Česká ekonomika, podnikový sektor a kurz jako nástroj měnové politiky

Česká ekonomika, podnikový sektor a kurz jako nástroj měnové politiky Tomáš Holub ředitel sekce měnové a statistiky Setkání s představiteli zaměstnavatelských a podnikatelských svazů 4. prosince 213

Plán prezentace Česká ekonomika a podnikový sektor v roce 213 Vývoj vnějšího prostředí a jeho výhled Prognóza ČNB několik scénářů a kurz jako nástroj MP Očekávání podniků (před opatřením ČNB) 2

Vývoj inflace meziročně v % Inflace klesá a pohybuje se pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB (pod 1 %), a to i přes zvýšení DPH a daní z cigaret od ledna 213. MP inflace je blízko nuly a rovněž vykazuje klesají tendenci. 4

Struktura inflace Struktura meziroční inflace (v %, resp. p.b.) 4 3 2 1-1 1/12 3 5 7 9 11 1/13 3 5 7 9 Korigovaná inflace bez PH a potravin Regulované ceny Nepř ím é daně v neregulovaných cenách Ceny potravin (vč etně alkoholických nápojů a tabáku) Ceny pohonných hm ot (PH) Meziroč ní rů st spotř ebitelských cen (v % ) Výrazný je vliv změn daní, ten však odezní v lednu 214. Domácí ekonomika vytváří tlaky na pokles cen. Korigovaná inflace bez pohonných hmot se setrvale drží v záporných hodnotách. Růst regulovaných cen a potravin postupně zpomaluje. Ceny pohonných hmot meziročně klesají. 5

Jádrová inflace (obchodovatelné a neobchodovatelné statky) (meziročně v %) Jádrová inflace je záporná již od poloviny roku 29. Poprvé v moderní historii se zastavil růst cen neobchodovatelných statků (služeb), což je zejména pro konvergující ekonomiku neobvyklé. Částečně jde o důsledek snižování cen v telekomunikacích, ale především o odrazem slabé poptávky a pomalého růstu mezd. 6

Ceny výrobců a dovozní ceny (meziročně v %) Ve výrobní sféře převažují odvětví s klesajícími cenami. Navzdory předchozímu oslabení kurzu podpořenému verbálními intervencemi ČNB stále mírně klesají dovozní ceny. 7

Měnová politika ČNB Měnověpolitické úrokové sazby (v %) 4 3 Lombardní sazba 2T limitní repo sazba Diskontní sazba 2 1 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 Útlum ekonomické aktivity, včetně dopadů fiskální konsolidace, zpomalení zahraniční poptávky a rovněž mimořádně nízké úrokové sazby v eurozóně stály za uvolňováním měnové politiky ČNB v minulosti. ČNB uvolňovala měnovou politiku prostřednictvím snižování úrokových sazeb. Ty se však již v závěru roku 212 dostaly na technickou nulu a prostor pro další případné uvolňování tímto nástrojem se tak vyčerpal. 8

Dopady předchozího uvolňování měnové politiky Uvolnění měnové politiky formou snižování sazeb od srpna 28 vpředhledícím způsobem odvracelo riziko deflace, propadu ekonomiky a rychlého posilování kurzu jde o standardní roli centrální banky. 9

Domácí ekonomická aktivita strana užití HDP Struktura meziročního růstu HDP (v p.b.) Od počátku roku 212 se tuzemská ekonomika vrátila do recese. Čistý vývoz měl letos kladný příspěvek pouze ve 2.Q. Záporné příspěvky mají fixní investice, kolísavý je vývoj zásob. Propad spotřeby se zastavil. Příznivá data za 2.Q 213 (po revizi +,5 % mezičtvrtletně) relativizuje lehký mezičtvrtletní pokles ve 3.Q (-,1 %). 1

Vývoj spotřeby a fixních investic Struktura spotřeby domácností (meziroční změny v %, příspěvky v p.b., stálé ceny) Tvorba fixního kapitálu podle sektorů (meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech, stálé ceny) 3 8 2 4 1-1 -2-3 -4 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 Výdaje na služby Výdaje na předměty krátkodobé spotřeby Výdaje na předměty střednědobé spotřeby Výdaje na předměty dlouhodobé spotřeby Výdaje na konečnou spotřebu domácností (mzr. změny v %) -4-8 -12-16 -2 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 Stroje a zařízení Dopravní prostředky Obydlí Budovy a stavby Nehmotná fixní aktiva Pěstovaná aktiva Tvorba hrubého fixního kapitálu (mzr. změny v %) Propad spotřeby domácností se v půlce letošního roku zastavil, ve struktuře již delší dobu klesá spotřeba u předmětů krátkodobé spotřeby. Fixní investice klesají ve všech sektorech s výjimkou finančních institucí, nejvíce v sektoru nefinančních podniků. 11

Indikátory důvěry Indikátory důvěry v ČR (25=1) 11 15 1 95 9 85 8 75 7 65 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 7 1/13 7 Podnikatelský Spotřebitelský Souhrnný indikátor Salda indikátorů důvěry 6 5 Průmysl Služby Stavebnictví Spotřebitelský 4 Obchod 3 2 1-1 -2-3 -4-5 -6 1/8 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 Saldo indikátoru důvěry je rozdíl (v %) mezi odpověďmi vyjadřujícími zlepšení a zhoršení očekávaných i probíhajících tendencí. Spotřebitelská důvěra v ČR od poloviny loňského roku postupně oživuje z historicky nízkých hodnot, letos se začala postupně zvyšovat i důvěra podnikatelů. Nárůst podnikatelské důvěry je patrný zejména v průmyslu, naopak dále trvale klesá ve stavebnictví. 12

Domácí ekonomická aktivita nabídková strana Podíly odvětví na meziročním vývoji hrubé přidané hodnoty (v p.b., celkem v %) Hrubá přidaná hodnota se v loňském roce dostala do propadu vlivem poklesu téměř ve všech odvětvích, který nadále přetrvává. Ve 2Q. 213 se propad zmírnil, to však bylo dáno jednorázovým a do značné míry účetním vlivem povodní na sektor pojišťovnictví. 13

Vývoj v průmyslu 2 15 1 5-5 -1-15 -2-25 4 3 2 1-1 -2 Průmyslová produkce (stálé ceny, meziroční změny v %) Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj HP trend 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 7 1/13 7 Nov é průmyslové zakázky - vybraná odvětví (běžné ceny, mzr. v %) Nové zakázky z tuzemska Nové zak. z tuzemska - HP trend Nové zakázky ze zahraničí Nové zak. ze zahr. - HP trend -3 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 7 1/13 7 U průmyslové produkce pozorujeme v posledních měsících známky oživení. To potvrzují i příznivé odhady průmyslových zakázek, kde rychleji rostou zahraniční zakázky. Oživení v průmyslu se týká zejména odvětví produkce automobilů, obrábění kovů a výroby elektrických zařízení. 14

Bariéry růstu v průmyslu Bariéry růstu v průmyslu (v %) 1 8 6 4 2 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 Nedostatečná poptávka Nedostatek materiálu/zařízení Ostatní Nedostatek zaměstnanců Finanční problémy Nejsou Hlavní bariérou růstu zůstává nedostatečná poptávka, její vliv se však v posledním čtvrtletí zvýšil. Bariéry růstu se v posledních čtvrtletích celkově zvolna snižují. 15

Vývoj ve stavebnictví a maloobchodě 2 1-1 -2 Stavební produkce (stálé ceny, meziroční změny v %) -3 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 7 1/13 7 15 1 5-5 Stavební produkce Sezonně očištěný údaj HP trend Maloobchod včetně motoristického segmentu (stálé ceny, meziroční změny v %) Maloobchod včetně motoristického segmentu Sezonně očištěný údaj HP trend -1 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 7 1/13 7 Stavební produkce se od roku 28 neustále propadá a nyní zhruba odpovídá úrovni roku 23; výrazný propad se týká jak inženýrského, tak pozemního stavitelství a zřetelně nepříznivé jsou i výhledy zakázek. Maloobchod v posledních měsících mírně vzrostl, když rostou tržby za nepotravinářské zboží zejména v motoristickém segmentu. 16

Situace podnikového sektoru Základní ukazatele hospodaření (meziroční změny v %) Finanční závazky nefinančních podniků (meziroční růst v %, příspěvky v procentních bodech) 4 3 2 1-1 -2-3 -4 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 Hrubý provozní přebytek (odpisy + zisk) Účetní přidaná hodnota (pravá osa) Výkony včetně obchodní marže (pravá osa) Výkonová spotřeba (pravá osa) Osobní náklady (pravá osa) 2 15 1 5-5 -1-15 -2 Propad výkonů se zmírnil, účetní přidaná hodnota a hrubý provozní přebytek nepatrně vzrostly. -2-4 -6-8 Finanční závazky nefinančních podniků rostou v letošním roce velmi mírně a na jejich nárůstu se téměř vůbec nepodílejí úvěry. 8 6 4 2 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 Účasti mimo kotované akcie Ostatní závazky Kotované akcie Úvěry Dluhové cenné papíry Finanční závazky (mzr. změny v %) 17

Ukazatele trhu práce Indikátory trhu práce (m ez iroč ní zm ě ny v % ) 6 4 2-2 -4-6 -8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 Nominální jednotkové mzdové náklady Prů m ě rná nominální mzda v podnikatelské sféře Poč et zamě stnaných osob P ř epoč tený poč et zamě stnanců Zaměstnanost stále roste, ale počet odpracovaných hodin klesá. Růst mezd v soukromé sféře zřetelně zpomalil. Celkově lze situaci na trhu práce charakterizovat jako dosednutí na dno. 18

Ekonomická aktivita v eurozóně Růst HDP (mzr. v %, příspěvky v p.b.) 3 Eurozóna -3-6 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 6 Německo 3-3 Zvolnění poklesu všech složek domácí poptávky přispělo ke zmírnění útlumu HDP v eurozóně. U našeho největšího obchodního partnera (Německa) ekonomika na rozdíl od eurozóny jako celku mírně rostla díky příznivějšímu vývoji domácí poptávky, včetně zastavení poklesu investic. -6-9 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 Spotřeba domácností Tvorba hr. fix. kapitálu Spotřeba vlády Čistý vývoz Změna zásob HDP celkem 2

Inflace v eurozóně (meziročně v %) V deflaci či na její hraně se nachází řada zemí EU, zejména těch, které se potýkají s vážnými hospodářskými problémy. V ČR je toto dočasně maskováno zvýšením nepřímých daní. 21

Globální ekonomický výhled na rok 213 1 9 Inflace, % IN Ropa Brent USD/b 115 8 7 RU BR 11 6 5 15 4 3 2 1-1 -2 CN ES CZ EA DE US IT GR PT IE JP HDP, % -8-7 -6-5 -4-3 -2-1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 95 9-1 2 3 4 5 9-11 18-19 Spotřeba ropy a ropných produktů (mil. barelů / den) Poznámka: Zdroj: EA eurozóna, DE Německo, US Spojené státy, JP Japonsko, CN Čína, IN Indie, BR Brazílie, RU Rusk GR Řecko, IE Irsko, IT Itálie, PT Portugalsko, ES Španělsko, CZ Česko. Barva bodů je přiřazena podle velikosti spotřeby ropy a ropných produktů (mil. barelů / den) v rove 212. Šedá barva je předpověď CF (HDP, inflace) a Bloomberg (cena ropy) z předchozího měsíce. ČNB, Globální ekonomický výhled, Listopad 213 Bloomberg, Consensus Economics, IEA, výpočet ČNB 22

Výhledy HDP v eurozóně a Německu 6 Eurozóna Růst HDP, % 6 Německo Růst HDP, % 3 3 3 3 6 28 29 21 211 212 213 214 6 28 29 21 211 212 213 214 HIST CF, 213/11 MMF, 213/1 HIST CF, 213/11 MMF, 213/1 OECD, 213/11 ECB, 213/9 OECD, 213/11 DBB, 213/6 CF MMF OECD ECB 213 -,4 -,4 -,4 -,4 214,9 1, 1, 1, CF MMF OECD DBB 213,5,5,5,3 214 1,7 1,4 1,7 1,5 V roce 214 by se eurozóna měla vrátit k mírnému růstu o,9-1, %, v Německu růst zesílí na 1,5 % - 1,7 %. 23

Trajektorie úrokových sazeb základní scénář 3M PRIBOR (v %) S prognózou byl podle základního scénáře (předpokládajícího hypotetickou možnost záporných úrokových sazeb) konzistentní výrazný pokles tržních úrokových sazeb zřetelně pod nulovou úroveň a jejich nárůst nad současné hodnoty až ke konci roku 214. To při existenci nulové dolní meze pro úrokové sazby ukázalo na potřebu uvolňování měnové politiky jinými nástroji. 25

2-týdenní repo sazba základní scénář 2 2T repo 2W repo sazba (v %) 1.5 1.5 -.5 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 Vzhledem k rizikové prémii na peněžním trhu ve výši.4 p.b. by prognózou implikovaná trajektorie sazby 3M PRIBOR znamenala 2-týdenní repo sazbu hypoteticky na úrovni -,9 % počátkem roku 214. Tlak na zřetelně nižší úrokové sazby ČNB pocházel z mnoha stran: nejde jen o výrazně nižší výhled regulovaných cen pro příští rok, ale i nižší čistou inflaci ve 2. pololetí 213 a utlumený růst mezd v letošním roce. 26

Základní vs. alternativní scénář prognózy Se základním scénářem prognózy je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb do zřetelně záporných hodnot ten však v praxi nemůže nastat. To ukázalo na potřebu použití jiného nástroje měnové politiky. Rozhodnutím BR zahájit používání kurzu (poblíž 27 CZK/EUR) se alternativní scénář stal nejpravděpodobnějším popisem očekávaného budoucího ekonomického vývoje. Oba scénáře mají společné předpoklady, např. ohledně vývoje v zahraničí nebo diskrečních opatření rozpočtové politiky.

Srovnání základního a alternativního scénáře 3M PRIBOR (% p.a.) Nominální mzdy v podnikatelské sféře (%, mzr.) 1.8 4 2.5.4 2 1 -.5 I/12 I/13 I/14 I/15 Celková inflace (%, mzr.) -.4 I/12 I/13 I/14 I/15 HDP (%, mzr.) 3 1.5 2 1 2 1 1.5-2 I/12 I/13 I/14 I/15 I/12 I/13 I/14 I/15 Zákl. scénář Alternativa Premie -1 Koruna blízko 27 CZK/EUR odvrací hrozbu deflace a urychluje návrat inflace k 2% cíli i při nulových (tj. nezáporných) úrokových sazbách. Růst HDP a nominálních mezd oživuje rychleji než v základním scénáři (nemluvě o scénáři s pasivní měnovou politikou viz. následující). 28

Roční míra inflace v alternativním scénáři (Roční míra inflace v %) Průměrná míra inflace bude v roce 214 zřejmě druhou nejnižší za poslední desetiletí, a to i po měnověpolitickém kroku ČNB. Průměrná inflace v letech 214-215 dosáhne 2 % (což je cíl ČNB). 29

Srovnání těchto scénářů vs. pasivita měnové politiky Relevantní srovnání z hlediska hodnocení měnové politiky je však mezi alternativním scénářem používání kurzu a simulacemi s pasivní MP. To vyznívá příznivě pro všechny hlavní veličiny. Nečinnosti ČNB by navíc měla rizika vychýlená dále směrem dolů (skokové posílení kurzu + jakmile deflace započne, bývá velmi těžké z ní vybřednout). 3

Bližší pohled na úroveň ekonomické aktivity Výrazně rychlejší stabilizace ekonomiky v alternativním scénáři. Spotřeba je pod (nerealistickým) základním scénářem, ale nad vývojem při pasivní měnové politice. 31

Důsledky pro trh práce Tempo růstu nominálních mezd (%, mzr., upravené) 4.5 v podnikatelské sféře Zákl. scénář Obecná míra nezaměstnanosti (v %, s.o.) 8 4 3.5 Alternativa Pasivní MP 7.5 Pasivní MP + kurz 3 7 2.5 2 1.5 1 6.5 6 Zákl. scénář Alternativa Pasivní MP Pasivní MP + kurz I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 Použití kurzu jako nástroje uvolnění měnových podmínek se promítá do rychlejšího oživení růstu HDP (na 2,1 a 2,5 % pro roky 214 a 215 v alternativním scénáři) a současně do rychlejšího růstu nominálních mezd a nižší míry nezaměstnanosti. 32

Důsledky pro trh práce Národohospodářská produktivita práce (mzr. v %) 6 Pasívní 5 MP+kurz Pasívní MP 4 Alternativa 3 Zákl. 2 scénář 1 Obecná zaměstnanost (v %, s.o.) 1.5 1.5 -.5-1 -2-3 -4-1 -1.5-2 -2.5 Alternativa Pasívní MP+kurz Pasívní MP Zákl. scénář -5 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15-3 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 Rychlejší oživení HDP v alternativním scénáři vede k rychlejšímu růstu produktivity práce v roce 214, a to i při nárůstu zaměstnanosti (na rozdíl od jejího mírného poklesu při nečinnosti měnové politiky). 33

Fiskální politika Celkový i strukturální schodek se v roce 213 výrazně sníží vlivem přijatých konsolidačních opatření. Fiskální impuls -,6 p.b. v r. 213, -,1 p.b. ve 214 a +,3 p.b. v r. 215. Reálná vládní spotřeba od roku 214 zvolna poroste. Schodek rozpočtu je nižší v alternativním scénáři vyšší příjmy z daní. 34

Očekávané fixní investice Meziroční změna investičních výdajů 5% o ld a s é n ž e v á 4% 3% 2% 1% % -1% -2% 1/211 2 3 4 1/212 2 3 4 1/213 2 3 v následujících 6 měsících v následujících 12 měsících Podniky v ČR nepředpokládají zřetelné oživení investic. 36

Očekávaný vývoj zakázek 4% Změna ve vývoji zakázek o ld a s é n ž e v á 3% 2% 1% % -1% 1/211 2 3 4 1/212 2 3 4 1/213 2 3 v příštím čtvrtletí v následujících 6 měsících Očekávání zakázek je již tři čtvrtletí ve směru jejich budoucího růstu. 37

Očekávaný vývoj zaměstnanosti 1.5 % v r ě m-.5 rů p ý n -1 ž e v á -1.5-2 Meziroční změna zaměstnanosti 1/211 2 3 4 1/212 2 3 4 1/213 2 3 v příštím čtvrtletí 211 212 213 214 Podniky očekávají letos pokles zaměstnanosti cca o 1 %. V roce 214 je již očekáváno nepatrné oživení zaměstnanosti. 38

Očekávaný vývoj mezd Očekávaná meziroční změna průměrných mezd 2.5 2 % 1.5 v r ě 1 m.5 rů p ý n -.5 ž e v á -1 1/211 2 3 4 1/212 2 3 4 1/213 2 3 v příštím čtvrtletí 211 212 213 214 Očekávání růstu mezd se v poslední době snížila. Aktuálněčeské podniky očekávají na příští rok jen velmi umírněný růst mezd okolo 1 %. 39

Kurzové zajištění vývozu a domácí platby v eurech Zajištění vývozu proti kurzovému riziku (v %) 5 45 V tomto čtvrtletí V následujících 12 měsících 4 35 3 25 2 15 1 5 211/1 212/1 213/1 Finační transakce v EUR mezi rezidenty na území ČR v předchozím čtvrtletí (podíl v %) 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Platby dodavatelům - rezidentům Inkasa od odběratelů - rezidentů 211/1 212/1 213/1 Zajištění vývozů proti kurzovému riziku (kolem 35 %) ani podíl domácích finančních transakcí v eurech (lehce nad 1 %) se příliš nemění a není důvod kvůli nim neočekávat pozitivní vliv kurzu na vývozní odvětví (viz též Čadek a kol, WP ČNB, č. 14/211). Dovozní náročnost vývozu je zhruba 75 % (u investic cca 8 %, pro spotřebu domácností přibližně 35 % a pro vládu zanedbatelná). 4

Shrnutí Česká ekonomika se zatím příliš neodlepila ode dna cyklu. Dílčí známky oživení se zatím týkají především exportního sektoru. Vývoj ekonomiky působí na pokles cen. ČNB po dosažení technické nuly u úrokových sazeb použila k dalšímu uvolnění měnových podmínek kurz koruny jako svůj nástroj. Inflace počátkem roku 214 klesne na velmi nízké hodnoty, a to zejména vlivem snížení příspěvku daní, poklesu regulovaných cen a zmírnění růstu cen potravin. Oslabení kurzu napomůže k rychlejšímu návratu inflace k 2 % cíli již ve druhém pololetí 214. Oživení ekonomiky přijde v závěru roku 213 a zejména v roce 214 v návaznosti na oživení v zahraničí, odeznění domácích fiskálních opatření a oslabení kurzu. Růst v roce 214 dosáhne 2,1 %. Míra nezaměstnanosti se z důvodů pokračujícího růstu pracovní síly ještě dočasně zvýší, avšak výrazně méně, než kdyby ČNB nezasáhla. 41

Děkuji za pozornost www.cnb.cz Tomas.Holub@cnb.cz