Síťové řešení s využitím dvojitých diferencí. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 8.
|
|
- Stanislav Ondřej Bílek
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Síťové řešení s využitím dvojitých diferencí Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 8.
2 Osnova přednášky Úvod, základní princip Výběr a formování základen Možnosti stanovení souřadnic přijímačů v síti Multi-GNSS řešení Síťové řešení v Bernese GPS SW Síťové řešení v blízkém reálném čase (NRT)
3 Síťové řešení s využitím DD Technika zpracování GNSS měření využívající kombinaci dvojitě-diferenciovaných observací z více než 2 přijímačů pro aplikace v blízkém reálném čase i post-processing statická x kinematická měření obvyklé je využití dvou-frekvenčních měření, ale je možné i řešení založené jedno-frekvenčních měřeních dosažitelná přesnost určení souřadnic se pohybuje mezi 1 cm a přibližně 20 cm v závislosti na délce observace a dalších faktorech
4 Klasická diferenční řešení Klasická diferenční měření využívají 2 přijímače, kdy je formována 1 základna a využívány SD, DD či TD typicky je poloha přijímače 1 známá a polohu přijímače 2 určujeme relativně k poloze přijímače 1 s využitím stanovení vektoru základny kvalita řešení je výrazně závislá na přesnosti určení vektoru základny chyby v jejím určení se odrazí v přesnosti určení souřadnic přijímače 2 se vzrůstající délkou základny bude obecně klesat kvalita řešení (viz prezentace 5 a 6) tomuto přístupu odpovídají techniky PP DGPS, RTK apod.
5 Síťové řešení Při využití n přijímačů formujeme typicky n - 1 základen odhadování neznámých parametrů probíhá kombinovaným řešením ze všech dostupných observací v rámci sítě typicky metodou nejmenších čtverců potencionální chyby způsobené konkrétní základnou, přijímačem, družicí apod. jsou rozprostřeny do celé sítě, což zvyšuje celkovou kvalitu řešení také je výrazně jednodušší identifikovat problematické observace (určité časové periody či celá měření z jednoho přijímače) a z řešení je případně vyloučit síťové řešení = nejpřesnější možný způsob zpracování dat (kombinace diferencí a vyvážení v rámci sítě)
6 Tvorba síťového řešení Existují dva přístupy, jak síťové řešení zpracovat: 1. Zpracování po základnách - stanovení řešení pro jednotlivé základny (souřadnice a potencionálně jiné požadované parametry) - kombinace řešení pro jednotlivé základny do finálního řešení - jednodušší na implementaci, jednodušší detekce a označení problematických observací 2. Multi-bodové zpracování - stanovení finálního řešení najednou ze všech dostupných observací ze všech vydefinovaných základen (všechny parametry jsou určovány najednou v jednom kroku) - jednodušší detekce a oprava cycle-slip, bere v potaz korelaci mezi DD observacemi (což v případě zpracování po základnách nemusí platit)
7 Výběr základen v síti Při využití n přijímačů můžeme celkem formovat x základen, přičemž: x = n * (n 1) / 2 pouze n-1 základen však bude teoreticky nezávislých, proto stanovujeme tento počet základen existují dvě základní strategie, jak vybrat základny v síti: minimalizace délky základen jelikož úspěšnost řešení ambiguit je spojená s délkou základny, je vhodné vybrat základny v síti tak, aby byly pokud možno co nejkratší maximalizace počtu observací základny jsou vybírány tak, aby počet observací uskutečněných na obou přijímačích k totožným družicím v totožné epochy (= počet SD observací) byl co nejvyšší; často nejlepší varianta
8 Výběr základen v síti při použití stejné sítě přijímačů a dat z různých časových období strategie minimalizace délky základen vede vždy ke stejné sadě základen, strategie maximalizace počtu observací však ne! variantou strategie minimalizace délky základen je výběr základen způsobem, kdy jeden přijímač v síti považujeme za referenční a spojíme s ním všechny ostatní přijímače vytvořená síť tak má tvar hvězdy referenční stanici je možno volit manuálně, ale obvykle je vybírána tak, aby součet délek základen byl co nejnižší (referenční přijímač pak bude ležet obvykle v blízkosti středu sítě)
9 Výběr základen v síti Postup algoritmu maximalizace trasy používaného v Bernese GPS pro výběr základen dle zvolené strategie: 1. všechny základny formovatelné z observací jsou seřazeny do pořadí dle zadané strategie a všem přijímačům v síti je přiřazen atribut vlajka = 0 2. pro oba přijímače formující nejlépe hodnocenou základnu vlajka = 1, maximální hodnota vlajky = 1 3. pro oba přijímače formující druhou nejlépe hodnocenou základnu -> pokud vlajka obou přijímačů = 0, je jim přiřazena hodnota 2 a maximální hodnota vlajky = 2; pokud vlajka jednoho přijímače = 0 a druhého = 1, vlajka obou = 1 a maximální hodnota vlajky = 1 4. dále je vždy brána další potencionální základna v seřazeném pořadí dokud není počet základen roven n-1 a postupuje se podle tohoto klíče: a) vlajka obou přijímačů = 0 -> vlajka = max. vlajka + 1 a hodnota max. vlajky je následně také zvednuta o +1 b) vlajka jednoho přij. = 0, druhého!= 0 -> přijímač, který má vlajku 0, přebírá hodnotu vlajky druhého přijímače, hodnota max. vlajky se nemění c) vlajky obou přijímačů se nerovnají a ani jedna z nich!= 0 -> obě stanice získávají vyšší hodnotu vlajky z dané dvojice d) vlajky obou přijímačů se rovnají a nejsou rovny 0 -> toto znamená, že základna není v rámci provedeného výběru nezávislá a nemůže být proto vybrána
10 Výběr základen v síti Ukázka výsledku výběru základen v síti přijímačů při použití různých strategií optimalizace výběru
11 Možnosti stanovení souřadnic přijímačů v síti Jelikož GNSS je obecně diferenční technika, kdy určujeme pouze absolutní vzdálenosti mezi přijímačem a družicí, je potřeba geodetické datum stanovit z externího zdroje využitím jedné či více stanic sítě, jejichž souřadnice máme určeny v požadovaném referenčním rámci (tzv. referenční stanice sítě), můžeme souřadnice ostatních stanic sítě navázat na tento referenční rámec > tento proces označujeme jako definici geodetického data jako referenční stanice sítě je vhodné vybírat ty, jejichž kvalita a zejména stabilita měření je dlouhodobě prokázána ideálně stanice zahrnuté do IGS (či EPN) sítě -> pokud zpracováváme data v lokální síti, je vhodné do ní zahrnout i IGS stanice nacházející se v dané oblasti či jejím okolí
12 Možnosti stanovení souřadnic přijímačů v síti pokud nemáme k dispozici žádné přesné vstupní souřadnice přijímačů, bude geodetické datum a tudíž i určené souřadnice definováno referenčním rámcem efemerid družic použitých pro zpracování dat je potřeba zachovat konzistenci mezi referenčním rámcem efemerid družic a tím, ve kterém určujeme souřadnice přijímačů (případně je potřeba provést transformaci souřadnic přijímačů do konzistentního referenčního systému před samotným zpracováním)
13 Způsoby definice geodetického data Způsoby řešení implementované v Bernese GPS SW: - Volná síť (Free Network Solution) - Řešení s nejmenšími omezeními (Minimum Constraint Solution) - Omezení souřadnic referenčních přijímačů (Constraining Reference Coordinates) - Fixování souřadnic referenčních přijímačů (Fixing Reference Coordinates)
14 Volná síť geodetické datum je definováno pouze efemeridami družic geometrie sítě je stanovena pouze na základě observací (tím nemůže být ovlivněna potencionálně špatnými souřadnicemi určitého referenčního přijímače / přijímačů) pokud budeme zpracovávat data ze stejné sítě přijímačů pro různé dny, bude mezi jednotlivými dny docházet ke změnám v geometrii sítě a tím i ke změnám určených souřadnic přijímačů pokud chceme následně svázat souřadnice přijímačů s určitým referenčním systémem, je potřeba provést transformaci souřadnic s využitím identických bodů, u nichž známe souřadnice i v cílovém referenčním systému (např. využitím Helmertovy transformace) tento způsob určení souřadnic využívá technika PPP
15 Řešení s nejmenšími omezeními vychází z předpokladu, že pracujeme se dvěma referenčními rámci: - prvotní referenční rámec určený vstupními souřadnicemi vybrané referenční stanice či sady referenčních stanic - referenční rámec, ve kterém jsou určeny finální souřadnice transformace mezi oběma těmito rámci může být realizována s využitím sedmi-prvkové Helmertovy transformace, kde: - tři parametry jsou vymezeny pro posun počátku sítě (každý pro posun ve směru jedné z os x, y, z) - tři parametry pro rotaci sítě (každý pro rotaci jedné z os) - jeden parametr pro změnu měřítka sítě řešení s nejmenšími omezeními vychází z předpokladu, že některá sada parametrů transformace je = 0 obecně = neomezujeme souřadnice jednotlivých stanic sítě, ale parametry transformace celé sítě
16 Řešení s nejmenšími omezeními pokud parametry pro posun počátku = 0, nedochází k žádnému posunu počátku souřadnicových os referenčního systému: usuzujeme, že barycentrum sítě stanic určené v prvotním referenčním rámci se shoduje s barycentrem finálního referenčního rámce výhodou je, že potencionální chyby v prvotních souřadnicích některé z referenčních stanic nevedou k distorzi geometrie celé sítě ani výrazněji nedegradují samotné geodetické datum optimální varianta pro stanovení finálních souřadnic v lokální či regionální síti pokud parametry pro rotaci = 0, nedochází k žádné rotaci souřadnicových os referenčního systému (využíváno pro globální sítě při stanovení efemerid družic a parametrů změn rotace Země) parametr změny měřítka sítě omezujeme jen výjimečně
17 Omezení souřadnic referenčních přijímačů Vycházíme ze souřadnic jedné či sady referenčních stanic sítě, které jsou známé v požadovaném referenčním systému tyto referenční stanice v rámci sítě vybíráme typicky manuálně při určování souřadnic v síti stanic definujeme omezení na vstupní souřadnice referenčních stanic, které určuje nakolik se souřadnice určené z observací mohou lišit od těch vstupních velikost omezení by měla být spjata s kvalitou vstupních souřadnic pokud jsou omezení velmi volná (např. v řádu dm), je řešení obdobou volné sítě
18 Omezení souřadnic referenčních přijímačů pokud jsou omezení naopak velmi striktní (např. v řádu mm), je řešení obdobou fixování souřadnic v závislosti na kvalitě vstupních souřadnic -> příliš striktní omezení na několika stanicích sítě může vést k deformacím geometrie celé sítě pokud používáme omezení pouze nad jedním přijímačem v síti, je řešení obdobou řešení s nejmenšími omezeními, chyby v souřadnicích vybraného přijímače se však přenesou na všechny ostatní přijímače sítě
19 Fixování souřadnic referenčních přijímačů Stejně jako při řešení omezujícím vstupní souřadnice vycházíme ze souřadnic jedné či sady referenčních stanic sítě, které jsou známé v požadovaném referenčním systému při určování souřadnic v síti stanic fixujeme souřadnice referenčních přijímačů na jejich vstupní hodnoty -> jejich hodnoty dále nepovažujeme za neznámé parametry a neurčujeme je možné nevýhody řešení: - vstupní souřadnice mohou být nižší přesnosti, než je přesnost dosažitelná na základě observací - některý přijímač, jehož souřadnice fixujeme, může mít po dobu observací problémy s kvalitou měření - oba případy povedou k distorzi geometrie celé sítě a snížení kvality určení všech neznámých parametrů
20 Fixování souřadnic referenčních přijímačů pokud však máme velmi přesné vstupní souřadnice referenčních stanic a aktuální řešení nad observacemi nižší kvality (např. omezená doba observace), síťové řešení může být vylepšeno právě fixováním vstupních souřadnic obecně je však doporučeno raději použít striktní omezení souřadnic vybraných referenčních přijímačů než jejich přímé fixování
21 Definování geodetického data v Bernese GPS SW 5.0
22 Využitelnost síťového řešení k odhadu standardních parametrů v podobě souřadnic a troposféry je možné použít PPP i DD ke stanovení následujících parametrů je však možné využít pouze síťové řešení: - efemeridy družic (použití globální sítě) - parametry rotace Země - ionosférické mapy pro korekci vlivu ionosféry - korekce chyb hodin družic / přijímačů - korekce fázových center antén přijímačů - hw diferenčních biasů mezi kódy, frekvencemi, systémy využívají se síťová řešení optimalizovaná přímo na daný typ úlohy
23 Multi-GNSS síťové řešení v minulosti bylo kombinované zpracování signálů z GPS a GLONASS možné, ale nepříliš používané problémem byla zejména nedostupnost či nižší kvalita přesných produktů pro GLONASS a také nemožnost řešit ambiguity pro GLONASS při stanovování parametrů troposféry z kombinovaných řešení bylo do GPS týdne 1632 (4/2011) pozorováno systematické podhodnocování ZTD hodnot o velikosti 1 mm v případě kombinovaných GPS+GLONASS zpracování tato systematická chyba byla eliminována po přechodu na nový model fázových center přijímačů IGS08 ANTEX, který byl uvolněn ve zmíněném GPS týdnu Bernese GPS SW od v 5.2 umožňuje řešit ambiguity i pro GLONASS observace kombinovaná řešení přinášejí při některých typech zpracování značnou výhodu (např. tomografie atmosféry)
24 Postup síťového zpracování s využitím dvojitých diferencí v prostředí Bernese GPS SW
25 Shrnutí postupu 1. Získání a příprava potřebných vstupních dat (observace, produkty s efemeridami a korekcemi chyb hodin, vstupní souřadnice, apod.) (4) 2. založení a nastavení kampaně (8) 3. konverze observačních RINEX souborů do nativního binárního formátu Bernese 4. konverze a úpravy souborů s efemeridami družic, hodin družic a údaji o zemských pólech (4) 5. předzpracování s využitím kódových a fázových měření (5, 8) 6. formování základen (výběr vhodných dvojic stanic) a vytvoření dvojitě-diferenciovaných observací (8) 7. prvotní síťové řešení s využitím DD observací (8) 8. řešení ambiguit (různé strategie) (6) 9. finální síťové řešení (typicky stanovení souřadnic polohy přijímačů sítě a parametrů troposféry) (8) 10.tvorba výstupů (v závorce je uvedeno číslo prezentace, která se danému tématu věnuje podrobněji)
26 2. založení a nastavení kampaně Typicky jsou v rámci jedné kampaně zpracovávána data za 1 den či kratší časový interval řešení z jednotlivých dní je možno v případě potřeby následně kombinovat a určovat neznámé parametry z observací za období delší než je 1 den výběr konkrétního dne probíhá na základě:
27 2. založení a nastavení kampaně při založení kampaně je v zadaném místě na disku vytvořena specifická adresářová struktura zahrnující tyto podadresáře: - ATM = parametry atmosféry (troposféry, ionosféra) - BPE = textové soubory s logy jednotlivých procesů spouštěných při automatizovaném zpracování a log s celkovým záznamem o automatizovaném zpracování - OBS = observační soubory v binárním nativním formátu Bernese - ORB = efemeridy družic, korekce chyb hodin, parametry rotace Země (EOP), apod. - ORX = vstupní observační RINEX soubory - OUT = výstupní soubory zpracování pro jednotlivé procesy - RAW = vstupní observační RINEX soubory, které potřebují ještě nějakou úpravu (typicky spojení hodinových souborů do 1 celodenního) modrým písmem jsou označeny adresáře obsahující vstupní data
28 2. založení a nastavení kampaně - SOL = řešení zpracování uložená v podobě normálových rovnic (umožňují kdykoliv znovu provést řešení se změnou nastavení parametrů bez potřeby mít k dispozici observační soubory) - STA = podpůrné soubory = vstupní souřadnice stanic + jejich velocity, soubor s informacemi o stanicích sítě, parametry modelů slapových sil v místě přijímačů, atd. adresářovou strukturu je možno využívat pro zpracování dat z různých časových období / různých sítí stanic => záleží jen na tom, jaká vstupní data a nastavení aktuálně použijeme totožná adresářová struktura je používána pro jakékoliv zpracování = například i pro techniku PPP
29 5. předzpracování s využitím kódových a fázových měření Cílem předzpracování je: - ohodnotit kvalitu kódových / fázových observací - identifikovat problematické observace, které následně mohou být ze zpracování vyloučeny (viz prezentace 5) - provést synchronizaci hodin přijímačů sítě s využitím kódových měření - určit souřadnice přijímačů sítě platné pro dobu zpracování (viz prezentace 5) a provést prvotní odhad souřadnic z observací - detekovat a opravit cycle-slip (viz prezentace 5)
30 Synchronizace hodin přijímačů Popis situace = observace pro konkrétní epochu nejsou na všech přijímačích sítě změřeny přesně ve stejný okamžik, ale jsou zatíženy chybou hodin každého přijímače ačkoliv chybu hodin přijímače můžeme eliminovat použitím DD observací, potřebujeme ji stanovit s přesností < 1 μs již pro nediferencované observace, aby mohla být určena geometrická vzdálenost mezi přijímačem a družicí v čase přijetí signálu tato situace nastává z toho důvodu, že přijímač a družice se vůči sobě pohybují určitou úhlovou rychlostí (v závislosti na elevačním úhlu observace, až 900 m/s pro zenitový směr) abychom mohli při výpočtu geometrické vzdálenosti korektně zahrnout tyto vzájemné pohyby, potřebujeme s uvedenou přesností znát i chybu hodin přijímače = ofset mezi hodinami přijímače a GPS časem
31 Synchronizace hodin přijímačů dosáhnout této přesnosti je možné právě synchronizací hodin přijímačů, která je prováděna s využitím metody nejmenších čtverců nad nediferencovanými kódovými měřeními, typicky s využitím ionosphere-free lin. kombinace po eliminování chyb hodin družic z observací => chyby hodin přijímačů jsou stanoveny jako neznámé parametry řešení, obvykle dohromady se souřadnicemi přijímačů chyby hodin přijímačů musí být také stanoveny předtím než mohou být detekovány cycle-slip a odlehlé observace
32 7. prvotní síťové řešení s využitím DD observací Vytvoření síťového řešení, kdy jsou odhadovány hodnoty neznámých parametrů metodou nejmenších čtverců jejím cílem je minimalizace sumy post-fit residuí založené na ambiguitách v podobě reálných čísel obvykle prováděné iterativně, kdy je postupně snižována maximální povolená hodnota post-fit residua jedné DD observace (observace, které tuto hodnotu převýší, jsou z řešení eliminovány a řešení je znovu vytvořeno bez nich) obvykle založené na ionosphere-free lineární kombinaci pro eliminaci vlivu ionosféry parametry troposféry odhadujeme jako neznámý parametr s použitím delšího časového intervalu (např. 4 hodiny) cílem tohoto řešení je dosažení co nejpřesnějších souřadnic pro následné řešení ambiguit a eliminování odlehlých observací
33 Metoda nejmenších čtverců Standardní matematicko-statistický přístup pro řešení přeurčených systémů (= počet známých převyšuje počet neznámých), jejichž řešení lze pouze aproximovat kritériem je minimalizace sumy mocnin residuií (rozdíl mezi skutečnou a modelovanou observací) odhad neznámých parametrů je učiněn tak, aby co nejvíce odpovídal observovaným datům jednoduchý příklad využití = proložení naměřených bodových dat přímkou/křivkou tak, aby součet sumy mocnin vzdáleností mezi jednotlivými body a přímkou/křivkou byl co nejnižší základní předpoklady metody, které nebývají v případě použití metody pro odhad neznámých parametrů z GNSS měření splněny: - chyby v měřeních / šum mají normální rozdělení - vstupní observace jsou mezi sebou nezávislé
34 Metoda nejmenších čtverců Zjednodušená forma zápisu: l = A x, kde: l [n x 1] = vektor observací A [n x u] = matice mapující vektor observací na vektor neznámých x [u x 1] = vektor neznámých n = počet observací u = počet neznámých parametrů jelikož tato forma zápisu vyžaduje, aby n = u, observace byly zcela nezávislé a v případě GNSS není konzistentní z důvodu existence šumu v observacích, dochází k jejímu dalšímu rozpracování s využitím kovarianční matice výhoda metody nejmenších čtverců = kromě samotného odhadu řešení poskytuje i odhad velikosti chyby řešení
35 9. finální síťové řešení Síťové řešení založené na vyřešených ambiguitách z kroku 8 typicky jsou určovány: - souřadnice stanic, ideálně na základě řešení nejmenších omezení - parametry troposféry (hodnoty ZTD a typicky i horizontální gradienty asymetrie ZTD v troposféře v určitém časovém intervalu 30 až 120 minut) při zpracování statických měření je na výstupu jedna sada souřadnic pro každý přijímač sítě (pokud zpracováváme data z 1 h či 24 h, vždy bude na výstupu jen jedna sada souřadnic referovaná ke středu zpracovávaného období) součástí výstupu je vyjádření teoretických chyb kvality celého síťového řešení, ale jednotlivých určovaných parametrů
36 Kinematické síťové řešení v Bernese Bernese GPS SW umožňuje stanovovat souřadnice pohybujícího se přijímače při použití PPP i síťového řešení data ze statických, kinematických a mixovaných měření mohou být zpracovávána najednou obvykle - jeden přijímač základny je statický, druhý se pohybuje souřadnice pohybující se stanice jsou odhadovány pro každou zpracovávanou epochu = celkový počet neznámých parametrů výrazně roste důležitá je kvalita observačních dat a jejich předzpracování, kdy je nutné eliminovat odlehlé observace ambiguity mohou být vyřešeny i pro kinematická měření
37 NRT síťové řešení Technika PPP při použití přesných produktů distribuovaných v reálném čase či některé z predikovaných verzí produktů umožňuje získávat souřadnice a parametry troposféry v reálném čase (kvalita řešení je dána primárně kvalitou korekcí chyb hodin družic = závislost na těchto produktech) v případě síťového řešení se však v podstatě vždy jedná o post-processing z důvodu časové náročnosti zpracování a technického řešení kritickými faktory jsou doba dodání observací a velikost sítě typická používaná NRT síťová řešení mají čas dodání výstupů okolo 90 minut (parametry troposféry pro numerické předpovědní modely počasí, apod.) úlohy orientované na varování před přírodními katastrofami však vyžadují kratší čas dodání výstupů varování před zemětřesením, tsunami apod.
38 NRT síťové řešení Ukázka podoby systému pro včasné varování založeného na GPS stanicích a NRT síťovém řešení: - kombinovaná síť stanic = přijímače sloužící pro monitoring ohrožení jsou doplněny referenčními stanicemi spadajícími do globálních sítí (EPN, IGS, apod.) - stanice sloužící pro monitoring dodávají data v reálném čase, referenční stanice v reálném či NRT čase - v delším časovém intervalu (60 minut) se provádí celkové síťové řešení pro určení aktuálních stabilních souřadnic všech stanic (definuje se geodetické datum) využití observací za dlouhý časový interval pro dosažení vysoké úspěšnosti při řešení ambiguit (min. 8 hodin observací) - v kratším časovém intervalu (2-3 minuty) se provádí určování kinematických souřadnic varovných stanic s využitím síťového řešení opět využití observací za dlouhý časový interval pro vyřešení ambiguit + kinematických souřadnic varovných stanic za posledních několik málo minut - řešení je možno paralelizovat na více jader/pc
39 Zdroje Hofmann-Wellenhof, B. et al. GNSS Global Navigation Satellite Systems, Springer, 2008 Dach, R. et al. Bernese GPS Software, Version 5.0, Astronomický institut univerzity v Bernu, Švýcarsko, 2007 Lutz, S. Preprocessing Programs (Part 1), Introductory Course for Bernese GPS Software Version 5.0, Astronomický institut univerzity v Bernu, Švýcarsko, 2010 Dach, R. Preprocessing Programs (Part 2), Introductory Course for Bernese GPS Software Version 5.0, Astronomický institut univerzity v Bernu, Švýcarsko, 2010 Arnold, D. et al. Near real-time coordinate estimation from doubledifference GNSS data, IAG Scientific Assembly, Postupim, Německo, 9/2013
Úvod do oblasti zpracování přesných GNSS měření. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 1.
Úvod do oblasti zpracování přesných GNSS měření Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 1. Osnova přednášky Globální navigační družicové systémy Důvody pro zpracování
VíceSignály a jejich kombinace, předzpracování surových observací. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 5.
Signály a jejich kombinace, předzpracování surových observací Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 5. Osnova přednášky Signály v GNSS Diference observací Lineární
VíceData v GNSS a jejich formáty. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 4.
Data v GNSS a jejich formáty Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 4. Osnova přednášky Observace RINEX Efemeridy družic Korekce hodin Parametry rotace Země Souřadnice
VíceTechnika Precise Point Positioning (PPP) Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 7.
Technika Precise Point Positioning (PPP) Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 7. Osnova přednášky Úvod Princip, dosažitelné přesnosti, využití Řešení ambiguit Jedno-frekvenční
VíceOblasti využití přesných zpracování GNSS měření. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 10.
Oblasti využití přesných zpracování GNSS měření Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 10. Základní skupiny aplikací Studium životního prostředí Země Studium atmosféry
VíceJevy a chyby ovlivňující přesnost GNSS měření. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 2.
Jevy a chyby ovlivňující přesnost GNSS měření Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 2. Osnova přednášky Aktuální stav kosmického segmentu a řízení přístupu k signálům,
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Vyšší geodézie 1 3/3 GPS - výpočet polohy stanice pomocí
VícePermanentní sítě určování polohy
Permanentní sítě určování polohy (CZEPOS a jeho služby) Netolický Lukáš Historie budování sítě Na našem území poměrně krátká počátky okolo roku 2000 vznik prvních studií od VÚGTK Příprava projektu sítě
VíceZdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:
Zdroje dat GIS Primární Sekundární Geodetická měření GPS DPZ (RS), fotogrametrie Digitální formy tištěných map Kartografické podklady (vlastní nákresy a měření) Vstup dat do GISu: Data přímo ve potřebném
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví Ing. Hana Staňková, Ph.D. Ing. Filip Závada GEODÉZIE II 8. Technologie GNSS Navigační systémy
Více2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2
Výpočet transformačních koeficinetů vybraných 2D transformací Jan Ježek červen 2008 Obsah Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací 2 Meto vyrovnání 2 2 Obecné vyjádření lineárních 2D transformací
VíceGNSS korekce Trimble Nikola Němcová
GNSS korekce Trimble Nikola Němcová 04.02.2016 Trimble VRS Now Czech GNSS rover Trimble VRS Now Czech Maximální výkon + = Trimble VRS Now Czech Přes 6 let zkušeností 100% pokrytí ČR 29 stanic + 10 zahraničních
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Vyšší geodézie 1 1/3 GPS - zpracování kódových měření školní
VíceGlobální navigační satelitní systémy 1)
1) Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským sociálním fondem astátním rozpočtem
Více14. Elektronická navigace od lodní přes leteckou po GPS principy, vlastnosti, technické prostředky
Specializovaný kurs U3V Současný stav a výhledy digitálních komunikací 14. Elektronická navigace od lodní přes leteckou po GPS principy, vlastnosti, technické prostředky 5.5.2016 Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky
VíceProtokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS
Protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS Lokalita (název): Hosek246 Okres: Rakovník Katastrální území: Velká Buková ZPMZ: Organizace-firma zhotovitele:air Atlas spol. s
VíceSPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník RELATIVNÍ A ABSOLUTNÍ ORIENTACE AAT ANALYTICKÁ AEROTRIANGULACE
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník RELATIVNÍ A ABSOLUTNÍ ORIENTACE AAT ANALYTICKÁ AEROTRIANGULACE PŘÍPRAVA STEREODVOJICE PRO VYHODNOCENÍ Příprava stereodvojice pro vyhodnocení
VíceJiří Ambros Vliv parametrů výpočtu na přesnost převýšení měřených GPS
Jiří Ambros Vliv parametrů výpočtu na přesnost převýšení měřených GPS Cílem mé práce bylo navrhnout vhodné nastavení parametrů výpočtu pro určení převýšení metodou GPS. Je známo, že zpracování GPS měření
VíceNová realizace ETRS89 v ČR Digitalizace katastrálních map
Nová realizace ETRS89 v ČR Digitalizace katastrálních map Karel Štencel Konference Implementácia JTSK-03 do katastra nehnuteľností a digitalizácia máp KN v praxi 15. 2. 2013 Obsah Nová realizace ETRS 89
VíceGlobální navigační satelitní systémy a jejich využití v praxi
Globální navigační satelitní systémy a jejich využití v praxi Metoda RTK a její využití Martin Tešnar (GEODIS BRNO, spol. s r.o.) Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním
VíceÚvod do mobilní robotiky AIL028
md at robotika.cz http://robotika.cz/guide/umor07/cs 14. listopadu 2007 1 Diferenciální 2 Motivace Linearizace Metoda Matematický model Global Positioning System - Diferenciální 24 navigačních satelitů
VíceZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN
Vyhotovitel Za Kostelem 421, Jedovnice IČO: 75803216, tel.: 603325513 Číslo geometrického plánu (zakázky) 510-5/2017 ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN Katastrální úřad pro Katastrální pracoviště Obec Katastrální
VíceZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN
Vyhotovitel Za Kostelem 421, Jedovnice IČO: 75803216, tel.: 603325513 Číslo geometrického plánu (zakázky) 1241-5/2017 ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN Katastrální úřad pro Katastrální pracoviště Obec Katastrální
VícePřehled vhodných metod georeferencování starých map
Přehled vhodných metod georeferencování starých map ČVUT v Praze, katedra geomatiky 12. 3. 2015 Praha Georeferencování historická mapa vs. stará mapa georeferencování umístění obrazu mapy do referenčního
VíceZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN
Vyhotovitel Za Kostelem 421, Jedovnice IČO: 75803216, tel.: 603325513 Číslo geometrického plánu (zakázky) 506-5/2017 ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN Katastrální úřad pro Katastrální pracoviště Obec Katastrální
VíceÚloha 3: Určení polohy z kódových měření
Motivace Úloha 3: Určení polohy z kódových měření Zpracování kódových pozorování je nejjednodušším způsobem určení 3D polohy a je běžnou praxí navigačních i geodetických GPS přijímačů V této úloze navážeme
VíceCZEPOS a jeho úloha při zpřesnění systému ETRS v ČR
CZEPOS a jeho úloha při zpřesnění systému ETRS v ČR Jaroslav Nágl Zeměměřický úřad, Pod sídlištěm 9/1800, 182 11, Praha 8, Česká republika jaroslav.nagl@cuzk.cz Abstrakt. Koncepce rozvoje geodetických
VíceSOUČASNÉ TRENDY VE VYUŽITÍ GNSS V GEODETICKÉ VĚDĚ A NĚKTERÉ INTERDISCIPLINÁRNÍ APLIKACE
Seminář s mezinárodní účastí Družicové metody v geodézii a katastru VUT v Brně Ústav geodézie, 4. února 2016 SOUČASNÉ TRENDY VE VYUŽITÍ GNSS V GEODETICKÉ VĚDĚ A NĚKTERÉ INTERDISCIPLINÁRNÍ APLIKACE Jaroslav
VíceBUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK
GNSS SEMINÁŘ 2018 BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK 21. ročník semináře Družicové metody v geodézii a katastru Brno, GNSS SEMINÁŘ 2018 Úvod Problematika:
Více1. Přednáška. Ing. Miroslav Šulai, MBA
N_OFI_2 1. Přednáška Počet pravděpodobnosti Statistický aparát používaný ve financích Ing. Miroslav Šulai, MBA 1 Počet pravděpodobnosti -náhodné veličiny 2 Počet pravděpodobnosti -náhodné veličiny 3 Jevy
VíceMonitorování vývoje meteo situace nad ČR pomocí GPS meteorologie
Monitorování vývoje meteo situace nad ČR pomocí GPS meteorologie Bc. Michal Kačmařík Instutut geoinformatiky, Hornicko-geologická fakulta, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu
VíceAutomatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011
Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Cíle doktorandské práce Seminář 10. 11. 2010 Najít, implementovat, ověřit a do praxe
Vícevzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291
Vzorová úloha 4.16 Postup vícerozměrné kalibrace Postup vícerozměrné kalibrace ukážeme na úloze C4.10 Vícerozměrný kalibrační model kvality bezolovnatého benzinu. Dle následujících kroků na základě naměřených
VíceMOŽNOSTI KOMBINOVANÉHO SLEDOVÁNÍ POKLESŮ TECHNOLOGIÍ GNSS A PŘESNOU NIVELACÍ V PODDOLOVANÝCH ÚZEMÍCH
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví MOŽNOSTI KOMBINOVANÉHO SLEDOVÁNÍ POKLESŮ TECHNOLOGIÍ GNSS A PŘESNOU NIVELACÍ V PODDOLOVANÝCH
VíceGlobální navigační satelitní systémy a jejich využití v praxi
Globální navigační satelitní systémy a jejich využití v praxi SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY A TEORIE GNSS Ing. Zdeněk Láska (GEODIS BRNO, spol. s r.o.) Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem
VíceStereofotogrammetrie
Stereootogrammetrie Princip stereoskopického vidění a tzv. yziologické paralaxy Paralaxa je relativní změna v poloze stacionárních objektů způsobená změnou v geometrii pohledu. horizontální yziologická
Vícezpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS
Setkání geodetů 2014 konference KGK (Beroun, 5. - 6.6.2014) zpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS Ing. Pavel Taraba Prvotní realizace systému ETRS89
Více6c. Techniky kosmické geodézie VLBI Aleš Bezděk
6c. Techniky kosmické geodézie VLBI Aleš Bezděk Teoretická geodézie 4 FSV ČVUT 2017/2018 LS 1 Radiointerferometrie z velmi dlouhých základen Very Long Baseline Interferometry (VLBI) Jediná metoda kosmické
VícePermanentní GNSS stanice Kunžak rozšíření o sledování systému Galileo. Dokumentace funkčního vzorku
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Geodetická observatoř Pecný Permanentní GNSS stanice Kunžak rozšíření o sledování systému Galileo Dokumentace funkčního vzorku Jakub Kostelecký
VíceAplikovaná numerická matematika
Aplikovaná numerická matematika 6. Metoda nejmenších čtverců doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc. České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra počítačových systémů Příprava studijních
VíceNeuronové časové řady (ANN-TS)
Neuronové časové řady (ANN-TS) Menu: QCExpert Prediktivní metody Neuronové časové řady Tento modul (Artificial Neural Network Time Series ANN-TS) využívá modelovacího potenciálu neuronové sítě k predikci
VíceVliv realizace, vliv přesnosti centrace a určení výšky přístroje a cíle na přesnost určovaných veličin
Vliv realizace, vliv přesnosti centrace a určení výšky přístroje a cíle na přesnost určovaných veličin doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D. Fakulta stavební ČVUT v Praze 1 Úvod Při přesných inženýrsko geodetických
VíceGIS Geografické informační systémy
GIS Geografické informační systémy Obsah přednášky Prostorové vektorové modely Špagetový model Topologický model Převody geometrií Vektorový model Reprezentuje reálný svět po jednotlivých složkách popisu
VíceO výškách a výškových systémech používaných v geodézii
O výškách a výškových systémech používaných v geodézii Pavel Novák 1. Západočeská univerzita v Plzni 2. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Setkání geodetů 2012 ve Skalském
VíceKGK Setkání geodetů 2012 (Skalský dvůr, 8.6.2012) GNSS, záměry ČÚZK v této oblasti v letech 2011 a 2012 a jejich naplnění. Ing.
KGK Setkání geodetů 2012 (Skalský dvůr, 8.6.2012) GNSS, záměry ČÚZK v této oblasti v letech 2011 a 2012 a jejich naplnění Ing. Pavel Taraba Záměry ČÚZK v r. 2011 a 2012 v oblasti GNSS: 1. Modernizace České
VíceKomunikace MOS s externími informačními systémy. Lucie Steinocherová
Komunikace MOS s externími informačními systémy Lucie Steinocherová Vedoucí práce: Ing. Václav Novák, CSc. Školní rok: 2009-10 Abstrakt Hlavním tématem bakalářské práce bude vytvoření aplikace na zpracování
VíceMetoda nejmenších čtverců Michal Čihák 26. listopadu 2012
Metoda nejmenších čtverců Michal Čihák 26. listopadu 2012 Metoda nejmenších čtverců Matematicko-statistická metoda používaná zejména při zpracování nepřesných dat (typicky experimentálních empirických
VíceMěření dat Filtrace dat, Kalmanův filtr
Měření dat Filtrace dat, Matematické metody pro ITS (11MAMY) Jan Přikryl Ústav aplikované matematiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní 3. přednáška 11MAMY čtvrtek 28. února 2018 verze: 2018-03-21 16:45 Obsah
VíceSPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MĚŘICKÝ SNÍMEK PRVKY VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ORIENTACE CHYBY SNÍMKU
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MĚŘICKÝ SNÍMEK PRVKY VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ORIENTACE CHYBY SNÍMKU MĚŘICKÝ SNÍMEK Základem měření je fotografický snímek, který je v ideálním případě
VíceAlgoritmizace prostorových úloh
INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Algoritmizace prostorových úloh Úlohy nad rastrovými daty Daniela
VíceGEODÉZIE VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ VYSOKÉ MÝTO. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství GEODÉZIE Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 16. 12. 2016 VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ A
Vícelní model gravitačního pole z inverze dráhových dat družic CHAMP, GRACE a GOCE
Globáln lní model gravitačního pole z inverze dráhových dat družic CHAMP, GRACE a GOCE Aleš Bezděk 1 Josef Sebera 1,2 Jaroslav Klokočník 1 Jan Kostelecký 2 1 Astronomický ústav AV ČR 2 ČVUT Seminář Výzkumného
VíceOdhad stavu matematického modelu křižovatek
Odhad stavu matematického modelu křižovatek Miroslav Šimandl, Miroslav Flídr a Jindřich Duník Katedra kybernetiky & Výzkumné centrum Data-Algoritmy-Rozhodování Fakulta aplikovaných věd Západočeská univerzita
VíceMechanika s Inventorem
Mechanika s Inventorem 2. Základní pojmy CAD data FEM výpočty Petr SCHILLING, autor přednášky Ing. Kateřina VLČKOVÁ, obsahová korekce Optimalizace Tomáš MATOVIČ, publikace 1 Obsah přednášky: Lagrangeův
VícePřednáška 13 Redukce dimenzionality
Vytěžování Dat Přednáška 13 Redukce dimenzionality Miroslav Čepek Fakulta Elektrotechnická, ČVUT Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ČVUT (FEL) Redukce dimenzionality 1 /
VíceGEPRO řešení pro GNSS Leica
GEPRO řešení pro GNSS Leica GEPRO spol. s r. o. Ing. Jan Procházka GEPRO řešení pro GNSS Leica GNSS rover» odolný PC tablet s Win 7» GNSS anténa přes bluetooth» až 1 cm přesnost» KOKEŠ, MISYS, PROLAND
VíceGenerování sítě konečných prvků
Generování sítě konečných prvků Jaroslav Beran Modelování a simulace Tvorba výpočtového modelu s využitím MKP zahrnuje: Tvorbu (import) geometrického modelu Generování sítě konečných prvků Definování vlastností
VíceOBECNÉ METODY VYROVNÁNÍ
OBECNÉ METODY VYROVNÁNÍ HYNČICOVÁ TEREZA, H2IGE1 2014 ÚVOD Z DŮVODU VYLOUČENÍ HRUBÝCH CHYB A ZVÝŠENÍ PŘESNOSTI NIKDY NEMĚŘÍME DANOU VELIČINU POUZE JEDNOU VÝSLEDKEM OPAKOVANÉHO MĚŘENÍ NĚKTERÉ VELIČINY JE
VíceZpracování astronomických snímků (Část: Objekty sluneční soustavy) Obsah: I. Vliv atmosféry na pozorovaný obraz II. Základy pořizování snímků planet
Zpracování astronomických snímků (Část: Objekty sluneční soustavy) Obsah: I. Vliv atmosféry na pozorovaný obraz II. Základy pořizování snímků planet Zdeněk ŘEHOŘ III. Zpracování snímků planet IV. Příklady
VíceLeica e-mail 4/2006 GLONASS. Proč nyní? Vážení přátelé!
GLONASS Vážení přátelé! 4. dubna 2006 uvedla Leica Geosystems opět významnou inovaci do GPS1200 podporu ruského navigačního systému GLONASS. Nově vzniklé přijímače s přívlastkem GG, tj. univerzální senzor
VíceDPZ10 Radar, lidar. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava
DPZ10 Radar, lidar Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava RADAR SRTM Shuttle Radar Topography Mission. Endeavour, 2000 Dobrovolný Hlavní anténa v nákladovém prostoru, 2. na stožáru
VíceProtínání vpřed - úhlů, směrů, délek GNSS metody- statická, rychlá statická, RTK Fotogrammetrické metody analytická aerotriangulace
Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Protínání vpřed - úhlů, sěrů, délek GNSS etody- statická, rychlá statická, RTK Fotograetrické etody analytická aerotriangulace +y 3 s 13 1 ω 1 ω σ 1 Používá se
VíceStřední průmyslová škola zeměměřická GNSS. Jana Mansfeldová
Střední průmyslová škola zeměměřická GNSS Jana Mansfeldová GNSS globální navigační satelitní systémy GPS NAVSTAR americký GLONASS ruský GALILEO ESA(EU) další čínský,... Co je to GPS Global Positioning
VíceTransformace dat mezi různými datovými zdroji
Transformace dat mezi různými datovými zdroji Zpracovali: Datum prezentace: BUČKOVÁ Dagmar, BUC061 MINÁŘ Lukáš, MIN075 09. 04. 2008 Obsah Základní pojmy Souřadnicové systémy Co to jsou transformace Transformace
VíceDZDDPZ3 Digitální zpracování obrazových dat DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava
DZDDPZ3 Digitální zpracování obrazových dat DPZ Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava Digitální zpracování obrazových dat DPZ Předzpracování (rektifikace a restaurace) Geometrické
VíceTerestrické 3D skenování
Jan Říha, SPŠ zeměměřická www.leica-geosystems.us Laserové skenování Technologie, která zprostředkovává nové možnosti v pořizování geodetických dat a výrazně rozšiřuje jejich využitelnost. Metoda bezkontaktního
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Kosmická geodézie 4/003 Průběh geoidu z altimetrických měření
VíceMISYS souřadnicové systémy, GPS MISYS. Souřadnicové systémy, GPS. Gdě Proboha Sú? www.gepro.cz. II/2012 Gepro, spol. s r.o. Ing.
MISYS Souřadnicové systémy, GPS Gdě Proboha Sú? Obsah Proč je tolik souřadnicových systémů? Zjišťování polohy pomocí GPS. Aktivní souřadnicová soustava. Hodnoty polohy stejného bodu v různých souřad. systémech
VíceSouřadnicové soustavy a GPS
Technologie GPS NAVSTAR Souřadnicové soustavy a GPS Prostorové geocentrické v těch pracuje GPS Rovinné kartografické tyto jsou používány k lokalizaci objektů v mapách Důsledek: chceme-li využívat GPS,
VíceGIS Geografické informační systémy
GIS Geografické informační systémy Obsah přednášky Prostorové vektorové modely Špagetový model Topologický model Převody geometrií Vektorový model Reprezentuje reálný svět po jednotlivých složkách popisu
VícePermanentní GNSS stanice pro sledování systému QZSS pro projekt JAXA MGM. Dokumentace funkčního vzorku
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Geodetická observatoř Pecný Permanentní GNSS stanice pro sledování systému QZSS pro projekt JAXA MGM Dokumentace funkčního vzorku Jakub Kostelecký
VíceK metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR
K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR Vlastimil Kratochvíl * Příspěvek obsahuje popis vlastností některých postupů, využitelných pro transformaci souřadnic mezi geodetickými systémy
VíceZákladní spádové metody
Základní spádové metody Petr Tichý 23. října 2013 1 Metody typu line search Problém Idea metod min f(x), f : x R Rn R. n Dána počáteční aproximace x 0. Iterační proces (krok k): (a) zvol směr d k, (b)
VíceVypracoval: Ing. Antonín POPELKA. Datum: 30. června 2005. Revize 01
Popis systému Revize 01 Založeno 1990 Vypracoval: Ing. Antonín POPELKA Datum: 30. června 2005 SYSTÉM FÁZOROVÝCH MĚŘENÍ FOTEL Systém FOTEL byl vyvinut pro zjišťování fázových poměrů mezi libovolnými body
VíceIng. Jiří Fejfar, Ph.D. Geo-informační systémy
Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Geo-informační systémy Definice, budování a život GIS Kapitola 1: Vztahy strana 2 Data, informace, IS, GIS Kapitola 1: Vztahy strana 3 Rozhodnutí Znalosti Znalostní systémy. Informace
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Vyšší geodézie 1 2/3 GPS - Výpočet drah družic školní rok
VíceNový software VieVS na analýzu VLBI dat
Nový software VieVS na analýzu VLBI dat Hana Špičáková, Johannes Böhm, Harald Schuh Seminář Výzkumného centra dynamiky Země 14. 16. listopadu 2011, zámek Třešť VLBI Very Long Baseline Interferometry radiointerferometrie
VíceTvorba protokolů o GPS měření v programech LEICA Geo Office a SKI-Pro v3.0
Tvorba protokolů o GPS měření v programech LEICA Geo Office a SKI-Pro v3.0 Úvod Tento dokument popisuje tvorbu protokolů v programech LEICA Geo Office a SKI-Pro v3.0 (dále jen LGO), ze kterých lze vyčíst
VícePravděpodobnost v závislosti na proměnné x je zde modelován pomocí logistického modelu. exp x. x x x. log 1
Logistická regrese Menu: QCExpert Regrese Logistická Modul Logistická regrese umožňuje analýzu dat, kdy odezva je binární, nebo frekvenční veličina vyjádřená hodnotami 0 nebo 1, případně poměry v intervalu
VícePodrobné polohové bodové pole (1)
Podrobné polohové bodové pole (1) BUDOVÁNÍ NEBO REVIZE A DOPLNĚNÍ PODROBNÉHO POLOHOVÉHO BODOVÉHO POLE Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti Prohloubení nabídky zeměměřictví dalšího vzdělávání
VíceOBSAH 1 Úvod Fyzikální charakteristiky Zem Referen ní plochy a soustavy... 21
OBSAH I. ČÁST ZEMĚ A GEODÉZIE 1 Úvod... 1 1.1 Historie měření velikosti a tvaru Země... 1 1.1.1 První určení poloměru Zeměkoule... 1 1.1.2 Středověké měření Země... 1 1.1.3 Nové názory na tvar Země...
VíceStavový model a Kalmanův filtr
Stavový model a Kalmanův filtr 2 prosince 23 Stav je veličina, kterou neznáme, ale chtěli bychom znát Dozvídáme se o ní zprostředkovaně prostřednictvím výstupů Příkladem může býapř nějaký zašuměný signál,
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA. Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632 ř. km.
TECHNICKÁ ZPRÁVA Číslo zakázky: Název zakázky: Název akce: Obec: Katastrální území: Objednatel: Měření zadal: Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632
VíceSeznámení s moderní přístrojovou technikou Globální navigační satelitní systémy
Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceZákony hromadění chyb.
Zákony hromadění chyb. Zákon hromadění skutečných chyb. Zákon hromadění středních chyb. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Katedra aplikované geoinformatiky
VíceRNDr. Eva Janoušová doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr.
Analýza dat pro Neurovědy RNDr. Eva Janoušová doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr. Jaro 2014 Institut biostatistiky Janoušová, a analýz Dušek: Analýza dat pro neurovědy Blok 7 Jak hodnotit vztah spojitých proměnných
VícePermanentní GNSS stanice pro sledování systému Galileo pro projekt IGS MGEX. Dokumentace funkčního vzorku
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Geodetická observatoř Pecný Permanentní GNSS stanice pro sledování systému Galileo pro projekt IGS MGEX Dokumentace funkčního vzorku Jakub
VíceIng. Jiří Fejfar, Ph.D. GNSS. Globální navigační satelitní systémy
Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. GNSS Globální navigační satelitní systémy Kapitola 1: Globální navigační systémy (Geostacionární) satelity strana 2 Kapitola 1: Globální navigační systémy Složky GNSS Kosmická složka
VíceRestaurace (obnovení) obrazu při známé degradaci
Restaurace (obnovení) obrazu při známé degradaci Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Centrum strojového vnímání (přemosťuje skupiny z) Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky
VíceProstorové a časové referenční systémy v GNSS. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 3.
Prostorové a časové referenční systémy v GNSS Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 3. Osnova přednášky Prostorové referenční systémy v GNSS Inerciální x terestrický
VíceKartometrická analýza starých map část 2
Podpora tvorby národní sítě kartografie nové generace Kartometrická analýza starých map část 2 Seminář NeoCartoLink, Olomouc, 29. 11. 2012 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem
VíceMatematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic
Přednáška třetí (a pravděpodobně i čtvrtá) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je
VíceLaserové skenování (1)
(1) Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským sociálním fondem astátním rozpočtem
VíceModerní technologie v geodézii
Moderní technologie v geodézii Globální navigační satelitní systémy (GNSS) 3D skenovací systémy Globální navigační satelitní systémy (GNSS) Globální navigační satelitní systémy byly vyvinuty za účelem
VíceDalší metody v geodézii
Další metody v geodézii Globální navigační satelitní systémy (GNSS) 3D skenovací systémy Fotogrammetrie Globální navigační satelitní systémy (GNSS) Globální navigační satelitní systémy byly vyvinuty za
VíceNESTABILITY VYBRANÝCH SYSTÉMŮ. Úvod. Vzpěr prutu. Petr Frantík 1
NESTABILITY VYBRANÝCH SYSTÉMŮ Petr Frantík 1 Úvod Úloha pokritického vzpěru přímého prutu je řešena dynamickou metodou. Prut se statickým zatížením je modelován jako nelineární disipativní dynamický systém.
VícePráce s texty, Transformace rastru, Připojení GPS
Školení programu TopoL xt Práce s texty, Transformace rastru, Připojení GPS Obsah: 1. Uživatelské rozhraní (heslovitě, bylo součástí minulých školení) 2. Nastavení programu (heslovitě, bylo součástí minulých
Víceaneb jiný úhel pohledu na prvák
Účelná matematika aneb jiný úhel pohledu na prvák Jan Hejtmánek FEL, ČVUT v Praze 24. června 2015 Jan Hejtmánek (FEL, ČVUT v Praze) Technokrati 2015 24. června 2015 1 / 18 Outline 1 Motivace 2 Proč tolik
VíceModelování systémů a procesů (11MSP) Bohumil Kovář, Jan Přikryl, Miroslav Vlček. 8. přednáška 11MSP pondělí 20. dubna 2015
Modelování systémů a procesů (11MSP) Bohumil Kovář, Jan Přikryl, Miroslav Vlček Ústav aplikované matematiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní 8. přednáška 11MSP pondělí 20. dubna 2015 verze: 2015-04-14 12:31
Více