Senioři využívající pečovatelské služby v Hořovicích a ORP

Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán sociálních služeb města Hořovice a spádových obcí na období 2014 2018, který je podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Senioři využívající pečovatelské služby v Hořovicích a ORP Autor: PhDr. Hana Stelzerová Verze: finální, dokument prošel jazykovou korekturou Datum: 25. 1. 2014

Obsah 1 Cíl šetření a respondenti... 3 2 Uživatelé sociálních služeb... 3 3 Informovanost... 4 4 Dostupnost péče... 5 5 Příspěvek na péči... 6 6 Pomoc rodiny... 6 7 Související problémy a návrhy řešení... 7 8 Budoucnost... 8 9 Trávení volného času a návazné služby... 8 10 Hlavní zjištění... 9 2

1 Cíl šetření a respondenti Cílem šetření bylo zjistit potřeby lidí v seniorském věku se sníženou soběstačností, kteří využívají pečovatelské či jiné sociální služby. Zajímaly nás zejména názory seniorů, kteří bydlí v Hořovicích či spádových obcích a stále setrvávají ve svém domácím prostředí. Ptali jsme se jich, co by jim pomohlo k tomu, aby mohli doma zůstat co nejdéle. Z předchozích šetření v rámci OSVZ a poskytovatelů pečovatelských služeb jsme navázali na vzniklé hypotézy týkající se finanční dostupnosti (či nedostupnosti) služeb, spolupráce s rodinami klientů, aktivizace seniorů, dopravní dostupnosti a celkové ekonomické situace seniorů. V lednu 2014 jsme uskutečnili dva skupinové rozhovory s cílem vyvážit názory a potřeby seniorů z celých Hořovic. Město Hořovice jsou specifické svým kopcovitým terénem a dělí město na dvě části horní a dolní jak vyplynulo z rozhovorů. První rozhovor se konal 8. 1. v rámci pravidelného setkávání seniorů v Centru denních služeb (tzv. KáČa, káva a čaj). Účastnilo se ho 19 respondentů (16 žen a 3 muži) v průměrném věku 76 let 1, kteří využívají pečovatelské služby od poskytovatele Digitus Mise, o. p. s. Druhé setkání se uskutečnilo dne 22. 1. v Domově Na Výsluní. Diskuse se konala na půdě domova pro seniory a zúčastnilo se jí 19 respondentů (17 žen a 2 muži), kteří využívají jak pečovatelské služby v domácím prostředí (3 respondenti), tak služby v domě s pečovatelskou službou (11 resp.) a přímo v domově pro seniory (4 resp.). Průměrný věk respondentů druhé skupiny činí 86 let 2. Obě diskuse byly vedeny metodou ohniskové skupiny (focus groups) v délce 1,5 hodiny. Velký počet účastníků v rámci diskusí 3 neumožňoval jít v tématech do větší hloubky, na druhou stranu se nám podařilo získat názory od většího počtu lidí. 2 Uživatelé sociálních služeb Respondenti z prvního setkání jsou téměř všichni obyvatelé Hořovic (18), pouze v jednom případě z Hvozdce. Čtyři z obyvatel Hořovic upřesnili své bydliště Sklenářka, sídliště (2), Višňovka. Z rozhovorů vyplynulo, že velká část bydlí v okolí Centra denních služeb a žije na kopci. Tato geograficky odlišná lokalita Hořovic určuje specifické potřeby místních seniorů, kteří se v kopcovitém terénu hůře pohybují. Většina z respondentek žije v domácnosti sama poté, co ovdověly. Sedm z respondentů žije s manželem či přítelem, manželkou či přítelkyní (ve dvou případech jde o pár). Dvě seniorky žijí v domě s širší rodinou synem či vnučkou a jejich rodinou. 1 Svůj věk uvedlo 9 respondentů z 19. 2 Svůj věk uvedlo 12 respondentů z 18. 3 Doporučený počet účastníků je mezi 8 a 12 účastníky na ohniskovou diskusi. 3

Respondenti jsou klienti pečovatelské služby Digitus Mise, o. p. s. a využívají služby denního centra pro setkávání a další volnočasové aktivity, dále svoz a pomoc při přepravě na nákupy, za doktory, na úřad apod. Centrum města je pro seniory na kopci málo dostupné. Klienti si Digitus velmi chválí za jeho ochotu, pomoc a důvěru, kterou jim poskytuje. Další služby, které klienti využívají, závisejí na konkrétních potřebách jednotlivců obědy, úklid malý/velký, pomoc při hygieně. Účastníky prvního setkání lze označit za aktivnější seniory, přestože mnozí z nich mají problém s pohyblivostí a nedošli na setkání sami, ale přivezly je pečovatelky. Tito lidé budou v budoucnu potřebovat další pomoc sociálních služeb, aby mohli setrvat co nejdéle doma. Druhého skupinového rozhovoru se účastnili většinou lidé, kteří dříve, než začali využívat pobytové služby, bydleli v SO ORP Hořovice (11 respondentů je ze spádových obcí: Komárov, Lochovice, Hostomice, Žebrák, Velký Chlumec, Praskolesy, Třenice a Běštín). Dvě respondentky pocházejí odjinud (mimo SO ORP Hořovice). V současnosti jsou všichni klienty Domova Na Výsluní. Využívají pečovatelskou službu v domácím prostředí (2 respondentky) nebo v rámci Domu s pečovatelskou službou (DPS) Hořovice a Komárov a další služby v rámci domova pro seniory. Respondenti využívají nejčastěji tyto pečovatelské služby: dopravu k lékaři, donášku obědů, malý a velký nákup, praní prádla a pomoc s hygienou. Pokud respondenti využívali pečovatelské služby v době, kdy bydleli doma (pouze pár respondentů), pak šlo zejména o dopravu k lékaři, obědy a úklid. Během rozhovoru se jedna respondentka ptala na odlehčovací služby. Klienti domova pro seniory o možnosti pobytové odlehčovací služby vědí a někteří s ní mají osobní zkušenost. Tuto službu považují za prospěšnou, avšak velmi drahou. O možnosti využít terénní odlehčovací služby respondenti informace neměli. Respondenti využívající pobytových služeb Domova Na Výsluní se stali klienty kvůli náhlému zhoršení zdravotního stavu, který jim dále již neumožňoval setrvání v domácím prostředí. V několika případech kontaktovala Domov Na Výsluní a zařídila pobyt přímo nemocnice. Z obou diskusí vyplynulo, že svoz je pro seniory hlavní potřebou, bez které nemohou setrvat ve svém domácím prostředí. Velmi často senioři začali využívat pomoc pečovatelské služby poté, co ovdověli a zůstali sami. Ženy v seniorském věku uváděly, že neřídí, a v případě ztráty manžela přestaly být mobilní. 3 Informovanost Dokud respondenti nezačali sociální služby potřebovat, neměli o nich povědomí. Na otázku, jak se o službě dozvěděli, zaznívali odlišné odpovědi. Lidé na kopci znají Centrum denních služeb, protože sídlí v jejich blízkosti. O pečovatelské službě se proto dozvěděli přímo z osobního kontaktu s místním poskytovatelem. Každý měsíc je v centru pořádáno setkání pro seniory nazvané KáČa, kde senioři přijdou na kávu a čaj a mohou se setkat, popovídat si, číst či jinak trávit čas společně. V rámci těchto setkání jsou rovněž organizovány různé osvětové přednášky. Kromě toho je možné do centra chodit na rukodělné práce a využít další nabídku volnočasových aktivit. Senioři se tak přirozeně 4

dozvídají o možnostech péče, které poskytovatel Digitus Mise, o. p. s. nabízí. Současně se zde senioři setkávají s pečovatelkami a mají tak možnost získat k nim důvěru. Senioři, kteří nebydlí v bezprostřední blízkosti centra, se o službě dozvěděli z letáků, které dostali do schránky či z osobního doporučení. Respondenti, kteří využívají služeb Domova Na Výsluní, se většinou o službě dozvěděli od lékaře. Ten jim po úrazu, kdy jejich zdravotní stav neumožňoval setrvat v domácím prostředí, doporučil pobyt v domově pro seniory. Zdravotní středisko vyřídilo veškerou administrativu související s nástupem do domova a respondent byl dovezen z nemocnice přímo do zařízení. Klienty terénní pečovatelské služby Domova Na Výsluní kontaktovaly samotné pečovatelky, které na ně získaly kontakt od města Hořovice (jedná se o bývalé klienty Digitus Mise, o. p. s.) a jako nový poskytovatel s nimi podepsaly smlouvu o poskytování pečovatelské služby. Pokud respondenti již sociální službu využívají, mají povědomí o dalších službách, které poskytuje stejný poskytovatel. Informovanost o dalších poskytovatelích a možnostech pomoci je však velmi malá. Obecně respondenti nevědí o možnosti získat informace a pomoc skrze sociální odbor a využívají jiných zdrojů, např. osobní doporučení nebo letáky. 4 Dostupnost péče Z pohledu respondentů, kteří jsou již uživateli sociálních služeb, je pomoc pro seniory dostupná. Přesto existují určité rezervy, které je potřeba z pohledu respondentů řešit. Dostupnost služeb rozdělíme na časovou, finanční a dopravní. Co se časové dostupnosti týče, tak se v obou diskusích ukázala být odlišná. V Domově Na Výsluní se při otázce, jak často k nim pečovatelky během dne docházejí, ukázalo, že většinou jedenkrát za den. Přinesou oběd a při tom uklidí, konstatoval jeden z respondentů. V případě, že klienti potřebují náhle pomoc v čase, kdy má pečovatelská služba otevírací hodiny, lze se individuálně domluvit i v ten den. Pokud však jde o dostupnost mimo pracovní dobu, která je od pondělí do pátku od 7 do 16 hodin 4, mají zejm. obyvatelé domu s pečovatelskou službou (DPS) smůlu. Pak se obracejí na své sousedy, popř. lékaře a záchrannou službu. Obyvatelé DPS by uvítali službu v pozdních hodinách (např. v době večerního koupání). Co jim však chybí, je krizová pomoc v rámci DPS. Ve svých bytech bydlí sami, a pokud o víkendu či mimo pracovní dobu pečovatelské služby např. upadnou, musí si pomoci sami. Za takovou službu by si museli připlatit, a to je pro ně většinou finančně nedostupné. 4 Na webu Domova Na Výsluní je uvedeno: Terénní pečovatelská služba je klientům poskytována od 7,00 do 15,00 hodin, do konce pracovní doby pracovnice provádí denní administrativu. Organizace uvažuje o rozšíření pracovní doby dle individuálního přání klientů. 5

Klienti Digitus Mise využívají pečovatelské služby i několikrát za den. Pokud je potřeba, pečovatelka se u klienta staví vícekrát a zkontroluje ho. V současné době naši respondenti využívají zejména služby v dopoledních hodinách, ale pokud někdo z nich potřebuje pomoc při večerní hygieně, je mu vyhověno. Finanční dostupnost služeb je velmi citlivé téma. Jak vyplynulo z předešlých ohniskových skupin (se sociálními pracovnicemi OSVZ a pečovatelkami), senioři obecně nemají dostatečné finance na to, aby si mohli dovolit všechny služby, které potřebují. Snaží se proto platit pouze za nezbytně nutné úkony. Hlavní službou, jak již bylo řečeno, je svoz. Ten využívá většina respondentů z obou diskusí. Zatímco respondenti z první skupiny považují dopravu v rámci pečovatelské služby za finančně dostupnou, účastníci druhé ji označili jako problematickou a pro ně drahou. Např. pokud chtějí dovézt k lékaři, musí zaplatit dopravu dvakrát, protože na ně auto nečeká, ale vrací se zpět do domova a po zavolání za nimi opět přijede. Dopravní dostupnost je pro seniory v Hořovicích a spádových obcích velké téma, ať jde o bezpečnost na komunikacích, bariérovost komunikací či autobusovou dopravu. Konkrétněji se k tomuto tématu dostaneme v kapitole č. 7. 5 Příspěvek na péči Služby pečovatelské služby, které respondenti první diskuse v současnosti potřebují, si mohou finančně dovolit. Více diskutovat o příspěvku na péči nechtěli. Ani poskytovatelé nemají právo vědět, zda klient má nebo nemá příspěvek na péči. Je na vůli dotyčného, zda jim tuto informaci sdělí. Situace ovšem může být opačná a senior neví, že má možnost příspěvek získat. Naše respondenty tato informace při diskusi zajímala a z toho lze usuzovat, že řada z nich o příspěvek dosud nepožádala. Respondenti druhé diskuse byli sdílnější. Většina si příspěvek vyřídila ve chvíli, kdy byla přijímána do pobytového zařízení. S vyřízením jim pomohly sociální pracovnice. Jedna z účastnic má špatnou zkušenost s tím, že jí byl příspěvek přiznán až po roce a nebyl vyplacen zpětně. Pobyt tak musela hradit z penze. Další zmíněný problém ve vztahu k příspěvku na péči je zůstatek ( kapesné ), který klientům domova pro seniory zbývá. Respondenti v několika případech uvedli, že jim nezbývá často více než pár korun, když uhradí náklady na službu. V případě, že rodina klientům finančně nepomáhá, nezbývá klientům téměř nic. 6 Pomoc rodiny V případě, že v domácnosti společně žijí partneři, jsou samostatnější než lidé osamělí. Ve většině případů muž řídí auto, a proto si pár dokáže obstarat nákup a drobné pochůzky. Většina respondentek jsou však ženy, které zůstaly samy a nejsou v tomto ohledu mobilní. Ve svých domácnostech, hlavně domech, musí naráz obstarat vše a ve většině případů nemají k dispozici auto. Pokud tedy využívají pomoc rodiny, je to zejména doprava a pomoc při cestách k lékaři, na nákupy apod. Rodiny se, dle respondentů, snaží pomoci, jak jen to jde. Většina respondentů vyjadřovala pochopení vůči vytíženosti mladých lidí, kteří musejí chodit do práce a starat se o své rodiny. Proto se snaží své příbuzné co nejméně zatěžovat. Pečovatelské služby tak suplují v určitém 6

smyslu pomoc rodiny. Pomoc pečovatelské služby považují respondenti za důležitou a pro mnohé již nepostradatelnou. Pomáhá jim k větší samostatnosti a jsou za ni rádi. Respondenti z první diskuse vyjadřovali vděčnost za péči, na kterou se mohou spolehnout, a za osobní přístup své pečovatelky. Lidé, kteří bydlí v domově pro seniory a domově s pečovatelskou službou, spíše spoléhají na pomoc sociálních služeb než na pomoc rodiny. Rodinní příslušníci je navštěvují a jsou pro ně důležitým sociálním kontaktem. Jedna respondentka hovořila o tom, že se přestěhovala do DPS v Hořovicích proto, aby byla blíže své rodině. 7 Související problémy a návrhy řešení Hlavní problém, který se úplně netýká sociálních služeb, ale bezprostředně seniorů se sníženou soběstačností, je doprava. V diskusích byla zmiňována z mnoha úhlů chybějící chodníky, nedostupná autobusová doprava, nebezpečná místa pro pěší apod. Hlavní destinací pro seniory, jak vyplývalo z rozhovorů, jsou nemocnice, centrum města a nákupní zóna. Bariérové jsou pak nejen nájezdy na chodníky, ale rovněž neudržované komunikace s řadou výmolů. V rámci diskusí byla zmíněna dvě místa, která považovali respondenti za kritická z pohledu dopravní dostupnosti. Ulice Příbramská, kde není chodník a silnice je velmi frekventovaná a senioři se nemohou bezpečně dostat do města. Pod lesem je sídliště, tam chybí chodník. Jde jít po pěšince lesem, ale není osvětlená a v zimě není udržovaná. Dále sídliště Sklenářka, kde: jede autobus ráno v 5 a potom v 14 hodin odpoledne. To není dostupné pro důchodce. Nádraží je pod Sklenářkou, tak by mohl městský autobus zajíždět na sídliště a jezdit vícekrát denně. Do nemocnice se dopoledne nedostanete. K veřejné dopravě měla většina respondentů velké výhrady, které se týkaly dopravního spojení. Přestože je v Hořovicích bezplatná autobusová linka, podle respondentů není využitelná pro jejich cílovou skupinu. Linka nezajíždí během dopoledne na kopec, tedy do blízkosti bydliště respondentů, mnohými zastávkami jen projíždí a celkově je trasa vedena směry, které senioři nevyužívají. Rovněž pro seniory pod kopcem je tato linka víceméně zbytečná, protože nestaví před domovem pro seniory či DPS a zastávka je příliš vzdálená. Nejžádanější trasou je pro seniory spojení k nemocnici, popř. do města, kde je většina obchodů a městský úřad. Z pohledu lidí ze spádových obcí je veřejná doprava pro seniory drahá. Účastnice z DPS Komárov, které na diskusi přijely, zaplatili 62 Kč za spojení do Hořovic. Jako vhodný návrh řešení uvádějí slevy pro důchodce a dotování seniorského jízdného. Je důležité vzít v potaz rovněž terén Hořovic. Lidé, kteří bydlí na kopci, jsou znevýhodněni, neboť se sami nikam nedostanou. Je obtížné sejít z prudkého kopce i v létě, natož v zimě při náledí. A v případě, že používají berle, je pohyb v kopcovitém terénu nemožný, jak uváděla jedna z respondentek. Z pohledu respondentů je bezpečnost seniorů velmi aktuální téma. Mnozí z nich se bojí vycházet nejen ve večerních hodinách, ale i přes den. Vícekrát zmiňovanými příklady 7

nebezpečných situací, do kterých se respondenti v seniorském věku dostali, bylo setkání s neurvalým či agresivním chováním mládeže, přepadení a vloupání do domu či DPS, podomní prodejci apod. Jedna z klientek domova pro seniory si na diskusi stěžovala na stravování. Její zdravotní stav vyžaduje dietu a není spokojená s jídlem, které je sice uváděné jako dietní, ale dle jejího názoru není vhodné např. pro diabetiky. Jako návrh řešení vidí asistenci dietní sestry, která by navrhovala jídelníček dle konkrétního zdravotního stavu klienta. 8 Budoucnost Zeptali jsme se respondentů využívajících pečovatelských služeb, jak si představují své další setrvání v domácím prostředí, popř. zda by si dokázali představit odchod do domova pro seniory. Účastníci se shodli na ideální variantě: nejlepší by bylo zůstat doma a pečovatelka by se u mě zastavila tak 3x za den a zkontrolovala mě. Do domova pro seniory by odcházeli až v případě, že již nezvládnou bydlet bez trvalé péče jiné osoby. Senioři hovořili o důvěře, kterou musejí k pečovatelkám mít. Tuto důvěru získávali na základě dlouholeté zkušenosti a neradi by o ni přišli. Svou pečovatelskou službu považují za určitou jistotu ve svém životě, na kterou se obracejí v obtížných situacích. 9 Trávení volného času a návazné služby V obou diskusích jsme se ptali na aktivně trávený volný čas. Respondenti vítají možnost sejít se mimo svůj domov, popovídat si či jinak aktivně trávit svůj volný čas. Takovou možnost mají v Centru denních služeb jednou měsíčně, kdy se v rámci pravidelných setkání Káča mohou setkat a účastnit se např. zajímavé přednášky či diskuse s oborníky. Rovněž mohou navštívit rukodělný kroužek a ženy by rády obnovily kurzy cvičení. O neformální setkávání u kávy a čaje v pravidelnějších intervalech, např. jednou týdně, projevila zájem většina diskutujících. V domově pro seniory mají klienti možnost setkávat se každý týden. Sice si sami platí zákusek či kávu, ale jde pouze o režijní ceny. Respondenti si ale stěžovali, že se zde setkávají stále stejní lidé. Lidé z DPS mají možnosti ke scházení omezenější. V rámci objektu nemají společný prostor, kde by se scházeli a na pravidelné akce domova pro seniory zváni nejsou. V létě mají možnost lidé z obou zařízení scházet se na zahradě, starat se o předzahrádky svých bytů apod. Jak však respondenti sdělovali, neschází se jich tam mnoho. Jednou za rok pořádá Město Hořovice společné setkání pro seniory, kterého se všichni rádi účastní, přestože je to pro některé hůře dostupné. V rámci diskuse jsme otevřeli otázku klubu pro seniory. Dříve v Hořovicích fungoval, ale to jen díky osobní aktivitě dvou seniorek. V současnosti klub pro seniory nemá kdo organizovat, a přestože by o něj senioři měli zájem, nikdo se nechce iniciativy ujmout. 8

10 Hlavní zjištění Senioři využívají z nabídky pečovatelských služeb především dopravu a svoz. Jejich životy by usnadnila lépe dostupná doprava, která by nebyla drahá a umožňovala jim svobodněji se pohybovat po městě. Z pohledu dostupnosti služeb je důležité brát v potaz zejména finanční situaci seniorů. Jejich příjmy nejsou velké, a proto využívají hlavně služby, bez kterých se ve svém životě již neobejdou. Přestože by rádi využívali služeb více, často jim to jejich finanční situace neumožňuje. Z pohledu časové dostupnosti je důležitá flexibilnost terénních sociálních služeb. Pokud jsou služby poskytované v domácím prostředí, je třeba se přizpůsobit běžnému rytmu domácího života. Zdá se tedy, že rozšíření pracovní doby pečovatelských služeb bude do budoucna důležitým krokem ke zkvalitnění této péče. Důležitá pro výběr poskytovatele pečovatelské služby je osobní zkušenost. Respondenti si nechali službu doporučit od svých sousedů a známých. Dobrá pověst a ochota pečovatelek je hlavním hlediskem pro volbu služby. Velmi důležitá je důvěra, kterou senioři ke své pečovatelce získají. Nejde jim ani tak o organizaci, která služby poskytuje, jako o konkrétní pečovatelky, které služby zajišťují a na které si zvyknou. Příspěvek na péči většinou lidé začínají využívat s konkrétní službou. Sociální pracovnice jim pomohou s jeho vyřízením, a to jim pomůže čerpat danou službu. Z rozhovorů můžeme usuzovat, že jsou i případy, kdy lidé příspěvek nemají, doposud o něj nežádali, a přesto služby využívají. Rodina je pro seniory velmi důležitá. Z diskusí vyplynulo, že senioři mají pochopení pro vytíženost svých mladých rodin, a proto pečovatelskou službu využívají hlavně tehdy, když jim jejich rodina nemůže poskytnout pomoc sama. Rodiny se však veskrze snaží seniorům pomáhat. Hlavními problémy, které senioři se sníženou mobilitou řeší, je doprava a bariérovost Hořovic. Dále je to bezpečnost seniorů, kterou by mohla pomoci řešit nově působící městská policie. Do budoucna by lidé, kteří žijí doma, rádi setrvali v domácím prostředí. Pečovatelská služba by jim k tomu měla a mohla dopomoci. Do pobytových zařízení by respondenti odcházeli až v případě, že to doma ze zdravotních důvodů nezvládnou. Možnosti pro aktivní trávení volného času v Hořovicích jsou. Nejraději se lidé scházejí k neformálním rozhovorům při kávě a čaji. Nevyužívají k tomu místní restaurační zařízení, ale setkávají se v rámci Centra denních služeb či na akcích pořádaných Domovem Na Výsluní. V Hořovicích chybí klub pro seniory, který zde dříve byl. Respondenti by o jeho obnovu měli zájem, ale není mezi nimi nikdo, kdo by jej organizoval a aktivně rozvíjel. 9