TI HOSPODINOVY SVÁTKY

Transkript

1 TI HOSPODINOVY SVÁTKY MARK JANTZI (Tursko, kvten 2007) Dnes veer bych chtl nartnout obrázek stánku Mojžíšova a chtl bych ho vztáhnout ke svátkm Hospodinovým. Svatyn svatých Svatyn Vnjší nádvoí Vidíte, že Bh tu udlal ti oddlení vnjší nádvoí, svatyni a svatyni svatých. Podíváme se do 23. kapitoly 3. knihy Mojžíšovy. Kdo z vás má oblíbenou 3. Mojžíšovu? Když jsem byl mladší, neml jsem knihu Leviticus moc rád. Mnohým vcem jsem tam nerozuml. Ale bratí, Bh nám informace nedává jen tak, jsou v nich ukryty pedobrazy a nástiny vcí Božího království. Dovolte mi peíst nkolik verš, abychom získali pehled o tom, kde se nalézáme. Mluvil opt Hospodin Mojžíšovi, ka: Mluv k synm Izraelským a rci jim: Slavnosti Hospodinovy, kteréž nazývati budete shromáždní svatá, tyto jsou slavnosti mé. (Lev 23:1-2) V této kapitole jsou popsány ti svátky, o kterých Hospodin Izraelcm pikázal, aby je slavili. Až to budeme probírat, zjistíte, že nkteré svátky jsou vlastn propojené s dalšími, jako by patily do jedné skupiny. V podstat jde o ti hlavní skupiny svátk. Vím, že jsou obrazem našeho vývoje v Bohu, kam máme v Bohu dojít. Obrazem toho, kam Bh chce, abychom došli. Všichni víme, že cíl je svatyn svatých. tme dále od 3. verše: 1

2 Šest dní dlati budete, dne pak sedmého sobota odpoinutí jest, shromáždní svaté bude. Žádného díla nedlejte, nebo jest sobota Hospodinova, ve všech píbytcích vašich. Protož tyto jsou slavnosti Hospodinovy, shromáždní svatá, kteréž slaviti budete v asy jich urité: Msíce prvního, trnáctého dne téhož msíce u veer bude Fáze Hospodinovo (pascha). (Lev 23:3-5) Když tady Bh mluví o svatých shromáždních, rozumím tomu tak, že jde o zvláštní druh sabatu. Chápete to podle eské Bible stejn? Mžeme íct, že to byly svátky? Je zejmé, že slovo svátek je odvozeno od slova svatý (den). A smyslem svátku, svatého dne, shromáždní svatého je, že nebudeme dlat nic z toho, co bžn dláme, že nebudeme pracovat. Úelem svátku je vstoupit do odpoinutí, odpoívat v Bohu. Nevím, jak to chodí u vás, ale v naší spolenosti, v našem okolí, v okolních obecenstvích se mnozí lidé v poslední dob zaali zajímat o sabat a snaží se ho dodržovat. Je to taková novinka, kterou lidé objevili a musí si tím projít. Ale chtl bych vám ukázat, že Bh v tom má zámr, že to mluví o vejití do odpoinutí. Pascha, veliká noc, fáze (jití) Hospodinovo je prvním z tch svátk. Založte si prst do Leviticu a podívejme se do Exodu do 12. kapitoly, kde je popsána událost paschy. Myslím, že nám to pomže pochopit nkteré záležitosti, které se paschy týkají. Exodus 12:2: Tento msíc poátek msíc vám bude; první vám bude mezi msíci roními. Nevím jak to ovlivnilo kalendá, který do té doby používali, ale vypadá to, že Bh mluvil k Mojžíšovi a Áronovi, že od této chvíle chce mít nový kalendá tento msíc považujte za první v roce, to je poátek. Je to msíc, kterému íkali abib. Znáte význam slova abib? Také ho nazývali nisan, ale pvodní slovo abib mluví o sklizni jemene. Když zrno dosplo do uritého stupn zralosti, nazývalo se abib. Mli zpsob, jak to poznat. Když položili zrno na horkou plotnu a zstalo tvrdé, nezmnilo tvar, bylo abib, pokud ješt nedozrálo, zaalo se jakoby rozplývat. Takže když nastal abib, nastal nový msíc a byl to první msíc roku. Když se obrátíme k Bohu a vstoupíme na vnjší nádvoí stánku, odpovídá to události paschy, je to poátek, první msíc. Nevím, jak dalece tomu rozumíte, tak se vás obas budu ptát. Znáte novoluní, nov msíce? Nejenže jemen musel být v uritém stupni zralosti, ale zárove muselo nastat novoluní. K tomu, aby mohl být vyhlášen nový msíc, muselo být novoluní potvrzeno alespo dvma svdky. Není to zajímavé? Když dva svdkové potvrdili novoluní a jemen byl abib, mohl být vyhlášen 2

3 zaátek roku, zaal nový rok. A tehdy zaíná pro Židy období paschy. Nyní mohou slavit. To se pihodilo pesn v dob desáté rány egyptské. Dnes jsem to etl a myslím, že je tam psáno, že 430 let pesn na den, poté co sestoupili do Egypta, mli Egypt opustit. Takže pascha oficiáln zaínala prvního dne prvního msíce nisan neboli abib. Pojme poítat, pascha probíhá 14 dní. Když budete íst Písmo, zjistíte, že prvního dne mlo být svaté shromáždní. Desátého dne mli jít do stáda a vybrat beránka. Beránek ml být s nimi do veera trnáctého dne. Veer konil trnáctý den, v židovském chápání den koní západem slunce. Jakmile slunce zapadne, zaíná nový den. Takže v tuto denní dobu, po západu slunce, byl beránek zabit, peen na ohni a bhem noci toho beránka jedli. Jediná kost beránka bhem všech úkon nesmla být zlámána.vidíme v tom obraz Ježíše? Smyslem toho, že beránka pivedli desátého dne a mli ho u sebe do trnáctého dne, bylo, aby se prokázalo, že beránek je skuten bez vady. Vy víte, že Ježíš byl prozkoušen a osvden mezi lidmi po ti a pl roku a byl shledán naprosto bez híchu. Ve stánku by tomu odpovídal mdný oltá na nádvoí. To bylo místo, kde se vylévala krev zvíat, a mluví to o krvi smíení pro naše spasení. Krev beránka se mla shromáždit do nádoby (vždy to musel být beránek, nikoli ovce), a tou krví mly být pokropeny zárubn a veeje dveí. Jakmile toto uinili a zapadlo slunce, nemli Izraelci vycházet z domu. Tady mžeme vidt paralelu s Noemovou archou. Krev jako by mluvila o zapeetní dveí. Nebylo to pirozené zapeetní, bylo inno skrze víru. Mluvilo o krvi Kristov, která mla pijít o pár tisíc let pozdji. Když to pevedeme na lovka, dvee do lidské bytosti (mysl) musí být zapeetny krví Ježíše Krista. Pokud máme být v bezpeí a zachováni bhem strašlivého holocaustu, který má pijít, musíme zstat pod pikrytím krve. Když se nkdo rozhodl, že musí jít na chvíli ven, myslel si, že se ješt staí vrátit, riskoval život. Vidíte a chápete ten obraz paschy? Doporuuji vám, abyste si celou dvanáctou kapitolu peetli doma a získali celý obraz. Oberstvte ten píbh ve svých myslích, te na to není as, byli bychom tu do rána, ale pece jen petu pár klíových verš: Exodus 12:12: V tu noc zajisté pjdu po zemi Egyptské Rozumíme tomu, že Bh znovu projde zemi, navštíví ji. A znovu se mluví o plnoní hodin, která se blíží. a budu bíti všecko prvorozené v zemi Egyptské Prvorození mluví o tom nejlepším z Egypta, eknme o pedních politicích, nejbo- 3

4 hatší vrstv, tch, kteí ovládají zemi. Na prvorozené egyptské pichází soud. Exodus 12:13: Krev pak ta na domích, v nichž budete, bude vám na znamení; a když uzím krev, pominu vás, a nebude mezi vámi rána zahubující, když bíti budu prvorozené v zemi Egyptské. Také se zde píše: Za sedm dní pesné chleby jísti budete, a hned prvního dne vyprázdníte kvas z dom vašich; nebo kdožkoli jedl by co kvašeného od prvního až do sedmého dne, vyhlazena bude duše ta z Izraele. (Ex 12:15) Možná zde není zcela jasné, o jakých sedmi dnech je e. Ale skuten jde o období od 15. do 21. dne msíce. Od prvního do trnáctého trvá pascha a od patnáctého do jednadvacátého je svátek nekvašených chleb pesnice. Napovzte, co znamená nekvašený chléb? O em mluví kvas, co pedstavuje? Kvas, to je droždí. Jaký chleba vám nejvíc chutná? Kynutý chléb anebo chléb bez kvasu? Já mám radši kynutý. Je nadýchanjší, lépe chutná. Nekvašený je takový tuhý, možná bych jím krmil vzn, možná by se dal nazvat chlebem trápení. Vzpomínám na jednoho bratra, který k vám do Prahy pijel a nebyl zvyklý na váš chléb. Vzpomínám si, že prohlásil, že jí chléb trápení. Ale mn váš chleba chutná. Kvas neboli droždí zpsobuje kvašení. Vezmete-li sladké víno, vinný mošt, který obsahuje cukr, pírodní ovocný cukr, kvasinky ho zanou rozkládat a zmní ho na alkohol. Zanou se tvoit bublinky plynu (CO 2 ) a v koneném dsledku se to zkazí, je to v podstat neistota. V tomto svátku nemá žádná neistota místo, proto nekvašený chléb. Co íká apoštol Pavel? Maliko kvasu celé tsto nakvašuje. Vyistte všechen kvas, abyste byli istí. (1Kor 5:6-7) Zvláštní je a te trošku pedbíhám že letnice v obrazu stánku odpovídají svatyni, a tam najednou bude kvašený chléb. Není to zajímavé? Už jste nkdy sledovali letnice? O letnicích se zapojí trochu víc tlo a Bh o tom vdl a ekl, že o letnicích bude kvas. Nikoli však bhem paschy. Ješt jedna poznámka ke svátku paschy. Vypadá to, že každý sedmý den se svolává svaté shromáždní 1., 7., 14. a 21. den. Nehled na to, na kdy vycházejí bžné sabaty, toto jsou zvláštní sabaty ve stanovené dny svátky. Další vc je, že následující den, dvacátý druhý, se slaví slavnost prvotin. Pán íká, že další den mají mít slavnost prvotin. Leviticus 23:10-11: Mluv k synm Izraelským a rci jim: Když vejdete do zem, kterouž já dávám vám, a žíti budete obilí její, tedy 4

5 pinesete snopek prvotiny žn vaší k knzi. Kterýž obraceti bude sem i tam snopek ten ped Hospodinem, aby byl píjemnou obtí za vás; nazejtí po sobot obraceti jej bude knz. Z eho se pekl chléb prvotin? Ano, z jemene. Pro nazýváme jemen prvotinami? Protože první dozrává, správn. Máme pro to njaký dkaz? Máme, asi jsem si to nepodtrhl. Hledám tu egyptskou ránu, myslím, že to bylo krupobití. Tady to je: Exodus 9:31, sedmá rána. I potluen jest len a jemen; nebo jemen se byl vymetal, len také byl v hlávkách. Ale pšenice a špalda nebyla ztluena, nebo pozdní byla. (Ex 9:31-32) Tady vidíme, že jemen a len byly prvotinami. I ten název msíce abib dokládá, že jemen dozrával jako první. A co naše tlo, chléb z jaké mouky by si radji vybralo, z jené nebo pšeniné? Pšeniný, tlo má rádo pšenici, protože lépe chutná, je to jemnjší mouka. Boží spoleenství prvotin z pohledu tohoto svta není nic hodnotného. Ale v Božích oích jsou prvotiny to nejkvalitnjší. Podívejme se do Zjevení 14, kde se mluví o sto tyiceti tyech tisících. tvrtý a pátý verš: Toto jsou ti, kteíž s ženami nejsou poškvrnni; To mluví o církvích nevstky, pirozen není na ženách nic neistjšího než na mužích, je to duchovní obraz. Žena jako obraz, typ, v Písmu vždy znamená církev. A tak tch se neposkvrnilo s církevními organizacemi typu Babylona, neistými, jak chcete; nebo panicové jsou. Ti jsou, kteíž následují Beránka, kamž by koli šel; Kam jde beránek? Když Bible mluví o beránkovi, kam vždycky jde? K tomu, aby byl obtován. Následují beránka Božího, jenž je Ježíš Kristus, až do smrti; ti jsou koupeni z lidí, prvotiny Bohu a Beránkovi. A v ústech jejich není nalezena lest; nebo jsou bez úhony ped trnem Božím. Není to zvláštní? Bh konen získal vládu nad jejich ústy. Takže se vra me do Leviticu a podíváme se na letnice. Neuvedeme zde píslušný msíc, protože tento svátek je ve skutenosti založen na potu dn. Ale podle roních období pascha spadá do jarního období, letnice jsou v lét a další svátek bude na podzim. Takže máme léto a budeme íst od 15.verše. Leviticus 23:15: Potete sob také od prvního dne po sobot, ode dne, v nmž jste obtovali snopek sem i tam obracení, (plných sedm téhodn a jest,) 5

6 Snopek sem i tam obracení, to jsou prvotiny. Vzali snopky a mávali jimi ped Hospodinem. Byl to takový druh obti. Ten verš íká, že se máme vrátit k 21. dni msíce a ten se stane sabatem bez ohledu na to, zda je zrovna sobota. Od toho dne se poítá sedm sabat, mžete si to spoítat: 7 x 7 = 49, piteme-li jedniku, je to padesát. A to jsou letnice. A ve Skutcích 2:1 teme: A když pišel den padesátý, byli všickni jednomysln spolu. Byli shromáždni, aby spolen slavili letnice. Kdo z vás ví, že Bh byl naprosto pesný? Je psáno, že když ten den pln pišel (KJV: fully come, ecky: Strong s G4845 pišel v plnosti, naplnil se), takže nevím, že se to stalo, hned jak zapadlo slunce, ale spíše když slunce znovu vyšlo, oni byli shromáždni a Boží ohe na n padl. Amen, dnes jsem se na to znovu díval a íkal jsem si, jak to muselo být senzaní. Na nco se vás zeptám. Ješt jste nadšeni letnicemi? Ano, byl to dobrý den. Opravdu nádherný den. O letnicích toho Bible mnoho neíká. Leviticus 23:17: Z píbytk svých pinesete chleby sem i tam obracení, dva bochníky ze dvou desetin mouky blné budou; kvašené je upeete, prvotiny jsou Hospodinu. Tady vidíte, že prvotiny pokraují dalšími kroky, rozvíjejí se. Nyní prvotiny obsahují kvas. O letnicích mají prvotiny kvas. Kdo ví tomu, že toto je nejspíš místo, kde se práv nacházíme? Vím, že jsme prošli paschou a že jdeme stánkem dál do svatyn jsme na konci letnic a procházíme do dalšího svátku. Chtl bych zdraznit, že Boží asování a naplnní tch prvních dvou svátk bylo naprosto pesné. Když se podíváte do Matouše, Marka, Lukáše a Jana, dotete se, že Ježíš je ten Beránek paschy. Vše, co bylo eeno o Jeho smrti a ukižování pesn na den souhlasí s paschou. Židé to dodržují, alespo kalendá tch vcí; možná nenaplují duchovní podstatu, ale na dny jim to souhlasí. Když se podíváte do Skutk, asov událost naplnní Duchem spadá pesn do svátku letnic, když den pln pišel. Tento svátek se rovnž pojí se svátkem týdn. Nebudu o nm nijak zvláš mluvit, jen ho zmiuji pro úplnost. Nkdy tete Nový zákon a píše se tam o pasše a svátku nekvašených chleb, jako by to byly dva rzné svátky, ale pamatujte, že první plynule pechází do druhého, navazují na sebe. Pojme se nyní zamit na sedmý msíc. Sedmý msíc odpovídá ve stánku svatyni svatých (nejsvtjší svatyni). Zdá se, že jako kes ané máme porozumní paschy, chápeme i svátek letnic, ale když se zeptáte, jak slavíme svátek stánk, vtšina kes an pokrí rameny, netuší. 6

7 A víte, pro to tak je? Protože svátek stánk se ješt nenaplnil. Ty dva první se už naplnily. Naplnily se pesn v urený as. A pijde den, kdy se i tetí svátek podle Božího kalendáe naplní, pesn sedmého msíce. Mám takový pocit, že to skuten bude událost, která se stane sedmého msíce. Vím, že sedmý msíc je hodn o typologii, že je to obraz, ale ty pedchozí svátky byly také obrazy. A Bh to dodržel úpln pesn. Dovolte mi íct nco o sedmém msíci. Už ani nevíme, který msíc to vlastn je. ervenec, že ano? Víte, máme nepesný, pekroucený kalendá. Kdo to byl, Julius Caesar nebo jiný z ímských císa? Pak zase papež eho mnil kalendá. Ale pravdou zstává, že kdysi dávno se celý svt ídil podle jednoho kalendáe. První msíc roku byl na jae. Pak zmnili jména nkterých msíc v kalendái, aby to lépe sedlo s ímskými božstvy. January (leden) Janus, ani ty bohy všechny neznám, pak July (ervenec) je podle Julia Caesara, August podle císae Augusta, ale když pijde na záí, najednou tu máme ísla, tak jak to pvodn bylo Septa, okta, nona, deka to známe z latiny sedm, osm, devt, deset. September byl pvodn sedmý msíc. A vy víte, že židovský kalendá nezaíná prvního podle našeho poítání. Pro? Protože ekali na novoluní. Vzpomínám si, že ped nkolika lety byl u nás jeden Žid a vysvtloval nám to. Dostali jsme se k pelomu milénia a on íkal, že 2000/2001 není pelom milénia, a posunul to podle židovského porozumní o nkolik msíc. Pak se v Jeruzalémské oblasti stala taková zvláštní vc. Lidé, kteí chtli vzkísit starý židovský kalendá, vyšli a zaseli starovký jemen, zaali ho v Izraeli pstovat. A toho roku bylo velmi chladné jaro a jemen nebyl podle jejich oekávání abib..., a tak museli kalendá zpozdit o celý msíc. Jednou jsem tomu lovku psal a vyptával jsem se ho na rok 2008 a on mi odpovdl už nic nepedpovídám. Myslel jsem si, že by bylo užitené vdt, kdy ty vci pijdou, Bh je zajímavý, neekne nám den ani hodinu. Vždy i novoluní se mže zpozdit o den dva. Mluvíme o svátku stánk, podívejme se do 24. verše. Mluv synm Izraelským takto: Msíce sedmého, v první den téhož msíce, budete míti odpoinutí, památku troubení, shromáždní svaté držíce. (Lev 23:24) Prvního dne sedmého msíce je slavnost troubení, ale ve skutenosti je to souást svátku stánk. Ml bych íkat tišri, tak Židé ten msíc nazývají. Takže prvního dne troubili na trubky. Potom Bh mluvil k Mojžíšovi 7

8 (verš 26 a 27): Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, ka: Desátý pak den každého msíce sedmého den oišování jest. Shromáždní svaté míti budete, a ponižovati budete život svých, a obtovati obt ohnivou Hospodinu. Desátého dne sedmého msíce je den oišování. Urit jste etli Mojžíšv stánek od bratra ducilla. Co se s Židy dlo v den oiš ování? Toto byl jediný den v roce, kdy nejvyšší knz vstupoval do svatyn svatých za oponu. Dokonil práci na zlatém oltái, vzal kadidlo, prošel oponou do svatyn svatých, kadidlo stoupalo vzhru k Bohu a šekína sláva byla pítomna nad slitovnicí. lovk pichází tváí v tvá plnosti a realit Boha. Mezi lovkem a Bohem není opona. Vidíte, i svátek stánk pesn odpovídá svatyni svatých. Nejprve zní trubky o em to duchovn mluví? Je to ohlášení, které Bh iní. Dám vám nkolik verš z Nového zákona, které to potvrzují. Matouš 24:29-31: A hned po ssoužení tch dn slunce se zatmí, a msíc nedá svtla svého, a hvzdy budou padati s nebe, a moci nebeské budou se pohybovati. Tehdáž se ukáže znamení Syna lovka na nebi, a tehdy budou kvíliti všecka pokolení zem, a uzí Syna lovka picházejícího na oblacích nebeských s mocí a slávou velikou. Kterýž pošle andly své s hlasem velikým trouby, i shromáždí vyvolené jeho ode ty vtr a od konin nebes až do konin jejich. Zvuk trubky, hned po soužení. Svátek troubení. První Korintským 15, tam je další svdek. Je dobré dát pokud možno dv až ti potvrzení z Písma. Konec 51. a 52. verš: hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu. Nebo zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my promnni budeme. Víte, o em to vše mluví. V 50. verši je psáno: Tlo a krev království Božího ddictví dosáhnouti nemohou, aniž porušitelnost neporušitelnosti ddin obdrží. To mluví o ase naší promny. Musíme být promnni, bratí, abychom mohli vstoupit do Boží pítomnosti. To je to pebývání ve stínu Všemohoucího. Já vím, že stín Všemohoucího byl i u prvního svátku, ale všechno se rozvíjí od pirozeného pes duchovní až do plnosti. Zjevení 11:15 ješt jeden svdek k trubkám, píše se zde o dvou svdcích: 8

9 A sedmý andl zatroubil, i stali se hlasové velicí v nebi, koucí: Uinna jsou království svta Pána našeho a Krista jeho, a kralovati bude na vky vk. Chcete-li pirovnat troubení poslední, sedmé trubky k vejití skrze oponu do svatyn svatých, najdte si ješt 19. verš. I otevín jest chrám Boží na nebi, a vidína jest truhla smlouvy jeho v chrám jeho. I stalo se blýskání, a hlasové, a hromobití, a zem tesení, i krupobití veliké. (Zj 11:19) V dob troubení sedmé trubky se otevela opona a byla vidt truhla. To byl desátý den, ale troubením svátek stánk ješt neskonil. Od 15. do 22. dne teprve nastává vlastní slavnost stánk. Nazvu to trošku jinak budky. Myslím tím doasné písteší, postavené s palmových nebo jiných vtví, dostaten velké, aby se tam dalo pespat, ale urit to není místo, kde byste chtli strávit zbytek života. Nkdy Židé jen vylezli na stechu a postavili tam takovou budku. Pvodn urit mli ke stavb té budky použít vtve, ale pochopil jsem, že v prbhu let zpohodlnli a zaali stavt malé stany. Kdyby náhodou zaalo pršet. Ale vzpomete si, co jsme tam etli: ponižovati budete duší svých. Takže celý smysl pebývání v tchto nepohodlných podmínkách byl v tom, aby jim pomohl ponížit jejich duši. Nkdy je teba náš komfortní životní styl trošku zhoršit, abychom mohli naplnit, o em zde Bh mluví o ponižování duše. Pokud chápete prorocké slovo o ase a období a co se na zemi bhem tohoto období bude dít, co se má naplnit, pochopíte také, že budeme poníženi. Nehled na to, jak si to naplánujeme, jak se zajistíme, budou protivenství, pijde trápení. Ješt bych chtl zmínit židovské názvy roš hašana a jom kipur. Roš hašana je slavnost troubení a jom kipur den oiš ování, den smíení. Ješt se vra me do Leviticu. Leviticus 25:8-10: Seteš také sob sedm téhodn let, totiž sedmkrát sedm let, tak aby as sedmi téhodn let uinil tob tyidceti devt let. Tedy dáš troubiti trubou veselé všudy sedmého msíce v desátý den; v den oišování dáš troubiti trubou po vší zemi vaší. I posvtíte léta padesátého, a vyhlásíte svobodu v zemi té všechnm obyvatelm jejím. Léto milostivé toto míti budete, abyste se navrátili jeden každý k statku svému, a jeden každý k eledi své zase pijde. Vzpomete si, že jsme používali íslo padesát, když jsme mluvili o Noemov arše. Tady se u té padesátky znovu zastavíme a rozebereme ji. 9

10 Na stran jedné mluví padesátka o letnicích ve svatyni, a na stran druhé je plnost léta milostivého, které se oznamuje v den smíení (oiš ování). Ježíš je naším létem milostivým. Ježíš osobn je tím padesátým létem (výroím, jubileem), které nazýváme milostivé. On je zde totiž vším, co jsme nartli On je dvee, On je cesta, On je svtlo, všechno tu ukazuje na Ježíše. A zárove nám to ukazuje, že máme jít hloubji a hloubji do Krista. Ježíš sám toto lidem kázal. Najdte si Lukáše 4:18-19: Duch Pán nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati skroušené srdcem, zvstovati jatým propuštní a slepým vidní, a propustiti ssoužené v svobodu, a zvstovati léto Pán vzácné (milostivé). Kdybyste byli Židé a rozumli všem svátkm, o nichž jsme hovoili, a jejich prorockému významu, pak byste chápali, co zde Ježíš onoho dne v synagoze íká. Duch Pán nade mnou, abych vyhlásil všechno vysvobození, které k létu milostivému patí, a zvstoval léto Pán vzácné. Jinými slovy: Vyhlašuji duchovní naplnní vašeho pirozeného léta milostivého. A co znamená íslo sedm? Odpoinek. Sabat znamená odpoinek. Pravý význam toho slova je nedlat žádnou práci, nepracovat. Rozumjte, nemyslím si, že bych toto vše byl schopen naplnit pirozen. Jak tedy zachovám paschu? Když si to petete ve Starém zákon, je tam psáno: tyto svátky budeš zachovávat vždycky, na vky, po všechny generace, na památku. Nezabíjím každoron beránka. Nejím týden nekvašený chléb. Ale pesto slavím paschu. Kolikrát byste chléb tento jedli a z tohoto kalicha pili, Jaký kalich, jaký chléb? Mám úast na život zmrtvýchvstalého Ježíše Krista. Ctím tuto krev, mám ji na duši. Zachovávám paschu. Jak zachovávám letnice? Letnice zachovávám tak, že žiji v plnosti Božího Ducha. Nejenže jsem prožil zkušenost ktu Duchem svatým ped patnácti lety, nebo kdy to bylo. Ale žiji v Duchu Krista, chodím v Nm. Tak slavím letnice. Ale poád ješt nevím, jak zachovávat svátek stánk, protože se ješt nenaplnil. Ale víte co, pichází den, kdy oslavím svátek stánk v jeho plnosti. Jak to udlám? Sedm krát sedm plus jedna. Odpoinek krát odpoinek, odpoinek tverení, plnost, plnost odpoinutí. Pirozený odpoinek byl na vnjším nádvoí: Budeš zachovávat den sedmý. Každého sedmého dne nebudeš dlat nic. Nebudeš sbírat devo, nebudeš (Ex 20:10) pirozená rovina. Dále je duchovní rovina: Pojte ke mn všichni, kteí pracujete a obtíženi jste a já vám dám odpoinutí. Ute se ode mne, nebo jsem tichý a pokorného srdce a naleznete odpoinutí duším svým. (Mat 11:28-29) To je duchovní sabat. V Kristu jsem 10

11 v odpoinutí. Hledejte nejprve království Božího a spravedlnosti jeho (Mat 6:33) Kdo z vás peliv mysle dokáže pidati ku postav své loket jeden? (Mat 6:27) Tady mluví Ježíš o odpoinutí. Jen vejdme do Krista, bratí, je to tak jednoduché. On to uinil snadným, my to dláme složité. Svt ješt nevešel do odpoinutí. ímanm 8:19-21: Nebo stvoení peliv jako vyhlídaje, oekává zjevení syn Božích. Marnosti zajisté poddáno jest stvoení, necht, ale pro toho, kterýž je poddal, v nadji, že i to stvoení vysvobozeno bude od služby porušení v svobodu slávy syn Božích. Poslední verš je ze Zachariáše. Pro, brate Marku, hledáš v Zachariáši, co tam je? Protože je tam verš o slavení svátku stánk, víte o tom? Už to mám, je to v poslední kapitole, píše se zde o všech tch hrozných ranách, které mají pijít na svt. Zachariáš 14:16: I stane se, že kdožkoli pozstane ze všech národ, kteíž by pitáhli proti Jeruzalému, Co je to Jeruzalém? My jsme Jeruzalém. Kolik národ se proti nám postavilo? Oni povstali proti Kristu, proti Božímu mstu, proti svatému mstu. picházeti budou z rok do roka klanti se králi Hospodinu zástup a slaviti slavnost stánk. Pro tady zmiuje svátek stánk? Pro neekl, že mají všichni slavit paschu? Myslím, že k tomu máme klí. Myslím, že sedmého msíce dojde k njakému vyvrcholení v pirozeném i v duchovním. Pokud ne v pirozeném, tak v duchovním urit, a to do takové míry, že to bude zjevné pro všechny. Petme ješt pár verš. Zachariáš 14:17-18: I stane se, kdo z eledí zem nebude picházeti do Jeruzaléma klanti se králi Hospodinu zástup, že nebude na n pršeti déšt. A jestliže eled Egyptská nevstoupí, ani pijde, jakkoli na n nepršívá, pijde však táž rána, kterouž raní Hospodin národy, kteíž by nepicházeli k slavení slavnosti stánk. Egypt, to je svt. Svt bude muset uznat bude mít nž na krku pokud neuzná naplnní všech vcí v Kristu Ježíši, tak na nj nebude pršet. Zachariáš14:19: Ta bude pokuta pro hích Egyptských a pokuta pro hích všech národ, kteíž by nechodili k slavení slavnosti stánk. Déš mže se jednat o pirozený i o duchovní déš. Nezkoumali jste nkdy náhodou pirozené podmínky v oblasti Egypta? Jak moc tam prší? Celá severní Afrika je co? Nic jiného než pouš. Sahara. Tém žádné vodní srážky. Co ješt je zvláštního na severu 11

12 Afriky? Islám. Stední Východ tam za Izraelem. To je samý islám. Arábie. Sucho, sucho. Zajímavé, jak se to projevuje v pirozeném. To je asi tak všechno, co jsem vám chtl pedat, jsem rád, že jsme to tu mohli nartnout a zapsat. Máte njaké otázky i komentáe? Zjevení, ukazuje vám Bh nco? Mohu íct ješt jednu vc? Vím tomu, že Ježíš se narodil bhem oslav svátku stánk. Urit se narodil koncem msíce, kterému my íkáme záí (September sedmý msíc). ekl bych, že na to mám tém jistý dkaz z Bible. íkám si, nešlo tehdy o slavnost troubení? Když andlé chválili Sláva na výsostech Bohu! Ješt musím nco dodat o svátku stánk, o naplnní toho svátku. Ten verš je ve Zjevení 21, zaneme od 1. verše. Zjevení 21:1-3: Potom vidl jsem nebe nové a zemi novou. Nebo první nebe a první zem byla pominula, a moe již nebylo. A já Jan vidl jsem msto svaté, Jeruzalém nový, sstupující od Boha s nebe, pipravený jako nevstu okrášlenou muži svému. I slyšel jsem hlas veliký s nebe, koucí: Aj, stánek Boží s lidmi, a bydliti bude s nimi, a oni budou lid jeho, a on Bh s nimi bude, jsa Bh jejich. Všimnte si, že tetí verš mluví o svátku stánk. Až to všechno skoní, Bh bude bydlit s námi. Nejedná se o nic doasného, bude s námi pebývat napoád, vždycky, permanentn, trvale. A v jakém to stánku Bh touží pebývat? Chce trvale bydlet v nás. Uinil si svj domov v lovku, všechny vci picházejí do plnosti. Plnost pebývání Boží pítomnosti. Máme zjevení Krista pi odpuštní našich hích, když pijímáme Jeho oiš ující krev, máme pebývání, naplnní Duchem, ale Duchem svatým to nekoní. Bible nazývá Ducha svatého závdavkem našeho spasení. Závdavek znamená záloha, takže mjme na mysli, abychom se nezastavili, musíme jít dál, abychom se posouvali kupedu. Jak jsme etli ve Zjevení 11: Zm sí, ale nádvoí vynech, bude pošlapáno. (Zj 11:1-2) nemžeme žít na nádvoí, musíme jít dál do svatyn. Nakonec ohavnost zpustošení pijde i na svatyni a musíte odtamtud uprchnout na vyšší rovinu (do svatyn svatých). Kdo pebývá v Judsku, a uprchne do hor. (Mat 24:16) Všechno to je duchovní jazyk, vnímejte to duchovn. V tch knihách, co jsme pivezli, se o tchto vcech píše, mžete si je prostudovat. Projít si verše detailnji. Zvlášt kniha Keeping of Days (Zachovávání dn) o tom pojednává. To už je opravdu vše, dkuji za pozornost. Uvidíme se zítra veer. Amen. 12