SOUČASNÉ TRENDY VE VYUŽITÍ GNSS V GEODETICKÉ VĚDĚ A NĚKTERÉ INTERDISCIPLINÁRNÍ APLIKACE

Podobné dokumenty
HLAVNÍ MEZNÍKY VÝVOJE GEODETICKÝCH APLIKACÍ GNSS V UPLYNULÝCH 20 LETECH

Současné mezinárodní iniciativy v oblasti geodetického určování polohy

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II

Úvod do oblasti zpracování přesných GNSS měření. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 1.

Permanentní GNSS stanice Kunžak rozšíření o sledování systému Galileo. Dokumentace funkčního vzorku

CZEPOS a jeho úloha při zpřesnění systému ETRS v ČR

Permanentní GNSS stanice pro sledování systému Galileo pro projekt IGS MGEX. Dokumentace funkčního vzorku

Permanentní GNSS stanice pro sledování systému QZSS pro projekt JAXA MGM. Dokumentace funkčního vzorku

K otázkám integrace českých polohových základů do evropského systému

Národní doplnění Evropské kombinované geodetické sítě (ECGN) v České republice

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Výzkumné centrum dynamiky Země Jan Kostelecký

Data v GNSS a jejich formáty. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 4.

zpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS

Globální navigační satelitní systémy 1)

8a. Geodetické družice Aleš Bezděk

O výškách a výškových systémech používaných v geodézii

České, slovenské a maďarské polohové geodetické základy v Evropském referenčním rámci EUREF

GEODÉZIE VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ VYSOKÉ MÝTO. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

Petr Štěpánek, Vratislav Filler, Michal Buday

K PROBLEMATICE KONTROLY PŘESNOSTI APARATUR GNSS

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

Souřadnicové soustavy a GPS

BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK

Střední průmyslová škola zeměměřická GNSS. Jana Mansfeldová

Permanentní sítě určování polohy

Permanentní stanice GPS sítě EUREF na Fakultě stavební VUT v Brně

Nový software VieVS na analýzu VLBI dat

Oblasti využití přesných zpracování GNSS měření. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 10.

6d. Techniky kosmické geodézie (družicová altimetrie) Aleš Bezděk

GNSS korekce Trimble Nikola Němcová

Nová realizace ETRS89 v ČR Digitalizace katastrálních map

Globální navigační satelitní systémy a jejich využití v praxi

14. Elektronická navigace od lodní přes leteckou po GPS principy, vlastnosti, technické prostředky

Moderní technologie v geodézii

Další metody v geodézii

lní model gravitačního pole z inverze dráhových dat družic CHAMP, GRACE a GOCE

MODERNÍ GLOBÁLNÍ GEODETICKÝ REFERENČNÍ GEOCENTRICKÝ SYSTÉM

KGK Setkání geodetů 2012 (Skalský dvůr, ) GNSS, záměry ČÚZK v této oblasti v letech 2011 a 2012 a jejich naplnění. Ing.

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence

6c. Techniky kosmické geodézie VLBI Aleš Bezděk

Jevy a chyby ovlivňující přesnost GNSS měření. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 2.

Síťové řešení s využitím dvojitých diferencí. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 8.

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. GNSS. Globální navigační satelitní systémy

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

Galileo evropský navigační družicový systém

Propojení permanentních a epochových GNSS sítí pro účely výzkumu recentní geodynamiky Moravy Otakar Švábenský

Historie sledování EOP (rotace)

Protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS

OBSAH 1 Úvod Fyzikální charakteristiky Zem Referen ní plochy a soustavy... 21

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

Prostorové a časové referenční systémy v GNSS. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 3.

Využití GPS pro optimalizaci pohonu elektromobilů

Signály a jejich kombinace, předzpracování surových observací. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 5.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

EGNOS (European Geostationary Navigation Overlay Service) Prezentace do předmětu Geografické informační systémy

Metodika převodu mezi ETRF2000 a S-JTSK varianta 2

GEOMATIKA NA ZČU V PLZNI

Transformace dat mezi různými datovými zdroji

Seznámení s moderní přístrojovou technikou Globální navigační satelitní systémy

Technika Precise Point Positioning (PPP) Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 7.

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

ANALÝZA JEDNOTNÉHO TRANSFORMAČNÍHO KLÍČE VERZE 1202 PRO ÚČELY ŽELEZNIČNÍ GEODÉZIE

Relativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin. Jan Geršl Český metrologický institut

Bezpečná distribuce přesného času

Novinky z SKPOS. Ing. Miroslav Roháček, Ing. Karol Smolík, Ing. Branislav Droščák, PhD., Bc. Miroslav Steinhübel, Ing.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

OBSERVATOŘ KOŠETICE RNDr. Milan Váňa, Ph.D

Zeměměřický úřad v roce Ing. Danuše Svobodová

Kosmické aktivity v ČR

Šedá literatura ve VÚGTK Ing. Jiří Drozda

Novinky z SKPOS staníc, aktualizácia SW a HW podpora projektov

POSOUZENÍ PŘESNOSTI METODY MOBILNÍHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ A PŘÍKLADY JEJÍHO POUŽITÍ V PRAXI

GPS přijímač. Jan Chroust

Geodézie Přednáška. Globální navigační satelitní systémy (GNSS)

Projekt OPVK CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studijních programů Geodézie a kartografie. Doc. Ing. Josef Weigel, CSc.

Seminář z geoinformatiky

Výchova specialistů v oboru Geodézie a kartografie a možnosti jejich uplatnění v praxi. Ing. HANA STAŇKOVÁ, Ph.D.

60 ROKOV PÔSOBENIA KATEDRY GEODETICKÝCH ZÁKLADOV V OBLASTI VZDELÁVANIA A VÝSKUMU

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy

Souřadnicové systémy v geodatech resortu ČÚZK a jejich transformace

Komunikace MOS s externími informačními systémy. Lucie Steinocherová

KONCEPCE ROZVOJE ZEMĚMĚŘICTVÍ V LETECH 2015 AŽ 2020

MOŽNOSTI KOMBINOVANÉHO SLEDOVÁNÍ POKLESŮ TECHNOLOGIÍ GNSS A PŘESNOU NIVELACÍ V PODDOLOVANÝCH ÚZEMÍCH

Pokročilá navigace nevidomých JIŘÍ CHOD

Geodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D.

ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ NÁVOD PRO TVORBU, OBNOVU A VYDÁVÁNÍ MAPY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ 1 : (MORP 50)

5a. Globální referenční systémy Parametry orientace Země (EOP) Aleš Bezděk

Globální navigační satelitní systémy a jejich využití v praxi

DOPORUČENÁ LITERATURA VZTAHUJÍCÍ SE KE KATASTRU NEMOVITOSTÍ A ZEMĚMĚŘICTVÍ

Modelování anelastické odezvy vlastních kmitů zemětřesení v Chile 2010

Úvodní ustanovení. Geodetické referenční systémy

Aktuální stav OP VVV

ˇ CESK E VYSOK E Uˇ CEN I TECHNICK E V PRAZE FAKULTA STAVEBN I DIPLOMOV A PR ACE PRAHA 2014 Matˇ ej KUˇ CERA

Globální družicový navigační systém

Stanovení odtokových poměrů na vozovce a v jejím blízkém okolí metodou mobilního laserového skenování

Geomatika v České republice

TITULNÍ LIST PERIODICKÉ ZPRÁVY 2005 PROJEKTU LC506 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

TITULNÍ LIST PERIODICKÉ ZPRÁVY 2005 PROJEKTU LC506 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Transkript:

Seminář s mezinárodní účastí Družicové metody v geodézii a katastru VUT v Brně Ústav geodézie, 4. února 2016 SOUČASNÉ TRENDY VE VYUŽITÍ GNSS V GEODETICKÉ VĚDĚ A NĚKTERÉ INTERDISCIPLINÁRNÍ APLIKACE Jaroslav Šimek Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Geodetická observatoř Pecný CZ-251 65 Ondřejov 244

Úvod Počátky GNSS v ČSFR v r. 1991 Budování GZ nové generace 1991 2010 Implementace ETRS89 v letech 1994 a 2010 ~ 46 000 bodů v ETRS89 Rektifikace S-JTSK CZEPOS 2004 2005 Počet přijímačů GNSS v ČR je několik tisíc ~1400 uživatelů CZEPOS 98 permanentních stanic

Geodézie jako věda Geodezie se zabývá určováním - geometrického tvaru Země a jeho variací, - orientace Země v prostoru jako funkce času, - tíhového pole Země a jeho variací Cíl: časová posloupnost metriky objektů hmotného prostoru Metoda: modelování hmotného prostoru nebo jeho částí pomocí geometrických nebo fyzikálních modelů, založených na pozorování Definování a realizace referenčních systémů těchto modelů

Role geodézie ve výzkumu Systému Země

Hlavní cíle vědecké geodézie Nebeský a terestrický referenční systém definice a realizace Souřadnicový a tíhový referenční systém definice a realizace Pozorování matematické a fyzikální modely Časové řady parametrů rotace a orientace Země Definování, určování a udržování konstant, modelů atd. nebeských a terestrických referenčních systémů Časové řady parametrů statického a proměnného tíhového pole Časové řady tvarových parametrů povrchu, kryosféry a hladiny oceánů Časové řady parametrů popisujících stav ionosféry a troposféry Geometrické a fyzikální parametry popisující transport hmot v geosféře a mezi geosférou a ostatními sférami hmotného prostoru

Požadavky na přesnost vědeckých produktů geodézie Nebeský referenční rámec: 25 µas, stabilita 3 µas/rok Terestrický referenční rámec: 1 mm, stabilita 0,1 mm/rok vč. geocentra; měřítko 0,1 x 10-9, stabilita 0,01 x 10-9 /rok Parametry orientace Země: 1 mm se zpožděním 2 týdnů, 3 mm v kvazireálném čase, časová rozlišitelnost 1 den Statický geoid: 1 mm, stabilita 0,1 mm/rok, rozlišitelnost 10 km Časově proměnný geoid: 1 mm, stabilita 0,1 mm/rok, rozlišitelnost 50 km, časová rozlišitelnost 10 dní

Terestrický referenční rámec Produkt IERS ITRF2014 Vstup: časové řady souřadnic a EOP ze čtyř služeb IAG IGS, ILRS, IVS, IDS do konce r. 2014 z reprocessingu! 2 inovace: pro stanice s dostatečně dlouhou dobou pozorování určen roční a půlroční člen (pro všechny techniky); na základě dat z GNSS vytvořen model post-seismických deformací Počátek: nulové translace mezi ITRF2014 a řešením ILRS Měřítko: nulový rozdíl mezi ITRF2014 a průměrem z IVS/ILRS Orientace: nulové rotace mezi ITRF2014 a ITRF2008 pro epochu 2010.0; aplikováno na stanice opěrné sítě, použité pro výpočet transformačních parametrů

ITRF2014: observace VLBI,SLR, GNSS, DORIS kombinace IERS

Mezinárodní služba GNSS (IGS) Jedna z vědeckých služeb IAG: IGS, ILRS, IVS, IDS IERS 200 organizací z 80 států 400 observačních stanic, datová a analytická centra Cíl: uspokojování potřeb širokého spektra multidisciplinárních vědeckých a praktických aplikací Produkty: dráhy družic GPS a GLONASS (< 5 cm), souřadnice a rychlosti stanic (1 cm, resp. 1 mm/rok), korekce palubních a staničních hodin (< 1ns), ZTD, globální ionosférické mapy, parametry rotace a orientace Země (1 cm) Produkty v režimu PP, NRT a RT (IGS RT síť >150 stanic) Archivace všech observací od r. 1991

Kosmický segment GNSS (převzato z Beutler, 2015; stav červen 2015)

IGS: Projekt MGEX Vývoj nových GNSS kromě GPS a GLONASS jsou zde BeiDou, Galileo, IRNSS, QZSS + regionální podpůrné (augmentační) systémy (SBAS) WAAS, EGNOS, SCDM, GAGAN MGEX od r. 2012: posouzení možnosti využití pozorování všech 6 GNSS pro tvorbu standardních produktů IGS Pozorování několika GNSS v síti >100 stanic Hlavní pozornost věnována určování přesných drah a korekcí palubních hodin První fáze experimentu sloužila k seznámení uživatelů s novými systémy a signály

Projekt MGEX hlavní cíle Zvětšování počtu multi-gnss observačních stanic Zahrnutí systémů BeiDou, IRNSS a SBAS do procesu výpočtu přesných drah Určování systematik z diferencí z kódových měření s použitím multi-gnss signálů a jejich zahrnutí do určování parametrů ionosféry Určování charakteristik družic nových systémů: offsety antén, orientace na dráze, modely tlaku slunečního záření, manévry Vývoj jednotných standardů pro určování přesných drah a korekcí hodin Vývoj nástrojů pro kontrolu kvality multi-gnss signálů a jejich aplikace při monitorování sítě (šum, multipath, skoky aj.)

Hlavní trendy výzkumu v rámci IGS Vývoj konzolidovaných produktů založených na multi- GNSS Určování parametrů rotace Země s rozlišitelností < 1 den Příspěvek GNSS pro určování nutace Příspěvek GNSS k určování časově proměnného tíhového pole Určování stochastických charakteristik ionosféry Přesnější určování nízkých drah družic (pozorování Země, mapování tíhového pole) Výzkum ionosféry s využitím pozorování družicových misí na nízkých drahách

Příspěvek GNSS ke studiu geodynamiky Evropy: EPOS (implementace 2016 2020) European Plate Observing System dlouhodobý projekt pro integraci výzkumných infrastruktur, jeden ze tří prioritních projektů EC v ESFRI 25 států, 4 mezinárodní organizace, 256 národních výzkumných infrastruktur 4939 seismických stanic 2272 GNSS přijímačů 118 laboratoří 828 přístrojů 464 TB seismických dat CzechGeo 8 geovědných institucí z ČR: GFÚ, ÚSMH, VÚGTK, MFF UK, PřF UK, ÚG, MU Brno, ČGS

EPOS - struktura Funkční schéma EPOS EPOS pracovní balíčky

Příspěvek GNSS ke studiu geodynamiky Evropy: CEGRN a ECC

GNSS a studium atmosféry Známá přesná poloha přijímače a dráha Eliminace ionosféry a korekce hodin UDZ a přijímače Aplikace modelů (APC, oceánické zatížení atd.) Odhadovaným parametrem je ZTD

GNSS v meteorologii COST 716, TOUGH, E-GVAP I, II, III, GNSS4SWEC (COST 1206) Koordinovaný vývoj nových metod a produktů na báze multi-gnss Lepší pochopení krátkodobých procesů v atmosféře Nové zpracování dlouhých časových řad GNSS ZTD pro klimatologii Kooperace s IGS a EUREF ve prospěch E-GVAP Koordinované využití GNSS a meteorologických dat k oboustrannému prospěchu

GNSS4SWEC cíle WG1 WG1: RT Demonstration Campaign Vývoj sofistikovaných troposférických produktů pro numerické předpovědi Konzistentní troposférické produkty pro klimatologii Využití dat numerických modelů pro přesné určování polohy z GNSS (mapovací funkce, gradienty, troposférické modely pro RT

Výzkum v oblasti vědeckých aplikací GNSS v ČR ČVUT FEL (Prof. F. Vejražka): GNSS systémy a signály, vývoj navigačních zařízení ČVUT FJFI: (Prof. I. Procházka) European Laser Timing (ESA) velmi přesné měření času ČVUT FS Katedra geomatiky (Prof. L. Mervart): dlouholetý podíl na vývoji vědeckého SW paketu Bernese; vývoj SW pro RT aplikace v IGS, EPN,, účast na analýzách multi-gnss experimentu, PPP VÚGTK, v.v.i. (Dr. J. Douša et al.): EPN datové a analytické centrum, dedikované centrum pro reprocessing, IGS ultrarychlé dráhy, dlouhodobá činnost v oblasti GNSS meteorologie (akce COST 716, TOUGH, E-GVAP I, II, III, GNSS4SWEC), vývoj vědeckého SW G-Nut knihovny s řadou nástrojů, pro analýzu kvality dat; EPOS WG10; observace GOP v rámci MGEX a MGM

Mezinárodní aktivity ČR v oblasti GNSS GSA (Evropský úřad pro GNSS) od roku 2012 sídlí v Praze 9th ICG Meeting, listopad 2014, Praha (Shromáždění Mezinárodního výboru pro GNSS při Kanceláři OSN pro záležitosti kosmického prostoru) 26. Valné shromáždění Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální (jejíž součástí je IAG), Praha, červen/červenec 2015 WMESS 2015 (Světové multidisciplinární geovědné symposium), Praha, 7. 11. 9. 2015 15. Kongres IAIN (Mezinárodní asociace institutů navigace), Praha, 20. 23. 10. 2015 Living Planet, Praha,9. 13. 5. 2016 (ESA, MD, MŽP, MŠMT); EO strategie, aplikace ; 9 sekcí WMESS 2016, Praha, 5. 9. 9. 2016

Shrnutí, závěry, výhled (1) Geodézie je disciplína orientovaná na poznávání časoprostoru Poskytování metrických informací vztažených k exaktním referenčním rámcům hraje integrační úlohu mezi současnými geovědnými disciplínami Geodézie vytváří základ pro kosmický výzkum, navigaci, technické obory, katastr, globální infrastrukturu prostorových dat, územní plánování a rozvoj atd.

Shrnutí, závěry, výhled (2) Během tří desetiletí se přesnost geodetických pozorování zvýšila o dva řády Geodézie je jediný nástroj pro pozorování integrovaného přesunu hmot v systému Země Geodézie se stala novým nástrojem pro monitorování klimatických a geofyzikálních změn s neustále se zvyšující citlivostí a rozlišitelností

Shrnutí, závěry a výhled (3) GNSS je významnou součástí GGOS GGOS integruje různé geodetické observační metody a modely; poskytuje vědeckou infrastrukturu pro veškerý geovědný výzkum globálních změn

Shrnutí, závěry, výhled (4) Plně funkční multi-gnss prostředí přispěje k řešení interdisciplinárních vědeckých problémů Větší počet družic přinese zlepšení konvergence při PPP, obohatí výzkum atmosféry, přispěje k dekorelaci parametrů troposféry, hodin a výšek Zdokonalené signály povedou ke snížení multipathu a k větší robustnosti v případě slabého signálu Stabilní hodiny zkvalitní PPP metodu v RT a přispějí k přesnější predikci drah Rozmanitost (různé orbitální periody s možností souměřitelnosti a možnost lepší dekorelace určovaných parametrů dráhy, ERP)

Shrnutí, závěry, výhled (5) Požadavky geodetů na provozovatele GNSS: Vybavení všech družic laserovými odražeči Poskytnutí údajů o parametrech družic (hmotnost, povrch, reflektivita) Informace o orientaci družic na dráze Informace o vlastnostech palubních hodin LAGEOS vs GNSS

Děkuji Vám za pozornost!