Struktura a okruhy státní závěrečné zkoušky z MV 1 hodina na studenta, obhajoba 20 minut, plus 40 minut na tři předměty. 1. Mezinárodní vztahy teorie mezinárodních vztahů, teorie konfliktu, války a míru, mezinárodní politická ekonomie, geopolitika. 2. Mezinárodní politika dějiny mezinárodních vztahů, mezinárodní politická ekonomie, bezpečnost. 3. Filozofie vědy a metodologie mezinárodních vztahů ideje, rozum, metody sběru a vyhodnocování dat. Předmět Mezinárodní vztahy 1. Klasické teorie MV (do 60. let 20. století). Realismus, různé varianty liberalismu, první dvě velké debaty, vliv behavioralismu. 2. Proměny teorií MV v 70. a 80. letech 20. století. Vztah proměn reálného světa a teorií MV, noví aktéři a témata, nástup neomarxismu, ustavení neorealismu a neoliberalismu a jejich vztah, utváření podmínek pro nástup reflektivistických teorií. 3. Post-positivistické teorie MV. Normativní teorie, kritická teorie, historická sociologie, feminismus, postmodernismus, post-strukturalismus, obecná debata positivismus versus postpositivismus. 4. Hlavní teorie MV od konce studené války. Různé varianty neorealistických a neoliberalistických přístupů, sociální konstruktivismus, relativní síla" těchto teorií, Anglická škola. 5. Základní terminologie konfliktu, války a míru, typologie. 6. Teorie prvního obrazu ve vztahu k válce. Příčiny válek na úrovni individua, lidská agresivita, psychologické vysvětlení války. 7. Teorie druhého obrazu ve vztahu k válce. Příčiny válek na úrovni jednotek systému, vliv vládního rozhodovacího procesu, stát a mezinárodní konflikt, mezinárodní interakce, závody ve zbrojení, teorie her, odstrašování, demokratický mír, marxistické teorie a jejich varianty. 8. Teorie třetího obrazu ve vztahu k válce. Příčiny válek na úrovni mezinárodního systému, anarchie a řád v mezinárodní politice, cyklické teorie a historicko-strukturální teorie války. 9. Konstitutivní přístupy k válce. Humanitární intervence a koncept spravedlivé války. 10. Paradigmatické perspektivy a teorie Mezinárodní politické ekonomie. 11. Politická ekonomie mezinárodního obchodu merkantilizmus a kauza svobodného obchodu. 12. Politická ekonomie mezinárodního měnového systému zlatý standard, Bretton- Woods, současný systém. 13. Teoretické přístupy k hospodářskému růstu a rozvoji. 14. Globalizace téma proměny systému v Mezinárodní politické ekonomii. 15. Počátky klasické geopolitiky Haushofer, Mackinder. Základní rozdíly v pojetí geopolitiky u německé a anglosaské školy myšlení. Hlavní koncepty a formulace základních tezí v raném stádiu disciplíny.
16. Anglosaská geopolitika Mahan a Spykman. Rozvoj geopolitického myšlení v USA v souvislosti s růstem potenciálu USA a následné implikace pro nahlížení na fungování světového řádu. Střet pozemní a mořské moci, formulace důležitosti Rimlandu. 17. Neoklasická geopolitika. Novodobé úvahy o aplikaci geopolitických přístupů k vysvětlení vztahů mezi regiony a státy. 18. Kritické zkoumání geopolitiky a snaha o její reformulaci. Vliv především levicové kritiky na pohled na klasickou geopolitiku. 19. Současné ruské geopolitické myšlení. Hlavní proudy ruského geopolitického myšlení a ruská interpretace postavení států a regionů v geopolitické struktuře světa na přelomu 20. a 21. století. Předmět Mezinárodní politika 1. Mezinárodní vztahy v období novověku. polarizační tendence, zámořské objevy a mezinárodní vztahy, velmocenské zápasy v novověku, třicetiletá válka, konstituování vestfálského systému a jeho vývoj do konce válek s Napoleonem. 2. Období Svaté aliance a koncertu velmocí. polarizační tendence, mezinárodní vztahy po Vídeňském kongresu, revoluční kvas v Evropě a jeho vliv na mezinárodní vztahy, sjednocení Německa a Itálie, Východní otázka", kolonizace a dekolonizace, mimoevropské dění. 3. Formování aliancí před první světovou válkou. polarizační tendence, formování Trojspolku a Trojdohody, kolonizace a dekolonizace, nástup neevropských mocností, eskalace napětí před první světovou válkou, vývoj v mezinárodním obchodu, zbrojení. 4. První světová válka, její dopad na systém mezinárodních vztahů a svět mezi válkami. polarizační tendence, iniciace a průběh první světové války, válečné cíle a jejich evoluce, Versailleský systém formování a rozpad, Společnost národů, dění mimo Evropu, kolonizace a dekolonizace, totalitní mocnosti ve světové politice, americký izolacionismus. 5. Druhá světová válka a její dopad na systém mezinárodních vztahů. polarizační tendence, formování a evoluce aliancí, průběh války, evoluce válečných cílů mocností, dopady války na klíčové parametry mezinárodního systému. 6. Mezinárodní vztahy v době studené války. polarizační tendence, studená válka a období eskalace a uvolnění, zástupné konflikty, arabsko-izraelský konflikt, kolonizace a dekolonizace. 7. Evoluce mezinárodních vztahů po skončení studené války. polarizační tendence, krize a konflikty v post-bipolárních mezinárodních vztazích, mezinárodní vztahy na přelomu 20. 21. století. 8. Strategická kultura. Koncept strategické kultury, zdroje strategické kultury, nositelé strategické kultury.
9. Strategická kultura a zbraně hromadného ničení. 10. Teorie odstrašování typy odstrašování, jaderné odstrašování za studené války a po jejím závěru, odstrašování nestátních aktérů, deterenční past. 11. Role a budoucnost jaderných zbraní debata o roli jaderných zbraní po studené válce, tři hlavní názorové proudy a jejich vnímaní jaderných zbraní, abolice a její možné dopady. 12. Procesy kontroly zbrojení a odzbrojení pojmy, rozdíly mezi kontrolou zbrojení a odzbrojením, historie kontroly zbrojení, typy kontroly zbrojení. 13. Obchodní politika hlavní aktéři a problémy. 14. Problematika platební bilance hlavní nástroje a problémy. 15. Politická ekonomie hospodářského rozvoje aktéři a problémy. 16. Vývoj světové ekonomiky v 19. století (charakteristika systému, aktéři a problémy). 17. Vývoj světové ekonomiky ve 20. století (charakteristika systému, aktéři a problémy). Předmět Filozofie vědy a metodologie mezinárodních vztahů 1. Základy metodologie vědy. Věda, výzkum, vědecká teorie, hypotéza, kvalitativní a kvantitativní metodologie. 2. Návrh výzkumu. Základní principy a zásady při tvorbě návrhu výzkumu, výzkumný design, logika a struktura designu, tvorba, principy. 3. Metody sběru dat v mezinárodních vztazích. Zkoumání dokumentů, dotazníkové šetření, zúčastněné pozorování, pořizování rozhovorů, zásady využití sekundární literatury. 4. Vybrané metodologie výzkumu. Jednopřípadové a komparativní případové studie, zakotvená teorie, diskurzivní analýza, biografie výzkumný rámec a charakteristika, metody sběru dat, výhody a nedostatky, způsoby užití. 5. QCA jako výzkumný přístup a jako výzkumná technika. Epistemologické základy QCA, logické a matematické základy QCA, Millovy metody a jejich význam pro QCA, QCA jako technika, kauzální komplexita a její znaky, užití QCA, typy QCA, možné formy zápisu formulí QCA, obecná kritika QCA, limity csqca. 6. Pravdivostní tabulka a typy možných konfigurací, nezbytná a dostatečná podmínka, konzistence a pokrytí nezbytné a dostatečné podmínky vzorce pro csqca, doporučované minimální hodnoty pro konzistenci a pokrytí, booleánská algebra (logické AND, logické OR, negace), booleánská minimizace, možnosti a limity aplikace de Morganova pravidla na empirickou sociální realitu. 7. Návrh výzkumu pro csqca, výběr případů zásady, výběr podmínek zásady, konstrukce dichotomizované datové tabulky, zásady pro kalibraci proměnných pro potřeby csqca. 8. Postup při csqca krok za krokem vytvoření dichotomizované datové tabulky, konstrukce tabulky pravdy, vyřešení kontradiktorních konfigurací (zásady dobré praxe), zohlednění logických zbytků a typy řešení, intepretace formulí a její zásady. 9. Epistemologie:interpretativní a explanatorní přístup rozdíly, charakteristika, význam. 10. Scientifikace" mezinárodní politické teorie. Důvody scientifikace, střet tradicionalismu a scientismu, důsledky scientifikace pro přemýšlení o mezinárodní politice.
11. Univerzalistické myšlení v křesťanské filosofii. Vývoj křesťanského universalismu od 11. do 16. století, projevy křesťanského universalismu v mezinárodní politice, universalismus lidských práv v křesťanské filosofii a otázka jejich šíření mimo evropský kontinent, střety v universalistické filosofii. 12. Universalistické myšlení v osvícenské filosofii. Rozdíly osvícenského universalismu od universalismu křesťanské filosofie, principy a kořeny universalismu, posuny v universalismu od období osvícenství do současnosti, projevy universalismu v politickém myšlení, universalismus a mezinárodní řád. 13. Realistický partikularismus v moderní politické filosofii. Koncept politična", kořeny, důvody a obhajoba partikularismu, projevy partikularismu v politice a v mezinárodní politice, hlavní představitelé partikularismu a rozdíly mezi nimi. 14. Filosofie národního zájmu". Národní zájem v politické filosofii, kořeny pojmu národní zájem, národní zájem a mezinárodní právo, národní zájem a mezinárodní řád, národní zájem a válka, národní zájem a národní identita. 15. Universalismus versus partikularismus v moderní politice. Důvody a povaha střetu, národní zájem versus universalismus, geopolitické myšlení versus mezinárodní řád, mezinárodní spolupráce jako kompromis, projevy střetu universalismu a partikularismu v moderní mezinárodní politice. 16. Vývoj politického myšlení od středověku do renesance. Raně křesťanské myšlení, svatý Augustin, hlavní rysy politického myšlení středověku, Tomáš Akvinský, reflexe politických procesů v politickém myšlení. 17. Politické myšlení od renesance do 19. století a politické ideologie. Machiavelli, Reformace, vliv zámořských objevů, koncepty spravedlivé války a suverenity, Hobbes, Locke, Rousseau, Kant, liberalismus, konservatismus, marxismus, nacionalismus. Literatura: Barša, Pavel (2007): Síla a rozum: Spor realismu a idealismu v moderním politickém myšlení. Praha: Filosofia, s. 19 234. Baylis, John, Smith, Steve, Owens, Patricia (eds.) (2010): TheGlobalizationofWorldPolitics: AnIntroduction to International Relations, 5. vydání, Oxford: OUP, s. 84-181. Cashman, Greg (2000): What Causes War. An Introduction of Theories of International Conflict. Lanham: Lexington Books, s. 1-288. Croft, Stuart (1996): Strategies of Arms Control. A History and Typology. Manchester: Manchester University Press, s. 1-66. Čechák, Vladimír (2006): Metodologicko-filozofické aspekty díla J. S. Milla. In: Marek Loužek (ed.) John Stuart Mill. Dvě stě let od narození. Praha: CEP, s. 43-54. Drulák, Petr a kol. (2008): Jak zkoumat politiku. Praha: Portál. Dunne, Tim, Kurki, Milja, Smith Steve (2007): International Relations Theories: Discipline and Diversity. Oxford: Oxford University Press, s. 52-228. Gray, Colin, S. (1988): The Geopolitics of Super Power. Lexington: University Press of Kentucky, s. 75-92. Charta OSN.
Kartchner, Kerry, M.: Strategic Culture and WMD Decision Making. In: Johnson, Jeannie, L.; Kartchner, Kerry, M.; Larsen, Jeffrey, A. (eds.) (2009): Strategic Culture and Weapons of MassDestruction. New York: Palgrave, s. 55-67. Knutsen, Torbjorn, L. (2005): Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: CSS, s. 17-200. Kratochvíl, Petr Drulák, Petr (2009): Encyklopedie mezinárodních vztahů. Praha: Portál. Krpec, Oldřich, Hodulák, Vladan (2011): Politická ekonomie mezinárodních vztahů. Brno: MPÚ. Lantis, Jeffrey, S., Howlett, Darryl (2010): StrategicCulture. In: Baylis, John, Wirtz, James, J., Gray, Colin, S.: Strategy in the Contemporary World. Oxford: OUP, s. 84-103. Ó Tuathail, Gearóid (1998). Thinking Critically About Geopolitics. In: Ó Tuathail, Gearóid, Dalby, Simon, Routledge, Paul. The Geopolitical Reader. London: Routledge, s. 1-12. Paul, T. V.; Morgan, Patrick. M, Wirtz, James, J. (eds) (2009): Complex Deterrence: Strategy in the Global Age. Chicago and London: The University of Chicago Press. Punch, Keith F (2006): Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál. Pavel Pšeja (ed.), Petr Suchý (ed.), Oldřich Krpec (ed.), Zdeněk Kříž (ed.) 2015. Moc a zájmy v mezinárodním systému. Brno: CDK. Responsibility to Protect. Report ofthe International Commission on Intervention and State Sovereignty. 2001. Rihoux, Benoît and Charles C. Ragin, eds. (2009): Configurational Comparative Methods. Qualitative Comparative Analysis (QCA) and Related Techniques. ThousandOaks and London: Sage, s. 1-68, 123-145. Sagan, Scott, Waltz, Kenneth (2002): The Spread of Nuclear Weapons: A Debate Renewed. New York &London: W. W. Norton&Company. Tsygankov, Andrei, P.: MasteringSpace in Eurasia: Russian GeopoliticalThinking after the Soviet Break-Up, Communist and Post-Communist Studies, Vol. 36, No. 1. (March 2003), s. 101-127.