Specifické potřeby občanů města Ostravy Souhrnná zpráva TATO ZPRÁVA BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU KP OSTRAVA, REG. ČÍSLO CZ 04.1.05/3.2.81.3/3891, KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.
1. Úvod... 3 2. Charakteristika skupiny... 4 3. Výsledky průzkumu... 9 3.1 Bydlení... 9 3.2 Práce a finance... 11 3.3 Vzdělávání... 13 3.4 Sociální péče... 15 3.4.1 Chybějící služby... 15 3.4.2 Hodnocení poskytovatelů... 16 3.4.3 Placení za služby...16 3.5 Zdraví... 17 3.6 Volný čas a rodina... 18 3.7 Informace... 20 3.8 Bariéry... 21 4. Závěr a doporučení... 22 5. Seznam příloh... 23 2
1. Úvod Průzkum specifickým potřeb občanů města Ostravy proběhl v průběhu měsíce září 2006 za účelem vytvoření jednoho z podkladů důležitých pro komunitní plán sociálních služeb ve městě Ostrava na období 2007 až 2010. Cílem průzkumu bylo zjistit specifické potřeby občanů města Ostravy ve vztahu k sociálním službám a ověřit, zda nový způsob zjišťování údajů potvrdí předpokládané potřeby. Důležitým cílem bylo ale také informovat občany o konkrétní nabídce sociálních služeb, které se týkají jejich specifických potřeb. Dotazovaným občanům byl rovněž vysvětlován smysl a náplň jednotlivých forem existujících sociálních služeb. Průzkum proběhl formou řízeného rozhovoru, který s respondenty vedli vyškolení tazatelé. Celkem se průzkumu zúčastnilo 499 občanů města Ostravy, kteří byli rozděleni dle jednotlivých pracovních skupin a podskupin vytvořených v rámci komunitního plánu. V průběhu rozhovoru byly postupně zmiňovány oblasti, které by měly obsáhnout celý komplex specifických potřeb bydlení, práce a finance, vzdělávání, zdraví, sociální péče a volný čas a rodina. Dále se rozhovor okrajově dotýkal také informovanosti občanů a bezpečí ve městě. Důležitou částí rozhovoru bylo také povídání o míře dopadu jednotlivých možných bariér. V průběhu řízených rozhovorů se jistě nepodařilo zachytit všechny konkrétní potřeby jednotlivých osob, výsledek průzkumu však může jistě pomoci poukázat na nejcitlivější oblastí potřeb jednotlivých skupin. 3
2. Charakteristika skupiny Průzkumu se zúčastnilo celkem 499 osob. Rozložení dotazovaných zhruba odpovídalo zastoupení uživatelů jednotlivých skupin v rámci komunitního plánování rozvoje sociálních služeb ve městě Ostrava. Výjimkou byl větší počet dotazovaných ve skupině Občané s civilizačním onemocněním a nižší počet ve skupině Občané s kombinovaným a tělesným postižením. společensky nepřizpůsobení 12% občané s civilizačním onemocněním 12% senioři 17% děti a rodina 13% občané s duševním postižením 6% romské etnikum 12% prevence kriminality 6% osoby s mentálním postižením 6% občané s kombinovaným a tělesným postižením 10% občané se zrakovým postižením 6% 4
Ve zkoumaném vzorku bylo 44,7% mužů a 55,3% žen. Rozložení se výrazně liší dle jednotlivých skupin. Pohlaví muž žena Dle věku bylo použito pouze rozdělení na pět skupin. Vzorek je věkově rozložen vyrovnaně, nejméně dotazovaných je mezi dětmi do 15 let (5,8%). věk Četnost % do 15-ti let 29 5,8 16-30 let 128 25,7 31-45 let 124 24,8 46-60 let 69 13,8 61-75 let 85 17,0 76 a více let 64 12,8 5
Mezi respondenty bylo 20,2% osob nezaměstnaných, 28% ve starobním důchodu a 22% v invalidním či částečném invalidním důchodu. Zaměstnaných je pouze 9% respondentů, dalších 0,8% se řadí mezi podnikatele. Sociální postavení Četnost % nezletilé dítě 45 9,0 starobní důchodce 140 28,1 invalidní důchodce 90 18,0 ČID 20 4,0 nezaměstnaný na ÚP 77 15,4 nezaměstnaný na SP 24 4,8 mateřská dovolená 38 7,6 zaměstnanec 45 9,0 podnikatel, živnostník 4,8 jiné 14 2,8 nezaměstnaná na mateřské 1,2 Celkem 498 99,8 Neuvedeno 1,2 Sociální postavení 30 25 28,11 % 20 Y Axis 15 18,07 % 15,46 % 10 5 9,04% 9,04% 7,63% 4,82% 4,02% 3,01% 0 0 8% podnikatel, živnostník jiné ČID nezaměstnaný na SP mateřská dovolená zaměstnanec nezletilé dítě nezaměstnaný na ÚP invalidní důchodce starobní důchodce Sociální postavení 6
VOŠ Z hlediska vzdělání byli nejčastěji dotazovány osoby se základním vzděláním (32,9%). Vysokoškoláků bylo mezi dotazovanými 5,2%. Vzdělání 30 33,61% Y Axis 20 21,52% 21,93% 10 7,79% 7,17% 5,33% 0 2,66% 2,25% SOU praktická škola a OU nedokončené základní maturita VŠ Missing Vzdělání Mezi respondenty bylo nejvíce osob svobodných (39,7%), ženatých či vdaných bylo 27,7%. Rodinný stav Četnost % Kumulativní % svobodný 198 39,7 39,7 ženatý/vdaná 138 27,7 67,3 rozvedený 93 18,6 86,0 ovdovělý 70 14,0 100,0 7
Většina dotazovaných osob byla velmi vstřícná a při vedení rozhovoru i aktivní (84%). Pouze několik jedinců bylo více či méně neochotných nebo nemělo o rozhovor zájem. Za 6,4% respondentů odpovídali jejich rodiče. neměl zájem, ale byl ochotný 1,8% měl zájem a byl pasivní 7,6% neměl zájem a byl pasivní 0,2% odpovídal zástupce 6,4% měl zájem a spolupracoval 84,0% 8
3. Výsledky průzkumu 3.1 Bydlení Necelá polovina dotazovaných osob žije v nájemních bytech na dobu neurčitou. Bydlení Četnost % Kumulativní % nájemní byt na dobu neurčitou 241 48,3 48,3 nájemní byt na dobu určitou 54 10,8 59,1 podnájem 23 4,6 63,7 ubytovna 32 6,4 70,1 azylový dům 30 6,0 76,2 u příbuzných, známých 26 5,2 81,4 v domě s pečovatelskou službou 10 2,0 83,4 v zařízení sociální péče 25 5,0 88,4 jinde 58 11,6 100,0 Spokojenost s bydlením uvedlo 63,1% dotázaných. Ti, kteří nejsou s bydlením spokojeni, uvedli jako důvod nespokojenosti, že chtějí bydlet ve svém (34,1%) a že je pro ně bydlení moc drahé (24,4%). 8% dotazovaných nemá kde bydlet. Četnost % Platná % Kumulativní % nemám kde bydlet 14 2,8 8,0 8,0 bydlení je pro mě moc drahé 43 8,6 24,4 32,4 nelíbí se mi místo, kde bydlím 17 3,4 9,7 42,0 chtěl(a) bych větší byt 19 3,8 10,8 52,8 chtěl(a) bych bydlet ve svém 60 12,0 34,1 86,9 chtěl(a) bych byt vyšší kategorie 5 1,0 2,8 89,8 potřebuji bydlet tam, kde na to nebudu sám 1,2,6 90,3 nejsem spokojen v zařízení, kde bydlím 3,6 1,7 92,0 jiný důvod 14 2,8 8,0 100,0 Celkem 176 35,3 100,0 Neuvedeno 323 64,7 9
Asi třetina respondentů uvedla, že jim na bydlení přispívá stát. 23,1% respondentů dostává na bydlení dávky sociální podpory, 6,7% respondentů pak dávky sociální péče. Přispívá vám na bydlení stát? Četnost % Platná % Kumulativní % nepřispívá 344 68,9 70,2 70,2 sociální podpora 113 22,6 23,1 93,3 sociální péče 33 6,6 6,7 100,0 Celkem 490 98,2 100,0 Neuvedeno 9 1,8 10
3.2 Práce a finance Vzhledem k vysokému počtu nezletilých, nezaměstnaných či invalidních osob mezi respondenty (87,1%) se dalo předpokládat, že v oblasti práce nebude míra spokojenosti moc vysoká. 60% dotazovaných se k této oblasti z různých důvodů ani nevyjadřovalo. Z těch, co odpovídali bylo 45,2% v nějaké míře spokojeni. Spokojenost - práce Četnost % Platná % Kumulativní % zcela spokojen 48 9,6 24,1 24,1 spokojen, ale mohlo by to být lepší 42 8,4 21,1 45,2 nejsem zcela spokojen 33 6,6 16,6 61,8 jsem zcela nespokojen 75 15,0 37,7 99,5 nevím, nedokážu posoudit 1,2,5 100,0 Celkem 199 39,9 100,0 Neuvedeno 300 60,1 Osoby, které nepracují, uvedli nejčastěji jako důvod, že nemohou najít práci (55,6%). Téměř čtvrtina uvedla jako důvod své zdravotní či psychické problémy (23,8%). Z jakého důvodu nepracujete? Četnost % Platná % Kumulativní % nemůžu najít práci, přestože ji hledám 70 14,0 55,6 55,6 vyplatí se mi žít z dávek 7 1,4 5,6 61,1 nechce se mi do práce 1,2,8 61,9 rezignoval jsem na hledání práce 3,6 2,4 64,3 mám jiné zdroje financí 1,2,8 65,1 ze zdravotních či psychických důvodů 30 6,0 23,8 88,9 z důvodu péče o osobu blízkou 5 1,0 4,0 92,9 jiný důvod 9 1,8 7,1 100,0 Celkem 126 25,3 100,0 Neuvedeno 373 74,7 11
Z výše uvedeného vyplývá i vyjádření se respondentů ke své finanční situaci, kde se pět dotazovaných řadí mezi bohaté. 33,3% respondentů se řadí mezi špatně finančně zajištěné a dalších 18% mezi chudé. Dle velikosti majetku Četnost % Kumulativní % bohatí 5 1,0 1,0 průměrně finančně zajištění 233 46,7 48,2 špatně finančně zajištění 165 33,1 81,6 v podstatě chudí 90 18,0 99,8 chyba 1,2 100,0 Celkem 494 99,0 Neuvedeno 5 1,0 12
3.3 Vzdělávání Mezi respondenty je 56,7% osob, které v rozhovorech vyjádřili potřebu dalšího vzdělávání. Potřeba se dále vzdělávat Četnost % Platná % Kumulativní % ano 281 56,3 56,7 56,7 ne 209 41,9 42,1 98,8 chyba 3,6,6 99,4 chyba 2,4,4 99,8 chyba 1,2,2 100,0 Celkem 496 99,4 100,0 Neuvedeno 3,6 Z nabízených forem a možností dalšího vzdělávání uváděli respondenti jako potřebné nejčastěji rekvalifikační kurzy (27,9%), zvýšení dosaženého vzdělání (28,2%) a nespecifické sebevzdělávání (21,1%). Forma dalšího vzdělání Četnost % Platná % Kumulativní % zvýšení vzdělání 79 15,8 28,2 28,2 motivační kurz 5 1,0 1,8 30,0 rekvalifikační kurz 78 15,6 27,9 57,9 jazykový kurz 24 4,8 8,6 66,4 sebevzdělávání 59 11,8 21,1 87,5 večerní škola 8 1,6 2,9 90,4 univerzita třetího věku 11 2,2 3,9 94,3 přednášky se zdravotní problematikou 7 1,4 2,5 96,8 jiné 9 1,8 3,2 100,0 Celkem 280 56,1 100,0 Neuvedeno 219 43,9 13
Osoby, které se dále vzdělávat nechtějí, uvádějí jako důvod, že to již nemá smysl (29,1%) nebo že to nepotřebují (25,2%). Důvody, proč se nevzdělávat dále Četnost % Platná % Kumulativní % nemá to smysl 60 12,0 29,1 29,1 myslím, že na to nemám 27 5,4 13,1 42,2 nemám zájem, nepotřebuji to 52 10,4 25,2 67,5 nemám čas 18 3,6 8,7 76,2 nemám na to finance 7 1,4 3,4 79,6 nenašel jsem vhodný obor 1,2,5 80,1 nevím nic o možnostech 3,6 1,5 81,6 jiný důvod 38 7,6 18,4 100,0 Celkem 206 41,3 100,0 Neuvedeno 293 58,7 14
3.4 Sociální péče 3.4.1 Chybějící služby V další otázce mohli respondenti uvést další služby, které považuji za potřebné. Následující výčet je doslovný přepis jednotlivých vyjádření respondentů. "zelená linka" - krizová pomoc aktivizační služby akutní pomoc při bolestech centrum s dohledem na děti doprava pro vozíčkáře dům na půli cesty finanční příspěvky na benzín hlídání dětí školního věku chůva k dítěti info služba někde na úřadě,která by poskytla prvotní info,kde a kam se má daný postižený obrátit informace o prac.místech pro ZP masáže doma a rehabilitace masáže za dostupnou cen mohl by být nějaký lektor,který by sem docházel a vedl kurzyzejména motivační a jazykové osobní asistent pomoc při hledání práce adekvátní mému věku a zdraví pomoc s bydlením poradenství orientované na urč. soc. skupinu právní poradenství přepis a úprava skript do školy,notový materiál příspěvek od státu na asistenci přivýdělek pro ženy na MD psychologická pomoc rehabilitace rekreace s postiženými dětmi a rodiči rozšířit průvodcovskou službu sleva na MHD služba ALDI - alternativní individuální specializované centrum pro autistické děti tábor pro děti se speciální péči vetší bezpečnost zajištěná policií ČR výpomoc sociálních pracovníků získání financí,startovací byt ZLEPŠIT PŘEVOZ VOZIČKÁŘŮ zprostředkování práce 15
3.4.2 Hodnocení poskytovatelů V otázce 16 respondenti uvedli, od kterých možných poskytovatelů by očekávali ještě větší míru podpory, než jakou mají teď. Nejčastěji se v odpovědích objevila možnost úřad (47,9%) a lékař (16,8%). Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc? Četnost % Kumulativní % Platná jiné 9 1,8 1,8 lékař 84 16,8 18,6 neuvedeno 112 22,4 41,1 NNO 16 3,2 44,3 rodina 18 3,6 47,9 SOP 11 2,2 50,1 škola 7 1,4 51,5 úřad 239 47,9 99,4 přátelé 3,6 100,0 3.4.3 Placení za služby Poslední otázka oblasti sociální péče se týká placení za sociální služby. Ukázalo se, že pouze 13% dotázaných není ochotno za služby platit, 30,3% dotázaných by za ně platilo v každém případě a 55,1% by platilo, kdyby na služby dostalo peníze od státu. V této otázce byly poměrně výrazné rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Jsou vaše potřeby na sociální služby tak vysoké, že byste za uvedené byl ochoten platit? neplatil bych za ně neplatil bych za ně, i kdybych na ně dostal peníze zaplatil bych za ně v každém případě zaplatil bych za ně, kdybych na ně dostal peníze 16
3.5 Zdraví Co se týká vlastního pohledu na zdravotní stav, popsalo jej nejvíce osob (59,3%) jako dobrý nebo velmi dobrý. Pouze 3% dotázaných považuje svůj zdravotní stav za velmi špatný. Zdravotní stav Četnost % Kumulativní % velmi dobrý 70 14,0 14,0 dobrý 226 45,3 59,3 spíše špatný 131 26,3 85,6 špatný 57 11,4 97,0 velmi špatný 15 3,0 100,0 Zhruba jedna třetina respondentů (31,1%) dává do souvislosti svůj špatný zdravotní stav s nedostatkem financí. Mezi respondenty nebyl ve větší míře problém s nezajištěnou zdravotní péči - svého lékaře nemá pouze 10 dotázaných a průkaz pojištěnce 5 dotázaných. 10,8% respondentů se již setkalo s odmítnutím lékařské péče. Stalo se Vám někdy, že Vás odmítl ošetřit lékař? Četnost % Platná % Kumulativní % ano 54 10,8 10,9 10,9 ne 440 88,2 89,1 100,0 Celkem 494 99,0 100,0 Neuvedeno 5 1,0 Jako největší problém v oblasti zdravotnictví uvádějí respondenti především doplácení za léky a přístup lékařů - neochotu, aroganci, ale i neinformovanost a neodbornost. 17
3.6 Volný čas a rodina Asi dvě třetiny respondentů uvedlo, že má děti (64,5%). Většina z nich uvádí, že tráví spolu s dětmi hodně času. Máte děti? Četnost % Kumulativní % ano 322 64,5 64,8 ne 175 35,1 100,0 Celkem 497 99,6 Neuvedeno 2,4 Většina dotazovaných uvádí, že tráví jako rodina společně hodně času - 83,4%. Jak často trávíte čas společně jako rodina? Četnost % Platná % Kumulativní % vůbec 32 6,4 9,3 9,3 velice málo 31 6,2 9,0 18,4 spíše málo 57 11,4 16,6 35,0 spíše často 66 13,2 19,2 54,2 často 58 11,6 16,9 71,1 téměř pořád 99 19,8 28,9 100,0 Celkem 343 68,7 100,0 Neuvedeno 156 31,3 Co se týče trávení volného času dětí, uvádí čtvrtina respondentů, že za volnočasové aktivity svých dětí platí (25,2). 76,8% dotazovaných uvedlo, že mají sami dostatek volného času a že ví, jak ho mají naplnit. Víte vy sám, co s volným časem? Četnost % Kumulativní % nemám volný čas 56 11,2 11,2 mám volný čas, ale nevím, jak ho naplnit 60 12,0 23,2 mám volný čas a využívám ho 383 76,8 100,0 18
K nejčastějším způsobům trávení volného času patří mezi dotazovanými především sledování TV (18,2%), četba (12,3%) a sport (11,5%) Osoby, které uvedli jinou možnost, uváděli nejčastěji cestování a návštěvy. Jak ho trávíte? Četnost % Platná % Kumulativní % kultura 30 6,0 7,7 7,7 sport 45 9,0 11,5 19,2 TV 71 14,2 18,2 37,4 četba 48 9,6 12,3 49,7 akce členských organizací 27 5,4 6,9 56,7 jiné 169 33,9 43,3 100,0 Celkem 390 78,2 100,0 Neuvedeno 109 21,8 Osoby, které neví, co s volným časem, uvádějí jako důvod především nedostatek financí (40,4%), nadbytek času (24,6%) a nedostatek možností (22,8%). Co vám chybí k tomu, abyste ho měl čím vyplnit? Četnost % Platná % Kumulativní % mám ho obrovský nadbytek 14 2,8 24,6 24,6 nevím o žádných možnostech 13 2,6 22,8 47,4 nemám na to peníze 23 4,6 40,4 87,7 vyhovuje mi to takhle 7 1,4 12,3 100,0 Celkem 57 11,4 100,0 Neuvedeno 442 88,6 V trávení volného času je pro respondenty určitou překážkou nedostačující pocit bezpečí ve městě - jako problém ho uvádí 39,7% dotázaných. Omezuje vás nebo vaše děti v trávení volného času nedostačující pocit bezpečí ve městě? Četnost % Kumulativní % ano 198 39,7 40,0 ne 297 59,5 100,0 Celkem 495 99,2 Neuvedeno 4,8 19
3.7 Informace Přísunem informací se zabývá otázka číslo tři, která se ptá na hlavní zdroje získávání informací, jež jsou pro dotazované důležité. Nejčastěji jsou zde uváděna jako zdroj informací televize (41,37%). Poměrně málo je uváděn internet - 10,24%. Zdroje získávání informací 50 40 41,37% Y Axis 30 20 10 12,05% 10,84% 10,24% 7,83% 6,02% 5,82% 5,82% 0 televize tisk rozhlas internet příbuzní schůzky klubu, jehož jsem členem Zdroje získávání informací jiné známí 20
3.8 Bariéry Jako podstatné bariéry se v průzkumu ukázaly být pro respondenty v různé míře následující: předsudky druhých - to, že mě předem odsoudí Četnost % Kumulativní % vůbec se mě netýká 285 57,1 57,1 způsobuje mi občas problémy 130 26,1 83,2 často mi to komplikuje život 54 10,8 94,0 je to můj největší problém 30 6,0 100,0 můj fyzický stav Četnost % Kumulativní % vůbec se mě netýká 233 46,7 46,7 způsobuje mi občas problémy 143 28,7 75,4 často mi to komplikuje život 93 18,6 94,0 je to můj největší problém 30 6,0 100,0 malý pocit bezpečí ve městě Četnost % Kumulativní % vůbec se mě netýká 266 53,3 53,6 způsobuje mi občas problémy 129 25,9 79,6 často mi to komplikuje život 77 15,4 95,2 je to můj největší problém 24 4,8 100,0 Celkem 496 99,4 Neuvedeno 3,6 21
4. Závěr a doporučení Provedený průzkum se okrajově dotkl jednotlivých možných oblastí specifických potřeb. Nejmenší spokojenost projevili na škále od 1 do 4 respondenti s oblastí "finance" (průměr 2,68) a "práce" (2,55). Naopak jsou respondenti velice spokojení v oblasti "volný čas a rodina" (průměr 1,71). Spokojenost v jednotlivých oblastech Spokojenost - volný čas a rodina 1,71 Spokojenost - duševní pohoda 1,87 Spokojenost - vzdělávání 1,88 Spokojenost - sociální péče 1,91 Spokojenost - bydlení 1,95 Spokojenost - zdraví 2,30 Spokojenost - finance 2,55 Spokojenost - práce 2,68 Jednotlivé oblasti jsou analyzovány v rámci dílčích zpráv, kde jsou rovněž navržena i příslušná opatření. V příloze je možno vyčíst srovnání jednotlivých oblastí dle skupin vytvořených v rámci komunitního plánování. Na tomto místě budou shrnuty obecné návrhy a doporučení, platné vesměs pro všechny skupiny a vycházející z nezaznamenaných vyjádření respondentů v průběhu rozhovorů. 1, Průzkum potvrdil potřebu i nadále vysvětlovat obsah jednotlivých sociálních služeb. S tím souvisí i vytvoření snadno dostupného zdroje těchto informací, kterým by mohla být například určitá forma Call centra. 2, Skrze všechny skupina panovala shoda v nespokojenosti s přístupem lékařů, který ještě více komplikuje mnoha osobám jejich už tak dost těžkou životní situaci. Pravděpodobně je zapotřebí pokusit se zapojit ve větší míře pracovníky zdravotnictví a ještě lépe - pokusit se spolupracovat na vytváření standardů lékařské péče. 3, Skrze všechny skupina panovala rovněž shoda v nespokojenosti s přístupem pracovníků úřadů. Respondenti navíc nemají možnost stěžovat si, případně se stěžovat bojí. Je třeba učinit kroky vedoucí k umožnění bezpečného vyjádření zpětné vazby uživatelů, ke zlepšení situace může vést rovněž zavedení standardů v práci úředníku státní správy a samosprávy a případně jejich proškolování ve spolupráci s pracovníky sociálních služeb v neziskové sféře. 4, Osoby, které by některé formy služeb potřebovali nejvíce, se průzkumu vůbec nezúčastnili, stejně jako by se nezúčastnili schůzek s uživateli. Jde o osoby s horším zdravotním stavem, handicapované či izolované osoby. Je třeba hledat cesty, jak zmapovat potřeby i těchto osob. 5, Ukazuje se, že jsou někteří respondenti velice nespokojeni s neřeším situace v ÚSP Muglinov, na který si stěžovali a kde se nic nemění. Týká se to přístupu sester, ale i vedení ústavu a lékařů. Jako velký nedostatek tak kromě nedostatečné kontroly ústavu vyplývá napovrch absence alternativy k tomuto ústavu. 22
5. Seznam příloh 1. Korelační tabulka 2. Pohlaví dle skupin KP 3. Rodinný stav dle skupin KP 4. S kým žijete dle skupin KP 5. Obecná spokojenost dle skupin KP 6. Spokojenost s bydlením dle skupin KP 7. Spokojenost s prací dle skupin KP 8. Spokojenost s finančním zajištěním dle skupin KP 9. Spokojenost se vzděláním dle skupin KP 10. Spokojenost se sociální péči dle skupin KP 11. Spokojenost se zdravím dle skupin KP 12. Spokojenost s volným časem a rodinou dle skupin KP 13. Spokojenost v oblasti duševní pohoda dle skupin KP 14. Bydlení dle skupin KP 15. Spokojenost s bydlením 2. dle skupin KP 16. Příspěvek státu na bydlení dle skupin KP 17. Sociální postavení dle skupin KP 18. Důvod nezaměstnanosti dle skupin KP 19. Žádaná forma práce dle skupin KP 20. Velikost majetku dle skupin KP 21. Vzdělání dle skupin KP 22. Potřeba dále se vzdělávat dle skupin KP 23. Žádaná forma vzdělání dle skupin KP 24. Ochota platit za sociální služby dle skupin KP 25. Zdravotní stav dle skupin KP 26. Zdraví a peníze dle skupin KP 27. Děti dle skupin KP 28. Počet dětí dle skupin KP 29. Společné trávení volného času dle skupin KP 30. Trávení volného času dle skupin KP 31. Bezpečnost a volný čas dle skupin KP 32. Zdroj informací dle skupin KP 33. Neinformovanost veřejnosti jako bariéra dle skupin KP 34. Předsudky jako bariéra dle skupin KP 35.Neochota přijetí za sobě rovného jako bariéra dle skupin KP 36. Architektonické bariéry dle skupin KP 37. Fyzický stav jako bariéra dle skupin KP 38. Vnitřní zábrany jako bariéra dle skupin KP 39. Malý pocit bezpečí ve městě jako bariéra dle skupin KP 23