice 13,7 16,3 vodovod předán Tučapy 39,6 33,3 vodovod předán Drachkov 6,2 6,6 4,3 8,7 8,5 7,3 8,5 5,0 29,5 Čepřovice 2,6 2,4 1,5 3,3 2,2 1,9 2,0 1,9 6,5 Strážkovice 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,6 zrušeno 2,1 ostatní zdroje 182,5 176,3 2,6 x x x x x x CELKEM 571,5 291,4 275,3 28,7 33,2 31,0 29,0 28,8 100,0 Cenová politika JVS Cena vody předané byla v roce 2010 ve výši 13,43 Kč/m 3, tj. o 0,20 Kč vyšší než v roce 2009. Cena vody předané je na základě rozhodnutí valné hromady JVS uplatňována jako dvousložková. Cena vody předané je dlouhodobě stabilizovaná, od roku 2008 byl její vývoj smlouvou s provozovatelem pevně navázán na oficiální cenový index průmyslových výrobců. Díky tomu cena vody předané pro rok 2011 oproti předchozímu roku 2010 dokonce poklesla o 0,15 Kč na 13,28 Kč/m 3. Tato cena bude Jihočeským vodárenským svazem uplatňována v letošním roce i po zahájení vlastního provozování vodohospodářského majetku, tedy v období od 1. 4. do 31. 12. 2011. Ukazuje se však, že ani tato výrazná stabilizace ceny nemá zásadní vliv na faktory ovlivňující chování atelů vody předané z JVS. Vývoj ceny a objemu vody předané je pro přehlednost uveden následujícím grafu. Vývoj ceny vody předané a objemu vody předané 1999-2011 30 25 20 15 25,661 23,984 11,97 11,97 11,97 11,97 11,97 11,97 12,30 12,50 13,23 13,43 13,28 11,97 11,97 21,554 21,113 21,419 20,099 19,494 19,938 19,490 19,154 17,596 16,494 16,000 16 14 12 10 8 10 5 6 4 2 0 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 objem vody předané (mil. m3) cena vody předané (Kč/m3) (rok 2011 plán) 6

Ve vlastnictví a správě JVS ke konci roku 2010 zůstávají vodovody celkem 12 obcí. V těchto obcích je uplatňováno pouze vodné, v roce 2010 bylo ve výši 51,54 Kč/m 3 bez DPH. V této skupině majetku je zajišťována a financována pouze základní obnova a údržba majetku, nejsou zde tvořeny dostatečné zdroje pro případný rozvoj. Podpora členských obcí JVS podporuje bezúročnými půjčkami obce, které převzaly do své správy oddělitelný majetek. Půjčky jsou poskytovány na základě 7 a 8 stanov, které upravují režim poskytování půjček z Fondu podpory investic. Za dobu fungování fondu bylo členským obcím poskytnuto celkem 133,4 mil. Kč, z toho v roce 2010 6,4 mil. Kč. Největší poskytnutou půjčkou je 2,725 mil. Kč obci Majdalena na financování dostavby kanalizace a rekonstrukce ČOV. Dále jsou obcím poskytovány nevratné příspěvky na financování části investičních výdajů do vodohospodářského majetku. Podle směrnice o poskytování příspěvků na napojení na Vodárenskou soustavu JVS bylo poskytnuto: 114 191,- Kč obci Slaník, 47 000,- Kč městu Netolice, 218 791,- Kč obci Adamov, 480 000,- obci Dříteň. Přehled poskytnutých půjček z FPI v roce 2010 obec, město okres účel, počet napojených osob, kapacita EO (tis. Kč) Nihošovice ST Rekonstrukce vodovodu 4,9 km 2 500 Majdalena JH Splašková kanalizace a ČOV Majdalena, 12,2 km, 750 EO 2 725 Chlum u Třeboně JH Rekonstrukce vodovodu ul. Žižkova, 0,7 km, 8 nově napojených osob 992 Netolice PT Prodloužení vodovodu ul. U Mnichu, 0,1 km, 16 nově nap. osob 183 CELKEM 2010 6 400 Úhrn půjček poskytnutých v letech 1998-2009 126 974 FPI poskytnuto celkem 133 374 Investice JVS V roce 2010 vynaložil JVS 130 984 tis. Kč investičních výdajů na pořízení a 26 534 tis. Kč na opravy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Jedná se rekordní objem vynaložených prostředků na obnovu a opravy infrastrukturního majetku za dobu existence JVS. Dokončena byla stavba Rekonstrukce armaturní komory VDJ Včelná. Byly dokončeny stavby související s elektrozařízením na ÚV Plav, zahájené v r.2009 - Rekonstrukce NN a ARJ ČS ÚV Plav a Záložní zdroj ÚV Plav. Celkem bylo v r.2010 dokončeno 56 staveb. Realizace staveb v r. 2010 Rekonstrukce armaturní komory VDJ Včelná Stavba zahájená v r.2009 byla v květnu 2010 dokončena. Jedná se o kompletní výměnu nefunkčních armatur a trubního vybavení na největším jihočeském vodojemu. Postup výstavby byl rozvržen do 7

sedmi etap tak, aby nebylo při výměně zařízení ohroženo zásobování Českých Budějovic a okolních obcí. Náklady stavby jsou 25,1 mil.kč. Rekonstrukce NN a vypínače ARJ ČS ÚV Plav, Záložní zdroj ÚV Plav Stavby přešly z roku 2009, byly dokončeny na jaře r.2010. jedná se o rekonstrukci rozvodny nízkého napětí pro celý areál ÚV Plav a dále o realizaci potřebného záložního zdroje elektrické energie pro provoz ÚV Plav. Náklady staveb byly 9,7 mil. Kč ( Rek.NN ) a 23,1 mil.kč ( Záložní zdroj ). Rekonstrukce řadu DN 400 mm Planá nad Lužnicí Vzhledem k připravenosti stavby bylo rozhodnuto o její realizaci v celém rozsahu v r.2010. Jednalo se o sanaci asbestocementového potrubí DN 400 mm vtažením nového potrubí z lpe DN 300 mm v délce 5 km. Práce probíhaly bez větších potíží, tempo prací se podřizovalo potřebě odstávek tak, aby zásobované lokality byly postiženy co nejméně. Celkový náklad stavby byl 21,2 mil.kč. Rekonstrukce řadu DN 400 Sezimovo Ústí garáže, Přeložka řadu DN 400 Sezimovo Ústí U Nechyby Jednalo se o sanaci, respektive přeložku potrubí v zástavbě v Sezimově Ústí potrubí navazující na Rekonstrukci řadu Planá nad Lužnicí. Provádění bylo náročné technicky ( částečně zastavěné území ) i majetkoprávně. Náklady staveb jsou 4,1 mil.kč ( Rek. SÚ garáže ) a 2,8 mil.kč ( Přeložka U Nechyby ). Dále bylo dokončeno či rozestavěno množství dalších staveb Rekonstrukce el.instalace provozní budovy ÚV Plav( 0,9 mil.kč), Rekonstrukce VDJ Šib.vrch I Prachatice ( 1,4 mil.kč ), Rekonstrukce řadu Sokolovská ul. Milevsko ( 2,9 mil.kč ), Odkalení VDJ Milevsko ( 2,1 mil.kč), Rekonstrukce řadu DN 400 mm u areálu SUS Strakonice ( 1,9 mil.kč), Rekonstrukce podlahy ČS Hlavatce ( 2,6 mil. Kč ), Shybka potrubí DN 300 u Zátavského mostu ( 4,8 mil.kč ), Rekonstrukce ČS Sudoměřice ( 2,8 mil.kč ), Oprava katodové ochrany řad Zliv-Chlum Chlumec ( 2,1 mil.kč ), Oprava šachet, armatur řady : Greinarov Kužvart ( 3,6 mil.kč ), Horánek Greinarov ( 2,1 mil.kč ), Strunkovice Dub u Prachatic ( 2,5 mil.kč ), Hodušín Milevsko ( 2,5 mil.kč ). Příprava staveb v r. 2010 ÚV Plav doplnění technologie o III.stupeň Stavba je nadále v přípravě, v r. 2010 došlo po několika jednáních s provozovatelem k rozhodnutí o prověření variantních řešení doplnění technologie. Byl vypracován pilotní projekt (v rozsahu ¼ z celkového počtu filtrů) na změnu technologie filtrace doplnění o filtraci aktivním uhlím. Zásobení Třeboňska pitnou vodou II.etapa - Třeboňsko I.etapa stavby Lomnicko byla uvedena do provozu v březnu r.2009 a v současné době jsou všechny napojené obce bezproblémově zásobovány. Probíhá příprava II.etapy stavby, JVS zpracoval projekt pro územní řízení, VRV Praha provádí majetkoprávní projednání s majiteli pozemků. Vzhledem k tomu, že zásobování měst a obcí včetně Třeboně ze zdroje Hamr nevykazuje kvalitativní ani kvantitativní potíže, není pokračování stavby aktuální vodohospodářskou prioritou. Příprava počítá se skutečností, že k zahájení stavby nedojde v r.2011 ani v r.2012. Stavba je nadále podmíněna dohodou s obcemi sdruženými v DSO Vodovod Hamr o u vody z VSJČ a finanční podporou MZe ČR a JČ kraje. Zásobení Mirotic, Čimelic, Mirovic z VSJČ Z důvodů rychlejšího projednání přípravy a zahájení stavby byla akce rozdělena na více částí. První etapa stavby Zásobování severního Písecka 1. etapa Mirotice úsek z VDJ Sedlice do VDJ Mirotice, délka 8 km. Bylo provedeno majetkoprávní projednání a vyřízeno územní rozhodnutí. 8

Byla podána žádost o přidělení dotace z Programu rozvoje vodovodů a kanalizací MZe ČR, žádost je přijata a registrována v I.kole. Je zpracován projekt pro stavební povolení a podána žádost o stavební povolení, jehož vydání a nabytí právní moci se předpokládá v dubnu 2011. Předpoklad zahájení stavby, pokud bude přidělena dotace, je na podzim r. 2011. Druhá etapa stavby Zásobování severního Písecka 2. etapa Čimelice, Mirovice úsek z VDJ Mirotice do VDJ Mirotice, délka cca 12,5 km. V současné době probíhá majetkoprávní projednání a zpracovává se projekt pro územní řízení. Zahájení stavby přívod do Čimelic se předpokládá v r. 2013. Napojení Radomyšle a Oseku na VSJČ Zařazení stavby do plánu bylo iniciováno městem Radomyšl a obcí Osek. Místní zdroje vykazují špatnou kvalitu vody a jejich kapacita neumožňuje další rozvoj obcí. Stavba je součástí dlouhodobého investičního programu JVS. Byla zpracována dokumentace pro územní řízení, v současné době probíhá majetkoprávní projednání. V r. 2011 se předpokládá vydání územního rozhodnutí, následně podání žádosti o dotaci z prostředků MZe ČR na r.2012. Realizace se předpokládá v r. 2012, podmínkou je úspěšné majetkoprávní projednání trasy řadu a finanční podpora MZe ČR a JČ kraje. Přehled investičních výdajů (tis. Kč) Investiční výdaje 2010 zásobování vodou vodárenská soustava 124 878 zásobování vodou obce JVS 6 106 ostatní investice - Převod oddělitelného vodohospodářského majetku do vlastnictví obcí V roce 2010 nedošlo k žádnému převodu oddělitelného vodohospodářského majetku do vlastnictví obcí. Ve vlastnictví a správě JVS tak k 31.12.2010 ponechává majetek 12 obcí. Přehled obcí, které k 31.12.2010 ponechávají oddělitelný majetek v JVS obec okres obec okres Planá u Č.B. CB Dub u Pt. PT Strážkovice - Řevňovice CB Němčice PT Vráto CB Těšovice PT Albrechtice n/vlt - Újezd PI Čepřovice ST Chyšky PI Drachkov ST Putim PI Košice - Doubí TA Finanční a ekonomická situace JVS V roce 2010 skončilo hospodaření ztrátou 37 524 tis. Kč. Tato ztráta má ryze účetní povahu byla způsobena mimořádnými účetními případy, které neměly povahu finančních výdajů. Jednalo se o zůstatkovou hodnotu zrušeného řadu Nerestce Zalužany ve výši 52,4 mil. Kč Tento řad byl zrušen 9

v souladu s podmínkami příslušného rozhodnutí, které vydal MěÚ Příbram pod čj. 62446/2009/OŽP/Faj. Rozhodnutí předpokládalo, že stanovená technická opatření ke zrušení řadu mohou být prováděna až do roku 2016. Jako nejúčelnější se ukázalo zadat a realizovat všechny práce najednou (a tedy řad jednorázově odepsat). Dále do mimořádných nákladů vstoupila zůstatková cena ČOV Vidov ve výši 5,2 mil. Kč. Tento oddělitelný majetek byl převeden v souladu se stanovami do vlastnictví obce Vidov. Po vyloučení těchto mimořádných vlivů bylo hospodaření v souladu s přijatým plánem. Finanční situace společnosti je velmi dobrá, zůstatek finančních prostředků a finančního majetku ve výši 108 mil. Kč je vyšší než úhrn všech závazků (cizí zdroje celkem 33 mil.kč). Přehled přijatých dotací za rok 2010 Účel, projekt poskytovatel částka (Kč) Rekonstrukce kalového hospodářství ÚV Plav EU 3 254 959,14 Zajištění standardů EU ve VSJČ dálkové řady EU 9 013 395,96 Zajištění standardů EU ve VSJČ dodatečné práce EU 1 865 206,07 Dlouhodobý majetek Stav dlouhodobého majetku (mil. Kč) 31.12.2009 31.12.2010 Nehmotný majetek 16,5 19,3 Pozemky 11,9 12,2 Budovy, haly a stavby 2 623,7 2 620,0 Samostatné movité věci 312,7 358,2 Nedokončené hmotné investice+zálohy 58,9 41,8 Drobný dlouhodobý majetek 1,2 1,2 Dlouhodobý majetek v poř. hodnotě celkem 3 024,9 3 052,3 V tom: Neoddělitelný majetek Vodárenská soustava 2 776,4 2 920,3 Oddělitelný majetek ponechaný obcemi v JVS 26,0 36,7 Neoddělitelný majetek sídlo JVS a související nehm. maj. 20,2 20,7 Ostatní majetek 202,3 74,6 10

Vývoj vybraných položek rozvahy (tisíce Kč) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 AKTIVA CELKEM 2 057 736 2 051 415 2 049 723 2 125 764 2 104 455 2 165 814 2 169 660 2 135 401 Stálá aktiva 1 934 724 1 850 136 1 889 636 1 946 122 1 945 964 2 029 676 2 027 810 2 006 853 Dlouhodobý nehmotný majetek 5 700 6 294 8 525 10 326 10 074 10 325 9 931 9 241 Dlouhodobý hmotný majetek 1 896 612 1 843 841 1 841 124 1 895 893 1 894 204 1 969 413 1 950 606 1 933 910 Dlouhodobé půjčky (FPI) 32 412 38 549 39 986 39 904 41 686 49 938 67 273 63 702 Ostatní finanční investice Oběžná aktiva 122 260 162 032 159 215 178 983 157 821 136 138 141 850 128 548 Zásoby Dlouhodobé pohledávky 63 185 77 707 63 671 49 671 33 575 25 677 22 542 19 450 Krátkodobé pohledávky 17 195 9 024 6 182 10 592 5 662 5 897 196 773 Finanční majetek 41 881 75 301 89 362 118 719 118 585 103 942 118 517 107 784 Ostatní aktiva 752 699 872 659 671 622 595 541 PASIVA CELKEM 2 057 736 2 051 415 2 049 723 2 125 764 2 104 455 2 165 814 2 169 660 2 135 401 Vlastní zdroje krytí 1 929 875 1 961 441 1 951 521 2 000 766 2 033 682 2 132 447 2 132 603 2 101 416 Vlastní jmění a kap. dotace 2 091 538 2 123 860 2 113 640 2 156 024 2 089 149 2 141 706 2 127 528 2 133 436 Kapitálové fondy 16 841 17 618 17 618 17 618 17 618 17 618 17 618 17 618 Fondy ze zisku 8 197 8 197 8 179 8 197 Hospodářský výsledek min. let -204 008-186 702-188 155-188 037-66 561-71 854-28 454-12 026 Hospodářský výsl. za úč. období 17 306-1 532 117 7 544-5 293 43 400 16 428-37 524 Cizí zdroje 127 283 89 708 97 950 123 522 70 336 33 367 37 057 33 985 Rezervy Dlouhodobé závazky 100 798 84 138 71 238 55 974 39 507 5 330 4 460 3 460 Krátkodobé závazky 26 484 5 570 3 642 44 923 9 984 8 592 15 044 14 578 Bankovní úvěry 23 070 22 625 20 845 19 065 17 285 15 505 Ostatní pasiva 577 266 252 1 477 437 380 268 442 11

Vývoj vybraných položek výkazu zisků a ztrát (tisíce Kč) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Přijaté příspěvky 49 Poskytnuté příspěvky 3 400 1 259 2 348 303 2 900 5458 3 770 868 Příspěvky celkem -3 400-1 259-2 348-303 - 2 851-5 458-3 770-868 Výnosy z prodeje vlastní výroby a služeb 118 921 112 410 100 869 98 814 96 546 164 741 174 598 175 622 -z toho nájemné za VH majetek 118 456 112 156 100 637 98 554 96 204 164 250 174 068 175 147 Výrobní spotřeba 14 758 13 994 17 126 11 698 15 879 36 763 42 011 62 656 - z toho: plánované opravy 9 150 6 649 10 625 4 444 11 570 4 639 8 064 26 534 Přidaná hodnota 104 163 98 416 83 743 87 116 80 667 127 978 132 587 112 966 Osobní náklady 7 083 7 738 1) 8 090 8 728 9 045 10 152 10 205 10 884 Daně a poplatky 4 286 2 850 1 264 179 648 136 682 161 Odpisy hmotného a nehmot. majetku 73 446 73 804 72 356 72 244 74 658 78 162 83 561 142 723 Tržby z prodeje majetku a materiálu 6 983 29 737 1 840 1 121 9 844 1 456 1 101 413 Zůstatková cena prodaného majetku 8 013 48 588 649 730 7 551 706 584 467 Zúčtování rezerv a čas. rozlišení výnosů 7 200 Tvorba rezerv a časového rozliš. nákladů Zúčtování opravných položek do výnosů Zúčtování opravných položek do nákladů Ostatní provozní výnosy 50 3 719 475 786 1 792 7 253 9 659 8 778 Ostatní provozní náklady 5 431 452 2 633 953 6 025 6 334 32 001 1 284 Provozní HV 16 736-3 193-1 283 5 884-8 475 35 739 12 594-34 730 Výnosové úroky 1 702 1 676 1828 1 737 2 772 5 767 716 2 281 Nákladové úroky 825 Výnosy z prodeje cenných papírů 8 424 1 653 20 17 289 125 37 128 12 944 863 Náklady pořízení prodaných c. papírů 8 714 1 624 396 17 338 36 723 12 543 757 Ostatní finanční výnosy 2 742 Ostatní finanční náklady 19 45 48 49 497 48 25 HV z finančních operací 569 1 661 1 404 1 639 2 401 6 123 3 834 2 387 Daň z příjmů za běžnou činnost 0 0 0 0 0 0 0 0 HV za běžnou činnost 17 306-1 532 121 7 524-6075 41 862 16 428 32 342 Mimořádné výnosy 21 989 1 537 Mimořádné náklady 4 207 5 182 HV za účetní období 17 306-1 532 117 7 544-5 293 43 400 16 428-37 524 Pozn. 1) Osobní náklady od r. 2004 vč. nákladů na stravování zaměstnanců (133 tis. Kč) Tato Výroční zpráva není výroční zprávou ve smyslu 21 zák. 563/1991 Sb. o účetnictví a jako celek nebyla přezkoumána auditorem. Zpráva auditora o ověření roční účetní závěrky sestavené k 31. 12. 2010 tvoří samostatný materiál, jehož přílohou je účetní závěrka sestavená podle vyhlášky 504/2002 Sb. 12