PSY118, 474, 722 Metodologie psychologie (kvalitativní přístup) JS 2010 Tomáš Řiháček

Podobné dokumenty
Využití zakotvené teorie pro výzkum volby školy na úrovni primárního vzdělávání

Základy pedagogické metodologie. Mgr. Zdeněk Hromádka

Validita jako integrace výzkumného poznání PSY401 Metodologie psychologie

Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor

Bakalářské studium otázky ke státním bakalářským zkouškám. Sociologie

Mediální opora v rámci vysokoškolského vzdělávání jako nástroj pro hodnocení (kvality) výuky

Analýza v kvalitativním výzkumu METODOLOGIE PRO KISK, 25/11/2016

Organizační chování. Rozvoj poznání v organizačním chování

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

Metody sociálního a sociologického výzkumu

1. Případová studie - obecně

Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Metody a techniky využitelné pro sociální zjišťování na venkově

Fabiánová Pavlína, Gladyszová Eva, Holubová Aneta, Jirmanová Eliška, Kameníková Marie, Klbečková Gabriela, Miklasová Anežka, Svečulová Michaela,

VYHODNOCOVÁNÍ KVANTITATIVNÍCH DAT (ÚVOD DO PROBLEMATIKY) Metodologie pro ISK

Metodologie psychologického výzkumu IV.

MODERNÍ MARKETINGOVÝ VÝZKUM

Proces marketingového výzkumu - jednotlivé fáze, význam, stručná charakteristika. Výběr a formulace výzkumného problému. Vztahy mezi proměnnými.

Výzkumný problém. Přednášky ze Základů pedagogické metodologie Kateřina Vlčková, PdF MU Brno

Úvod 11. Část I: Teorie a metodologie 15

ANALÝZA DAT V KVALITATIVNÍM VÝZKUMU

Psychosémantické metody

VOLBA ZÁKLADNÍ ŠKOLY Z POHLEDU RODIČŮ

KAMARÁDI V OLOMOUCI. Beneš Petr Kotasová Hana Kubičný Lukáš Man Lukáš Petrůjová Tereza Vacková Kristýna Varga Jan Wzatková Kateřina Zedníková Karolína

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)

Sociálně vyloučené lokality v ČR

Kvalitativní výzkum

Pojetí řízení třídy studenty učitelství a provázejícími učiteli

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Výzkumná otázka přiměřená naší práci (bakalářská, diplomová apod.), nelze na ni odpovědět pouze ano, či ne, v rámci teoretické přípravy k ní můžeme

Učitel v době normalizace

BUSINESS ANALYSIS METHODOLOGY FOR THE IMPLEMENTATION OF INFORMATION SYSTEMS IN TELECOMMUNICATION ENTERPRISES

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Kontrolované užívání marihuany: rituály a neformální normy u mladých pravidelných uživatelů

Vnímání fyziky středoškolskými studenty včera, dnes a zítra

GEN104 Koncipování empirického výzkumu

Standard pro písemné práce k magisterské zkoušce

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Kvantitativní metody výzkumu v praxi PRAKTIKUM. Příprava výzkumného projektu

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

Jak vnímaj. mají fyziku studenti pražských gymnázi. Mgr. Radko Pöschl

Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona III/2:

Metodologie Helena Vaďurová,

Sociologický výzkum (stručný úvod) Michal Peliš

SOCIÁLNÍ PODMÍNĚNOST ODKLADŮ POVINNÉ

SEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 1: Souhlas s poskytnutím rozhovoru. Příloha č. 2: Maslowova pyramida potřeb. Příloha č. 3: Projekt diplomové práce

OBSAH. Poděkování Úvod...15 I. ČÁST: TEORIE ŽIVOTNÍ SITUACE. 1. Společenský kontext sociální práce Postmodernita v životní situaci...

Metodologie pedagogického výzkumu Téma číslo 2 Koncipování vlastního výzkumu

Marketingové aplikace. Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška magisterská

Sociologický výzkum I. (metody a techniky sociologického výzkumu

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Adiktologie 1. ročník

Marketingový výzkum. Ing. Martina Ortová, Ph.D. Technická univerzita v Liberci. Projekt TU v Liberci

Sylabus předmětu: Metodologie kvantitativního výzkumu

HYPOTÉZY. Kvantitativní výzkum není nic jiného než testování hypotéz. (Disman 2002, s. 76) DEDUKCE (kvantitativní přístup)

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

Koncepční modely a teorie v ošetřovatelství

Výuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Jak jsem oslovil 208 žen Martin Zákostelský

Název Autor Bc. Tereza Roznerová Vedoucí práce MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Oponent práce Mgr. Jaroslav Vacek

Josef Krejčí Katedra psychologie Pedagogická fakulta UK

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Posudek vedoucího/oponenta bakalářské/diplomové práce

3 Metodologie výzkumného šetření Úvod: Od konceptuálního rámce k cílům výzkumu Cíle výzkumu... 56

Copyright Jiří Janda ISBN

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

Jak se učitelé učí. Cestou profesního rozvoje k dialogickému vyučování.

Zkoumání lidské psychiky, základní metody a postupy. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

VÝBĚR VZORKU V KVANTITATIVNÍM

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Kombinace práce a péče o stárnoucí rodiče - z výzkumu pečujících dcer. Radka Dudová, Ph. D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Kritérium relevance v hodnocení udržitelného rozvoje. Doc. PaedDr. Tomáš Hák, PhD. Doc. RNDr. Svatava Janoušková, PhD.

Základy asertivity 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD. Lukáš Dastlík. Hluboká nad Vltavou

na některé otázky všichni neodpověděli Dotazník pro rodiče a) určitě ano 67,5 % b) spíše ano 30 % c) nevím, nedokážu posoudit 0 % d) spíše ne 2,5 %

Cílená intervence ve školním prostředí

Projekt výzkumu v graduační práci

Označte, který stupeň Vaše dítě/ děti navštěvuje/ navštěvují:

Fáze a techniky marketingového výzkumu

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Techniky sběru dat ve společnosti

Základní principy psychologické diagnostiky

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum

Spokojenost se životem březen 2019

Katedra psychologie Fakulta sociálních studií MU

Školní etnografie. Markéta Levínská, Ph.D.

Obsah. Předmluva I. PODMÍNKY KURIKULUM 13

Veronika Krabsová Doktorská konference 2013 DP: Formativní hodnocení na 2. stupni ZŠ ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura

Jiří Zounek Interdisciplinární studentské vědecké konferenci doktorandů FPE Západočeská univerzita v Plzni 3. června 2016

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha

Výzkum scén uživatelů konopných drog

Spokojenost se životem červen 2019

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO VÝZKUMU

Vztah jazyků Chomskeho hierarchie a jazyků TS

Transkript:

Metoda zakotvené teorie PSY118, 474, 722 Metodologie psychologie (kvalitativní přístup) JS 2010 Tomáš Řiháček

Výzkumný postup v KVANTITATIVNÍM výzkumu Problém, výzkumná otázka Teorie Formulování předpokladu (hypotézy) Sběr a statistická analýza dat Interpretace výsledků Přijetí/vyvrácení hypotézy (vědecký poznatek)

Výzkumný postup v KVALITATIVNÍM výzkumu Problém, výzkumná otázka vágní představy o zkoumaném Orientace v terénu Sběr a průběžná analýza dat Zpřesňování, hledání vztahů, vzorců, porovnávání, zobecňování Formulování hypotézy/teorie

Pozitivismus Symbolický interakcionismus důraz na logiku a systematičnost důraz na konstruování významů a jednání metoda zakotvené teorie (grounded theory) Barney Glaser, Anselm Strauss

Literatura Strauss, A., Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Postup a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert. Strauss, S., Corbin, J. (Eds.). (c1997). Grounded theory in practice. Thousand Oaks: Sage Publications. Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu (kap. 8.3.). Praha: Grada. Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace (kap. 4.3. a 8.3.). Praha: Portál.

Jak formulovat výzkumnou otázku? Výzkumnou otázkou je ( ) výrok, který identifikuje zkoumaný jev. (Strauss a Corbin, 1999, s. 24) začínáme spíše široce, v průběhu výzkumu otázku zužujeme z otázky je patrné, na jaké aspekty zkoumaného jevu se zaměříme

Příklad výzkumný projekt Jak obyvatelé města prožívají městské zvukové prostředí? terénní výzkum sběr dat: introspekce (focusing) fixace dat: audiozáznam rozhovorů (doslovně přepsaný), terénní poznámky

Cvičení Jak obyvatelé města prožívají městské zvukové prostředí? Najděte v textu úseky, které mají význam z hlediska výzkumné otázky.

1 Moravské náměstí Mně to tady přijde jako ostrov klidu uprostřed takovýho ruchu. A asi to dělá hlavně ta fontána. To byl takový dominantní zvuk tady, a když jsem se na to zaměřila, tak prostě to byl takovej klid a... no hlavně klid, takový jako uklidnění, ten šum tý vody a tak. A vlastně jsem v dálce slyšela ty šaliny, a když jsem se snažila zaměřit na ty šaliny, tak zas to byl takovej ten typickej svíravej pocit, prostě nepříjemný a trochu taková tíseň nebo tak, ale ta fontána to vždycky tak jako přehlušila, takže jsem se tady cítila fajn, tak jako bezpečně a tak. A potom vlastně ještě co jsem tady slyšela, tak byly hodně hlasy lidí, protože jak jsem seděla na těch lavičkách, tak se tam okolo bavili, no a to bylo zas takovej pocit... takovej jako příjemnej, že já mám vždycky pocit, že když se nějak ty lidi spolu bavěj, tak že prostě, takže maj někoho kolem sebe, takže takovej pocit, já nevím, snad jako radosti nebo... no, něco takovýho. Ale celkově tady byla hlavní doména ta fontána, furt jsem ji prostě slyšela... Takže takový klidný místo, tak to tady na mě působilo.

1 Moravské náměstí Mně to tady přijde jako ostrov klidu uprostřed takovýho ruchu. A asi to dělá hlavně ta fontána. To byl takový dominantní zvuk tady, a když jsem se na to zaměřila, tak prostě to byl takovej klid a... no hlavně klid, takový jako uklidnění, ten šum tý vody a tak. A vlastně jsem v dálce slyšela ty šaliny, a když jsem se snažila zaměřit na ty šaliny, tak zas to byl takovej ten typickej svíravej pocit, prostě nepříjemný a trochu taková tíseň nebo tak, ale ta fontána to vždycky tak jako přehlušila, takže jsem se tady cítila fajn, tak jako bezpečně a tak. A potom vlastně ještě co jsem tady slyšela, tak byly hodně hlasy lidí, protože jak jsem seděla na těch lavičkách, tak se tam okolo bavili, no a to bylo zas takovej pocit... takovej jako příjemnej, že já mám vždycky pocit, že když se nějak ty lidi spolu bavěj, tak že prostě, takže maj někoho kolem sebe, takže takovej pocit, já nevím, snad jako radosti nebo... no, něco takovýho. Ale celkově tady byla hlavní doména ta fontána, furt jsem ji prostě slyšela... Takže takový klidný místo, tak to tady na mě působilo.

Významové jednotky vymezitelné úseky textu nesoucí informaci lze validizovat pomocí více posuzovatelů

Cvičení Jak obyvatelé města prožívají městské zvukové prostředí? Přiřaďte každému úseku výstižné pojmenování (vytvořte pojem).

Moravské náměstí ostrov klidu dominantní zvuk/zvuková dominanta Mně to tady přijde jako ostrov klidu uprostřed takovýho ruchu. A zaměření pozornosti asi to dělá hlavně ta fontána. To byl takový dominantní zvuk tady, a když jsem se na to zaměřila, tak prostě to byl takovej klid a... no hlavně klid, takový jako uklidnění, ten šum tý vody a tak. A vlastně jsem v dálce slyšela ty šaliny, a když jsem se snažila zaměřit na ty šaliny, tak zas to byl takovej ten typickej svíravej pocit, prostě maskování nepříjemný a trochu taková tíseň nebo tak, ale ta fontána to vždycky tak jako přehlušila, takže jsem se tady cítila fajn, tak jako sezení bezpečně a tak. A potom vlastně ještě co jsem tady slyšela, tak byly hodně hlasy lidí, protože jak jsem seděla na těch lavičkách, tak se pocit bezpečí tam okolo bavili, no a to bylo zas takovej pocit... takovej jako sounáležitost? příjemnej, že já mám vždycky pocit, že když se nějak ty lidi spolu bavěj, tak že prostě, takže maj někoho kolem sebe, takže takovej pocit, já nevím, snad jako radosti nebo... no, něco takovýho. Ale celkově tady byla hlavní doména ta fontána, furt jsem ji prostě slyšela... Takže takový klidný místo, tak to tady na mě působilo. kontinuální průběh

Konceptualizace označení, pojmenování jevů vytvoření pojmu vyžaduje abstrakci, přechod z roviny konkrétních jevů na rovinu teoretického uvažování

Koncept 1. předběžné zpracování, návrh, náčrt 2. koncepce, pojetí 3. pojem soubor předmětů termín PES soubor vlastností (koncept)

Cvičení Jak obyvatelé města prožívají městské zvukové prostředí? Vytvořte z pojmů obecnější kategorie (tam, kde je to užitečné).

ostrov klidu, klidné místo zaměření pozornosti šum dálka maskování obklopenost lidmi kontinuální průběh šalina, fontána, hlasy lidí klid, svíravý pocit, nepříjemné, tíseň, pocit bezpečí, příjemné, radost sezení Pojmenované jevy Obecnější kategorie celková charakteristika místa způsob distribuce pozornosti percepční kvalita zvuku vzdálenost zdroje interakce zvuků prostorové rozmístění zdrojů průběh zdroj zvuku prožitek aktivita při poslouchání

Kódování ostrov klidu dominanta klid vzdálenost svíravý pocit maskování pocit bezpečí Moravské náměstí --X.Y. mor-- Mně to tady přijde jako ostrov klidu uprostřed takovýho ruchu. A asi to dělá hlavně ta fontána. To byl takový dominantní zvuk tady, a když jsem se na to zaměřila, tak prostě to byl takovej klid a... no hlavně klid, takový jako uklidnění, ten šum tý vody a tak. A vlastně jsem v dálce slyšela ty šaliny, a když jsem se snažila zaměřit na ty šaliny, tak zas to byl takovej ten typickej svíravej pocit, prostě nepříjemný a trochu taková tíseň nebo tak, ale ta fontána to vždycky tak jako přehlušila, takže jsem se tady cítila fajn, tak jako bezpečně a tak. A potom vlastně ještě co jsem tady slyšela, tak byly hodně hlasy lidí, protože jak jsem seděla na těch lavičkách, tak se tam okolo bavili, no a to bylo zas takovej pocit... takovej jako příjemnej, že já mám vždycky pocit, že když se nějak ty lidi spolu bavěj, tak že prostě, takže maj někoho kolem sebe, takže takovej pocit, já nevím, snad jako radosti nebo... no, něco takovýho. Ale celkově tady byla hlavní doména ta fontána, furt jsem ji prostě slyšela... Takže takový klidný místo, tak to tady na mě působilo. Poznámky Jaké ještě mohou být dominanty? Je všude nějaká dominanta? Co musí zvuk splňovat, aby se stal dominantou? Zvuky blízko-daleko: popředí-horizont

Kategorizace seskupení pojmů označujících podobné jevy do kategorií pojmenování kategorií vlastní označení přejaté vědecké koncepty in vivo kódy

Cvičení Jak obyvatelé města prožívají městské zvukové prostředí? Získáme z dalších výpovědí participantů nějaké nové pojmy/kategorie?

2 Moravské náměstí Byl hroznej rozdíl, když jsem stála prostě u té fontány, když jsem vnímala takové to bublání aji toho dopadu a všechno, tak to bylo takový, strašná radost, takový uvolnění. Hrozné uvolnění a taková, takové uvolnění až úplně napětí, jakože vzrušení je? člověk takovej uvolněnej a spokojenej, až má v sobě takový ty jo, to není možný nebo tak, poměr hlasitostí? jakože takový to až úplně aktivní uvolnění, já nevím, jestli něco takovýho jako je, ale mě to tak přijde. Ale potom, když jsem stála právě dál, tak jsem nevnímala moc ty věci okolo, jako že jsem věděla, že tady jsou, ale vůbec mě nerušilo v tom, že ta fontána byla hrozně jakoby působivá. Ale když jsem stála dál, tak je to hrozně moc poznat, že už je taková jenom utlumená a strašně začaly dominovat ty věci okolo a fakt jsem si připadala jako stísněně. Jako že jsem někde u toho, u té vody, která na mě fakt působí uklidňujícně, ale všude okolo je to hrozně rušivé a ta fontána, ta vlastně už je fakt jako vzdálená, tudíž vím, že prostě je kolem nějakej okraj. Jakože prostě už cítím i ty ostatní zvuky, takže prostě jsem byla taková stísněná.

homogenita 3 ulice Husova Mě to přijde, že vlastně celá ta ulice je úplně stejná ta předtím prostě nebyla, tam byli i ty lidi, tady je to ale prostě od začátku do konce úplně stejný. A přišlo mi to takový agresivní, jako že strašně poutají tu moji pozornost. A asi strašně záleží na tom, v jakým rozpoložení člověk je; třeba si umím představit, že kdybych měla dobrou náladu, tak bych to vnímala jako spíš tak pozitivně, že prostě ty zvuky jsou spíše jako asertivní a jdou za něčím jakoby dobrým, a kdybych měla špatnou náladu, nálada tak jako že mediátor prostě by mě to hrozně otravovalo, spíš prostě taková ta agresivita a hlavně to, že ten zvuk je prostě sám o maskování sobě takovej neosobní. Vlastně tady nejsou slyšet žádný jiný zvuky, žádný jiný zvuky vlastně nepoutají pozornost než ta doprava, nebo i když třeba občas něco zaslechnu, tak prostě ten zvuk je tak agresivní nebo tak, že prostě neslyším ty kroky lidí a hlavně jim nemůžu věnovat pozornost, a proto je prostě vůbec nevnímám, vnímám akorát jako celý ty zvuky aut a šalin. Když to srovnám s tou předchozí ulicí, tak tam bylo víc spíš jako ty zvuky toho okolí, který mi tady úplně chyběly. Tady vyloženě byl jako jedinej tok zvuku v tý ulici, kdežto tam prostě jsem slyšela zvon, slyšela jsem tam toho tesaře, občas nějakej rozhovor a tady jsem neslyšela, ani když lidi kolem mě šli Všechno táhne ta ulice, ten zvuk tý ulice. pestrost

4 park Špilberk Tady je to takové hrozně klidné, mírné, příjemně, velice příjemně a přitom to není to, že by tady jako nic nebylo, ale spíš je to že, jak slyším zdola ty šaliny a vlastně ten hranice provoz mezi a ty tady zvuky, a venku tak tady je to překrytý těma ptákama a těma stromama, který tady vlastně vytvářejí takovou jako hranici mezi tím venkem a tím, co je tady. Není to tady prázdný, ale je to vyplněný tvoří to takový rozlehlý prostředí vyplněný není dominanta příjemnýma zvukama, vlastně klidem, mírem, ale zas, kdybych to srovnala s tou fontánou *Moravské nám.+, tak to není, že by tady bylo něco, co by táhlo tu pozornost, že tady prostě to vybízí k tomu, buď aby se člověk jako nějak zamýšlel, anebo aby prostě jen poslouchal. A když se zamyslíš, tak se to jakoby vyplní tebou, že prostě to dává strašný možnosti k tomu, aby se člověk nějak podíval do tý duše anebo prostě podněcování aby se odpoutal k určité od aktivitě všeho. Možná kdybych meditovala, tak třeba by to asi byl podobnej pocit. Strašně se mi líbí, jak je tady prostě takový ticho, takže slyším sama sebe, že slyším svoje kroky a že slyším celkově tak jako i třeba jak dejchám, takže mi to přijde fakt takový pěkný, jako že si uvědomuju nejenom prostě tím, že v hlavě vím, že tady jsem, ale že to fakt slyším. Takový jako, takový příjemný.

Cvičení Jak obyvatelé města prožívají městské zvukové prostředí? Hledejte podstatné vlastnosti (dimenze) kategorií. Na jejich základě navrhněte, jaká další data potřebujeme pro zodpovězení výzkumné otázky.

Dimenzionalizace rozvinutí kategorií pomocí jejich vlastností (dimenzí) dimenzionální charakter těchto vlastností dimenzionální profil konkrétního výskytu daného jevu

Zvukové prostředí s dominantou bez dominanty homogenní? pestré? Aktivita při poslouchání: bude se lišit prožitek v sedě a při chůzi? Při rychlé a při pomalé chůzi? Vzdálenost: jak se bude se vzdáleností od fontány lišit kompozice ZP a jak se spolu s tím bude lišit prožitek?

Příklad dimenzionalizace: kategorie osobní distance vtaženost pocity začlenění do celku, ponoření se do zvuku, označení jako "dotýká se mě to", "jsem v centru dění" a označení zvuků jako "pocitově blízkých" blízkost sounáležitost teplo + odstup "nedotýká se mě to", "vše je vzdálené" vzdálenost invazivní zvuky odcizení zvuky prožívané jako drásající, bodající, vtíravé, nepříjemně se dotýkající, spojené s vjemem vibrace, naléhavé či zahlcující - pocit odosobnělosti, odtažitosti, odcizení, chladnost či pocit umělosti

Otevřené kódování nalezení významových jednotek úseky textu nesoucí informaci konceptualizace popisný charakter dat pojmový charakter kódů kategorizace seskupování pojmů do kategorií dimenzionalizace rozvinutí kategorií pomocí jejich vlastností (dimenzí)

Výzkumníkova výbava (teoretická citlivost) Teoretická citlivost schopnost rozlišovat jemné detaily ve významu údajů schopnost uvažovat na pojmové úrovni schopnost tvořivě využít dosavadní znalosti a zkušenosti schopnost odlišit důležité od nedůležitého Zdroje teoretické citlivosti literatura profesní zkušenosti osobní zkušenosti průběžná analýza

Teoretická citlivost techniky rozvíjení univerzální otázky: Kdo? Kdy? Kde? Co? Jak? Proč? analýza slova/větného úseku/věty porovnávání technika protikladů systematické porovnávání dvou/více jevů porovnávání se vzdálenými jevy mávání červeným praporkem

Jak pracovat s literaturou? zvýšení teoretické citlivosti zdroj sekundárních údajů podněcování otázek vedení při teoretickém výběru účastníků dodatečná validizace

Cvičení Jak obyvatelé města prožívají městské zvukové prostředí? Vraťte se zpět k primárnímu textu a hledejte vztahy (spojení) mezi jednotlivými kategoriemi. Jak byste (na základě dimenzionálního rozvíjení kategorií) plánovali další sběr dat?

přítomnost zvuků popředí horizont jsou přítomny zvuky, které přitahují pozornost nejsou přítomny zvuky, které by přitahovaly pozornost zvuky horizontu se dotýkají (invazivní) zvuky horizontu se nedotýkají (odstup) osobní distance

Fontána maskování okolních zvuků příjemné, bezpečí, volnost, Fontána hlasitost, konstantnost nepříjemné

Vztahy mezi kategoriemi OTEVŘENÉ KÓDOVÁNÍ vytváříme a rozvíjíme pojmy/kategorie AXIÁLNÍ KÓDOVÁNÍ hledáme vztahy mezi kategoriemi

Paradigmatický model axiálního kódování Kontext Příčinné podmínky Jev Strategie jednání Následky

Poznámky (memos) zapisujte si průběžně jakékoliv postřehy a myšlenky týkající se kategorií, jejich vlastností a souvislostí psaní poznámek rozvíjí konceptuální (teoretické) uvažování

Axiální kódování hledáme hypotetické vztahy mezi kategoriemi (a povahu těchto vztahů) ověřujeme tyto vztahy na datech dále rozvíjíme vlastnosti kategorií

Selektivní kódování vyložení kostry příběhu uvedení pomocných kategorií do vztahu k centrální kategorii kategorie jsou vzájemně vztahovány na dimenzionální úrovni vztahy jsou ověřovány podle dat (zakotvení) doplnění kategorií

Paradigmatický model axiálního/selektivního kódování Kontext Příčinné podmínky Jev Strategie jednání Následky

Modality prožitku Prožitek Kompozice ZP

Úrovně analýzy Selektivní kódování Axiální kódování Otevřené kódování Data

Co je tedy zakotvená teorie? teorie induktivně odvozená ze zkoumaného jevu, který reprezentuje. (Strauss a Corbin, 1999, s. 14) vychází přímo z dat (kritérium shody) srozumitelná i pro participanty a osoby, které pracují v dané oblasti je obecná vzniká kontrolovaně

Validita v zakotvené teorii korespondence (fit) Odpovídají koncepty konkrétním případům, které reprezentují? relevance (relevance) Zabývá se studie skutečným problémem? funkčnost (workability) Vysvětluje teorie dobře zkoumaný problém? přizpůsobitelnost (modifiability) Je teorie otevřena novým datům?

Kdy si zvolit tuto metodu? chceme-li vybudovat teorii chceme-li systematickým způsobem porozumět určitému jevu, o kterém mnoho nevíme jsme-li odhodláni dělat kvalitativní výzkum a chceme se opřít o precizně a podrobně formulovaný postup GT není deskriptivní metoda