SOCIÁLNÍ FÓRUM ÚSTECKÉHO KRAJE Problematika zaměstnanosti a její specifika v Ústeckém kraji Ing. Dagmar Prošková Krajský úřad Ústeckého kraje Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem
Nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Základní charakteristiky nezaměstnanosti
Nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Údaje o nezaměstnanosti dle mikroregionů
Nezaměstnanost v Ústeckém kraji Podíl uchazečů o zaměstnání dle délky evidence v Ústeckém kraji k 31. 8. 2017 30,8% 24,0% 15,5% 12,9% 6,8% 10,0% do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců nad 24 měsíců Podíl uchazečů o zaměstnání dle dosaženého vzdělání v Ústeckém kraji k 31. 8. 2017 16,4% 3,5% 47,7% 32,4% základní vzdělání vyučení středoškolské vzdělání vysokoškolské vzdělání
Nezaměstnanost v Ústeckém kraji Podíl uchazečů o zaměstnání dle věku v Ústeckém kraji k 31. 8. 2017 24,4% 8,2% 4,0% 18,4% 22,9% 21,9% do 19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let nad 60 let 43,0% Podíl uchazečů o zaměstnání dle hlavních tříd CZ-ISCO v Ústeckém kraji k 31. 8. 2017 0,5% 3,1% 4,7% 9,3% tř. 1 zákonodárci a řídící pracovníci tř. 2 specialisté tř. 3 techničtí a odborní pracovníci tř. 4 úředníci 8,8% 10,4% 0,8% 19,4% tř. 5 pracovníci ve službách a prodeji tř. 6 kval. pracovníci v zemědělství tř. 7 řemeslníci a opraváři tř. 8 obsluha strojů a zařízení, montéři tř. 9 pomocní a nekval. pracovníci
Základní charakteristiky ekonomického postavení obyvatel ve věku 15 a více let, kraje ČR Na přelomu 19. a 20. století dochází v Podkrušnohoří k prudkému hospodářskému vývoji zejména na bázi těžby, dopravy a zpracování uhlí. Na těžbu uhlí navazovala další odvětví (kovozpracující, sklářská, chemická). Pánevní oblast se stala významnou imigrační oblastí, kde došlo až k 2-4 násobnému zvýšení počtu obyvatel ve městech a obcích. Po celé 20. století je v zájmové oblasti výrazně vyšší hustota zalidnění (o cca 66 %), než je průměr ČR. Ústecký kraj se dlouhodobě udržuje v čele žebříčku regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti i dlouhodobé nezaměstnanosti a i z hlediska míry ekonomické aktivity je pod průměrem České republiky. (Jeřábek et kol. 2012) Vysoké hodnoty nezaměstnanosti má tento kraj po celou dobu vykazování a sledování údajů o nezaměstnanosti (tj. od roku 1990). Například nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti ze všech krajů České republiky vykazuje Ústecký kraj nepřetržitě již od roku 1995. V porovnání s ostatními kraji České republiky měl tento kraj v roce 2015 druhou nejnižší míru ekonomické aktivity (po Olomouckém kraji). V mezikrajském srovnání měl Ústecký kraj nejnižší míru zaměstnanosti a disponoval druhou nejvyšší obecnou mírou nezaměstnanosti, která převýšila republikový průměr o 2,1 p.b.
Jaké jsou příčiny? Míra nezaměstnanosti kraje se začala prudce navyšovat v průběhu 90. let 20. století vlivem transformace české ekonomiky, kdy došlo ke změnám struktury hospodářství, která nejvíce postihla právě oblast těžby uhlí, hutnictví a těžké strojírenství. Jde zejména oblast Podkrušnohoří (Mostecko, Chomutovsko a Teplicko). Druhou příčinu problémů kraje představuje odsun německého obyvatelstva z kraje, ke kterému došlo po druhé světové válce, a následné nedostatečné kvantitativní i kvalitativní - dosídlení území kraje. Nově příchozí obyvatelstvo se soustřeďovalo zejména do pánevní oblasti a představovalo především nízko kvalifikovanou pracovní sílu dělnických profesí, která byla využitelná pro rozvíjející se těžký průmysl. Problémy Ústeckého kraje pramení i z vysokého zastoupení menšin, které nemají dlouhodobou vazbu k regionu, ve kterém žijí, pro něž je charakteristická nízká vzdělanostní úroveň, nízký sociální status a zhoršená uplatnitelnost na trhu práce (např. romská, ruská či ukrajinská menšina). Se strukturou obyvatelstva pak souvisí i obecný postoj obyvatel kraje k podnikání a podnikavosti, tj. nízká míra podnikavosti.
Zaměstnanost trendy dle odvětví V Ústeckém kraji došlo v letech 2013 2015 k mírnému navýšení počtu zaměstnaných osob, z nichž více než čtyři pětiny pracovaly v postavení zaměstnance. Druhou nejvýznamnější skupinou byli pracující na vlastní účet, u nichž došlo taktéž ke zvýšení. Pokles naopak zaznamenali zaměstnavatelé a pomáhající rodinní příslušníci.
Mediány měsíčních hrubých mezd a průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců (v Kč/měsíc), mzdová a platová sféra, Ústecký kraj, 2013 2015 26 000 25 506 25 000 24 000 24 048 23 757 24 542 23 999 24 241 24 958 25 078 23 000 23 501 22 000 21 810 21 000 20 528 20 920 20 000 2013 2014 2015 medián mezd celkem_mzs medián mezd celkem_pls průměrná mzda celkem_mzs průměrná mzda celkem_pls Pozn. mzs = mzdová sféra, pls = platová sféra, Zdroj: MPSV 2016
Nepojistné sociální dávky Rozdělení podle počtu vyplácených dávek Rozdělení z hlediska financí 55% dávky pro osoby se zdravotním postižením 27% dávky hmotné nouze 18% dávky státní sociální podpory 50% 19% 31% dávky pro osoby se zdravotním postižením dávky hmotné nouze dávky státní sociální podpory
Nepojistné sociální dávky Vyplacené dávky z hlediska financí Vyplacené dávky z hlediska počtu dávek 900 000 000 120 000 800 000 000 100 000 700 000 000 600 000 000 500 000 000 400 000 000 300 000 000 200 000 000 dávky pro osoby se zdravotním postižením dávky hmotné nouze dávky státní sociální podpory 80 000 60 000 40 000 20 000 dávky státní sociální podpory dávky hmotné nouze dávky pro osoby se zdravotním postižením 100 000 000 0 0
Děkuji za pozornost Ing. Dagmar Prošková Krajský úřad Ústeckého kraje Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem