VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Živ ot pacienta s chronickou bolestí Bakalářská práce Autor: Gabriela Filipová Sabolová Vedoucí práce: doc. PhDr. Lada Cetlová, PhD. Jihlava 2017

Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá problematikou kvality života u pacienta s chronickou bolestí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část zpracovává kapitoly týkající se definice bolesti, fyziologie, dělením dle typů, měřením intenzity s následným vyhodnocováním, léčbou, kvalitou života a ošetřovatelstvím. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky kvantitativního výzkumu pomocí standardizovaného dotazníku a porovnání s výzkumnými otázkami. Klíčová slova: Bolest, kvalita života, ošetřovatelství, léčba. Abstract: This bachelor thesis deals with the issue of the quality of life in patients with the chronic pain. The thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part comprises chapters of following topics: the definition of pain, the types of pain, the physiology of pain, the measurement of pain intensity, the evaluation and the treatment of pain, the nursing and the needs of individuals. The practical part contains the comparison of the research and theoretical hypothesis. Keywords: Pain, quality of live, nursing, treatment

Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce paní doc. PhDr. Ladě Cetlové, PhD., za vstřícné jednání, odborné vedení, cenné rady, věcné připomínky a trpělivost při společných konzultacích. Mé poděkování patří též náměstkyni ošetřovatelské péče v Nemocnici Havlíčkův Brod příspěvkové organizace paní PhDr. Ladě Novákové za podporu a povolení sběru dat od respondentů. Také děkuji paní vrchní sestře ARO Stanislavě Králíčkové za pomoc při distribuci dotazníků a klientům ambulance bolesti za jejich vyplnění. Za slova útěchy, podporu, trpělivost a toleranci při mém studiu patří velké poděkování mojí rodině.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená závěrečná práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých parametrů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též "AZ"). Souhlasím s umístěním závěrečné práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou závěrečnou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé závěrečné práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé závěrečné práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užit své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 26.4.2017... Podpis

Obsah Úvod... 8 1 Teoretická část... 9 1.1 Současné poznatky o bolesti... 9 1.1.1 Definice bolesti... 9 1.1.2 Fyziologie bolesti... 9 1.1.3 Typy bolesti... 10 1.1.4 Akutní bolest... 11 1.1.5 Chronická bolest... 11 1.1.6 Intenzita bolesti a její vnímání... 12 1.1.7 Hodnocení bolesti... 12 1.1.8 Léčba bolesti... 13 1.1.9 Léčba akutní bolesti... 14 1.1.10 Léčba chronické bolesti... 15 1.2 Současné poznatky o kvalitě života... 19 1.2.1 Definice kvality života... 19 1.2.2 Indikátory kvality života... 19 1.2.3 Kvalita života a chronická bolest... 20 1.2.4 Ošetřovatelství... 21 1.2.5 Úloha všeobecné sestry v péči o chronicky nemocného pacienta... 21 2 Praktická část... 23 2.1 Cíl práce a výzkumné otázky... 23 2.2 Metodika výzkumu... 23 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 24 2.4 Průběh výzkumu... 24 2.5 Analýza výzkumných dat... 25 2.6 Diskuse... 49 2.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 63 3 Závěr... 64 4 Seznam použité literatury... 66 5 Seznam použitých zkratek... 68 6 Seznam grafů... 69 7 Seznam příloh... 71 6

MOTTO: Říká se, že život je oceánem bolesti. To je možné, ale jeho pěna je krásná. (Gilbert Cesbron) 7

Úvod Téma bakalářské práce Život pacienta s chronickou bolestí jsem si vybrala z několika důvodů. Jedním z nich je fakt, že v posledních letech chronické bolesti stále přibývá a je velmi diskutovaným a aktuálním tématem. Proto zjišťování kvality života těchto klientů, se zaměřením na ambulantní složku, pro mne byla výzvou. V mém okolí je řada lidí potýkajících se s těmito problémy a já kromě svých osobních zkušeností s touto problematikou pracuji též v ambulanci pro léčbu chronické bolesti v Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvkové organizaci. Informace nově zjištěné z výzkumu pak mohu přenést a záhy aplikovat do praxe. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vysvětluje pojmy definice bolesti a kvality života. Dále zpracovává fyziologii vzniku bolesti, dělení, vyhodnocení a léčbu spojenou s ošetřovatelskou péčí. V bakalářské práci je poukázáno i na důležitost prevence a nezastupitelnou úlohu sestry v ošetřovatelské péči. V praktické části jsem se zaměřila na klienty ambulance pro léčbu chronické bolesti v Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvkové organizaci. Kvantitativní výzkum byl realizován metodou standardizovaného dotazníku Pain assessment guide, v podobě průvodce hodnocení bolesti. Probíhal formou anonymního šetření od března do prosince roku 2016 ve zmíněné ambulanci. Respondenti byli pacienty ambulance pro léčbu chronické bolesti s různými diagnózami, ale všichni se společnou problematikou a to chronickou, někdy až neztišitelnou bolestí, která mnohdy devastovala kvalitu jejich životů. S některými klienty ambulance bolesti se setkávám řadu let, znám je osobně a proto mě jejich osudy nejsou lhostejné. Zamyšlení nad kvalitou jejich životů mě přivedlo k rozboru této problematiky. Pozitivní přístup klientů naší ambulance bolesti a ochota jejich spolupráce mě při vyplňování dotazníků velmi potěšila. Data zjištěna při výzkumu jsou pro přehlednost uspořádána do grafů a tabulek s krátkými popisky. V závěru práce se zabývám celkovým shrnutím výsledků výzkumu, zamyšlením nad danou problematikou a diskuzí nad předem stanovenými výzkumnými otázkami. 8

1 Teoretická část 1.1 Současné poznatky o bolesti 1.1.1 Definice bolesti Dle definice WHO (World Health Organization) je bolest nepříjemný emocionální a smyslový zážitek spojený s přímým nebo hrozícím poškozením tkání, nebo je v takovém smyslu popsaný. Bolest je pouze subjektivní vjem a neexistují žádné spolehlivé techniky k jejímu objektivnímu měření. Dle Mezinárodní asociace pro studium bolesti IASP (International Asociation for the Study of Pain) je bolest vždy to, co člověk za bolest považuje a je tam, kam ukazuje. Jedná se o symptom, který člověka provází v průběhu jeho celého života. Bolest je též nezbytná pro přežití všech organismů. Představuje fenomén, jež prochází napříč všemi ošetřovatelskými obory v souvislosti s poskytováním péče (Munden, 2006). 1.1.2 Fyziologie bolesti Pocity bolesti vznikají v CNS (Centrálním nervovém systému), spojením procesů začínajících v receptorech kůže nebo vnitřních orgánech, z nichž se impulzy dostávají do mozku. Takto podrážděné nociceptory, například v kůži vedou impulsy nervovými vlákny do zadních kořenů míšních a odtud do mozku, kde dojde k vyhodnocení a následné reakci na bolest. Reakce na bolest proto představuje nejvnitřnější a nejsilnější nepodmíněnou reakci organismu. Pro porozumění fyziologie bolesti je třeba ujasnit některé termíny. Nocicepce je neurologická reakce organismu. Jedná se o fyziologický aspekt se všemi jeho důsledky. Nociceptorů máme v těle miliony. Detekovat mohou tlak, chemické a tepelné změny, nebo například infekci. Oproti tomu bolest je nepříjemný senzorický a emoční vjem podmíněný aspekty psychologickými. Tyto dva pojmy nemusí být ve vzájemné interakci. Nocicepce nemusí způsobovat bolest a naopak, bolest může být pociťována i bez předchozí nocicepce (Kachlík, 2013). Vlastní nocicepce je poměrně složitý proces přeměny vedení informací napříč celým nervovým systémem a má několik následujících fází. Transdukce, je přeměna mechanické (tepelné) informace na elektrickou aktivitu nervového systému. 9

Transmise, je zodpovědná po změně akčního potenciálu za depolarizaci neuronů a vedení impulsů nervovým systémem s výběrem relevantních informací pro CNS. Percepce, je dynamická proměnná závisející na stupni vývoje člověka, v závislosti na prostředí a poranění. Je to odpověď CNS na předchozí podněty. Modulace, je jakési přizpůsobení, které je způsobeno gelovou látkou omývající interneurony s funkcí zeslabení nebo zesílení signálů vnímání bolesti. Kontrolní mechanismus středního mozku, poté umí nejen ovlivňovat nociceptivní vstupy, ale dokáže sestupnou reakcí i potlačit vnímání bolesti, například u rozsáhlých traumat (Munden, 2006). 1.1.3 Typy bolesti Bolest se rozděluje nejčastěji podle délky trvání na akutní a chronickou. Každá z nich má svá specifika v diagnostice a následné odlišnosti léčby. Někteří autoři zvlášť rozdělují bolest nenádorovou a nádorovou. Dalším dělením může být i etiopatogeneze neboli místo vzniku bolesti. Somatická, tělesná bolest vzniká na základě dráždění nociceptorů v somatických orgánech, je poměrně dobře lokalizovatelná a snáze ovlivňována analgetiky. Viscerální, útrobní bolest, vzniká ve viscerálních orgánech, je špatně lokalizovatelná, nebývá ohraničená a často bývá provázena vegetativními projevy organismu. Na léčbu v podobě podávání analgetik reaguje méně. Neuropatická bolest, vzniká poškozením nervových struktur, její lokalizace bývá mnohdy přenesená a vzhledem k rezistenci na léčbu analgetiky, je zapotřebí využití léků a prostředků podpůrných. Pacientem udávaná bolest pak může mít charakter bolesti vystřelující, záchvatového typu například u neuralgií trigeminu, hluboké a vrtavé, jako tomu bývá u otoků při Sudeckově syndromu, pálivé a tupé, při poškození nervů, nebo tenzní s vyzařováním a doprovodem vegetativních příznaků například u migrenózních bolestí hlavy. Proto má určení charakteru bolesti význam při rozvaze o nejvhodnějším způsobu následné terapie (Janáčková, 2007). 10

1.1.4 Akutní bolest Akutní bolest často signalizuje život ohrožující poškození orgánů a tkání. V tomto případě hraje signální roli a není-li včas tlumena analgetiky společně s léčbou poškozených tkání, může vést až ke smrti jedince, jako tomu bývá například u akutního infarktu myokardu. Nejčastěji se mezi akutně vzniklé bolestivé stavy řadí bolest pooperační nebo poúrazová. Trvání akutní bolesti je časově omezeno na dobu maximálně několika týdnů a většinou netrvá déle než 3 měsíce (Kachlík, 2013). 1.1.5 Chronická bolest Chronická bolest je specifický zdravotnický problém a musí být chápána jako samostatné onemocnění. Postrádá signální roli v poškození tkání. Jedná se o stav, kdy trvání bolesti přesahuje určitý časový úsek obvyklý pro léčbu nemoci, nebo zhojení po traumatu. Tyto rozdíly nelze vysvětlit pouze medicínskými faktory. U chronické bolesti často nelze odstranit základní příčinu onemocnění, nebo tuto příčinu nenalezneme vůbec. Její trvání má vždy delší časový rámec, a to v řádech několika měsíců i let. Je mnoho onemocnění, které mohou stát na počátku bolesti chronické. Mezi nejčastější příčiny vzniku chronické bolesti patří například pásový opar, osteoartritida, fantomové bolesti po amputaci, revmatoidní artritida, neuralgie trigeminu, periferní neuropatie, migrenozní bolesti hlavy ale i řada dalších. Nenádorová chronická bolest bývá spojována především s muskoskeletárním systémem a jeho degenerativními změnami. Je to jakási daň naší generace za její životní styl. Chronická bolest má výrazný dopad nejen v oblasti kvality života jedince, ale je i velkým celosvětovým problémem. Zasahuje do oblasti medicínské, například při rozvoji algeziologie, ale též do oblasti ekonomické a sociální v Evropě i na celém světě. Pacienti trpící chronickou bolestí, jsou postupně nuceni se přizpůsobovat svému zdravotnímu stavu se všemi následnými omezeními ve všech oblastech jejich života. Chronická bolest mnohdy devastuje kvalitu jejich životů a má tak rozměr sociální i existencionální. Zvláštním specifikem bolesti chronické je bolest nádorová. Často bývá spojována s vlastním nádorovým bujením a útlakem okolních struktur. V některých případech může být i následkem léčby po chemoterapii, nebo radioterapii (Janáčková, 2007). 11

1.1.6 Intenzita bolesti a její vnímání Intenzita bolesti je dána interpretací na základě prožitku konkrétního jedince. Slabá intenzita bolesti je pro nemocného snesitelná, má minimální celkový dopad na jeho organismus a mnohdy lze od ní odpoutat pozornost. Střední intenzita bolesti, je celkově hůře snášena, dochází k poruše spánku a mírné celkové odpovědi organismu. Silná intenzita bolesti, způsobuje změny fyziologických funkcí a je snášena jako krajní nepříjemnost se všemi doprovodnými vegetativními projevy spolu s vazomotorickými změnami. Často při ní pacient zaujímá úlevovou polohu. Nesnesitelná intenzita bolesti může být se všemi doprovodnými projevy vystupňována do obrazu šoku, jež může mít pro člověka fatální následky. Vnímání bolesti je u člověka ovlivňováno řadou faktorů. Nejčastěji to bývá tělesnou patologií a charakterem bolesti. Ale i očekávání, pocit kontroly či nekontroly nad bolestí, práh bolesti jedince, jeho nálada, předchozí zážitky s bolestí, to vše spolu se způsobem vyjadřování, kulturou, prostředím, ve kterém se člověk nachází, ovlivňuje prožívání bolesti a celkovou kvalitu života jedince v nemoci. Prožívání bolesti a reakce na bolest je u každého člověka jiná. Dokonce i u člověka samotného v jinou dobu. Názory na ovlivňování bolesti se v průběhu lidské historie měnily na základě etnických zvyklostí, tradic, ideologií a náboženství. Na podkladě neznalostí v minulosti vznikala řada mýtů v prožívání a tišení bolesti a mnohdy přetrvávají dodnes. Někteří zdravotníci jsou toho důkazem (Munden, 2006). 1.1.7 Hodnocení bolesti Jak již bylo zmíněno, je bolest pouze vjem subjektivní. Pro bolest jako subjektivní vjem proto neexistují žádné spolehlivé prostředky k jejímu objektivnímu hodnocení. V roce 2000 vydala JCAHO (Spojená akreditační komise) závazné doporučení o managementu bolesti. Tyto standardy mají určité požadavky pro akreditovaná pracoviště, která poskytují kvalitní a bezpečnou péči. Každý pacient je při příjmu do nemocničního zařízení dotazován na bolest. Udává-li ji, musí být dále vyšetřen. Bolest je pravidelně vyhodnocována, tlumena vhodnými prostředky přehodnocována v pravidelných intervalech a zaznamenávána do dokumentace. Cílená edukace zdravotníků v managementu bolesti je pro zvyšování kvality ošetřovatelské péče samozřejmostí. 12

Při hodnocení bolesti je jedním z nejdůležitějších prostředků k získání validních informací podrobná anamnéza se zaměřením na bolest spolu s fyzikálním vyšetřením. Zjišťujeme, co u pacienta bolest vyvolává, využívá-li nějaké prostředky k jejímu tišení, jaká je její kvalita a intenzita, nebo není-li psychogenního charakteru. Nezbytnou součástí před nastavením optimální léčby je též zjištění pacientovi celkové farmakologické anamnézy. V některých zdravotnických zařízeních vyplňuje pacient dotazník s průvodcem k hodnocení bolesti. Praktickou pomůckou nám může být abeceda bolesti, přejatá jako doporučení od spojené akreditační komise JCAHO ke shromažďování důležitých údajů o bolesti. Její značení je dle počátečních písmen PQRST (abeceda bolesti). Zjišťujeme, co bolest provokuje, jaká je její kvalita, radiace s vyzařováním do okolí, síla a trvání. Pro hodnocení intenzity bolesti je využívána řada měřítek s ohledem na věkovou skupinu pacientů. Obzvlášť u dětí je kvantifikace obtížná. V těchto případech je využíváno především neverbálního hodnocení. Při jejím zjišťování se vyhodnocují u nejmenších dětí projevy psychické s přihlédnutím k hodnocení fyziologických funkcí. U větších dětí se formou hry využívají různé žetony a obličejíky, naznačující psychické rozpoložení v souvislosti s prožívanou bolestí. Slovně popisná škála je poměrně složitá pro srozumitelnost vyjadřování a obtížná na rychlost získání informací. Nejosvědčenějšími měřítky v hodnocení intenzity bolesti se v praxi u dospělých pacientů stala škála numerická a vizuálně analogová (VAS). Princip spočívá v pacientově subjektivním vyjádření intenzity bolesti na stupnici od 0 do 10. (Příloha 1) Přičemž 0 není žádná bolest a 10 je nejintenzivnější, kterou si lze představit (Rokyta, 2009). 1.1.8 Léčba bolesti Pro zvolení optimálního terapeutického přístupu je důležitá podrobná anamnéza a určení základních charakteristik bolesti spolu s fyzikálním vyšetření. Při léčbě bolesti je snahou především její odstranění. Není-li to možné, bývá úspěchem alespoň zmírnění obtíží na snesitelnou hranici, vedoucí k celkovému zlepšení kvality života. Z celkového hlediska se rozdělují léčebné metody na farmakologické, nefarmakologické, neinvazivní a invazivní. Tyto metody se mohou navzájem doplňovat a jejich účinek je tak potencován. Dle doporučení WHO organizace pro léčbu bolesti je optimální medikace ordinována s přihlédnutím na poločas jednotlivých preparátů tak, aby nedošlo ke vzniku 13

větší bolesti, která je následně potlačována za daleko větší spotřeby analgetik (Slíva, Doležal, 2009). 1.1.9 Léčba akutní bolesti Nejčastější příčinou akutní bolesti bývají traumata, popáleniny, infekce, chirurgické zákroky a porod. Může však dojít i k exacerbaci bolesti chronické v příčinné souvislosti s daným onemocněním, pak takovou bolest nazýváme průlomovou. Stejně tak i špatně léčená akutní bolest může být počátkem přechodu do bolesti chronické. Je-li to možné, je zapotřebí vytvořit plán prevence akutní bolesti ještě před operací, nebo jinak bolestivým zákrokem. U akutní a velmi silné bolesti se podávají analgetika nejčastěji parenterální cestou k jejímu rychlému zvládnutí. Farmakologický management spočívá především v používání analgetik opoidních, neopioidních, adjuvantních a lokálních anestetik. Vhodnou kombinací těchto léčiv se při podávání zvýší jejich efektivnost (Málek, Ševčík a kol., 2011). Analgetika neopioidní se používají k tišení mírné až střední bolesti. Mezi jejich zástupce patří například nesteroidní antiflogistika, paracetamol nebo salicyláty. Opioidní analgetika patří do základní skupiny a používají se nejčastěji k tišení bolesti pooperační u rozsáhlejších chirurgických výkonů. Asi nejznámějšími používanými preparáty jsou Sufentanil nebo Dipidolor. Adjuvantní farmaka, například benzodiazepiny a antikonvulzíva, se používají, v kombinaci s předchozími analgetiky, ke zvýšení jejich účinku. Lze je použít i ke snížení anxiozity pacientů před operačním výkonem nebo bolestivou procedurou. Anestetika lokální slouží k místnímu znecitlivění při menších chirurgických výkonech. Používat je můžeme samostatně, nebo v kombinaci s malou dávkou opioidů. Ke specifickému způsobu vedení anestezie, nebo pooperační analgezie, využíváme nejčastěji podání přímo do oblasti páteřního kanálu ve spinálním, nebo epidurálním prostoru. S dostupností UZ (ultrazvuk) navigace stoupá v posledních letech obliba používání těchto anestetik k blokádám jednotlivých periferních nervů v anestezii, nebo analgezii. Z léčebného ale i ošetřovatelského hlediska se pacient při dostatečné analgezii a tišení bolesti vhodnými prostředky po chirurgických zákrocích lépe hojí, 14

rehabilituje a celkově dříve odchází z nemocničního zařízení do domácí péče (Wendsche, Pokorná, Štefková, 2012). 1.1.10 Léčba chronické bolesti Příčinou chronické bolesti je porucha zpracování na centrální úrovni. Mnohdy nelze ani identifikovat její patofyziologický původ, nebo nalézt poškození tkání. Existují však chronická onemocnění spojená s chronickými bolestmi, vyžadující specifickou léčbu s ohledem na původ daného onemocnění. Neléčená chronická bolest trvající déle než 3 měsíce způsobuje další odezvy v organismu člověka. Poruchy spánku s následnou spánkovou deprivací, úzkost, deprese, změnu sociální role, nemožnost vykonávat běžné činnosti, to vše ovlivňuje kvalitu životního stylu ve všech jeho složkách. Zásadou v léčbě chronické bolesti je holistický přístup a vytvoření správného plánu managementu bolesti. Individuální přístup a dostatek času zdravotníků je jedním ze základních pilířů správného vedení léčby chronické bolesti. Cílem léčby je zajistit pacientovi úlevu od bolesti v klidu, alespoň z části při fyzické aktivitě a prodloužit mu bezbolestný spánek a odpočinkový interval. Úplné vyléčení je často nereálné, proto je zapotřebí edukovat pacienta k očekávání reálných výsledků a stanovení si individuálních priorit (Janáčková, 2007). Léčbu chronické bolesti se rozděluje na farmakologickou, nefarmakologickou, invazivní a neinvazivní. Podobně jako je tomu u léčby bolesti akutní, využíváme pro lepší účinek a u obtížně řešitelných chronických bolestí vzájemných kombinací jednotlivých farmak a metod. Farmakologická léčba chronické bolesti U chronické bolesti je preferována především terapie podávání perorálních léků, které pacienta zatěžují nejméně. Analgetika se podávají dle ordinace lékaře v pravidelném časovém odstupu. Mezi analgetika 1. stupně léčby bolesti dle WHO patří neopioidní analgetika, antipyretika a nesteroidní antiflogistika. Tato analgetika jsou vhodná pro bolest zánětlivou, nebo bolest doprovázející některá degenerativní onemocnění. Při jejich dávkování se musí zohlednit jejich stropní efekt, což v praxi znamená, že jejich zvýšení 15

nad terapeutickou hladinu vyvolá pouze zvýšení nežádoucích účinků, například v podobě krvácivých projevů při erozích sliznice GIT (Málek, Ševčík, 2011). Analgetika 2. stupně léčby bolesti dle WHO tzv. slabé opioidy, jsou vhodné pro střední bolest u chronických vertebrogenních onemocnění, chronických revmatických bolestí, nebo maligních onemocnění. Mezi slabé opioidy vhodné pro léčbu chronické bolesti se řadí Codein a Tramadol. V poslední době je velkou výhodou používat tyto léky ve formách s postupným uvolňováním. Léky se podávají ve 12 hodinovém intervalu, který zajistí vyrovnanou a účinnou hladinu analgetika. K jejich nežádoucím účinkům patří obstipace, která většinou dlouhodobě provází podávání těchto preparátů. K jejímu zvládnutí je třeba využívat podpůrných prostředků k pravidelnému vyprazdňování. Na počátku léčby může většina pacientů pociťovat nauzeu, ospalost, popřípadě svědění. Tyto nežádoucí účinky bývají přechodného charakteru a zhruba po týdnu většina z nich odezní. Analgetika 3. stupně léčby bolesti dle WHO jsou silné opioidy. Indikovány jsou u bolesti silné, nebo nádorové. Základním lékem této skupiny je Morfin, který byl po dlouhou dobu k dispozici pouze v injekční formě, ale v současné době jsou k dispozici morfinové preparáty ve formě tablet s řízeným uvolňováním. Z používaných preparátů jsou to například Morfin, Oxykodon a Fentanyl. Tyto léky jsou dostupné i ve formě pro subliguální podání, především k léčbě bolesti průlomové, nebo ve formě náplastí s kontinuálním uvolňováním účinné látky na dobu 2-3 dní. Nežádoucí účinky jsou stejné jako u předchozích opioidů, ale především je třeba zohlednit možnost útlumu dechu. Analgetickou léčbu lze doplnit o adjuvantní farmakoterapii. Ta spočívá například v podávání anxiolytik a antidepresiv ke snížení úzkostných stavů, antikovulzív, k léčbě neuropatických obtíží, kortikosteroidů u některých autoimunních onemocnění a v neposlední řadě i neuroleptik s antipsychotickým, sedativním a analgetickým účinkem, při léčbě neuralgií a nádorové bolesti. Adjuvantní léčba vždy potencuje účinek léčiv k tišení chronické bolesti a snižuje tak jejich celkovou spotřebu. V současnosti existuje i možnost parenterální aplikace opioidů pacientem, tzv. PCA (Pacient Control Analgesia) a aplikace opioidů v kombinaci s nízkou dávkou lokálního anestetika do epidurálního katetru s využitím speciálních perfuzorů pro jejich dávkování a zároveň blokací pro případné předávkování. Nežádoucím účinkům ordinovaných 16

analgetik je snahou předcházet podáváním laxantiv, prokinetik a antiemetik. Z ošetřovatelského hlediska je samozřejmostí pravidelné sledování účinku terapie s přehodnocováním intenzity bolesti a zápisem ve zdravotnické dokumentaci (Slíva, Doležal, 2009). U neztišitelných bolestí lze použít k tlumení některých invazivních anesteziologických technik s využitím lokálních anestetik. Patří mezi ně cílené obstřiky spouštěcích bodů, blokády nervových plexů a pletení, nebo nervů periferních. Též se provádí svodné blokády v oblasti jednotlivých etáží páteřního kanálu k podávání analgetických směsí do epidurálního prostoru. Použití pokračujících epidurálních katetrů může být doplněno o podkožní porty, které tak prodlouží délku zavedení katetru a usnadní i ošetřovatelskou péči. Ventrikulární kapsle jsou indikovány u bolestí v oblasti orofaciální a krku. Na některých specializovaných neurochirurgických pracovištích jsou využívány techniky neurostimulační nebo neuromodulační. Pro léčbu neztišitelné chronické bolesti lze v krajním případě využít i chirurgických operačních intervencí. Je však nutné zvážit dopad těchto nevratných destruktivních technik a jejich benefit pro pacienta s porovnáním případných komplikací. Mezi tyto chirurgické zákroky patři například neurotomie, při které se provádí resekce periferních nervových větví kraniálních nebo spinálních nervů. Thalamotomie, kdy jsou v oblasti thalamu uměle vytvořeny léze, které způsobí nepřítomnost jakéhokoliv čití bolesti. Využívá se jí především u nádorových bolestí, ale přináší poměrně velká rizika v podobě případných komplikací. DREZL (dorsal root entry zone léze), je operační technika přetnutí nervů v oblasti dorzálních kořenů míšních. Její využití je možné například u postherpetických neuralgií, nebo neztišitelných fantómových bolestí končetin (Larsen, 2004). Léčbu chronické bolesti lze doplnit o adjuvantní farmakoterapii. Farmakoterapie spočívá například v podávání anxiolytik a antidepresiv ke snížení úzkostných stavů, antikovulzív, k léčbě neuropatických obtíží, kortikosteroidů u bolestí kostí, nebo autoimunních onemocnění a v neposlední řadě i neuroleptik s antipsychotickým, sedativním a analgetickým účinkem, při léčbě neuralgií a nádorové bolesti. Adjuvantní léčba vždy potencuje účinek léčiv podávaných k tišení chronické bolesti a celkově snižuje jejich spotřebu. Pro léčbu chronické bolesti jsou v posledních letech zřizována 17

specializovaná centra multidisciplinárního charakteru, s využitím spolupráce všech oborů chirurgických, anesteziologických, onkologických, rehabilitačních, psychologických i psychiatrických. Nefarmakologická léčba chronické bolesti Nefarmakologická léčba vstupuje v posledních letech do popředí zájmu laické i odborné veřejnosti. Nefarmakologické přístupy se ve většině případů nijak negativně neovlivňují se zavedenou farmakologickou léčbou. Tyto přístupy nejen že tlumí bolest, ale pomáhají člověku odstraňovat stres, zlepšovat spánek a náladu. Lze využít technik fyzikální terapie, kognitivní a behaviorální terapie, nebo léčby alternativní a doplňkové. Fyzikální terapie slouží především k podpoře zdraví a prevenci tělesného poškození. Je levnou metodou a v řadě případů si ji může provádět člověk sám. Mezi techniky využívané při fyzikální terapii patří hydroterapie, terapie chladem nebo teplem, vibracemi cvičením s rehabilitací nebo imobilizací. Alternativní terapie posiluje tělo mysl i ducha. Výrazně rozšiřuje možnosti léčby. Je zcela nezávislá a holistická. Vzhledem k duchovnímu vyhladovění naší společnosti, stoupá její obliba u mnoha pacientů. Často se při ní využívají techniky spojující východní a západní medicínu. Zařadit do této léčby můžeme akupunkturu, akupresuru, meditaci aromaterapii, masáže, jógu, muzikoterapii, nebo léčbu některými rostlinnými preparáty a bylinami. Kognitivní a behaviorální techniky jsou zaměřovány na ovlivnění pacientovi interpretace zážitku bolesti. Takový pacient má pocit, že má svoji bolest pod svojí vlastní kontrolou. Meditace je zaměřována na přesměrování pozornosti z bolesti na zvuk nebo obraz. Hypnóza využívá síly sugesce a při biofeedbacku je snahou za pomoci využití elektronických monitorů vědomě ovládat autonomní funkce lidského organismu (Munden, 2006). V posledních letech jsou zřizována některá centra Celostní medicíny, zabývající se zkoumáním příčin vzniku nemocí a bolesti spíše z pohledu filozofického. Hledání těchto příčin je založeno především na jakémsi konfliktu těla fyzického a duševního. Ve snaze vedoucí k odstranění chronické bolesti bývá mnohdy s úspěchem využíváno právě kombinace metod alternativních s klasickou léčbou. 18

1.2 Současné poznatky o kvalitě života 1.2.1 Definice kvality života Na počátku 20. let minulého století byl pojem kvalita života, zmiňován v souvislosti s ekonomickým růstem státu k podpoře nižších společenských vrstev. O kvalitě života se hovoří na úrovni různých vědních disciplín. Zabývá se jimi nejen medicína, ale i psychologie, sociologie, antropologie a ekologie. Společný vliv těchto faktorů, jejich vzájemné interakce s konečnými důsledky na člověka jsou v její obecnější úrovni chápány jako kvalita života. Lidský rozvoj je tak ovlivňován nejen na úrovni jednotlivců, ale i celých společností. Definice kvality života vychází z Maslowovy teorie potřeb, kdy s naplněním základních fyziologických potřeb můžeme uspokojovat i potřeby vyšší (Příloha 2). Kvalita života je tak spojena s uspokojováním bio, psycho, sociálních a spirituálních potřeb. Hodnocení je ale velice individuální na základě upřednostňování odlišných priorit daného jednotlivce (Gurková, 2011). 1.2.2 Indikátory kvality života Kvalitu lze vyjádřit několika způsoby. Jednotlivé indikátory mohou být kvalitativní, nebo kvantitativní. Zjednodušeně je lze pojmenovat jako subjektivní, nebo objektivní rozměry kvality života. Předmětem zkoumání je v obou případech individuální život jednotlivce. Tento život musí být chápán v celkovém kontextu a musí zasahovat do všech oblastí života jedince. Naplnění a uspokojení sociálních a materiálních podmínek života vyjadřuje rovinu objektivní. Subjektivní úroveň se týká emoční složky člověka a celkově jeho všeobecné spokojenosti se životem. Předmětem zkoumání může být i hodnocení kvality života určité skupiny, nebo populace (Payne, 2005). Kvalita má často charakter proměnné, kdy v různých životních situacích se její obsah spolu s potřebami mohu výrazně lišit. Kvalita většinou hodnotí všechny oblasti života s ohledem na pohodu a spokojenost jedince. K monitorování kvality života se používají odlišné dotazníky podle druhu zaměření. Existují dotazníky zaměřené na globální posouzení kvality života, generické dotazníky, zkoumající podobnost nebo rozdílnost určitých skupin populace a specifické dotazníky, vytvořené pro hodnocení kvality života určitých onemocnění, nebo jsou zaměřeny na specifický aspekt kvality života. 19

V klinické praxi se kvalita života skloňuje a vyhodnocuje nejčastěji v souvislosti s chronickými, onkologickými, nebo jinak nevyléčitelnými onemocněními, jež mnohdy plně invalidizují člověka (Gurková, 2011). 1.2.3 Kvalita života a chronická bolest Chronická bolest doprovázející některá onemocnění sice není život ohrožující, ale rozhodně svým způsobem mění a ovlivňuje kvalitu života pacienta. Koncepce kvality života u chronické bolesti se při rozboru liší z pohledu různých autorů. Dle Gurkové je třeba nejprve kvalitu co nejpřesněji definovat a poté zhodnotit. Následné intervence mají svá přesně stanovená specifika. Kvalita hodnocená z pohledu chronické bolesti je subjektivní, ale i objektivní pojem, je orientována hodnotově a zdůrazňuje význam individuálních hodnot. Vyjadřuje rozpor mezi očekáváním a realitou a mezi jednotlivými možnostmi a danou skutečností. Chronická bolest má všeobecně negativní dopad na každodenní život jedince. Trvá měsíce až roky a má difúzní průběh s cyklickými atakami. Ovlivňuje myšlení, náladu chování a může vést k sociální izolaci. Dokáže změnit optimisticky i společensky založeného člověka na deprimovaného podrážděného samotáře. Celkově tak zasahuje do oblasti fyzické, psychické, i sociální. Mnohdy vede ke ztrátě zaměstnání a tím i k ekonomické závislosti. Prožívání chronické bolesti negativně působí nejen na postiženého jedince, ale i na život celé jeho rodiny. Poruchy spánku, podrážděnost, deprese, sociální izolace, poruchy libida, to je jen část doprovodných příznaků, které pacient s neléčenou chronickou bolestí prožívá. Proto je nevyhnutelné zabývat se kvalitou života nemocného v širším kontextu. Vzhledem k subjektivnímu prožitku je tato kvalita obtížně měřitelná, ale i hodnotitelná. Při monitorování zjišťujeme, jak významnou roly hrají v žebříčku životních hodnot, jednotlivé aspekty. Využíváme všech dostupných metod a zkoumáme v jaké intenzitě, pořadí a frekvenci, ovlivňují život pacienta. Optimální léčba spočívá v multidisciplinárním přístupu s využitím všech dostupných modalit. Snahou je ji vyléčit, nebo alespoň zmírnit na polovinu, aby byla kvalita života uspokojivá. Nezastupitelnou úlohu v tomto procesu má každá všeobecná sestra nejen při poskytování holisticky zaměřené ošetřovatelské péče, ale též v edukaci, vedoucí k podpoře zlepšení zdraví a úpravě zdravého životního stylu pacienta. Monitorování kvality života, jež bývá různým způsobem poznamenána v souvislosti s nástupem 20

chronického onemocnění, se ve vyspělých systémech zdravotní péče považuje za standartní součást poskytování komplexní ošetřovatelské péče (Kutnohorská, 2010). 1.2.4 Ošetřovatelství Ošetřovatelství je dle definice WHO samostatný vědní obor, se zaměřením na aktivní vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb člověka nemocného, ale i jedince zdravého v péči o jeho zdraví. Společně s programy WHO je kladen důraz především na prevenci vzniku nemocí. Dojde-li ke vzniku choroby, je následnou prioritou ošetřovatelské péče rychlá obnova zdraví a zabránění vzniku případných komplikací v podobě trvalých následků. U onkologicky nemocných nebo polymorbidních pacientů, jejichž vyléčení je nereálné, je snahou poskytování komplexní ošetřovatelské péče při důstojném umírání (Mikšová, Froňková, Zajíčková, 2006). 1.2.5 Úloha všeobecné sestry v péči o chronicky nemocného pacienta Ovlivnění kvality života pacienta s chronickou bolestí je jedním ze základních cílů ošetřovatelství a úloha všeobecné sestry je v tomto procesu nepostradatelná. Kontinuální zvyšování kvality a poskytování bezpečné ošetřovatelské péče se zaměřuje především na pacientovo opětovné navrácení do života. Pacient je podporován při zvládání běžných aktivit a snahou je jeho znovu začlenění do společnosti. Edukační práce sestry má proto v poskytování ošetřovatelské péče nezastupitelné místo. Významnou roli zde hrají nejenom medicínské poznatky, ale také pedagogika. Smyslem celého edukačního procesu je vedení pacienta k osvojení si dovedností a k vytvoření nových postojů, které vedou k očekávané změně chování (Svěráková, 2012). V souladu s etickým kodexem existují zásady v poskytování ošetřovatelské péče u pacienta s chronickou bolestí. Je to především respektování soukromí, osobnostní individuality a citlivosti jedince. Šetrná ošetřovatelská péče, spolu se zajištěním klidného prostředí, spánku, podávání analgetik, pomoc při zaujímání úlevové polohy, využití relaxačních technik, snaha nezanechávat pacienta v bolesti o samotě, věnování mu dostatečné pozornosti, uznání přítomnosti bolesti, vysvětlení příčin bolesti, podání přiměřeného přísunu informací s následnou edukací, pozitivní spolupráce a podpora nejen pacienta samotného, ale i jeho blízkých, to je jen část ošetřovatelských intervencí, 21

kterými lze podpořit odstranění bolesti, nebo přispět k jejímu zmírnění na snesitelnou hranici. Abychom však uměly jako všeobecné sestry poskytnout vhodnou ošetřovatelskou péči konkrétnímu pacientovi, musíme znát, ve kterých aspektech života tuto konkrétní pomoc vyžaduje s ohledem na jeho subjektivní prožívání potřeb. Individuální přístup má svá specifika nejen s přihlédnutím k typu a intenzitě bolesti, ale musíme též zohlednit i věkovou kategorii, jedná-li se například o dítě, dospělého, nebo seniora. Stejně tak je zapotřebí v komunikaci zvážit pacientovu celkovou mentální úroveň. Vzhledem k faktu, že dle celosvětových výzkumů tvoří chronické bolesti nejčastěji muskoskeletárního systému více než 20 % všech bolestí, má své nezastupitelné místo především prevence, ale i edukace sestrou. Pozitivní motivace pacienta vedoucí k úpravě životního stylu s dostatkem fyzické a psychické aktivity, si klade za cíl především pacientovo bezbolestné zdraví (Heřmanová a kol., 2012). 22

2 Praktická část 2.1 Cíl práce a výzkumné otázky Cíl práce Cílem bakalářské práce je zjistit, jak je ovlivněna kvalita života u pacientů s chronickou bolestí. Výzkumné otázky Výzkumná otázka 1 Předpokládám, že pacienti před zahájením hodnocení bolesti mají více narušeny psychické aspekty, než pacienti po 3 měsících hodnocení bolesti. Výzkumná otázka 2 Předpokládám, že pacienti před zahájením hodnocení bolesti mají více narušeny tělesné aspekty než pacienti po 3 měsících hodnocení bolesti. Výzkumná otázka 3 Předpokládám, že pacienti před zahájením hodnocení bolesti mají více narušeny sociální aspekty, než pacienti po 3 měsících hodnocení bolesti. 2.2 Metodika výzkumu Při výzkumu bylo použito standardizovaného dotazníku Pain assessment guide vytvořeného jako průvodce hodnocení chronické bolesti v Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvkové organizaci (Příloha 3). Dotazník obsahoval celkem 10 sledovaných položek. 6 položek zahrnovalo omezení psychických, fyzických a sociálních aktivit v souvislosti s chronickou bolestí a rozdělením časové osy na počátku hodnocení bolesti a po 3 měsících. Ovlivňování jednotlivých aspektů bylo prováděno na škále VAS 0 až 10. Uvedení hodnoty 0 znamená, že chronická bolest pacienta nijak daný aspekt neovlivňuje, naproti tomu uvedení hodnoty 10 znamená, že chronická bolest pacienta tento aspekt zcela narušuje. 1 položka byla zaměřena na znalost příčiny vzniku bolesti, 1 na celkovou délku trvání bolesti, 1 na aktuální intenzitu bolesti dle VAS a 1 dotazem na pohlaví. Všechny údaje byly získávány anonymním dotazníkovým šetřením. Při zpracování získaných dat byl použit program Microsoft Office Excel 23

s využitím kontingenční tabulky pro zpracování dat, Microsoft Office Word a Adobe Reader pro formát PDF. Data shromážděná při výzkumu byla pro větší přehlednost uspořádána do grafů s popisky. K jednotlivým otázkám byl vypracován krátký komentář. Cílem výzkumu bylo potvrzení nebo vyvrácení výzkumných otázek bakalářské práce. 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Anonymní dotazníky byly určeny pro pacienty ambulance pro léčbu chronické bolesti v Nemocnici Havlíčkův Brod příspěvková organizace. Tyto dotazníky jsem distribuovala k jejich dobrovolnému vyplnění. Některým respondentům bylo vzhledem k jejich věku a celkovému zdravotnímu stavu pomáháno praktickou formou při jejich vyplňování. Celkem jsem distribuovala 150 dotazníků, jejich návratnost byla 78,7 %. Po kompletaci jsem nejčastěji pro neúplnost vyřadila 5,3 %. Do výzkumu jsem zařadila celkem 110 validně vyplněných dotazníků. 2.4 Průběh výzkumu Průběh výzkumu probíhal na základě schválení žádosti o provedení výzkumného šetření náměstkyní ošetřovatelské péče Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace (Příloha 1). Časové parametry výzkumu: a) stanovení výzkumného problému: prosinec 2015, b) informační příprava výzkumu: leden únor 2016, c) výběr a příprava výzkumných metod: únor březen 2016, d) sběr a zpracování výzkumných dat: březen prosinec 2016, e) interpretace výzkumných dat: leden únor 2017, f) zpracování práce: únor březen 2017. Dotazníky byly distribuovány prostřednictvím ambulance pro léčbu chronické bolesti od března do prosince roku 2016. 24

2.5 Analýza výzkumných dat 70% 60% 59,1% Relativní četnost 50% 40% 30% 20% 40,9% 10% 0% Muž Žena Graf 1 Pohlaví respondentů Graf 1 zobrazuje relativní četnost pohlaví respondentů. Z celkového počtu 110 respondentů je 40,9 % (45) mužů a 59,1 % (65) žen. 90,0% 80,0% 81,8% Relativní četnost 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 0,0% 18,2% před 1 měsícem před 3 měsíci před 4 a více měsíci Graf 2 Kdy vaše bolest začala Graf 2 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří hodnotili, kdy začali pociťovat bolest. Z celkového počtu 110 respondentů neuvedl žádný pacient, že začal pociťovat bolest před 1 měsícem, 18,2 % (20) respondentů uvedlo, že bolest začali pociťovat před 3 měsíci, a 81,8 % (90) respondentů uvedlo, že bolest začali pociťovat před 4 a více měsíci. 25

Relativní četnost 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 52,7% 40,9% 10,0% 6,4% 0,0% ANO NE NEUVEDENO Graf 3 Víte, proč bolest začala Graf 3 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, zdali vědí, proč začaly jejich bolesti. Z celkového počtu 110 respondentů 52,7 % (58) respondentů uvedlo, že vědí, proč jejich bolest začala, 40,9 % (45) respondentů uvedlo, že nevědí, proč jejich bolest začala, a 6,4 % (7) respondentů otázku nezodpovědělo. 26

25,0% 20,0% 20,9% Relativní četnost 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 0,0% 5,5% 14,5% 9,1% 14,5% 14,5% 9,1% 5,5% 3,6% 0,0% 2,7% Graf 4 Jak velká je nyní vaše bolest Graf 4 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří hodnotili na škále VAS aktuální bolest, kterou trpí. Z celkového počtu 110 respondentů žádný respondent neuvedl hodnotu 0, 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnotu 1, 14,5 % (16) respondentů uvedlo hodnotu 2, 20,9 % (23) respondentů uvedlo hodnotu 3, 9,1 % (10) respondentů uvedlo hodnotu 4, 14,5 % (16) respondentů uvedlo hodnotu 5, 14,5 % (16) respondentů uvedlo hodnotu 6, 9,1 % (10) respondentů uvedlo hodnotu 7, 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnotu 8, 3,6 % (4) respondentů uvedlo hodnotu 9 a žádný respondent neuvedl hodnotu 10. 2,7 % (3) respondentů neuvedlo žádnou hodnotu na stupnici VAS. 27

Relativní četnost 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 23,6% 23,6% 20,9% 20,0% 16,4% 16,4% 11,8% 9,1% 9,1% 9,1% 9,1% 7,3% 5,5% 5,5% 3,6% 3,6% 1,8% 1,8% 1,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Na začátku hodnocení Po 3 měsících hodnocení Graf 5 Hodnocení aspektu nálady Graf 5 zobrazuje relativní četnost hodnocení aspektu nálady na začátku hodnocení a po 3 měsících hodnocení. Respondenti hodnotili na škále od 0 do 10. Z celkového počtu 110 respondentů na začátku hodnocení žádný z respondentů neuvedl hodnotu 0, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 1, 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnotu 2, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 3, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 4, 9,1 % (10) respondentů uvedlo hodnotu 5, 16,4 % (18) respondentů uvedlo hodnotu 6, 23,6 % (26) respondentů uvedlo hodnotu 7, 23,6 % (26) respondentů uvedlo hodnostu 8, 9,1 % (10) respondentů uvedlo hodnostu 9 a 7,3 % (8) respondentů uvedlo hodnotu 10. Z celkového počtu 110 respondentů po 3 měsících hodnocení 9,1 % (10) respondentů uvedlo hodnotu 0, 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnotu 1, 16,4 % (18) respondentů uvedlo hodnotu 2, 20,9 % (23) respondentů uvedlo hodnotu 3, 11,8 % (13) respondentů uvedlo hodnotu 4, 20 % (22) respondentů uvedlo hodnotu 5, 9,1 % (10) respondentů uvedlo hodnotu 6, 3,6 % (4) respondentů uvedlo hodnotu 7, 3,6 % (4) respondentů uvedlo hodnotu 8 a žádný z respondentů neuvedl hodnotu 9 a 10. 28

35,0% 31,8% 30,0% 25,0% 22,7% Relativní četnost 20,0% 15,0% 12,7% 16,4% 12,7% 10,0% 5,0% 0,0% 1,8% 1,8% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 80% Graf 6 Procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování aspektu nálady po 3 měsících hodnocení Graf 6 zobrazuje porovnání hodnocení ovlivňování aspektu nálady na začátku hodnocení a po 3 měsících. Z celkového počtu 110 respondentů se u 12,7 % (14) respondentů zlepšilo hodnocení o 10 %, u 16,4 % (18) respondentů se zlepšilo hodnocení o 20 %, u 31,8 % (35) respondentů se zlepšilo hodnocení o 30 %, u 22,7 % (25) respondentů se zlepšilo hodnocení o 40 %, u 12,7 % (14) respondentů se zlepšilo hodnocení o 50 %, u 1,8 % (2) respondentů se zlepšilo hodnocení o 60 % a u 1,8 % (2) respondentů se zlepšilo hodnocení o 80 %. 29

30,0% 27,3% Relativní četnost 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 23,6% 20,0% 20,0% 15,5% 14,5% 11,8% 12,7% 10,9% 9,1% 7,3% 5,5% 5,5% 3,6% 3,6% 1,8% 1,8% 1,8% 1,8% 1,8% 0,0% 0,0% 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Na začátku hodnocení Po 3 měsících hodnocení Graf 7 Hodnocení aspektu koncentrace Graf 7 zobrazuje relativní četnost hodnocení aspektu koncentrace na začátku hodnocení a po 3 měsících hodnocení. Respondenti hodnotili na škále od 0 do 10. Z celkového počtu 110 respondentů na začátku hodnocení 3,6 % (4) respondentů uvedlo hodnotu 0, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 1, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 2, 3,6 % (4) respondentů uvedlo hodnotu 3, 15,5 % (17) respondentů uvedlo hodnotu 4, 11,8 % (13) respondentů uvedlo hodnotu 5, 12,7 % (14) respondentů uvedlo hodnotu 6, 27,2 % (30) respondentů uvedlo hodnotu 7, 14,5 % (16) respondentů uvedlo hodnotu 8, 1,8 % (2) respondenti uvedli hodnotu 9 a 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnotu 10. Z celkového počtu 110 respondentů po 3 měsících hodnocení 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnotu 0, 10,9 % (12) respondentů uvedlo hodnotu 1, 20 % (22) respondentů uvedlo hodnotu 2, 23,6 % (26) respondentů uvedlo hodnotu 3, 7,3 % (8) respondentů uvedlo hodnotu 4, 20 % (22) respondentů uvedlo hodnotu 5, 9,1 % (10) respondentů uvedlo hodnotu 6, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 7, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 8 a žádný z respondentů neuvedl hodnotu 9 a 10. 30

30,0% 28,2% 25,0% 25,5% 20,0% Relativní četnost 15,0% 10,0% 7,3% 15,5% 12,7% 7,3% 5,0% 0,0% 1,8% 1,8% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Graf 8 Procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování aspektu koncentrace po 3 měsících hodnocení Graf 8 zobrazuje porovnání hodnocení ovlivňování aspektu koncentrace na začátku hodnocení a po 3 měsících. Z celkového počtu 110 respondentů u 7,3 % (8) respondentů ke zlepšení nedošlo. U 15,5 % (17) respondentů se zlepšilo hodnocení o 10 %, u 28,2 % (31) respondentů se zlepšilo hodnocení o 20 %, u 25,5 % (28) respondentů se zlepšilo hodnocení o 30 %, u 12,7 % (14) respondentů se zlepšilo hodnocení o 40 %, u 7,3 % (8) respondentů se zlepšilo hodnocení o 50 %, u 1,8 % (2) respondentů se zlepšilo hodnocení o 60 % a u 1,8 % (2) respondentů se zlepšilo hodnocení o 70 %. 31

30,0% 25,0% 24,5% 20,0% Relativní četnost 15,0% 10,0% 5,0% 1,8% 7,3% 10,9% 15,5% 7,3% 9,1% 10,9% 3,6% 5,5% 1,8% 1,8% 0,0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 55% 75% Graf 9 Procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování psychických aspektů po 3 měsících hodnocení Graf 9 zobrazuje porovnání hodnocení ovlivňování psychických aspektů (po sloučení nálady a koncentrace) na začátku hodnocení a po 3 měsících. Z celkového počtu 110 respondentů, se u 1,8 % (2) respondentů zlepšilo hodnocení o 5 %, u 7,3 % (8) respondentů se zlepšilo hodnocení o 10 %, u 10,9 % (12) respondentů se zlepšilo hodnocení o 15 %, u 15,5 % (17) respondentů se zlepšilo hodnocení o 20 %, u 7,3 % (8) respondentů se zlepšilo o 25 %, u 24,5 % (27) respondentů se zlepšilo o 30 %, u 9,1 % (10) respondentů se zlepšilo hodnocení o 35 %, u 10,9 % (12) respondentů se zlepšilo hodnocení o 40 %, u 3,6 % (4) respondentů se zlepšilo hodnocení o 45 %, u 5,5 % (6) respondentů se zlepšilo hodnocení o 50 %, u 1,8 % (2) respondentů se zlepšilo hodnocení o 55 % a u 1,8 % (2) respondentů se zlepšilo hodnocení o 75 %. 32

25,0% 20,0% 19,1% Relativní četnost 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 10,0% 7,3% 7,3% 5,5% 5,5% 5,5% 5,5% 3,6% 3,6% 3,6% 3,6% 3,6% 3,6% 3,6% 1,8% 1,8% 1,8% 1,8% 1,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 55% 75% Muži Ženy Graf 10 Procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování psychických aspektů u mužů a u žen po 3 měsících hodnocení Graf 10 zobrazuje porovnání hodnocení ovlivňování psychických aspektů (nálady a koncentrace) na začátku hodnocení a po 3 měsících odděleně u mužů a žen. Z celkového počtu 40,9 % (45) mužů a 59,1 % (65) žen se u 1,8 % (2) mužů a žádné ženy zlepšilo hodnocení o 5 %, u 5,5 % (6) mužů a u 1,8 % (2) žen se zlepšilo hodnocení o 10 %, u 3,6 % (4) mužů a 7,3 % (8) žen se zlepšilo hodnocení o 15 %, u 10 % (11) mužů a 5,5 % (6) žen se zlepšilo hodnocení o 20 %, u 3,6 % (4) mužů a 3,6 % (4) žen se zlepšilo o 25 %, u 5,5 % (6) mužů a 19,1 % (21) žen se zlepšilo o 30 %, u 3,6 % (4) mužů a 5,5 % (6) žen se zlepšilo hodnocení o 35 %, u 3,6 % (4) mužů a 7,3 % (8) žen se zlepšilo hodnocení o 40 %, u 3,6 % (4) žen se zlepšilo hodnocení o 45 %, u 1,8 % (2) mužů a 3,6 % (4) žen se zlepšilo hodnocení o 50 %, u 1,8 % (2) žen se zlepšilo hodnocenío 55 % a u 1,8 % (2) mužů a žádné ženy se zlepšilo hodnocení o 75 %. 33

32,0% 31,0% 30,9% 30,0% Průměrná hodnota 29,0% 28,0% 27,0% 26,0% 26,2% 25,0% 24,0% 23,0% Muži Ženy Graf 11 Průměrné procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování psychických aspektů u mužů a u žen po 3 měsících hodnocení Graf 11 zobrazuje průměrné zlepšení hodnocení psychických aspektů u jednotlivých skupin, tedy mužů a žen. Z celkového počtu 40,9 % (45) mužů a 59,1 % (65) žen došlo u mužů ke zlepšení hodnocení průměrně o 26,2 % a u žen průměrně o 30,9 %. 34

20,0% 17,3% 17,3% 18,2% 16,4% 15,0% 12,7% 12,7% 14,5% 14,5% 14,5% Relativní četnost 10,0% 5,0% 3,6% 5,5% 5,5% 10,9% 10,9% 7,3% 10,9% 1,8% 1,8% 1,8% 1,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Na začátku hodnocení Po 3 měsících hodnocení Graf 12 Hodnocení aspektu spánku Graf 12 zobrazuje relativní četnost hodnocení aspektu spánku na začátku hodnocení a po 3 měsících hodnocení. Respondenti hodnotili na škále od 0 do 10. Z celkového počtu 110 respondentů na začátku hodnocení 3,6 % (4) respondentů uvedlo hodnotu 0, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 1, 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnotu 2, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 3, 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnotu 4, 16,4 % (18) respondentů uvedlo hodnotu 5, 10,9 % (12) respondentů uvedlo hodnotu 6, 14,5 % (16) respondentů uvedlo hodnotu 7, 14,5 % (16) respondentů uvedlo hodnotu 8, 10,9 % (12) respondentů uvedlo hodnotu 9 a 14,5 % (16) respondentů uvedlo hodnotu 10. Z celkového počtu 110 respondentů po 3 měsících hodnocení 12,7 % (14) respondentů uvedlo hodnotu 0, 17,3 % (19) respondentů uvedlo hodnotu 1, 17,3 % (19) respondentů uvedlo hodnotu 2, 18,2 % (20) respondentů uvedlo hodnotu 3, 12,7 % (14) respondentů uvedlo hodnotu 4, 10,9 % (12) respondentů uvedlo hodnotu 5, 7,3 % (8) respondentů uvedlo hodnotu 6, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 7, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 8 a 0,0 % (0) respondentů uvedlo hodnotu 9 a 10. 35

35,0% 30,0% 30,9% 25,0% Relativní četnost 20,0% 15,0% 14,5% 19,1% 10,0% 5,0% 1,8% 3,6% 8,2% 7,3% 7,3% 5,5% 1,8% 0,0% -10% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Graf 13 Procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování aspektu spánku po 3 měsících hodnocení Graf 13 zobrazuje porovnání hodnocení ovlivňování aspektu spánku na začátku hodnocení a po 3 měsících. Z celkového počtu 110 respondentů se u 1,8 % (2) respondentů zhoršilo hodnocení o 10 %, u 3,6 % (4) respondentů nedošlo ke změně v hodnocení, u 14,5 % (16) respondentů se zlepšilo hodnocení o 10 %, u 8,2 % (9) respondentů se zlepšilo hodnocení o 20 %, u 19,1 % (21) respondentů se zlepšilo hodnocení o 30 %, u 7,3 % (8) respondentů se zlepšilo hodnocení o 40 %, u 30,9 % (34) respondentů se zlepšilo hodnocení o 50 %, u 7,3 % (8) respondentů se zlepšilo hodnocení o 60 %, u 5,5 % (6) se zlepšilo hodnocení o 70 % a u 1,8 % (2) respondentů se zlepšilo hodnocení o 80 %. 36

25,0% 23,6% Relativní četnost 20,9% 20,9% 20,0% 18,2% 16,4% 15,5% 15,0% 11,8% 10,9% 10,9% 10,9% 10,0% 9,1% 9,1% 7,3% 5,5% 5,0% 3,6% 1,8% 1,8% 1,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Na začátku hodnocení Po 3 měsících hodnocení Graf 14 Hodnocení aspektu každodenní aktivity Graf 14 zobrazuje relativní četnost hodnocení aspektu každodenní aktivity na začátku hodnocení a po 3 měsících hodnocení. Respondenti hodnotili na škále od 0 do 10. Z celkového počtu 110 respondentů na začátku hodnocení žádný neuvedl hodnotu 0, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 1, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 2, 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnotu 3, 9,1 % (10) respondentů uvedlo hodnotu 4, 11,8 % (13) respondentů uvedlo hodnotu 5, 10,9 % (12) respondentů uvedlo hodnotu 6, 20,9 % (23) respondentů uvedlo hodnotu 7, 23,6 % (26) respondentů uvedlo hodnotu 8, 3,6 % (4) respondentů uvedlo hodnotu 9 a 10,9 % (12) respondentů uvedlo hodnotu 10. Z celkového počtu 110 respondentů po 3 měsících hodnocení žádný neuvedl hodnotu 0, 10,9 % (12) respondentů uvedlo hodnotu 1, 16,4 % (18) respondentů uvedlo hodnotu 2, 20,9 % (23) respondentů uvedlo hodnotu 3, 15,5 % (17) respondentů uvedlo hodnotu 4, 18,2 % (20) respondentů uvedlo hodnotu 5, 9,1 % (10) respondentů uvedlo hodnotu 6, 7,3 % (8) respondentů uvedlo hodnotu 7, 0,0% (0) respondentů uvedlo hodnotu 8, 0,0 % (0) respondentů uvedlo hodnotu 9 a 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 10. 37

40,0% 35,0% 33,6% 30,0% Relativní četnost 25,0% 20,0% 15,0% 18,2% 11,8% 12,7% 10,0% 5,0% 1,8% 7,3% 7,3% 5,5% 1,8% 0,0% -10% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 90% Graf 15 Procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování aspektu každodenní aktivity po 3 měsících hodnocení Graf 15 zobrazuje porovnání hodnocení ovlivňování aspektu každodenní aktivity na začátku hodnocení a po 3 měsících. Z celkového počtu 110 respondentů u 1,8 % (2) respondentů došlo ke zhoršení o 10 %, u 7,3 % (8) respondentů nedošlo ke zlepšení, u 18,2 % (20) respondentů se zlepšilo hodnocení o 10 %, u 11,8 % (13) respondentů se zlepšilo hodnocení o 20 %, u 33,6 % (37) respondentů se zlepšilo hodnocení o 30 %, u 12,7 % (14) respondentů se zlepšilo hodnocení o 40 %, u 7,3 % (8) respondentů se zlepšilo hodnocení o 50 %, u 5,5 % (6) respondentů se zlepšilo hodnocení o 60 % a u 1,8 % (2) respondentů se zlepšilo hodnocení o 90 %. 38

20,0% 16,4% 15,0% 14,5% 12,7% 12,7% Relativní četnost 10,0% 9,1% 8,2% 5,0% 3,6% 4,5% 3,6% 5,5% 1,8% 1,8% 1,8% 1,8% 1,8% 0,0% -5% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 60% 65% 85% Graf 16 Procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování tělesných aspektů po 3 měsících hodnocení Graf 16 zobrazuje porovnání hodnocení ovlivňování tělesných aspektů (spánku a každodenních aktivit) na začátku hodnocení a po 3 měsících. Z celkového počtu 110 respondentů, se u 1,8 % (2) respondentů se zhoršilo hodnocení o 5 %, u 1,8 % (2) respondentů ke zlepšení hodnocení nedošlo, u 3,6 % (4) respondentů se zlepšilo hodnocení o 5 %, u 9,1 % (10) respondentů se zlepšilo hodnocení o 10 %, u 3,6 % (4) respondentů se zlepšilo hodnocení o 15 %, u 4,5 % (5) respondentů se zlepšilo o 20 %, u 12,7 % (14) respondentů se zlepšilo o 25 %, u 8,2 % (9) respondentů se zlepšilo hodnocení o 30 %, u 12,7 % (14) respondentů se zlepšilo hodnocení o 35 %, u 16,4 % (18) respondentů se zlepšilo hodnocení o 40 %, u 14,5 % (16) respondentů se zlepšilo hodnocení o 45 %, u 5,5 % (6) respondentů se zlepšilo hodnocení o 50 % a u 1,8 % (2) respondentů se zlepšilo hodnocení o 60 %, u 1,8 % (2) respondentů se zlepšilo hodnocení o 65 % a u 1,8 % (2) respondentů se zlepšilo hodnocení o 85 %. 39

15,0% 12,7% Relativní četnost 10,0% 5,0% 0,0% 9,1% 9,1% 7,3% 7,3% 7,3% 5,5% 5,5% 3,6% 3,6% 3,6% 2,7% 2,7% 1,8% 1,8% 1,8% 1,8%1,8% 1,8% 1,8% 1,8% 1,8% 1,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% -5% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 60% 65% 85% Muži Ženy Graf 17 Procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování tělesných aspektů u mužů a u žen po 3 měsících hodnocení Graf 17 zobrazuje porovnání hodnocení ovlivňování tělesných aspektů spánku a každodenních aktivit na začátku hodnocení a po 3 měsících odděleně u mužů a žen. Z celkového počtu 40,9 % (45) mužů a 59,1 % (65) žen se u 1,8 % (2) žen zhoršilo hodnocení o 5 %, u 1,8 % (2) žen nedošlo ke zlepšení hodnocení, u 3,6 % (4) mužů došlo ke zlepšení hodnocení o 5 %, u 7,3 % (8) mužů a 1,8 % (2) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 10 %, u 1,8 % (2) mužů a 1,8 % (2) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 15 %, u 1,8 % (2) mužů a 2,7 % (3) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 20 %, u 5,5 % (6) mužů a 7,3 % (8) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 25 %, u 2,7 % (3) mužů a 5,5 % (6) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 30 %, u 3,6 % (4) mužů a 9,1 % (10) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 35 %, u 7,3 % (8) mužů a 9,1 % (10) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 40 %, u 1,8 % (2) mužů a 12,7 % (14) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 45 %, u 3,6 % (4) mužů a 1,8 % (2) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 50 %, u 1,8 % (2) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 60 %, u 1,8 % (2) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 65 % a u 1,8 % (2) mužů došlo ke zlepšení hodnocení o 85 %. 40

35,0% 34,0% 34,0% 33,0% Průměrné hodnoty 32,0% 31,0% 30,0% 29,6% 29,0% 28,0% 27,0% Muži Ženy Graf 18 Průměrné procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování tělesných aspektů u mužů a u žen po 3 měsících hodnocení Graf 18 zobrazuje průměrné zlepšení hodnocení tělesných aspektů u jednotlivých skupin, tedy mužů a žen. Z celkového počtu 40,9 % (45) mužů a 59,1 % (65) žen došlo u mužů ke zlepšení hodnocení průměrně o 29,6 % a u žen průměrně o 34,0 %. 41

35,0% 30,0% 30,0% Relativní cetnost 25,0% 20,0% 15,0% 12,7% 19,1% 14,5% 16,4% 12,7% 21,8% 16,4% 10,0% 5,0% 0,0% 9,1% 7,3% 7,3% 5,5% 5,5% 5,5% 5,5% 3,6% 3,6% 1,8% 1,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Na začátku hodnocení Po 3 měsících hodnocení Graf 19 Hodnocení aspektu vztahů Graf 19 zobrazuje relativní četnost hodnocení aspektu vztahu na začátku hodnocení a po 3 měsících hodnocení. Respondenti hodnotili na škále od 0 do 10. Z celkového počtu 110 respondentů na začátku hodnocení 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnotu 0, žádný z respondentů neuvedl hodnotu 1, 3,6 % (4) respondentů uvedlo hodnotu 2, 7,3 % (8) respondentů uvedlo hodnotu 3, 14,5 % (16) respondentů uvedlo hodnotu 4, 12,7 % (14) respondentů uvedlo hodnotu 5, 21,8 % (24) respondentů uvedlo hodnotu 6, 16,4 % (18) respondentů uvedlo hodnotu 7, 9,1 % (10) respondentů uvedlo hodnotu 8, 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnotu 9 a 3,6 % (4) respondentů uvedlo hodnotu 10. Z celkového počtu 110 respondentů po 3 měsících hodnocení 12,7 % (14) respondentů uvedlo hodnotu 0, 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnotu 1, 30 % (33) respondentů uvedlo hodnotu 2, 19,1 % (21) respondentů uvedlo hodnotu 3, 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnotu 4, 16,4 % (18) respondentů uvedlo hodnotu 5, 7,3 % (8) respondentů uvedlo hodnotu 6, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnostu 7 a 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 8 a žádný z respondentů neuvedl hodnotu 9 a 10. 42

25,0% 20,0% 19,1% 19,1% 20,0% 20,0% Relativní četnost 15,0% 10,0% 10,9% 5,0% 5,5% 5,5% 0,0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Graf 20 Procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování aspektu vtahů po 3 měsících hodnocení Graf 20 zobrazuje porovnání hodnocení ovlivňování aspektu vztahu na začátku hodnocení a po 3 měsících. Z celkového počtu 110 respondentů u 10,9 % (12) respondentů ke zlepšení hodnocení nedošlo, u 19,1 % (21) respondentů se zlepšilo hodnocení o 10 %, u 19,1 % (21) respondentů se zlepšilo hodnocení o 20 %, u 20 % (22) respondentů se zlepšilo hodnocení o 30 %, u 20 % (22) respondentů se zlepšilo hodnocení o 40 %, u 5,5 % (6) respondentů se zlepšilo hodnocení o 50 % a u 5,5 % (6) respondentů se zlepšilo hodnocení o 60 %. 43

30,0% 25,0% 24,5% Relatní četnost 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 19,1% 18,2% 16,4% 14,5% 14,5% 12,7% 12,7% 10,9% 10,0% 9,1% 7,3% 5,5% 5,5% 4,5% 3,6% 3,6% 1,8% 1,8% 1,8% 1,8% 0,0% 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Na začátku hodnocení Po 3 měsících hodnocení Graf 21 Hodnocení aspektu práce Graf 21 zobrazuje relativní četnost hodnocení aspektu práce na začátku hodnocení a po 3 měsících hodnocení. Respondenti hodnotili na škále od 0 do 10. Z celkového počtu 110 respondentů na začátku hodnocení žádný neuvedl hodnotu 0, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 1, 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnotu 2, 4,5 % (5) respondentů uvedlo hodnotu 3, 10 % (11) respondentů uvedlo hodnotu 4, 4,5 % (5) respondentů uvedlo hodnotu 5, 16,4 % (18) respondentů uvedlo hodnotu 6, 14,5 % (16) respondentů uvedlo hodnotu 7, 12,7 % (14) respondentů uvedlo hodnotu 8, 9,1 % (10) respondentů uvedlo hodnotu 9 a 18,2 % (20) respondentů uvedlo hodnotu 10. Z celkového počtu 110 respondentů po 3 měsících hodnocení 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 0, 10,9 % (12) respondentů uvedlo hodnotu 1, 19,1 % (21) respondentů uvedlo hodnotu 2, 24,5 % (27) respondentů uvedlo hodnotu 3, 12,7 % (14) respondentů uvedlo hodnotu 4, 14,5 % (16) respondentů uvedlo hodnotu 5, 5,5 % (6) respondentů uvedlo hodnostu 6, 3,6 % (4) respondentů uvedlo hodnotu 7, 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 8, 3,6 % (4) respondentů uvedlo hodnotu 9 a 1,8 % (2) respondentů uvedlo hodnotu 10. 44

25,0% 20,0% 21,8% 20,0% Relativní četnost 15,0% 10,0% 15,5% 10,9% 11,8% 7,3% 10,9% 5,0% 1,8% 0,0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 90% Graf 22 Procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování aspektu práce po 3 měsících hodnocení Graf 22 zobrazuje porovnání hodnocení ovlivňování práce na začátku hodnocení a po 3 měsících. Z celkového počtu 110 respondentů u 15,5 % (17) respondentů ke zlepšení hodnocení nedošlo, u 10,9 % (12) respondentů zlepšilo hodnocení o 10 %, u 11,8 % (13) respondentů se zlepšilo hodnocení o 20 %, u 21,8 % (24) respondentů se zlepšilo hodnocení o 30 %, u 20 % (22) respondentů se zlepšilo hodnocení o 40 %, u 7,3 % (8) respondentů se zlepšilo hodnocení o 50 %, u 10,9 % (12) respondentů se zlepšilo hodnocení o 60 % a u 1,8 % (2) respondentů se zlepšilo hodnocení o 90 %. 45

20,0% 17,3% 15,0% 14,5% 14,5% 12,7% Relativní četnost 10,0% 9,1% 5,0% 5,5% 4,5% 5,5% 3,6% 5,5% 3,6% 1,8% 1,8% 0,0% 0% 5% 10% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 55% 60% 75% Graf 23 Procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování sociálních aspektů po 3 měsících hodnocení Graf 23 zobrazuje porovnání hodnocení ovlivňování sociálních aspektů (po sloučení vztahů a práce) na začátku hodnocení a po 3 měsících. Z celkového počtu 110 respondentů u 5,5 % (6) respondentů ke zlepšení nedošlo, u 4,5 % (5) respondentů se zlepšilo hodnocení o 5 %, u 14,5 % (16) respondentů se zlepšilo hodnocení o 10 %, u 17,3 % (19) respondentů se zlepšilo hodnocení o 20 %, u 5,5 % (6) respondentů se zlepšilo o 25 %, u 14,5 % (16) respondentů se zlepšilo o 30 %, u 12,7 % (14) respondentů se zlepšilo hodnocení o 35 %, u 9,1 % (10) respondentů se zlepšilo hodnocení o 40 %, u 3,6 % (4) respondentů se zlepšilo hodnocení o 45 %, u 5,5 % (6) respondentů se zlepšilo hodnocení o 50 %, u 3,6 % (4) respondentů se zlepšilo hodnocení o 55 % a u 1,8 % (2) respondentů se zlepšilo hodnocení o 60 % a u 1,8 % (2) respondentů se zlepšilo hodnocení o 75 %. 46

15,0% 13,6% Relativní četnost 10,0% 5,0% 7,3% 3,6% 2,7% 1,8% 1,8% 9,1% 9,1% 9,1% 5,5% 3,6% 3,6% 3,6% 1,8% 1,8% 5,5% 3,6% 1,8% 1,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0% 5% 10% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 55% 60% 75% Muži Ženy Graf 24 Procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování sociálních aspektů u mužů a u žen po 3 měsících hodnocení Graf 24 zobrazuje porovnání hodnocení ovlivňování sociálních aspektů (vztahů a práce) na začátku hodnocení a po 3 měsících odděleně u mužů a žen. Z celkového počtu 40,9 % (45) mužů a 59,1 % (65) žen u 1,8 % (2) mužů a 3,6 % (4) žen ke zlepšení hodnocení nedošlo, u 1,8 % (2) mužů a 2,7 % (4) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 5 %, u 7,3 % (8) mužů a 7,3 % (8) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 10 %, u 13,6 % (15) mužů a 3,6 % (4) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 20 %, u 1,8 % (2) mužů a 3,6 % (4) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 25 %, u 5,5 % (6) mužů a 9,1 % (10) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 30 %, u 3,6 % (4) mužů a 9,1 % (10) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 35 %, u žádného muže a 9,1 % (10) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 40 %, u 1,8 % (2) mužů a 1,8 % (2) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 45 %, u žádného muže a 5,5 % (6) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 50 %, žádného muže a 3,6 % (4) žen došlo ke zlepšení hodnocení o 55 %, u 1,8 % (2) mužů a žádné ženy, došlo ke zlepšení hodnocení o 60 % a u 1,8 % (2) mužů a žádné ženy, došlo ke zlepšení hodnocení o 75 %. 47

31,0% 30,0% 29,8% 29,0% Proměrné hodnoty 28,0% 27,0% 26,0% 25,0% 24,9% 24,0% 23,0% 22,0% Muži Ženy Graf 25 Průměrné procentuální zlepšení hodnocení ovlivňování sociálních aspektů u mužů a u žen po 3 měsících hodnocení Graf 25 zobrazuje průměrné zlepšení hodnocení sociálních aspektů u jednotlivých skupin, tedy mužů a žen. Z celkového počtu 40,9 % (45) mužů a 59,1 % (65) žen došlo u mužů ke zlepšení hodnocení průměrně o 24,9 % a u žen průměrně o 29,8 %. 48