60 let âeské zbrojovky v Uherském Brodû 1936-1996

60 let âeské zbrojovky v Uherském Brodû 1936-1996

1936 1996 60 let âeské zbrojovky v Uherském Brodû

âeská zbrojovka 60 let âeské zbrojovky v Uherském Brodû 1936-1996 text Franti ek Vyskoãil - 1996 Ing. Jifií Frenzl - 1996 foto Franti ek Chrástek Jaroslav Marek

ÚVODNÍ SLOVO GENERÁLNÍHO EDITELE VáÏení ãtenáfii, âeská zbrojovka, akciová spoleãnost, Uhersk Brod vznikla pfied edesáti lety, v dobû ohroïení âeskoslovenské republiky. Rozhodnutí tehdej ích orgánû republiky pfiemístit a zavést zbrojní v robu do vnitrozemí státu se t kalo také uherskobrodského regionu, kter splàoval potfiebné podmínky. Kromû geografické polohy, pfiiná elo toto rozhodnutí vyuïití volné a levné pracovní síly. Celá oblast veskrze zemûdûlského zamûfiení trpûla nedostatkem pracovních pfiíleïitostí, a tím i nízkou Ïivotní úrovní. Z dne ního pohledu v neuvûfiitelnû krátké dobû vznikl zbrojní podnik, kter byl technologicky orientován na v robu vojensk ch stfieln ch zbraní men ích kalibrû. Díky zamûstnancûm z matefiského podniku âeské zbrojovky ve Strakonicích mohla b t stejnû rychle jako v stavba zavedena i v roba leteckého kulometu LK 30 a dal ích zbraní. Jist m paradoxem historie je, Ïe kapacity vybudované k potfiebám obranyschopnosti âeskoslovenské republiky slouïily v dobû druhé svûtové války potfiebám nûmeckého Wehrmachtu. Pfies ve - keré problémy doby âeská zbrojovka Uh. Brod po skonãení války nezanikla, ale naopak zahájila své aktivity i v oblasti v roby civilních zbraní, zejména vzduchovek. âeská zbrojovka Uh. Brod v té dobû pfiedstavovala v regionu jedin kompletní prûmyslov podnik s moderní technologií a vy kolen m technick m i dûlnick m kolektivem. Lze fiíci, Ïe âz byla nositelem technického pokroku v oblasti a v jejích dílnách, i kolících zafiízeních získalo znalosti mnoho pracovníkû, ktefií pomáhali rozvíjet v robu v nov ch podnicích Uherskobrodska i Uherskohradi Èska. Od roku 1950 pro la âz fiadou organizaãních zmûn s rûznou podfiízeností vy ím hospodáfisk m celkûm. V tomto období se podnik plnû zab val zbrojní v robou a ve keré ruãní zbranû âeskoslovenské armády a policie pochází právû z âeské zbrojovky v Uherském Brodû. Lze fiíci, Ïe v ichni, kdo byli na vojnû se setkali s v robky âeské zbrojovky, a proto i tato obecná znalost zastínila dfiívûj í v robce ruãních zbraní v âeskoslovensku. Jisté v kyvy zbrojní v roby a plánované hospodáfiství mûly vliv na zavedení dal ích v robních oborû, zejména v robu ãástí turbovrtulov ch motorû M601 a M602 a silové hydrauliky pro traktory. V období, kdy podnik pfiináleïel do trustu zemûdûlského strojírenství Agrozet byla snaha v robu zbraní potlaãit a roz ífiit produkci zemûdûlské techniky. DÛleÏit m mezníkem v histrorii spoleãnosti byl vznik samostatného státního podniku od 1. 7. 1988 a návrat k pûvodnímu názvu spoleãnosti âeská zbrojovka. Od této doby podnik samostatnû a cílevûdomû buduje moderní velkov robu zbraní zaloïenou na numerick ch strojích a dal ích nejnovûj ích technologiích. Dnes nalézáme podnik v oblasti technologie na piãkové úrovni s velmi rozsáhl m sortimentem ruãních zbraní. V roce 1990 podnik zachytil zmûnu hospodáfisk ch pravidel a sled ekonomick ch v sledkû v jednotliv ch letech svûdãí o jeho úspû nosti. Pfiechodem na akciovou spoleãnost, zejména vlivem kuponové privatizace, se stal podnik soukromou spoleãností s rozsáhl m spoleãenstvím jak právnick ch, tak fyzick ch vlastníkû. Probíhající koncentrace majetkové úãasti zúïí rozhodující majetkové zastoupení. Nelze opomenout, Ïe hlavní síla spoleãnosti je dnes v obchodní síti, která byla postupnû vybudována ze sídla spoleãnosti v Uh. Brodû, a to od zru ení monopolu zahraniãního obchodu v roce 1992. Dnes podnik prostfiednictvím odboru zahraniãního obchodu obchoduje s 60-70 zemûmi celého svûta, a to jak v oblasti civilního trhu tak i vojensk ch zbraní. V rámci âeské republiky prodává své v robky pomocí svého velkoskladu v Uh. Brodû s kontaktem na cca 150 prodejcû a pomocí sv ch podnikov ch prodejen v Praze a v Uh. Brodû. edesátiletá historie spoleãnosti je také historií jejich pracovníkû. ada z nich pracovala v âeské zbrojovce po celou svou aktivní pracovní ãinnost a prokázala tak neb valou pracovní vûrnost. Mnozí byli a jsou zde zamûstnáni v cel ch rodinách i generacích. To v e vytváfielo a vytváfií podmínky pro stabilitu spoleãnosti, která se pozitivnû projevuje zejména v dobách zmûn. Za celou dobu se mnozí fieditelé, konstruktéfii a dal í pracovníci zapsali nesmazatelnû do historie spoleãnosti. Nejv raznûji se v podniku projevily práce konstruktérû, bratrû Kouck ch, ktefií jsou autory pistole CZ 75 a kulovnic ZKK, za coï jim patfií upfiímné podûkování. I kdyï dnes je tû Ïijí pamûtníci zaãátkû spoleãnosti i první vyuãenci podniku, pocièovala ir í vefiejnost nedostatek informací, zejména z let minul ch. Proto bylo pfiijato rozhodnutí o zaznamenání tûchto informací do publikace k 60-ti letému v roãí zaloïení spoleãnosti, a tím uchování vûdomostí, které by jiï za nûkolik let nebylo moïné zjistit. Na zpracování se podíleli pánové Franti ek Vyskoãil a Ing. Jifií Frenzl. S jak m v sledkem, posuìte sami. Pfii této pfiíleïitosti chci vyjádfiit uznání a podûkování v em pracovníkûm âeské zbrojovky, ktefií v minulosti sv m dílem pfiispûli k jejímu rozvoji a rûstu image, byè pracovali na kterémkoliv pracovi ti. Jsem pevnû pfiesvûdãen, Ïe i pro budoucí léta bude âeská zbrojovka patfiit mezi nositele technického pokroku v regionu a bude v raznû ovlivàovat celkové dûní v této ãásti Slovácka. Uhersk Brod ãerven 1996 Ing. Ivo JANEBA generální fieditel 7

âeská ZBROJOVKA Kapitoly z historie podniku a v roby zbraní 1936-1975 FRANTI EK VYSKOâIL

Místo vybrané pro v stavbu továrny 10

ZALOÎENÍ A POâÁTKY âeské ZBROJOVKY 1936-1939 ZaloÏení a poãátky âeské zbrojovky 1936-1939 1. PfiemísÈování prûmyslu dûleïitého pro obranu státu do vnitrozemí. Kv stavbû velkého zbrojního závodu v Uherském Brodû se pfiistoupilo aï v polovinû roku 1936, ale plány na jeho vybudování byly daleko star í a setkáváme se s nimi jiï na poãátku tfiicát ch let. Bezprostfiedním popudem k takov m úvahám byla situace v sousedním Nûmecku, kde se v roce 1933 dostaly k moci síly, které pozdûji zahájily nové dûlení svûta válkou. Takovou politikou nacistického Nûmecka s agresivními úmysly byly ohroïeny sousední zemû, pfiedev ím âeskoslovensko. Proto jiï koncem roku 1933, z iniciativy hlavního tábu, zaãalo ministerstvo národní obrany uvaïovat o pfiemísèování prûmyslu dûleïitého pro obranu státu daleko do vnitrozemí. Ale v stavba a pfiemísèování cel ch velk ch zbrojafisk ch komplexû byla neobvykle sloïitá záleïitost, jejíï rozmûry dokumentuje skuteãnost, Ïe náklady na její provedení dosáhly témûfi miliardové ãástky. A navíc se projevily snahy se strany ministerstva národní obrany organizovat takové akce velice velkoryse. Je v ak tfieba vysoce hodnotit jak hlavní táb, tak i MNO a jejich umûní, Ïe postihly nové jevy urãující smûry do budoucnosti právû v dobû, kdy se je tû neprojevovaly nijak v raznû. Po nezbytn ch sloïit ch jednáních ministerstva se zbrojafisk mi koncerny a ãetn ch poradách, rozhodla o pfiemísèování prûmyslu dûleïitého pro obranu státu Nejvy í rada obrany státu a na základû tohoto pfiedûleïitého rozhodnutí se pfiistoupilo k budování velk ch zbrojafisk ch komplexû na PováÏí a jihov chodní Moravû a pfiemísèování dûleïit ch vojensk ch programû. 1/ Pfii jednání o pfiemísèování dûleïit ch vojensk ch programû se také jednalo o âeské zbrojovce ve Strakonicích, kde se vyrábûl leteck kulomet vzor 30, raketová pistole, armádní pistole a dal í programy. Ministerstvo národní obrany zahájilo pfiedbûïná jednání s âeskou zbrojovkou ve Strakonicích, jehoï cílem bylo pfiemístûní zbrojních programû mimo areál strakonického závodu, za fieku Moravu. Ministerstvo národní obrany, jeho V/3 oddûlení, zahájilo jednání s âeskou zbrojovkou ve Strakonicích uï nûkdy na poãátku roku 1934. Dal í jednání ve vûci v stavby nového závodu s delegací âeské zbrojovky vedené vrchním fieditelem Milo em Boroviãkou se konalo na V/3 oddûl. MNO 10. fiíjna 1934. I kdyï podrobnosti jednání neznáme, víme, Ïe zástupci strakonického podniku nedali na tomto jednání i pfiedcházejících Ïádn závazn pfiíslib MNO ve vûci v stavby nového závodu a vyïádali si moïnost zaujat stanovisko písemnû. Na tomto jednání se odvolávají na dopisy akciové spoleãnosti âeská zbrojovka z 28. ãervna a ze dne 5. fiíjna 1934. 2/ V tûchto jednáních poïadovalo MNO na âeské zbrojovce Strakonice, aby zaãala vytváfiet tak zvan pfiemísèovací fond, jehoï prostfiedky by se pouïily na v stavbu nového závodu. Fond by se vytváfiel ze zisku zakázky 490 kulometû LK vzor 30 podle tak zvané kulometné smlouvy a to 50 % z ãistého zisku z pfiezkou ené ceny kulometu. To byl zaãátek vytváfiení investiãních prostfiedkû na v stavbu nového závodu. Také se patrnû jednalo alespoà pfiedbûïnû o otázkách, jak budou uhrazeny investiãní náklady na v stavbu nového závodu, i kdyï zatím nebylo stanoveno, kde se nov závod bude stavût. A uï na tomto jednání se pfiedbûïnû uvaïuje, Ïe by potfiebné stroje uhradilo MNO, ale to si vymínilo, Ïe je mûïe kdykoliv oddisponovat. S touto volnou dispozicí v ak nesouhlasila delegace Strakonic, a tak tato otázka jak se zdá zûstala zatím nedofie ená. PfiemísÈovací fond v ak bylo nutno zaruãit se strany âeské zbrojovky cenn mi papíry a ta Ïádá v jimku, kterou povoluje ministerstvo financí a Nejvy í úãetní a kontrolní úfiad. Banka strakonické zbrojovky mûla pfiedev ím námitky proti tomu, aby na fiadu let byly vázány velké finanãní prostfiedky v cenn ch papírech, které jinak potfiebuje pro bûïné bankovní operace nebo krátkodobé záruky. Mezitím v ak jednání dále pokroãila a MNO uzavfielo tak zvanou smlouvu o dodávce kulometû. V dopise z 13. prosince 1934 generální sekretariát MNO zasílá dodatek ke smlouvû s âeskou zbrojovkou ve Strakonicích o dodávce kulometû vzor 30. 3/ V tomto dodatku ke smlouvû se ministerstvo odvolává na své zvlá tní podmínky vyjádfiené v ã.jed. 577 Taj. generálního sekretariátu 1934 a sdûluje, Ïe udûlení objednávky leteck ch kulometû vzor 30, podle ã.jed. 822 taj.-v/3 oddûl.1934 je vázáno na splnûní urãit ch podmínek âeskou zbrojovkou Strakonice: Ïe nejpozdûji do konce mûsíce ãervna 1935 zakoupí strakonická zbrojovka vhodn pozemek, a to v místû, které urãí MNO. Na tomto pozemku zajistí v stavbu nového závodu do konce záfií 1936. Rozmûry pozemkû musí 1/ VHA Praha, MNO, fond Hl. táb org. oddûlení, inv. ã. 4822, kart. 175. Nejvy - í rada obrany státu - projednání v zbrojního programu a budování váleãného prûmyslu. 2/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-147, pûvodní sign. fond UB, kart. ã. 175, dopis âz Strakonice Z-2139-MB-JT na MNO z 12.10.1934, zfiízení pfiemísèovacího fondu. TéÏ PA âz UB, fond PS, kart. 101 a. 3/ PA âz Strakonice, Fond B1, kart. 146-147, pûvodní sign. fond UB 4, kart. 175, dopis MNO ã.j. 577 Taj. - gen. sekret. 1934 z 13.12.1934 dodatek ke smlouvû. TéÏ PA âz Uh. Brod, fond PS, kart. 101 a. 11

60 LET âeské ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù Rozhodnutí o v stavbû âeské zbrojovky 4/ TamtéÏ b t takové, aby se na nûm daly postavit objekty s kapacitou nejménû 160 kulometû mûsíãnû, 6 000 ks armádní pistole a raketové pistole vzor 28 a 30. Má tu b t rovnûï moïnost v stavby dal ích objektû. V stavba nového závodu a pfiemístûní zbrojní v roby se provede aï na zvlá tní rozkaz MNO. V závûru se znovu zdûrazàuje, Ïe udûlení objednávky leteck ch kulometû vzor 30 je vázáno bezv hradn m pfiijetím uveden ch podmínek. 4/ Je tû v tomto mûsíci se konala dal í porada na V/3 oddûl. MNO, jak je zfiejmé ze zprávy generálního sekretariátu MNO ze dne 22. prosince 1934. Na této dûleïité poradû zástupci ministerstva 12

ZALOÎENÍ A POâÁTKY âeské ZBROJOVKY 1936-1939 vyloïili strakonické delegaci své pfiedstavy o novém závodû. 5/ A tu do lo k váïné roztrïce v názorech ministerstva národní obrany a strakonické delegace vedené vrchním fieditelem Milo em Boroviãkou. Proto si struãnû uveìme, jakou koncepci a pfiedstavy o novém závodû mûlo MNO a jaké akciová spoleãnosti âeská zbrojovka ve Strakonicích. Ministerstvo národní obrany mûlo ve vûci v stavby velkorysou koncepci, která pfiedpokládala v stavbu nového velkého strojírenského komplexu se 4 aï 5 tisíci zamûstnanci, do kterého bude pfiemístûn cel závod ve Strakonicích se stroji a zafiízením, se v emi civilními i vojensk mi programy. Tento velkorys návrh v ak nesdílelo vedení âeské zbrojovky. Vedení i správní rada nesouhlasí s koncepcí navrhovanou ministerstvem národní obrany a Ïádají, aby nov závod byl vybudován jako studená reserva - reservní závod, do kterého by se v roba kulometû pfiemístila aï v pfiípadû váleãného napûtí. Vedení i správní rada zastávají názor, Ïe taková koncepce v stavby se mûní na otázku politickou, Ïe pfiemístûní celého závodu by zpûsobilo velk rozruch mezi dûlnictvem, zpûsobilo by pohromu a zanechalo hospodáfiskou zkázu v celém strakonickém kraji. A to by narazilo na tuh odpor se strany politick ch ãinitelû. 6/ Správní rada âeské zbrojovky se 7. listopadu 1934 za pfiedsednictví JUDr. Karla Pelikána zab vala objednávkou kulometû vzor 30 a tvorbou pfiemísèovacího fondu pro v stavbu nového závodu, kter by byl ve vlastnictví spoleãnosti. Správní radû se v ak do nové v stavby nijak nechtûlo a ve sv ch úvahách zam lela pfiedat v kresy kulometu vzor 30 Zbrojovce Brno, která by pfiipravila v robu leteck ch kulometû za války. Dal í návrh pfiedpokládal jednání se Zbrojovkou Brno, která stavûla nov závod v PováÏské Bystrici, aby pro âeskou zbrojovku vystavûli jeden trakt jako váleãnou reservu pro kulomet vzor 30. Náklady by se jim postupnû splácely. 7/ Ani jednání správní rady ze 14. ledna 1935 nepfiineslo v této vûci nic pfievratného. Pfiedseda Pelikán navrhuje Ïádat od MNO ne pûjãky, ale subvence, neboè akciová spoleãnosti má více neï 20 mil. Kãs dluhû a nemûïe si dovolit dûlat dal í. Dal í obavy vyslovila správní rada k tomu, Ïe ministerstvo národní obrany po pfiemístûní v robních programû nezaruãuje dal í objednávky. Nakonec se shodují v tom, Ïe bez pfiímé podpory od MNO subvencemi není moïno s pfiesunem poãítat. 8/ Oba tyto podnûty, MNO a âeské zbrojovky, pozdûji ve své koneãné fázi mûly znaãn vliv na ujasnûní celkové koncepce v stavby nového závodu v Uherském Brodû. Pfievládl v ak názor ministerstva národní obrany, které v dal ích jednáních ustoupilo od své pûvodní koncepce v stavby velkého strojírenského komplexu, ale prosadilo v stavbu nového závodu ne jako studenou reservu, ale s tím, Ïe ihned po jeho vybudování bude v nûm zahájena v roba. A to bylo pfiedûleïité rozhodnutí, které získalo plnou podporu kompetentních míst a umoïnilo v stavbu závodu v té podobû, jak ho známe. Tuto dohodnutou koncepci v stavby nového závodu pozdûji v roce 1935 projednávala a také schválila Nejvy í rada obrany státu. Jednání o v ech otázkách v stavby nového závodu pokroãilo tak daleko, Ïe 22. února 1935 upfiesàuje generální sekretariát MNO podmínky objednávky leteck ch kulometû vzor 30 uveden ch ve zprávû generálního sekretariátu tak, jak byly uvedeny. 9/ Byla to dûleïitá zpráva podepsaná náãelníkem hlavního tábu arm. gen. Krejãím a gen. âíïkem, která uï pfiedstavovala témûfi koneãnou podobu dohody mezi âeskou zbrojovkou a ministerstvem národní obrany. Zbrojovce se ukládá, aby do konce srpna 1935 zakoupila pozemek, kter urãí MNO pro vybudování nového závodu, zbrojovka pfiipraví do konce záfií 1935 stavební a instalaãní projekty, v lohy spojené s koupí pozemku a vypracováním projektû uhradí âeská zbrojovka. Vybudování nového závodu a pfiemístûní v roby se provede na zvlá tní rozkaz MNO. ZároveÀ se ukládá, aby vyhledání a zakoupení pozemku, zpracování a konsultace projektu bylo provádûno po dohodû s MNO. Podle uvedené zprávy vyhledání pozemku pro v stavbu se mûlo provést za úãasti zástupcû MNO. Za tím úãelem ustavená komise takov prûzkum provedla a 11. dubna a 15. ãervna 1935 podává zprávu o prûzkumu na Vsetínsku, v Bylnici, ve reibrov ch sklárnách ve sv. Sidonii, v Trenãianské Teplé, v Trenãínû Istebníku na pozemku MNO a u Lednického Rovného, kde v ak jiï stavila kodovka, a to v Dubnici. Dal í zprávu podává komise v fiíjnu o prostoru mezi Kunovicemi a Uhersk m Hradi tûm. 10/ Pfii prûzkumu dal ích míst pro v stavbu komise sdûluje, Ïe byl nalezen dosud nejvhodnûj í pozemek a to v Uherském Brodû. âeská zbrojovka podává o tom 4. fiíjna 1935 zprávu generálnímu sekretariátu MNO. 11/ Pfiednost má v tom, Ïe je nedaleko nádraïí, pûda je únosnûj í, spodina je v hloubce 2-4 m, pozemek není zaplavován, poblíï pozemku je mûstská kanalizace, vybudování vleãky je snadné, elektrické vedení a proud k dispozici, voda z vlastní studny nebo z mûstského vodovodu. Ve zprávû se také uvádí, Ïe bylo také jednáno prostfiednictvím okresního úfiadu s mûstskou radou Uherského Brodu, která pfiislíbila zajistit v kup 12 ha pozemkû a Ïádá MNO, aby vyslalo komisi k ovûfiení údajû podle pfiede lé dohody. Byla ustavena spoleãná komise MNO a âeské zbrojovky. Za MNO za generální sekretariát, mjr.gen. t. Makoviãka, dále zástupce IV/4,III/1,II/4 oddûlení, za âeskou zbrojovku Dr. Pelikán, Ing. Hrub, prokurista Kocourek a pplk. 5/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-147, pûv. sign., fond UB 4, kart. 175, dopis âz ã.j. Z-2182-MB-JP z 22.12.1934 na MNO. 6/ TamtéÏ. 7/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 97, inv. jedn. 95. Protokol o schûzi správní rady ze 7. listopadu 1934. 8/ TamtéÏ, protokol o schûzi správní rady ze 14.1.1935. 9/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-147, pûv. sign. fond UB 4 l, kart. 175, dopis MNO ã.j. 5451 Taj. gen. sekretariát z 22.2.1935, na âz Strakonice. TéÏ PA âz Uh. Brod, fond PS, karton 101 a 10/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-147, pûvodní sign. fond UB 4, kart. 175, dopis âz Strakonice ã.j. Z/2074- ed. JP z 15.6.1935 a dopis âz Z- 6653/VK-JP ze 4.10.1935 na MNO. 11/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-147, pûvodní sign. UB 4, kart. 175, dopis âz Strakonice Z-6653/VK-JP ze 4.10.1935, zakoupení pozemku na v stavbu nového závodu v Uherském Brodû. 13

60 LET âeské ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù Takzvaná Kulometná objednávka 12/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-147, pûv. sign. UB 4, kart. 175, dop. MNO ã.j. 7763-Taj. gen. sekret. 1935 z 27.12.1935. Zpráva komise o prûzkumu míst pro v stavbu. TéÏ VHA Praha, Hlavní táb MNO Taj. 749 Taj. II/5 odd. z 1.7.1936, sign. 54 7/10 16. TéÏ PA UB. 13/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-147, pûv. sign. UB 4, kart. 175, dopis MNO ã.j. 7763, Taj. gen. sekret. 1935 z 27.11.1935. 14/ Rozhovor autora Franti ka Vyskoãila s b val m vrchním fieditelem âeské zbrojovky ve Strakonicích. Milo em Boroviãkou v Praze v srpnu 1961. 15/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-147, pûv. sign. UB 4, kart. 175, dopis MNO ã.j. 10 379. Taj. II/5 1937. Boroviãka, dále fied. imek. Komise provedla prohlídku pozemkû v Uherském Brodû a jednomyslnû návrh schválila. Za hlavní táb schválil závûr komise náãelník hl. tl. arm. gen. Krejãí a gen. âíïek. 12/ Ministerstvo národní obrany tento návrh nejvíce zaujal. Spoleãná komise, která návrh na umístûní v Uherském Brodû ovûfiovala, vybrala ze tfií návrhû ten, kter umísèoval v stavbu areálu âeské zbrojovky na polní trati Vazová, tedy na místû kde byl dne ní závod skuteãnû vybudován. Umístûní pozdûji schválil hlavní táb, kter pfiipomíná, Ïe projekty je tfieba nakreslit tak, aby budovy byly pfiizpûsobeny okolí, aby bylo zastfiení provedeno vysázením stromû, protoïe v tomto prostoru nelze poãítat s aktivní protiletadlovou obranou. 13/ Zajímavá je zmûna, která v oblasti pûvodní koncepce umístûní závodu nastala. PÛvodní zámûr v stavby nového závodu na Vsetínsku, na PováÏí nebo v Uherském Hradi ti byl rychle opu tûn a archivní dokumenty od fiíjna 1935 uï jednoznaãnû hovofií pro Uhersk Brod. Máme zato, Ïe se tu uplatnily vlivy místních ãinitelû a to arm. gen Ing. Vojtûcha LuÏi, moravského zemského velitele a jeho bratra Miroslava LuÏi, kter byl v té dobû starostou mûsta Uherského Brodu. Ale aè tomu bylo jakkoliv, tím víc vyniká koneãn úspûch v stavby nového závodu v Uherském Brodû. Není v ak pochyby, Ïe nejvût í podíl na jeho prosazení mûlo MNO a znaãn vliv tu pozdûji uplatnil i vrchní fieditel âeské zbrojovky ve Strakonicích, Milo Boroviãka. 14/ Tímto rozhodnutím o místû v stavby v Uherském Brodû byla ukonãena první etapa jednání o v stavbû zbrojovky. Dal í jednání se uï vyvíjelo dvûma smûry, a to pfiípravou projektû a zaji Èování v stavby samotné a fie ení otázek financování v stavby a vybavení závodu. Zvlá tû otázka v stavby byla po del í dobu pfiedmûtem sporû mezi MNO a vedením âeské zbrojovky, která nabídla úhradu 1/5 nákladû na v stavbu a snaïila se pfievalit bfiemeno nákladû na v stavbu na ministerstvo národní obrany. 15/ Ze souãasné situace, jak ji vidíme v archivních dokumentech je zfiejmé, Ïe rozhodující ãást jednání uï probûhla a generální fieditelství zbrojovky ve Strakonicích se soustfiedilo na pfiípravu projektû a fie ení finanãních otázek. Zatím co technické otázky, projektová dokumentace a samotná 14

ZALOÎENÍ A POâÁTKY âeské ZBROJOVKY 1936-1939 v stavba byly brzy dohodnuty, fie ení otázky financování v stavby se prodluïovalo a nevedlo k dohodû, z ãásti také pro neústupnost a nesplnitelné poïadavky Strakonic. Vedení zbrojovky argumentovalo tím, Ïe je dosud znaãnû zadluïeno u PrÛmyslové banky a Ïe dal í finanãní prostfiedky budou vznikat aï ze ziskû tak zvané kulometné smlouvy daleko pozdûji. 16/ ProtoÏe jednání nevedla k závûru, ministerstvo národní obrany pohrozilo, Ïe vybuduje nov závod samo a bude fiídit ve vlastní správû. 17/ Tím by zbrojovka pfii la o znaãné zisky a proto ustoupila od sv ch poïadavkû a navrhla fie ení: Pozemek a v stavbu uhradí zbrojovka, stroje MNO. Ani s touto akcí se jednání neskonãila a protoïe nebylo moïno dál v stavbu nového závodu odkládat, Ïádá pod dojmem této situace II/5 oddûl. MNO, zodpovûdné za v stavbu závodu Nejvy í radu obrany státu, jak má dál postupovat. Generální sekretáfi Nejvy í rady obrany státu generál Kasalick dne 20. ãervna 1936 odpovídá, Ïe otázka nebyla dosud v Nejvy í radû obrany státu, ohlednû v stavby vojensky dûleïit ch podnikû rozhodnuta, a proto dal í jednání se mají vést na podkladû, Ïe zbrojovka v Uherském Brodû bude postavena za finanãní úãasti státu. Definitivnû bude rozhodnuto aï po koneãném rozhodnutí Nejvy í rady obrany státu, na návrh meziministerské komise u pfiedsednictva ministerské rady, za úãasti ministerstva národní obrany a ministerstva financí. Generální sekretáfi NROS gen. Kasalick na poïadavek Strakonic na finanãní prostfiedky odpovídá, Ïe ve fondu pro vûcné potfieby ministerstva národní obrany nejsou prostfiedky na v stavbu nov ch závodû nebo pfiemísèování váleãného prûmyslu a Ïe v této vûci je si tfieba vyïádat zásadní rozhodnutí náãelníka hlavního tábu. 18/ Pfies ãetná ujednání a uji tûní gen. Kasalického, strakonické vedení nebylo dostateãnû spokojeno a mûlo znaãné obavy pfiedev ím o dal í perspektivy v roby zbraní. Proto v této záleïitosti v polovinû ãervna 1936 nav tívila delegace âeské zbrojovky ze Strakonic ministra národní obrany Franti ka Machníka, kde tyto obavy i poïadavky pfiednesla. Ze zasedání správní rady 20. ãervence 1936 vidíme, Ïe v rok ministra se protokoluje v tom smyslu, Ïe dal í objednávky budou, takïe není tfieba mít obavy z investic. 19/ Z celého jednání u ministra Machníka vzniklo tak zvané prozatímní ujednání, v nûmï MNO souhlasí s nákupem strojû za 7,3 mil. Kãs, âeská zbrojovka provede v stav- 16/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-147, pûv. sign. UB 4, kart. 175, Dopis MNO ã.j. 10 379 Taj. II/5 1937 z 21.6.1937 17/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-147, pûv. sign. UB.4, kart. 175, dopis MNO ã.j. 7656 Taj. II/5 odd. 1936 z 18.7.1936. 18/ VHA Praha, MNO 1936, II/5 odd. sign. 54 7-10 22. V stavba továrny v Uh. Brodû. Zpráva gen. Kasalického, sekretáfie NROS o financování závodu v Uherském Brodû. 19/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 98, inv. jedn. 95. Protokol správní rady z 20.7.1936. 15

60 LET âeské ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù 20/ PPA âz Strakonice, fond B1, kart 146-147, pûv. sign. UB 4, kart. 175, dopis MNO ã.j. 7656 - Taj. II/5 odd. 1936 z 18.6.1936. 21/VHA Praha, MNO II odbor 1936, spis. znaã. 54 7-10 49, Taj. 6609-36 a ã.j. 6780, zápis s jednání dne 4.3.1936, II/4 odd. a dal í. 22/ TamtéÏ. 23/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 98, inv. jedn. 95. Správní rada 19.3.1937 schvaluje pfiekroãení nákl. na stavbu v Uh. Brodû. bu na poïadovanou kapacitu v hodnotû cca 6 mil. Kãs, na které MNO poskytne bezúroãnou zálohu na objednávku pistolí a kulometu LK 30. Do této ãástky bude MNO pfii proplácení úãtu za objednávku pistolí a kulometû vyplácet zálohy. Souãasnû bylo dohodnuto, aby zbrojovka v echny objednávky strojû domácích i zahraniãních pfiedala MNO. A teì dochází k velice dûleïitému bodu ujednání u ministra Machníka: Nedohodne-li se MNO a zbrojovka Strakonice do konce roku 1936 o koneãném vybudování a financování nového závodu potom se âeská zbrojovka zavazuje: Ïe odprodá MNO podle fiádné trhové smlouvy ve keré nemovitosti v Uherském Brodû bez knihovního zatíïení vãetnû pozemkû. ZároveÀ souhlasí, aby MNO provádûlo kontrolu v stavby i finanãních nákladû a Ïe se bude stavba provádût jen podle plánû a rozpoãtû schválen ch MNO. 20/ 2. V stavba nového závodu Z toho co jsme doposud uvedli vidíme, Ïe rozhodující ãást pfiípravn ch jednání uï probûhla, takïe bylo na ãase zadání projekãních prací. Zadání provedla âeská zbrojovka uï koncem roku 1935 nebo nejpozdûji v lednu 1936, protoïe uï zaãátkem bfiezna byly situaãní plány pfiipraveny k projednání. Projekãní zámûr pfiedpokládal hlavní v robní halu o rozmûrech 55 x 90 m a k tomu pomocné budovy. Situaãní plány zpracovala firma Ing. Nekvasil, stavební akciová spoleãnost Praha. Ministerstvo národní obrany II/4 oddûl. svolalo na 4. bfiezna 1936 poradu o projektech, které pfiedloïila âeská zbrojovka. Byly to situaãní plány rozdûlení v roby a budov na pozemcích vyhlédnut ch v Uherském Brodû. Zástupci II/4 a III/1 oddûl. MNO nesouhlasili s v stavbou velké haly, která poskytuje nápadn cíl nepfiátelskému letectvu. Po del ím jednání byl dohodnut dal í postup - rozdûlit celou v robu na vût í poãet budov i patrov ch tak, aby provoznû byly zachovány pfiíslu né celky. Budovy budou Ïelezobetonové se zdûnou v plní, stfiechy Ïelezobetonové, aby byly odolné proti zápaln m bombám. 21/ Dal í porada kolem projektû byla svolána na 6. bfiezna 1936, za úãasti zástupcû âeské zbrojovky fieditele Ing. Hrubého a fieditele Boroviãky. Zástupci MNO jim vytkli nedostatky projektu a závûr znûl: rozdûlit v robu na tfii budovy, iroké maximálnû 12,5 m, 87 m dlouhé, patrové, pûdorysem podobné okolním stavbám asi 150 m od sebe vzdálen ch, stropy Ïelezobetonové 10 m silné, rovnûï konstrukce stfiech 6 cm Ïelezobeton, okna nenápadná, stavba vleãky se zatím nedoporuãuje. 22/ Dne 18. bfiezna technick fieditel Ing. Josef Hrub z âeské zbrojovky Strakonice pfiedloïil upravené situaãní plány závodu v Uherském Brodû, které plnû vyhovovaly poïadavkûm MNO. O ãtyfii dny pozdûji, 22. bfiezna 1936 byly na dal í poradû dohodnuty nûkteré men í stavby a pfiístavba Zbrojnû technického úfiadu. ZdÛrazÀuje se, Ïe kaïdá budova bude vytápûna vlastním agregátem bez vysokého komínu. Souãasnû firma pfiedloïila pfiedbûïn rozpoãet na stavbu v Uherském Brodû v ãástce 12,826 tis. Kãs. Po jednáních a úpravách projektu nového závodu v Uherském Brodû vystoupila uï plnû do popfiedí otázka zadání stavby. V ãervnu vypisuje âeská zbrojovka ofertní fiízení. ProtoÏe k nûmu nepozvali místní stavitele, tito pí í dopis âeské zbrojovce ve Strakonicích, Ïe nepozvání nepovaïují za úmyslné, ale za nedopatfiení a Ïádají, aby byli vyzváni k ofertnímu fiízení. StíÏnost podepsali Ing. Jaroslav Renner, Leopold Keller, Cyril Kubíãek, Stanislav Kotek a Ing. Klein. A teì sledujme jak m, podle na eho soudu neseriozním zpûsobem byla stavba zadána. Zbrojovka zaãala vyjednávat s Ing. Rennerem, za kterého se pfiimlouval i pfiedseda agrární strany Rudolf Beran. Po pfiedloïení nabídky rozpoãtu s ním Strakonice pfieru ily jednání. My dnes víme, Ïe to bylo proto, Ïe podal nejlevnûj í nabídku. editel Hrub zdûvodàuje zadání stavby firmû arch. Bubla tím, Ïe podal nejniï í nabídku a proto, Ïe vypracoval plány na stavbu. Byla to nepravdivá informace. Podle protokolu o otevfiení nabídek ve Strakonicích, nejniï í nabídku podala firma arch. Bubla, stavitel z Plznû. Ale nebyla to pravda. Po dohodû se strakonick m vedením, sníïila firma Bubla rozpoãet o 500 000 Kãs. Vidíme to zfietelnû z jednání správní rady dne 19. bfiezna 1937, která schvaluje pfiekroãení nákladû na v stavbû zbrojovky v Uherském Brodû o 500 000 Kãs firmû Bubla. 23/ Tím se mu umûlé sníïení vrací zpût. Architekt Bubla byl iniciátorem zaloïení zbrojovky ve Strakonicích a trvale ãlenem správní rady. Po zadání stavby se dávají vûci rychle do pohybu. âeská zbrojovka Strakonice Ïádá 24.ãervence 1936 o bezúroãnou zálohu k 10. srpnu 1 mil. Kãs, aby mohla podnikateli stavby platit faktury a kaïd dal í t den 150 tisíc Kãs tak, aby stavba mohla b t vãas dokonãena. Hned nato 28. ãervence 1936 byl sepsán zápis s firmou arch. Bubla stavitel z Plznû a zadání stavby, v níï se podnikatel zavazuje, Ïe postaví závod za 16 t dnû, do 25. listopadu 1936. Stavitelská firma provádí 27. ãervence poslední pfiípravné práce a den nato, 28. ãervence 1936 je proveden první v kop a tím 16

ZALOÎENÍ A POâÁTKY âeské ZBROJOVKY 1936-1939 zahájena v stavba nového závodu v Uherském Brodû. 24/ Stavební dozor za âeskou zbrojovku vykonával Ing. Josef KfiíÏ. Tak zaãala historie závodu. V stavbou nového závodu se také zab vala uherskobrodská mûstská rada. Podle protokolû ze zasedání schvaluje rada 22. ãervence 1936 stavbu nového závodu s podmínkami podle uzavfiené kupní smlouvy pozemkû mezi mûstem Uhersk Brod a âeskou zbrojovkou Strakonice. Mûsto v stavbu uvítalo a vynaloïilo znaãné prostfiedky na v kup 12 ha pozemkû. NejdÛleÏitûj í ustanovení smlouvy bylo, aby nov závod zamûstnával kvalifikované i pomocné síly pfiedev ím z Uherského Brodu a teprve potom z okolních obcí. Jak uvidíme pozdûji, nebylo toto ujednání ze strany zbrojovky dodrïováno a mûsto bylo nuceno se domáhat splnûní smluvních závazkû podáním Ïaloby. 25/ Mezitím âeská zbrojovka ve Strakonicích, od 1. ãervence 1936 nakupuje stroje a zafiízení domácí i zahraniãní v roby pro nov závod v Uherském Brodû. Ve spojitosti s v stavbou Ïádá zbrojovka 9. záfií 1936 âeskou prûmyslovou banku, aby sloïila ãástku 600 tis. Kãs a 10 mil. Kãs ve státních cenn ch papírech u Ústfiední statní pokladny v Praze k tíïi jejich úãtu. Souãasnû upozoràuje banku, aby v lohy spojené se zárukou nebyly vy í neï 2 %, jinak je MNO neuzná. Podle prozatímního ujednání zfiizuje MNO na stavbû vlastní stavební dozor, kpt. stav. A. Macháta. Stavba rychle pokraãovala, pracovalo se na tfii smûny a podle situaãní zprávy z 24. listopadu 1936 je stav takov : od alovávají se títy, voda zavedena, topení hotovo, vytápûní zaãne 28. listopadu, prostory vybíleny, stejnû tak u budovy II, kde konãí montáï kotlû. Kalírna je hotová, stfielnice vybetonovaná, stfiechy se pokr vají lepenkou. Zahazují se v kopy pro vodovodní potrubí a topné kanály, trafo je jiï hotovo. V prûbûhu v stavby byl stavební program plnû dodrïován. A tak mûïeme konstatovat, Ïe nov závod pro dva tisíce zamûstnancû byl skuteãnû postaven a uveden do provozu za 16 t dnû, t.j. od 28. ãervence do 28. listopadu 1936. Pracovní tempo na stavbû bylo velké, pracovalo se hodnû pfiesãas, ale nedo lo k vût ím úrazûm. Je zaznamenán jen jeden úraz u tesafiû, kde se pracovalo nejvíc pfiesãasú. Pro nedostateãné opatfiení spadl z le ení v polovinû záfií tesafi Koneãn z Hluku. Na úraz reaguje MNO a Ïádá zbrojovku, aby zajistila u stavební firmy pfiísné dodrïování bezpeãnostních pfiedpisû, protoïe úrazy upozoràují nezasvûcené na budování velkého závodu. V stavba nového závodu v Uherském Brodû se jevila v polovinû roku 1936 tak dûleïitá, vzhledem ke zhor ení mezinárodní situace, Ïe brzy po zahájení v stavby se Nejvy í rada obrany státu s touto otázkou zab vala a vydala dûleïité prohlá ení, Ïe na tuto stavbu se vztahuje odstavec 1 par. 55 zákona ã. 131 o obranû státu a v dûsledku toho a souhlasu ministra vnitra a ministra vefiejn ch prací, pfie la pûsobnost pfiíslu ného stavebního úfiadu u této stavby na Zemsk úfiad v Brnû. Tím se zároveà upustilo od rûzn ch povolovacích fiízení a rûzn ch inspekcí. ZároveÀ Nejvy í rada obrany státu prohlásila, Ïe v stavba v Uherském Brodû se staví na úroveà stavbám opevàovacím a obrann m. 26/ Zemsk úfiad vydává úfiedníkûm, ktefií se stavbou zab vali dekrety schválené MNO, v nichï upozoràuje, Ïe kaïdá náv tûva a prohlídka staveni tû se mûïe uskuteãnit aï po schválení a dohodû se Zbrojnû technick m úfiadem ve Zbrojovce Brno. V prûbûhu listopadu bylo zpracováno pro závod Uhersk Brod pfiedbûïné organizaãní schéma: éf dílen /fieditel/ Brejcha Franti ek zástupce ing. Holub Josef Vrchní dílovedoucí Krejãí Franti ek v roba: budova I Marek Josef + 20 sefiizovaãû Pfiívratsk Franti ek budova II Holub Ervín, Franti ek Petrá + 20 sefiizovaãû + 12 kontrola âervenka Jan + Kostka Karel Kalírna, zku ebna,kovárna ing. F. Weissenbach + 3 sefiizovaãi MontáÏ, revize, stfielnice Brejcha Jindfiich + 4 sefiizovaãi Le tírna, ãernûní Elsdörfer Josef + 4 sefiizovaãi Ostfiírna nástrojû Kavka Karel + 2 sefiizovaãi V robní kanceláfi, mûfiítkárna Marek Karel + 2 úfied., + 2 sefiizovaãi Provoz ing. KfiíÏ Josef Dûlnick referent Kfiivanec Bohumil 24/ VHA Praha, MNO II, spis. zn. 54 7-10 31, Taj. II/5 odd., dále 54 7/10 30 27.7.1936, zahájení stavby v Uh. Brodû. 25/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-147, pûv. sign. fond. UB 4, kart. 175, dopis mûstské rady v Uh. Brodû ze 17.2.1937, o pfiijímání dûlníkû do zbrojovky. 26/ VHA Praha, MNO II., odbor 1936, ã.j. 9159/37 - spis. zn. 54 14/1 9 a MNO II. odbor 1937, znaã. 54 14/1 10 z 23.2.1937. V prûbûhu mûsíce prosince se stûhovaly do dílen stroje, do skladu a dílen materiál, do v dejny pfiístroje, náfiadí, mûfiidla. Tu pomáhali pracovníci ze závodu Strakonice, z nichï vût ina byla v Uherském Brodû, pomáhali i místní, ktefií uï byli pfiijati do závodu. A tak ke konci prosince 1936 17

60 LET âeské ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù 27/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-148, pûv. sign. UB 4 kart. 175, dop. âz Z/2031/ fied. H. - JP z 12.2.1937 MNO. 28/ PA âz Uh. Brod, fond PS, kart. 101 a, fotokopie relace z vefiejné schûze okresní odb. rady o pfiijímání do zbrojovky. 29/ PA âz Uh. Brod, fond PS, kart. 101 a, fotokopie záznamu tel. rozhovoru presidia min. vnitra se Zemsk m úfiadem v Brnû, I/1 ã.j. 3692 z 19.3.1937. bylo v echno natolik pfiipraveno, aby od ledna 1937 byl zahájen provoz nového závodu, nového v robního programu. V pfiípravn ch jednáních v letech 1935-1936 o postavení nového závodu se uvaïovalo s pfiemístûním ãásti pracovníkû ze Strakonic do Uherského Brodu. Bylo to nezbytné, a tak pfied dokonãením v stavby v listopadu a prosinci 1936 pfiicházela ãást pracovníkû ze strakonického závodu, z nichï vût ina byla na místû v prosinci 1936. Jednalo se o 136 pracovníkû, byli to fiemeslníci-soustruïníci, frézafii, kopíráci, nástrojafii, zámeãníci, kontrolofii, mistfii, sefiizovaãi a technici ve vedoucích funkcích. Je dnes tûïko pochopitelné, Ïe si v ichni opatfiili ubytování. Vedoucím pracovníkûm, ktefií pfii li do Uherského Brodu vût inou i s rodinami, zaji Èovala byty âeská zbrojovka ve Strakonicích, ostatní si byty na li sami. lo o velice zku ené pracovníky, ktefií na v robû kulometû pracovali uï del í dobu ve Strakonicích a bez nichï by se rozbûh v roby nemohl uskuteãnit. Postupnû zapracovávali místní pracovníky, ktefií byli v dílnách témûfi v ichni fiemeslníci. Tûmto zku en m vedoucím pracovníkûm se podafiilo do konce prosince 1936 uskuteãnit sloïitou pfiípravu k zahájení v roby v novém závodû od poãátku roku 1937. Po rychlé v stavbû nového závodu âeské zbrojovky v Uherském Brodû v roce 1936 a po provedení organizaãních pfiíprav byla dne 2. ledna 1937 zahájena v roba leteckého kulometu vzor 30. Nábûh v roby souãasnû v celém závodû byla v té dobû velice sloïitá záleïitost a navíc k tomu v právû novû postaveném závodû. Proto uï na poãátku nábûhu se objevily urãité tûïkosti jak v samotném nábûhu, tak bylo potfieba odstraàovat nûkteré nedostatky v objektech i jejich vybavení. Podrobnosti nevíme, ale ze zprávy fieditelství âeské zbrojovky ministerstvu národní obrany z 12. února 1937 vidíme, Ïe zbrojovka omlouvá zpoïdûní, ale zavazuje se, Ïe bûhem 1-2 mûsícû zdrïení nadeïene dodávkami je tû v tomto roce. 27/ Ale podle na eho soudu a vzpomínek pamûtníkû bylo to opoïdûní nábûhu témûfi bezv znamné. Potvrzuje to i zpráva z poãátku ledna 1937, ve které Zbrojnû technick úfiad zbrojovky v Uherském Brodû poïaduje na MNO, aby do konce mûsíce ledna doplnilo jeho stav na pln poãet, neboè do konce ledna nabûhne v roba na plnou kapacitu. V dobû, kdy nábûh byl teprve v poãátcích, byli postupnû pfiijímáni dal í pracovníci do v roby, pfiedev ím fiemeslníci. V té dobû bylo na uherskobrodském okrese nûkolik tisíc nezamûstnan ch a ze v ech politick ch stran byl velk nátlak na pfiijetí jejich pfiíslu níkû do zbrojovky. A tak se stalo, Ïe se pfiijímalo víc pracovníkû z okolních dûdin neï z mûsta. To potom vedlo k velké nespokojenosti ÏadatelÛ o pfiijetí do zbrojovky vûbec a také to vyvolalo ostr protest mûstské rady Uherského Brodu proti pfiijímání pracovníkû z venkova a neplnûní smlouvy, kterou mûsto uzavfielo se zbrojovkou. Pomûry v souvislosti s pfiijímáním dûlníkû do zbrojovky se tak pfiiostfiily, Ïe Okresní odborová organizace odborového sdruïení âeskoslovenského a Okresní odborová rada v eodborového sdru- Ïení kfiesèanského dûlnictva v Uherském Brodû svolalo vefiejnou schûzi do Lidového domu na 14. bfiezna 1937 o souãasn ch politick ch a hospodáfisk ch pomûrech a pfiijímání dûlnictva do podnikû na uherskobrodském okrese, ale ve skuteãnosti se jednalo o pfiijímání do zbrojovky. Zúãastnilo se jí 2 000 nezamûstnan ch z Uherského Brodu a okolí. eãníci odsoudili pfiijímání pracovníkû do zbrojovky podle politické legitimace. Odborová organizace sociálnû demokratické strany poslala do zbrojovky 700 pfiihlá ek nezamûstnan ch dûlníkû, ale byl pfiijat jen jeden dûlník a pfiíslu níkû lidové strany devût. odmítli také pozvání nûkolika desítek ãetníkû do Uherského Brodu, neboè jako zástupci koaliãních stran si udrïí pofiádek sami. V rezoluci z tohoto shromáïdûní se protestuje proti stranickému agrárnímu protûïování dûlnictva do práce ve zbrojovce na úkor potfiebnûj ích a schopnûj ích dûlníkû jiného politického pfiesvûdãení. Dále se poïaduje zestátnûní zbrojafiského prûmyslu. 28/ Klidn prûbûh této schûze byl ovlivnûn jednáním na okresním úfiadû v Uherském Brodû dne 13. bfiezna 1937, kde fieditel Brejcha prohlásil, Ïe pfiedloïí okresnímu úfiadu jmenn seznam v eho dûlnictva, kde bude vyznaãeno kdo je a kdo není kvalifikovan pracovník. Okresní úfiad provede etfiení a oznaãí zbrojovce ty dûlníky, ktefií nebudou svou v Ïivou odkázáni plnû na zamûstnání. Podle toho bude sjednána náprava. Ministerstvo vnitra na tuto schûzi ostfie reaguje. Dne 18. bfiezna 1937 Ïádá prezidium ministerstva vnitra Zemsk úfiad v Brnû a ten okresního hejtmana v Uherském Brodû, aby mu bylo telefonicky ihned zji tûn prûbûh schûze a její pfiíãiny, kdo ji svolal, úãast a pohotovost ãetnictva. 29/ V záleïitosti pfiijímání dûlníctva do zbrojovky byla nespokojena také uherskobrodská mûstská rada a pí e v této záleïitosti âeské zbrojovce a.s. Praha. Podle kupní smlouvy pozemkû na stavbu nového závodu se âeská zbrojovka zavázala zamûstnávat na stavbû i v závodû nezamûstnané dûlnictvo z Uherského Brodu. To se nedodrïovalo a místní dûlnictvo tûïce nese takové odstrkování a dovolávalo se ochrany u mûstské rady, která projednala stíïnost dûlnick ch organizací. Mûstská 18

ZALOÎENÍ A POâÁTKY âeské ZBROJOVKY 1936-1939 rada Ïádá, aby jí byl zaslán seznam pfiijat ch dûlníkû v závodû, propu tûní venkovského a pfiijetí místního dûlnictva. Mûstská rada pfii tom pfiipomíná, Ïe vûnovala na vybudování závodu ohromn komplex pozemkû v hodnotû jednoho milionu korun a Ïádá dodrïování smlouvy a zamûstnávání nemajetného a strádajícího dûlnictva z Uherského Brodu. 30/ Jak je zfiejmé z pfiedcházející kapitoly, nebyla ani do poloviny roku 1937 otázka financování nového závodu v Uherském Brodû je tû vyfie ena. Podle prozatímního ujednání mezi MNO a âeskou zbrojovkou mûla b t uzavfiena do konce roku 1936. Tento termín MNO dvakrát prodlouïilo, koneãn termín byl do konce záfií 1937 a to proto, Ïe Nejvy í rada obrany státu v této záleïitosti dosud nerozhodla. V tomto v nosu MNO se znovu pfiipomíná 21. záfií 1937, Ïe vybudování nového závodu na v robu leteck ch kulometû v Uherském Brodû bylo rozhodnuto NROS na její desáté schûzi dne 3. bfiezna 1937. Usnesení dále pfiedvídalo, Ïe dojde ke zfiízení nové akciové spoleãnosti, Ïe akciov kapitál nesmí pfiekroãit 7 mil. Kãs a stát podle kapitálové úãasti by mûl majoritu. Kdyby nedo lo k ustavení nové akciové spoleãnosti bude podnik spravovat prozatímní správní v bor se dvûma zástupci státní správy, které urãí MNO a ministerstvo financí a jednoho zástupce âeské zbrojovky ve Strakonicích. 31/ Ale jak uvidíme, dopadlo to zcela jinak. DÛleÏit se nám zdá také záznam ve Vojenském historickém archivu, v nûmï se uvádí, Ïe âeská zbrojovka v Uherském Brodû byla zapsána do registru podnikû dûleïit ch pro obranu státu. 32/ Do v voje závodu v Uherském Brodû zasáhl v prûbûhu mûsíce záfií 1937 rozhodujícím zpûsobem nov vnûj í podnût, kter pfii el ze Strakonic. Usnesení Nejvy í rady obrany státu z 3. bfiezna 1937 pfiedpokládalo zfiízení samostatného podniku v Uherském Brodû s potfiebnou organizaãní strukturou, t.j. se v emi agendami, odbory a oddûleními. âeská zbrojovka ve svém dopise ze dne 22. záfií 1937, II/5 oddûl. MNO podává námitky proti vybudování samostatného závodu v Uherském Brodû. Zfiízení dal ích odborû, oddûlení a pfiíslu n ch agend by si vyïádalo zv en poãet technick ch a administrativních pracovníkû a v stavba nejménû 50 bytû pro nû by bylo velice nákladné a navíc by se musely pfiemístit do Uherského Brodu civilní programy, protoïe objednávky vojenské správy nejsou pravidelné. V echno to by si vyïadovalo nejménû 23 mil. Kãs, pfii ãemï ãást budov by ve Strakonicích zûstala prázdná. 33/ Na základû námitek a rozkladû âeské zbrojovky ve Protest Mûstské rady Uherského Brodu o nedodrïení smlouvy o zamûstnání místních obãanû 30/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-148, pûv. sign. UB 4, kart. 175, dopis mûstské rady Uh. Brodu ze 17.2.1937, pfiijímání dûlníkû. 31/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-148, pûv. sign. UB 4, kart. 175, dopis MNO z 21.6.1937. Financování v stavby závodu. 32/ VHA Praha, MNO II/5 odd. 1937, spis. zn. 32 3/2 60 z 21.6.1937, ã.j. 34 588/5 1937, záznam do registru dûleïit ch podnikû. 33. PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-148, pûv. sign. UB 4, kart. 175, âz Strakonice odpovídají na dop. z 22.9.1937 a podávají námitky MNO, proti usnesení NROS ze své 10. schûze ze dne 3.3.1937. TéÏ dop. MNO ã.j. 10 379 / Taj. II/5 z 22.9.1937. Cit. v poznámce 31. 19

60 LET âeské ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù 34. PA âz Strakonice, fond B1, kart. 146-147, pûv. UB 4, kart. 175. Dopis MNO II/5 odd. 1937: Návrh na definitivní uspofiádání závodu Uh. Brod podle nového usnesení NROS jako poboãného závodu. 35/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 98, inv. jedn. 95. Správní rada z 21.12.1937 o zmûnách na ministersk ch kfieslech. 36/ VHA Praha, MNO II. 1937, podací protokol A - â, sign. 33 32/5, spis. zn. 54 14/3 6, zatãení stav. asistenta. Dále dopis Zemského archivu v Brnû z 5.9.1995, ã.j. 4200/95 - Ad v této záleïitosti. 37/ Zemsk archiv v Brnû, depositum Tfiebíã, fond âz UB, kart. 3 inv. jedn. 55 Hlavní kniha 1936-1937, s. 67. Strakonicích, Nejvy í rada obrany státu pozmûàuje usnesení ze své 10. schûze z 3.3.1937, z nûhoï je nejdûleïitûj í bod 1: Ïe závod na v robu kulometû v Uherském Brodû, vybudovan podle poïadavkû vojenské správy se stává poboãn m závodem akciové spoleãnosti âeská zbrojovka ve Strakonicích. 34/ Je podivuhodné, s jakou ohromující lehkostí upustila NROS od poïadavku samostatného závodu v Uherském Brodû. Strakonice neleïí daleko od nûmeck ch hranic a pfii váleãn ch událostech by patrnû zûstal závod v Uherském Brodû bez moïností zásobování v roby materiálem, náfiadím a bez ãinnosti rûzn ch agend. Toto rozhodnutí ovlivnilo rozvoj závodu v Uherském Brodû na více neï deset let. Ale i tak si dal í v voj vynutil uï v roce 1940 zfiizování nov ch agend, odborû a oddûlení, pro které se v roce 1940-1941 postavila nová administrativní budova. Mezitím nábûh nové v roby pokraãoval podle programu tak,ïe první dodávky se uskuteãnily v ãervenci 1937 a v dal ích mûsících plynule pokraãovaly. Kontrolní zkou ky kulometû na stfielnici dopadly dobfie a nebylo potfieba do v robního procesu nikde zasahovat. Malé opoïdûní z poãátku roku bylo brzy vyrovnáno. Také vojenská pfiejímka dopadla dobfie a nebylo závaïnûj ích pfiipomínek. Podle protokolû správní rady vznikly ke konci roku 1937, jak se zdá, dost oprávnûné obavy a ty se staly bodem ã. 1 jednání správní rady dne 21. prosince 1937. editel Hrub informoval poradu Ïe v únoru 1938 pfiijde ke zmûnám ve vládû a jsou obavy, Ïe nastanou-li zmûny v ministersk ch kfieslech, mohla by se celá záleïitost Strakonic znaãnû zkomplikovat. Byl v ak uji tûn, Ïe návrh NROS nebude mûnûn. Také vrchní fieditel akciové spoleãnosti Milo Boroviãka jednal se éfem dûlostfieleckého odboru a generálním sekretáfiem Nejvy í rady obrany státu gen. Kasalick m, ktefií nemají obavy, Ïe by pfii zmûnû vlády nebyl návrh NORS pfiijat. Je vypracován tak, Ïe mûïe b t jen pfiijat. Správní rada potom s uspokojením pfiijala technickou zprávu o úãelnosti investic v uplynul ch tfiech letech. Dvû tfietiny investiãních prostfiedkû bylo vloïeno do strojû, t.j. do toho co vydûlává. 35/ Rozsáhlá v stavba zbrojafisk ch a strojírensk ch komplexû na PováÏí a za fiekou Moravou : Kunovice, Uhersk Brod, Bojkovice, Bohuslavice, Vsetín a JablÛnka byla pfiíleïitostí pro rûzná pionáïní centrály. Archivní dokumenty té doby podávají o tom nejedno svûdectví. U PováÏské Bystrice se poznamenává, Ïe jsou odposlouchávány telefonické rozhovory, zji tûna protistátní ãinnost zamûstnancû, rûzné civilní osoby se snaïí získat zprávy od dûlníkû a pod. Ministerstvo národní obrany upozoràuje, Ïe v okolí Vsetína se objevilo mnoïství podomních obchodníkû a agentû, ktefií pod rou kou obchodní ãinnosti se zdrïují v tomto prostoru. Proto se v této souvislosti zfiizuje nová ãetnická stanice ve Vala ské Polance. Zpráv o pionáïní ãinnosti je mnoho a takové ãinnosti nebyla u etfiena ani v stavba âeské zbrojovky v Uherském Brodû. Archivní dokumenty MNO, zaznamenávají Ïe 27. ãervence 1937 byl zatãen Franti ek Vesel, stavitelsk asistent firmy Bubla, která v stavbu v Uherském Brodû provádûla. Zatãení provedli místní ãetníci, ktefií dostali popud od zpravodajsk ch orgánû MNO. Vesel bydlel u uãitele Jana Zemana, kter vypovûdûl, Ïe celé noci kreslil, tedy kopíroval v kresy stavby. Byl odsouzen pro velezradu soudem v Uherském Hradi ti pro vyzvûdaãskou ãinnost. Pro koho pracoval nevíme, jeho spisy si v archivu MNO zaãátkem února 1939 vyzvedla vojenská zpravodajská sluïba a zniãila, tehdy uï vûdûla, Ïe zbytek republiky bude brzy obsazen nacistick m Nûmeckem. Stejnou pionáï provádûl Franti ek Vesel také pfii v stavbû závodu Bohuslavice nad Vláfií. Jeho vy etfiovací a soudní spisy byly také v té dobû zniãeny u Státního zastupitelství a Krajského soudu v Uherském Hradi ti. 36/ Velk rozruch také vzbudil z konce kvûtna 1936 dopis adresovan na Böhmische Waffenfabrik a.g. Ungarisch Brod, kter odeslala firma Bohm u. Borman z Berlína - Tempelhofu, továrna na obrábûcí stroje. Je tû se ani nezaãalo stavût a pfies utajení kolem v stavby, mûla tato firma vûdomost o budoucím závodû. O této záleïitosti bylo informováno MNO, ministerstvo vnitra, Zemské ãetnické velitelství Brno. V roba a dodávky zbraní pokraãovaly bez vût ích problémû i v roce 1938. Zájem o zbranû byl velk a tak vidíme v závodû misi bulharskou, jugoslávskou, fieckou, perskou a sovûtskou. Sovûtská mise byla v závodû 7 dní, v ãervenci 1938, prohlíïela si v kresy v robkû a zab vala se organizací v roby. Ubytována byla v hotelu Bfiezáãek a náklady jejich pobytu v Uherském Brodû uhradila âeská zbrojovka. Je podivuhodné, Ïe o této sovûtské misi témûfi nikdo nevûdûl, ani dûstojník povûfien bezpeãností v závodû. 37/ Mezinárodní situace se po obsazení Rakouska a po pfiedloïení Henleinov ch karlovarsk ch poïadavkû v roce 1938 se dál zhor ovala. Hned nato do lo k mnichovskému diktátu za úãasti Francie a Anglie, kter nám uloïil pfiedat Hitlerovi 1/3 území âeskoslovenska s témûfi pûti miliony obyvatel. Tím jsme pfii li o 40 % prûmyslu a velkou ãást surovinové základny. Nastala nejistota, co bude dál. Koncem roku 1937 dochází k jednání o úpravû mezd v ech dûlníkû. V prûmûru se navrhuje zv ení mezd fiemeslníkûm o 1,10 Kãs, pomocn m dûlníkûm o 0,95 Kãs, Ïenám o 0,90 na hodinu. 20

ZALOÎENÍ A POâÁTKY âeské ZBROJOVKY 1936-1939 Srovnávací tabulka mezd v âeské zbrojovce Ale uï pfiedtím byla provedena men í úprava a ta se od navrhované odpoãítává. Bylo také dohodnuto automatické zvy ování mezd a zv ení indexu Ïivotních nákladû. 38/ V roba a dodávky v závodû pokraãovaly neru enû aï do mnichovské krize v záfií 1939. Ta vzbudila obavy o dal í v voj v závodû. Vojenská správa nepfieru ila dodávky, ale dost omezila a tím pfii lo k propou tûní zamûstnancû. Ze stavu 660 bylo propu tûno kolem sta pracovníkû, a tak koncem roku je stav 585. Vzniká nejistota, co bude dál s v robním programem a dodávkami pro vojenskou správu. Pro mnoïství práce spojené s v stavbou a nábûhem nové v roby ve zbrojovce v Uherském Brodû nebyla v roce 1937 uzavfiena kolektivní smlouva. Odborová organizace Svaz kovodûlníkû se doïadoval v fiíjnu 1937 svolání jednání o kolektivní smlouvû u âeské zbrojovky ve Strakonicích, ale bezv slednû a proto urguje 4. dubna 1938 odpovûì, kdy bude kolektivní smlouva uzavfiena. Dopis podepsaly Svaz kovodûlníkû v Brnû, Odborové sdruïení kovopracovníkû a Odborová jednota 38/ PA âz Uh. Brod, fond PS, kart. 101 a. Tabulka srovnání mezd dosavadních a poïadovan ch v roce 1937. 21

60 LET âeské ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù Pfiíprava jednání o kolektivní smlouvû z roku 1937 39/ PA âz Strakonice, fond B1, kart. 153, fasc.8. Dopis svazu kovodûlníkû Brno ã.j. 2681/G/K ze 4.4.1938, uzavfiení kolektivní smlouvy. TéÏ PA âz Uh. Brod, fond PS, kart. 101 a, fotokopie dopisu. Dopis dûlníckého závodního v boru z 18.4.1939. republikánsk ch zamûstnancû v Brnû. V dopisu se zmiàují, Ïe intervenovaly u fieditele závodu Brejchy s tím, Ïe tuto záleïitost s nimi projedná fieditel Kocourek ze Strakonic. Ten den se konala celozávodní schûze dûlnictva, které se doïaduje uzavfiení kolektivní smlouvy. 39/ Ale uzavfiení kolektivní smlouvy se neustále zdrïovalo a oddalovalo tak, Ïe byla uzavfiena aï v roce 1939. Nezávisle na odborov ch organizacích existoval v závodû závodní v bor. Byl ustaven v záfií 1937 a mûl sedm ãlenû. Pfiedsedou byl Jaroslav Hrubo, zámeãník v Uherském Brodû. Nejistota, která nastala od konce záfií 1938, pokraãovala a s ní vstoupil závod do roku 1939. Ukonãil ji 15. bfiezna 1939 vpád nacistické armády, která obsadila zbytek republiky. 3. Postavení zamûstnancû v závodû v letech 1936 aï 1939. Za základ bereme období tfií let a pfii tom zdûrazàujeme spjatost v voje v závodû s v vojem celospoleãensk m. Rozhodující v znam má ekonomika. V pfiedcházejících kapitolách jsme si v ímali v voje závodu pfieváïnû z technického hlediska - v stavby závodu, jeho úkolû pfii obranû 22