Původci infekcí žlučových cest a jater

Podobné dokumenty
Původci infekcí žlučových cest a jater

Akutní a chronické hepatitidy

Infekce močových cest (IMC) Kurs Modulu IIC Horečnaté stavy Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK 2008

Mikrobiologické vyšetření moči

LABORATOŘE EUROMEDIC s.r.o. Oddělení klinické mikrobiologie a autovakcín

Virové hepatitidy. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Mgr. Aleš Peřina, Ph. D.

Urogenitální infekce. Infekce močových cest. Genitouretrální infekce u muže. Infekce reprodukčních orgánů ženy. MUDr. Drahomíra Rottenbornová

Epidemiologie virových hepatitid, vakcinace

Využití molekulárně-biologických postupů a multimarkerových strategií v intenzívní péči. Marek Protuš

Využití molekulárně-biologických postupů a multimarkerových strategií v intenzívní péči. Marek Protuš

Interpretace výsledků bakteriologických vyšetření

VIROVÉ HEPATITIDY. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

EPIDEMIOLOGIE VIROVÝCH HEPATITID

Zkušenosti s diagnostikou sepse pomocí testu SeptiFast Test M GRADE. Zdeňka Doubková Klinická mikrobiologie a ATB centrum VFN Praha

Klinika virových hepatitid je sourodá, ale etiopatogeneze je nesourodá.

M KR K O R BI B OLO L GA

RESPIRAČNÍ INFEKCE. Milan Kolář

VÍME VŠE O PREVENCI NEMOCNIČNÍ INFEKCÍ SPOJENÝCH S KATETRIZACÍ CENTRÁLNÍ ŽÍLY?

Infekční hepatitidy u těhotných

Infekce močových cest - mikrobiologická diagnostika

Dezinfekce rukou a přehled výskytu mikrobiální flory na rukou nemocničního personálu

Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji.

Přehledy citlivostí k antibiotikům r

Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji za rok 2009

VIROVÉ HEPATITIDY. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Antibiotická profylaxe v gynekologické operativě

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji.

Diagnostická laboratoř Praha. Laboratorní příručka Příloha č.1. Přehled vyšetření prováděných v Laboratoři klinické mikrobiologie

Stafylokoky v současné době patří mezi důležité bakteriální patogeny. Např. u nozokomiálních infekcí krevního řečiště jsou spolu s enterokoky

Blok č. 5 Termín Téma Počet hodin

Doporučený postup pro antibiotickou léčbu komunitních infekcí ledvin a močových cest v primární péči. Zadavatelé: Autoři (podle abecedy):

Virové hepatitidy. Prof. MUDr. Petr Husa, CSc. Klinika infekčních chorob, LF MU a FN Brno

LÉČBA VENTILÁTOROVÉ PNEUMONIE SPOLUPRÁCE INTENZIVISTY A MIKROBIOLOGA

SeptiFast. rychlá detekce sepse. Olga Bálková Roche s.r.o., Diagnostics Division

Úvod do problematiky infekční onemocnění

Lenka Klimešová FN U sv.anny Brno

Lékařská mikrobiologie II

Epidemiologicky závažné bakteriální infekce Vlastimil Jindrák

Virové hepatitidy - aktuální situace

Virové hepatitidy. MUDr. Jitka Částková, CSc. Červen 2010

Infekce močových cest (IMC)

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

VY_32_INOVACE_07_B_19.notebook. July 08, 2013

Jak léčím infekce vyvolané multi- rezistentními bakteriemi

Původce Metoda Cena [Kč]

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Ing. Růžena Seydlová. Základní ukazatele z chovu dojnic

Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ÚPL LF MU v Brně VIROVÉ HEPATITIDY. Přednáškové listy. MUDr. Miroslava Zavřelová

Týden 8 Ondřej Zahradníček

EPIDEMIOLOGIE HEPATITID TYPU A A B NEJEN VE VZTAHU K LABORATORNÍM VÝSLEDKŮM

Současné možnosti léčby a standardní terapie infekce HBV

Nozokomiální infekce. MUDr.Zuzana Kancelová, MUDr.Beáta Čečetková. Systém hlášení v Thomayerově nemocnici

Problematika nozokomiálních infekcí na chirurgické klinice Jaromíra Kratochvílová

Zhodnocení validity endosekretu pro detekci původců nozokomiální pneumonie

Výskyt virových hepatitid v České republice rok 2015 a trendy v posledních deseti letech

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

ANTIBIOTICKÁ LÉČBA INFEKCÍ MOČOVÝCH CEST PŘI RENÁLNÍ INSUFICIENCI. Alena Linhartová Thomayerova nemocnice, Praha

Prevalenční studie NI v roce 2009 na odděleních ARO a JIP s invazivní umělou plicní ventilací

Středomoravská nemocniční a.s. Mathonova 1, Prostějov Klinika virových hepatitid je sourodá, ale etiopatogeneze je nesourodá.

Očkování cestovatelů. 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Laboratorní di agnostik HBV HCV a Vratislav Němeček Státní zdravotní stav ústav

Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji.

Respirační infekce a jejich původci. MUDr. Černohorská Lenka, Ph.D.

VÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ

CZ.1.07/1.5.00/

PRINCIPY ANTIMIKROBIÁLNÍ LÉČBY U UROINFEKCÍ

VÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ

Pozor na záněty močových cest

INFEKČNÍ PŘÍČINY LIDSKÝCH NOVOTVARŮ

Lékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p

LABORATORNÍ LISTY Vážené kolegyně a kolegové,

Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva

Biologické příčiny nemocí z pitné vody nejběžnější a nejrozšířenější zdravotní riziko - asociované s pitnou vodou

Fakultní nemocnice Brno Laboratoře Oddělení klinické mikrobiologie Jihlavská 20, Brno

Úloha klinické mikrobiologie v dětské sepsi. V. Adámková Klinická mikrobiologie a ATB centrum ÚKBLD VFN a 1. LF UK Praha

PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Močové infekcie, možnosti laboratórnej diagnostiky a interpretácia výsledkov

KLINICKÁ MIKROBIOLOGIE chirurgické a močové infekce. MUDr. Pavel Čermák, CSc.

KATÉTROVÉ MOČOVÉ INFEKCE

PCR pozitivních hemokultur v systému BacT/ALERT 3D soupravou GenoType BC Lazarová Z., Fischerová L., Karasová H.

Infekční hepatitidy. Čechová H Šafránkův pavilon, Plzeň

DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA HOREČKY PO NÁVRATU Z TROPŮ

2 Vylučovací soustava. 2.1 Ledvina

Nákazy s přírodní ohniskovostí. MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU

PYELONEFRITIDA A INTERSTICIÁLNÍ NEFRITIDY

Urbánek K, Kolá M, ekanová L. Pharmacy World and Science. 2005, 27:

Sepse, septický šok úloha mikrobiologa

Seznam vyšetření. Molekulární hematologie a hematoonkologie. VD.sg 02 Laboratorní příručka - Příloha č. 1:

Specifika péče o pacientky s STI v graviditě

název počet, specifikace druh odebrané odběrové podmínky skladování poznámky venózní krev srážlivá krev 5 ml sterilní zkumavka

Lidmila Hamplová a kol. Mikrobiologie, Imunologie, Epidemiologie, Hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol


Seznam vyšetření Pracoviště virologie

TIGECYKLIN. Milan Kolář, Miroslava Htoutou Sedláková Ústav mikrobiologie, FNOL a LF UP

INTERPRETACE VÝSLEDKŮ CITLIVOSTI NA ANTIBIOTIKA. Milan Kolář Ústav mikrobiologie Fakultní nemocnice a LF UP v Olomouci

Příběh jedné pneumonie. MUDr. Tereza Lischková, MUDr. Magda Tlolková, Dětské oddělení, NsP Havířov

Sledování nozokomiálních infekcí krevního řečiště v PKN v prvním pololetí roku 2009

Transkript:

Původci infekcí žlučových cest a jater Filip Růžička Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Přednáška pro PřF

Žlučové cesty a játra Akutní cholecystitida (kolika, žloutenka, teplota) obvykle při cholelitiáze Etiologie: střevní bakterie (E. coli atd.) Komplikace: ascendentní cholangitida Chronická cholecystitida: rovněž E.coli pozor na bacilonosičství Salmonella Typhi (původce břišního tyfu) Granulomatózní hepatitis: Q-horečka (Coxiella burnetii) tuberkulóza brucelóza

Parazitární infekce jater: Amébóza, lat. amoebiasis (Entamoeba histolytica: jaterní absces) Malárie (počáteční, klinicky němá část životního cyklu malarických plasmodií u člověka) Leishmanióza (Leishmania donovani: kala-azar, L. infantum: ze Středomoří) Africká trypanosomóza Toxoplazmóza Schistosomóza, syn. bilharziasis (vajíčka Schistosoma japonicum, méně často S. mansoni) Fasciolóza (Fasciola hepatica, motolice jaterní)

Bakteriální onemocnění jater Břišní tyfus a paratyfy (angl. typhoid fever epidemic typhus = skvrnitý tyfus) Salmonella Typhi, Salmonella Paratyphi A, B and C Listerióza: Listeria monocytogenes Leptospiróza: Leptospira interrogans icterohemorrhagiae Peritonitis: střevní flóra (Bacteroides fragilis + další anaeroby + směs fakultativních anaerobů) Bakteriální infekce jater jaterní absces (Staph. Aureus, Candida sp. aj ) Leptospiróza; syphilis; gonokokové infekce; bartonelóza; mor; melioidóza; návratné tyfy aj.

Virová onemocnění jater Virové hepatitidy: A,B,C,D,E EBV CMV Herpes simplex virus Coxackie viry Horečka dengue Žlutá zimnice Kyasanurská lesní nemoc Hemoragické horečky (Marburg, Ebola, Lassa)

Přehled virových hepatitid Hepatitida Virus Přenos Obal / NK HAV Picornavirus fekálně-orální - / ssrna HBV hepadnaviridae parenterální + / ds/ssdna HCV Flavivirus parenterální + / ssrna HDV parenterální parenterální z HBV / ssrna HEV Příbuzný kalicivirům fekálně-orální - / ssrna F - není HGV, příp. GBV-C, se pochybuje, zda vůbec vyvolává hepatitidu, stejně jako o virus TT; Další viry hepatitidy jsou pravděpodobně cirkovirům příbuzné viry SEN-D a SEN-H

Virová hepatitida A RNA virus Picornaviridae Nákaza fekálně-orální cestou virus vylučován stolicí zejména v prodromální fázi parenterální přenos vzácný Zdroj nákazy: kontakt s infikovanými osobami pití kontaminované vody požívání syrových či nedostatečně tepelně upravených plodů moře Inkubační doba onemocnění: 14 50 dnů Průběh: v dětském věku často asymptomatický, anikterický, komplikace u starších osob 5-20% případů protrahovaný průběh s relapsy Nepřechází do chronicity

Virová hepatitida B DNA Hepadnavirus - ds/ssdna Inkubační doba: 30-180 dnů Přenos nákazy: sexuálním stykem, vertikálně z matky na dítě parenterálně krví (drogy, piercing,akupunktura) tělesnými sekrety a tekutinami Průběh akutního onemocnění: asymptomatický, anikterický, ikterický, fulminantní Komplikace onemocnění: relaps, protrahovaný průběh Přechod do chronicity = zánětlivé onemocnění jater trvající déle než 6 měsíců (riziko: novorozenci 10% - 90 %; dospělí - 10 %) cirhóza, karcinom jater

Výskyt onemocnění VHB 2 miliardy infikovaných osob 350 milionů chronických nosičů JV Asie, centrální a jižní Afrika - 20 % obyvatel nosiči VHB Severní Afrika, blízký Východ, Indie, jižní Amerika, východní Evropa - 5% chronických nosičů VHB původní obyvatelé Austrálie - 85 % chronických nosičů VHB

Virová hepatitida C RNA virus podobný flaviviru, zařazen mezi Togaviridae Objeven v r. 1988, u nás vyšetřována od r. 1993 175 miliónů chronických nosičů HCV ve světě (v západní Evropě 5 mil.) Průběh onemocnění: v akutní i chronické fázi většinou asymptomatický u 70-90% infikovaných osob rozvoj chronické hepatitidy (Riziko jaterní cirhózy u 20 % nemocných, hepatocelulárního karcinomu u 4% nemocných) Přenos nákazy: sexuálním stykem, vertikálně z matky na dítě parenterálně krví (drogy, transfůze aj.) tělesnými sekrety a tekutinami 6 genotypů (Okamotova klasifikace), subtypy a - g V ČR nejčastěji genotyp 1b

Delta agens RNA delta virusnekompletní virus, ke své replikaci potřebuje VHB Přenos nákazy - parenterální jako u VHB Kompletní virion (Daneho tělísko) 42 nm Pouhý prázdný HBsAg 22 nm HBsAg, uvnitř delta agens (VHD) 35 nm Průběh koinfekce s virem hepatitidy B je klinicky neodlišitelná do akutní VHB superinfekce VHD u nosičů VHB = závažnější až fulminantní průběh onemocnění U 90% nemocných jsou eliminovány oba viry během akutního onemocnění Přechod do chronické hepatitidy riziko cirhózy, HCC

Virová hepatitida E RNA Calicivirus Přenos: - fekálně-orální - parenterální a vertikální přenos možný (virémie 39 112 dnů) Zdroj nákazy: - voda kontaminovaná fekáliemi nemocných - přenos kontaktem méně významný než u VHA - zoonotický rezervoár infekce: prasata, krysy, kuřata Inkubační doba: 15 60 dnů Průběh onemocnění: podobný VHA nepřechází do chronicity vysoká úmrtnost těhotných v endemických zemích špatná výživa, nedostatečná lékařská péče

Původci močových infekcí Filip Růžička Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Přednáška pro III. r. VL 2010

Patogeneze močových nákaz Po respiračních druhé nejčastější vůbec, první nejčastější bakteriální u dospělých Rizikové faktory: kongenitální anomálie obstrukce močových cest (močové kameny, vesikouretrální reflux, striktury uretry aj.) dg. a terapeut. výkony narušení ochranných bariér (narušení intaktní sliznice, zvýš. ph moči aj.) Postiženy hlavně ženy Cystitis (nejčastější forma) - vzniká ascendentně - vyvolána střevní mikroflórou Pyelonefritidy vysoká závažnost urosepse původ - ascendentní - hematogenní Prostatitidy, uretritidy patří spíše mezi STD

Klinické projevy časté nucení na močení pocit pálení v uretře celkové příznaky ( teplota aj.) přítomnost hlenu, hnisu či krve v moči močový sediment polymorfonukleáry, bakterie, event. erytrocyty, hlen Komplikace - urosepse aj.

Etiologie močových nákaz Poměrné zastoupení mikrobů se liší u: nekomplikovaných zánětů močových cest zánětů při abnormalitách strukturálních (zbytnění prostaty, močové kameny, striktury, gravidita, vrozené vady aj.) permanentní katetrizace funkčních (vesikoureterální reflux, neurologické poruchy, diabetes)

Etiologie nekomplikovaných močových inf. Escherichia coli ( 80 %) Enterokoky ( 10 %, hl. Enterococcus faecalis) Proteus mirabilis ( 5 %) dále jiné G- enterobakterie (Kl. pneumoniae, Kl.xytoca, Ent. cloacae, C. freundii aj.) CoNS (S. epidermidis, S. saprophyticus, S. haemolyticus aj.) Streptococcus agalactiae, příp. i druhy SRBH (zejm. u žen) kvasinky (hl. Candida albicans) aj. Mycopl. hominis a Ureaplasma urealyticum aj. - STD

Terapie nekomplikovaných moč. inf. Empirická (bez mikrobiologického vyšetření) nitrofurantoin a nifuratel kotrimoxazol amoxicilin amoxicilin/kyselina klavulanová doxycyklin Cílená dle citlivosti k ATB

Etiologie komplikovaných moč. nákaz cca 80 %: ostatní: Escherichia coli Klebsiella pneumoniae Proteus mirabilis Pseudomonas aeruginosa enterokoky další enterobakterie acinetobaktery ostatní G- nefermentující tyčinky kandidy Terapie: podle citlivosti +!!! řešit příčinu

Nozokomiální infekce močových cest vzniklé v souvislosti se zdrav. Výkony vzniklé po 48 (-72) hod od hospitalizace, (moč. katétr: < 7 dní od zavedení) Často vysoká rezistence (ESBL aj.) Etiologie: enterobakterie (E. coli, Klebsiella, Enterobacter, Citrobacter, Serratia, Proteus, Morganella) GNFB (Ps. aeruginosa, Ps. alcaligenes, Ps.mendocina, Acinetobacter, Burkholderia, Stenotrophomonas aj.) Staphylococcus sp., Enterococcus sp., Candida sp. U katétrů - Biofilm faktor virulence - často polymikrobiální nález

Mikrobiologické vyšetření moči kontaminace odběr moči lege artis suprapubická punkce cévkování kvantitativní či semikvantitativní stanovení CFU Interpretace

Odběr moči lege artis Jen po řádném omytí genitálu včetně zevního ústí močové roury vodou a mýdlem Zachytit příslušný díl moči - uretritida - první porce moči (zachycení epitelií s původcem uretritidy) - vyšší etáže močového systému (cystitis) - střední proud moči - infekce prostaty, ledvinné pánvičky - poslední porce moči Jen do zaručeně sterilní nádobky Přelít do sterilní zkumavky, ihned zazátkovat Nelze-li zpracovat do 2 hodin, uložit nanejvýš 18 hodin/4 C

Interpretace výsledků Častá kontaminace (nedostatečné očištění ústí uretry,při odběru či manuipulaci ) Koaguláza-neg. stafylokoky, difteroidy, G-bakterie, laktobacily (u žen), α-hemolytické streptokoky aj. Neodebírat moč přes zavedený katétr dlouhodobě zavedené katétry kolonizace (biofilm) zbytečná léčba výměna katétru a porovnání s močí

Signifikantní koncentrace bakterií v moči Střední proud <10 3 CFU/ml - Jen obligátní patogeny (S. aureus, S. agalactiae aj) <10 4 CFU/ml - většinou kont. či nevýznamný nález, význam pouze u pac. s chron. glomerulonefr., dialyzovaných 10 4-5 CFU/ml -hraniční pro významný nález, zejm. u dětí >10 5 CFU/ml významný nález Potřeba vzít v úvahu klinické příznaky U starých lidí, diabetiků, hospit. či imunokompromit. pac. aj. je významný pouze opakovaný nález Suprapubická punkce významné i malé množství mikrobů (10 1 )