Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Podobné dokumenty
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Důsledky selekce v populaci - cvičení

Migrace. 1) Jednosměrná migrace. 2) Obousměrná migrace. 3) Genový tok a historie populací. 4) Migrace a genetická odlišnost mezi populacemi

Selekce v populaci a její důsledky

Základy genetiky populací

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Genetika populací. kvalitativních znaků

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Genetika kvantitativních znaků

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Příbuznost a inbreeding

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

Genetika pro začínající chovatele

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Genetika přehled zkouškových otázek:

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Populační genetika Radka Reifová

World of Plants Sources for Botanical Courses

Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.

Populační genetika Radka Reifová

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

II. ročník, zimní semestr 1. týden OPAKOVÁNÍ. Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Populační genetika Radka Reifová

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

Genetická variabilita v populacích

Mendelistická genetika

Genetika populací. Doposud genetika na úrovni buňky, organizmu

Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.

Dynamika populací. s + W = 1

Působení genů. Gen. Znak

Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.

Chromosomy a karyotyp člověka

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Vrozené vývojové vady, genetika

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Semenné sady systém reprodukce a efektivita

Mgr. Rudolf Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký Dr.Sc.

Kurz genetiky a molekulární biologie pro učitele středních škol

Genetika mnohobuněčných organismů

Metody studia historie populací

Úvod do obecné genetiky

VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Evoluční (populační) genetika Radka Reifová

Pravděpodobnost v genetické analýze a předpovědi

Molekulární genetika, mutace. Mendelismus

genů - komplementarita

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

Osnova přednášky volitelného předmětu Evoluční vývoj a rozmanitost lidských populací, letní semestr

Předpověď plemenné hodnoty Něco málo z praxe. Zdeňka Veselá

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

LINEÁRNÍ MODELY. Zdeňka Veselá

= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Heritabilita. Heritabilita = dědivost Podíl aditivního rozptylu na celkovém fenotypovém rozptylu Výpočet heritability

- Definice inbreedingu a jeho teorie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY

oddělení Inteligentní Datové Analýzy (IDA)

Transkript:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Populační genetika (KBB/PG) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Migrace (genový tok) RNDr. Petr Nádvorník, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Cíl přednášky - Seznámení s migrací, jak ovlivňuje rovnovážné frekvence alel v populacích, seznámení s Wahlundovým principem při přerušení izolace, s genetickou divergencí a s odhady velikosti migrace Klíčová slova - Migrace, recipientní a donorová populace, jednosměrná a obousměrná migrace, Wahlundův princip, genetická divergence, privátní alely Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Migrace (genový tok) Vzniká tehdy, když se jedinci z jedné populace přemísťují do populace jiné a tam se kříží s jejími členy Genový tok nemění alelové četnosti u druhu jako celku, ale v lokálních populacích (subpopulacích) jestliže alelové četnosti v těchto subpopulacích účastnících se migrace byly různé Ostrovní model migrace předpokládá rozdělení velké populace do mnoha geograficky rozptýlených subpopulací (jako ostrovy v moři); subpopulace jsou zároveň tak velké, že zanedbáváme náhodný genetický drift Rozdělením velké populace na subpopulace vzniká působením driftu genetická divergence Migrace naopak působí proti divergenci subpopulací a zmenšuje genetické rozdíly mezi nimi Recipientní subpopulace do ní migrují jedinci z (často sousedních) subpopulací donorových Velikost migrace m udává rychlost migrace neboli pravděpodobnost, že jakýkoliv náhodně vybraný gen (alela) v subpopulaci pochází od migranta

Jednosměrná migrace Uvažujme lokální populaci (recipientní), do které s určitou četností migrují jedinci z jiné subpopulace (donorové) dochází k vzájemnému křížení Je-li podíl migrantů m, pak v další generaci bude v recipientní populaci 1 m genů původních a m genů z populace donorové V donorové populaci je četnost alely A=P, v recipientní populaci je četnost A=p 0 Po jedné generaci migrace bude v recipientní populaci četnost alely A rovna p 1 p 1 = (1 m)p 0 + mp = p 0 m(p 0 P) Změna alelové četnosti p za jednu generaci: p=p 1 p 0 p=p 0 m(p 0 P) p 0 = m(p 0 P)

Není-li migrace přerušena, pak se četnost alely mění tak dlouho, dokud se alelové četnosti v obou populacích nevyrovnají (p 0 -P)=0 Rychlost změny alelových četností po jedné generaci: p 1 P=p 0 m(p 0 P) P= =p 0 mp 0 P+mP= =(1 m)p 0 (1 m)p= =(1 m)(p 0 P) Rozdíl v četnostech po dvou generacích: p 2 P=(1 m) 2 (p 0 P) Rozdíl v četnostech po t generacích: p t P=(1 m) t (p 0 P) Četnost alely v recipientní populaci (p t ) po uplynutí t generací migrace se známou rychlostí m: p t =(1 m) t (p 0 P)+P Oboustranná migrace studovaná populace je jak donorová, tak recipientní

Přerušení izolace a Wahlundův princip Přerušení izolace se týká fúze předtím izolovaných subpopulací migrací Fúze populací redukuje četnost homozygotů tento jev se nazývá Wahlundův princip Dvě izolované populace, v nichž má alela a četnosti q 1 a q 2 Průměrná četnost homozygotů aa v subpopulacích je _ ( q ) 2 (1 F)+qF q je průměrná četnost alely ve všech subpopulacích F je fixační index F ST _ Po jedné generaci náhodného oplození bude četnost aa rovna ( q ) 2 Proto bude průměrná četnost homozygotních genotypů před fúzí populací vždy větší než četnost po fúzi o rozdíl R _ R= ( q ) 2 (1 F)+qF ( q ) 2 = ( q ) 2 F qf = q(1 q)f = pqf V lidských populacích se fúze populací (přerušení izolace) projeví poklesem celkové četnosti dětí s vrozenými vývojovými vadami, které jsou podmíněné recesivními alelami (př. cystická fibróza, albinismus)

Redukci v četnosti recesivních homozygotů podmíněnou fúzí populací možno vyjádřit nejen v termínech F, ale i pomocí variance alelové četnosti mezi subpopulacemi Variance σ 2 měří stupeň disperze souboru hodnot od průměru vypočítáme jako průměr čtverců mínus čtverec průměru σ 2 = (q 2 ) ( q ) 2 Vyjádření Wahlundova principu v termínech variance alelové četnosti 2 populace před fúzí: _ průměrná alelová četnost a se označí q=(q 1 +q 2 )/2 Průměrná četnost homozygotů aa před fúzí populací je větší než četnost po fúzi o σ 2 Tedy: pq F = σ 2 tedy F ST = σ 2 /(p q)

Migrace a genetická divergence Již malá migrace stačí k tomu, aby zabránila statisticky významné genetické divergenci mezi subpopulacemi vznikající náhodným genetickým posunem Uvažujme působení náhodného genetického posunu při současné migraci s rychlostí m: F t ={1/(2N) + [1 1/(2N)]F t-1 }(1 m) 2 Při rovnováze F t =F t-1 =F R F R ={1/(2N) + [1 1/(2N)]F R }(1 m) 2 Pokud je m malé, tak F R =1/(4Nm+1) Rovnice má stejný tvar jako rovnice pro mutace, pouze místo Nu je zde použito Nm Mutace a migrace tedy teoreticky fungují podobně, ale rychlost migrace je normálně mnohem větší než rychlost mutace Počet migrantů na generaci = Nm, tedy F R klesá se vzrůstajícím počtem migrantů děje se tak velmi rychle

Nm=0 (žádná migrace) F R =1,00 Nm=0,25 (1 migrant každou 4. generaci) F R =0,50 Nm=0,5 (1 migrant každou 2. generaci) F R =0,33 Nm=1 (1 migrant každou generaci) F R =0,20 Nm=2 (2 migranti každou generaci) F R =0,11 Odhady velikosti migrace Založen na teoretických modelech, kde logaritmus Nm klesá jako lineární funkce četnosti privátních alel ve vzorcích ze subpopulací Privátní alely = alely, které se vyskytují pouze v jedné subpopulaci Mezi organismy značná variace Nm Mnoho hodnot Nm je < nebo = 2, to znamená že se značně uplatňuje náhodný genetický posun V reálných populacích je popis migrace složitější migranti přicházejí hlavně z okolních populací, kde alelové četnosti podobné, tedy vliv migrace je malý U člověka rychlost migrace záleží na stáří, pohlaví, manželském a socioekonomickém stavu, hustotě populace,