!"#$!!%!!&''(()# # "* +'+.(./ +'$!/./

!"#$!!%!!&''(()# # "* +',- +'+.(./ +'$!/./ +'0,1 +'-'- +'23)# (%+'0./ 4564

!#7.% " ##(("82$9:;44<4 =>#"#% *(1'!!#?,*7 +',- 6 @A5BC +'+.(./ 4 @4DBC +'$!/./ A @6DBC +'0,1 A @65BC +'-'- A @65BC +'23)# 4 @DBC (%+'0./ 6 @DBC!"#E$!!%E, ('#E/ 6AA<55D!"EF7G%"!!E&''( ()# # "*E, E,64H6ID46F / EF7(G% EJ '1!# ( *E-D5<6I65IFK!EF7G J(7 +'%3)#./ L +'0M- D ('!!#@'## K'( *0$F 5;<N455LC 0!!#KEJ!#'!!#EO!16< 66<5D6 P(!% 0!!#KQ J #'!!#( LN4564F6<4D5 R 4564 +/8H<;F;5F<L4<F66;F4

!"# Pšenice špalda je nazývána asto oznaována jako stará evropská pšenice. Díky své nenáronosti k podmínkám prostedí je vhodná pro pstování v horských oblastech. V souasnosti jsou nejvtší pstitelské plochy v nmecky mluvících zemích (Švýcarsko, Rakousko, Nmecko). Pstitelské plochy postupn v eské republice narstají (pes 2000 ha). K dispozici jsou ozimé odrdy. V metodice jsou proto shrnuty charakteristické vlastnosti jarních forem pšenice špaldy ve srovnání s ozimými. Dále jsou popsána specifika, které ji odlišují od ostatních druh pšenice. Navržena jsou také pstitelská opatení pro ekologické zemdlství a popsána jakost produkce. $ %# ekologické zemdlství, pšenice špalda, pstování, využití &"'("("!"# Spelt is called as old european wheat. This species is suitable for growing in montane areas, becouse of low demands on growing conditions. In this time the most largest growing ares are in german speaking countries (Switzerland, Austria, Germany). The growing is increasing also in the Czech Republic (more than 2000 hectares). Only winter varieties are grown. In the methodology there are described characteristics of spring forms of spelt in comparison to winter forms. The differences between spelt and others hulled wheat species are also described. Proposed is agrotechnology in organic farming. The results of quality analysis are also presented. $'"#organic farming, spelt, growing, use $)*)+,)-*).,)/*)$)0*)1)2*)34 ) *)0"5) 1*678# *9:;9)***) ",)7*)-.<=>?@A@7A??A@A

B!, I. Cíl metodiky.. 7 II. Popis metodiky.. 8 1. Úvod... 8 2. Pšenice špalda..... 9 3. Historie pstování... 10 4. Fylogenetický vývoj... 11 4.1 Genetické zdroje pšenice špaldy v R... 12 5. Pstování v ekologickém zemdlství 13 5.1 Nároky na prostedí 13 5.2 Zaazení v osevním postupu.. 14 5.3 Výživa rostlin a hnojení. 14 5.4 Odrdy 15 5.5 Píprava pdy a setí 16 5.6 Regulace plevel 16 5.7 Regulace chorob a škdc.. 17 5.8 Sklize a posklizové ošetení... 18 6. Kvalita produkce 22 7. Shrnutí informací o pšenici špald. 25 8. Obrazová píloha 26 9. Další informace o možnostech pstování a využití pšenice špaldy... 28 10. O projektu... 29 III. Srovnání novosti postup. 30 IV. Popis uplatnní metodiky. 31 V. Ekonomické aspekty. 32 VI. Seznam související literatury... 33 VII. Seznam publikací, které pedcházely metodice. 37

Cílem pedkládané metodiky je nabídnout ekologickým zemdlcm aktuální informace o pstování pšenice špaldy (Triticum spelta L.) s drazem na jarní formu jako alternativu k pstování ozimé pšenice špaldy. S pstováním ozimé formy pšenice špaldy jsou již urité zkušenosti. ada ekologických zemdlc by pesto mla z rzných píin též zájem o využití jarní formy tohoto druhu. Metodika by také mla pispt k rozvoji ekologického zemdlství na orné pd. Souvisejícím cílem je pak podpora rozšíení nabídky cereálních bioprodukt domácího pvodu. Pšenice špalda je vhodná pro adu potravináských produkt. S jejím pstováním a využitím jsou již urité zkušenosti, pesto není špald vnována taková pozornost, jakou by si zasloužila. Metodika je urena pedevším ekologicky hospodaícím zemdlcm. Pi své innosti ji také mohou využít specializovaní poradci. Pedpokládá se také její využití pi studiu zemdlsky orientovaných obor. 7

Pšenice špalda je v naší oblasti již pomrn známou plodinou a její pstitelské plochy se každoron navyšují. V 90. letech minulého století nebyly v eské republice k dispozici domácí odrdy pšenice špaldy. K obratu k lepšímu došlo až v roce 2001, kdy se podailo ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Praze - Ruzyni vyšlechtit a registrovat odrdu pšenice špaldy zvanou Rubiota. Jedná se o originální odrdu, které íkáme "ervená", není zkížena s pšenicí setou a tudíž má pvodní specifickou genetickou stavbu. V souvislosti s rozvojem ekologického zemdlství a zvyšující se produkcí zrna pšenice špaldy se také zvyšoval zájem konzument o špaldové výrobky. V souasnosti je na trhu pomrn široké množství výrobk, které ítá nkolik desítek rzných produkt. O pšenici špaldu je zájem také pro její vysokou nutriní hodnotu. eští zemdlci za uplynulých dvacet let již získali urité zkušenosti s pstováním špaldy. I pes to, že pstitelské plochy pšenice špaldy v ekologickém zemdlství iní nkolik tisíc hektar (a neustále narstají), není dosud k dispozici ucelený pehled o pstování a využití pšenice špaldy. Nkterými ekologickými zemdlci je také diskutována otázka možností využití jarních forem tohoto druhu, pedevším z dvodu náhrady poškozených podzimních výsev. Z tohoto dvodu metodika vychází z praxí osvdených postup pstování pšenice špaldy v ekologickém zemdlství (ozimé formy) a je doplnna o doporuení pro pstování jarních forem. 8

Pšenice špalda (Triticum spelta L.) je považována za starou kulturní evropskou pšenici. Špalda se skládá ze dvou genetických typ: asijského a evropského (Tsunewaki, 1968 in Feldman, 2001). Vyskytovala se v oblasti Alp (Švýcarsko, Nmecko), Polska, Anglie (Danebury) a Skandinávie (Stehno, 2001). V minulosti byla špalda pomrn hojn rozšíena ve stední Evrop díky otužilosti a schopnosti poskytnout uspokojivý výnos na chudé pd (Feldman, 2001). V souasnosti se opt postupn rozšiuje v oblasti stední a západní Evropy, pedevším v Nmecku, Švýcarsku, Rakousku, eské Republice nebo Maarsku (Trocolli a Codianni, 2005). V eské republice pstitelské plochy postupn narstají. V roce 2010 inily 2232 ha s prmrným výnosem 2,91 t/ha. Celkový pehled za roky 2008-2010 je uveden v tabulce. 1. Napíklad v sousedním Rakousku jsou pstitelské plochy vyšší než v R a iní necelých 10000 ha. Celková plocha v EZ Ekologická produkce Plodina (ha) (t) Výnos (t/ha) 2008 2009 2010 2008 2009 2010 2008 2009 2010 Obilniny 18567 24355 13998 30509 43746 40565-2,94 2,90 Pšenice setá 3943 5267 6153 6837 9491 8872-3,14 3,26 Špalda 1982 2560 2232 5409 6586 6136-2,82 2,91 9

Archeologické nálezy ssp. spelta (L.) Thell. na území Evropy pocházejí z doby bronzové (Abdel-Aal a Hucl, 2005). V souvislosti s klimatickými zmnami (ochlazení) zaala bhem doby bronzové nahrazovat pšenici jednozrnku (Abdel-Aal a Hucl, 2005). Jako píms v pšenici seté se vyskytovala též v Zakavkazí a Stední Asii (Vlasák, 1997).Špalda byla tradin pstována v nmecky mluvících zemích. V minulosti byla špalda pomrn hojn rozšíena ve stední Evrop (Feldman, 2001). V jižní Evrop (ve Španlsku) jsou první zmínky o pstování špaldy datovány do doby 1000 let p. n. l. Pstovala se pedevším v horských oblastech (Oliveira, 2001). Má povst plodiny, jejíž zrno se používá pro zvláš významné píležitosti (Pena-Chocarroo, 1996). Pstitelské plochy však velmi poklesly, ádov na desítky hektar (Abdel-Aal a Hucl, 2005). V severozápadní Evrop byla populární napíklad ve Francii, nicmén i zde došlo k výrazné redukci pstitelských ploch (Abdel-Aal a Hucl, 2005). Ve Švýcarsku udávají historická data (1910) pstitelské plochy cca 39 tisíc ha s následným poklesem. Obdobn tomu bylo také v Nmecku, kde ped první svtovou válkou inily pstitelské plochy více než 300 tisíc hektar. Od té doby docházelo k poklesu ploch (Abdel-Aal a Hucl, 2005). V souasné dob je její pstování soustedno zejména do vyšších poloh oblastí západní Evropy Nmecka, Belgie, severní Francie, Švýcarska, Rakouska a severního Španlska. Plochy pstování zde dosahovaly celkem okolo 30 tisíc ha (Vlasák, 1997) a postupn narstají. V oblastech obývaných Slovany nebyla špalda tak astá jako na území Germán. Užíval se pro ni staroeský název samopše. Od zaátku 19. století v eských zemích nebyly v literatue zmi ovány údaje o pstování špaldy. Starší informace jsou z poloviny 18. století. Pstovala se na Litomyšlsku jako surovina pro výrobu kávoviny. V první polovin dvacátého století se již tém nepstovala (Vlasák a Kostkanová, 1994). V eských zemích se od zaátku 19. století v odborné literatue o tomto druhu nepíše. Z konce 19. století je zmínka o nkolika odrdách špaldy tmavé a špaldy svtlé. Ve 20. století se již pšenice špalda na našem území nepstovala. V eskoslovensku - eské republice v letech 1918 až 1999 nebyla povolena žádná odrda pšenice špaldy. Její popularita však v posledních letech stoupá. 10

! ""# Triticum spelta L. se pravdpodobn skládá ze dvou genetických typ: asijského a evropského (Tsunewaki, 1968 in Feldman, 2001). V 50 letech minulého století bylo její pstování zaznamenáno napíklad v západním Iránu (Kukuck a Schiemann, 1957). Neexistuje však archeology potvrzené spojení v Iránu a Evrop pstované špaldy (Abdel- Aal a Hucl, 2005). V pípad genetického typu s pvodem v Evrop se ve srovnání s pšenicí setou jedná o mladší obilní druh, který vznikl ve vyšších nadmoských výškách Alp. Dosvdují to archeologické nálezy z doby bronzové z oblasti Alp Švýcarska a Nmecka, ale i z Polska, Anglie a Skandinávie. Genetické studie dokládají, že v Evrop existují ti genofondová centra (Cao et al., 1998). První skupina zahrnuje pedevším odrdy ze Španlska (jarní formy), zatímco ve druhém (Belgie, Nmecko, Švýcarsko) a tetím centru (Maarsko, Rumunsko, Balkánský poloostrov) jsou zastoupeny ozimé formy (Abdel-Aal a Hucl, 2005). Šlechtní špaldy bylo zapoato pozdji než u pšenice seté. Velká kolekce 2200 odrd a planých forem této plodiny byla soustedna v Braunschweigu Völkenrode. Rozsáhlá kolekce je též soustedna ve Švýcarsku ve Spolkovém ústavu rostlinné výroby v Zürichu Reckenholz a špalda se zde rovnž šlechtí (Vlasák, 1997). V genové bance v Praze- Ruzyni je shromáždno asi 80 genotyp. Bhem šlechtní také došlo ke kížení pšenice seté (Triticum aestivum L.) a pšenice špaldy (Triticum spelta L.). Podíl genotypu pšenice seté ve špald je zpravidla nízký a i nadále se takováto odrda oznauje jako pšenice špalda. Po vzájemném kížení sice dochází u kíženc ke zlepšení produkních vlastností (zkrácení stébla a zlepšení skliz ového indexu), ale na druhou stranu se zhoršují parametry nutriní jakosti a vytrácí se charakter pšenice špaldy. Hlavní šlechtitelské cíle smují k odstranní nkterých nepíznivých vlastností, jako zkrácení délky stébla, zvýšení produktivity klasu a zvýšení odolnosti proti poléhání, pi zachování vysokého obsahu bílkovin a píznivého složení esenciálních aminokyselin (Vlasák, 1997). 11

$ %&#'( V genové bance ve VÚRV, v.v.i. Praha jsou shromažovány, hodnoceny a uchovávány v rámci genetických zdroj (GZ) pšenice též genetické zdroje pšenice špaldy. V souasné dob (2012) je v kolekci 86 vzork špaldy, pevážn ozimého charakteru; 18 vzork pšenice špaldy je jarní formy (Graf 1). Vtšina genetických zdroj jsou pvodní krajové nebo staré šlechtné odrdy. V kolekci jsou však i odrdy pšenice špaldy z poslední doby, které jsou mnohdy výsledkem kížení s pšenicí setou (T. aestivum L.). Genetické zdroje pšenice špaldy jsou, obdobn jako ostatní GZ rostlin využívány ve šlechtní nových odrd. Pevažují genetické zdroje s pvodem v Nmecku, R eskoslovensku a Švýcarsku (tém 2/3 materiál). Nkteré mají také pvod ve Francii, Belgii nebo Rakousku. U cca 10% materiál není pvod znám.!"#$%&%'("' ()%*%!" 12

)!%& Pšenice špalda je ukázkovým druhem pšenice, který je vhodný pro pstování v ekologickém zemdlství. Je pro ni charakteristická mohutná koenová soustava, která umož uje získat živiny z hlubších vrstev pdy. Vzcházející rostliny mají rozprostený trs, listy jsou užší, více chloupkaté než u pšenice seté. Stéblo je duté, tenkostnné a pomrn dlouhé (110 150 cm). Výška rostlin jarní špaldy bývá nižší než ozimých odrd a pohybuje se nejastji okolo 100 cm. V ranosti se pšenice špalda píliš neliší od pšenice seté, i pokud jde o variabilitu v tomto znaku. Pšenice špalda vyžaduje dostatek vláhy pedevším v dob klíení, vzcházení, sloupkování a nalévání zrna. Vzhledem k výšce rostlin je pšenice špalda náchylnjší k poléhání než pšenice setá. Tuto skutenost je nutno mít na zeteli pi používání vyšších dávek organických hnojiv. Klas je typický speltoidní a mže být osinatý, ale pevážn bývá bezosinný. Klasy jsou dlouhé, ídké, rozlamující se na klásky. Jednotlivé klásky ídce pisedají k silnému klasovému vetenu. V klásku je 3 5 kvítk, vytváejících 2 3 zrna. Obilky zstávají obaleny pluchami uvnit klásku. Vyloupaná zrna pšenice špaldy jsou štíhlejší, delší a vtší než u pšenice seté. Z výnosových prvk je pro pšenici špaldu charakteristická vyšší hmotnost 1000 semen (HTS). Ve výnosovém potenciálu nedosahuje pšenice špalda úrovn pšenice seté ani pi porovnání jarních forem. Hrubý výnos v podmínkách ekologického pstování bývá v rozmezí 2,5 5,0 t/ha s podílem pluch do 40 %. )* + Pšenice špalda je ve srovnání s pšenicí setou mén nároná na podmínky prostedí. V dob klíení a vzcházení, sloupkování a nalévání zrna vyžaduje však dostatek vláhy. Snese i extrémní vlhkostní podmínky (nadbytek vláhy). Také nároky na teplotu jsou nízké. Špalda má dobrou mrazuvzdornost a je odolná i vi vyležení pi vysoké vrstv snhu. Teplotní extrémy, vyjma vysokých veder v dob dozrávání, jí neškodí. Pro její pstování jsou nejvhodnjší stedn tžké až tžší pdy, mén vhodné jsou pdy lehké, písité a rašelinné. Díky dobrému prokoenní pdy má špalda vysokou schopnost osvojovat si živiny. Její pstování se doporuuje do oblastí s podmínkami mén vhodnými pro pšenici setou tam, kde již pšenice setá ztrácí efektivnost, nejlépe do horší obilnáské, bramboráské, podhorské a horské oblasti. V epaské oblasti ji lze zaadit do lokalit s omezenými vstupy (chránné krajinné oblasti, pásma ochrany spodních vod), do 13

chladnjších a vlhích poloh. Ve šlechtní pšenice seté byla špalda využívána jako zdroj odolnosti k nepíznivým podmínkám pstování (horské oblasti). ),+& -- Do osevního postupu pšenici špaldu zaazujeme podobn jako pšenici setou. Nejlepšími pedplodinami jsou vojtška, jetel luní (vzhledem k náchylnosti k poléhání - pi pemíe dusíku - zaazujeme špaldu po leguminózách jen na chudších pdách), bob a okopaniny, zvlášt brambory, ale i oves. Špaldu je možné vysévat i po rozorání louky i úhoru (Konvalina et al., 2008). Po ostatních obilninách, zvlášt po pšenici, špaldu pokud možno nepstujeme vzhledem ke zvýšenému riziku výskytu houbových chorob. Pšenice jako pedplodina špaldy mže navíc nepízniv psobit na udržení istoty druhu. Ozimé obilniny nejsou vhodnými pedplodinami také vzhledem k podpoe rozvoje ozimých plevel (Moudrý a Strašil, 1999). Pedplodinová hodnota pšenice špaldy jako pedplodiny je pomrn nízká, pesto je špalda lepší pedplodinou než pšenice ozimá. Podsevy snáší dobe, podobn jako žito (Moudrý, 2011). Pi poléhání špaldy mohou podsevy prorstat, ztížit sklize a pispt ke snížení výnosu (Konvalina et al., 2008). )."/ 0# Špalda má dobrou schopnost osvojovat si živiny z pdy (Moudrý, 2011). Požadavky na živiny jsou podobné jako u pšenice seté. Dležitá je úprava ph pdy vápnním k pedplodin nebo po její sklizni. Špalda je vzhledem k vtší náchylnosti k poléhání velmi citlivá na pehnojení dusíkem. Celková dávka dusíku (dusík dostupný po pedplodin a dusík dodaný v organických hnojivech) by nemla pekroit 90 kg.ha -1 (starší odrdy s dlouhým stéblem) a 120 kg.ha -1 (nov šlechtné odrdy). Dlení dávky dusíku vychází ze stejných princip jako u pšenice seté (Moudrý a Strašil, 1999). Podzimní i asný jarní vývoj špaldy je pomalejší a požadavky na dusík v této period jsou nižší (Konvalina et al., 2008). Proto pedseové hnojení dusíkem po dobré pedplodin vynecháváme. V ekologicky hospodaících podnicích se doporuuje napíklad regeneraní a produkní dávku dusíku aplikovat ve form kejdy (15-20 m 3.ha -1 ), jemn drceného a rozmetaného hnoje (do 10 t.ha -1 ) nebo kompostu. Vzhledem k delší dob uvol ování dusíku do pijatelné formy se doporuuje hnojení organickými hnojivy s uritým pedstihem (Moudrý a Strašil, 1999). 14

)12 Z ozimých forem je nejvhodnjší volbou ozimá odrda Rubiota, která vznikla výbrem z genových zdroj Genové banky pi VÚRV v Praze-Ruzyni a je pizpsobena našim klimatickým podmínkám. Další alternativou je v souasnosti nabízená odrda Ceralio. Odrdy jarních forem pšenice nejsou v souasné dob na trhu k dispozici, i když o jejich pstování je ze strany farem zájem. Jarní špalda je šlechtna nap. v Polsku (kmen jarní špaldy pod pracovním názvem Wirtas). Odrda Rubiota Odrda pšenice špaldy, registrovaná v roce 2001, vznikla opakovaným individuálním výbrem z klasické nmecké špaldy Fuggers Babenhauser Zuchtw. Charakteristické je silné antokyanové zabarvení koleoptyle a naopak velmi slabé zabarvení oušek praporcového listu. Ojínní pochvy praporcového listu, stébla a klasu je stední. Klas je jehlancovitý, velmi dlouhý, ídký, hndav zabarvený. Zrno je ervenohndé, velké s HTS dosahující 60 g i více. Podíl pluch ve sklizni klásk iní 23 až 25 %. Obsah hrubého proteinu v pokusech VÚRV inil 19,44% (Tabulka 2). Jedná se o odrdu ozimého charakteru s vysokým stéblem, pozdji dozrávající, s vyšší citlivostí k padlí travnímu (Blumeria graminis). Je doporuována do systému ekologického zemdlství i na pozemky s nižší hladinou živin. Udržovací šlechtní odrdy probíhá ve VÚRV, v.v.i. a množení v PRO-BIO obch. spol. s r.o. +!"&,-, %- Odrda Obsah proteinu Obsah mokrého (%) lepku (%) Gluten index SDS (ml) Špalda - Rubiota 19,44 54,50 19,09 36,0 Dvouzrnka - Rudico 21,26 60,70 98,68 14,5 15

))+2 Platí obecné zásady jako pi pstování ostatních obilnin. Vzhledem ke své nenáronosti snese špalda i pdy he pipravené. Vhodné je mlí zpracování pdy. Utužené seové lžko je žádoucí kvli náronosti na vláhu pi klíení a vzcházení. Proto jsou pro špaldu vhodné i pdy ulehlejší, mlce zpracované (vyhovuje ji také minimalizace a povrchové kypení pdy) (Konvalina et al., 2008). Ozimou špaldu vyséváme ve druhé polovin záí, ale v krajním pípad pomrn dobe dovzchází (i na jae) pi velmi pozdním setí. Pro jarní formy platí obdobná doporuení jako pro ostatní na jae seté obilniny. Obvykle se vysévá neloupané osivo, piemž hrozí nebezpeí ucpávání semenovod a výsevních botek (Moudrý a Strašil, 1999). Z tohoto dvodu se doporuují zejména pneumatické secí stroje (Konvalina et al., 2008). V píznivých podmínkách se výsevek pohybuje od 300 do 350 klíivých obilek na m 2, v horších podmínkách 350-400 obilek na m2. U nahých obilek pak iní výsevek 180-200 kg na ha, pi výsevu neoloupaných klásk až 300 kg na ha (Moudrý, 2011). Vzdálenost ádk i hloubka setí jsou stejné (vzdálenost ádk 10-12,5 cm, hloubka setí 3-4 cm) jako u pšenice seté (Moudrý a Strašil, 1999). Obdobný výsevek uvádí také Pospisil et al. (2011), podle kterých jako optimální se jevil výsev 300 klíivých obilek na m 2 u ozimých odrd (Tabulka 3).. &#"&%'(,/ 0-1)2,+3- Výsevek Výnos celých klásk Hmotnost zrna (MKS.ha -1) (t.ha -1 ) v klasu (g) Poet zrn v klasu 2,0 5,6 1,7 33 3,0 5,8 1,8 33 4,0 5,6 1,8 33 )3(!-2 Pšenice špalda má dobrou konkurenceschopnost vi plevelm. Pln postaí využívat zásad správné zemdlské praxe. Odlišná situace mže nastat v pípad srovnání ozimé a jarní formy. Jarní špaldy pomrn rychle zakrývají povrch pozemku, takže plevelm dobe konkurují. U ozimých špald je vyšší riziko zaplevelení v pípad špatného pezimování porostu. Z pímých zásah se bžn používá k regulaci zaplevelení vláení. Na zapleveleném pozemku je vhodné ješt ped vzejitím špaldy odstranit nitkující plevele síovými branami. 16

Pi správn provedeném zásahu je poškozeno až 80% nitkujících plevel. Následn se provádí vláení prutovými branami po vzejití porostu od tetího listu. Vláení není píliš úinné proti ozimým plevelm, jako je chundelka metlice (Aspera spice-venti) a nebo svízel pítula (Galium aparine). Jako prevence se proti chundelce metlici pozitivn uplat uje pozdní setí porostu. )4(!-0522 Špalda je napadána stejnými chorobami jako pšenice setá. Celkov je ale proti nim odolnjší. Mezi nejrozšíenjší choroby pšenice špaldy patí choroby pat stébel (Gaeumennomyces graminis) a v hustších porostech padlí travní (Erisyphe graminis) (Konvalina et al., 2008). Mén škodlivá je plíse snžná (Fusarium nivale), braninatka plevová (Septoria nodorum) a rez travní (Puccinia graminis) (Moudrý a Strašil, 1999). V polních experimentech (screening v roce 2008) jsme hodnotili výskyt hlavních chorob pšenice. Jako píklad mohou posloužit výsledky z tabulky 4. Je z nich zejmé, že nkteré z odrd byly pedevším bhem sloupkování mén odolné k napadení padlím travním. Rez pšeniná velký problém nepedstavovala. Je nicmén možné zaznamenat zvýšené hodnoty varianího koeficientu, což znamená, že nkteré odrdy z hodnoceného souboru byly mén odolné. 4 0!',&'5&"'- Ukazatel Hodnocený znak a termín Varianí Dolní Horní Prmr SD Medián koeficient vartil kvartil DC 39 7,80 1,21 15,5 8,00 7,00 9,00 Padlí travní DC 59 7,20 1,61 22,4 8,00 6,00 8,00 DC 77 8,20 0,41 5,0 8,00 8,00 8,00 Rez pšeniná DC 77 8,47 1,41 16,7 9,00 9,00 9,00 #$%$&'()*'+,%- Detailní hodnocení odolnosti jednotlivých odrd vi padlí a rzi jsou uvedeny v tabulce 5. Z výsledk je zejmé, že mezi odrdami byly velmi malé rozdíly. Prakticky všechny hodnocené odrdy byly slabji napadány padlím travním a následn více rzí pšeninou. Ve srovnání s pšenicí setou bývá u pšenice špaldy zpravidla nižší výskyt mykotoxinu deoxynivalenolu v zrnu. Patrn k tomu pispívá plucha, která chrání zrno a odstra uje se až ped zpracováním. 17

5 0!'6%,&'. #"&- Druh/odrda Padlí travní (0-9) Rez pšeniná (0-9) DON (ppb) Pšenice špalda (Triticum spelta L.) Triticum spelta (Ruzyne) 8,2 bd 6,7 bcd 41,7 a Triticum spelta (Tabor 22) 8,8 de 7,3 cd 83,3 a Triticum spelta (Tabor 23) 8,8 de 6,8 bcd 133,3 a Špalda bílá jarní 8,6 de 6,2 ab 120,8 a VIR St, Petersburg 8,6 de 6,6 bcd 70,0 a Triticum spelta (Kew) 8,2 bd 7,6 de 83,3 a Triticum spelta No. 8930 8,6 de 6,4 abc 241,7 a Prmr + smrodatná odchylka 8,5±0,3 6,8±0,5 110,6±65,4 Kontrolní odrda pšenice seté (Triticum aestivum L.) SW Kadrilj 8,7 de 6,2 ab 246,7 a #./012+%..3%41-53.#6 322$.+-0%.!78" V rámci povolených pravidel ochrany rostlin v ekologickém zemdlství není nutné provádt žádné pímé zásahy proti chorobám a škdcm. Vzhledem k vysoké odolnosti pšenice špaldy pln postauje dodržování zásad správné zemdlské praxe (stídání plodin, nepehnojení porostu, apod.). )67&8&8% + Špaldu pro produkci zrna sklízíme v plné zralosti. Klas špaldy se pi pezrání láme, sklize musí být proto šetrnjší (snížené otáky pihane a mláticího bubnu). Protože sklízíme klásky (zrna i s obaly), je potebnépimen otevít síta. Pitažením mlátícího bubnu lze upravit stupe rozlámání klasu až ásteného vyluštní semen z klásk (Šarapatka et al., 2006). ástené vyluštní však není vhodné pi sklizni osiva, protože vyloupaná špalda mže vykazovat sníženou klíivost v dsledku mechanického poškození zrna. Doporuuje se spíše odpolední až veerní sklize (Neuerburg a Padel, 1994). Neoloupaná, suchá špalda se dobe skladuje. Pluchy dobe chrání obilky pi skladování. Ped zpracováním se špalda loupe a istí na nárazových tídiích. Loupáním se oddlí zrna z klásk. Podíl pluch a úlomk klasových veten mže initaž 35-40 %. Pro pšenici špaldu je charakteristická vyšší HTS, která u mnoha odrd pesahuje 50g a v píznivých letech mže dosáhnout i 60g (Stehno, 2001). Hrubý výnos v podmínkách ekologického pstování bývá v rozmezí 2,5-5,0 t.ha -1 s podílem pluch 32-37 % (Konvalina et al., 2010). 18

+!"%,2 * -(,2,2 * -.!"%,2 * -%,7- Krom klasické sklizn za úelem produkce pro mlynáské zpracování se v nkterých zemích využívají í i další produkty. Mže se jednat napíklad o produkci tzv. zeleného zrna. Pro tento užitkový smr se sklízí špalda v mléné až ran voskové zralosti.následn se dosouší horkým vzduchem, resp. se udí kouem z dubového deva pi 120 C na vlhkost 12-14 % (Šarapatka atka et al., 2006). Bhem uzení dochází k mazovatní škrobu, karamelizaci a vzniku aromatických látek. Plevy a pluchy zachytí dehtové látky. Po sušení a ochlazení se špalda lépe loupe (Moudrý a Strašil, 1999). 19

Ekonomika pstování Výnos vyištných klásk se v ekologickém zemdlství nejastji ji pohybuje okolo 2,5 t.ha -1 (mže být i vyšší). Vprmru 7 odrd jarní formy pšenice špaldy inil na stanovištích v Praze a eských Budjovicích 2,6 t.ha -1 (Graf 4). Výnosová úrove pšenice špaldy dosahovala a 70% výnosové úrovn pšenice seté. Jarní formy pšenice špaldy jsou tak mén produktivní i ve srovnání s ozimou formou pšenice špaldy. V bžném pstování v roce 2010 inil prmrný rný výnos ozimých odrd 2,91 t.ha -1 (Tabulka 1). Mezi faktory, které snižují produktivitu jarních forem pšenice špaldy, patí nízký skliz ový index, ale také nižší produktivita klasu (Tabulka 6). 4!89:&,&'#"&;"-!""&(1 <= Náklady na pstování pšenice špaldy v ekologickém zemdlství jsou obdobné jako pi pstování pšenice seté. Výnosová úrove pšenice špaldy dosahuje v prmru 89 % (ozimá forma) resp. 70 % (jarní forma) výnosové úrovn pšenice seté. Je teba poítat s dalšími ztrátami v dsledku loupání. Prodejní cena špaldy vbio kvalit se veské republice pohybuje v rozmezí 8000 10000 K. 20

>?!;%'(%,&'5&- Parametr Hodnocený znak Dolní Horní Prmr SD RSD Medián kvartil kvartil Poet zrn v klasu 24,21 6,09 25,2 24,70 19,75 29,95 Poet zrn v klásku 1,33 0,32 24,1 1,28 1,07 1,56 Hmotnost zrna v klasu (g) 1,02 0,29 28,4 1,02 0,81 1,37 HTS (g) 42,59 7,23 17,0 40,68 36,92 46,13 Hustota klasu (klásek.10cm -1 ) 16,59 3,24 19,5 15,67 14,65 17,67 Skliz ový index 0,38 0,06 15,8 0,36 0,34 0,40 Podíl pluch (%) 30,67 2,03 6,6 30,89 29,41 31,98 21

39 - Špalda je známá svojí vysokou nutriní hodnotou, lehkou stravitelností a chutností. Zrno pšenice špaldy, stejn jako zrno dalších pluchatých pšenic, je charakteristické vysokým obsahem bílkovin. Ten se pohybuje v pomrn širokém rozmezí 13,5 19,0 % (Stehno, 2001). Michalová (2000) pipisuje vysoký obsah bílkovin vtšímu podílu aleuronové vrstvy, ve srovnání s pšenicí setou. V aminokyselinovém složení nejsou mezi pšenicí špaldou a pšenicí setou velké rozdíly, jen obsah esenciálních aminokyselin je u špaldy mírn vyšší. Lepek, kterého obsahuje špalda cca 30 48 %, bývá z pekaského hlediska podstatn kvalitnjší než u jednozrnky a dvouzrnky. Potvrzují to hodnoty SDStestu, které dosahují obdobných hodnot jako u pšenice seté (41-64 ml u špaldy, 50 60 ml u pšenice seté). O vhodnosti pro pekaské využití svdí i znan vysoké hodnoty Gluten Indexu. Vláknina špaldy má jemnou strukturu vláken, je velmi dobe snášena, podporuje trávení a stevní peristaltiku. Z minerálních látek je významný obsah Ca, P, K a stopová množství Zn (Stehno, 2001). Špalda je výborným zdrojem vitamín skupiny B, pedevším thiaminu (B1), riboflavinu (B2), ale také niacinu. Obsah stravitelného škrobu, který je dležitým energetickým zdrojem pro lovka i zvíata, se u pšenice špaldy tém rovná pšenici seté, podstatn nižší má však obsah stravitelných cukr. Ze zdravotního hlediska se špald pipisují pozitivní úinky na stimulaci imunitního systému, cení se lehká stravitelnost a pozitivní psobení pi léení nkterých alergií (Michalová, 2000). O znané oblib, které se špalda svého asu tšila, svdí zmínka ve spisu Léitelství od svaté Hildegardy von Binden, kde se uvádí: Špalda je nejlepší obilovina tuná, plná síly a leheji stravitelná než všechny ostatní zrniny. Toho, kdo ji jí, zaopatuje pravým masem a dobrou krví. Duši lovka dlá radostnou a plnou jasu. Když je nkdo nemocen tak, že od slabosti nic jísti nemže, pak mají se vzíti celá zrna špaldová, povait je ve vod, pidat nco másla nebo vajeného žloutku, aby pokrm získal lepší chuti, a dá se nemocnému jísti. Vyléí ho to zevnit jako dobrá léivá mast. (Moudrý et al., 1994). Využití špaldy je mnohostranné i v souasné dob vyluštná zrna špaldy, špaldové kroupy (kernotto), špaldoto, zelená zrna (grünkern), krupice, mouky. Používá se pro výrobu slaného i sladkého peiva (vánoní cukroví, rzné mouníky), výborný je chléb, který má výraznou chlebovou vni, velký objem, popraskanou krku a dlouho vydrží vláný a erstvý. Špaldový bulgur je souástí rzných zeleninových nebo masových jídel (falafel, kibbeh), zeleninových salát (tabbouleh). Špalda nachází uplatnní i ve výrob tstovin, vloek (vhodných do kaší, polévek), müsli, špaldových pukanc, rzných extrudovaných výrobk, špaldového piva i špaldové kávy (Michalová et al., 2002). Pro hodnocení technologické jakosti pšenice špaldy není, stejn jako pro hodnocení technologické jakosti pšenice dvouzrnky a jednozrnky, k dispozici platný pedpis. 22

Genotypy ozimé i jarní formy pšenice špaldy se zpravidla vyznaují podstatn vyšší pekaskou jakostí než pšenice dvouzrnka a jednozrnka a nkteré z nich v podmínkách ekologického zemdlství dosahují v hodnotách jakostních znak, stanovených dle SN 46 1100-2 ( Pšenice potravináská ) i vyšší úrovn než pšenice setá. Pšenice špalda je tedy využitelná vskutku mnohostranným zpsobem, jak k pekárenským, tak i peivárenským úelm, výrob tstovin a pod. Mlynáské produkty z pšenice špaldy mohou tvoit i pídavek ve smsi s moukou z pšenice seté. V každém pípad je teba brát v úvahu, že tradice zpracování a využívání pšenice špaldy zatím není v R tak velká jako nap. v sousedním Rakousku i Nmecku a zohled ovat požadavky a možnosti konkrétních odbratel. : =,"'-,&')*%@)* A;"(B#"&+331+3- Odrda Obsah Obsah mokrého íslo SDS N-látek Zeleny test lepku poklesu sedimentace v sušin (ml) v sušin zrna zrna (s) (ml) (%) (%) Triticum diccocum SCHUEBL pšenice dvouzrnka T. spelta (Ruzyn) 15,34 bc 40,92 c 289 b 53 e 34 ab T. spelta (Tabor) 01C0204322 15,42 bc 42,56 cd 302 b 67 bc 40 de T. spelta (VIR St. Petersburg) 14,51 b 36,62 b 281 b 60 d 33 a T. spelta (Tabor) 01C0204323 16,33 cd 43,84 cd 286 b 66 bc 37 bcd Špalda bílá jarní 16,55 cde 45,06 d 281 b 70 ab 36 abc T. spelta (Kew) 15,78 cd 42,14 cd 316 b 70 ab 43 e T. spelta No. 8930 16,71 de 45,87 d 280 b 65 bcd 38 cd Prmr + smrodatná odchylka 15,81±0,8 42,43±3,1 290,7±13,5 64,43±6,8 37,28±3,5 Triticum aestivum L. kontrolní odrda SW Kadrilj 12,30 a 27,31 a 242 a 75 a 39 cd 92:+%%22$.+-0%.2-2!53. #67;8"; 23

C );"'"'&%'"'(,& <=- Druh Obsah Podíl ve N-látek Zeleny test íslo poklesu smsi v sušin zrna (ml) (s) (%)* (%) 100 17,81 35 431 80 17,06 38 412 Pšenice špalda 60 16,25 41 403 40 15,06 44 383 20 14,41 47 362 Pšenice setá (SW Kadrilj) 100 13,30 50 341 D E"""%(,&'#"&+331+3- Lokalita Zastoupení albumin + globulin Zastoupení gliadin (%) Zastoupení glutenin (%) Nerozpustný zbytek (%) (%) Pšenice špalda Uhínves 29,42 ± 0,99 30,78 ± 3,97 28,95 ± 3,64 11,37 ± 2,14 Ruzyn 26,22 ± 2,76 31,06 ± 4,01 29,06 ± 3,56 14,23 ± 3,77. Budjovice 25,92 ± 4,46 30,26 ± 4,83 31,04 ± 3,18 13,05 ± 8,02 Pšenice setá (odrda SW Kadrilj) Uhínves 21,29 ± 1,46 33,75 ± 0,76 36,34 ± 1,24 8,63 ± 4,46 Ruzyn 21,37 ± 0,37 33,77 ± 2,18 40,49 ± 2,70 4,38 ± 0,14. Budjovice 20,06 ± 0,01 33,64 ± 0,21 35,65 ± 2,46 10,66 ± 2,26 24