SYNOVÉ SÁDOCHOVI MARK JANTZI (Tursko, erven 2007) Chvíli jsem si myslel, že jsem v nebi. Víte, že mžeme mít nebe na zemi? Víte to? Ježíš žije v nebi a Ježíš žije ve mn. To znamená, že nebe mže být ve mn. Amen. Podíváme se na chvíli do knihy Ezechiel do 44. kapitoly. Chtl bych peíst nkolik verš, zaneme od 9. verše: Takto praví Panovník Hospodin: Žádný cizozemec neobezaného srdce a neobezaného tla nevejde do svatyn mé, ze všech cizozemc, kteíž mezi syny Izraelskými jsou. Ve stedu veer jsme mluvili o nkterých vcech, které zabraují knzi vejít do svatyn svatých. Pokud si vzpomínáte, íkal jsem, že nejen tchto dvanáct vcí, ale i rzné další nás mohou dlit od Boží pítomnosti. Stále zde mluvíme o knžství. Stále mluvíme o synovství, o tom, jak se stát Božím synem. Bratí, vím tomu, že když mluvíme o knžství, mluvíme o synovství. V nkolika dalších verších se podíváme na knze, kteí opustili Hospodina. Verš 10: Nýbrž i Levítové, kteíž se vzdalovali ode mne, když bloudil Izrael, kteíž zbloudili ode mne za ukydanými bohy svými, ponesou nepravost svou. Nebo budou v svatyni mé za služebníky, v povinnostech pi branách domu, a za slouhy pi domu. Oni budou zabíjeti obti zápalné i obti lidu, a oni stávati budou ped nimi k sloužení jim. Bh tady íká, že jsou dv úrovn knžství. Nkteí knží slouží pirozenému domu. Nkteí knží slouží ve vcech, které náleží vnjšímu nádvoí. Ale je zde psáno, že to jsou knží, kteí nebyli zcela vrní Bohu. Bh íká: nevezmu od vás knžství, ale nemžete být knzem nejvyššího ádu. Verš 12: Proto že pisluhovali jim ped ukydanými bohy jejich, a byli domu Izraelskému píinou pádu v nepravost. Proež pisáhl jsem jim, praví Panovník Hospodin, že ponesou nepravost svou. Aniž pistoupí ke mn, aby mi knžský úad konali, ovšem aby pistupovati mli k kterým svatým vcem mým, neb k nejsvtjším, ale ponesou pohanní své i ohavnosti své, kteréž páchali. Protož postavím je za strážné u domu, ke vší služb jeho i ke všemu, což inno býti má v nm. Mžete íct, že toto byla negativní strana vci. Pozitivní strana, dobrá zpráva o nkterých z nich je: Knží pak Levítští, synové 1
Sádochovi, kteíž drželi stráž nad svatyní mou, když zbloudili synové Izraelští ode mne, ti budou pistupovati ke mn, aby mi pisluhovali, a státi ped tváí mou, obtujíce mi tuk i krev, praví Panovník Hospodin. Ti picházeti budou k svatyni mé, a ti pistupovati k stolu mému, aby mi sloužili a drželi stráž mou. (Verš 15) Vidíte ten rozdíl? Knží, kteí nebyli vrní, kteí vedli lid k modláství, mohli sloužit jen v pirozených vcech. ekl bych, že byli orientovaní na tlesné vci. Ale knží, kteí byli vrní, sloužili Bohu. Vidíte, že nejvyšší povolání není sloužit lidem, ale Bohu. Nkteí z vás si mohou íct: nemám moc píležitostí sloužit lidem. Ale co píležitosti, kdy mžete sloužit Bohu? Víte, že Bh miluje, když picházíme, abychom Ho uctívali? Víte, že miloval Marii, která si sedla a poslouchala všechno, co íkal? Marta mezitím sloužila lidem v pirozených vcech. Je tady ješt místo pro nkolik dalších Marií. Chtl bych, abyste si vzpomnli, co jsme ekli o Sádochovi. Jsme v knize Ezechiel a mluví se zde o synech Sádocha. Nemluvíme o Sádochovi samém, ale o Sádochových synech. O jeho pirozených synech stejn jako o duchovních. Abychom lépe porozumli, o em tady mluvíme, musíme se vrátit zpátky ke knzi Sádochovi za doby krále Davida. A abychom pochopili Sádocha a typ knžství v dob krále Davida, musíme se vrátit ješt více zpt, až k Aronovi. Pokud to vydržíte, chtl bych s vámi trochu projít rodokmen knží. Rodokmen knží není tak dokonalý jako rodokmen král. Je tam nkolik chybjících lánk. Musíte dávat pozor, protože jsou tam složitá jména, nkterá z nich jste možná ješt nikdy neslyšeli, ale zkusím to s vámi projít. Mluvíme o synech Sádocha. Vrátíme se k prvnímu knzi. První knz byl Aron. Zkoušel jsem poítat, kolik generací bylo od Abrahama k Aronovi. Kolik myslíte, že jich bylo? Sedm. Byl to Abraham, Izák, Jákob, Lévi, Kahat a Amram, Aronv otec. Jeho matka byla Jochebed. Jméno otce je zmínno jen jednou, matka se objevuje nkolikrát, protože byla také matkou Mojžíše. Dostáváme se k Aronovi a víme, že Aron byl bratr Mojžíše. Když studujeme tyto knze, potebujeme asi trochu porozumt rodinným povahovým rysm. Aron ml tyi syny. Byli to jednak Nádab a Abihu. Zemeli, aniž by mli syny. Nepokrauje od nich už žádná rodová linie. V Nádabovi a Abihu byl uritý kompromis. Uritý kompromis byl i v jejich otci Aronovi. Pesto, že ze stejné rodiny vyšel i Mojžíš, Mojžíš byl velice nekompromisní muž. Uinil nkolik chyb, ale v podstat byl pímý lovk. Aron ml ješt další dva syny, Eleazara a Itamara. V knihách Mojžíšových se mnoho nedoteme o charakteru nebo povaze Eleazara 2
a Itamara. Ani pesn neznáme jména Itamarových syn. Ale známe jméno jednoho ze syn Eleazara. Jeho jméno je Fínes. Peteme si nco o Fínesovi. tvrtá Mojžíšova, 25. kapitola. Tento knz nedlal kompromisy. Nevím, jak starý byl, ekl bych, že byl docela mladý, ale velmi horlil pro Hospodina. Vzpomeme si na okolnosti, ve kterých se Izrael v té dob nacházel. Nacházeli se v rovinách Moábských a moábský král si najal Baláma, aby Izraeli zloeil. Byl falešný prorok, a pesto prorokoval pravdivé vci o Izraeli a dokonce o píchodu Ježíše Krista. Nejenže byl falešný prorok, ale Bh o nm ekl, že byl zvrácený. Nepodailo se mu zloeit Izraelcm, jediné, co vyšlo z jeho úst, bylo požehnání. V knize Zjevení se dozvídáme, že je uil, jak páchat smilstvo. Takže se podíváme do 4. Mojžíšovy 25:1: V tom, když pobyl Izrael v Setim, poal lid smilniti s dcerami Moábskými. Mezi lidmi propukla rána a Bh naídil Mojžíšovi, že nkteí lidé musí být zabiti, než aby upadli do toho smilstva. Ve verši 6 se píše: A aj, jeden z syn Izraelských pišel, a pivedl k bratím svým ženu Madianku, na odivu Mojžíšovi i všemu množství syn Izraelských; oni pak plakali u dveí stánku úmluvy. Tlo Kristovo, pokud je tak mžeme nazývat, pišlo ped Hospodina a plakalo a inilo pokání. Ale v 6. verši se píše, že jeden muž si pivedl pímo do stanu uprosted toho pokání ženu Madianku. Verš 7: To když uzel Fínes, syn Eleazara, syna Aronova, knze, vyvstal z prostedku množství toho, a vzal kopí do ruky své. A všed za mužem Izraelským do stanu, probodl je oba dva, muže Izraelského, i ženu tu skrze bicho její; i odvrácena jest rána od syn Izraelských. Dvacet tyi tisíc lidí zemelo kvli tomuto híchu. Dvacet tyi tisíc. To je hodn lidí. V 11. verši se píše: Fínes, syn Eleazara knze, syna Aronova, odvrátil prchlivost mou od syn Izraelských, kdyžto horlil horlivostí mou u prosted nich, tak abych neshladil syn Izraelských v horlivosti své. Protož díš: Aj, já dám jemu smlouvu svou pokoje. I bude míti on i sím jeho po nm smlouvu knžství vného, proto že horlil pro Boha svého, a oistil syny Izraelské. Bh s tímto mladým mužem uinil smlouvu. ekl mu: Díky tob z tebe vyjde vná linie knží. Peskoíme asi sedm generací. íkám pibližn sedm generací, protože víme, že David byl trnáctá generace po Abrahamovi. U knží to není tak pesn spoítané, ale jedná se zhruba o sedm generací. Dostáváme se do 1. knihy Samuelovy k muži, který je potomkem Itamara a jmenuje se Elí. Vidíme tady linii kompromisu, která vychází od Itamara. A vidíme linii smlouvy, která prochází k Fínesovi a pokrauje dál. První proroctví, které máme o Elím, je v 1. Samuelov ve 2. kapitole a pišlo skrze dít. Urit už jste vyprávli dtem, jak malý Samuel slyšel Boží hlas, který k nmu volal uprosted noci. Je to jeden z prvních píbh, 3
který si pamatuji, že mi moje maminka vyprávla. Ale když jsem vyrostl a pemýšlel jsem o nm, zjistil jsem, že mi maminka nikdy neekla, co Bh Samuelovi ekl. Pemýšlel jsem, pro tu ást vynechala. Nebyla to pro Elího píliš dobrá zpráva. Samuel nebyl první, kdo Elímu pinesl proroctví. Peteme si nejprve 22. verš ve 2. kapitole, abychom vidli kompromis, který byl v Elího dom: Elí pak byl starý velmi a slyšel všecky vci, kteréž inili synové jeho všemu Izraeli, a kterak obývali s ženami, kteréž pisluhovaly u dveí stánku úmluvy. I ekl jim: Pro iníte takové vci? Nebo já slyším zlé slovo o vás ode všeho lidu tohoto. Nikoli, synové moji, nebo není dobrá povst, kterouž já slyším, že odvracíte lid Hospodinv... Ale neuposlechli hlasu otce svého, nebo je chtl zbíti Hospodin. Peskoíme do 27. verše: I pišel muž Boží k Elí a ekl jemu: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsem se patrn nezjevil domu otce tvého, když byli v Egypt, v dom Faraonov? A íká mu, jak si ze všech rodin Izraele vybral jeho rodinu, aby nosili efod. To proroctví pokrauje. íká Elímu, jak jeho synové pestupují Boží ustanovení. Byl to neznámý prorok, absolutn neznámý Boží muž. Ve 31. verši pokrauje: Aj, dnové picházejí, že odetnu rám tvé a rám domu otce tvého, aby nebylo starce v dom tvém. Verš 33: A akoli nevyhladím do konce muže od oltáe svého, abych trápil oi tvé a bolestí ssužoval duši tvou, všecko však množství domu tvého zemrou v vku vysplém. A to mj za znamení, což pijde na dva syny tvé, Ofni a Fínesa: oba jednoho dne umrou. To byla ta špatná zpráva. Ale pišla i dobrá zpráva: Vzbudím pak sob knze vrného, kterýž vedlé srdce mého a vedlé duše mé vše konati bude, a vzdlám jemu dm stálý, aby pisluhoval ped pomazaným mým po všecky dny. Podíváme se do další kapitoly a peteme si dva nebo ti verše. Tetí kapitola, 12. verš, to je slovo, které dal Hospodin malému Samuelovi. Od 11. verše: Aj, já uiním vc takovou v Izraeli, kterouž kdokoli uslyší, zníti jemu bude v obou uších jeho. V ten den uvedu na Elí všecko to, což jsem mluvil proti domu jeho; ponu i dokonám. Kdo z vás ví, že On je Alfa i Omega? Není ten, který by vci zaal, a nedokonil. My zaínáme dlat práci, kterou pak nedokoníme. Ale Bh ne. Amen? A ukáži jemu, že já soudím dm jeho až na vky pro nepravost, o níž vdl; nebo znaje, že na se zloeenství uvodí synové jeho, a však nezbránil jim. Pokrauje v dalším verši a íká, že to, co udlali, nejde oistit žádnou obtí. Co to znamená, že jim nezbránil? etli jsme verš, kde Elí mluvil ke svým synm a íkal jim: To není dobré, co o vás slyším, nemli byste to dlat. To byl dobrý zaátek. Ale nikde už neteme, že by v tom pokraoval. Možná bychom se mli zamyslet, jak vychováváme své dti. Honzíku, jestli to udláš ješt jednou, udlám to a to. A on to udlá ješt tikrát. Snad jsem ti 4
íkal, že už to nemáš dlat! Pro už s tím nepestaneš? Jenom slova. Díve nebo pozdji na to dti pijdou. Pokud vydržím, když na m maminka s tatínkem trochu zakií, dostanu všechno, co chci. Píše se, že Elí už byl velmi starý. Takže bych ekl, že jeho synm mohlo být kolem tyiceti let. Možná jim mohlo být i šedesát, protože Elímu bylo 98, když zemel. Byli zkrátka už píliš velcí na to, aby je ohnul pes koleno a dal jim výprask. Když tu tyto verše, rozumím tomu tak, že Elí byl hlavním strážcem stánku a hlavním knzem. Proto ml moc a autoritu svoje syny propustit. Ofni, Fínesi, konec, skonili jste! Už dále nebudete knžími. Nebyli jedinými knžími ve mst. Byli i jiní knží, ale Elí dával pednost svojí rodin a upednostnil nespravedlnost svojí rodiny ped spravedlností jiných rodin. Vidíte, co s vámi mohou uinit rodinná pouta, když je upednostujete ped spravedlností? Další syn Elího je Fínes. Pamatujete si píbh, jak pišli Filistínští a vzali archu? Ofni a Fínes byli v té bitv s archou a jednoho dne byli oba zabiti, pesn tak, jak to Bh pedpovdl. Šlo o to, že archa úmluvy nemla na bitevním poli co dlat. Bh tam s nimi nebyl, odešel od nich a nemlo žádný význam jít do stánku, vzít archu, odnést ji s sebou a myslet si, že tam tak mohou pinést nco z Boha. Bh od nich odešel. Bh je opustil. Bh v té chvíli nebyl ve stánku. Ale oni provádli svj rituál a nevidli rozdíl. Kdy je Bh opustil? Zejm nkdy v dob, kdy ti synové dlali pevrácené vci. Mohl je opustit už roky pedtím. Nevím, kdy pesn je opustil, ale až v bitv zjistili, že s nimi Bh není. Elí sedl na lavici a když pišla zpráva, že byla ukradena archa a jeho synové zabiti, tolik to s ním otáslo, že spadl z lavice a zlomil si vaz. Je tam napsáno, že byl velmi tžký muž; to nám mže trochu poukázat na jeho životní styl. Bezpochyby ani on sám nevedl píliš disciplinovaný život. Fínes ml ženu, která, když se jí donesla tato zpráva, porodila dít. Když slyšela tu zprávu, ekla: Bh od nás odešel. Její syn dostal jméno Bh odešel, Ichabod. Alespo tato žena mla dost citlivosti, aby pochopila, co se dje. Její muž byl pevrácený a nespravedlivý lovk. Porodila mu syna a ekla: Bh opustil. O Ichabodovi už se nic dalšího nepíše. Zejm byl knzem. Vyrostl, stal se knzem a zejm zemel mladý. Pojme se podívat do 3. verše 14. kapitoly. Dostáváme se do situace, kde vystupuje tento muž jako knz, dále je zde Saul a jeho syn Jonata, nechci zde zmiovat všechny detaily, ale toho dne získal Jonata veliké vítzství. První Samuelova 14:3: Tolikéž Achiáš syn Achitobv, bratra Ichabodova, syna Fínesova, syna Elí, knze Hospodinova v Sílo, kterýž nosil efod. Ale lid nevdl, že by odšel Jonata. Achitob ml syna 5
Achimelecha. Nemám moc co íct o Achitobovi, jenom trochu zmíním jeho rodokmen. Podíváme se do 22. kapitoly v 1. Samuelov. To je pasáž, kde David utíká ped Saulem. David se skrývá v jeskyni Adulam. Saul ho pronásleduje a snaží se udlat všechno pro to, aby ho zabil. Jak David utíkal ped Saulem, dostal se do Nobe. Toto msto se nazývalo knžské msto, protože zde bylo mnoho knží. David šel do stánku a zeptal se knze Achimelecha: Nemáte tu nco pro m? Mám hlad a jsem na útku. Achimelech odpovdl: Máme jen svatý chléb pedložení ve svatyni. David ekl: To staí. Knz odpovdl: Dobrá, pokud jste se zachovali v istot, dám vám chléb. Potom ekl David knzi: Nemáš tu njaké zbran? Nemám s sebou ani žádnou zbra. Knz ekl: Ano, mám tady me Goliáše Filistinského, je zabalený v rouchu za oponou. David ekl: Ano, to je velmi dobrý me, vezmu si ho také. David odchází od Achimelecha a utíká pry. Achimelecha ani nenapadlo zavolat Saula a íct mu: Saule, byl tady David, možná bys to rád vdl, abys ho mohl chytit. Ale Saul zjistil, že tam David byl, protože mu o tom ekl muž jménem Doeg. Spíše mu íkám Dog (angl. pes), nebyl to dobrý lovk. Podle toho, co tu, byl Idumejský, nebyl Izraelský. A tak rozumíme, pro byl schopen udlat hrozné vci, které udlal, když mu to bylo pikázáno. Saul zjistil, že tam David byl, a zaal vyslýchat Achimelecha. Ano, dal jsem mu chléb. íkal, že spchá, že vykonává njakou práci pro krále. Dal jsem mu i zbra. A neekls mi o tom! Nikomu není líto m, chudáka krále. Všichni mají rádi toho Davida a nikdo nemá rád m! A ekl svým mužm: Zabijte toho knze. Zabijte všechny knze! Ale Izraelci, kteí byli se Saulem, se zdsili: My nemžeme zabít knze. Nezabijeme je. A co udlal Saul? Doegu, slyšel jsi mj píkaz? Poslechneš krále? S radostí. Všechny je pozabíjel. Osmdesát pt muž, kteí nosili efod, bylo zabito Saulem. Píše se tam, že prošel celé msto a zabil ženy i dti. Bylo by zajímavé prozkoumat démonický stav duše muže, který byl schopný vyvraždit celé knžské msto. Achimelech byl dobrý lovk, alespo o nm nic špatného nevíme. Ale pesto na nj dolehlo proroctví, které bylo eeno Elímu. Ve 20. verši se píše: Jediný toliko syn Achimelechv, syna Achitobova, jehož jméno bylo Abiatar, ušel a utekl k Davidovi. Abiatar byl mladý muž a jako jediný z tch osmdesáti pti muž utekl. A samozejm nebžel k Saulovi, ale utekl k Davidovi. Prokázal svoji vrnost Davidovi. O knžích se mnoho dalšího nedozvíme, musíme peskoit až do 15. kapitoly 2. Samuelovy. Budeme se tady trochu zabývat vrností a oddaností. Dostali jsme se do doby Absolonovy vzpoury. Pamatujete si, jak Absolon 6
pišel, pevzal Jeruzalém a David musel z Jeruzaléma uprchnout. Ve 24. verši se píše: A aj, byl také Sádoch a všickni Levítové s ním, nesouce truhlu smlouvy Boží; i postavili truhlu Boží. Šel pak i Abiatar, a stál, dokudž všecken ten lid nepešel z msta. Sádoch pochází z jiné rodové linie. Oba knží, Sádoch i Abiatar, byli vrní Davidovi. Když David utekl z Jeruzaléma, tito dva knží a všichni Levítové odnesli z Jeruzaléma truhlu smlouvy. Dvacátý sedmý verš: ekl ješt král Sádochovi knzi: Zdaliž ty nejsi vidoucí? Není to zajímavé, íct toto Sádochovi? Nejsi ty prorok? Nejsi ty muž, který vidí a rozumí tomu, co dlá Bh? Navratiž se do msta u pokoji, Achimaas pak syn tvj, a Jonata syn Abiatarv, dva synové vaši, budou s vámi. Další dva mladí muži. Abiatar ml syna Jonatu a Sádoch ml syna Achimaase. Ale poté, co skonila ta vc s Absolonem, už o tchto dvou mužích neuslyšíte. Pesto bych vám rád o tchto dvou mladících nco ekl. Oba dva byli velmi oddaní Davidovi. Sádoch vzal truhlu a vrátil se zpátky do msta. Pedstíral, že je vrný Absolonovi. Jsou tam ješt další dva lidé. Jeden z nich byl Davidv blízký pítel Achitofel. Ale Davidovi bylo eeno, že Achitofel pešel na stranu Absolona. Býval Davidovým velmi blízkým rádcem. Muž, kterému David dvoval. Pak tam byl ješt jeden muž, který se rozhodl následovat Davida, myslím, že jeho jméno bylo Chusai. David dal Chusai stejnou radu jako Sádochovi. Pro m budeš více užitený, když pjdeš zpátky k Absolonovi a zjistíš, jaké rady mu dává Achitofel, a pak mu dáš jinou radu, kterou zrušíš tu Achitofelovu. Budeš mn oznamovat jeho rady. Ve 37. verši 15. kapitoly se píše: Šel tedy Chusai, pítel Davidv do msta; Absolon také pijel do Jeruzaléma. Pojme se te podívat do 15. verše 17. kapitoly: Oznámil pak to Chusai Sádochovi a Abiatarovi knžím: Tak a tak radil Achitofel Absolonovi a starším Izraelským, ale já takto a takto jsem radil. Achitofel chtl okamžit povolat armádu. Dej mi tolik a tolik muž a já hned vyrazím za Davidem. Chusai ekl: Absolone, znáš nejlépe svého otce. Bude jako rozzuená medvdice. Takhle ho nedostaneš. Pokud chceš Davida zajmout, musíš to udlat jinak. Absolon nakonec dal na radu Chusai. Šestnáctý verš: Nyní tedy pošlete rychle a oznamte Davidovi, kouce: Nezstavej pes noc na rovinách poušt, ale peprav se bez meškání, aby snad nebyl sehlcen král i všecken lid, kterýž jest s ním. Ješt malý dodatek k Achitofelovi. Když zjistil, že si Absolon nevybral jeho radu, opustil msto, odešel do své rodné vesnice, dal si vci do poádku, obsil se a zemel. Vdl, že udlal chybu, když projevil oddanost Absolonovi, a že prohraje. 7
Ješt ped tím, než byly vynalezeny telefony a mobily, pišlo slovo k Sádochovi a Abiatarovi a njaká dívka tu zprávu pedala jejich synm a ekla: To je zpráva od vašich otc. Pedejte ji Davidovi. Ti dva mladí muži se museli velmi rychle skrýt na dvoe njakého muže. Byla tam studna a oni se do ní schovali, protože je pronásledovali Absolonovi muži. Žena, která žila v tom dom, pekryla studnu njakými látkami a pedstírala, že pebírá zrní a chystá se péct chléb. Pišli Absolonovi muži a hledali dva mladíky. Žena jim ekla: Myslím, že šli tamtudy. Zkuste je najít. Když byl vzduch istý, mladíci vylezli ze studn, šli za Davidem a pedali mu zprávu. David a všichni jeho muži ješt té noci pekroili Jordán, a tak se dostali z dosahu Absolona a jeho armády. Vrnost mladík zachránila Davida. Pojme se zase posunout dopedu do 1. Královské do 1. kapitoly. Tady došlo k jiné vzpoue. Další vzpoura, další Davidv syn. Vidíte, jak se penášejí híchy otc? Hích Davida s Betsabé. Prorok Nátan ekl Davidovi: Me nikdy neopustí tvj dm. To nebyla první vc, která se stala v Davidov dom. Jiný syn byl zabit svým bratrem pro to, co udlal své seste. David už je velmi starý muž, je mu kolem sedmdesáti let. ekl proroku Nátanovi, ekl i Betsabé, že Šalomoun bude po nm králem. Ale ješt je tu syn Adoniáš. Adoniáš využil toho, že David už je starý a slabý a nemže se už moc hýbat. Davidovo tlo už bylo opotebované. Vzpomete na všechno, ím v život prošel, na všechny bitvy; jeho tlo už zkrátka bylo vyerpané. Adoniáš ekl: Králem budu já. Kde je te vrnost a oddanost? Zkuste odhadnout, který z knží podpoí vzpouru. Nemohu tomu uvit! Nemohu uvit tomu, že Abiatar udlal to, co udlal. Udlal velkou slavnost a obti pro Adoniáše, pozval na oslavu všechny ostatní královské syny, ale zapomnl pozvat Šalomouna. Zámrn. Nepozval dokonce ani proroka Nátana. Ani Banaiáše, velitele armády. Ani Betsabé. Nkolik lidí vyškrtl ze seznamu, ale David se to dozvdl. Dozvdl se to nepímo. Nátan se to dozvdl jako první a chtl to pedat Davidovi. Víte, koho si k tomu použil? Betsabé. ekl jí: Betsabé, už jsi nkolik dní nevidla krále, potebuji, abys za ním šla a mluvila s ním. Zní to trochu jako v Ester, ale jsem si jistý, že David by ji nezabil. Tak šla Betsabé za Davidem, a David pochopil, co se dje. Tam ve mst je velká slavnost. Tvj syn Adoniáš se prohlásil králem. Knz Abiatar je s ním. Myslela jsem, že jsi chtl, aby králem byl Šalomoun. Ano. Zavolej mi proroka Nátana a vojevdce Banaiáše. Postaráme se o to hned. David vydal rozkaz knzi Sádochovi. Sádoch šel do stánku, pinesl olej a pomazal Šalomouna za krále. Nic se tam neíká o tom, že by ten druhý, Adoniáš, byl pomazán olejem z chrámu. Chtl bych také mluvit o pomazání. Možná zítra. Šalomoun ml pomazání od 8
knze Sádocha. David ml pomazání od proroka a knze Samuela. Bh mu ekl: Napl roh olejem a jdi mezi syny Jesse, ukážu ti muže, který bude dalším králem. Poté, co Sádoch pomazal Šalomouna za krále, posadil ho na Davidova mezka a prorok a velitel ho vedli po ulici a lidé volali: A žije král! A žije král Šalomoun! To se doneslo až na slavnost. Celá oslava byla pokažená. Peteme si to te v Bibli, abyste vidli, jak je to v Božím Slov. První Královská 1:31, A naklonivši hlavy Betsabé tváí k zemi, poklonu uinila králi a ekla: Živ bu pán mj král David na vky. ekl ješt král David: Zavolejte ke mn Sádocha knze a Nátana proroka, a Banaiáše syna Joiadova. Kteížto vešli ped krále. I ekl jim král: Vezmte s sebou služebníky pána svého, a vsate Šalomouna syna mého na mezkyni mou, a vete ji k Gihonu. Gihon se nachází v údolí Kidron blízko Jeruzaléma. I pomaže ho tam Sádoch knz a Nátan prorok za krále nad Izraelem, a troubiti budete troubou, a díte: Živ bu král Šalomoun. Amen. Verš 39: Vzal také Sádoch knz roh oleje z stánku, a pomazal Šalomouna. Potom troubili trubou, a ekl všecken lid: Živ bu král Šalomoun. I vstoupil všecken lid za ním; kterýžto lid prozpvoval s plésáním, a veselil se radostí velikou, tak až se všudy rozléhalo od zvuku jejich. V anglitin je, že se roztrhla zem od toho zvuku. Dlo se nco, co otásalo zemí. Te se podíváme na druhou skupinu a dokoníme píbh Abiatara. Pesuneme se do další kapitoly. Šalomoun už je králem. První Královská 2:26, 27: Abiatarovi knzi také ekl král: Jdi do Anatot k rolí své, nebo jsi hoden smrti. Ale nyní nezabiji tebe, ponvadž jsi nosil truhlu Hospodinovu ped Davidem otcem mým, a snášel jsi všecka ta ssoužení, kteráž snášel otec mj. I svrhl Šalomoun Abiatara s knžství Hospodinova, aby naplnil e Hospodinovu, kterouž byl mluvil proti domu Elí v Sílo. Nevím, co se stalo s Jonatou, ale Abiatar musel být jeden z posledních z linie Elího. Zejm ml ješt njaké potomky, ale jak Bh ekl, nemohli žít píliš dlouho. To, co udlal Šalomoun Abiatarovi, že ho zbavil knžství, bylo to samé, co Bh oekával, že uiní Elí se svými syny, Ofni a Fínesem. Elí ml moc a autoritu to udlat a ml by i podporu lidí. Ale on se to bál udlat. Vidíte strach a kompromis a jaký dopad to mlo o mnoho let pozdji. Vidíme smlouvu, kterou Bh uinil s Fínesem že mu dal vné knžství, protože byl vrný Bohu; vrný Boží služebník, kterého Bh povolal stejn jako Davida a Šalomouna. Chtl bych v tom ješt pokraovat. Pojme se podívat do 1. Paralipomenon 24:1-4: Syn pak Aronových tato jsou zpoádaní: Synové Aronovi: Nádab, Abiu, Eleazar 9
a Itamar. Ale že umel Nádab a Abiu ped otcem svým, a nemli syn, protož konali úad knžský Eleazar a Itamar. Kteréž zpoádal David, totiž Sádocha z syn Eleazarových, (tady vidíme, že Sádoch vyšel z Eleazara) a Achimelecha z syn Itamarových, (to byl Abiatarv otec, kterého zabil Saul) vedlé potu a ádu jejich v pisluhováních jejich. Nalezeno pak syn Eleazarových více pedních muž, než syn Itamarových, (myslím si, že Elí linii Itamara píliš nepomohl) a rozdlili je. Z syn Eleazarových bylo pedních po domích otcovských šestnáct, a z syn Itamarových po eledech otcovských osm. Kdo ml dvojnásobné požehnání? Eleazar ml dvojnásobné požehnání, šestnáct generací po nm, Itamar ml jen osm. Dohromady bylo dvacet tyi tíd knží. eknu vám, jak si myslím, že si knží rozdlili služby bhem roku. Bylo jich dohromady dvacet tyi a každý z tch dvaceti ty rodin ml píležitost sloužit ve stánku. Každá služba trvala dva týdny a potom další služba další dva týdny. Zaali v dob paschy, protože to byl zaátek roku. Bhem paschy a bhem slavnosti stánk byly dv služby, pi nichž sloužili všichni. Když vynásobíme 24 služeb krát dva týdny, dostaneme 48. Ale rok má 52 týdn. Takže nám tyi týdny pebývají. A to je svátek stánk a pascha. Na další stránce v Bibli máme další jméno, je to ve verši 10: Na Hakkoza sedmý, na Abiáše osmý. Osmou službu v poadí ml muž jménem Abiáš. Vte nebo ne, ale jeho jméno se objevuje i v Novém Zákon. Najdeme ho v Lukášovi 1:5: Byl za dn Herodesa krále Judského knz njaký, jménem Zachariáš, z tídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžbta. Ten muž a ta žena byli z rodu Arona. Co ješt víme o Zachariášovi? íká se tu, z jaké linie pocházel? Z Abiášovy. Ale neíká se tu, z jakého rodu byl Abiáš. Vyšel z Eleazara, nebo z Itamara? Je dvakrát vtší pravdpodobnost, že pocházel z linie Eleazara. To je matematika. Ale mám ješt jeden klí, který je mnohem silnjší. Víte, co by to mohlo být? íká se zde, že Zachariáš byl starý lovk a jeho manželka byla stará a sešlá vkem. Jaké bylo proroctví nad Elím? Nebude žádný starý lovk ve tvém dom, všichni zemou mladí. Takže si dovolím íct, že Zachariáš vyšel z rodu Eleazara. Všimnte si, kdo byl syn Zachariáše. Jmenoval se Jan Ktitel. Co ekl Ježíš o Janu Ktiteli? Byl nejvtší z tch, kteí se narodili z ženy. Nejvtší prorok. Ve skutenosti se mohl stát knzem. Ml k tomu všechny pedpoklady. Pesto si vybral jinou cestu, než následovat úplatné muže, kteí byli v chrám v Jeruzalém. Z mého pohledu to byl poslední pravý Boží knz. Co udlal knz Jan Ktitel? Otevel dvee, byl vrátný, který slyšel volání, otevel dvee a rozeznal pravého Pastýe. 10
Chci skonit jedním prohlášením. Bratí, vci, které dláte, budou mít dopad po mnoho dalších let. Když jsme tu chválili Hospodina, cítil jsem, jako bychom se tlaili k opon. Tlaili jsme se k opon. Rozumíte tomu? Na nkolik minut jsme se protlaili až do svatyn svatých. A mohli jste slyšet, jako by mezi námi byl duch proroctví a nkdo povstal. Mohli jste skoro slyšet nco jako: Jednou se bude vyprávt o tom, co se zde dlo, na tomto míst v této dob. V kronice by mohlo být zapsáno: Na rozhraní šestého a sedmého tisíciletí pijel do Prahy jeden muž. Njací muži povstali a ekli: Uvidíme Boží království na tomto míst. Bh požehnal smlouvu, kterou uinil s lovkem, a požehnal jejich rodiny. Jejich potomci žijí až dodnes. Víte, bratí, všechno neskoní v roce 2008, 2009, 2010. Neznamená to, že skoní všechno, co jsme uinili. Vaše dti budou dál žít. Budou souástí ddictví, které bylo založeno te. A jejich dti a jejich další dti. Budeme žít v dob spravedlnosti. Nkteí budou chodit na vyšších místech než ostatní. Je psáno, že budou dokonce nkteí, kteí si vyberou hích. Ale nebude tam ábel. Mluvím o dalším miléniu. Pro zasíváme semínka, která potebují stovky let, aby vyrostla? To, co se dje dnes, bude za sto let známo. Vidíme, že spravedlivé ddictví se penášelo z generace na generaci. Ješt není pozd. Nebo mžete zasít kompromis, a to bolestivým zpsobem ovlivní mnohé další generace. Vidíte všechny rodiny, o kterých jsme dnes mluvili. Aron inil kompromisy a ty pešly dál pes Itamara. Nkteré spravedlivé a nekompromisní zpsoby pešly až k vnukovi Fínesovi. Nco z Mojžíše ovlivnilo Fínese víc než jeho vlastní ddeek. Ve vašich vlastních rodinách se díváte zpt na své otce a ddy a vidíte vci, na které mžete být hrdí, a naopak vci, na které nemžete být hrdí. Amen? Ale víte, bratí, my si mžeme zvolit správnou cestu. Nevím, jaký byl Eleazar, ale vím, jaký byl Fínes. Byli dva muži, kteí mli být vrní Božímu muži, oni uinili rozhodnutí. Jeden z nich, Abiatar, uinil špatné rozhodnutí. Ml si vzpomenout, co se stalo kdysi za dn Absolona. Ml vdt, že to není správná cesta, že to není Boží cesta. Uinil špatné rozhodnutí. Nebudu už to znovu íst podrobn, ale zmíním ješt pár verš z Ezechiele 44. etl jsem ten verš vera. Mluvíme o pravém knžství. Ezechiel 44:23: A lid mj budou rozdílu uiti mezi svatým a nesvatým, též mezi neistým a istým a je uí rozeznávati. Amen. Znáte vci ve vaší pirozené rodin. Vím, že v mojí rodin byl kompromis. Když se podívám na píjmení svého otce Jantzi, asi byli kesané, ale nevím o nikom se jménem Jantzi, kdo by se oddlil tak, jako to udlal Fínes. Vím, že tam bylo hodn prmrnosti. Mj otec byl pravdpodobn prmrný vící, neudlal na m žádný velký duchovní dojem. ekl bych, že vtšinu svého života byl spíše odpadlý od Boha. A dal svj 11
život do poádku s Bohem, až když zemela moje matka. Její smrt jím tak otásla, že si uvdomil, kam smuje. Od své matky jsem zddil trochu nco odlišného. Otec mé matky byl kazatel. Asi nebyl žádný svtoznámý kazatel, ale byl to kazatel. Byl horlivý v tom, emu vil. Pamatuji si maminku, jak jednou telefonovala se svojí sestrou. Mluvily nmecky. Byl to takový ten starý telefon ze 40. let se sluchátkem a trychtýkem, do kterého se mluví. Bylo mi asi tyi nebo pt let. Když maminka domluvila, ekl jsem jí anglicky: Povídaly jste si o ddekovi, vi? Maminka ekla: Ano. A ty jsi ekla o ddekovi, že je blázen, že jo? Maminka ekla: Ano. Zeptal jsem se: Pro jsi ekla, že je ddeek blázen? Ách, on má takové smšné názory o dalším ktu. ekl jsem: Jakém dalším ktu? Ví, že máme být poktni Duchem svatým. Co si myslíte, že mi to eklo? Odpovdl jsem jen: Ahá, a to bylo všechno. Ale nikdy jsem na to nezapomnl. Ješt si vzpomínám, když mi byly asi ti roky, možná mén, zdšen jsem pibhl dom: Mami, mami! Kde je máma? Máma je pry! Ztratil jsem maminku! Pamatuji si, že mi byly dva nebo ti roky. Zaposlouchal jsem se a uslyšel jsem maminku, jak se modlí vzadu v ložnici. Modlila se tak hlasit. Vbhl jsem tam: Mami, mami! Kleela u postele a jen natáhla ruku, chytila m a stáhla m vedle sebe na kolena. Ó, Bože, my se modlíme za tatínka, ó, Pane... a jmenovala moje bratry a sestry. Ó, Pane, modlíme se za Marka... Nikdy jsem to nezapomnl. Pamatuji si to, i když mi tehdy byly jen ti roky. Ješt si pamatuji, jak mi jednou maminka ekla: Modlím se k Bohu, aby jeden z mých syn jednou kázal evangelium. Byl jsem radji potichu a neotevel jsem pusu. Povídala mi o strýci mého ddeka, který byl asi stejn starý jako ddeek a íkali mu strýek J. A.Wresley. Moje maminka se za svobodna jmenovala Wresleyová. ekla mi: Strý- ek J. A. byl misioná. Byl první misioná, kterého církev poslala do Indie. V roce 1896 šel do Indie. Víte co? V roce 1996 jsem jel do Indie a potkali jsme tam lidi, kteí byli potomky tch, které pivedl ke Kristu mj strýek. Podlil jsem se s vámi trochu o svoje ddictví. Jsou tam njaké dobré vci a njaké prmrné vci. A kdybych o tom vdl, pravdpodobn by se tam našly i njaké zlé vci. Ale já se pidržím tch dobrých vcí. Mžete si íct: Všichni moji pedkové byli špatní lidé. Tak bute jako Abraham. Zante novou generaci. Pedávejte dalším generacím spravedlnost Ježíše Krista. eknu vám, bratí, budou se psát kroniky. Pokud ne na zemi, budou se psát v nebi. Bh má knihy a zaznamenává do nich vci. Dkuji vám za pozornost. Bute povzbuzeni. Bh vám požehnej. 12