ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z NEJSTARŠÍHO OSÍDLENÍ HISTORICKÉ DOBRUŠKY A LEŠTNA

Orlické hory a Podorlicko 20: 367 380 (2013) 2014 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640, ISBN 978-80-86076-72-0 ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z NEJSTARŠÍHO OSÍDLENÍ HISTORICKÉ DOBRUŠKY A LEŠTNA Martina Beková Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, e mail: martina.bekova@moh.cz Články řešící historické počátky měst bývají namnoze psány v souvislosti s výročím první písemné zmínky nebo podobně významného dokumentu. Tentokrát je impulzem věc natolik přízemní, jako stavba parkoviště pro polikliniku. Tato záslužná stavební akce města Dobrušky byla vzhledem k umístění parkoviště provázena archeologickým výzkumem, který provedlo Muzeum a galerie v Rychnově nad Kněžnou, respektive autorka článku. Byť původní parkoviště bylo zpevněné a došlo jen k odstranění původního násypu a vytvoření nové, již opravdu kultivovaně zpevněné plochy, nálezy učiněné v dvacet centimetrů mocné vrstvě, více stavba nepotřebovala, jsou pro historii Dobrušky opravdu významné. V souvislosti s tím jsou pak shrnovány další poznatky k nejstarším dějinám města, čerpané z drobných i větších archeologických výzkumů, které byly v posledních dvou desetiletích prováděny v centru Dobrušky. K samotnému výzkumu shrňme to nejpodstatnější. Zkoumaná plocha parkoviště za poliklinikou se nalézá cca 100 m od konce parcel náměstí. Po odstranění 50ti cm vrstvy předchozích recentních zpevnění parkovací plochy (hloubka zásahu požadovaná technologií stavby) bylo částečně obnaženo podloží, částečně relikty 2 stavení (čp. 105 a 106 známých ještě ze stabilního katastru), ale především ostrůvky kulturních vrstev a kamenných destrukcí. Vzhledem k tomu, že plocha měla být zhutněna, byly všechny situace a vrstvy kompletně prokopány do hloubky 20 cm, tato styčná plocha byla pak zakryta geotextilií a zasypána kamenem. Kulturní vrstvy byly rozděleny do pásů, mezi nimiž byly ponechány kontrolní bloky. Objekty jak mimo kulturní vrstvy tak pod nimi byly kopány a dokumentovány po polovinách. Kamenné destrukce a základy nalézající se vesměs pod kulturní vrstvou, mimo vlastní dosah stavby, byly očištěny a dokumentovány, vzorkovány ze spár, ale nerozebírány, neboť zůstávají zachovány pod parkovištěm. Jednotlivé zkoumané situace a objekty byly očíslovány, vyneseny jsou na celkovém plánu lokality (obr. 1). 1/2013 Koncetrace zlomků terčíkového skla na rozhraní skrývky, zaměřeno jako bod. 2/2013 Drobná bronzová mince, silně poškozená, zaměřeno jako bod. 3/2013 Kruhovitá jáma o průměru 106 cm, hloubka 20 cm. Ve dně požárová vrstva. Naplněna velkým množstvím keramiky, přelom 17. a 18. stol. Naprostá převaha hrnčiny nepolévaná (95 %), nepolévané jsou i hlubší talíře až mísy zdobené pásem

Orlické hory a Podorlicko 20: 367 380 (2013) Obr. 1. Dobruška parkoviště, výzkum 2013 celkový plán lokality. Plán i zaměření J. Němec, Zeměměřiči Kostelec nad Orlicí. 368

Beková M.: Zpráva o archeologickém výzkumu v roce 2013 Obr. 2. Dobruška parkoviště, výzkum 2013 objekt 7. Kresba M. Bekové. Obr. 3. Dobruška parkoviště 2013, Obj. 7, výběr keramiky (př. č. A149 a 150/2014). Kresba M. Plesky. 369

Orlické hory a Podorlicko 20: 367 380 (2013) Obr. 4. Dobruška parkoviště 2013, Obj. 7, výběr keramiky (př. č. A 154,156 a 159/2014). Kresba M. Plesky. Obr. 5. Dobruška parkoviště 2013, Obj. 7, výběr keramiky (př. č. A159, 160 161/2014). Kresba M. Plesky. 370

Beková M.: Zpráva o archeologickém výzkumu v roce 2013 Obr. 6. Dobruška parkoviště 2013, Obj. 7, výběr keramiky (př. č. A162 a 165/2014), obj. 3 (přír. č. A129/2014). Kresba M. Plesky. Obr. 7. Dobruška parkoviště 2013, výběr keramiky z obj. 4 (př. č. A145/2014), obj. 5 (A147/2014), obj. 14 (A189/2014). 371

Orlické hory a Podorlicko 20: 367 380 (2013) bílého dekoru s vlnicí. Pokličky jak klasické, tak ploché kotoučové snad i s kovovým úchytem. Několik drobnějších luxusních tvarů s vnější polevou (menší korbele na nožce?) a zlomky velmi tenkostěnné drobné keramiky s bílou vnější polevou. 3 hliněné kuličky, zlomky slídou přetažených kachlů. Několik keramických zlomků z 2. pol. 13. stol. intruze (obr. 6). 4/2013 Koncentrace zlomků keramiky z 2. pol. 13. stol. (obr. 7) nalezená při začišťování kulturní vrstvy 20 (v podstatě její součást), zaměřeno jako bod. 5/2013 Okraj z 2. pol. 13. stol. nalezený při začišťování původního horizontu při západním okraji skrývky, zaměřeno jako bod (obr. 7). 6/2013 Kupolovitá pec. Kupole částečně pod zpevněnou plochou již sousedního pozemku (zkoumán řez), částečně zničena předchozím parkovištěm, zachována spodní část topeniště. Celá situce intenzivně propálena. Podařilo se vyvzorkovat jediný redukčně pálený okraj 14. /15. stol. 7/2013 Zbytek snad původně obdélného objektu (při povrchu), ve staveništi se nalézala pouze část, zbytek byl zakryt vstupní rampou do zadního traktu polikliniky, při její stavbě mohl být i zničen. Zkoumán byl pouze sondou, neboť stavebnímu ohrožení byla vystavena jen kontaktní vrstva 20 cm. Stavebníkem bylo vzhledem k významu nalézaného materiálu povoleno udělat částečnou hlubší sondu. Ta nerozřešila tvar ani hloubku objektu částečně byla zjištěna prudce spadající boční stěna. Výkop byl zastaven v hloubce 1m (od povrchu skrývky, odebíráno bylo 50 cm recentu skladba parkoviště). Výplň poměrně jednolitá, poměrně hojné nálezy keramiky, pouze z 2. pol. 13. stol. Interpretace funkce ani tvaru objektu není možná. Půdorys a profil obr. 2, výběr nálezů obr. 3 6. 8/2013 Relikt kulturní vrstvy, zuhelnatělé drobné zlomky dřeva a 1 zlomek keramiky z 15. stol. 9/2013 Relikt kamené destrukce, patrně pozůstatky zázemí čp. 106. Pouze zaměřen obvod destrukce, vyvzorkována kulturní vrstva z 18. stol. Součástí objektu jsou žlábky 10 a 11/2013 9A/2013 Nález silně poničené subrecentní mince, zaměřena bodem. 372

Beková M.: Zpráva o archeologickém výzkumu v roce 2013 10/2013 Relikt kamenného žlábku, původní překryv patrně odstraněn při úpravách předchozího parkoviště, patrně pozůstatky zázemí čp. 106. Pouze zaměřen obvod destrukce, vyvzorkována kulturní vrstva ze 17. stol. Strany označeny 10A, 10B. 11/2013 Relikt užšího kamenného žlábku, původní překryv patrně odstraněn při úpravách předchozího parkoviště, patrně pozůstatky čp. 106. Pouze zaměřen obvod destrukce, vyvzorkována kulturní vrstva ze 16. stol. 12/2013 Drobný mělký kruhovitý objekt bez nálezů, podle rozměrů a typu výplně (šedá s drobnými uhlíky) kůlová jamka. 13/2013 Menší mělký kruhovitý objekt bez nálezů, hnědošedá neulehlá výplň, neinterpretovatelný. 14/2013 Řez kulturní vrstvou v severozápadní části odkryté plochy další součásti řezy 19, 20 a 22. Svrchní vrstva keramické zlomky 17. 19. stol. drobounké zlomky vyskartována. Jako kulturní vrstva odebíráno 5 20 cm promíšený horizont, nálezy 13. (převaha 13. stol. obr. 7, 8) a pak 15. stol. celkové objemy viz seznam sáčků, 17. stol velmi drobné zlomky. 15/2013 Plocha vydlážděná velkými plochými opukovými kameny. Evidentně zachován jen relikt, zhruba obdélného tvaru o ploše 5 x 2,5 m. Plocha zčásti překryta vrstvou 22 (viz popis nálezů). Přímo na kamenech výrobní matice kachlů 16. 17. stol, zlomky kachlů a keramiky 16. 18. stol. 16/2013 Prostor po chybějícím kameni v ploše 15/2013. Vyplněno kulturní vrstvou s nálezy 18. a 19. stol. 17/2013 Kamenné zdivo z drobnějších lomových kamenů, lemující plochu 15/2013. Mezi kameny nálezy od 16. do 18. stol. (kachle, hlavička dýmky, zlomky keramiky). 18/2013 Relikt hlinité kulturní vrstvy na východní části parkoviště. Vyvzorkovány zlomky keramiky od 2. poloviny 13. stol. (obr. 8) do konce 15. stol, objevují se i zlomky mazanice. 373

Orlické hory a Podorlicko 20: 367 380 (2013) Obr. 8. Dobruška parkoviště 2013, výběr keramiky z obj. 14 (př. č. A189/2014), obj. 18 (A186/2014), obj. 19 (A 217/2014). Kresba M. Plesky. Obr. 9. Dobruška parkoviště 2013, výběr keramiky z obj. 19 (př. č. A 217/2014), obj. 21 (A 226/2014), obj. 22 (A 227/2014) a obj. 30 (A 264/2014). Kresba M. Plesky. 374

Beková M.: Zpráva o archeologickém výzkumu v roce 2013 Obr. 10. Centrum Dobrušky nálezy z 2. pol. 13. stol. Kresba M. Bekové. Obr. 11. Archeologické výzkumy a dozory realizované v Dobrušce v posledních 20ti letech rychnovským muzeem. Kresba M. Bekové. 375

Orlické hory a Podorlicko 20: 367 380 (2013) 19/2013 Kulturní vrstva (součást i řezy 14, 20 a 22) v západní části parkoviště. Keramické zlomky ojediněle přelom 12. a 13. stol. (obr. 8 a 9), více 2. pol. 13. stol. několik zlomků ze 14. stol., 15. stol. a 17. a 18. stol. 20/2013 Kulturní vrstva (součást i řezy 14, 19 a 22) v západní části parkoviště. Keramické zlomky druhá pol. 13. stol. a 17., 18. stol. 21/2013 Vnitřek kamenného kruhu navazujícího na plochu 15 (topeniště?). Vybráno jen do hloubky 15 cm, vše drobné subrecentní a recentní zlomky (intruze 13. stol. obr. 9). 22/2013 Vrstva jdoucí přes východní okraj plochy č. 15. Smíšený obsah, drobnější a střední zlomky keramiky konec 17. stol, několik zlomků kostí a hřebíky (vyskartováno), zlomky polévaných kachlů (17. 18. stol.), hlavička fajfky z bílé velmi jemně zdobené keramické hmoty s rostlinným motivem 18. 19. stol. a intruze ker. z 2. pol. 13. stol. 23/2013 Původní půdní horizont na západní straně parkoviště, pás do kterého byla později pokládána kanalizace. Pokryt drobnými zlomky keramiky převážně 17. stol. 24/2013 Základ čp. 106. Subrecent. Zaměřen obvod kamenného zdiva. 25/2013 Základ čp. 106. Subrecent. Zaměřen obvod kamenného zdiva. 26/2013 Mezera vytržená v dlažbě číslo 15. Část materiálu shodná s 27/2013 patrně součást stejné kulturní vrstvy, která se uchovala v prohlubních. Ke dnu talířku lze dokonce přímo dolepit další část z 27/2013 (Z poloviny). Zlomky z kamen, ploché rovné kachle a konstrukční prvky, celkově empirové pojetí, uprostřed kachle umístěn v poloreliéfu motiv kruhovité rokaje 18. 19. stol. Nádoby tenkostěnné v cihlové barvě tamtéž, částečně polepitelné. 27/2013 Kruhovitý objekt vedle dlažby 15/2013. Patrně součást stejné kult. vrstvy jako 26/2013 viz výše. Kachle s rokajemi a drobné ker. zlomky, vše 18. stol. 28/2013 Kruhovitý objekt vedle dlažby 15/2013. Drobné ker. zlomky, 18. stol. 376

Beková M.: Zpráva o archeologickém výzkumu v roce 2013 29/2013 Patrně nepřiděleno. 30/2013 Kruhovitý objekt vedle dlažby 15/2013. Průměr 1m, hl. 30 cm. Zcela naplněn mazanicí a zlomky keramiky a kachlů. Velké množství nepolévaných bíle malovaných hlubokých talířů. Přelom 17. 18. stol. Intruze 2. pol. 13. stol. obr. 9. 31/2013 Kruhovitý objekt v rámci vrstvy 20. Průměr 50, hloubka 25 cm, ploché dno. Patrně zaplněná deprese, nálezy smíšený soubor, zlomky keramiky 2. pol. 13. stol. subrecent. 32/2013 Průkop vrstvou přes plochu 15. Prakticky bez nálezů. 34/2013 Spálená vrstva pod kamennou destrukcí. V rámci průkopu 20. 35/2013 Požárová vrstva zachycená v úzké linii průkopu pro veřejné osvětlení. Obsahuje i zlomky cihloviny, vyvzorkován pouze zlomek hnědě polévaného kachle 18. stol. 36/2013 Destrukce, zaměřena obvodem. Zl. talíře a kachle 18. stol. 37/2013 Mělký žlábek protnutý výkopem pro kanalizaci. Bez nálezů. 38/2013 Nároží kamenné stavby zachycené v kraji výkopu pro kanalizaci. Bez nálezů. Jak již bylo zkonstatováno, vzhledem ke specifickým podmínkám výzkumu bylo možné zkoumat pouze 20 cm mocnou vrstvu. Nalezené situace lze tedy interpretovat pouze částečně. V nálezech mladšího horizontu se jako převažující jeví pozůstatky ze 17. a 18. stol., a to v obsahu kulturních vrstev v západní části plochy, v okolí dlážděné plochy č. 15 a částečně položené přes ní. Kamennou plochu č. 15 obklopenou zdí (č. 17) můžeme ztotožnit s původní zástavbou druhé poloviny 17. století, zaniklou nejpozději v polovině 18. století, kterou již stabilní katastr nezná. V partiích přiléhajících k Pulické ulici se nacházejí pozůstatky původních, na stabilním katastru zachycených stavení. K čp. 105 máme pozůstatky vlastního půdorysu (objekty č. 25 a 24) a na kamenné podezdívce umístěné chlévy (soustava odtokových žlábků objekty 9, 10 a 11). Prostor, kde by se mělo nacházet čp. 106, byl překryt subrecentní kulturní vrstvou, která zůstávala pod základovou spárou parkoviště (obr. 1). 377

Orlické hory a Podorlicko 20: 367 380 (2013) Nejpodstatnější je nález objektu z druhé poloviny 13. století. Jedná se o objekt označený na plánu číslem 7 (obr. 2). Jeho tvar (v závislosti na něm i funkce) je obtížně interpretovatelný zkoumán byl prakticky roh snad obdélné dispozice s prudce se svažujícími stěnami. Pouze tato část byla přístupná pro výzkum, další partie objektu byla zakryta rampou zadního vchodu do polikliniky. Vzhledem k významu nálezu bylo investorem umožněno kromě všude zkoumaných dvaceti centimetrů udělat v objektu sondu. Ani v hloubce jednoho metru nebylo nalezeno dno a zde musel být výzkum zastaven. Může se jednat o studni, hlubší zemnici (?). Objekt obsahoval pouze keramické zlomky z 2. poloviny 13. stol. (obr. 3 6). Tento časový horizont je pak nalézán v druhotné poloze (v kulturní vrstvě) po celé zkoumané ploše a je zde druhým nejčastěji zastoupeným obdobím. Nejedná se přitom o žádné drobné úlomky, většina je střední až velké velikosti. Takové nálezy mohou být pouze z přímo zasídlené plochy,bylo tedy nalezeno původní osídlení, předcházející vysazené Dobrušce. Nálezy z následujících období se objevují jen sporadicky, minimálně je zastoupeno 14. stol. (několik zlomků), o něco četnější jsou pak nálezy z 15. století. Jak vysvětlit nalezenou situaci? Hledání počátků historické Dobrušky je přehledně shrnuto v encyklopedickém díle K. Kučy (1996, s. 658 663), podrobněji pak v článku J. Hladkého (2001, 112 120), který se vynikajícím způsobem vyrovnává (za to mu budiž čest), s historií bádání, a především pak s nejrůznějšími tradovanými poloodbornými názory. Zejména pak s článkem Ptáčka uveřejněným ve sborníku k 675. výročí první písemné zmínky o Dobrušce (Ptáček 1995, 9 19). Nejdůležitější listinou k počátkům města je tzv. Mutinovo narovnání z roku 1320, jímž byli dobrušští měšťané na základě výroku šlechtického soudu zbaveni robot (Hladký 2001, 112). Tamtéž se uvádí (opět použijeme citaci užitou v Hladký 2001, 112) klíčová věta o existenci předchůdce Dobrušky, vsi Leštné Neboť před uděláním zdi městské osada Leštno se Dobruška nazývala. Ponechme stranou úvahy k lokalizaci vsi, případně trhové vsi Leštné vycházející pouze z půdorysu města, uspořádání ulic, případně umístění kostela a soustřeďme se na konkrétní doklady osídlení za 13. století. Vzhledem ke stavu výzkumu za nejvýznamnější, jednoznačně lokalizovaný doklad sídlištního objektu můžeme považovat právě nález objektu číslo 7 na parkovišti polikliniky (za konzultaci tímto děkuji kolegovi Radku Bláhovi z Muzea v Hradci Králové, specialistovi na zkoumané období). Všechny ostatní nálezy z téže doby a ze stejného výzkumu (výběr nejrepresentativnějších nálezů obr. 7, 8, a 9) se již nacházejí v druhotné poloze, jako příměs v podstatně mladší vrstvě ze 17. 18. století. Nicméně jejich množství a kvalita jednoznačně hovoří o tom, že pod onou mladší vrstvou (pod kterou nebylo možné kopat), se nepochybně nacházejí další objekty z 2. poloviny 13. stol, případně jejich zbytky. Pro představu si do mapy města vyneseme další nálezy (obr. 10). Jeden keramický zlomek byl nalezen v druhotné poloze v kulturní vrstvě čp. 14 na náměstí (samotný výzkum Beková M. 2011, zmíněný zlomek zde nepublikován) respektive na dvoře tohoto renesančního domu. Další nález pak pochází z domu čp. 32 také z náměstí, byl učiněn při snižování podlah budovy. K nálezu bohužel nejsou známy bližší okol- 378

Beková M.: Zpráva o archeologickém výzkumu v roce 2013 nosti ani stratigrafie, samotnou keramiku převzal tehdejší archeolog muzea v Hradci Králové od dělníků po ukončení stavby (Vokolek 1969, 242 3). Odevzdány byly 3 keramické zlomky, opět patřící do 2. pol. 13. stol. O mnoho jasnější nálezové okolnosti neprovázejí ani nález nádoby s vlnicí a šroubovicí u čp. 629 (dnešní Komenského ulice) učiněný při kopání kanalizace (dnes uložen v muzeu v Dobrušce pod inv. č. 400/1940, Mach, Arijčuk, Dragoun, Frýda, Hofman 2010, 31). Snad do hradištního období spadají i keramické zlomky s vlnicí od čp. 677 (ulice Sadová), uložené ve sbírce pana Klena z Dobrušky. Do období našeho zájmu samozřejmě spadá i románská křtitelnice nalezená v Brtvě, snad u čp. 179 (Mach, Arijčuk, Dragoun, Frýda, Hofman 2010, 31) ovšem zcela jednoznačně tento nález lokalizovaný není, nehledě na to, že v řece byla samozřejmě nalezena v druhotné poloze a můžeme jen spekulovat, jak daleko byla od místa svého původního umístění a za jakých okolností se v řece ocitla. V posledních desetiletích jsou stavební akce v Dobrušce dozorovány rychnovským muzeem a jejich rozsah je již vcelku úctyhodný (obr. 11). Nicméně, jak již shrnuje spoluautor těchto výzkumů B. Dragoun (in Mach, Arijčuk, Dragoun, Frýda, Hofman 2010, 32, 33), nejstarší zachycované sídlení aktivity spadaly vždy do 15. století. Průlomem byl až výše popisovaný výzkum u polikliniky. Ze stavu výzkumu můžeme za archeologii shrnout, že nálezy z 2. poloviny 13. století se táhnou v pásu po levém břehu Brtvy a zde by bylo tedy na místě hledat původní osídlení ves Leštnou. SOUHRN Archeologické výzkumy posledních let otevírají nové pohledy na počátky dějin města Dobrušky. Výzkum realizovaný na stavbě parkoviště u polikliniky, tedy u břehů Brtvy a již mimo původně opevněné městiště, přinesl nálezy z 2. poloviny 13. století. Nalezeny byly jak objekty, tak keramika v sekundárním uložení. Odkryta byla zřejmě původní ves Leštno, která předcházela vysazení města. Její rozsah a umístění lze odhadovat při shrnutí starších, bohužel minimálně dokumentovaných nálezů ze stejného časového horizontu. SUMMARY Last year s archeologically researches in Dobruška bring some new views on early history of this town. Finds from second half of thirteen century brings excavations on parking place by medicine clinic hall. The locality is situated on the bank of Brtva, but out of origin town fortification. There were found some objects and also fragments of pottery in secondary position. All this finds are connected with origin position of Lestno, the village laying here before the town Dobruška was based. How large the village was we see on the map with all known remains from 2nd half of thirteen century. Unfortunately, except excavations on parking place, we are dealing with old finds, no circumstances of their discovery are known. 379

Orlické hory a Podorlicko 20: 367 380 (2013) LITERATURA BEKOVÁ, M. 2011: Dobruška na pomezí archeologie a etnografie, Orlické hory a Podorlicko 18, 319 324. HLADKÝ, L. 2001: Několik poznámek k počátkům města Dobrušky a jejímu opevnění, Sborník Orlické hory a Podorlicko, 11, 112 120. KLEN, J, 1970: Co bylo nejdříve (Pravěk Dobrušska), in: Průvodce městem a okolím, 5 9. Dobruška. KUČA, K. 1996: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl I, Libri Praha. MACH, J. Arijčuk, P. Dragoun, B. Frýda, J. Hofman, M. 2010: Dobrušsko ve středověku, 1. a 2. díl, Dobruška PTÁČEK, J. 1995: Od přemyslovského hradiska a knížecí (královské) románské kupecké osady a trhové vsi Leštná k raně gotickému středověkému poddanskému městu Dobruška do získání městských práv v roce 1364 (Úvahy a hypotézy a současný stav poznání), in: 675 let první písemné zmínky o městě Dobruška (zvláštní číslo Městského zpravodaje), Dobruška, Městský úřad 1995, 9 19. Vlastivědné muzeum v Dobrušce, archivní sbírka, pozůstalost Aloise Beera, sign. XIV/228. 380